Duševní zdraví 🍀

  Vyrůstat s rodičem, který trpí hraniční poruchou osobnosti, může být pro dítě velmi náročné. Toto onemocnění, které někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, bývá spojeno s intenzivními emocemi, nestabilními vztahy, strachem z opuštění a výraznými výkyvy nálad. Dítě se pak často ocitá v prostředí, které je těžko předvídatelné. Jeden den může být rodič milující, pozorný a starostlivý, zatímco druhý den může reagovat přehnaně citlivě, podrážděně nebo odmítavě. Dítě často nerozumí tomu, proč se chování rodiče tak rychle mění, a může mít pocit, že za vzniklé konflikty nese odpovědnost ono samo. Mnohé děti se postupně naučí potlačovat vlastní potřeby a soustředí se na nálady rodiče. Snaží se předcházet konfliktům, uklidňovat napjaté situace nebo přebírají roli „malého dospělého“. Taková zkušenost může vést k nízkému sebevědomí, úzkostem, problémům s důvěrou nebo potížím při navazování zdravých vztahů v dospělosti. Je však důležité zdůraznit, že ne každý rodič s hraniční poru...

  Psychiatrická nemocnice Písek patří mezi významná zdravotnická zařízení zaměřená na léčbu duševních onemocnění v České republice. Poskytuje komplexní psychiatrickou péči pacientům s různými psychickými obtížemi, od úzkostných a depresivních poruch až po závažnější duševní onemocnění vyžadující dlouhodobější léčbu. Nemocnice nabízí jak lůžkovou, tak ambulantní péči. Součástí léčby není pouze podávání léků, ale také psychoterapie, skupinová terapie, pracovní terapie a další rehabilitační programy. Cílem je pomoci pacientům stabilizovat jejich psychický stav a podpořit jejich návrat do běžného života. Mnoho lidí má z psychiatrické hospitalizace obavy. Často si představují prostředí plné omezení a izolace. Realita je však zpravidla jiná. Moderní psychiatrická péče klade důraz na respekt, důstojnost a individuální přístup ke každému pacientovi. Léčebný plán je přizpůsobován konkrétním potřebám člověka a zdravotnický personál se snaží vytvořit bezpečné prostředí pro zotavení. Hospitali...

  V Praze ve čtvrtek začala fungovat akutní psychiatrická ambulance pro děti a dorost. Zařízení na Poliklinice Zelený pruh v Praze 4 je určeno dětem a dospívajícím do 18 let, kteří akutně potřebují psychiatrickou pomoc nebo navazující péči po hospitalizaci a nemají svého ambulantního psychiatra. Ambulance má nabídnout rychlou diagnostiku, krátkodobou léčbu i podporu rodinám. Prostory ve čtvrtek slavnostně otevřela náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS) spolu se zástupci městské organizace Zahrada pro duši, která bude nové zařízení provozovat. Ambulance bude otevřená každý pracovní den.

  Deprese jsou slabou stránkou žen, neboť je u nich ve srovnání s muži dvakrát větší pravděpodobnost, že onemocní. A tento problém se ještě prohlubuje, pokud trpí dalšími chorobami, píše italský deník La Repubblica.

  Psychiatrická hospitalizace je často obklopena řadou mýtů a předsudků. Ty mohou u lidí vyvolávat zbytečný strach a odrazovat je od vyhledání odborné pomoci. Jaká jsou nejčastější nedorozumění? Mýtus 1: Na psychiatrii zavírají lidi proti jejich vůli. Ve skutečnosti většina pacientů nastupuje k hospitalizaci dobrovolně. Nedobrovolná hospitalizace je možná pouze za zákonem stanovených podmínek, například pokud člověk představuje bezprostřední nebezpečí sobě nebo svému okolí. Mýtus 2: Psychiatrická nemocnice je jako vězení. Moderní psychiatrická zařízení se zaměřují především na léčbu, bezpečí a podporu pacientů. Cílem není nikoho trestat, ale pomoci mu zvládnout psychické obtíže a vrátit se do běžného života. Mýtus 3: Hospitalizace znamená, že je člověk „blázen“. Duševní onemocnění mohou postihnout kohokoli bez ohledu na věk, vzdělání nebo životní situaci. Hospitalizace je formou zdravotní péče stejně jako pobyt v nemocnici kvůli fyzickému onemocnění. Mýtus 4: Pacienti jsou neustále...

  Život s rodičem, který trpí hraniční poruchou osobnosti, může být pro dítě velmi náročný a plný nejistoty. Toto onemocnění, které někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, výrazně ovlivňuje prožívání emocí, mezilidské vztahy i schopnost zvládat každodenní stres. Rodič s hraniční poruchou osobnosti často prožívá velmi intenzivní emoce. Může být milující, pečující a oddaný, ale během krátké chvíle se může dostavit vztek, smutek, strach z opuštění nebo pocit odmítnutí. Dítě pak někdy neví, jaká nálada ho doma čeká, a učí se neustále sledovat okolí, aby předešlo konfliktům. Mnoho dětí vyrůstajících v takovém prostředí si vytváří zvýšenou citlivost na emoce druhých. Často přebírají odpovědnost za pocity rodiče, snaží se ho uklidňovat nebo mu pomáhat zvládat jeho psychické potíže. To však může vést k tomu, že zapomínají na vlastní potřeby a pocity. Je důležité si uvědomit, že hraniční porucha osobnosti sama o sobě neznamená, že člověk je špatným rodičem. Mnoho rodičů s touto ...

  Když se řekne psychiatrická péče na Moravě, mnoha lidem se vybaví právě Psychiatrická nemocnice Kroměříž. Toto zdravotnické zařízení patří mezi nejvýznamnější psychiatrické nemocnice v České republice a již více než sto let poskytuje odbornou pomoc lidem s duševními onemocněními. Nemocnice byla vybudována v letech 1905 až 1909 a v době svého vzniku patřila k nejmodernějším psychiatrickým ústavům v Rakousko-Uhersku. Dodnes je její rozsáhlý areál známý také jako významná architektonická památka.  Psychiatrická nemocnice Kroměříž poskytuje péči pacientům s širokým spektrem duševních obtíží. Léčí se zde například deprese, úzkostné poruchy, psychotická onemocnění, poruchy osobnosti či závislosti na alkoholu a dalších návykových látkách. Součástí léčby bývá kombinace farmakoterapie, psychoterapie, pracovních aktivit a sociální rehabilitace.  Nemocnice je také důležitým centrem pro léčbu závislostí. Specializovaná oddělení pomáhají lidem, kteří se rozhodli změnit svůj život a ...

  Silné deprese, sebevra*žedné myšlenky, náhlé záchvaty beznaděje nebo pocit, že člověk úplně ztrácí kontrolu sám nad sebou. Ženy po celém světě teď otevřeně promlouvají o PMDD, vážné hormonální poruše, kterou lékaři často roky přehlížejí nebo zaměňují za „obyčejné PMS“.

  Duševní zdraví Čechů dostává v roce 2026 přelomovou podporu. Lidé bojující s úzkostnými stavy či depresemi už nemusí měsíce čekat na volné termíny v ordinacích ani překonávat bariéry osobních návštěv. Jak v tiskové zprávě upozorňuje VZP, zdravotní pojišťovny začaly plně hradit moderní digitální kognitivně-behaviorální terapii. Tento inovativní krok otevírá dveře k odborné péči, kterou lze absolvovat v bezpečí a pohodlí vlastního domova.

  První den na psychiatrii bývá pro mnoho lidí spojený s nejistotou, obavami a množstvím otázek. Ať už je hospitalizace dobrovolná, nebo na doporučení lékaře, je důležité vědět, že jejím cílem je poskytnout bezpečí, odbornou pomoc a prostor pro stabilizaci psychického stavu. Po přijetí na oddělení obvykle následuje vstupní rozhovor s lékařem a zdravotnickým personálem. Lékař se zajímá o důvody hospitalizace, dosavadní léčbu, užívané léky i aktuální psychické potíže. Součástí přijetí může být také základní zdravotní vyšetření. Pacient je následně seznámen s pravidly oddělení, denním režimem a programem. Na některých odděleních probíhá kontrola osobních věcí, zejména z bezpečnostních důvodů. Personál také ukáže pokoj, společné prostory a vysvětlí, jak fungují návštěvy, vycházky nebo telefonování. První den bývá často náročný po psychické stránce. Člověk se ocitá v novém prostředí mezi neznámými lidmi a může mít pocit ztráty kontroly nad svým životem. Tyto pocity jsou však zcela běžné...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, neovlivňuje pouze samotného člověka, ale často zasahuje celou rodinu. Intenzivní emoce, strach z opuštění, impulzivní jednání a časté změny nálad mohou vytvářet napětí i v těch nejbližších vztazích. Člověk s hraniční poruchou osobnosti obvykle prožívá vztahy velmi intenzivně. Miluje naplno, ale stejně silně může prožívat zklamání, odmítnutí nebo pocit nepochopení. I drobná poznámka od rodiče, sourozence nebo partnera může být vnímána jako důkaz nezájmu či odmítnutí. Následkem toho mohou vznikat konflikty, hádky nebo období citového odstupu. Rodinní příslušníci se často ocitají v náročné situaci. Chtějí pomoci, ale mnohdy nerozumí tomu, proč se nálady jejich blízkého tak rychle mění. Mohou zažívat bezmoc, frustraci nebo pocit, že ať udělají cokoli, nikdy to není dostatečné. Dlouhodobý stres pak může negativně ovlivnit psychické zdraví celé rodiny. Důležitou roli hraje komunikace. Otevřený dialog...

  Psychiatrická nemocnice v Opavě patří mezi nejvýznamnější psychiatrická zařízení v České republice. Její historie sahá až do roku 1889, kdy byl vybudován rozsáhlý pavilonový areál, který dodnes tvoří charakteristickou součást města Opavy. Některé historické budovy byly dokonce prohlášeny za kulturní památku.  Nemocnice poskytuje komplexní péči lidem s různými duševními onemocněními – od depresí, úzkostných poruch a psychóz až po léčbu závislostí. Součástí péče jsou také psychologické služby, sociální podpora a specializované programy zaměřené na návrat pacientů do běžného života. Zařízení zajišťuje rovněž ochrannou ústavní léčbu a podílí se na vzdělávání odborníků i vědecko-výzkumné činnosti.  Pro mnoho lidí představuje hospitalizace v psychiatrické nemocnici náročné životní období. Přesto je důležité si uvědomit, že cílem pobytu není izolace člověka od společnosti, ale stabilizace jeho zdravotního stavu a vytvoření bezpečného prostoru pro léčbu. Moderní psychiatrická p...

  Proč si lidé pletou drama s láskou, proč nevěra bolí muže a ženy jinak a kdy už vztah nemá smysl zachraňovat? O vztazích mluvil psychiatr Miroslav Skačáni. Láska podle psychiatra Miroslava Skačániho neprochází jen jednou podobou. „První fáze je zamilování. V mozku probíhají pochody podobné tomu, jako když je člověk pod vlivem drog,“ popsal v pořadu Dobré dopoledne Českého rozhlasu Vysočina.

  Ranní espresso je pro mnohé nepostradatelné, ale několik šálků denně může psychiku zatěžovat víc, než čekáme. Kofein aktivuje organismus podobně jako stres a u některých lidí může zesilovat úzkostné stavy i problémy se spánkem.

  Nástup na psychiatrickou hospitalizaci může být spojený s nejistotou a obavami. Mnoho lidí si klade otázku, co si mají zabalit a co budou během pobytu potřebovat. Dobrá příprava může pomoci snížit stres a usnadnit první dny na oddělení. Základem jsou osobní doklady, především občanský průkaz a kartička zdravotní pojišťovny. Pokud pravidelně užíváte léky, vezměte si je s sebou v původním balení a informujte o nich zdravotnický personál. Důležité je také pohodlné oblečení. Vhodné jsou tepláky, trička, mikiny, spodní prádlo a obuv na přezutí. Nezapomeňte na hygienické potřeby, jako je zubní kartáček, pasta, šampon, sprchový gel, hřeben nebo ručník. Některá zařízení základní hygienické potřeby poskytují, ale není to pravidlem. Mnoha pacientům pomáhá mít u sebe také osobní věci pro volný čas. Může jít o knihu, časopis, deník na zapisování myšlenek, křížovky nebo jiné nenáročné aktivity. Některá oddělení umožňují používání mobilního telefonu, jiná mají určitá omezení, proto je dobré se...

  Vztahy lidí s hraniční poruchou osobnosti, někdy obrazně označovanou jako „rakovina duše“, bývají mimořádně intenzivní. Emoce se často prožívají mnohem silněji než u většiny lidí, což může přinášet nejen hlubokou lásku a oddanost, ale také bolest, nejistotu a konflikty. Člověk s touto poruchou obvykle velmi touží po blízkosti, pochopení a přijetí. Partner, přítel nebo člen rodiny se může stát středobodem jeho života. Současně však bývá přítomen silný strach z odmítnutí nebo opuštění. I drobné nedorozumění, pozdější odpověď na zprávu nebo změna plánů mohou vyvolat intenzivní úzkost, smutek či vztek. Typické jsou rychlé změny v pohledu na druhé lidi. Někdy je blízká osoba vnímána jako dokonalá a nenahraditelná, jindy jako zklamání nebo zdroj bolesti. Tyto proměny nebývají projevem zlé vůle, ale důsledkem silného emočního prožívání a obtížné regulace emocí. Vztahy tak mohou připomínat jízdu na horské dráze. Období blízkosti a štěstí se střídají s hádkami, nedůvěrou nebo obavami ze z...

  Psychiatrická nemocnice Brno patří mezi nejvýznamnější psychiatrická zařízení v České republice. Její historie sahá až do roku 1861, kdy byl v Brně založen specializovaný ústav pro léčbu duševně nemocných. V té době šlo o průkopnický krok, protože pacientům s psychickými obtížemi byla poprvé na Moravě poskytována odborná a humánní péče ve specializovaném zařízení.  Dnes nemocnice nabízí široké spektrum služeb v oblasti psychiatrie, psychoterapie, léčby závislostí, gerontopsychiatrie i dalších lékařských oborů. Péče je určena lidem s depresemi, úzkostnými poruchami, psychózami, poruchami osobnosti, závislostmi nebo jinými duševními onemocněními. Součástí léčby bývá kombinace farmakoterapie, psychoterapie, skupinových aktivit a rehabilitačních programů.  Hospitalizace v psychiatrické nemocnici může být pro mnoho lidí spojena s obavami. Ve skutečnosti však představuje bezpečné prostředí, kde pacient získává odbornou pomoc v období, kdy ambulantní léčba nestačí. Cílem není ...

  Silné úzkosti, deprese a extrémní změny nálad, které narušují každodenní život i mezilidské vztahy, mohou mít svůj původ v premenstruační dysforické poruše (PMDD), uvádí ministerstvo zdravotnictví. Jedná se o závažnější formu premenstruačního syndromu (PMS), který s sebou nese pouze fyzický diskomfort. PMDD je dlouhodobě přehlížená právě kvůli podobnosti s PMS, intenzita psychického strádání ale může vést i k pokusům o ukončení života, píše BBC.

  Podle dat Národního ústavu duševního zdraví polovina žáků devátých tříd vykazuje známky zhoršeného well-beingu, u třetiny dotazovaných se pak projevují různě těžké úzkosti. Kamenem úrazu je dlouhodobá nedostupnost psychologické odborné péče. Na tu naráží i ředitelé základních škol při hledání školních psychologů. Problémem přitom není pouze nedostatek financí, ale i nedostatečná legislativa. Absenci péče se snaží suplovat neziskové organizace.

  Hospitalizace na psychiatrickém oddělení může proběhnout dvěma způsoby – dobrovolně nebo nedobrovolně. Přestože obě formy mají společný cíl, tedy ochranu zdraví a poskytnutí potřebné léčby, liší se v tom, zda pacient s pobytem v nemocnici souhlasí. Dobrovolná hospitalizace nastává tehdy, když si člověk uvědomuje své psychické obtíže a souhlasí s přijetím do zdravotnického zařízení. Může jít například o období těžké deprese, úzkostí, vyčerpání nebo zhoršení příznaků duševního onemocnění. Pacient podepisuje souhlas s hospitalizací a aktivně spolupracuje na léčbě. Ve většině případů může také požádat o propuštění, pokud jeho zdravotní stav dovoluje bezpečný odchod. Nedobrovolná hospitalizace je naopak výjimečným opatřením. Dochází k ní tehdy, když člověk kvůli svému psychickému stavu představuje bezprostřední nebezpečí pro sebe nebo své okolí, případně není schopen posoudit svůj zdravotní stav a odmítá nezbytnou pomoc. Typicky se může jednat o akutní psychózu, těžké sebevražedné myš...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, zasahuje do mnoha oblastí života. Vedle partnerských vztahů výrazně ovlivňuje také přátelství. Pro člověka s touto poruchou bývá navazování a udržování dlouhodobých přátelských vztahů často náročné a plné emocí. Jedním z nejvýraznějších problémů je intenzivní strach z odmítnutí nebo opuštění. I drobná změna v chování kamaráda, opožděná odpověď na zprávu nebo zrušená schůzka mohou vyvolat silné pocity nejistoty, smutku nebo vzteku. Člověk s hraniční poruchou osobnosti si může situaci vykládat jako důkaz, že o něj přítel už nestojí. Typické je také střídání idealizace a zklamání. Na začátku může být nový přítel vnímán téměř dokonale. Pokud však udělá chybu nebo nesplní očekávání, může dojít k prudkému obratu a pocitům hlubokého zklamání. Takové výkyvy mohou být pro obě strany velmi vyčerpávající. Další komplikací bývá emoční nestabilita. Silné a rychle se měnící emoce mohou vést k nedorozuměním, ...

  Psychiatrická nemocnice Marianny Oranžské v Bílé Vodě patří mezi významná psychiatrická zařízení v České republice. Nachází se v malebném prostředí Jesenicka, v historickém areálu bývalého zámku, který je spojen se jménem nizozemské princezny Marianny Oranžské. Právě po ní nese nemocnice svůj současný název.  Historie zařízení sahá do roku 1954, kdy zde byla otevřena psychiatrická léčebna pro dospělé pacienty. Od počátku se zaměřovala nejen na všeobecnou psychiatrii, ale také na léčbu závislostí. V průběhu let prošla řadou změn a modernizací. Od roku 2013 nese označení psychiatrická nemocnice, které lépe vystihuje rozsah poskytované péče.  Nemocnice disponuje přibližně 150 lůžky a poskytuje ústavní psychiatrickou léčbu osobám starším 15 let. Zaměřuje se na diagnostiku a léčbu širokého spektra duševních poruch, včetně depresí, úzkostných poruch, psychóz či poruch osobnosti. Významnou součástí její činnosti je také léčba závislostí na alkoholu, drogách a dalších návykovýc...

  Drtivý dopad rodičovství překvapí nejednoho novopečeného tátu. Nejsou v tom sami, deprese si totiž nevybírá podle pohlaví. Proč se o smutných otcích mluví tak málo a jak vypadá jejich realita?

  Proč nám změny nevydrží déle než měsíc? Problém není v lenosti, ale v tom, že si neplánujeme, co musíme vynechat, říká psychiatr Radkin Honzák. Varuje i před bolestí, která provází loučení se starými návyky – i těmi škodlivými. A radí, jak si vrátit do života radost.

  Přijetí na psychiatrické oddělení bývá pro mnoho lidí spojeno s obavami a nejistotou. Ve skutečnosti se však jedná o standardní zdravotnický proces, jehož cílem je zajistit pacientovi bezpečí, odbornou pomoc a vhodnou léčbu. Příjem může být dobrovolný, kdy člověk sám souhlasí s hospitalizací na doporučení lékaře, nebo nedobrovolný, pokud jeho psychický stav představuje vážné riziko pro něj samotného či jeho okolí. V takovém případě postup upravují právní předpisy a rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu. Po příchodu na oddělení následuje vstupní rozhovor s lékařem. Ten se ptá na aktuální potíže, dosavadní léčbu, užívané léky, zdravotní stav i životní situaci pacienta. Součástí bývá také základní fyzické vyšetření a podle potřeby odběry krve nebo další vyšetření. Pacient je následně seznámen s pravidly oddělení, denním režimem a právy během hospitalizace. Zdravotnický personál vysvětlí možnosti léčby, návštěvní hodiny i fungování terapeutických aktivit. V některých případech může bý...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, dokáže výrazně zasahovat do mezilidských vztahů. Jedním z nejčastějších problémů jsou opakované konflikty, které vznikají z intenzivního prožívání emocí a silného strachu z odmítnutí či opuštění. Člověk s hraniční poruchou osobnosti často vnímá vztahy velmi citlivě. Běžná poznámka, opožděná odpověď na zprávu nebo změna plánů mohou být vyhodnoceny jako důkaz nezájmu nebo odmítnutí. Následkem bývá prudká emocionální reakce, která může přerůst v hádku, výčitky nebo naopak stažení se do sebe. Typickým rysem je také střídání idealizace a devalvace partnera. Jeden den může být partner vnímán jako dokonalý člověk, druhý den jako někdo, kdo zklamal a ublížil. Tento rychlý přechod mezi extrémy bývá pro oba partnery velmi vyčerpávající a často vede k nedorozuměním. Konflikty však nevznikají ze zlého úmyslu. Ve většině případů jsou důsledkem hluboké vnitřní bolesti, nejistoty a obtížné regulace emocí. Člo...

  Psychiatrická nemocnice Jihlava patří mezi významná zdravotnická zařízení zaměřená na léčbu duševních onemocnění v České republice. Poskytuje komplexní psychiatrickou péči dospělým pacientům formou ambulantní, akutní i následné lůžkové léčby. Péče je určena lidem, kteří se potýkají například s depresí, úzkostnými poruchami, psychózami, poruchami osobnosti, závislostmi nebo dalšími závažnými psychickými obtížemi.  Nemocnice disponuje více než 450 lůžky a několika specializovanými odděleními. Součástí poskytované péče jsou psychiatrická vyšetření, psychoterapie, farmakologická léčba, rehabilitační programy i sociální podpora zaměřená na návrat pacientů do běžného života. Důraz je kladen nejen na léčbu příznaků, ale také na dlouhodobou stabilizaci psychického stavu a zlepšení kvality života.  Významnou součástí nemocnice je také Centrum duševního zdraví Jihlava, které poskytuje multidisciplinární podporu lidem se závažným duševním onemocněním přímo v jejich přirozeném pros...

  Psychopatie není jen záležitostí sériových vrahů z filmů, vyskytuje se i v běžné společnosti. Třeba na vedoucích pozicích. Nyní jsme poprvé systematicky zmapovali mozek stovek lidí s psychopatickými rysy. A výsledek byl zajímavý.

  Začínal v oboru neurologie, po několika letech se ale MUDr. Robert Brock začal věnovat psychiatrii a od roku 2002 provozuje psychiatrické ambulantní zařízení Centrum duševního zdraví Kolín, s.r.o. V rozhovoru pro Kolínský deník se rozpovídal i o tom, jak k němu před svým zatčením přišli dnes známí sérioví vrazi - manželé Dana a Jaroslav Stodolovi.

  Hospitalizace v oblasti duševního zdraví znamená pobyt pacienta v psychiatrické nemocnici nebo na psychiatrickém oddělení nemocnice. Přestože může toto slovo vyvolávat obavy, ve skutečnosti jde o formu intenzivní odborné pomoci pro lidi, kteří procházejí vážnou psychickou krizí. K hospitalizaci dochází například při těžkých depresích, psychózách, závažných úzkostných stavech, manických epizodách nebo v situacích, kdy člověk ohrožuje sebe či své okolí. Cílem není pacienta izolovat, ale zajistit mu bezpečné prostředí, odbornou péči a stabilizaci jeho zdravotního stavu. Během pobytu probíhá psychiatrické vyšetření, nastavení vhodné léčby a často také psychoterapie či další terapeutické aktivity. Součástí léčby mohou být individuální rozhovory, skupinová terapie, nácvik zvládání stresu nebo pracovní a volnočasové programy. Mnoho lidí se obává ztráty svobody nebo stigmatizace. Moderní psychiatrická péče je však zaměřena na respekt k důstojnosti pacienta a na podporu jeho návratu do bě...

  Jedním z nejbolestivějších projevů hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, bývá extrémní citová závislost na partnerovi. Vztah se může stát středobodem života a hlavním zdrojem pocitu bezpečí, vlastní hodnoty i emocionální stability. Člověk s hraniční poruchou osobnosti často prožívá intenzivní strach z opuštění. I běžné situace, jako je pozdější odpověď na zprávu, změna plánů nebo potřeba partnerova soukromí, mohou vyvolat silnou úzkost. Objevují se myšlenky typu: „Už mě nemiluje“, „Určitě mě opustí“ nebo „Nejsem pro něj dost dobrý.“ Partner se tak může nevědomky stát jakousi emocionální kotvou. Když je nablízku, přichází úleva. Když se vzdálí, nastupuje panika, smutek nebo vztek. Tato závislost však bývá vyčerpávající pro oba. Člověk s poruchou trpí neustálým strachem a partner může mít pocit, že nese odpovědnost za psychický stav druhého. Typickým rysem je také střídání idealizace a zklamání. Jeden den je partner vnímán jako dokon...

  Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod patří mezi významná psychiatrická zařízení v České republice. Je nadregionálním centrem specializované psychiatrické péče a poskytuje pomoc lidem s širokým spektrem duševních onemocnění – od akutních psychických krizí až po dlouhodobou léčbu a rehabilitaci.  Historie nemocnice sahá do první poloviny 20. století. Havlíčkobrodský ústav byl ve své době považován za jedno z nejmodernějších psychiatrických zařízení ve střední Evropě. Plný provoz zahájil v roce 1934 a postupně se rozvíjel spolu s moderní psychiatrií. Během desetiletí prošel řadou změn, modernizací a rozšířením odborných služeb.  Dnes nemocnice nabízí péči v oblasti akutní psychiatrie, léčby závislostí, gerontopsychiatrie, dětské a dorostové psychiatrie, sexuologie i následné psychiatrické péče. Součástí služeb jsou také ambulance, zdravotně-sociální programy, hiporehabilitace a Centrum duševního zdraví, které pomáhá lidem zvládat obtíže v jejich přirozeném prostředí....

  Stres je zátěž, která ve zdravé míře motivuje. Když ale přeroste v dlouhodobý nápor, má prokazatelný vliv nejen na psychiku, ale i na zdraví orgánů v lidském těle. U řady onemocnění je proto třeba pracovat s psychikou mnohem víc, než je to zatím běžné, upozorňuje profesor Tomáš Kovárník, známý český kardiolog.

  Když se řekne deprese, většina lidí si představí zejména smutek či pocity zoufalství, které je nutné odstranit. Jenže podle studie nedávno publikované v prestižní JAMA Network Open bychom se měli stejně tak soustředit na neschopnost znovu prožívat radost, motivaci a potěšení. V psychologii se tomu říká anhedonie a postihuje až 90 % lidí s těžkou depresí.

  Trauma je psychické zranění, které vzniká v důsledku mimořádně stresující nebo bolestivé zkušenosti. Může jít o jednorázovou událost, například dopravní nehodu, násilný čin nebo přírodní katastrofu, ale také o dlouhodobé působení nepříznivých podmínek, jako je zanedbávání, šikana či zneužívání v dětství. Následky traumatu mohou přetrvávat mnoho let a výrazně ovlivňovat každodenní život. Terapie zaměřená na trauma je specializovaný psychoterapeutický přístup, jehož cílem je pomoci člověku bezpečně zpracovat bolestivé zážitky a zmírnit jejich dopad na současné fungování. Nejde o pouhé vyprávění o minulosti. Terapeut pomáhá klientovi porozumět souvislostem mezi traumatickou zkušeností, emocemi, myšlenkami a chováním. Mezi často využívané metody patří trauma-fokusovaná kognitivně-behaviorální terapie (TF-CBT), EMDR (desenzibilizace a přepracování pomocí očních pohybů), somatické přístupy zaměřené na práci s tělem nebo psychodynamická terapie. Výběr vhodné metody závisí na individuáln...

  Strach z opuštění patří mezi nejvýraznější a nejbolestivější projevy hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“. Nejde o běžnou obavu ze samoty, kterou občas zažívá každý. U člověka s touto poruchou může mít strach z odmítnutí nebo opuštění až ochromující sílu. I zdánlivě nevinné situace mohou vyvolat intenzivní úzkost. Partner neodpoví několik hodin na zprávu, přítel zruší schůzku nebo blízký člověk působí chladněji než obvykle. To, co jiní považují za běžnou součást života, může být pro člověka s hraniční poruchou osobnosti důkazem, že bude opuštěn nebo odmítnut. Tento strach často souvisí s bolestivými zkušenostmi z dětství, nejistými vztahy nebo emocionálním zanedbáváním. Vnitřní pocit nejistoty vede k tomu, že člověk neustále hledá ujištění o lásce a přijetí. Paradoxně však právě toto chování může vztahy zatěžovat. Nadměrné kontroly, žárlivost, citové výbuchy nebo střídání idealizace a znehodnocování partnera mohou vytvářet napětí a...