Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, je stále obklopena řadou mýtů. Ty mohou vést k nepochopení, odsuzování i pozdnímu vyhledání odborné pomoci. Pojďme si připomenout ty nejčastější. Mýtus 1: Lidé s hraniční poruchou jsou jen přecitlivělí. Ve skutečnosti jde o závažné psychické onemocnění. Silné emoce, strach z opuštění nebo impulzivní chování nejsou otázkou slabé vůle. Mýtus 2: Nedá se léčit. To není pravda. Díky psychoterapii, vhodně nastavené medikaci a dlouhodobé odborné péči může mnoho lidí dosáhnout výrazného zlepšení a vést plnohodnotný život. Mýtus 3: Každý člověk s touto diagnózou manipuluje. Za zdánlivě manipulativním chováním se často skrývá obrovská bolest, strach z odmítnutí nebo zoufalá snaha udržet si vztahy. Mýtus 4: Lidé s hraniční poruchou nemohou mít zdravé vztahy. Mohou. Vyžaduje to však práci na sobě, podporu okolí a ochotu učit se zvládat emoce i konflikty. Mýtus 5: Je to jen špatná povaha. Hraniční porucha osobnosti je ...