Duševní zdraví 🍀

  Už čtyři roky jsme tady pro vás. Čtyři roky přinášíme informace, podporu, inspiraci a články, které pomáhají lépe porozumět duševnímu zdraví a životním situacím. Náš projekt je neziskový a po celou dobu jsme jeho provoz financovali z vlastních prostředků. Nikdy nám nešlo o zisk. Chtěli jsme vytvářet prostor, který má smysl a může být užitečný pro tisíce lidí. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy už další provoz nedokážeme financovat sami. Nechceme ale čtyřletou práci jen tak ukončit. 🙏 Proto hledáme dobrovolné podporovatele a sponzory, kteří nám pomohou pokračovat. Přispět můžete jakoukoliv částkou, klidně již od symbolické 📌 1 Kč 📌. Každá pomoc se počítá a každá koruna nám pomáhá udržet projekt v chodu. 💚 Pokud vám naše práce dává smysl a chcete nám pomoci pokračovat, budeme moc rádi, když se nám ozvete. 📩 Kontaktujte nás na: info@dusevnizdravi.eu Děkujeme všem, kterým není duševní zdraví lhostejné. Vaší podpory si nesmírně vážíme. ❤️ Duševní zdraví – společně už čtyři r...

  Státní rozpočet je v posledních týdnech velmi diskutovaným tématem. Ministerstvo financí v něm počítá také s nárůstem výdajů na školní psychology. Těch by mělo být nově ve školách o několik stovek víc.  https://www.tvguru.cz/stat-chce-prijmout-285-novych-skolnich-psychologu/

  Mnozí dospělí s ADHD v sobě nesou hluboce zakořeněný pocit, že by se jen měli „víc snažit“ a dávat větší pozor. Když pak narazí do zdi a dostaví se chronické vyčerpání, deprese nebo úzkosti, málokoho napadne, že nejde o osobní selhání, ale o přetížený nervový systém. Kolem medikace poruch pozornosti přitom ve společnosti stále panuje obrovské stigma, proto jsme se zeptali psychiatričky MUDr. Gabriely Jinochové nejen na to, jak celý proces funguje, ale také na to, kdy je čas se obrátit na odborníka. https://mojepsychologie.zeny.cz/videa-a-podcasty/moje-psychologie/terapie-nebo-leky-jak-poznat-hranici-kdy-je-cas-resit-adhd-s-psychiatrem-a-prejit-na-medikaci-3925

  Sedíte v křesle u terapeuta, o tisícovku lehčí, v ruce žmouláte papírový kapesník a snažíte se posbírat střepy svého sebevědomí. https://medium.seznam.cz/clanek/bod-obratu-proc-v-terapeutickych-kreslech-nesedi-ti-kteri-ublizuji-336480

  Petr seděl v tramvaji a tiše si povídal s mužem, který stál vedle něj. „Dneska už nikomu nevěř,“ řekl mu muž. Petr přikývl. Jenže ostatní cestující viděli něco jiného. Vedle Petra nikdo nestál. První týdny si myslel, že jde o únavu. Potom začal slyšet hlasy i doma. Někdy mu radily, jindy ho obviňovaly. Občas mu tvrdily, že sousedé proti němu něco plánují. Postupně přestal chodit do práce. Přestal zvedat telefon. Zakrýval okna, protože měl pocit, že ho někdo sleduje. Jeho sestra ho jednoho dne přesvědčila, aby navštívil psychiatra. Diagnóza zněla schizofrenie. Petr nejprve odmítal uvěřit, že jeho prožitky mohou souviset s nemocí. Hlasy pro něj byly skutečné. Jeho strach byl skutečný. A právě proto bylo tak těžké přijmout, že jeho mozek může vytvářet přesvědčivou realitu, která neodpovídá okolnímu světu. Léčba nebyla jednoduchá. Trvalo dlouho, než se jeho stav stabilizoval. Hlasy postupně zeslábly a Petr se začal znovu vracet do běžného života. Jednou sestře řekl: „Nejhorší nebylo,...

  Zásadní rekonstrukcí a dostavbou prochází sídlo Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. V rámci nové koncepce moderní psychiatrické péče umožní stavební práce nejen navýšení počtu lůžek, ale především rozšíření zaměření odborníků i na dětské pacienty. Nemocnice tak reaguje na množství dětí s duševními obtížemi, kterých v posledních letech výrazně přibývá. https://www.tvmorava.cz/psychiatricka-klinika-rozsiri-peci-i-na-detske-pacienty/

  Úzkosti, sebepoš*kozování, problémy s pozorností i osamělost. S psychickými obtížemi se potýká stále více dětí a dospívajících. Dětský psychiatr Pavel Theiner v podcastu Pauza pro duši vysvětluje, jakou roli v tom mohou hrát mobilní telefony a sociální sítě a proč je pro mladé lidi zásadní skutečný lidský kontakt. https://www.novinky.cz/clanek/dite-rodina-deti-se-po-par-dnech-bez-mobilu-zacnou-menit-rika-psychiatr-40602572

  Martinovi bylo třicet dva let, když se poprvé začal bát vlastního bytu. Nejdříve to byly jen zvláštní zvuky. Šepot za dveřmi, tlumený smích na chodbě a pocit, že někdo komentuje každý jeho krok. Později začal slyšet hlasy i ve chvílích, kdy byl úplně sám. „Stejně ti nikdo nevěří.“ „Oni o tobě vědí všechno.“ Martin začal kontrolovat zámky, zatahovat závěsy a vypínat telefon. Byl přesvědčený, že ho někdo sleduje. Když mu sestra řekla, že se jí jeho chování zdá zvláštní, rozzlobil se. Vždyť přece slyšel, co slyšel. Proč mu nikdo nevěří? Jednoho dne už strach nedokázal zvládnout a souhlasil s psychiatrickým vyšetřením. Diagnóza zněla: schizofrenie. Následovala léčba, nastavování medikace a dlouhé rozhovory s lékařem. Hlasy postupně ztrácely na intenzitě. Martin se učil rozpoznávat, kdy mu vlastní mysl předkládá něco, co ostatní nevnímají. Po několika měsících řekl sestře: „Víš, co bylo nejhorší? Ne ty hlasy. Ale to, že jsem se bál o nich vůbec někomu říct.“ Sestra ho objala. A Martin...

  Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) informoval o přehodnocení léku na depresi. Existují obavy, že některé jeho vedlejší účinky jsou příliš závažné a mohly by být i nevratné. Lék je registrovaný v řadě evropských států. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/660520-sukl-upozornil-na-nebezpecny-lek-muze-mit-vazne-vedlejsi-ucinky-varuje-urad

  Volný termín na vyšetření za půl roku, zápis na čekací listinu s nejasným výsledkem nebo rovnou odmítnutí. Takový verdikt si často vyslechnou rodiče, kteří shánějí v Olomouckém kraji dětského psychiatra. Přestože Všeobecná zdravotní pojišťovna uvádí, že síť smluvních zařízení splňuje požadavky na dostupnost péče, kapacity ordinací jsou dlouhodobě napjaté. https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/detsky-psychiatr-psychiatrie-dostupnost-pece-olomoucky-kraj.A261102_977839_olomouc-zpravy_stk

  Mnoho z těch, kteří kdy pracovali v korporaci, na úřadě nebo ve větším kolektivu, někdy v duchu či nahlas označili některého ze svých kolegů nebo nadřízených za „blázna“ či rovnou „psychopata“. Ve valné většině jde o kancelářskou nadsázku. Výzkumy však ukazují, že skuteční psychopati mezi námi doopravdy pracují a některá zaměstnání je přitahují doslova jako magnet. Která to jsou? https://mojepsychologie.zeny.cz/vztahy/kariera/bez-emoci-a-bez-vycitek-v-jakych-profesich-slavi-psychopati-nejvetsi-uspech-3927

  Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea, knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou (NPPK) propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami, informoval v úterý v tiskové zprávě mluvčí NUDZ Jan Červenka. https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/10/nudz-platforma-kultura-uzkosti-deprese/

  Petr chodil každý den do práce, odpovídal na zprávy, nakupoval a občas zašel s přáteli na kávu. Na první pohled žil úplně normálně. Nikdo ale nevěděl, co se odehrává za zavřenými dveřmi jeho bytu. Každé ráno se probouzel s úzkostí. Ještě než otevřel oči, cítil svírání na hrudi a strach z dalšího dne. Někdy měl pocit, že všechno kolem něj je neskutečné, jako by svůj život pouze sledoval z povzdálí. Nejhorší byly večery. Telefon odložil, zhasl světlo a zůstal sám se svými myšlenkami. Přemýšlel, proč nedokáže být šťastný, když má vlastně všechno, co by podle ostatních měl mít. Jednou se ho kolegyně zeptala: „Petře, ty se pořád usmíváš. Jak to děláš, že jsi nikdy smutný?“ Chvíli mlčel a potom odpověděl: „Protože kdybych přestal předstírat, možná by si někdo všiml, jak moc se uvnitř trápím.“ Ten večer poprvé někomu přiznal, že potřebuje pomoc. A pochopil jednu důležitou věc: Největší bolest někdy nenosí ti, kteří pláčou. Ale ti, kteří se naučili usmívat, aby nikdo nepoznal, že už nemo...

  Místo očekávané euforie přichází po porodu hluboký smutek, úzkost a pocity absolutního vyčerpání? Poporodní deprese není osobní selhání matky, ale nemoc, o které se ve společnosti stále mluví jen šeptem. Kde leží hranice mezi běžným splínem a jak může jeden nenápadný dotazník včas odhalit blížící se krizi? https://mojepsychologie.zeny.cz/dusevni-zdravi/pruvodce-svetem-psychologie/poporodni-depresi-lze-odhalit-predem-jak-funguje-novy-typ-screeningu-v-praxi-3912

  Hodiny jsme posunuli zpět a tma přichází už před pátou. Podzimní útlum zná hodně lidí. Kdy jde o běžný splín, kdy o sezónní depresi a co opravdu pomáhá? https://medium.seznam.cz/clanek/pavla-madi-podzimni-splin-nebo-uz-deprese-co-s-nami-dela-tma-pred-patou-338130

  Martinovi bylo 34 let. Pracoval, chodil nakupovat, občas zašel na kávu s kamarádem. Na první pohled obyčejný život. Jenže posledních několik měsíců měl pocit, že se kolem něj děje něco podivného. Začal si všímat detailů, kterým dříve nevěnoval pozornost. Některé rozhovory v práci považoval za narážky na svou osobu. Náhodná setkání mu připadala příliš dobře načasovaná. Postupně začal pochybovat o lidech, kterým ještě nedávno důvěřoval. Přestal odpovídat na telefonáty, vyhýbal se kolegům a stále častěji zůstával zavřený doma. Když mu sestra řekla, že by měl vyhledat odbornou pomoc, rozzlobil se. Byl přesvědčený, že mu nikdo nebude věřit. Jednoho večera ale seděl v kuchyni, díval se do prázdného pokoje a poprvé se rozplakal. „Já už nevím, čemu mám věřit. A nejhorší je, že se bojím i vlastních myšlenek.“ Právě tehdy se něco změnilo. Poprvé připustil, že možná nepotřebuje všechno vyřešit sám. Následovalo odborné vyšetření a léčba. Cesta nebyla jednoduchá, ale postupně začal znovu nach...

  V psychiatrických ambulancích tvoří muži menšinu, mezi lidmi, kteří zemřou sebevr*aždou, čtyři pětiny. Nejde o to, že by depresi neměli. Jen ji často nikdo nepozná, ani oni sami. https://medium.seznam.cz/clanek/jeden-blazen-muzi-chodi-k-lekari-mene-nez-zeny-na-sebevrazdu-ale-umiraji-ctyrikrat-casteji-334878

  Má práci, manželku, děti. Život mu ale už v dětství přinesl několik duševních onemocnění včetně těžkých stavů s bludy. Kamil Rain popisuje, jaké jsou jeho strategie, aby se vyhnul hospitalizaci a jeho dny byly co nejvíce všedními. https://www.vitalia.cz/clanky/o-zivote-s-dusevni-nemoci-kamil-rain/

  Petr seděl večer v obývacím pokoji a připravoval se na další pracovní den. Na první pohled obyčejný večer. Jenže už několik týdnů ho provázela zvláštní potřeba všechno kontrolovat. Zkontroloval vypnutý sporák. Potom ještě jednou. Zamkl dveře, odešel do ložnice a za chvíli se vrátil, aby se přesvědčil, že jsou skutečně zamčené. Věděl, že to před chvílí udělal. Přesto ho pronásledovala nepříjemná představa, že něco přehlédl a kvůli jeho chybě se může stát neštěstí. Nejdříve se tomu smál. Později začal být nervózní, když nemohl kontrolu provést. Někdy se kvůli tomu vracel i několik ulic zpátky. Nejhorší byly chvíle, kdy se snažil přesvědčit sám sebe, že už kontrolovat nemusí. Myšlenka se vracela znovu a znovu. Čím více s ní bojoval, tím silnější byla. Jednou večer mu manželka řekla: „Petře, vždyť víš, že jsi dveře zamkl. Proč se pořád trápíš?“ Podíval se na ni a odpověděl: „Já to vím. Ale nedokážu tomu přestat věřit jen na chvíli.“ Tehdy poprvé přiznal, že už situaci nezvládá. Objed...

  Třetina dospělých podle průzkumu využila v posledním měsíci umělou inteligenci (AI) ke konzultaci duševního zdraví, mezi mladými to byla více než polovina. Na úvod odborné konference k tématu AI a duševního zdraví to v úterý řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo zdravotnictví (MZd) připraví doporučení pro veřejnost i odborníky. Podle vládní zmocněnkyně Dity Protopopové je projekt naplánovaný do roku 2028. https://www.echo24.cz/a/H4bv7/zpravy-domov-pruzkum-tretina-dospelych-vyuziva-ai-pro-konzultaci-dusevniho-zdravi