Duševní zdraví 🍀

  Ledová lázeň dnes patří k nejvýraznějším symbolům wellness kultury, od videí slavných biohackerů po fotky otužilců na sociálních sítích slibující klidnější mysl a menší úzkost. Nadšení ale zdaleka předbíhá vědecké důkazy: nová kritická revize ukazuje, že u lidí s klinicky diagnostikovanou depresí existují jen tři randomizované studie testující účinek chladu, a ani jedna z nich nedokázala propojit zlepšenou náladu s měřitelnou biologickou změnou. https://nedd.tiscali.cz/studena-sprcha-misto-antidepresiv-nova-revize-ukazuje-jak-tenky-je-za-tim-vedecky-zaklad-762539

  Citlivost může být dar i zátěž. Dlouho jsem ji u sebe viděla hlavně jako problém. Teď se učím dívat na sebe stejnýma očima, kterýma se snažím dívat na druhé. https://medium.seznam.cz/clanek/helena-revay-jsem-hranicarka-a-ucim-se-nebat-vlastni-citlivosti-328665

  Za deset let se počet mladých do 20 let hospitalizovaných na psychiatrii více než zdvojnásobil. V ambulancích jich přibylo mezi lety 2010 a 2024 o více než 60 procent. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech, o které dnes informoval v tiskové zprávě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří deprese, úzkosti a poruchy chování mezi nejvýznamnější zdravotní problémy dospívajících. V roce 2023 se jich v Evropě potýkalo s duševním onemocněním téměř 14 procent, v roce 2000 deset procent. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/za-deset-let-se-pocet-mladych-hospitalizovanych-na-psychiatrii-zdvojnasobil/2876275

  Nemusíte běhat maraton ani trávit hodiny v posilovně. Stále více výzkumů naznačuje, že i obyčejná pravidelná chůze může mít pozitivní vliv na psychiku a souvisí s menším výskytem depresivních příznaků. A zajímavé je, že rozdíl se může projevit už při počtu kroků, který je pro většinu lidí dosažitelný. https://www.frekvence1.cz/clanky/zivotni-styl/muze-obycejna-chuze-zmirnit-depresivni-priznaky-vedci-naznacuji-kolik-kroku-denne-muze-pomoci.shtml

  Otevřená komunikace patří mezi nejdůležitější předpoklady zdravého pracovního prostředí. Přesto v mnoha firmách zaměstnanci raději mlčí, než aby upozornili na problém, přiznali chybu nebo nesouhlasili s nadřízeným. Ne proto, že by neměli co říct, ale protože se obávají následků. Strach z otevřenosti má svou psychologickou cenu. Dlouhodobé potlačování názorů, nejistota a obavy z negativní reakce vedení mohou zvyšovat stres, narušovat vztahy na pracovišti a přispívat k psychickému vyčerpání. Problémy, které by bylo možné vyřešit v zárodku, se mezitím prohlubují. Otevřená komunikace však neznamená, že si každý může říkat cokoli bez ohledu na ostatní. Znamená možnost vyjádřit názor, položit nepříjemnou otázku nebo upozornit na chybu bez obavy z ponížení či odvety. Rozhodující roli hraje chování vedení. Pokud manažer žádá upřímnost, ale kritiku přijímá podrážděně, zaměstnanci se rychle naučí říkat pouze to, co chce slyšet. Jestliže naopak naslouchá, přizná vlastní chybu a reaguje věcn...

  Duševní zdraví si zaslouží stejnou pozornost jako zdraví fyzické. Přesto mnoho lidí stále považuje psychické potíže za osobní selhání, nedostatek vůle nebo něco, co musí člověk zvládnout vlastními silami. Právě to často brání včasnému vyhledání pomoci. Světový den duševního zdraví připadá každoročně na 10. října. Jeho cílem je upozornit na význam psychické pohody, dostupnosti odborné péče a potřeby odbourávat předsudky spojené s duševními onemocněními. V roce 2026 se pozornost zaměřuje na zkušenosti lidí, kteří psychickými obtížemi sami procházejí. Jejich hlas má být skutečně vyslyšen a promítnut do změn v péči. Duševní potíže nejsou vždy vidět. Člověk může chodit do práce, plnit povinnosti, starat se o rodinu a přitom uvnitř prožívat úzkost, vyčerpání, beznaděj nebo dlouhodobý stres. Okolí si nemusí ničeho všimnout. Věta „vždyť vypadáš dobře“ přitom neříká nic o tom, jak se člověk skutečně cítí. Péče o duševní zdraví začíná také v běžném životě. Dostatek odpočinku, pravidelný re...

  Počty dětí s depresemi a úzkostmi v Česku strmě rostou, sebev*ražd přibývá, ale odborná péče je pro mnohé z nich nedostupná. Na dětského psychiatra se čeká až rok. Stát dlouhodobě selhává v péči o duševní zdraví nejmladší generace a zoufalí rodiče nevědí, kam se mohou obrátit. https://pagenotfound.cz/clanek/cekali-jsme-na-termin-7-mesicu-syn-se-do-te-doby-obesil-psychiatricka-pece-pro-deti-je-v-tezke-krizi-chybi-lekari-i-luzka

  Duševní zdraví českých dětí se výrazně zhoršuje. Samotné navýšení kapacit péče ale problém nevyřeší. Odbornice pro Seznam Zprávy popisují, jak dětem i jejich rodičům pomoci dřív, než nastane akutní krize. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-detskych-uzkosti-i-depresi-rychle-pribyva-vic-psychiatru-problem-nevyresi-315172

  Když někdo manipuluje, využívá lidi a zajímá ho jen vlastní prospěch, je to psychopat – nebo prostě člověk, který se chová jako grázl? https://medium.seznam.cz/clanek/pavel-kopecky-opravdu-psychopatu-pribyva-nebo-nas-jen-laka-pouzivat-modni-slova-327415

  Důvěra zaměstnanců nevzniká z firemních prezentací, motivačních sloganů ani plakátů na chodbách. Vzniká z toho, jak se vedení chová v každodenních situacích. Právě tehdy se ukazuje, zda jsou firemní hodnoty skutečným základem kultury, nebo pouze marketingovou dekorací. Firma může hlásat respekt, otevřenost a spolupráci. Pokud však manažer ponižuje podřízené, vedení přehlíží protekci a zaměstnanci se bojí přiznat chybu, skutečné hodnoty vypadají úplně jinak. Lidé totiž nevnímají jen to, co vedení říká. Především sledují, co toleruje. **Rozpor mezi slovy a realitou má svou psychologickou cenu.**  Zaměstnanci postupně ztrácejí důvěru, přestávají otevřeně komunikovat a učí se chránit především sami sebe. Někteří raději mlčí, jiní omezí iniciativu a další začnou hledat jiné zaměstnání. Dlouhodobě mohou takové prostředí provázet stres, frustrace, úzkost i pocit bezmoci. Největším problémem přitom nemusí být samotná chyba vedení. Mnohem horší je, když vedení rozpor mezi deklarovaný...

  Záchvaty pláče a smutek jsou jen jednou tváří poporodní duševní nemoci. Úzkost, trauma z porodu, vtíravé myšlenky nebo mánie zůstávají u mnoha žen nerozpoznané – a bez léčby. https://www.nationalgeographic.cz/veda/poporodni-dusevni-nemoc-nema-jen-deprese/

  Připravovaná novela MZ navrhuje, aby se klinickým psychologem stal absolvent již po dvouletém magisterském studiu a pouhém roce praxe, bez samostatné atestační zkoušky. Asociace klinických psychologů České republiky (AKP ČR) s touto úpravou zcela zásadně nesouhlasí a varuje před ní. Nejedná se pouze o změnu systému vzdělávání, ale o zcela zásadní úpravu kvalifikačního standardu profese, která samostatně diagnostikuje a léčí pacienty se závažnými psychickými i somatickými obtížemi. https://www.ceske-novinky.cz/2026/09/15/navrh-ministerstva-zdravotnictvi-muze-ohrozit-bezpecnost-pacientu-v-oblasti-psychickeho-zdravi/

  Spolehlivých ukazatelů zdravotního stavu není nikdy dost. Věřili byste tomu, že jedním z nich může být i čas, kdy usedáme k prvnímu jídlu? https://www.prostreno.cz/zdravi-a-diety/clanky/50180/Pozdejsi-snidane-ve-starsim-veku-nahrava-depresim-a-unave

  Kratší dny a úbytek slunce často přináší únavu, úzkosti a pokles nálady. Zjistěte, jak rozpoznat projevy sezónní afektivní poruchy a jaké praktické kroky vám pomohou projít podzimním obdobím s lehkostí a v duševní rovnováze. https://medium.seznam.cz/clanek/katerina-novakova-podzimni-chmury-nebo-sezonni-deprese-jak-rozpoznat-spoustece-a-navratit-do-zivota-energii-323204

  Firemní kultura není jen soubor hodnot napsaných na webu společnosti. Je to způsob, jakým se ve firmě skutečně jedná s lidmi, jak se řeší chyby, jak vedení komunikuje a co se považuje za přijatelné chování. Právě proto může mít kultura výrazný vliv na psychiku zaměstnanců. Prostředí založené na důvěře, respektu a předvídatelnosti může podporovat pocit bezpečí, motivaci i dlouhodobou spokojenost. Naopak prostředí plné strachu, ponižování, neustálé kontroly nebo vnitřní konkurence vytváří dlouhodobý psychický tlak. WHO mezi významná psychosociální rizika řadí mimo jiné nízkou podporu, špatné vztahy, šikanu, nejistotu zaměstnání, nízkou míru kontroly nad vlastní prací nebo nespravedlnost v organizaci. Problematické je, že zaměstnanec si na nezdravé prostředí může postupně zvyknout. Začne považovat napětí za normální součást práce, přestane říkat svůj názor, hlídá každé slovo a energii místo práce věnuje tomu, aby neudělal chybu. Dlouhodobě to může vést k vyčerpání, úzkosti, ztrátě m...

  Dětská psychiatrická nemocnice Opařany zahajuje unikátní studii o vztahu mobilních telefonů a duševního zdraví dětí. Projekt podpořil Jihočeský kraj částkou 310 000 korun. https://nasregion.cz/psychiatricka-nemocnice-v-oparanech-zkouma-vlivu-mobilu-na-hospitalizovane-deti-448772/

  Antidepresiva jsou v současnosti velice populární. Jejich užívání ale doprovází řada kontroverzí. Podle některých odborníků jich užíváme příliš. A podle jiných zase není úplně jasné, zda antidepresiva vůbec fungují. https://www.stoplusjednicka.cz/rozsahly-lekarsky-vyzkum-potvrzuje-antidepresiva-jednoznacne-funguji

  Ze školy rovnou do praxe. Tak má nově vypadat cesta k samostatné práci klinického psychologa. Ministerstvo zdravotnictví si od změny slibuje více odborníků a dostupnější péči. Experti ale varují: nezkušený psycholog může přehlédnout těžkou depresi, špatně nastavit léčbu a ohrozit pacienta. https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zdravotnictvi-22850dba-908b-4192-badc-0e7f1c003a00/psychologem-po-roce-praxe-experti-varuji-nepoznaji-depresi-nezabrani-sebevrazde/r~aaa295137ffa32c543bcb62d8eb05389/

  Vědci na skenech mozku poprvé v dějinách neurovědy dokázali, že psychopati mají sníženou schopnost empatie. Tito lidé nedokážou u druhého člověka správně rozpoznat emoce strachu nebo smutku. https://medium.seznam.cz/clanek/fokus-psychopati-se-do-vas-nedokazou-vcitit-potvrdili-vedci-325252

  Důvěra ve vedení se neztrácí jedním špatným rozhodnutím. Častěji mizí postupně – každým nesplněným slibem, nejasným vysvětlením, nespravedlivým rozhodnutím nebo situací, kdy vedení říká něco jiného, než následně dělá. Zpočátku se nemusí dít nic dramatického. Zaměstnanci pouze přestanou říkat svůj názor. Přestanou upozorňovat na problémy. Méně se ptají, méně přicházejí s nápady a začnou si více hlídat vlastní riziko. Z angažovanosti se postupně stává opatrnost. Právě to je nebezpečné. Tým může navenek fungovat, plnit úkoly a dodržovat termíny, ale uvnitř už nemusí existovat skutečná spolupráce. Výzkum dlouhodobě ukazuje souvislost mezi důvěrou ve vedení, psychologickým bezpečím, spokojeností a psychickou zátěží zaměstnanců. Obnovit ztracenou důvěru přitom nejde prohlášením typu „musíte nám věřit“. Důvěra se obnovuje chováním. Vedení musí pojmenovat problém, přiznat vlastní chyby, vysvětlovat svá rozhodnutí a především dlouhodobě dokazovat, že jeho slova odpovídají činům. Velkým va...

  O třetinu více dětí v psychiatrické péči než před deseti lety. U depresivních poruch nárůst o 183 procent. A tři čtvrtiny základních škol stále bez psychologa. Data představená v Karlových Varech ukazují, jak rychle se mění problémy dětí a dospívajících – a jak obtížně na ně školy, rodiny i zdravotnictví reagují. https://www.karlovarky.cz/2026/09/11/deti-pod-tlakem-psychiatricka-pece-33-deprese-183-karlovy-vary-otevrely-vazne-tema/

  Když se bývalá Miss Lucie Holíková (32) stala poprvé maminkou a narodil se jí syn Tomík (5), zažívala dva roky namísto radosti poporodní deprese. Před narozením dcerky Justýnky (5 měs.) proto učinila několik zásadních opatření. https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/847738/lucie-holikova-o-poporodni-depresi-pomohla-razna-opatreni.html

  Dvě samostatné randomizované klinické studie ukazují, jak silný účinek může mít jediná řízená dávka psilocybinu, účinné látky lysohlávek, když se podává v kontrolovaném klinickém prostředí spolu s psychoterapií. U onkologických pacientů s existenciální úzkostí klesla míra deprese po jediném sezení o víc než dvě třetiny, u lidí závislých na alkoholu se výrazně snížil počet dnů s nadměrným pitím. https://nedd.tiscali.cz/od-existencialni-uzkosti-po-zavislost-na-alkoholu-co-dokazal-psilocybin-ve-dvou-klinickych-studiich-756720

  Co když vám někdo ublížil, ale nechápe, jak moc vás to zasáhlo? Rozumově víte, že to nemá smysl řešit. Ale vzpomínky se občas vrací a s nimi i vztek nebo smutek. Existuje metoda, která může pomoct staré křivdy nechat být. https://medium.seznam.cz/clanek/klara-stedra-jak-odpustit-cloveku-ktery-vam-ublizil-ale-nikdy-se-neomluvi-323945

  Toxické prostředí ve firmě většinou nevznikne ze dne na den. Začíná drobnostmi, které se postupně přestanou považovat za problém. Nevhodné poznámky, ponižování, křik, protekce, nespravedlnost, nejasná pravidla nebo strach říct vlastní názor se začnou vnímat jako „normální součást práce“. Významnou roli má vedení. Pokud manažer toleruje arogantní chování úspěšného zaměstnance, přehlíží manipulaci nebo trestá lidi za chyby místo hledání jejich příčin, vysílá tím ostatním jasný signál: výsledky jsou důležitější než způsob, jakým jich dosahujeme. Toxicita vzniká také tam, kde lidé nemají bezpečný prostor pro nesouhlas. Zaměstnanec raději mlčí, aby nepřišel o pozici nebo si nezhoršil vztah s nadřízeným. Kolegové se přizpůsobí. Časem se z jednotlivých incidentů stává firemní norma. Nebezpečné je právě toto postupné přijetí. To, co by novému zaměstnanci připadalo nepřijatelné, může po několika měsících působit jako běžná realita. Lidé přestávají upozorňovat na problémy, protože mají poc...

  Případ Američanky Lindsay Clancy, která v roce 2023 uškrtila své tři děti a soud se teď nedokázal shodnout na její vině či nevině, otevřel otázku péče o duševní zdraví novopečených matek. Jejich obtíže sice v drtivé většině případů nejsou tak extrémní jako zmíněný případ z Massachusetts, úzkostné stavy nebo deprese je ale postihnout mohou. Namístě je pak hlavně včasná diagnostika, správná odborná pomoc a ideálně i podpora okolí. Jak jsme na tom s poporodní péčí o psychiku žen v Česku? https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-poporodni-deprese-muze-potkat-kazdou-matku-kauza-clancy-je-podle-odbornic-extrem-315046

  Moderní fenomén neustálého strachu z izolace od společenského dění vážně ohrožuje lidskou psychiku. Tento psychologický tlak vede k chronickému stresu, poruchám soustředění a celkovému vyhoření organismu. https://medium.seznam.cz/clanek/jakub-ridic-autobusu-syndrom-fomo-nici-psychicke-zdravi-a-vyvolava-skrytou-uzkost-323179

  Zatímco většina matek se na sociálních sítích snaží prezentovat ty lepší stránky svého života – naklizené obýváky, upečené dorty, stylově oblečené děti i své vlastní vyladěné outfity, Američanka Kathy DiVincenzo se rozhodla odhalit jinou tvář mateřství. Tu, která se skoro vůbec neukazuje, a přesto je řadě z nás blízká. https://www.zeny.cz/zaujalo-nas/zena-ukazala-sve-poporodni-deprese-fotky-ted-sdili-cely-svet-1572.html

  Pozvání do pořadu Vizita přijal český psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, ale také publicista a pedagog Karel Nešpor. S moderátorkou Kristinou Kloubkovou mluvil mimo jiné o únavě a o tom, jak jí čelit. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/656981-dat-si-na-unavu-sladkosti-kavu-a-zalezt-pod-deku-naprosta-pitomost-odmitl-psychiatr

  Odchod zaměstnance nebývá jen otázkou peněz. Velmi často začíná mnohem dříve – pocitem, že člověk není respektován, slyšen nebo že jeho práce nemá skutečnou hodnotu. Manažer výrazně ovlivňuje, jak zaměstnanec svou práci prožívá. Neustálá kontrola, mikromanagement, nespravedlivé zacházení, ponižování, favoritismus nebo nedostatek podpory mohou postupně vytvářet prostředí, ve kterém člověk funguje pod dlouhodobým psychickým tlakem. Výzkumy skutečně ukazují souvislost mezi kvalitou vedení a úmyslem zaměstnanců odejít. Problém často není jedna konkrétní situace. Horší je dlouhodobý vzorec. Manažer slibuje změnu, ale nic se neděje. Chyby se trestají, zatímco dobrá práce se považuje za samozřejmost. Zaměstnanec postupně přestane říkat, co si myslí. Přestane se snažit něco měnit. A nakonec začne hledat cestu ven. Z pohledu duševního zdraví je důležité také to, že dlouhodobě vysoké pracovní nároky bez dostatečné podpory mohou zvyšovat stres, vyčerpání a riziko vyhoření. Současně ale není...

  Pohled odborníků na depresi se zásadně mění. Zatímco v minulosti byla považována především za důsledek chemické nerovnováhy, současné vědecké poznatky ukazují na hlubší problém. Už dříve jsme vás informovali o zjištěních, která popisují, jak se deprese šíří celým tělem na buněčné úrovni. Nová zjištění výzkumu mozku zase přibližují, na co se může zaměřit léčba v budoucnosti. https://mojepsychologie.zeny.cz/dusevni-zdravi/zivot-s-nemoci/deprese-brani-mozku-tvorit-nove-neurony-budeme-ji-lecit-na-bunecne-urovni-3744

  Rostoucí počet potíží, dva až tři lékaři na celý kraj a půlroční čekací doba. Zlínský kraj je dlouhodobě jedním z nejhůře zajištěných v oblasti ambulantní dětské psychiatrické péče. Pojišťovna láká studenty a mladé pediatry, dětské psychiatry a všeobecné lékaře. Nabízí jim téměř půl milionu. Pomohlo by to lidem na Valašsku i Zlínsku. https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/prakticky-lekar-detsky-psychiatr-nedostatek-vzp-zdravotni-pojistovna.A260921_970058_zlin-zpravy_stoj

  Nedůvěra na pracovišti nevzniká většinou ze dne na den. Často ji vytvářejí drobné zkušenosti, které se opakují. Nesplněné sliby, rozdílná pravidla pro různé zaměstnance, zatajování informací, nejasná rozhodnutí vedení nebo pocit, že člověk nemůže říct svůj názor bez následků. Jakmile zaměstnanci začnou pochybovat o úmyslech vedení nebo kolegů, mění se jejich chování. Přestávají sdílet informace, více si hlídají vlastní zájmy a místo spolupráce začínají přemýšlet, jak se ochránit. Výzkum ukazuje, že nedůvěra vůči nadřízenému souvisí mimo jiné s vyšším emočním vyčerpáním a kontraproduktivním chováním.  Nedůvěra navíc nemusí znamenat, že zaměstnanec všem automaticky nevěří. Důvěra a nedůvěra mohou existovat současně. Člověk může například respektovat odborné schopnosti svého manažera, ale současně pochybovat o jeho motivech.  Problém proto nelze vyřešit firemním školením o týmové spolupráci. Důvěra se buduje především každodenním jednáním. Když vedení něco slíbí, musí to d...

  Duševní zdraví pražských teenagerů se zlepšuje, ale čísla stále znepokojují: každý pátý školák má velmi nízkou duševní pohodu, třetina uvažovala o sebev*raždě. Vapování předhání klasické cigarety, energeťáky pije pravidelně pětina školáků. Kvůli online světu nezvládají spánek ani školu. A pozor: každý desátý teenager se v krizi obrací místo na člověka na umělou inteligenci. https://www.denik.cz/skolstvi-a-vzdelavani/cesko-skola-praha-zaci-psychika-problemy-sebevrazda-uzkost-deprese/

  Magisterské programy vysokých škol v Česku každoročně úspěšně dokončí několik tisíc studentů. U klinické psychologie jsou ale čísla o poznání nižší v řádu pouhých stovek. Podle prezidentky Asociace klinických psychologů je za tím řada faktorů, a to včetně špatných platových podmínek. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/657305-vystudovanych-psychologu-v-cesku-je-stale-malo-rocne-to-jsou

  Kultura strachu nevzniká tím, že se zaměstnanci bojí jednoho konkrétního člověka. Vzniká tehdy, když se strach postupně stane běžnou součástí fungování firmy. Lidé přestanou říkat, co si skutečně myslí. Neupozorňují na chyby, protože nechtějí být označeni za problémové. Nepřicházejí s nepříjemnými otázkami. Raději souhlasí, mlčí a čekají, co rozhodne vedení. Výzkum dlouhodobě ukazuje, že obava z negativních osobních či profesních důsledků patří mezi důvody, proč zaměstnanci své názory a problémy zatajují. Problém je, že ticho může zvenku vypadat jako loajalita. Ve skutečnosti může znamenat rezignaci. Kultura strachu navíc neovlivňuje pouze komunikaci. Dlouhodobé mlčení, nejistota a obava z hodnocení mohou souviset s vyšším vyčerpáním a vyhořením. Studie publikovaná v Academy of Management Journal například zjistila silnější souvislost mezi pracovním mlčením a vyhořením než mezi aktivním vyjadřováním názoru a vyhořením. Změna přitom nezačíná motivačním plakátem na zdi. Začíná reak...

  Sklenka vína, rychlé pivo nebo panák tvrdého alkoholu. Pro každého pátého Čecha je to podle aktuálního průzkumu běžný způsob, jak se vypořádat se stresem. Odborníci na závislosti ale znovu připomínají, že hranice mezi příležitostným pitím a závislostí je velmi tenká. Dobrou zprávou podle nich je, že mladá generace pije méně, než bývalo běžné. https://cnn.iprima.cz/alkoholem-leci-uzkost-kazdy-paty-cech-odbornici-varuji-pred-zhorsenim-symptomu-521030

  Péče o psychickou pohodu se stala přirozenější součástí veřejné debaty i každodenního života. To ale ještě neznamená, že stejná slova budou fungovat na každého stejně. https://harpersbazaar.cz/life/o-dusevnim-zdravi-mluvime-stale-otevreneji-co-kdyz-ale-nektere-lidi-odrazuje-jazyk-ktery-jsme-si-zvykli-pouziva t/

  Prosby, slzy, pláč, vzdor i vztek. Vypravování do školy se může někdy změnit v rodičovskou noční můru. Do určité míry může být nechuť do školy zcela normální. Zvlášť po prázdninách. Ani nám dospělým se každý den nechce do práce, většinou však mírníme své emocionální projevy. Jak ale rozlišit, kdy už může u dítěte jít o vážnější trápení, které bychom měli začít řešit? https://www.kupi.cz/magazin/clanek/47940-dite-uzkost-skola

  Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem klinických psychologů. Ministerstvo zdravotnictví proto navrhuje, že zkrátí dobu jejich vzdělávání. Přitom právě oni rozhodují například o udělení zbrojního pasu nebo při neurologických operacích. Proti návrhu se tak bouří oborové organizace. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/657304-ministerstvo-planuje-zkratit-vzdelavani-klinickych-psychologu-odbornici-se-bouri

  Ve firmě může být všechno formálně v pořádku – pracovní smlouvy, procesy, porady i pravidla. Přesto může mezi lidmi existovat silný strach. Strach ze šéfa, z chyby, z odmítnutí nebo z toho, že nepříjemná otázka poškodí jejich kariéru. Psychologické bezpečí znamená, že člověk může říct svůj názor, upozornit na problém, přiznat chybu, požádat o pomoc nebo nesouhlasit s nadřízeným bez obavy z ponížení či odvety. Neznamená to absenci odpovědnosti ani prostředí, kde je dovoleno všechno. Jde o možnost otevřeně komunikovat i tehdy, když je téma nepříjemné. Jeho absence často není na první pohled vidět. Lidé začnou mlčet. Na poradách souhlasí, přestože mají pochybnosti. Problémy se hlásí pozdě nebo vůbec. Chyby se raději vysvětlují, než aby se z nich tým učil. Postupně vzniká kultura, ve které je bezpečnější nic neříct než riskovat negativní reakci. Psychologické bezpečí přitom nevytváří samotné firemní pravidlo. Klíčové je každodenní chování vedoucích. Jak reagují na špatnou zprávu? Co ...

  Nadmíra stresu, vyhoření či šikana a obtěžování na pracovišti jsou závažnými zdravotními riziky, varují europoslanci. Chtějí proto, aby před těmito faktory zaměstnance lépe chránil zákon a firmy byly povinny mít tato rizika pod kontrolou. Pokyny k tomu, jak hlídat dopady na psychiku v práci, už připravují i čeští úředníci. Zaměstnavatelé se ale bojí zahlcení dalším papírováním a povinnými měřeními stresu. https://archiv.hn.cz/c1-67925230-deprese-a-vyhoreni-jsou-nemoci-z-povolani-shodli-se-europoslanci-vznikaji-pravidla-podle-nichz-by-firmy-musely-hlidat-stres-zamestnancu

  S přicházejícím se podzimem se mnoho lidí cítí sklíčeně a nic jim nedělá radost. Změna ročního období může zapříčinit sezónní afektivní poruchu a výkyvy nálad, které ovlivňují to, jak se člověk cítí a chová. Existují ale způsoby, jak si pomoci. https://medium.seznam.cz/clanek/klara-stedra-proc-jsme-na-podzim-bez-energie-a-jak-predejit-sezonni-depresi-322468

  Odpovědnost je běžnou součástí života. Přesto v některých lidech vyvolává silný strach. Ne proto, že by nechtěli něco zvládnout, ale protože se obávají následků vlastního rozhodnutí. „Co když udělám chybu?“ „Co když zklamu ostatní?“ „Co když se rozhodnu špatně a už to nepůjde napravit?“ Právě podobné otázky mohou člověka postupně paralyzovat. Začne odkládat rozhodnutí, přenášet odpovědnost na druhé nebo se raději vyhýbat situacím, ve kterých by měl něco ovlivnit. Krátkodobě to přináší úlevu. Dlouhodobě však může růst nejistota a strach. Strach z odpovědnosti často souvisí s přesvědčením, že chyba znamená selhání. Jenže rozhodování bez možnosti chyby neexistuje. Člověk nemůže mít jistotu, že každé jeho rozhodnutí bude správné. Může však pracovat s informacemi, zvažovat rizika a přijmout skutečnost, že některé výsledky jednoduše nelze předvídat. Důležité je také rozlišovat mezi odpovědností a vinou. Být odpovědný znamená přijmout svůj podíl na rozhodnutí a jeho následcích. Neznamen...

  Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/dusevni-potize-se-tykaji-az-kazde-pate-rodicky-ministerstvo-chce-plosny-screening-377284

  Hostem pořadu Napřímo byl psychiatr a adiktolog Karel Nešpor. Poradil, jak se vypořádat se zhoršenou náladou spojenou s příchodem podzimu, a vyjádřil se k vládní změně regulací kratomu. Řekl, jak omezit riziko vzniku závislostí u dětí. https://tn.nova.cz/video/9575-vizita/566873-vizita

  Zatímco spotřeba alkoholu mezi dospívajícími klesá, se zneužíváním psychoaktivních léků má zkušenost podle vládních statistik až 23 procent šestnáctiletých. „Mladí si často neuvědomují, jak moc nekontrolovaným užíváním léků riskují,“ říká adiktoložka Adéla Matoušková. https://denikn.cz/2169482/teenageri-zneuzivaji-psychoaktivni-leky-zavislost-se-projevuje-nenapadne-rika-adiktolozka/

  Mnoho lidí možná o skryté (jinak ještě řečeno smějící se depresi) ještě neslyšelo a přesto existuje. Pojem si pojďme trošku přiblížit. https://medium.seznam.cz/clanek/psychology-with-sari-skryta-deprese-320903

  Manažer nebo vedoucí pracovník často nerozhoduje jen o strategii firmy. Každý den řeší desítky menších i zásadních otázek. Koho přijmout? Do čeho investovat? Co odložit? Jak reagovat na problém? A co udělat, když není dostatek informací? Právě neustálý tlak na rozhodování může být psychicky vyčerpávající. Člověk nemusí prožívat jednu velkou krizovou situaci. Mnohem častěji se únava hromadí postupně. Každé další rozhodnutí spotřebovává pozornost, energii a schopnost soustředit se. Problém nastává ve chvíli, kdy má člověk pocit, že musí rozhodnout všechno a okamžitě. Začne přemýšlet i nad maličkostmi, vrací se k již učiněným rozhodnutím a obává se, zda nezvolil špatnou variantu. Místo skutečně důležitých otázek pak jeho kapacitu zabírají detaily. Pomáhá rozlišovat mezi rozhodnutími, která jsou skutečně zásadní, a těmi, která mohou počkat. Ne každá otázka vyžaduje okamžitou odpověď. Některá rozhodnutí je možné delegovat, jiná odložit a u dalších přijmout, že nikdy nebudeme mít stopr...