Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti (HPO), někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, patří mezi nejnáročnější psychická onemocnění. Přináší silné výkyvy emocí, impulzivitu, nestabilní vztahy, hluboký pocit prázdnoty i zvýšené riziko sebepoškozování. Mnoho lidí se proto ptá, zda existuje lék, který HPO vyléčí. Odpověď zní: neexistuje žádný lék, který by hraniční poruchu osobnosti odstranil. Základem léčby je psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), mentalizačně zaměřená terapie nebo terapie zaměřená na schémata. Léky však mohou významně pomoci zmírnit některé příznaky. Antidepresiva se používají při depresích a úzkostech, stabilizátory nálady mohou omezit impulzivitu a prudké změny emocí a některá atypická antipsychotika pomáhají zvládat silné napětí, vztek nebo přechodné psychotické příznaky. Léčba je vždy individuální a řídí ji psychiatr podle konkrétních obtíží pacienta. Samotné léky ale nestačí. Bez dlouhodobé psychoterapie se většina problémů vrací. Právě ko...

  Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Plzeň patří mezi významná specializovaná pracoviště v České republice. Poskytuje komplexní ambulantní i lůžkovou péči dětem, dospívajícím i dospělým s celým spektrem duševních onemocnění – od úzkostných a depresivních poruch přes bipolární poruchu až po schizofrenii či závislosti. Klinika zároveň úzce spolupracuje s Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni a podílí se na výuce budoucích lékařů i na vědeckém výzkumu. Důležitou součástí péče je multidisciplinární přístup. Na léčbě se podílejí psychiatři, psychologové, zdravotní sestry, sociální pracovníci i další odborníci. Cílem není pouze zmírnit příznaky onemocnění, ale také pomoci pacientům vrátit se do běžného života a zlepšit jejich celkovou kvalitu života. Součástí pracoviště je také denní psychoterapeutický stacionář určený zejména lidem s úzkostnými, depresivními nebo fobickými obtížemi. Program obvykle trvá tři měsíce a kombinuje skupinovou psychoterapii s prvky kognitivně-beh...

  Čeští miliardáři vstupují do dalšího byznysu ve zdravotnictví: nově se zaměřili na psychiatrii. Důvod? Lidí s duševními poruchami skokově přibývá. Počet pacientů se jen za posledních dvacet let téměř zdvojnásobil a psychiatra potřebuje alespoň jedenkrát za rok více než 2,8 milionu lidí. Zdravotní pojišťovny na jejich péči pošlou každoročně kolem deseti miliard korun.

  Konec semestru, tedy čas zkoušek a státnic, je podle odborníků náročným obdobím. Kombinuje totiž stres, tlak na výkon i narušený spánek. Není proto divu, že podle monitoringu duševního zdraví českých studentů vykazuje až 65 % z nich nízký well-being, další se potýkají s příznaky úzkosti nebo deprese. Mladí lidé v takových případech většinou hledají oporu v rodině, přátelích nebo v komunikaci s chatboty. „Podpora blízkých nebo rychlá odpověď od AI může přinést úlevu, neměla by ale nahrazovat odbornou péči. Ta je namístě, pokud se potíže opakují nebo zasahují do každodenního fungování,“ říká terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková z Mindwell. Jaké možnosti odborné podpory na škále mezi AI pomocí a psychiatrickou péčí dnes v Česku existují?

  Jsme stále méně odolní a naše psychika ohroženější. A nejenom kvůli krizím posledních let. „Dlouhodobě trpíme tím, že problematika péče o duševní zdraví nevyvolává tolik pozornosti. Přesto si myslím, že jsme ušli velký kus cesty. Výrazné zhoršení v době covidu nebo války na Ukrajině bylo pouze výkyvem, protože ta křivka roste kontinuálně desetiletí. Kdyby ale takový schod vznikl před patnácti let, bude mnohem větší ticho, než je teď,“ říká v rozhovoru pro Deník psychiatr Martin Hollý, který čtrnáct let vedl nemocnici Bohnice a nyní působí jako náměstek pro léčebnou péči Centra duševní rehabilitace Beroun.

  Hospitalizace může zachránit život, ale pro některé lidi se stává také zdrojem hlubokého psychického zranění. Trauma po hospitalizaci nevzniká pouze po těžkých operacích nebo pobytu na jednotce intenzivní péče. Může se objevit i po psychiatrické hospitalizaci nebo dlouhodobém pobytu v nemocnici, zvláště pokud člověk prožíval strach, bezmoc, bolest nebo pocit ztráty kontroly. Po návratu domů se mohou objevovat vtíravé vzpomínky, noční můry, úzkosti, podrážděnost nebo vyhýbání se nemocnicím a lékařům. Někteří lidé mají pocit, že nejsou stejní jako dříve, hůře spí, jsou neustále ve střehu nebo se bojí, že se jejich zdravotní stav znovu zhorší. Tyto obtíže mohou připomínat posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). Vyšší riziko mají lidé, kteří během hospitalizace zažili intenzivní bolest, ohrožení života, nedostatečnou komunikaci ze strany personálu nebo se cítili osamělí. Psychická zátěž může být stejně silná jako ta fyzická. Dobrou zprávou je, že trauma po hospitalizaci je léčitel...

  Hraniční porucha osobnosti (HPO) patří mezi psychická onemocnění, která výrazně ovlivňují emoce, vztahy i vnímání sebe sama. Mnoho lidí zažívá intenzivní výkyvy nálad, strach z opuštění nebo impulzivní chování. Přesto existuje účinná pomoc. Jednou z nejdůležitějších forem léčby je skupinová terapie. Na první pohled může být představa sdílení vlastních problémů s cizími lidmi děsivá. Právě bezpečné terapeutické prostředí však umožňuje zjistit, že člověk na své trápení není sám. Skupina nabízí podporu, pochopení i zpětnou vazbu od lidí, kteří řeší podobné obtíže. Během skupinové terapie se účastníci učí lépe rozpoznávat své emoce, zvládat konflikty, budovat zdravější vztahy a reagovat na stres bez sebedestruktivního chování. Terapeut pomáhá vytvářet bezpečný prostor, ve kterém je možné otevřeně mluvit o vlastních zkušenostech i hledat nové způsoby zvládání náročných situací. Velmi dobrých výsledků dosahují programy založené na dialekticko-behaviorální terapii (DBT), která rozvíjí d...

  Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady patří mezi významná psychiatrická pracoviště v České republice. Poskytuje komplexní diagnostiku, léčbu i následnou péči lidem s širokým spektrem duševních onemocnění. Její tým tvoří psychiatři, psychologové, zdravotní sestry, sociální pracovníci i další odborníci, kteří společně vytvářejí individuální léčebný plán pro každého pacienta. Na klinice se léčí například deprese, úzkostné poruchy, bipolární porucha, schizofrenie, poruchy osobnosti, závislosti nebo akutní psychické krize. Péče zahrnuje jak ambulantní vyšetření, tak hospitalizaci na lůžkových odděleních. Součástí léčby bývá farmakoterapie, individuální i skupinová psychoterapie, psychoedukace a nácvik dovedností potřebných pro návrat do běžného života. Velký důraz je kladen na důstojný přístup k pacientům a spolupráci s jejich rodinami. Moderní psychiatrie totiž nevnímá člověka pouze skrze diagnózu, ale jako osobnost s vlastním příběhem, potřebami a možnostmi uz...

  Olga Surzhok je pětadvacetiletá žena, která vždy vynikala inteligencí. Měla studovat medicínu, pak se ale kvůli svému onemocnění dostala do naprosto nevhodných podmínek ruské nemocnice. Vlivem bipolární afektivní poruchy trpí utkvělou představou, že uvnitř jejího těla žije drobný hmyz. Nesnesitelné stavy se pokusila ukončit sebevraždou. Se správnou léčbou by se přitom mohla vrátit do normálního života.

  Máme všeho dostatek, žijeme si mnohem lépe než předchozí generace, ale cena je vysoká. Stres, neustálé napětí, tlak v pracovním i osobním životě, nedostatek pohybu a spánku i strach z neúspěchu přispěly ke vzniku řady civilizačních chorob. Strašákem moderní doby je deprese. Umíme si s ní poradit?

  Emoční zanedbávání je jednou z nejméně viditelných forem psychického zranění. Na rozdíl od fyzického nebo slovního násilí po sobě nezanechává modřiny. Přesto může ovlivnit celý život člověka a stát se zdrojem hlubokého traumatu. K emočnímu zanedbávání dochází tehdy, když dítě dlouhodobě postrádá dostatek lásky, přijetí, zájmu nebo pocitu bezpečí. Rodiče nemusí být zlí ani agresivní. Často jsou sami přetížení, nemocní nebo citově nedostupní. Dítě se tak naučí potlačovat své emoce, protože nemá zkušenost, že by jim někdo naslouchal. V dospělosti se trauma z emočního zanedbávání může projevovat nízkým sebevědomím, chronickým pocitem prázdnoty, úzkostmi, depresemi nebo obtížemi ve vztazích. Mnoho lidí má problém říkat si o pomoc, nastavovat zdravé hranice nebo věřit, že si zaslouží lásku a respekt. Často mají pocit, že „s nimi něco není v pořádku“, aniž by chápali skutečný původ svých potíží. Dobrou zprávou je, že mozek i psychika mají schopnost uzdravování. Psychoterapie pomáhá poro...

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy obrazně označována jako „rakovina duše“. Nejde o odborný lékařský termín, ale o metaforu, která vyjadřuje hloubku psychického utrpení, které mnoho lidí s touto diagnózou prožívá. Přesto existuje naděje – jednou z účinných forem léčby může být psychodynamická terapie. Psychodynamická terapie vychází z předpokladu, že naše současné emoce, vztahy i způsoby chování často ovlivňují zkušenosti z dětství a dospívání. U lidí s hraniční poruchou osobnosti bývají časté zkušenosti s traumatem, zanedbáváním nebo nestabilními vztahy. Tyto prožitky mohou ovlivnit vnímání sebe sama i druhých. V bezpečném terapeutickém vztahu se klient postupně učí rozpoznávat své emoce, porozumět jejich původu a hledat zdravější způsoby, jak zvládat konflikty, strach z opuštění nebo prudké změny nálad. Cílem není potlačit bolest, ale pochopit ji a postupně ji zpracovat. Psychodynamická terapie vyžaduje čas, trpělivost a důvěru mezi terapeutem a klientem. Mnoha lidem však po...

  Vyhledat pomoc psychiatra není známkou slabosti, ale odvážným krokem ke zlepšení duševního zdraví. Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Motol v Praze patří mezi významná specializovaná pracoviště v České republice a poskytuje komplexní péči lidem s různými psychickými obtížemi. Na kliniku se obracejí pacienti trpící například depresemi, úzkostnými poruchami, bipolární poruchou, schizofrenií, poruchami příjmu potravy nebo psychickými obtížemi souvisejícími s traumatem či stresem. Léčba je vždy přizpůsobena individuálním potřebám pacienta a může zahrnovat farmakoterapii, psychoterapii i další podpůrné metody. Součástí péče bývá také spolupráce psychologů, psychiatrů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a dalších odborníků. Díky tomu je možné zaměřit se nejen na samotné příznaky onemocnění, ale také na návrat člověka do běžného života, práce nebo školy. Mnoho lidí má z návštěvy psychiatrie obavy. Ve skutečnosti je cílem zdravotníků vytvořit bezpečné prostředí, kde pacient ...

  Psychóza většinou nepřichází jako blesk z čistého nebe. Měsíce před prvními bludy nebo halucinacemi se často objevují nenápadné změny spánku, myšlení i vnímání reality. Jaké signály mozek vysílá?

  Necelé dva roky funguje v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr ambulantní centrum. Cílem jeho činnosti je organizovat docházkové a komunitní služby nejen v léčebně, ale i v původním prostředí pacienta. Vznik centra umožnila několikamilionová dotace z fondů Evropské unie.

Některé příznaky kocoviny se léčí snáz než jiné. Cítíte se dehydrovaní? Zkuste doplnit elektrolyty. Jste ochablí? Pak by mohlo pomoci cvičení. Ale pro některé je nejvíce zničující emoční část kocoviny, na kterou máme mnohem méně prostředků domácí léčby.

  Šikana nezanechává jen modřiny. Mnohem častěji po sobě zanechá neviditelné rány, které mohou člověka provázet celé roky. Trauma z šikany vzniká tehdy, když opakované ponižování, výsměch, vyloučení z kolektivu nebo fyzické násilí naruší pocit bezpečí a vlastní hodnoty. Lidé, kteří si šikanou prošli, mohou i v dospělosti trpět úzkostmi, nízkým sebevědomím, depresemi nebo potížemi navazovat vztahy. Často jsou přehnaně citliví na kritiku, bojí se odmítnutí nebo mají pocit, že nejsou dost dobří. Mozek si totiž zapamatuje prostředí, ve kterém byl dlouhodobě ohrožen, a může reagovat zvýšenou ostražitostí i tehdy, když nebezpečí už dávno pominulo. Trauma se nemusí projevit hned. Někdy se ozve až po letech v podobě panických atak, problémů v práci nebo ve vztazích. Mnozí lidé si přitom ani neuvědomují, že jejich současné obtíže souvisejí právě se šikanou z minulosti. Dobrou zprávou je, že trauma lze léčit. Psychoterapie pomáhá postupně zpracovat bolestivé vzpomínky, obnovit pocit bezpečí ...

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy obrazně označována jako „rakovina duše“. Nejde o lékařský termín, ale o metaforu, která vystihuje hloubku psychického utrpení, které mnoho lidí s touto diagnózou prožívá. Intenzivní emoce, strach z opuštění, nestabilní vztahy nebo impulzivní chování mohou výrazně ovlivnit každodenní život. Přesto existuje účinná pomoc. Jednou z nejlépe ověřených metod je mentalizační terapie (Mentalization-Based Treatment – MBT). Jejím cílem je rozvíjet schopnost porozumět vlastním myšlenkám, emocím a motivům i tomu, co mohou prožívat druzí lidé. Této schopnosti se říká mentalizace. U lidí s hraniční poruchou osobnosti bývá mentalizace zejména ve stresu narušena. Člověk může snadno dojít k chybným závěrům, nepochopit záměry druhých nebo jednat pod vlivem silných emocí. Mentalizační terapie učí zastavit se, zpochybnit první interpretaci situace a hledat jiné možné pohledy. Terapie probíhá individuálně i ve skupinách a vyžaduje čas, trpělivost a bezpečný terape...

  Psychiatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze patří mezi nejvýznamnější psychiatrická pracoviště v České republice. Spojuje klinickou péči, vědecký výzkum i výuku budoucích lékařů a dalších odborníků. Díky tomu nabízí pacientům moderní diagnostické a léčebné postupy založené na nejnovějších poznatcích medicíny. Klinika poskytuje péči lidem s širokým spektrem duševních onemocnění – od depresí, úzkostných poruch a psychóz až po bipolární poruchu, poruchy příjmu potravy nebo složitější psychiatrické stavy. Součástí péče jsou lůžková oddělení, odborné ambulance i denní stacionáře, které umožňují intenzivní léčbu bez nutnosti dlouhodobé hospitalizace. Klinika využívá také moderní biologické léčebné metody, například repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci (rTMS). Velký důraz je kladen na individuální přístup. Léčba obvykle kombinuje farmakoterapii, psychoterapii, psychoedukaci a spolupráci dalších specialistů. Cílem není pouze zmírnit příznaky onemocnění, ale pom...

  Ve Zlínském kraji je nedostatek akutních psychiatrických lůžek pro dospělé i dětské pacienty. Proto Psychiatrická nemocnice v Kroměříži staví nový pavilon za 768 milionů korun. Bude v něm 90 lůžek akutní péče pro dospělé a 25 lůžek pro děti a dospívající.

  Problém závislostí u nás bral donedávna málokdo vážně. Covidová pandemie to ale podle profesora Michala Miovského, přednosty Kliniky adiktologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, úplně změnila. Nyní je jasné, že konzumace alkoholu ohrožuje více než desetinu populace. K tomu přidejte kouření, nadužívání léků a nelegální drogy. Adiktologové mají plné ruce práce a varují, že bude hůř.

  Generační trauma označuje psychické zranění, které se nepřenáší geneticky, ale prostřednictvím rodinných vztahů, výchovy a životních zkušeností. Nezpracovaná traumata rodičů či prarodičů mohou ovlivnit i další generace, přestože děti samotné původní traumatickou událost nezažily. Může jít o následky války, domácího násilí, závislostí, ztráty blízkých, dlouhodobého zanedbávání nebo života v prostředí plném strachu. Rodiče, kteří své trauma nikdy nezpracovali, často nevědomky předávají dětem své způsoby zvládání emocí, úzkosti nebo nedůvěru ke světu. Generační trauma se může projevovat nízkým sebevědomím, potížemi ve vztazích, přehnanou potřebou kontroly, chronickou úzkostí, depresí nebo opakováním stejných rodinných vzorců. Člověk si často říká: „Proč reaguji právě takto?“, aniž by znal hlubší souvislosti. Dobrou zprávou je, že tento cyklus lze přerušit. Prvním krokem je uvědomění, že některé naše reakce nemusí vznikat pouze z vlastních zkušeností. Psychoterapie, otevřená komunika...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, patří mezi velmi náročná psychická onemocnění. Lidé s touto poruchou často prožívají extrémně intenzivní emoce, strach z opuštění, nestabilní vztahy, impulzivní chování a hluboký pocit vnitřní prázdnoty. Nezřídka se objevuje také sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky. Jednou z nejúčinnějších metod léčby je dialekticko-behaviorální terapie (DBT). Tento terapeutický přístup vytvořila psycholožka právě pro lidi s hraniční poruchou osobnosti. DBT stojí na dvou důležitých principech: přijetí a změně. Učí člověka přijmout své emoce a prožívání bez odsuzování, ale zároveň mu pomáhá osvojit si nové způsoby, jak zvládat náročné situace. Terapie se zaměřuje především na rozvoj čtyř oblastí: všímavosti (mindfulness), regulace emocí, zvládání krizových situací a zlepšování mezilidských vztahů. Mnoho lidí s hraniční poruchou osobnosti si od dětství nese zkušenosti s traumatem, odmítáním nebo dlouhodobou emoční ne...

  Dětská psychiatrie hraje důležitou roli v péči o děti a dospívající, kteří se potýkají s psychickými obtížemi. Ve Zlíně je psychiatrická péče pro děti a mladistvé součástí snahy o včasné rozpoznání a léčbu problémů, jako jsou úzkosti, deprese, poruchy chování, ADHD, sebepoškozování nebo potíže spojené s náročnými životními situacemi. Ve Zlínském kraji je dlouhodobě patrný zvýšený zájem o služby dětské psychiatrie a zároveň nedostatek odborníků v tomto oboru. Vyšetření na dětské psychiatrii obvykle zahrnuje rozhovor s dítětem i rodiči, zhodnocení psychického stavu a hledání příčin obtíží. Cílem není dítě „označkovat“ diagnózou, ale pochopit jeho prožívání a navrhnout vhodnou pomoc. Součástí péče může být psychoterapie, spolupráce se školou, doporučení režimových opatření nebo v některých případech také medikace. Návštěva dětské psychiatrie může u rodičů i dětí vyvolávat obavy. Mnoho rodin se bojí odsouzení nebo má pocit, že selhaly. Ve skutečnosti je však vyhledání odborné pomoci ...

První návštěva psychiatrie bývá pro mnoho lidí spojena se strachem, nejistotou a obavami z neznámého. Někteří se bojí, že budou souzeni, jiní mají pocit, že selhali nebo že je jejich potíže nikdo nepochopí. Ve skutečnosti je však návštěva psychiatra především krokem k porozumění vlastnímu duševnímu zdraví a k hledání pomoci. První vyšetření obvykle probíhá formou rozhovoru. Psychiatr se ptá na vaše potíže, jejich délku, intenzitu, na životní situaci, spánek, náladu, vztahy i případné předchozí psychické obtíže. Není to výslech ani test, který lze „udělat dobře nebo špatně“. Cílem je pochopit, čím procházíte, a navrhnout vhodnou léčbu nebo další postup. Je normální být nervózní. Mnoho lidí před první návštěvou pociťuje stud, úzkost nebo dokonce chuť schůzku zrušit. Často ale po odchodu z ordinace cítí úlevu. Poprvé totiž mohli otevřeně mluvit o věcech, které dlouho nosili v sobě. Psychiatr může doporučit psychoterapii, změny životního stylu nebo v některých případech také léky. Předepsá...

  Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o tom, že by si sáhla na život. Každá třetí dívka má osobní zkušenost se sebepoškozováním a třetina žáků vykazuje symptomy úzkostí nad hranicí, u které se doporučuje vyhledat odborníka. Detailní vhled do psychické pohody žáků přinesl unikátní výzkum na 2. stupni základních škol a středních školách, který realizoval Ústecký kraj ve spolupráci s výzkumným týmem Anreva Solution.

  Čísla, která překvapila i samotné odborníky: na duševní choroby v Česku každoročně zemře kolem tří tisíc lidí. Přitom ještě před deseti lety to byly sotva tři stovky. Vůbec nejhůř jsou na tom obyvatelé Plzeňska, kde si duševní choroby vyžádají až dvakrát víc obětí než jinde.

  Komplexní trauma (C-PTSD) vzniká v důsledku dlouhodobého nebo opakovaného působení psychicky velmi náročných situací. Na rozdíl od jednorázového traumatu, například po dopravní nehodě, se komplexní trauma často rozvíjí během měsíců nebo let. Může vzniknout v důsledku fyzického či psychického týrání, zanedbávání v dětství, domácího násilí, šikany nebo dlouhodobého pobytu v nebezpečném prostředí. Lidé s komplexním traumatem často bojují s intenzivními emocemi, pocity prázdnoty, nízkým sebevědomím nebo hlubokým studem. Mohou mít problémy důvěřovat druhým, navazovat zdravé vztahy a cítit se v bezpečí. Časté jsou také úzkosti, depresivní stavy, poruchy spánku, podrážděnost nebo pocit, že člověk neustále očekává něco špatného. Komplexní trauma ovlivňuje nejen psychiku, ale i tělo. Může se projevovat chronickou únavou, bolestmi hlavy, zažívacími obtížemi nebo zvýšenou citlivostí na stres. Nervový systém je dlouhodobě ve stavu zvýšené pohotovosti a člověk může mít pocit, že si nikdy skut...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je spojena s intenzivním prožíváním emocí, nestabilními vztahy, strachem z opuštění a častým vnitřním utrpením. Přestože mohou být některé příznaky velmi závažné, existuje účinná pomoc – psychoterapie. Ta je považována za základní a nejdůležitější formu léčby. Na rozdíl od jiných duševních poruch neexistuje lék, který by hraniční poruchu osobnosti „vyléčil“. Medikamenty mohou pomoci zmírnit některé doprovodné obtíže, například úzkost, depresi nebo poruchy spánku, ale samy o sobě neřeší podstatu problému. Tu často tvoří dlouhodobé potíže v regulaci emocí, vztahové zranění a někdy i traumatické zkušenosti z minulosti. Mezi nejlépe prozkoumané terapeutické přístupy patří dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí zvládat silné emoce, snižovat impulzivitu a budovat zdravější vztahy. Dalšími účinnými metodami jsou například terapie zaměřená na mentalizaci (MBT) nebo některé psychodynamické př...

  Oddělení dětské a adolescentní psychiatrie v Krajské nemocnici Liberec poskytuje specializovanou péči dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s psychickými obtížemi. Jde o jediné pracoviště svého druhu v Libereckém kraji, které nabízí komplexní diagnostiku, ambulantní i lůžkovou péči a široké spektrum terapeutických aktivit. Tým odborníků tvoří psychiatři, psychologové, zdravotní sestry a další specialisté, kteří společně pomáhají dětem s úzkostmi, depresemi, poruchami příjmu potravy, ADHD, poruchami autistického spektra, tikovými poruchami nebo problémy v chování a emocích. Součástí léčby může být psychoterapie, rodinné konzultace, psychoedukace, relaxační techniky i farmakologická léčba, pokud je potřebná. Péče v dětské psychiatrii není zaměřena pouze na diagnózu, ale především na pochopení dítěte v jeho životním kontextu. Psychické obtíže často souvisejí se školním prostředím, rodinnou situací, traumatickými zážitky nebo náročným obdobím dospívání. Proto je důležitá spolupráce...

  V sedmnácti letech začala Petra Šindelková z Ostravy pociťovat problémy s jídlem. Druhým rokem tehdy navštěvovala střední zdravotnickou školu. „Paradoxem bylo, že jsem studovala obor dietní sestra. Tedy jak lidem připravit kvalitní a vyvážené jídlo,“ řekla Deníku. Sama se ale v jídle omezovala, postupně přestala chodit na školní obědy, a když večer snědla kus salátu, měla výčitky.

  Důraz na duševní zdraví dětí a mladistvých, realističtější cíle při zakládání center duševního zdraví či bezpečný rámec pro využívání digitálních technologií a umělé inteligence. To jsou některé z novinek, které mají být zahrnuty ve stávajícím národním akčním plánu pro duševní zdraví. Pokud vše klapne, měla by jeho úpravy v nejbližší době schválit vláda, zaznělo na sympoziu Zdravotnického deníku Duševní zdraví v Česku: aktuální výzvy.

  Schizoafektivní porucha patří mezi nejméně pochopené psychiatrické diagnózy. Kombinuje výkyvy nálad známé z bipolární poruchy s psychotickými příznaky typickými pro schizofrenii. Jak tato nemoc vzniká a jaké je s ní žít?

  Trauma je psychická reakce na událost, která byla natolik stresující, děsivá nebo bolestivá, že ji člověk nedokázal v danou chvíli zpracovat. Může vzniknout po dopravní nehodě, fyzickém či psychickém násilí, ztrátě blízkého člověka, šikaně nebo dlouhodobém zanedbávání v dětství. Mnoho lidí si myslí, že trauma vzniká jen po extrémních událostech. Ve skutečnosti může být traumatem i opakované odmítání, nedostatek lásky, nepředvídatelné rodinné prostředí nebo dlouhodobý pocit ohrožení. Není důležité pouze to, co se stalo, ale především jak danou situaci prožil konkrétní člověk. Trauma se může projevovat různými způsoby. Někteří lidé zažívají úzkosti, panické ataky, problémy se spánkem nebo noční můry. Jiní pociťují emoční prázdnotu, nadměrnou ostražitost, potíže ve vztazích nebo silné pocity studu a viny. Někdy se trauma projeví až po letech. Nezpracované trauma může ovlivnit sebevědomí, vztahy, pracovní život i fyzické zdraví. Člověk často reaguje na běžné situace mnohem intenzivně...

  Hraniční porucha osobnosti (HPO), kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejnáročnější psychické poruchy. Toto označení není odborný termín, ale vystihuje intenzitu psychického utrpení, které lidé s touto poruchou často prožívají. Jednou z nejdůležitějších otázek je vztah mezi HPO a traumatem. Ne každý člověk s hraniční poruchou osobnosti prožil trauma a ne každý, kdo zažil trauma, rozvine HPO. Přesto výzkumy ukazují, že u mnoha pacientů se v minulosti objevilo emocionální zanedbávání, nestabilní rodinné prostředí, zneužívání, odmítání nebo jiné dlouhodobě stresující zkušenosti. Trauma může narušit vývoj schopnosti regulovat emoce, vytvářet bezpečné vztahy a budovat stabilní pocit vlastní identity. Proto lidé s HPO často prožívají intenzivní strach z opuštění, prudké změny nálad, pocit vnitřní prázdnoty nebo problémy ve vztazích. Jejich emoční bolest bývá natolik silná, že někdy vede k impulzivnímu chování nebo sebepoškozování. Je však důležité zdůr...