Duševní zdraví 🍀

  Pro mnoho lidí s Hraniční poruchou osobnosti nebylo dětství místem klidu, jistoty a emočního bezpečí. Domov, který měl být útočištěm, se často stal prostředím nejistoty, chaosu nebo nepředvídatelných emocí. Právě dlouhodobý nedostatek bezpečí v rodině může významně ovlivnit vývoj psychiky a schopnost vytvářet stabilní vztahy v dospělosti. Dítě potřebuje vědět, že jeho emoce budou přijaty, pochopeny a že blízký člověk zůstane dostupný i ve chvílích bolesti nebo strachu. Pokud však vyrůstá v prostředí křiku, odmítání, citového chladu, manipulace nebo nestability, nervový systém se dostává do permanentního napětí. Dítě se učí, že vztahy nejsou bezpečné a že láska může kdykoliv zmizet. U hraniční poruchy osobnosti se tento vnitřní pocit ohrožení často přenáší i do dospělých vztahů. Objevuje se silný strach z opuštění, extrémní citlivost na odmítnutí, emoční výkyvy nebo zoufalá potřeba ujištění. Člověk může intenzivně toužit po blízkosti, ale zároveň se jí bát. Vnitřně totiž stále oče...

  De Clérambaultův syndrom, známý také jako erotomanie, je vzácná psychická porucha, při které je člověk pevně přesvědčen, že je do něj někdo zamilovaný – často osoba společensky významná, nedostupná nebo téměř neznámá. Toto přesvědčení přetrvává i navzdory jasným důkazům, že vztah ve skutečnosti neexistuje. Typické je, že postižený člověk věří, že druhá osoba vysílá „tajné signály“ lásky prostřednictvím pohledů, gest, sociálních sítí nebo náhodných situací. Neutrální chování si vykládá jako potvrzení citů. Pokud druhá strana kontakt odmítá, může být toto odmítnutí interpretováno jako strach, tlak okolí nebo „skrytá hra“. Syndrom bývá spojen s psychotickými poruchami, například schizofrenií, bipolární poruchou nebo těžkými poruchami osobnosti. V některých případech se může rozvinout i při silné osamělosti, sociální izolaci nebo dlouhodobé emoční deprivaci. Emoční potřeba blízkosti se pak propojí s bludným přesvědčením. Pro okolí může být situace velmi náročná. Postižený člověk čast...

  Od 1. dubna vede z pozice vedoucího lékaře Psychologickou a psychiatrickou ambulanci v Kolíně v Kutnohorské ulici. Kolínský deník vyzpovídal psychiatra MUDr. Vojtěcha Hrčka nejen o tom, co jej přivedlo do Kolína či jaké nemoci jeho pacienty trápí.

  Dnes se za kouče nebo terapeuta prohlašuje kdekdo. Přibývá také terapeutických koučů. Málokdo si ale je jistý, co ti opravdoví dělají a kdy se na ně obrátit. V čem se jejich práce liší? Jak najít ty kvalitní a nenaletět šarlatánům? Nejen na tyto otázky odpovídají čeští odborníci z obou oblastí.

  TCA neboli tricyklická antidepresiva patří mezi starší skupinu léků používaných v psychiatrii. Přestože dnes existují modernější antidepresiva s menším množstvím vedlejších účinků, TCA mají stále své místo v léčbě některých psychických i neurologických obtíží. Fungují tak, že ovlivňují hladinu neurotransmiterů v mozku, především serotoninu a noradrenalinu. Díky tomu mohou pomoci zmírnit příznaky deprese, úzkosti nebo dlouhodobého psychického napětí. Mezi známé zástupce patří například amitriptylin, clomipramin nebo imipramin. TCA se často nasazují u těžších depresí, kdy jiné léky nepřinesly dostatečný efekt. Některé z nich se využívají také při panických poruchách, obsesivně-kompulzivní poruše nebo chronické bolesti. V nižších dávkách mohou pomoci i při nespavosti. Nevýhodou TCA je vyšší výskyt vedlejších účinků. Často se objevuje sucho v ústech, ospalost, přibírání na váze, zácpa nebo pocit zpomalení. U citlivějších lidí mohou ovlivnit i srdeční rytmus, a proto je důležité jejic...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) bývá často spojována s extrémní emoční bolestí, nestabilními vztahy a hlubokým strachem z opuštění. Právě proto ji někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které mohou ovlivnit vznik této poruchy, jsou rané vztahy v dětství. Dítě si od prvních let života vytváří obraz sebe sama podle toho, jak s ním zachází nejbližší lidé. Pokud zažívá lásku, bezpečí a stabilitu, učí se důvěře a zdravé regulaci emocí. Jestliže je však prostředí chaotické, nepředvídatelné, chladné nebo dokonce traumatizující, může se psychický vývoj narušit. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často vyrůstali v prostředí, kde byly emoce bagatelizovány nebo trestány. Někteří zažili odmítání, citovou nestabilitu, manipulaci, nadměrnou kritiku či opuštění. Dítě pak vnitřně prožívá svět jako nejisté místo, ve kterém si nikdy nemůže být jisté láskou ani bezpečím. V dospělosti se to může projevit silnou citovou závislostí, impulzivitou, výbuch...

  Alice in Wonderland syndrom (AIWS) je vzácná neurologická porucha, při které člověk vnímá svět zkresleně. Název vychází z knihy Alenka v říši divů, protože lidé s tímto syndromem mohou mít pocit, že se jejich tělo nebo okolní předměty náhle zvětšují, zmenšují nebo mění vzdálenost. Typické jsou epizody, kdy člověk například vidí místnost jako obrovskou, vlastní ruce jako nepřirozeně malé nebo má pocit, že čas plyne jinak než obvykle. Tyto stavy bývají krátkodobé, ale mohou vyvolávat silnou úzkost a zmatení. Syndrom se nejčastěji objevuje u dětí a dospívajících, ale může postihnout i dospělé. Příčinou bývají migrény, virové infekce, epilepsie, vysoký stres nebo poruchy mozkové činnosti. V některých případech se může objevit i v souvislosti s psychickým vyčerpáním nebo nedostatkem spánku. Důležité je vědět, že člověk během epizody většinou neztrácí kontakt s realitou. Často si uvědomuje, že jeho vnímání není normální, ale nedokáže jej ovlivnit. Právě tento rozdíl od psychotických po...

  Rodina by měla být oporou. V praxi ale někdy působí přesně opačně. Pohled z prostředí psychiatrie ukazuje, jak může nepochopení, tlak a stud zkomplikovat cestu k uzdravení víc než samotná nemoc.

  Zapomeňte na pilulky. Nový trend ze severu Evropy ukazuje, že někdy stačí zpomalit, jít do lesa nebo si dát nohy na stůl a pomalu si vychutnat hrnek s kávou. Takzvaný „švédský recept“ ukazuje, že wellbeing může mít překvapivě jednoduchou podobu.

  SNRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu) jsou skupinou antidepresiv používaných při léčbě depresí, úzkostných poruch, panických stavů i některých chronických bolestí. Na rozdíl od SSRI nepůsobí pouze na serotonin, ale zároveň ovlivňují i noradrenalin – neurotransmiter spojený s energií, soustředěním a psychickou aktivací. Mezi nejznámější SNRI patří například Venlafaxine nebo Duloxetine. Tyto léky mohou pomoci lidem, kteří kromě smutku a úzkosti trpí také silnou únavou, ztrátou motivace nebo psychickým vyčerpáním. Účinek SNRI se obvykle neprojeví okamžitě. První změny bývají patrné po 2 až 6 týdnech pravidelného užívání. Někteří pacienti popisují postupné zlepšení nálady, větší psychickou stabilitu nebo návrat energie do běžného života. Stejně jako jiná antidepresiva však mohou mít i SNRI nežádoucí účinky. Patří mezi ně například nevolnost, pocení, nespavost, zvýšený krevní tlak, bolesti hlavy nebo pokles chuti na sex. U části lidí mohou být vedlejší účin...

  Hraniční porucha osobnosti bývá často spojována s extrémní emoční citlivostí. Člověk s touto poruchou neprožívá emoce „o trochu silněji“. Prožívá je mnohonásobně intenzivněji, rychleji a bolestivěji. I drobné odmítnutí, změna tónu hlasu nebo pocit nezájmu mohou vyvolat hluboký vnitřní otřes. Právě proto někteří lidé označují hraniční poruchu osobnosti jako „rakovinu duše“. Nejde o odborný termín, ale o metaforu obrovského psychického utrpení, které člověka postupně vyčerpává zevnitř. Emoce zde nejsou jen reakcí. Jsou doslova bouří, která zaplaví mysl i tělo. Vysoká citlivost se často projevuje silným strachem z opuštění, přecitlivělostí na kritiku a intenzivní potřebou blízkosti. Paradoxně právě touha po bezpečném vztahu může vést k impulzivním reakcím, výbuchům emocí nebo náhlému stažení do izolace. Člověk pak bojuje nejen s okolím, ale hlavně s vlastním vnitřním chaosem. Mnoho lidí s touto poruchou navíc vyrůstalo v prostředí, kde jejich emoce nebyly přijímány nebo byly zlehčov...

  Fregoliho syndrom je vzácná psychiatrická porucha, při které je člověk přesvědčen, že různí lidé jsou ve skutečnosti jedna a tatáž osoba v přestrojení. Postižený může mít pocit, že ho určitý člověk sleduje, pronásleduje nebo manipuluje jeho životem, jen neustále mění vzhled, hlas či identitu. Syndrom byl pojmenován po italském herci Leopoldo Fregoli, který byl známý rychlými převleky a schopností měnit role během několika okamžiků. Lidé trpící touto poruchou mohou například věřit, že prodavač, lékař, soused nebo náhodný kolemjdoucí jsou stále stejnou osobou, která je tajně sleduje. Tyto bludy bývají velmi přesvědčivé a často vyvolávají silnou úzkost, paranoiu nebo strach. Fregoliho syndrom se nejčastěji objevuje v souvislosti s psychotickými poruchami, zejména se schizofrenií, ale může vzniknout i po poškození mozku, úrazech hlavy nebo u neurodegenerativních onemocnění. Roli může hrát narušení oblastí mozku odpovědných za rozpoznávání obličejů a emocionální zpracování identity. D...

  Královéhradecký kraj připravil projekt Centrum duševního zdraví v Královéhradeckém kraji, který významně posílí dostupnost péče pro osoby s duševním onemocněním napříč regionem. Od dubna 2026 projekt finančně podpoří provoz čtyř stávajících center duševního zdraví v Hradci Králové, Náchodě, Jičíně a Trutnově.

  Na přibývající množství dětí s duševními potížemi odborníci upozorňují dlouhodobě. Jak konkrétně se ale situace mění? Co stojí za alarmujícími daty? A jak lze dětem pomoci? Odpovědi hledá další díl seriálu o generaci Alfa.

  SSRI neboli selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu patří mezi nejčastěji používané léky v psychiatrii. Využívají se především při léčbě depresí, úzkostných poruch, panických atak, obsedantně-kompulzivní poruchy nebo sociální fobie. Mezi známé přípravky patří například Sertralin, Escitalopram nebo Fluoxetin. Jejich hlavním úkolem je zvýšit dostupnost serotoninu v mozku. Serotonin bývá označován jako „hormon dobré nálady“, i když jeho role je mnohem složitější. Podílí se na regulaci emocí, spánku, motivace i zvládání stresu. U některých lidí může být jeho fungování narušeno, což se může projevit psychickými obtížemi. Důležité je vědět, že SSRI nepůsobí okamžitě. Úleva často přichází až po několika týdnech pravidelného užívání. První dny léčby mohou být naopak spojeny s přechodným zhoršením úzkosti, neklidem nebo nespavostí. Proto je důležitá trpělivost a pravidelná komunikace s psychiatrem. SSRI nejsou „pilulky štěstí“. Nezmění osobnost člověka ani nevyřeší životní p...

  Borderline Personality Disorder bývá často označována jako „rakovina duše“. Ne proto, že by byla nevyléčitelná, ale protože dokáže hluboce zasahovat emoce, vztahy i samotné vnímání sebe sama. Jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují její průběh, jsou temperamentní rysy člověka. Temper je biologicky podmíněná část osobnosti. Někteří lidé jsou citlivější na stres, intenzivněji prožívají emoce nebo reagují impulzivněji než ostatní. U lidí s hraniční poruchou osobnosti bývá tato emoční citlivost výrazně zesílená. To znamená, že běžná kritika, odmítnutí nebo nejistota mohou vyvolat extrémně silnou psychickou bolest. Typickými temperamentními rysy bývá: vysoká emoční reaktivita, impulzivita, silný strach z opuštění, nestabilita nálad, zvýšená citlivost na mezilidské konflikty. Mozek člověka s touto poruchou často reaguje na emoční podněty intenzivněji a déle. Emoce přicházejí rychle, silně a obtížně se regulují. Proto může docházet k výbuchům vzteku, sebepoškozování, náhlým změnám n...

  Cotardův syndrom patří mezi nejvzácnější a zároveň nejvíce znepokojivé psychické poruchy. Člověk trpící tímto syndromem může být přesvědčený, že je mrtvý, že neexistuje, že přišel o orgány nebo že jeho tělo postupně „mizí“. Nejde o metaforu ani přehnaný pocit prázdnoty. Pro nemocného je tato představa absolutní realitou. Tento stav bývá spojen především s těžkou depresí, psychózou nebo neurologickým onemocněním. Syndrom popsal v 19. století francouzský neurolog Jules Cotard, podle kterého získal své jméno. Pacienti často odmítají jídlo, péči nebo kontakt s okolím, protože věří, že už „nemají smysl existovat“. Cotardův syndrom ukazuje, jak silně může psychika ovlivnit vnímání reality i vlastního těla. Mozek v tomto stavu nedokáže správně propojit emoce, identitu a vědomí sebe sama. Člověk se pak může cítit odpojený od života natolik, že přestane vnímat vlastní existenci. Příznaky mohou zahrnovat: přesvědčení o vlastní smrti, pocit neexistence těla nebo orgánů, silnou depresi a bez...

  Možná už jste si podobnou otázku taky položili. Psychoterapie není jen pro „blázny“. Je to prostor, kde se učíme chápat sebe a své emoce. Jak překonat obavy z první návštěvy psychologa a proč se vyplatí dát tomu šanci?

  Astrocyty tvoří až polovinu buněk v některých oblastech mozku, přesto je věda desítky let přehlížela. Nový výzkum naznačuje, že by mohly otevřít cestu k přesnější léčbě úzkosti, deprese i PTSD.

  Práce z domova přinesla větší flexibilitu, ale zároveň rozmazala hranice mezi výkonem a odpočinkem. Psychika člověka přitom potřebuje jasné oddělení pracovního a osobního prostoru. Pokud se domov stane zároveň kanceláří, mozek často zůstává ve stavu permanentní pohotovosti. Dlouhodobý home office může zvyšovat psychickou únavu, osamělost i pocit neustálé dostupnosti. Člověk ztrácí přirozené sociální podněty, pohyb i pravidelný režim. Výsledkem bývá vyšší podrážděnost, pokles koncentrace nebo emoční vyčerpání. Psychologie dlouhodobě upozorňuje, že lidská psychika funguje lépe v prostředí, které má strukturu, předvídatelnost a vědomé rituály. Pomoci mohou zdánlivě drobné návyky: pevně nastavený začátek a konec pracovní doby, krátké přestávky bez obrazovek nebo změna prostředí během dne. Význam má i práce se smysly. Například esenciální oleje, jako levandule, bergamot nebo máta, mohou u některých lidí podpořit pocit zklidnění či mentálního osvěžení. Nejde o léčbu psychických obtíží,...

  Emoční nestabilita je jedním z nejvýraznějších znaků hraniční poruchy osobnosti (BPD). Člověk s touto diagnózou často prožívá emoce extrémně intenzivně, rychle a bolestivě. To, co jiní zvládnou během několika minut, může u člověka s BPD vyvolat psychický chaos trvající hodiny nebo dny. Vznik emoční nestability bývá spojen s kombinací biologických predispozic a traumatických zkušeností z dětství. Psychika dítěte se vyvíjí skrze vztahy. Pokud dítě vyrůstá v prostředí odmítání, nepředvídatelnosti, emocionálního chladu, manipulace nebo násilí, nervový systém se postupně nastavuje do permanentního režimu ohrožení. Mozek se učí, že bezpečí není jisté. Emoce pak nejsou vnímány jako běžná součást života, ale jako něco nebezpečného a zahlcujícího. Člověk s BPD často nedostal prostor naučit se emoce regulovat zdravým způsobem. Místo uklidnění zažíval chaos, odmítání nebo trestání vlastních pocitů. Velkou roli hraje také strach z opuštění. I drobný konflikt, změna tónu hlasu nebo pocit odmí...

  Attachment neboli citová vazba představuje způsob, jakým si člověk od dětství vytváří vztahy k druhým lidem. Vzniká především v raném kontaktu s pečující osobou. Pokud dítě zažívá bezpečí, stabilitu a emoční dostupnost, vytváří si zdravý pocit důvěry. Pokud však vyrůstá v prostředí chaosu, odmítání, zanedbávání nebo nepředvídatelnosti, mohou vzniknout poruchy attachmentu. Lidé s narušenou citovou vazbou často bojují s intenzivním strachem z opuštění, nedůvěrou, emoční nestabilitou nebo naopak s potlačováním emocí. Někteří se ve vztazích nadměrně upínají, jiní si drží odstup a vyhýbají se blízkosti. V dospělosti se tyto vzorce mohou promítat do partnerských vztahů, přátelství i pracovního prostředí. Psychologie rozlišuje několik základních typů nejisté attachmentové vazby — úzkostnou, vyhýbavou a dezorganizovanou. Dezorganizovaný attachment bývá často spojován s traumatem, domácím násilím nebo dlouhodobým emočním zanedbáváním. Člověk pak současně touží po blízkosti, ale zároveň se...

  Daniel Krejcar vede psychologické centrum pro děti a mladé dospělé, které dokáže to, co žádné jiné: přijmout klienta do dvou týdnů. Přicházejí k němu velmi často zoufalí rodiče s dětmi, které se řežou po rukou či nohou.

  Jeden je lékař, takže může určit diagnózu a předepsat léčiva, další zase odborník na terapii, takže pomůže v rozhovoru najít sebe samého. Do péče o duševní zdraví vstupuje hned několik profesí. Nabízíme přehled, jaké je jejich vzdělání a kompetence.

  Náročné dny nejsou psychicky vyčerpávající jen kvůli množství povinností. Největší zátěž často vzniká z neustálého potlačování emocí. Člověk během dne funguje pod tlakem výkonu, komunikace, termínů i očekávání okolí, ale málokdy si všimne, co se děje uvnitř něj samotného. Právě ignorované emoce bývají spouštěčem podrážděnosti, únavy nebo psychického přetížení. Emoce nejsou problém. Jsou informací. Stres upozorňuje na přetížení, frustrace na překročené hranice a úzkost často signalizuje dlouhodobou nejistotu. Pokud člověk reaguje pouze výkonem a nemá prostor emoce zpracovat, nervový systém zůstává v permanentním napětí. To se postupně promítá do vztahů, soustředění i fyzického zdraví. Psychologie ukazuje, že zvládání emocí nezačíná jejich potlačením, ale schopností je rozpoznat a pojmenovat. Krátké zastavení během dne, vědomý dech nebo několik minut bez podnětů může pomoci snížit aktivaci stresové reakce. Důležitou roli hrají i drobné smyslové podněty. Někteří lidé využívají napří...

  Disociace patří mezi časté a velmi zatěžující projevy hraniční poruchy osobnosti. Člověk může mít pocit, že je odpojený od vlastních emocí, těla nebo reality. Svět kolem něj působí vzdáleně, prázdně nebo nereálně. Někteří lidé popisují stav, jako by „nebyli sami sebou“ nebo sledovali svůj život zvenčí. U hraniční poruchy osobnosti bývá disociace často reakcí na silný stres, konflikty, strach z odmítnutí nebo emoční přetížení. Psychika se tímto způsobem snaží chránit před bolestí, kterou člověk nedokáže v daný moment unést. Jde o obranný mechanismus mozku, nikoliv o vědomé rozhodnutí. Psychologie upozorňuje, že mnoho lidí s hraniční poruchou osobnosti zažilo v minulosti trauma, emocionální zanedbávání nebo nestabilní vztahy. Dlouhodobé psychické přetížení může narušit schopnost bezpečně regulovat emoce. Disociace pak funguje jako „únikový režim“, který dočasně otupí bolest, úzkost nebo intenzivní vnitřní chaos. Tyto stavy mohou trvat několik minut, ale někdy i hodiny. Člověk bývá ...

  Intermitentní explozivní porucha je psychické onemocnění charakteristické opakovanými a náhlými výbuchy hněvu, které jsou nepřiměřené situaci. Člověk může reagovat agresivně slovně i fyzicky, často impulzivně a bez schopnosti své emoce v daný moment ovládnout. Po odeznění výbuchu bývá běžný pocit studu, viny nebo psychického vyčerpání. Tato porucha nesouvisí pouze s „výbušnou povahou“. Jde o problém regulace emocí a impulzů, který může významně zasahovat do vztahů, práce i každodenního fungování. Spouštěčem bývají zdánlivě drobné konflikty, frustrace, pocit odmítnutí nebo dlouhodobé psychické napětí. Psychologie upozorňuje, že za vznikem mohou stát kombinace biologických faktorů, chronického stresu, traumatických zkušeností z dětství i naučených vzorců chování. U některých lidí se objevuje vyšší citlivost nervového systému na stresové podněty. Výbuch hněvu pak funguje jako krátkodobé „uvolnění“ vnitřního napětí. Důležité je odlišit běžnou podrážděnost od poruchy. U intermitentní ...

  Deprese - trpí jí spousta lidí, a přesto je stále nepochopená veřejností. Nebo alespoň její částí. Někteří na ni nevěří, jiní dávají dobře míněné rady, ale bohužel s opačným efektem.

  Lidé se na umělou inteligenci začínají obracet také se svými duševními problémy. S chatbotem řeší třeba vztahy, nebo dokonce úzkostné pocity. „Pomoc od AI hledá v tuto chvíli pořád více mladých lidí, nejenom v oblasti duševního zdraví, ale celkově v rámci svých problémů. Může to být velmi nebezpečné, zejména pokud mladý člověk nemá jiné sociální vztahy, je zamčený ve svém světě s AI a nedokáže vstřebávat jiné informace,“ varuje dětský psychiatr z TH Kliniky Michal Považan.

  Mentální regenerace není luxus ani odměna po náročném období. Z pohledu psychologie jde o základní potřebu nervového systému, který bez pravidelného odpočinku ztrácí schopnost efektivně pracovat s emocemi, stresem i koncentrací. Mnoho lidí však regeneraci vnímá až ve chvíli vyčerpání, kdy se objevuje podrážděnost, únava nebo pocit vnitřního přetížení. Klíčem není jednorázový odpočinek, ale vytvoření stabilního návyku. Mozek funguje na principu opakování a předvídatelnosti. Pokud si člověk pravidelně vytváří krátké momenty mentálního uvolnění, nervový systém se postupně učí rychleji přecházet ze stresové aktivace do klidového režimu. Právě proto mají význam i malé každodenní rituály — například krátká procházka bez telefonu, několik minut vědomého dechu nebo omezení neustálých podnětů. Důležitou roli hraje také prostředí a smyslové vnímání. Někteří lidé využívají jako podpůrný nástroj esenciální oleje, například levanduli nebo citrusové vůně, které mohou pomoci vytvořit psychologi...

  Hraniční porucha osobnosti, často označovaná jako BPD, patří mezi psychicky nejnáročnější poruchy vůbec. Někteří lidé ji obrazně nazývají „rakovinou duše“, protože zasahuje emoce, vztahy, identitu i samotné vnímání sebe sama. Za jejím vznikem velmi často stojí trauma – zejména dlouhodobé emocionální zraňování v dětství. Dítě, které vyrůstá v prostředí nejistoty, odmítání, manipulace, násilí nebo emočního chladu, si postupně vytváří narušený obraz světa i sebe sama. Mozek se učí fungovat v permanentním napětí a očekávání ohrožení. Trauma tak neovlivňuje jen vzpomínky, ale doslova formuje osobnost člověka. Typickým znakem BPD je extrémní citlivost na odmítnutí. Člověk může silně toužit po blízkosti, ale zároveň mít obrovský strach z opuštění. Vztahy bývají intenzivní, chaotické a emocionálně vyčerpávající. Emoce se mění rychle a velmi silně – od lásky přes vztek až po hlubokou prázdnotu. Trauma zároveň narušuje schopnost regulovat stres. I běžné konflikty mohou spouštět paniku, imp...

  Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence a představuje závažné neurodegenerativní onemocnění mozku. Postupně narušuje paměť, schopnost rozhodování, orientaci i běžné každodenní fungování člověka. Nejde přitom pouze o „zapomínání ve stáří“, ale o nemoc, která zasahuje osobnost, emoce i vztahy s okolím. V počátečních fázích se často objevují nenápadné příznaky – člověk zapomíná nedávné informace, opakuje stejné otázky nebo ztrácí orientaci v čase. Postupně však dochází k hlubším změnám. Nemoc ovlivňuje řeč, logické myšlení i schopnost zvládat běžné úkoly. U mnoha lidí se přidává úzkost, podrážděnost, deprese nebo sociální izolace. Psychologický dopad Alzheimerovy choroby je obrovský nejen pro samotného nemocného, ale také pro rodinu. Blízcí často prožívají bezmoc, smutek a dlouhodobý stres spojený s péčí. Právě proto je důležitá nejen zdravotní pomoc, ale i psychická podpora pečujících osob. Přesná příčina vzniku nemoci není dosud zcela objasněna. Riziko však zvyšuje vyšš...

  Propadají úzkostem a pocitům, že jsou k ničemu. Svoje problémy pak „léčí“ psychofarmaky, která často získají jen tak od kamarádů. Nebo se začnou sebepoškozovat. O mladé generaci se proto hovoří jako o křehkých „sněhových vločkách“, které se snadno sesypou. Jenomže podle dětského psychiatra Michala Považana to mají dnešní dospívající opravdu těžké.

  Nabídka pomoci pro děti s psychickými potížemi je široká a může být pro rodiče matoucí. Psycholog, psychoterapeut, psychiatr nebo krizová linka. Jaké jsou mezi nimi rozdíly? A co je při hledání pomoci klíčové? „Opravdu důležité je zapojit dítě, pokud to není menší dítě, ale třeba dospívající, do toho, jak budeme postupovat dál. Podpořit i návštěvu školního psychologa a pak případně rozšiřovat dál,“ radí odborná garantka Linky bezpečí Zuzana Hrzalová.