Duševní zdraví 🍀

  Vztek patří mezi nejsilnější emoce, které lidé s hraniční poruchou osobnosti, někdy přezdívanou „rakovina duše“, prožívají. Často přichází náhle, s obrovskou intenzitou, a může během několika minut zničit vztahy, kterých si člověk ve skutečnosti velmi váží. Důležité je vědět, že vztek není selhání ani důkaz špatného charakteru. Je to signál, že psychika je přetížená. Prvním krokem je naučit se rozpoznat varovné příznaky. Zrychlený tep, napětí ve svalech, pocit nespravedlnosti nebo silná touha okamžitě reagovat bývají známkou, že se emoce vymykají kontrole. V takové chvíli pomáhá odejít z konfliktní situace, několikrát se zhluboka nadechnout nebo si dopřát krátkou procházku. Není to útěk, ale prevence. Velmi účinné je také pojmenovat své emoce. Místo myšlenky „všichni jsou proti mně“ si zkuste říct: „Cítím vztek, protože se bojím odmítnutí.“ Už samotné pojmenování emocí může snížit jejich intenzitu. Dlouhodobě pomáhá psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), k...

  Rozhodnutí nastoupit do léčby závislosti bývá jedním z nejtěžších okamžiků v životě. Přesto právě tento krok může znamenat začátek cesty zpět ke zdraví, vztahům i vlastní důstojnosti. Léčebna návykových nemocí v Nechanicích pomáhá lidem, kteří se potýkají se závislostí na alkoholu, drogách, lécích nebo hazardním hraní. Samotná léčba není jen o tom přestat užívat návykovou látku. Důležitou součástí je pochopení příčin závislosti. Mnoho pacientů se dlouhodobě potýká s úzkostmi, depresemi, traumaty nebo nízkým sebevědomím. Pokud se tyto problémy neřeší, hrozí návrat k závislosti i po úspěšné detoxifikaci. Součástí léčby bývá individuální i skupinová psychoterapie, nácvik zvládání stresových situací, práce s emocemi a hledání nových způsobů, jak zvládat každodenní život bez návykových látek. Velký význam má také podpora rodiny, která může výrazně přispět k dlouhodobému úspěchu léčby. Je důležité si uvědomit, že závislost není projevem slabé vůle. Jde o onemocnění, které vyžaduje odbo...

  Co když psychóza nezačíná bludy ani halucinacemi, ale ztrátou základního pocitu vlastního já? Fenomén self-disorder patří k nejzajímavějším a nejméně známým konceptům současné psychiatrie.

  Čekací lhůty na sezení s psychoterapeuty mohou být v řádu týdnů, ale i rok. I proto někteří nabízejí možnost probrat své potíže on-line. „Pro některé typy lidí to může vzbuzovat větší nedůvěru, ale pro jiné je to naopak. Tím, že jsou ve svém prostředí a můžou si třeba vypnout kameru a nikdo je neuvidí, to může vyvolat větší pocit bezpečí a nižší míru studu,“ říká psycholožka Zuzana Steigerwaldová.

  Rozhodování je běžnou součástí života. Někdy ale přijde období, kdy i drobná rozhodnutí působí jako obrovská zátěž. Co si obléct, kam zavolat nebo jak odpovědět na zprávu může vyvolat napětí, pochybnosti a strach z chyby. Tento stav se označuje jako stres z rozhodování. Mozek při každém rozhodnutí spotřebovává energii. Pokud jsme dlouhodobě ve stresu, nevyspalí nebo psychicky vyčerpaní, schopnost rozhodovat se klesá. Člověk začne všechno přehnaně analyzovat, vrací se k různým možnostem a hledá „dokonalé“ řešení, které ale často neexistuje. Výsledkem bývá odkládání rozhodnutí, pocit bezmoci a narůstající úzkost. Čím déle rozhodnutí odkládáme, tím větší význam mu přisuzujeme. Vzniká začarovaný kruh, který zvyšuje psychické napětí. Pomoci může pravidlo „dostatečně dobrého rozhodnutí“. Ne každá volba musí být perfektní. U méně důležitých věcí si dejte časový limit, například pět minut. U větších rozhodnutí si sepište výhody a nevýhody a poté si stanovte konkrétní termín, kdy se rozho...

  Jedním z nejtěžších příznaků hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé označují jako rakovinu duše, je chronický pocit vnitřní prázdnoty. Nejde o obyčejnou nudu ani smutek. Člověk může mít kolem sebe rodinu, přátele i zaměstnání, přesto má pocit, že uvnitř nic necítí nebo že mu chybí část vlastní identity. Právě tento pocit často vede k impulzivnímu chování. Někteří lidé vyhledávají rizikové situace, nadměrně utrácejí, užívají návykové látky nebo střídají vztahy ve snaze prázdnotu alespoň na chvíli zaplnit. Úleva však bývá krátkodobá a následně se pocit prázdnoty vrací ještě silnější. Důležitým krokem je naučit se prázdnotu nevnímat jako nepřítele, ale jako signál, že psychika potřebuje péči. Pomoci může pravidelný denní režim, vědomé zaměření na přítomný okamžik, tvořivé činnosti, pohyb nebo zapisování emocí do deníku. Velký význam má také psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí pracovat s emocemi a budovat stabilnější vztah k sobě samému. ...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Karviná poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s psychickými obtížemi natolik závažnými, že už je nelze bezpečně zvládat pouze ambulantně. Hospitalizace může být nezbytná při těžkých depresích, psychózách, úzkostných poruchách, bipolární afektivní poruše, závislostech nebo při krizových stavech spojených se sebevražednými myšlenkami. Pobyt na psychiatrickém oddělení není trestem ani selháním. Je to léčebný proces, jehož cílem je stabilizovat psychický stav pacienta, upravit medikaci a vytvořit podmínky pro další zotavení. Součástí péče bývají individuální rozhovory s psychiatrem, psychologické vyšetření, skupinové terapeutické programy i spolupráce s dalšími odborníky. Mnoho lidí má z psychiatrického oddělení obavy kvůli předsudkům nebo neznalosti. Ve skutečnosti se zdravotnický personál snaží vytvořit bezpečné prostředí, kde pacient získá nejen odbornou léčbu, ale také podporu a pochopení. Důležitou součástí je i plán následné péče po propuštění...

  Jan Janský hledal v krvi stopu duševních nemocí. Místo ní popsal čtyři krevní skupiny a otevřel cestu bezpečným transfuzím. Jeho příběh ukazuje, jak se z omylu může zrodit objev, jenž zachraňuje svět.

  Dnes se konečně nahlas mluví o duševním zdraví a důležitosti psychohygieny. Nejde přitom jen o psychoterapii nebo léčbu duševních onemocnění. Existují i drobné každodenní nástroje, které vám mohou pomoci zvládat běžný stres, úzkosti, smutek nebo náročné životní období.

  Moderní společnost často oceňuje rychlost, produktivitu a neustálé výsledky. Mnoho lidí proto získá pocit, že jejich hodnota závisí pouze na tom, kolik toho zvládnou. Jakmile si dopřejí volno, objeví se výčitky, že „nedělají dost“. Právě to je jeden z nejnebezpečnějších projevů tlaku na neustálý výkon. Tento stav nemusí vznikat jen v práci. Podporují ho také sociální sítě, kde lidé vidí úspěchy ostatních, nebo vlastní přesvědčení, že odpočinek je ztráta času. Mozek pak zůstává ve střehu i večer nebo o víkendu a nedokáže skutečně vypnout. Dlouhodobý tlak na výkon může vést k úzkostem, chronickému stresu, poruchám spánku, podrážděnosti i syndromu vyhoření. Člověk přestává vnímat své potřeby a ignoruje signály těla, protože má pocit, že musí pokračovat za každou cenu. Zdravý výkon ale nevzniká z neustálého přepínání sil. Vzniká ze střídání práce a regenerace. Odpočinek není odměna za výkon – je jeho nezbytnou součástí. Stejně jako sportovec potřebuje čas na regeneraci svalů, potřebu...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé označují jako „rakovinu duše“, přináší velmi intenzivní emoce. Během několika minut se může objevit silný vztek, panika, pocit opuštění nebo naprosté zoufalství. Přesto existují techniky, které mohou pomoci tyto stavy zmírnit. Jednou z nejúčinnějších metod je vědomé dýchání. Pomalý nádech nosem na čtyři doby, krátké zadržení dechu a delší výdech ústy pomáhá zklidnit nervový systém. Již několik minut pravidelného dýchání může snížit intenzitu emocí. Další možností je uzemnění. Zaměřte se na své okolí a pojmenujte pět věcí, které vidíte, čtyři, kterých se můžete dotknout, tři, které slyšíte, dvě, které cítíte, a jednu, kterou můžete ochutnat. Tato technika vrací pozornost z bouřlivých myšlenek do přítomného okamžiku. Pomoci může také studená voda na obličej nebo krátké ochlazení zápěstí. Chlad aktivuje přirozené mechanismy organismu, které mohou zmírnit napětí a zpomalit prudkou emoční reakci. Velmi důležité je připomínat si, že emoce...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Frýdek-Místek poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s duševním onemocněním nebo se ocitli v psychické krizi. Lékaři, zdravotní sestry, psychologové i další odborníci zde pomáhají pacientům zvládat období, kdy běžný život přestává být únosný. Hospitalizace bývá doporučena například při těžkých depresích, úzkostných poruchách, psychózách, bipolární poruše nebo při stavech, kdy je člověk ohrožen sebepoškozováním či sebevražednými myšlenkami. Součástí léčby je nejen správně nastavená medikace, ale také individuální přístup, psychoterapie, nácvik zvládání stresu a podpora při návratu do běžného života. Mnoho lidí má z psychiatrického oddělení obavy. Ve skutečnosti ale nejde o místo, kde by byli lidé odsuzováni. Naopak. Cílem je vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém může pacient znovu získat psychickou stabilitu a potřebnou oporu. Vyhledání odborné pomoci není známkou slabosti, ale zodpovědným krokem ke zlepšení vlastního zdraví. Pokud se vy nebo něk...

Podzim přináší kratší dny, méně slunce, méně tepla a více zimy, více práce a méně odpočinku, více stresu a méně klidu. U mnoha lidí se tak ozve takzvaná „podzimní depka“, či snad lidověji blbá nálada, ze které máme mnohdy tendenci osočovat nejrůznější viníky. Na vině ale vždy je i to, jak se staráme o své tělo a jak si dokážeme poradit s emocemi, které se nás snaží ovládat. Nabízíme vám několik rad, jak porazit blbou náladu, která nás na podzim přepadá častěji než v jiná období.

  Proč během psychózy působí náhody jako tajné zprávy a obyčejné události získávají mimořádný význam? Moderní psychiatrie nabízí fascinující vysvětlení. Klíčem může být jev zvaný aberantní salience, tedy narušené přidělování významu okolnímu světu.

Pracovní doba skončila, ale vaše hlava stále jede naplno. Přemýšlíte o nedokončených úkolech, zítřejších poradách nebo e-mailech, které jste ještě neodeslali. Tělo je doma, ale mysl zůstává v práci. Právě to je jeden z typických příznaků chronického pracovního přetížení. Mozek potřebuje pravidelně přepínat mezi výkonem a odpočinkem. Pokud tuto možnost dlouhodobě nemá, zvyšuje se hladina stresu, zhoršuje se kvalita spánku, klesá soustředění a roste riziko úzkostí i syndromu vyhoření. Mnoho lidí se mylně domnívá, že neustálé přemýšlení o práci je známkou zodpovědnosti. Ve skutečnosti jde často o signál, že psychika už nedokáže nastavit zdravé hranice. Pomoci může vytvoření jednoduchého rituálu po skončení pracovní doby. Krátká procházka, sport, četba nebo jiná příjemná aktivita vyšle mozku jasný signál, že pracovní režim skončil. Důležité je také omezit kontrolování pracovních e-mailů a zpráv ve večerních hodinách. Pokud máte pocit, že nedokážete „vypnout“ týdny nebo měsíce, je vhodné si...

  Impulzivita patří mezi nejčastější projevy hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé označují jako „rakovinu duše“. Člověk často jedná dříve, než si stihne uvědomit důsledky. Může impulzivně utrácet peníze, ukončovat vztahy, sáhnout po alkoholu, drogách nebo si ubližovat. Po odeznění silných emocí pak přichází lítost, stud a pocit selhání. Dobrou zprávou je, že impulzivitu lze postupně zvládat. Prvním krokem je naučit se rozpoznat okamžik, kdy emoce začínají přebírat kontrolu. Čím dříve si člověk všimne rostoucího napětí, tím větší má šanci reagovat jinak než automaticky. Pomoci může jednoduché pravidlo „STOP“. Zastavte se, několikrát se pomalu nadechněte a vydechněte, pojmenujte emoci, kterou právě prožíváte, a teprve poté se rozhodněte, co uděláte. Už několik minut odkladu často stačí k tomu, aby intenzita emocí alespoň částečně klesla. Užitečné je také mít připravený krizový plán. Může obsahovat telefonní číslo na blízkého člověka, seznam činností, které odvádějí pozorno...

  Vyhledat pomoc psychiatra je pro mnoho lidí jedním z nejtěžších životních kroků. Přesto právě včasná odborná péče může výrazně zkrátit dobu trápení a pomoci člověku vrátit se zpět do běžného života. Psychiatrické oddělení Nemocnice Třebíč poskytuje péči pacientům, kteří se potýkají s depresemi, úzkostnými poruchami, psychózami, bipolární poruchou i dalšími duševními onemocněními. Hospitalizace není trestem ani známkou osobního selhání. Je to léčebný proces, během kterého pacient získává bezpečné prostředí, pravidelný režim a odbornou podporu lékařů, psychologů i zdravotních sester. Součástí péče bývá správné nastavení medikace, individuální rozhovory, skupinové aktivity i nácvik dovedností, které mohou usnadnit návrat do běžného života. Mnoho lidí se obává, že pobyt na psychiatrii znamená ztrátu svobody nebo společenské stigma. Ve skutečnosti je cílem moderní psychiatrie především stabilizace psychického stavu, zmírnění utrpení a posílení schopnosti zvládat každodenní život. Léčb...

  Právě jste se vrátili z báječné dovolené. Odpočatí, se spoustou skvělých zážitků i památečních fotografií. Jenže místo uspokojení a radosti se cítíte smutní a demotivovaní. Nejspíš právě zažíváte post-cestovní depresi.

  Co pomáhá dětem v psychiatrické léčbě? Kromě terapie i chvíle s rodinou v přírodě. Nemocnice Opařany proto otevřela piknikovou louku uprostřed historického parku, kde mohou pacienti s blízkými relaxovat a načerpat síly. Pobyt venku má být nádechem běžného života.

  Stres je přirozenou součástí života. Pomáhá nám zvládat náročné situace a podává signál, že je potřeba zvýšit pozornost. Pokud však pracovní stres trvá týdny, měsíce nebo dokonce roky, stává se vážným rizikem pro psychické i fyzické zdraví. Chronický pracovní stres se často projevuje neustálou únavou, podrážděností, problémy se spánkem, zhoršenou koncentrací nebo ztrátou motivace. Člověk může mít pocit, že je neustále pod tlakem, i když pracovní doba skončila. Postupně mizí radost z práce i z běžného života. Příčin bývá mnoho. Nadměrné pracovní zatížení, nejasné požadavky, špatná komunikace, konflikty na pracovišti nebo dlouhodobý strach ze ztráty zaměstnání. Rizikem je také kultura, která oslavuje neustálou dostupnost a přesčasy jako známku výkonnosti. Pokud se chronický stres neřeší, může vést k úzkostným poruchám, depresi nebo syndromu vyhoření. Negativně ovlivňuje také imunitní systém, zvyšuje krevní tlak a zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Důležitou prevencí je nast...

  Lidé s hraniční poruchou osobnosti, kterou někteří obrazně označují jako „rakovinu duše“, často prožívají emoce velmi intenzivně. Během několika minut se mohou vystřídat pocity štěstí, vzteku, strachu, smutku nebo prázdnoty. Právě proto bývá deník emocí jedním z nejúčinnějších nástrojů, který pomáhá lépe porozumět vlastním reakcím. Smyslem deníku není hodnotit, zda jsou emoce správné nebo špatné. Důležité je zaznamenat, co se stalo, jaké emoce se objevily, jak byly silné a jak člověk reagoval. Časem se začnou objevovat opakující se vzorce. Může jít například o konflikty, pocit odmítnutí nebo kritiku, které spouštějí velmi silné emocionální reakce. Deník emocí je často využíván také při dialekticko-behaviorální terapii (DBT). Díky pravidelným záznamům může terapeut společně s pacientem hledat zdravější způsoby zvládání náročných situací. Člověk si postupně uvědomuje, že mezi emocí a impulzivním jednáním existuje prostor pro vědomé rozhodnutí. Není nutné psát dlouhé příběhy. Stačí ...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Znojmo poskytuje diagnostiku, léčbu i následnou péči lidem s různými duševními onemocněními. Pomáhá pacientům trpícím depresemi, úzkostnými poruchami, psychózami, bipolární poruchou i dalšími psychiatrickými obtížemi. Součástí péče jsou lůžková i ambulantní pracoviště, která umožňují navázat na léčbu i po propuštění z nemocnice. Hospitalizace bývá doporučena tehdy, když obtíže výrazně narušují běžný život nebo když je potřeba intenzivnější dohled nad zdravotním stavem. Léčba obvykle kombinuje vhodně nastavenou medikaci, pravidelné rozhovory s psychiatrem, psychologickou podporu a spolupráci dalších zdravotnických pracovníků. Cílem není pouze zmírnit příznaky, ale také pomoci pacientovi vrátit se co nejlépe do běžného života. Pobyt na psychiatrickém oddělení může u mnoha lidí vyvolávat obavy. Ve skutečnosti však představuje bezpečné prostředí, kde pacient není na své potíže sám. Odborný personál průběžně sleduje zdravotní stav, upravuje léčbu podle...

 „Raději přijít zbytečně než pozdě,“ říká psychiatr Martin Hollý o konzultacích s odborníky, zasáhne-li člověka nejistota, zda duševně nestrádá. Základními příznaky může být snížená schopnost prožívat radost, mizerný spánek nebo nechuť k jídlu. Varovné je, pokud tyto stavy přetrvávají den co den po dva týdny.

  Vztahy ovlivňují víc než jen naši náladu – formují naše tělo i mysl. Nové i starší studie ukazují, že kvalitní sociální vazby snižují riziko deprese, pomáhají zvládat stres a mohou prodlužovat život. Dobré vztahy mají náš svět rozšiřovat, místo aby ho zužovaly.

  Deprese není jen špatná nálada ani obyčejný smutek. Je to stav, který dokáže změnit způsob, jakým člověk přemýšlí, cítí i vnímá svět kolem sebe. Mnozí lidé popisují depresi jako život pod těžkou dekou, která jim bere energii, radost i naději. Ráno může být nejtěžší částí dne. Vstát z postele, osprchovat se nebo připravit si snídani se může zdát stejně náročné jako výstup na vysokou horu. Činnosti, které byly dříve samozřejmostí, najednou vyžadují obrovské úsilí. Okolí přitom často nic nepozná, protože člověk s depresí se mnohdy usmívá a snaží se působit normálně. Deprese často přináší pocity bezcennosti, viny nebo přesvědčení, že je člověk přítěží pro své blízké. Přidat se mohou poruchy spánku, změny chuti k jídlu, problémy se soustředěním nebo ztráta zájmu o koníčky i vztahy. To vše vytváří začarovaný kruh, ze kterého je velmi těžké vystoupit vlastní vůlí. Důležité je vědět, že deprese není projev slabosti ani lenosti. Jde o psychické onemocnění, které si zaslouží stejnou pozorn...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, dokáže přinášet extrémní výkyvy emocí, impulzivní jednání i hluboký pocit prázdnoty. Jednou z metod, která může být součástí léčby, je mindfulness neboli všímavost. Nejde o zázračné řešení, ale o dovednost, kterou lze postupně trénovat. Mindfulness učí člověka zaměřit pozornost na přítomný okamžik bez okamžitého hodnocení. U lidí s hraniční poruchou osobnosti to může znamenat schopnost všimnout si přicházejícího hněvu, strachu nebo smutku dříve, než emoce převezmou úplnou kontrolu. Díky tomu vzniká prostor rozhodnout se, jak zareagovat, místo impulzivního jednání. Cvičení mohou být velmi jednoduchá. Zaměřit se na vlastní dech, vnímat zvuky kolem sebe, sledovat pocity v těle nebo několik minut vědomě pozorovat své myšlenky, aniž by se člověk snažil je potlačit. Pravidelným tréninkem se zvyšuje schopnost zvládat stres i emočně náročné situace. Mindfulness je také jedním ze základních pilířů diale...

  Psychiatrické oddělení Svitavské nemocnice poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s úzkostmi, depresemi, psychózami, poruchami osobnosti, závislostmi i dalšími duševními obtížemi. Součástí oddělení je nejen lůžková část pro pacienty vyžadující intenzivnější léčbu, ale také psychiatrická ambulance, psychologická péče a denní stacionář. Léčba je proto nastavována podle potřeb každého člověka. Hospitalizace na psychiatrii často vyvolává obavy. Ve skutečnosti ale jejím cílem není člověka izolovat, ale vytvořit bezpečné prostředí, kde může získat odbornou pomoc, stabilizovat svůj zdravotní stav a postupně se vrátit do běžného života. Kromě medikace se využívají také individuální i skupinové psychoterapie, arteterapie, muzikoterapie nebo ergoterapie, které pomáhají obnovovat psychickou pohodu a každodenní fungování. Velkou výhodou psychiatrického oddělení ve Svitavách je propojení různých forem péče. Pacient může po propuštění z hospitalizace navázat ambulantní léčbou nebo docházkou d...

  Když se řekne „psychopat“, většina z nás si vybaví hororový příběh plný napětí a nečekaných událostí, který většinou nedopadne dobře. Kdo ale skutečně je psychopat a jak ho poznat na první pohled?

  Když psychóza odezní, okolí často očekává úlevu a návrat do normálního života. Mnoho pacientů ale zažívá něco jiného. Období hlubokého smutku, nejistoty a ztráty důvěry ve vlastní mysl. Odborníci tento stav označují jako postpsychotickou depresi.

  Panická ataka přichází často bez varování. Člověk může sedět doma na gauči, stát ve frontě v obchodě nebo jet autobusem, když ho náhle zaplaví intenzivní vlna strachu. Nejde o běžnou nervozitu. Je to pocit, jako by se během několika vteřin dělo něco život ohrožujícího. Srdce začne prudce bít, dech se zrychlí a člověk má pocit, že nemůže popadnout dostatek vzduchu. Objevuje se tlak na hrudi, třes, pocení, závratě nebo brnění končetin. Někteří lidé mají pocit, že omdlí, dostanou infarkt nebo zemřou. Jiní naopak popisují zvláštní pocit odcizení od reality, jako by sledovali svět přes sklo. Nejtěžší bývá skutečnost, že příznaky působí naprosto skutečně. Přestože lékařská vyšetření často neukážou žádný tělesný problém, člověk je během ataky přesvědčený, že se děje něco vážného. Strach pak vytváří začarovaný kruh. Čím více se člověk bojí příznaků, tím silnější bývají. Samotná panická ataka obvykle trvá několik minut až desítek minut. Poté příznaky postupně ustupují. Mnoho lidí však zůs...

Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, je charakteristická velmi intenzivním prožíváním emocí. Smutek, vztek, strach nebo pocit opuštění mohou přijít náhle a být natolik silné, že člověk získá pocit, že je nedokáže unést. Přesto existují způsoby, jak se s nimi postupně naučit pracovat. Prvním krokem je uvědomit si, že emoce nejsou nepřítel. Jsou signálem, který přichází a po určité době opět odezní. Místo impulzivní reakce může pomoci zastavit se, několikrát se zhluboka nadechnout a dát si několik minut na zklidnění. I krátká pauza může zabránit rozhodnutí, kterého bychom později litovali. Velkou pomocí bývají techniky z dialekticko-behaviorální terapie (DBT), které učí zvládat krizové situace bez sebepoškozování nebo výbuchů emocí. Někomu pomáhá krátká procházka, jinému studená voda na obličej, poslech hudby, psaní deníku nebo kontakt s člověkem, kterému důvěřuje. Důležité je také poznávat vlastní spouštěče. Pokud člověk ví, které situace u něj vyvo...

  Psychiatrické oddělení Pardubické nemocnice poskytuje komplexní péči dospělým pacientům s duševními onemocněními. Léčí se zde lidé trpící depresemi, úzkostnými poruchami, schizofrenií, bipolární poruchou, poruchami osobnosti i závislostmi. Součástí péče je nejen moderní farmakoterapie, ale také psychoterapie, pracovní terapie, relaxační techniky a další podpůrné léčebné metody. Oddělení disponuje otevřenou i uzavřenou lůžkovou částí s celkovou kapacitou 50 lůžek. Významnou součástí oddělení je denní stacionář, který pomáhá pacientům zvládnout přechod mezi hospitalizací a běžným životem. Nabízí skupinovou i individuální psychoterapii, ergoterapii a nácvik zvládání každodenních situací. K dispozici jsou také ambulantní služby včetně všeobecné psychiatrické ambulance, ambulance pro léčbu závislostí a sexuologické ambulance. Velkým přínosem je moderní psychiatrický pavilon, který byl otevřen v roce 2021. Nové prostředí nabízí pacientům větší soukromí, bezpečí a důstojnější podmínky p...

  Pětadvacet let bojovala s depresemi, úzkostmi a následky traumat, která si dlouho odmítala připustit. Dnes Jana Bednářová vede nadační fond Psyres a otevřeně mluví o vlastní cestě k uzdravení. V rozhovoru pro Marianne_cz vysvětluje, proč psychedelika nejsou zázračný lék, jak jí těžké životní zkušenosti změnily hodnoty a proč by si přála, aby si lidé z jejího příběhu odnesli především naději.

  Lidí s duševními obtížemi v Česku přibývá. Podle nedávných dat společnosti PAQ Research vykazuje příznaky alespoň středně těžké deprese nebo úzkosti 18 procent dospělých. Záchranná síť pro lidi, kteří se do potíží propadají postupně a pomoc ještě nevyhledali, je v tuzemsku stále hodně „děravá“.

  Vysazování psychofarmak je pro mnoho lidí náročnější než samotné zahájení léčby. Nejde jen o to přestat brát tablety. Mozek si na jejich působení postupně zvyká a potřebuje čas, aby se znovu přizpůsobil vlastní chemické rovnováze. Proto se léky obvykle vysazují pomalu a vždy pod dohledem psychiatra. Během vysazování se mohou objevit různé obtíže. Někteří lidé pociťují závratě, nespavost, nevolnost, zvýšenou úzkost, podrážděnost nebo zvláštní pocity, které popisují jako „elektrické výboje“ v hlavě. Tyto projevy nemusí znamenat návrat duševní poruchy. Často jde o přechodné příznaky spojené s vysazováním léku. Emočně může být toto období velmi nejisté. Člověk si klade otázky, zda léčbu ještě potřebuje, nebo jestli zvládne fungovat bez ní. Důležité je rozlišit mezi přechodnými abstinenčními příznaky a skutečným zhoršením psychického stavu. Právě proto jsou pravidelné kontroly u psychiatra tak důležité. Velkou roli hraje také spánek, pravidelný denní režim, pohyb a podpora blízkých. Č...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, dokáže člověku obrátit život naruby. Silné emoce, strach z opuštění, impulzivní jednání nebo pocit vnitřní prázdnoty mohou vést k přesvědčení, že už není cesty ven. Právě tehdy je nejdůležitější neztratit motivaci k terapii. Léčba není rychlá. Vyžaduje čas, trpělivost a ochotu pracovat na sobě i ve chvílích, kdy se zdá, že se nic nemění. Pokroky často přicházejí pomalu, ale i malé kroky mají velký význam. Každý den bez sebepoškozování, každá zvládnutá krizová situace nebo otevřený rozhovor s terapeutem jsou skutečným úspěchem. Mnoho lidí terapii vzdá právě ve chvíli, kdy se začínají dotýkat bolestivých témat. To je však často okamžik, kdy může nastat největší posun. Terapeut není od toho, aby člověka soudil, ale aby mu pomohl pochopit vlastní emoce, změnit nefunkční vzorce chování a najít zdravější způsob života. Motivací nemusí být velké cíle. Někdy stačí přání lépe spát, méně trpět, zlepšit v...