Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je závažné duševní onemocnění charakterizované nestabilitou emocí, vztahů a sebepojetí. Diagnózu však nelze stanovit na základě jednoho příznaku nebo krátkodobé krize. Odborníci hodnotí dlouhodobý vzorec chování a prožívání. Mezi hlavní diagnostická kritéria patří intenzivní strach z opuštění, nestabilní a bouřlivé vztahy, výrazně proměnlivý obraz sebe sama a impulzivní jednání, například riskantní utrácení, nebezpečná jízda nebo zneužívání návykových látek. Dalšími častými projevy jsou opakované sebevražedné myšlenky nebo sebepoškozování, velmi rychlé změny nálad, chronické pocity prázdnoty, silné a obtížně zvládnutelné výbuchy hněvu a přechodné stavy podezíravosti nebo pocitu odpojení od reality, zejména v období vysokého stresu. Pro stanovení diagnózy musí být přítomno více těchto příznaků a obtíže musí významně narušovat každodenní život, vztahy, studium nebo práci. Důležitou součástí vyšet...

  Fakultní nemocnice v Motole patří mezi největší zdravotnická zařízení v České republice a její dětská psychiatrie poskytuje specializovanou péči dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s psychickými obtížemi. Oddělení se zaměřuje na diagnostiku, léčbu i dlouhodobou podporu mladých pacientů a jejich rodin. Na dětskou psychiatrii FN Motol se dostávají děti s různými problémy, například s úzkostmi, depresemi, poruchami chování, poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním, závažnými krizovými stavy nebo neurovývojovými obtížemi. Péče je poskytována ambulantně i během hospitalizace. Hospitalizace bývá doporučena zejména tehdy, když je psychický stav dítěte natolik závažný, že vyžaduje intenzivnější dohled a léčbu. Součástí pobytu jsou psychiatrická vyšetření, psychologická diagnostika, individuální a skupinová terapie, případně nastavení medikace. Důležitou součástí péče je také spolupráce s rodiči a zákonnými zástupci. Léčba na dětské psychiatrii není trestem ani selháním rodiny. Její...

  Invalidní důchod už dávno není jen obraz člověka po úrazu nebo s nemocnými zády. Čím dál víc do něj vstupuje psychika. A peníze sice rostou, ale zázrak z nich není.

  Dvoudenní festivalové klání se do areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice vrátilo už po čtyřiatřicáté. Letošní ročník lákal na Lucii či Divokýho Billa, ale i Tomáše Kluse, Martinu Pártlovou, Xindla X, Marpa, Pam Rabbit a další. V kontextu velkých fesťáků komorní akce si svou tvář udržela i navzdory nepřízni počasí.

  „Při telefonování mě přepadá náhlá panika a strach, že nebudu vědět, co říct. Raději všechno řeším přes zprávy nebo e-maily, abych se vyhnul*vyhnula úzkosti z hovoru,“ přiznává 19letá Karolína.

  Hospitalizace na psychiatrickém nebo jiném zdravotnickém oddělení může být náročným obdobím. Je však důležité vědět, že každý pacient má svá práva, která chrání jeho důstojnost, bezpečí a možnost podílet se na rozhodování o léčbě. Pacient má právo být srozumitelně informován o svém zdravotním stavu, navržené léčbě, možných rizicích i dalších postupech. Má také právo klást otázky a získat odpovědi, kterým rozumí. Základním principem je informovaný souhlas. Léčba by měla probíhat se souhlasem pacienta, s výjimkou zákonem stanovených situací, například pokud člověk představuje vážné nebezpečí sobě nebo svému okolí. Pacient má právo na důstojné zacházení, respektování soukromí a ochranu osobních údajů. Zdravotníci by měli jednat s úctou a bez ponižování či diskriminace. Dalším důležitým právem je možnost kontaktu s blízkými osobami. Většina hospitalizovaných může přijímat návštěvy, telefonovat nebo komunikovat jinými způsoby, pokud tomu nebrání zdravotní stav nebo bezpečnostní důvody...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejnáročnější duševní poruchy. Projevuje se silnou emoční nestabilitou, strachem z opuštění, nestálými vztahy, impulzivitou a často také sebepoškozováním. Správná diagnostika je proto klíčovým krokem k účinné léčbě. Diagnostika nezačíná žádným laboratorním testem ani vyšetřením mozku. Základem je podrobný rozhovor s psychiatrem nebo klinickým psychologem. Odborník se zajímá o životní historii člověka, jeho vztahy, způsob zvládání emocí, traumatické zkušenosti i současné obtíže. Důležitou součástí vyšetření je zjišťování typických příznaků. Mezi ně patří intenzivní výkyvy nálad, černobílé vidění lidí a situací, chronický pocit prázdnoty, nestabilní sebeobraz, impulzivní chování nebo opakované sebevražedné myšlenky a sebepoškozování. Psycholog může využít také specializované diagnostické dotazníky a testy osobnosti. Ty pomáhají lépe porozumět prožívání pacienta a odlišit hraniční poruc...

Dětská psychiatrická léčebna v Brankách na Moravě patří mezi zařízení, která se zaměřují na diagnostiku, léčbu a rehabilitaci dětí a dospívajících s psychickými obtížemi. Hospitalizace bývá doporučována zejména tehdy, když ambulantní péče nestačí a psychické potíže významně ovlivňují každodenní život dítěte, jeho školní docházku nebo rodinné vztahy. Mezi nejčastější důvody přijetí patří úzkostné poruchy, deprese, poruchy chování, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, psychotické obtíže nebo problémy spojené s náročným rodinným prostředím. Léčba je vždy individuálně přizpůsobena potřebám konkrétního dítěte a zpravidla zahrnuje kombinaci psychiatrické péče, psychoterapie, speciálně pedagogických aktivit a spolupráce s rodinou. Důležitou součástí pobytu je vytvoření bezpečného prostředí, ve kterém může dítě lépe porozumět svým emocím, naučit se zvládat stres a postupně získávat potřebné dovednosti pro návrat do běžného života. Léčebný program často obsahuje skupinové i individuální ter...

  O hraničářích se často říká spousta věcí. Doslova plejáda stereotypních stigmat. Řada z nich ale vzniká z nepochopení intenzivního prožívání nebo reakcí na krizové momenty.

  Francesco Panto strávil dětství a dospívání na Sicílii, ale vzor muže, jakým se chtěl stát, našel v postavách japonských komiksů manga. Dospěl, stal se z něj psychiatr a nyní žije v Japonsku, kde se snaží prosadit terapii založenou na myšlence, že animované seriály anime či manga můžou pomoci mladým lidem s psychickými potížemi.

  Ochranná léčba je zvláštní forma léčby, kterou může nařídit soud osobám s duševním onemocněním nebo závažnou poruchou, pokud jejich stav představuje riziko pro ně samotné nebo pro okolí. Nejde o trest, ale o zdravotní opatření, jehož cílem je chránit společnost a zároveň pomoci nemocnému člověku získat potřebnou odbornou péči. Ochranná léčba bývá ukládána například lidem, kteří se dopustili protiprávního jednání v souvislosti s duševní nemocí, závislostí na alkoholu nebo drogách. Soud přitom posuzuje zdravotní stav, míru nebezpečnosti i doporučení znalců z oboru psychiatrie. Existují dvě základní formy ochranné léčby. Ambulantní ochranná léčba probíhá bez hospitalizace. Pacient žije doma, ale musí pravidelně docházet k psychiatrovi, užívat předepsané léky a dodržovat léčebný plán. Druhou možností je ústavní ochranná léčba, která se vykonává v psychiatrické nemocnici nebo specializovaném zařízení. Ta bývá nařízena tehdy, pokud ambulantní léčba nestačí nebo pokud je riziko opakován...

  Jedním z nejbolestivějších důsledků hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, bývá postupná ztráta vztahů. Nejde o to, že by člověk s touto poruchou neuměl milovat. Právě naopak. Jeho city bývají velmi intenzivní, hluboké a často až pohlcující. Lidé s hraniční poruchou osobnosti mívají silný strach z opuštění. I běžné situace, jako je pozdější odpověď na zprávu nebo změna plánů, mohou vyvolat obrovskou úzkost. Ta následně vede k výbuchům emocí, obviňování, testování partnerovy lásky nebo naopak k náhlému odmítání druhého člověka. Typickým rysem bývá střídání idealizace a znehodnocení. Jeden den je partner, přítel nebo člen rodiny vnímán jako ten nejlepší člověk na světě, druhý den jako někdo, kdo zklamal a ublížil. Tento cyklus je pro okolí velmi vyčerpávající a může postupně narušovat důvěru. Mnoho vztahů nekončí proto, že by v nich chyběla láska, ale proto, že dlouhodobé emoční napětí bývá pro obě strany obtížně zvládnutelné. Partner...

  Dětská psychiatrická nemocnice Velká Bíteš patří mezi specializovaná zdravotnická zařízení v České republice zaměřená na diagnostiku a léčbu duševních poruch u dětí a dospívajících. Poskytuje odbornou péči mladým pacientům, kteří se potýkají s psychickými obtížemi, jež nelze dostatečně řešit ambulantní formou léčby. Hospitalizace bývá doporučena například při závažných úzkostných stavech, depresích, poruchách chování, poruchách příjmu potravy, sebepoškozování, psychotických onemocněních nebo v situacích, kdy je ohroženo zdraví či bezpečí dítěte. Cílem pobytu není pouze zmírnění příznaků, ale také nalezení příčin obtíží a nastavení vhodné dlouhodobé léčby. Léčba v nemocnici je komplexní. Na péči se podílejí psychiatři, psychologové, zdravotní sestry, speciální pedagogové i další odborníci. Součástí programu bývají individuální psychoterapie, skupinová setkání, pracovní a volnočasové aktivity nebo školní výuka, aby děti neztrácely kontakt se vzděláváním. Mnoho rodičů má z psychiatr...

  Sebev*ražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí ve věku 15 až 24 let. Ne, není to statistika z válečné zóny ani ze země bez funkčního zdravotnictví. Je to číslo z Česka a vztahuje se k roku 2026. Systém, který má takovým dětem a dospívajícím pomáhat, zkrátka nestačí.

  Vrátili jste se z večírku, kde jste se skvěle bavili, ale místo radosti cítíte jen paralyzující touhu po absolutním tichu? Proč nás kontakt s jinými lidmi stojí tolik sil, i když jsme v jejich společnosti upřímně rádi, a jak sociální únavě účinně předcházet?

  V České republice připadá přibližně jen 10 klinických psychologů na 100 000 obyvatel. Ročně přitom pro celý zdravotnický systém přibude pouze 30 až 40 odborníků. Psychologická péče je z veřejného zdravotního pojištění hrazena pouze v případě, že ji poskytuje klinický psycholog nebo psycholog ve zdravotnictví pod odborným dohledem. Jejich nedostatek tak omezuje dostupnost péče pro pacienty.

  Návrat domů po psychiatrické hospitalizaci bývá významným krokem na cestě k uzdravení. Přestože mnoho lidí pociťuje úlevu, první dny mohou být zároveň náročné a plné nejistoty. Přechod z chráněného prostředí nemocnice do běžného života vyžaduje čas a trpělivost. Je důležité nečekat, že se vše okamžitě vrátí do starých kolejí. Organismus i psychika se stále zotavují a mohou být citlivější na stres, změny nebo vysoké nároky okolí. Proto je vhodné dopřát si klidnější režim a postupně se vracet k běžným povinnostem. Velkou roli hraje dodržování doporučené léčby. Pravidelné užívání léků, docházení na kontroly a spolupráce s psychiatrem nebo psychologem pomáhají stabilizovat zdravotní stav a snižují riziko zhoršení potíží. Pokud se objeví nežádoucí účinky léčby nebo nové obtíže, je vhodné o nich co nejdříve informovat odborníka. V prvních dnech po propuštění může být užitečné vytvořit si jednoduchý denní režim. Pravidelný spánek, dostatek odpočinku, lehká fyzická aktivita a vyvážená st...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je charakteristická velmi intenzivním prožíváním emocí, nestabilními vztahy a silným strachem z odmítnutí. Právě tyto faktory často vedou k opakujícímu se cyklu konfliktů, který dokáže výrazně zatěžovat nejen samotného člověka s poruchou, ale i jeho blízké. Cyklus konfliktu obvykle začíná zdánlivě nevinnou situací. Běžná poznámka, pozdní odpověď na zprávu nebo změna plánů mohou být vnímány jako známka nezájmu, odmítnutí nebo opuštění. Následuje silná emocionální reakce, která bývá mnohem intenzivnější, než odpovídá samotné situaci. Ve snaze zmírnit vnitřní bolest může člověk reagovat výčitkami, obviňováním, manipulací, výbuchy hněvu nebo naopak stažením se do izolace. Partner, přítel či člen rodiny často nerozumí skutečné příčině reakce a začne se bránit. Tím konflikt dále eskaluje. Po odeznění hádky se obvykle dostavují pocity viny, studu a lítosti. Člověk s hraniční poruchou si může uvědomova...

  Dětská psychiatrická nemocnice Louny patří mezi specializovaná zdravotnická zařízení zaměřená na léčbu duševních poruch u dětí a dospívajících. Je jednou ze tří dětských psychiatrických nemocnic v České republice a poskytuje komplexní lůžkovou i ambulantní péči dětem a mladistvým přibližně od 3 do 18 let.  Hlavním cílem hospitalizace je stabilizace psychického stavu dítěte, stanovení správné diagnózy a nastavení vhodné léčby. Do nemocnice bývají přijímány děti s úzkostnými a depresivními poruchami, poruchami chování, poruchami příjmu potravy, psychotickými onemocněními či dalšími závažnými psychickými obtížemi. Léčba je vždy přizpůsobena individuálním potřebám pacienta.  Součástí péče je práce psychiatrů, psychologů, zdravotních sester, speciálních pedagogů i dalších odborníků. Důležitou roli hraje individuální i skupinová terapie, nácvik sociálních dovedností, režimová opatření a spolupráce s rodinou. Děti během hospitalizace pokračují také ve školní výuce, aby nebyl p...

  Přestože se o duševním zdraví mluví více než dříve, stigma psychiatrických diagnóz přetrvává. Mezi deklarovanou tolerancí a skutečným přijetím lidí s psych. anamnézou stále existuje výrazná propast.

  Experti na duši, kteří se pod vedením psychiatra a neurovědce Tomáše Páleníčka zabývají studiem antidepresivních účinků psychedelik, rozšířili svůj výzkum i na pacienty se somatickým onemocněním. Vedle studie zaměřené na onkologicky nemocné, u kterých deprese propukla v reakci na nemoc, nyní hledají dobrovolníky mezi pacienty s roztroušenou sklerózou.

  Nástup na psychiatrické oddělení může vyvolávat obavy, nejistotu i strach. Mnoho lidí si představuje nejhorší scénáře, ale realita bývá často mnohem klidnější. Dobrá příprava může výrazně usnadnit první dny hospitalizace. Před nástupem si zjistěte základní informace o oddělení. Informujte se, jaký je denní režim, jaké věci si můžete vzít s sebou a které jsou naopak zakázané. Každé zařízení může mít trochu odlišná pravidla. Do nemocnice si přibalte pohodlné oblečení, pyžamo, hygienické potřeby, přezůvky a dostatek spodního prádla. Hodit se mohou také knihy, časopisy, psací potřeby nebo jiné klidné aktivity pro volný čas. Pokud užíváte léky, vezměte si jejich seznam a případnou zdravotní dokumentaci. Je dobré vyřešit praktické záležitosti ještě před nástupem. Informujte zaměstnavatele, zajistěte péči o domácí zvířata nebo děti a dokončete důležité povinnosti. Díky tomu se budete moci během léčby více soustředit na své zdraví. Psychická příprava je stejně důležitá jako ta praktická....

  Vztahy bývají jednou z nejnáročnějších oblastí života lidí s Hraniční poruchou osobnosti. Právě zde se často naplno projevují silné emoce, strach z opuštění a nestabilní vnímání sebe sama i druhých. Někteří lidé tuto poruchu obrazně označují jako „rakovinu duše“, protože dokáže zasáhnout téměř všechny oblasti života a přinášet dlouhodobé psychické utrpení. Typickým rysem je intenzivní potřeba blízkosti. Partner může být zpočátku vnímán jako dokonalý člověk, který přinese bezpečí, lásku a jistotu. Stačí však drobné nedorozumění, pozdější odpověď na zprávu nebo pocit odmítnutí a idealizace se může během chvíle změnit v hluboké zklamání, vztek nebo zoufalství. Vztahové drama často nevzniká ze zlé vůle. Za prudkými reakcemi bývá obrovský strach z opuštění. Člověk s hraniční poruchou osobnosti může mít pocit, že každá hádka znamená konec vztahu. Proto někdy reaguje impulzivně, obviňuje partnera, testuje jeho lásku nebo naopak vztah ukončí dříve, než by mohl být opuštěn. Tyto výkyvy bý...

  Dětská psychiatrická nemocnice Opařany patří mezi specializovaná zdravotnická zařízení zaměřená na léčbu duševních onemocnění u dětí a dospívajících. Poskytuje komplexní psychiatrickou, psychologickou, pedagogickou i sociální péči pacientům, kteří potřebují odbornou pomoc při zvládání psychických obtíží. Do nemocnice jsou přijímány děti a mladiství s různými diagnózami, například s úzkostnými poruchami, depresemi, poruchami chování, poruchami příjmu potravy, neurotickými obtížemi nebo následky psychických traumat. Hospitalizace bývá doporučena tehdy, když ambulantní léčba nestačí nebo když je potřeba intenzivnější odborná péče. Léčba v Opařanech není založena pouze na podávání léků. Důležitou součástí jsou individuální a skupinové psychoterapie, psychologická vyšetření, ergoterapie, pohybové aktivity a vzdělávání. Děti během pobytu pokračují ve školní docházce prostřednictvím nemocniční školy, aby neztratily kontakt se vzděláváním. Velký důraz je kladen také na spolupráci s rodin...

  Psychiatrická nemocnice v Kroměříži staví pavilon akutní psychiatrické péče. Bude v něm 115 lůžek, z toho 25 pro děti a dorost. Náklady činí 768 milionů korun, část z nich pokryjí evropské a státní dotace. Moderní zázemí pro pacienty i zdravotníky přinese vyšší dostupnost akutní psychiatrické péče ve Zlínském kraji, uvedla nemocnice.

  Brala je patnáct let. Pomohla jí přežít panické ataky, vrátit se do práce i normálně fungovat. Jenže pak si začala spojovat dohromady něco, o čem se moc nemluví: že léky, které drží člověka nad vodou, mohou zároveň otupit i ty hezké emoce. A také vlastní prožívání těla, třeba v těch nejintimnějších chvílích.

  Propuštění z psychiatrické nemocnice bývá pro mnoho pacientů významným a často emotivním okamžikem. Po dnech, týdnech nebo někdy i měsících léčby přichází návrat do běžného života, který může přinášet radost, ale také obavy z budoucnosti. K propuštění dochází tehdy, když ošetřující lékař vyhodnotí, že se zdravotní stav pacienta natolik zlepšil, že již není nutná hospitalizace. Neznamená to však vždy úplné uzdravení. Často jde o stav, kdy je člověk stabilizovaný a další léčba může pokračovat ambulantně. Před odchodem pacient obvykle obdrží propouštěcí zprávu, která obsahuje informace o průběhu léčby, doporučených lécích a dalších kontrolách. Součástí doporučení může být také návštěva psychiatra, psychologa nebo účast na terapeutických programech. Návrat domů může být náročný. Prostředí psychiatrické nemocnice poskytuje určitý řád, pravidelný režim a podporu odborníků. V běžném životě je proto důležité zachovat si pravidelný denní režim, dostatek spánku a pokračovat v doporučené lé...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy označovaná jako „rakovina duše“, patří mezi psychická onemocnění, která výrazně ovlivňují vztahy, emoce i vnímání sebe sama. Jedním z projevů, se kterým se mohou blízcí setkávat, je manipulativní chování. Je však důležité pochopit, že ve většině případů nejde o promyšlenou snahu druhé ovládat, ale o zoufalý pokus zvládnout silné emoce a strach z opuštění. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často prožívají intenzivní pocity nejistoty. Mohou mít obrovský strach, že je partner, přítel nebo rodina odmítne. V důsledku toho někdy používají chování, které okolí vnímá jako manipulaci. Může jít například o vyhrožování odchodem, citové vydírání, střídání idealizace a znehodnocování druhých nebo vytváření krizových situací. Za tímto jednáním se však často skrývá hluboká bolest a pocit vnitřní prázdnoty. Člověk s hraniční poruchou osobnosti mnohdy nedokáže své emoce regulovat zdravým způsobem. Když má pocit, že ztrácí blízkého člověka, reaguje impulzivně a p...

  Psychiatrická léčebna v Sadské patří mezi zařízení, která poskytují odbornou péči lidem trpícím duševními obtížemi. Hospitalizace zde bývá doporučena v případech, kdy ambulantní léčba nestačí nebo když psychický stav člověka vyžaduje intenzivnější podporu a dohled odborníků. Pacienti se do léčebny dostávají z různých důvodů. Může jít o těžké deprese, úzkostné poruchy, psychotická onemocnění, závislosti nebo stavy spojené s dlouhodobým psychickým vyčerpáním. Cílem léčby není pouze zmírnit příznaky nemoci, ale také pomoci člověku znovu získat stabilitu a schopnost fungovat v běžném životě. Součástí péče bývá medikamentózní léčba, individuální rozhovory s psychiatrem či psychologem, skupinové terapie a různé aktivizační programy. Důležitou roli hraje také pravidelný režim dne, který pacientům pomáhá obnovit základní návyky a pocit bezpečí. Mnoho lidí si během pobytu uvědomí, jak významný vliv mají na psychické zdraví spánek, odpočinek, pohyb a kvalitní mezilidské vztahy. Přestože ho...

  Když na začátku roku 2016 zahájilo oficiálně činnost Centrum duševního zdraví pro Prahu 8 (CDZ 8), šlo v dosavadním systému tuzemské psychiatrické péče o přelomový krok. Centrum zaměřené na podporu lidí se závažným duševním onemocněním v sobě integrovalo dva zdánlivě neslučitelné světy – zdravotní a sociální. 

  Úzkosti, sebepoškozování i samota. V dalším díle podcastu Pauza pro duši mluví dětský psychiatr Pavel Theiner otevřeně o tom, proč dnešní děti psychicky strádají, jakou roli v tom hrají telefony a sociální sítě – a proč obyčejné naslouchání může být pro dospívajícího to nejdůležitější.

  Hospitalizace na psychiatrickém oddělení bývá pro mnoho lidí náročným obdobím. Člověk se ocitá mimo své běžné prostředí, řeší psychické obtíže a často se potýká s nejistotou či strachem. Právě proto mohou být návštěvy blízkých osob velmi důležitou součástí léčby a zotavování. Kontakt s rodinou, partnerem nebo přáteli pomáhá pacientům udržet spojení s běžným životem. Povzbuzení, podpora a pocit, že na své problémy nejsou sami, mohou pozitivně ovlivnit psychický stav i motivaci k léčbě. Pro mnoho hospitalizovaných představuje návštěva chvíli, kdy mohou na okamžik zapomenout na nemoc a soustředit se na vztahy, které jsou pro ně důležité. Každé psychiatrické oddělení má vlastní pravidla návštěv. Obvykle jsou stanoveny konkrétní návštěvní hodiny a někdy může být počet návštěvníků omezen. V některých případech může ošetřující lékař doporučit dočasné omezení návštěv, pokud by mohly negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta nebo průběh léčby. Pro návštěvníky je důležité přicházet s resp...

  Nedůvěra patří mezi nejbolestivější projevy hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“. Člověk s touto poruchou často touží po blízkosti, lásce a bezpečí, zároveň však mívá obrovský strach ze zrady, odmítnutí nebo opuštění. Právě tento vnitřní konflikt dokáže vztahy velmi komplikovat. I drobné situace mohou vyvolat silné pochybnosti. Partner neodpoví několik hodin na zprávu, je unavený nebo potřebuje chvíli času pro sebe. Zatímco většina lidí to vnímá jako běžnou součást života, člověk s hraniční poruchou osobnosti si může začít představovat nejhorší scénáře. Objevují se myšlenky, že už není milován, že partner lže nebo že se chystá odejít. Nedůvěra často nevychází z reality, ale z hlubokých emočních zranění a negativních zkušeností z minulosti. Mnozí lidé s touto diagnózou zažili odmítání, nestabilní vztahy nebo citové zanedbávání. Jejich psychika se proto snaží chránit před další bolestí tím, že neustále hledá možné hrozby. Výsledkem m...

  Když se řekne psychiatrická léčebna Žamberk, většina lidí si vybaví zařízení známé jako Albertinum, odborný léčebný ústav, Žamberk. Toto zdravotnické zařízení má dlouhou tradici sahající až do roku 1905 a dnes poskytuje péči pacientům z celé České republiky. Původně bylo zaměřeno především na léčbu plicních onemocnění, postupně však rozšířilo své služby také o psychiatrickou péči.  Psychiatrické oddělení v Žamberku se specializuje zejména na následnou a rehabilitační psychiatrickou péči. Není určeno pro akutní krizové stavy vyžadující okamžitou hospitalizaci, ale především pro pacienty, kteří potřebují doléčení, stabilizaci zdravotního stavu, podporu při návratu do běžného života a dlouhodobější rehabilitaci.  Součástí léčby bývá individuální i skupinová psychoterapie, ergoterapie, socioterapie, nácvik běžných denních aktivit, relaxační techniky a psychoedukace. Důraz je kladen na aktivní zapojení pacientů do léčebného procesu a na rozvoj dovedností potřebných pro fungo...

  Počet lidí potýkajících se s duševními chorobami celosvětově roste. V současnosti jimi trpí 1,2 miliardy lidí, což je téměř dvakrát více než v roce 1990. Vyplývá to z třicetileté studie, podle níž se psychické potíže staly hlavní příčinou invalidity na planetě. Nejohroženější skupinou jsou dospívající a ženy, které nejčastěji trápí úzkosti a deprese. Odborníci varují před nedostatkem péče a možností léčby.