Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Jak hraniční porucha osobnosti („rakovina duše“) ovlivňuje osobnost

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejnáročnější psychické obtíže, protože zasahuje samotné jádro osobnosti – prožívání sebe sama, vztahy i regulaci emocí. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje hloubku a všudypřítomnost potíží, které postupně narušují vnitřní stabilitu člověka. Základním rysem BPD je emoční nestabilita. Emoce jsou intenzivní, rychle se mění a často se vymykají kontrole. To vede k impulzivnímu chování, výbuchům vzteku nebo naopak k pocitům prázdnoty. Osobnost tak není pevná, ale proměnlivá – člověk může mít problém udržet konzistentní obraz sebe sama, své hodnoty či životní směr. Silně zasažené jsou i mezilidské vztahy. Typické je kolísání mezi idealizací a znehodnocením druhých, strach z opuštění a zvýšená citlivost na odmítnutí. Tyto vzorce často vedou k opakovaným konfliktům a pocitu osamělosti, což dále posiluje vnitřní nejistotu. Důležitou roli hraje také narušená regulace stresu. I běžné situace mohou být pro člověka s BPD extrém...

Kdy smyslová podpora nestačí a je třeba odborná pomoc

  V péči o duševní zdraví často saháme po dostupných nástrojích, které nám pomáhají zvládat stres a emoce. Patří sem i smyslová podpora – hudba, dotek, dechová cvičení či vůně. Například esenciální oleje mohou ovlivnit náladu skrze limbický systém a krátkodobě snížit napětí. Otázkou však zůstává: kdy už tyto strategie nestačí? Smyslové techniky fungují především jako regulace – pomáhají zklidnit organismus a vytvořit pocit bezpečí. Jsou účinné při běžném stresu, únavě nebo přechodné úzkosti. Problém nastává ve chvíli, kdy potíže přetrvávají, prohlubují se nebo narušují každodenní fungování. Typickými signály jsou dlouhodobá nespavost, ztráta motivace, výrazné výkyvy nálad, chronická úzkost nebo pocity beznaděje. V těchto situacích už nejde jen o regulaci, ale o hlubší psychologické procesy. Smyslová podpora může zůstat užitečným doplňkem – například vůně levandule při večerním zklidnění – ale sama o sobě nestačí řešit příčinu. Odborná pomoc, ať už ve formě psychoterapie či psychiat...

Horáček: Prevence je klíčová. Dejme pozor, aby společenské klima nevytvářelo psychiatrické pacienty

  Jsou potřeba miliardové investice do psychiatrických nemocnic, o kterých mluví premiér? „Peníze by měly mířit do míst, která nám umožní, aby nové diagnózy nevznikly. Máme tu výrazný segment populace, který je psychicky nemocný. Jsou to lidé, kteří by za jiných společenských podmínek nebyli ve frontě před psychiatrickými ambulancemi,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček.

Pití sladkých nápojů může podle vědců zvyšovat úzkost u dětí a dospívajících

  Podle české studie pije slazené limonády pravidelně více než 90 procent tuzemských dětí. Odborníci přitom upozorňují na to, že obsah cukrů v nápojích pro teenagery by neměl být přehlížen. Studie z posledních let také prokázaly znepokojivou souvislost s úzkostnými poruchami.

Krátká psychotická porucha: když realita na chvíli ztratí pevné obrysy

  Krátká psychotická porucha je závažný, ale obvykle krátkodobý stav, při kterém dochází k náhlému narušení vnímání reality. Typicky trvá od několika dnů do maximálně jednoho měsíce a poté dochází k úplnému návratu do původního psychického stavu. Mezi hlavní příznaky patří bludy (pevná, nevyvratitelná přesvědčení), halucinace (např. slyšení hlasů), dezorganizované myšlení nebo chování. Člověk může působit zmateně, jednat neadekvátně situaci nebo ztrácet kontakt s realitou. Na rozdíl od chronických psychotických poruch je však průběh krátký a často spojený s konkrétním spouštěčem. Tím bývá nejčastěji silný stres – například úmrtí blízkého, vážná životní změna nebo extrémní psychická zátěž. Psychika v takových chvílích „přetížením“ selže a vytvoří dočasný obranný mechanismus, který ale realitu zkreslí. Důležitým aspektem je prognóza. Pokud je porucha správně rozpoznána a léčena, většina lidí se plně zotaví bez dlouhodobých následků. Léčba může zahrnovat krátkodobé podávání antipsycho...

Vztah mezi emocemi a chováním u hraniční poruchy osobnosti aneb „rakoviny duše“

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejvíce emočně náročné psychické obtíže. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje intenzitu vnitřního prožívání. Klíčovým rysem je silná emoční nestabilita, která zásadně ovlivňuje chování i vztahy. U BPD dochází k rychlým a intenzivním změnám emocí. Pocity jako strach z opuštění, prázdnota nebo vztek mohou nastupovat velmi prudce a bez zjevné příčiny. Mozek reaguje přecitlivěle na podněty, které by jiní lidé vyhodnotili jako neutrální. Emoce pak nejsou jen „pocity“, ale stávají se hnací silou chování. To se projevuje impulzivitou – od výbuchů hněvu přes sebepoškozování až po nestabilní vztahy. Chování zde často slouží jako snaha rychle snížit vnitřní napětí. Krátkodobě může přinést úlevu, dlouhodobě však problém prohlubuje a posiluje negativní cyklus: emoce → impulzivní reakce → výčitky → další emoční zátěž. Důležitým krokem je porozumění tomuto mechanismu. Terapie, například dialekticko-behaviorální, učí pracovat s em...

Jak funguje placebo efekt v kontextu psychiky

  Placebo efekt je fascinující ukázkou toho, jak silně může naše mysl ovlivňovat tělo i prožívání. Nejde o „klam“, ale o reálnou psychobiologickou reakci, kdy očekávání zlepšení aktivuje procesy v mozku spojené s úlevou, motivací a regulací emocí. V kontextu duševního zdraví tak placebo efekt odhaluje důležitou roli víry, významu a interpretace. Z psychologického hlediska funguje placebo efekt na principu očekávání a naučených asociací. Pokud člověk věří, že určitý podnět pomůže, mozek může spustit uvolňování neurotransmiterů, například dopaminu či endorfinů. Ty následně ovlivňují náladu, úzkost i vnímání stresu. Tento mechanismus je úzce propojen s tím, jak interpretujeme situace v každodenním životě – pozitivní očekávání může snížit napětí, zatímco negativní ho naopak zvyšuje. V praxi to znamená, že i zdánlivě malé rituály mohou mít významný dopad. Například používání esenciálních olejů – pokud je spojeno s pocitem klidu, bezpečí nebo péče o sebe – může skrze očekávání a smyslové...

Unikátní Centrum perinatální duševní péče pomohlo za první rok od svého vzniku více než 600 ženám a jejich partnerům

    Hlavní město před rokem otevřelo v prostorách Polikliniky na Zeleném pruhu unikátní Centrum perinatální duševní péče, které jako první a stále jediné v Česku nabízí komplexní podporu v oblasti duševního zdraví v období těhotenství a po porodu. Centrum je součástí nové příspěvkové organizace hlavního města Zahrada pro duši, jejímž posláním je vytvořit síť dostupné komplexní péče o duševní zdraví Pražanů.

Problémy s usínáním: Kdy nejde o nespavost, ale o úzkost?

  Potíže s usínáním a nočním probouzením mohou mít různé příčiny. Často za nimi nestojí nespavost, ale napětí spojené se samotným spánkem. Spánek se stal jedním z nejcitlivějších barometrů současného životního stylu. Sledujeme jeho délku, hodnotíme jeho kvalitu a snažíme se dosáhnout ideálního skóre. Jenže právě tato snaha může někdy vytvořit tlak, který přirozené usínání naruší.

Pavel Říčan

  Pavel Říčan patří mezi významné osobnosti české psychologie, zejména v oblasti vývojové a pedagogické psychologie. Jeho práce se dlouhodobě zaměřuje na porozumění dětskému prožívání, morálnímu vývoji a roli rodiny ve formování osobnosti. Říčan ve svých odborných i popularizačních textech zdůrazňuje, že psychický vývoj dítěte nelze oddělit od vztahového prostředí. Rodina, škola i širší společnost podle něj zásadně ovlivňují, jak se dítě učí chápat sebe i druhé. Jeho přístup propojuje poznatky psychologie s pedagogikou, což z něj činí důležitý most mezi teorií a praxí. Velký důraz kladl na etiku, hodnoty a spiritualitu v životě člověka. Upozorňoval, že duševní zdraví není jen absence potíží, ale také schopnost hledat smysl, budovat vztahy a nést odpovědnost. V tomto směru jeho myšlení přesahuje čistě klinický pohled a nabízí širší, existenciální perspektivu. Jako pedagog ovlivnil řadu studentů a odborníků, kterým předával nejen znalosti, ale i citlivý přístup k člověku. Jeho publik...

Vnitřní konflikty u lidí s hraniční poruchou osobnosti aneb „rakovinou duše“

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) je charakterizována intenzivními emocemi a nestabilním prožíváním sebe sama i vztahů. Jedním z jejích nejbolestivějších aspektů jsou vnitřní konflikty – hluboké rozpory mezi tím, co člověk cítí, myslí a potřebuje. Tyto konflikty často působí jako neustálé napětí, které nelze jednoduše „vypnout“. Typickým příkladem je současná touha po blízkosti a silný strach z opuštění. Člověk může intenzivně vyhledávat vztah, ale jakmile se přiblíží, aktivuje se obava ze zranění či odmítnutí. Výsledkem je kolísání mezi přilnavostí a odstupem, které je vyčerpávající nejen pro okolí, ale především pro samotného jedince. Další rovina konfliktu se odehrává v sebepojetí. Lidé s BPD často oscilují mezi extrémy – od pocitu vlastní hodnoty po hluboké sebepohrdání. Tento rozpor není „přehnaný“, ale odráží vnitřní nejistotu a fragmentaci identity. Emoce zde nehrají podpůrnou roli, ale dominují celému prožívání. Tyto konflikty mají reálné dopady: impulzivní jednání, výbuch...

Proč má čich silný vliv na emoční paměť

  Čich patří mezi nejstarší smysly a jeho propojení s emocemi je mimořádně přímé. Na rozdíl od zraku či sluchu obchází čichová informace část mozkového „filtru“ a směřuje rovnou do limbického systému – oblasti spojené s emocemi a pamětí. Právě proto může jediná vůně okamžitě vyvolat živou vzpomínku, často i po letech. Zásadní roli zde hraje amygdala a hipokampus. Amygdala zpracovává emoční význam podnětu, zatímco hipokampus ukládá kontext vzpomínek. Když se tyto struktury aktivují současně vůní, dochází k hlubšímu a trvalejšímu propojení mezi emocí a pamětí. V praxi to znamená, že vůně dokáže „odemknout“ nejen obraz minulosti, ale i tělesný pocit – klid, úzkost nebo radost. Tento mechanismus má dopad na každodenní fungování. Příjemné vůně mohou podpořit pocit bezpečí a regulaci stresu, zatímco nepříjemné mohou spustit obranné reakce. V terapii i seberozvoji se proto pracuje s vědomým vytvářením čichových kotvících bodů. Například esenciální oleje mohou sloužit jako jemný nástroj: o...

Liberecký kraj má teprve jako druhý v zemi Centrum duševního zdraví pro děti

  Úzkostné stavy nebo panické ataky, poruchy příjmu potravy i sebepoš*kozování, to je výčet nejčastějších důvodů, které přivedou mladé pacienty do péče týmu Centra duševního zdraví pro děti. Jako druhý v republice funguje od začátku roku v Libereckém kraji a nabízí podporu dětem od narození do 18 let. Poptávka o nabízenou pomoc je velká.

Terapeutem může být v Česku i pekař bez výcviku. Vypátrali jsme šamana s diplomem z fotobanky

  Na internetu se objevil nový fenomén: lidé si mezi sebou sdílejí zkušenosti s pochybnými terapeuty, psychoterapeuty, psychology nebo kouči a lektory. Dávají si tipy a upozorňují na možné podvody. Jinak totiž nemají šanci rozeznat kvalitního odborníka od šarlatána, který může například lhát o svém vzdělání. Proč v Česku není toto téma vůbec vyřešené a poradenství si může otevřít kdokoliv takřka bez postihu? Vydali jsme se to zjistit do terénu.

Michal Goetz

  Michal Goetz patří mezi výrazné osobnosti současné české psychiatrie, zejména v oblasti dětské a adolescentní psychiatrie. Působí jako lékař a odborník, který se dlouhodobě zaměřuje na diagnostiku a léčbu duševních poruch u dětí a dospívajících, kde je citlivý přístup klíčový. Jeho práce spojuje medicínské znalosti s hlubším porozuměním psychickému vývoji mladého člověka. Zabývá se například poruchami pozornosti (ADHD), úzkostnými stavy, depresí či poruchami chování. Důležitým aspektem jeho přístupu je spolupráce s rodinou, protože prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, zásadně ovlivňuje jeho psychické zdraví. Michal Goetz je také aktivní v oblasti osvěty. Ve svých vystoupeních a odborných textech upozorňuje na to, že duševní potíže u dětí nejsou „fází“, která sama odezní, ale často vyžadují včasnou odbornou pomoc. Zdůrazňuje význam prevence, včasné diagnostiky a dostupnosti péče, která je v České republice stále nedostatečná. V kontextu dnešní doby poukazuje i na vliv moderního živo...

Psychologická struktura hraniční poruchy osobnosti aneb rakoviny duše

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Ne proto, že by byla nevyléčitelná, ale kvůli své hluboké, prostupující povaze. Zasahuje emoce, vztahy i vnímání sebe sama – a často nenápadně narušuje každodenní fungování. Základním rysem je emoční nestabilita. Prožívání je intenzivní, rychle se mění a bývá těžko regulovatelné. To, co jiní zvládnou unést, může člověka s BPD zaplavit. V jádru této dynamiky stojí silný strach z opuštění, který vede k extrémům ve vztazích – od idealizace po náhlé odmítnutí. Psychologická struktura BPD je úzce spojená s narušeným obrazem sebe sama. Identita bývá křehká, proměnlivá a závislá na vnějším potvrzení. Člověk může mít pocit prázdnoty, neukotvenosti nebo vnitřního chaosu. Tento stav často vede k impulzivnímu chování – například v oblasti vztahů, financí či sebepoškozování, které slouží jako pokus o úlevu od vnitřního napětí. Důležitou roli hraje i minulost. U mnoha lidí s BPD nacházíme zkušenosti s odmítnutím, nes...

Jak stres ovlivňuje vnímání vůní a naopak

  Vztah mezi stresem a smyslovým vnímáním je často podceňovaný, přesto zásadní pro každodenní fungování. Čich je přímo napojen na limbický systém – centrum emocí a paměti – a proto stres významně mění to, jak vůně vnímáme i jak na ně reagujeme. Při akutním stresu dochází k „zúžení pozornosti“, kdy mozek upřednostňuje přežití před jemným smyslovým zpracováním. Vůně mohou být vnímány slaběji, zkresleně, nebo naopak přehnaně intenzivně. Chronický stres pak může vést až ke snížení citlivosti čichu, což má dopad nejen na kvalitu života, ale i na emoční regulaci. Vůně totiž fungují jako silné spouštěče vzpomínek a emocí – jejich oslabené vnímání může snižovat schopnost uklidnění nebo návratu do psychické rovnováhy. Na druhé straně právě vůně mohou stres modulovat. Některé esenciální oleje (např. levandule či bergamot) jsou spojovány s aktivací parasympatického nervového systému, tedy stavu zklidnění. Nejde o samospásné řešení, ale o doplňkový nástroj, který může podpořit práci s dechem, ...

Teenager se chová předvídatelně? To není normální. Expert o úzkostech dospívajících

  Peter Pöthe, dětský psychoterapeut a psychiatr, se narodil maďarským rodičům na Slovensku, kde začal studovat medicínu. Díky zkušenostem z vlastní rodiny už od dvanácti věděl, co chce dělat. Dnes ve své soukromé praxi v Praze řeší traumata dětí a dospívajících, natáčí podcast O dětské duši, přednáší a publikuje. V rozhovoru se dotýká vlivu sociálních sítí na dospívající i tématu dokonalého rodičovství.

Psycholog, psychiatr nebo kouč. Kdo a jak léčí vaši duši

  Každý z odborníků má jiné vzdělání a jinak pomáhá. Duševní zdraví naštěstí přestává být tabu a stále více lidí se nezdráhá vyhledat odbornou pomoc. Cítíte, že byste ji také potřebovali, ale nevíte, na koho se obrátit? Pomůžeme vám se zorientovat.

Petr Winkler

  Petr Winkler patří mezi výrazné osobnosti české psychologie a výzkumu duševního zdraví. Dlouhodobě se zaměřuje na propojení klinické praxe, vědy a systémových změn v péči o duševně nemocné. Je známý především jako ředitel Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), kde se podílí na výzkumu duševních poruch, efektivity léčby i dostupnosti péče. Jeho práce přesahuje hranice ordinace – soustředí se na to, jak nastavit systém tak, aby byl pro pacienty srozumitelný, dostupný a funkční. Odborně se věnuje zejména oblasti veřejného duševního zdraví, stigmatizaci psychických onemocnění a ekonomickým dopadům duševních poruch na společnost. Upozorňuje, že duševní zdraví není jen individuální problém, ale i zásadní společenské téma, které ovlivňuje produktivitu, vztahy i kvalitu života. Významnou roli hraje i jeho zapojení do reformy psychiatrické péče v České republice. Podporuje rozvoj komunitních služeb, které umožňují pacientům žít běžný život mimo hospitalizaci. Zdůrazňuje, že moderní péče m...

Emoční hypersenzitivita při hraniční poruše osobnosti aneb rakoviny duše

  Emoční hypersenzitivita je jedním z klíčových rysů hraniční poruchy osobnosti (HPO). Lidé s touto diagnózou prožívají emoce intenzivněji, rychleji a často i déle než běžná populace. To, co jiní vnímají jako drobný podnět, může u nich vyvolat silnou emoční reakci – od úzkosti přes vztek až po hluboký smutek. Právě tato extrémní citlivost bývá někdy metaforicky označována jako „rakovina duše“, protože zasahuje celé vnitřní prožívání. Z psychologického hlediska jde o kombinaci biologické citlivosti nervového systému a zkušeností z raného prostředí. Mozek reaguje na podněty intenzivněji a obtížněji se vrací do rovnováhy. To vede k emoční nestabilitě, impulzivitě a výrazné citlivosti na odmítnutí. Vztahy se tak mohou stát zdrojem hluboké radosti, ale i silné bolesti. Důležitým aspektem je i interpretace reality. Lidé s HPO často vnímají situace černobíle a mají tendenci přisuzovat událostem silný osobní význam. To může zvyšovat pocit ohrožení a vnitřního chaosu. Emoční hypersenzitivit...

Smyslové prostředí jako faktor duševní pohody

  Smyslové prostředí, ve kterém se denně pohybujeme, má výrazný vliv na naši psychiku, ačkoli si to často neuvědomujeme. Vizuální podněty, zvuky, vůně i hmatové vjemy společně vytvářejí rámec, který ovlivňuje naši náladu, schopnost soustředění i celkovou emoční stabilitu. V kontextu duševního zdraví tak nejde o pouhé „pozadí“, ale o aktivní faktor formující prožívání. Psychologie dlouhodobě ukazuje, že nadměrná stimulace – hluk, chaos, silné světlo – zvyšuje hladinu stresu a může vést k únavě či podrážděnosti. Naopak harmonické prostředí snižuje kognitivní zátěž a podporuje pocit bezpečí. To se promítá i do chování: lidé v klidném prostředí lépe regulují emoce, činí uvážlivější rozhodnutí a vykazují vyšší odolnost vůči stresu. Specifickou roli hraje čich. Vůně mají přímé propojení s limbickým systémem, tedy oblastí mozku odpovědnou za emoce a paměť. Právě proto mohou být esenciální oleje jemným, ale účinným nástrojem podpory psychické pohody. Například levandule bývá spojována se z...

Přední psychiatr popřel tvrzení ministra Kennedyho, že ketogenickou dietou vyléčil schizofrenii

  Přední psychiatr doktor Christopher Palmer popřel tvrzení amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., který prohlásil, že nejmenovaný doktor z Harvardovy univerzity vyléčil schizofrenii ketogenickou dietou. Tímto doktorem měl nejspíš být právě Palmer. Ačkoliv se dieta spočívající v nízkém příjmu sacharidů, vysokém příjmu tuků a středním příjmu bílkovin podle něj při léčbě různých duševních problémů ukázala jako slibná, důkazy, že by léčila schizofrenii, neexistují.

Vláda chystá program pro maminky. Má jim pomoct s poporodními depresemi

  Až pětinu žen v Česku trápí po porodu duševní problémy a jen minimum z nich prý vyhledá odbornou pomoc. Vláda teď chce proto riziko vzniku poporodní deprese u rodiček zjišťovat už před porodem a připravuje k tomu celostátní screeningový program. Odborníci nápad vítají, ale bojí se toho, že narazí na nedostatek psychiatrů.

Libor Ustohal

  MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D., patří mezi výrazné osobnosti současné české psychiatrie, zejména v oblasti biologické psychiatrie a léčby závažných duševních poruch. Působí na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno a zároveň na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, kde se věnuje jak klinické praxi, tak výzkumu a vzdělávání studentů. Jeho odborný zájem se soustředí především na depresivní poruchy, schizofrenii a moderní terapeutické přístupy, včetně využití neurostimulace. V tomto kontextu se podílí na zavádění metod, jako je repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), která nabízí nové možnosti léčby u pacientů nereagujících na standardní farmakoterapii. Ustohal je známý tím, že propojuje biologický pohled na duševní onemocnění s důrazem na individuální potřeby pacienta. Nezůstává pouze u symptomů, ale snaží se pochopit širší kontext života nemocného. Tento přístup je klíčový zejména u chronických poruch, kde hraje roli nejen chemie mozku, ale i psychosociáln...

Proč jsou vztahy tak intenzivní při hraniční poruše osobnosti aneb rakoviny duše

    Hraniční porucha osobnosti (HPO) je spojena s výraznou emoční citlivostí a nestabilitou ve vztazích. To, co jiní prožívají jako běžné výkyvy, může být u člověka s HPO vnímáno jako extrémně silné a ohrožující. Intenzita vztahů zde není slabostí, ale důsledkem hluboké potřeby blízkosti a zároveň silného strachu z opuštění. Z psychologického hlediska hraje klíčovou roli tzv. emoční dysregulace. Nervový systém reaguje rychleji a silněji, což vede k prudkým změnám nálad i hodnocení druhých – od idealizace k devalvaci. Vztahy se tak stávají nestabilními, protože jsou prožívány „naplno“, bez přirozené tlumicí vrstvy. Každý signál odmítnutí může být interpretován jako definitivní ztráta vztahu. Dalším faktorem je narušený obraz sebe sama. Nejistá identita zvyšuje závislost na druhých jako zdroji potvrzení vlastní hodnoty. Vztah pak není jen sdílením, ale i prostředkem regulace vnitřního napětí. To přináší vysokou intenzitu, ale i křehkost. V každodenním fungování je proto zásadní ...

Jak pracovat s intenzitou podnětů při stresu

  Stres nevzniká jen z množství podnětů, ale především z jejich intenzity a naší schopnosti je zpracovat. Moderní prostředí nás vystavuje neustálému proudu informací, emocí i požadavků. Klíčovým faktorem duševní pohody proto není eliminace podnětů, ale vědomá regulace jejich síly. Psychologicky lze intenzitu podnětů chápat jako míru zatížení nervového systému. Při vysoké intenzitě dochází k přetížení – zhoršuje se koncentrace, roste impulzivita a klesá schopnost racionálního rozhodování. Naopak příliš nízká stimulace může vést k apatii či úzkosti. Optimální zóna se nachází mezi těmito póly a je individuální. Práce s intenzitou začíná uvědoměním. V praxi to znamená rozpoznat, které situace nás zahlcují – může jít o hluk, tlak na výkon nebo emočně náročné interakce. Následně je možné intenzitu snížit: zkrácením expozice, vědomými pauzami nebo změnou prostředí. Důležitou roli hraje i práce s pozorností – zaměření na dech či tělesné vjemy pomáhá stabilizovat nervový systém. Podpůrně lz...

Odborník: Pacientka se vinila za přivolání povodní. Co stojí za nárůstem duševního onemocnění?

  V loňském roce vyhledalo psychiatrickou pomoc v nemocnici v pražských Bohnicích skoro 15 tisíc lidí. Depresivní stavy navíc mohou u pacientů zkreslovat vnímání reality a ti si tak třeba vyčítají, že způsobili přírodní katastrofy. O svých zkušenostech z oboru psychiatrické péče mluvil v Epicentru Jan Běhounek. Hovořil také o stále častěji diskutovaných duševních chorobách u dětí, a taky o tom, jak klikatá cesta vede k uzdravení. 

Psycholog Zatloukal: „Potřebujeme svět vidět v celku. Nemoc nelze vnímat bez ohledu na další aspekty“

  Jak si vybrat svého psychoterapeuta? Co je přístup zaměřený na řešení? A jak důležitá je psychosomatika? Dnešním hostem Celostní medicíny je psycholog a psychoterapeut Leoš Zatloukal. Leoš je také supervizorem, lektorem a autorem řady knih. Vyučuje na univerzitách v Brně a Olomouci. Osobně mám velmi dobrou zkušenost s institutem Dalet, jehož je Leoš Zatloukal významnou součástí. Institut nabízí kurzy a výcviky pro práci s dětmi i dospělými. 

Jan Vevera

  Jan Vevera patří mezi výrazné osobnosti české psychiatrie, zejména v oblasti forenzní a armádní psychologie. Jako lékař s titulem MUDr. a akademickým zázemím (Ph.D.) se dlouhodobě věnuje tématům, která stojí na pomezí duševního zdraví, bezpečnosti a lidského chování v extrémních podmínkách. Jeho profesní dráha je spjata nejen s klinickou praxí, ale i s akademickým prostředím, kde se podílí na výuce a výzkumu. V kontextu armádní psychiatrie se zaměřuje především na psychickou odolnost, zvládání stresu a dopady traumatických zkušeností na vojáky i další složky bezpečnostního systému. Právě zde se ukazuje, jak zásadní roli hraje prevence a včasná intervence. Veverova práce zdůrazňuje, že psychika v náročných situacích nefunguje lineárně. Stres, únava a dlouhodobý tlak mohou vést k narušení úsudku, emoční regulace i mezilidských vztahů. Proto je důležité nejen léčit následky, ale systematicky budovat psychickou odolnost už v přípravné fázi. Z pohledu duševního zdraví široké veřejnost...

Hraniční porucha osobnosti aneb „rakovina duše“ a citlivost na odmítnutí

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejvíce emočně náročné psychické obtíže. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje intenzitu prožívání, které může být pro člověka dlouhodobě vyčerpávající. Jedním z klíčových rysů je extrémní citlivost na odmítnutí – i drobné náznaky nezájmu mohou vyvolat silnou úzkost, vztek nebo pocit prázdnoty. Z psychologického hlediska tato citlivost často souvisí s nejistou vazbou a ranými zkušenostmi, kdy vztahy nebyly stabilní či bezpečné. Mozek se pak „naučí“ rychle detekovat možné ohrožení vztahu, i když reálně nemusí existovat. Výsledkem je cyklus: strach z opuštění vede k intenzivním reakcím, které mohou vztahy paradoxně narušovat. Typické jsou výkyvy nálad, černobílé vnímání lidí (idealizace vs. devalvace) a obtíže v regulaci emocí. V běžném životě to může znamenat konflikty, impulzivní rozhodování nebo vnitřní chaos. Zároveň je důležité zdůraznit, že lidé s BPD často prožívají emoce velmi hluboce a intenzivně – což může bý...

Jak si vybrat vhodný přístup ke zklidnění mysli

  V dnešní době permanentního tlaku na výkon a dostupnost se zklidnění mysli stává spíše dovedností než samozřejmostí. Každý člověk přitom reaguje na stres odlišně, a proto neexistuje univerzální metoda, která by fungovala pro všechny. Klíčem je porozumění vlastním emocím, spouštěčům napětí a způsobu, jakým naše psychika reaguje na zátěž. Z psychologického hlediska lze rozlišit několik přístupů ke zklidnění mysli. Kognitivní přístup pracuje s myšlenkami – učí je rozpoznávat a přehodnocovat. Tělesně orientované techniky, jako je vědomé dýchání nebo relaxace, ovlivňují nervový systém a pomáhají snižovat fyziologické napětí. Emočně zaměřené strategie se pak soustředí na přijetí a zpracování emocí místo jejich potlačování. Důležité je zohlednit vlastní temperament a aktuální situaci. Například člověk s tendencí k přemýšlení může profitovat z práce s myšlenkami, zatímco u silného stresu bývá efektivnější začít u těla. V praxi se často osvědčuje kombinace více přístupů. Podpůrným nástroj...