Duševní zdraví 🍀

  Jedním z nejbolestivějších projevů hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je střídání idealizace a devalvace partnera. Tento mechanismus dokáže výrazně narušit partnerské vztahy a způsobit utrpení oběma stranám. Na začátku vztahu může člověk s hraniční poruchou osobnosti partnera idealizovat. Vnímá ho jako výjimečného, dokonalého a nenahraditelného člověka. Partner se stává zdrojem bezpečí, lásky a stability. V této fázi bývá vztah velmi intenzivní a citově silný. Problém nastává ve chvíli, kdy partner udělá chybu, projeví nesouhlas nebo nesplní očekávání. Kvůli silnému strachu z odmítnutí a opuštění může dojít k náhlému obratu. Osoba, která byla ještě včera obdivována, je najednou vnímána jako sobecká, chladná nebo dokonce nepřátelská. Tento proces se nazývá devalvace. Za tímto chováním většinou nestojí zlá vůle, ale obtížná regulace emocí. Člověk s hraniční poruchou často prožívá vztahy v extrémech a má problém současně vnímat poz...

  Psychiatrická nemocnice Dobřany patří mezi nejvýznamnější psychiatrická zařízení v České republice. Nachází se na okraji města Dobřany nedaleko Plzně a její historie sahá až do 19. století. Výstavba rozsáhlého areálu probíhala v letech 1876–1883, přičemž první pacienti byli přijati již v roce 1880.  Nemocnice poskytuje široké spektrum psychiatrické péče. Zaměřuje se na akutní i následnou léčbu duševních onemocnění, dlouhodobou psychiatrickou péči, léčbu závislostí, gerontopsychiatrii, sexuologickou léčbu a také ochrannou léčbu. Významnou součástí je rovněž dětská a dorostová psychiatrie, která pomáhá dětem a mladistvým s různými psychickými obtížemi.  Léčba zde není založena pouze na podávání léků. Důležitou roli hraje psychoterapie, skupinová terapie, ergoterapie, rehabilitace a další terapeutické aktivity, které pacientům pomáhají znovu získat stabilitu a vrátit se do běžného života. Moderní přístup klade důraz na důstojné prostředí a individuální potřeby pacientů. V ...

  Měla pomoct lidem s depresí, u kterých selhávají běžná psychofarmaka. V Česku je takových pacientů asi čtvrt milionu. Jenomže nakonec je slibná léčba psilocybinem spíš záležitostí pro vyvolené. Nabízí ji jen omezený počet pracovišť, pojišťovny ji navíc nehradí. Stojí přitom desítky tisíc korun. „Na to bohužel většina lidí s vážnými duševními obtížemi nedosáhne,“ kritizují stav odborníci.

  Mnozí z nás považují péči o duševní zdraví za nadstandard, na který v uspěchaném světě nezbývá čas. Přitom statistiky varují, že úzkostmi a depresemi trpí čím dál více mladých lidí i dospělých.

  Rodinná terapie je forma psychoterapie, která se zaměřuje na vztahy mezi členy rodiny. Vychází z předpokladu, že psychické potíže jednoho člověka často ovlivňují celé rodinné prostředí a naopak. Neřeší proto pouze jednotlivce, ale způsob komunikace, soužití a vzájemného fungování celé rodiny. Do rodinné terapie přicházejí rodiny z různých důvodů. Může jít o konflikty mezi rodiči a dětmi, problémy v partnerském vztahu, rozvod, závislost, duševní onemocnění některého člena rodiny, poruchy chování u dětí nebo náročné životní situace, jako je úmrtí blízkého člověka. Terapeut vytváří bezpečný prostor, kde mohou všichni účastníci otevřeně mluvit o svých pocitech, potřebách a obavách. Pomáhá rodině lépe si naslouchat, pochopit pohled druhých a hledat nové způsoby řešení problémů. Cílem není najít viníka, ale porozumět tomu, jak jednotlivé vztahy a vzorce chování ovlivňují fungování celé rodiny. Velkou výhodou rodinné terapie je, že podporuje spolupráci a posiluje vzájemné vztahy. Členov...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, patří mezi psychické poruchy, které výrazně ovlivňují mezilidské vztahy. Lidé s touto diagnózou často prožívají velmi intenzivní emoce, silný strach z opuštění a značnou nejistotu ve vztahu k sobě i ostatním. Ve vztazích se může hraniční porucha osobnosti projevovat střídáním idealizace a zklamání. Partner je v jednu chvíli vnímán jako dokonalý a nenahraditelný, zatímco při konfliktu nebo pocitu odmítnutí může být náhle považován za zdroj bolesti a zklamání. Tyto rychlé změny často vedou k napětí, hádkám a nestabilitě vztahu. Velkým problémem bývá také přecitlivělost na odmítnutí. I běžné situace, jako je pozdější odpověď na zprávu nebo změna plánů, mohou vyvolat silnou úzkost, vztek nebo pocit opuštění. Partner přitom nemusí chápat, proč tak zdánlivě malá událost vyvolala tak intenzivní reakci. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často touží po blízkosti a lásce, ale zároveň se jí mohou obávat. Vnitřní kon...

  Psychiatrická nemocnice Kosmonosy patří mezi nejstarší psychiatrická zařízení v České republice. Její historie sahá až do roku 1869, kdy byli do tehdejšího ústavu přijati první pacienti. Za více než 150 let existence prošla řadou změn a postupně se proměnila v moderní zdravotnické zařízení poskytující komplexní psychiatrickou péči.  Nemocnice se zaměřuje na diagnostiku, léčbu a rehabilitaci lidí s různými duševními onemocněními. Poskytuje akutní i následnou psychiatrickou péči dospělým pacientům, včetně osob se závislostmi, psychotickými poruchami, depresí, úzkostnými stavy nebo poruchami osobnosti. Součástí péče jsou také specializované programy pro léčbu závislostí a ochranná psychiatrická či sexuologická léčba.  Důležitou součástí léčby nejsou pouze léky, ale také psychoterapie a různé terapeutické aktivity. Pacienti mohou využívat například arteterapii, muzikoterapii, pracovní terapii nebo další rehabilitační programy, které podporují návrat do běžného života. ...

  Rostlina spojovaná s nemocemi se mění v laboratorní nástroj. Vědci dokázali upravit tabák tak, aby produkoval látky s potenciálem léčit deprese nebo úzkosti.

  Deprese není jen špatná nálada. Přesto kolem ní stále koluje řada mýtů, které na první pohled zní nevinně, ale ve skutečnosti lidem spíš ubližují, než pomáhají. Zlehčují realitu a prohlubují pocit nepochopení.

  Skupinová terapie je forma psychoterapie, při které se pravidelně setkává více lidí s podobnými psychickými obtížemi nebo životními problémy pod vedením jednoho či více terapeutů. Přestože může být představa sdílení osobních témat před ostatními zpočátku nepříjemná, právě skupinové prostředí bývá pro mnoho lidí významným zdrojem podpory a změny. Jednou z největších výhod skupinové terapie je zjištění, že člověk není se svými problémy sám. Účastníci často zjistí, že podobné obavy, pocity nebo životní zkušenosti prožívají i ostatní. Tento pocit sounáležitosti může zmírnit osamělost, stud i beznaděj. Ve skupině se lidé učí lépe porozumět sobě i druhým. Díky zpětné vazbě od ostatních mohou objevit vzorce chování, kterých si dříve nevšimli. Skupinová terapie také poskytuje bezpečný prostor pro nácvik komunikace, řešení konfliktů, vyjadřování emocí nebo budování zdravějších vztahů. Tato forma terapie se využívá při léčbě depresí, úzkostných poruch, závislostí, poruch osobnosti, traumat...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejkomplexnější duševní poruchy. Projevuje se nestabilními emocemi, proměnlivými vztahy, impulzivním chováním a hlubokým strachem z opuštění. Psychologové se dlouhodobě snaží porozumět tomu, jak tato porucha vzniká. Jedním z nejznámějších vysvětlení je biosociální model. Podle něj se hraniční porucha osobnosti rozvíjí kombinací vrozené citlivosti nervového systému a prostředí, které nedokáže dítěti pomoci zvládat silné emoce. Dítě prožívá pocity intenzivněji než ostatní, ale místo podpory se setkává s nepochopením, kritikou nebo zlehčováním svých emocí. Dalším významným přístupem je teorie citové vazby. Pokud dítě vyrůstá v prostředí, kde je péče nepředvídatelná, odmítající nebo chaotická, může si vytvořit nejistou vazbu k blízkým lidem. V dospělosti se pak často objevuje silná touha po blízkosti, která se střídá se strachem z odmítnutí a opuštění. Psychodynamické modely zdůrazňují v...

  Psychiatrická nemocnice Bohnice patří mezi nejznámější psychiatrická zařízení v České republice. Nachází se v pražské části Bohnice a je zároveň největší psychiatrickou nemocnicí v zemi. Poskytuje péči lidem s širokým spektrem duševních obtíží – od depresí a úzkostných poruch přes psychotická onemocnění až po léčbu závislostí.  Historie nemocnice sahá do počátku 20. století. Rozsáhlý areál vznikal v letech 1903 až 1916 a byl navržen jako moderní léčebné zařízení zasazené do klidného parkového prostředí. Dodnes zaujímá plochu přes 60 hektarů a tvoří jej desítky pavilonů obklopených zelení.  Současná psychiatrická péče v Bohnicích se nezaměřuje pouze na léčbu příznaků, ale také na návrat pacientů do běžného života. Součástí léčby jsou psychoterapie, pracovní terapie, arteterapie, muzikoterapie, rehabilitační programy i podpora při začleňování do společnosti. Nemocnice provozuje také krizové služby a specializovaná oddělení pro různé věkové skupiny pacientů.  S Bohnic...

  Už v době světové pandemie covidu-19 bili lékaři a odborníci na poplach. Psychický stav našich dětí se horší! Trpí úzkostmi, depresemi, přibývá pokusů o sebevr*aždu, ubližují sobě i druhým. Ale nic se nedělo. Dnes extrémní nárůst psychických potíží dětí vidíme v číslech. A hasíme požár. Ale podle dětské terapeutky Petry Wünschové už naděje svítá.

  Osm z deseti Čechů někdy zažilo takové trápení, že je to ovlivnilo v běžném fungování. 65 procent lidí má zároveň zábrany o své psychice mluvit s okolím. Pro někoho je snazší svěřit se umělé inteligenci – což má svá rizika.

  Arteterapie je terapeutická metoda, která využívá výtvarnou tvorbu k podpoře duševního zdraví, sebepoznání a zpracování emocí. Nejde o vytváření uměleckých děl ani o talent. Důležitý je samotný proces tvorby, který člověku umožňuje vyjádřit to, co se někdy těžko popisuje slovy. Během arteterapie mohou lidé kreslit, malovat, modelovat nebo pracovat s různými materiály. Prostřednictvím barev, tvarů a symbolů se často dostávají k pocitům, vzpomínkám nebo vnitřním konfliktům, které si dosud plně neuvědomovali. Tvorba může pomoci snížit napětí, stres i úzkost a zároveň podpořit kreativitu a sebedůvěru. Arteterapie se využívá u dětí, dospívajících i dospělých. Pomáhá například při depresích, úzkostných poruchách, traumatech, poruchách příjmu potravy nebo při zvládání náročných životních situací. Často je součástí komplexní psychoterapeutické péče, ale může sloužit i jako preventivní nástroj pro podporu psychické pohody. Velkou výhodou arteterapie je její schopnost obejít obranné mechan...

  Vrstevníci hrají v životě každého člověka důležitou roli. U lidí s hraniční poruchou osobnosti, kterou někteří obrazně označují jako „rakovinu duše“ pro intenzitu psychického utrpení, však může mít vliv vrstevníků ještě výraznější dopad na jejich psychické prožívání i chování. Jedním z typických rysů hraniční poruchy osobnosti je zvýšená citlivost na odmítnutí, kritiku a změny ve vztazích. Přijetí ze strany vrstevníků proto může přinášet pocit bezpečí, sounáležitosti a vlastní hodnoty. Naopak vyloučení z kolektivu, posměch nebo konflikty mohou vyvolat silné emocionální reakce, úzkost, pocity prázdnoty či intenzivní strach z opuštění. V období dospívání, kdy mají vrstevnické vztahy mimořádný význam, mohou negativní zkušenosti zanechat hluboké stopy. Šikana, sociální izolace nebo opakované odmítání mohou přispívat k rozvoji nízkého sebevědomí a prohlubovat již existující psychické obtíže. Někteří jedinci se následně snaží získat přijetí za každou cenu, což může vést k nezdravým vzt...

  Sociální a vztahové poruchy představují skupinu obtíží, které ovlivňují schopnost navazovat, udržovat a rozvíjet zdravé mezilidské vztahy. Mohou se projevovat v rodině, partnerských vztazích, přátelstvích i na pracovišti a často výrazně zasahují do kvality života. Lidé s těmito potížemi mohou mít problémy s důvěrou, komunikací, vyjadřováním emocí nebo porozuměním potřebám druhých. Někteří se vztahům vyhýbají ze strachu z odmítnutí, jiní naopak prožívají intenzivní obavy z opuštění a snaží se druhé za každou cenu udržet ve své blízkosti. Příčiny bývají různorodé. Významnou roli mohou hrát zkušenosti z dětství, například nedostatek citové podpory, zanedbávání, trauma nebo nestabilní rodinné prostředí. Svůj vliv mají také vrozené osobnostní charakteristiky, psychická onemocnění, dlouhodobý stres či negativní životní zkušenosti. Mezi časté projevy patří osamělost, konfliktní vztahy, sociální úzkost, potíže s navazováním kontaktů, nadměrná závislost na druhých nebo naopak citový odstu...

  Internet vládne světu. Nespočet influencerů, spousta čtenářů diskuzí nebo jen těch, kteří se čas od času podívají na téma, které je zajímá. Co když ale jsou stejně tak lehce dostupné i dezinformace ?

  Cesta ven z deprese je složitá a u každého jiná. Třetině pacientů klasická antidepresiva nezabírají. Přesto mají naději na úspěšnou léčbu – existují i jiné přístupy, které dokonce mohou přinést úlevu mnohem rychleji.

  Psychodynamická terapie je psychoterapeutický směr, který se zaměřuje na hlubší porozumění tomu, jak naše minulost, vztahy a nevědomé procesy ovlivňují současné prožívání a chování. Vychází z poznatků psychoanalýzy, ale bývá praktičtější a více zaměřená na aktuální problémy člověka. Základní myšlenkou je, že mnoho našich emocí, reakcí a vztahových vzorců má kořeny v dětství a v dřívějších životních zkušenostech. Některé konflikty nebo zranění si nemusíme plně uvědomovat, přesto mohou ovlivňovat naše rozhodování, sebevědomí i vztahy s druhými lidmi. Během terapie klient společně s terapeutem zkoumá své myšlenky, pocity, vzpomínky a opakující se životní situace. Cílem není pouze zmírnit příznaky, ale také pochopit jejich hlubší příčiny. Díky tomu může člověk postupně měnit dlouhodobé vzorce chování a lépe rozumět sám sobě. Psychodynamická terapie se využívá při léčbě úzkostí, depresí, problémů ve vztazích, nízkého sebevědomí, psychosomatických potíží i některých poruch osobnosti. M...

  Školní prostředí hraje významnou roli ve vývoji každého člověka. U lidí s hraniční poruchou osobnosti, kterou někteří obrazně označují jako „rakovinu duše“ kvůli intenzitě psychického utrpení, mohou mít školní zkušenosti dlouhodobý dopad na jejich sebevědomí, vztahy i duševní zdraví. Dětství a dospívání jsou období, kdy si člověk vytváří obraz o sobě samém. Pokud se dítě opakovaně setkává s odmítáním, šikanou, ponižováním nebo nedostatkem podpory ze strany spolužáků či autorit, může si začít vytvářet pocit, že není dostatečně dobré nebo hodné lásky. Tyto zkušenosti mohou přispívat k rozvoji emoční nestability, strachu z opuštění a problémů ve vztazích, které jsou pro hraniční poruchu osobnosti typické. Škola však nemusí představovat pouze rizikový faktor. Naopak může být i důležitým zdrojem stability a podpory. Chápavý učitel, bezpečné prostředí nebo přijetí mezi vrstevníky mohou dítěti pomoci budovat zdravější sebevědomí a lépe zvládat náročné životní situace. Pozitivní zkušenos...

  Diogenův syndrom je závažný stav, při kterém člověk zanedbává osobní hygienu, péči o domácnost i své zdraví. Často žije v nepořádku, hromadí velké množství předmětů a odmítá pomoc okolí. Tento syndrom bývá nejčastěji spojován se seniory, ale může se objevit i u mladších lidí. Přesná příčina Diogenova syndromu není vždy jasná. Může souviset s duševními poruchami, jako jsou deprese, demence, schizofrenie nebo některé poruchy osobnosti. Rizikovými faktory jsou také sociální izolace, osamělost, ztráta blízké osoby či dlouhodobý stres. Typickými projevy jsou výrazné zanedbávání hygieny, neochota uklízet, hromadění odpadu a různých předmětů, odmítání kontaktu s okolím a nedůvěra vůči lidem, kteří se snaží pomoci. Postižený člověk často nevnímá svůj stav jako problém a může být přesvědčen, že jeho způsob života je v pořádku. Diogenův syndrom může mít vážné důsledky pro fyzické i psychické zdraví. Zhoršené hygienické podmínky zvyšují riziko infekcí, úrazů a dalších zdravotních komplikací...

  Zapomeňte na horory s šíleným vrahem. Skutečný sociopat nepotřebuje mříže, protože pravděpodobně sedí v kanceláři vedle vás, vesele vtipkuje u kávovaru nebo vám právě nadšeně lajkuje fotku. Jsou to šampioni v oblíbenosti, zatímco v hlavě si v tichosti kalkulují, jak vás co nejlépe využít pro sebe.

  Porucha pozornosti s hyperaktivitou – ADHD – už dávno není jen syndrom „neposedných dětí“. Psychologové o ní stále častěji mluví v souvislosti s dospělými, jimž komplikuje práci i vztahy. Co byste měli dělat, když se vám zdá, že se vás tahle porucha týká, vysvětluje klinická psycholožka Tereza Štěpánková.

  Dialekticko-behaviorální terapie (DBT) je psychoterapeutický směr, který byl původně vyvinut pro léčbu hraniční poruchy osobnosti. Dnes se však využívá i u dalších potíží, jako jsou úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování nebo problémy se zvládáním emocí. Základním principem DBT je spojení přijetí a změny. Terapie učí člověka přijímat své emoce a prožívání takové, jaké jsou, a zároveň hledat způsoby, jak zvládat náročné situace zdravějším způsobem. Právě tato rovnováha mezi přijetím a změnou je jedním z hlavních pilířů celé metody. DBT se zaměřuje na rozvoj čtyř klíčových dovedností: Všímavost (mindfulness) – schopnost soustředit se na přítomný okamžik bez zbytečného hodnocení. Regulace emocí – porozumění vlastním emocím a jejich zdravější zvládání. Tolerance zátěže – zvládání krizových situací bez impulzivních reakcí, jako je sebepoškozování nebo zneužívání návykových látek. Mezilidská efektivita – budování zdravých vztahů, schopnost stanovovat hranice a komuni...

  Sociální izolace patří mezi faktory, které mohou významně zhoršovat projevy hraniční poruchy osobnosti, někdy označované také jako „rakovina duše“ pro intenzitu psychického utrpení, které s sebou přináší. Přestože lidé s touto poruchou často touží po blízkosti, pochopení a přijetí, jejich vztahy bývají komplikované a plné emočních výkyvů. To může vést k postupnému stahování se do samoty. Izolace může vznikat z různých důvodů. Někteří lidé se bojí odmítnutí, kritiky nebo opuštění, a proto raději omezují kontakt s okolím. Jiní mají za sebou opakované konflikty či bolestné zkušenosti ve vztazích, které posilují přesvědčení, že jim nikdo nerozumí nebo že si nezaslouží lásku a podporu. Dlouhodobá sociální izolace však často vytváří začarovaný kruh. Nedostatek kontaktu s druhými lidmi může prohlubovat pocity osamělosti, prázdnoty a beznaděje. Negativní myšlenky získávají větší prostor a člověk může stále více propadat pocitům, že je nežádoucí nebo zbytečný. U některých osob se mohou zh...

  Reaktivní porucha vazby (Reactive Attachment Disorder – RAD) je závažná porucha, která vzniká v raném dětství v důsledku dlouhodobého zanedbávání, citové deprivace nebo nedostatečné péče ze strany pečujících osob. Dítě si kvůli těmto zkušenostem nedokáže vytvořit bezpečnou citovou vazbu k druhým lidem, což může ovlivnit jeho vývoj i budoucí vztahy. Typickým projevem je omezená schopnost navazovat blízké vztahy, nízká důvěra k okolí a potíže s vyjadřováním emocí. Děti s reaktivní poruchou vazby často nepřicházejí za dospělými pro útěchu ani podporu ve chvílích stresu nebo strachu. Mohou působit odtažitě, uzavřeně a někdy také emocionálně chladně. Příčinou bývá například pobyt v ústavní péči bez stabilní pečující osoby, opakované střídání opatrovníků, závažné zanedbávání nebo prostředí, ve kterém dítě nemělo možnost zažívat pocit bezpečí a přijetí. Mozek dítěte se v takových podmínkách učí, že dospělým nelze důvěřovat, a vytváří si obranné mechanismy, které komplikují navazování vz...

    Duševní zdraví je téma, které se v dnešní době skloňuje na mnoha frontách. Městská část Brno-střed proto v těchto dnech rozhodla, že svým základním školám pomůže zaplatit psychology. Finance totiž chyběly v návaznosti na změnu legislativy. 

  Říct chatbotovi o svých úzkostech nebo depresích můžete. Mějte ale pořád na paměti, že to není živý terapeut. Krizovou situaci ani sebevražedné myšlenky nemusí vyhodnotit správně. Navíc může ohrozit vaše data.

  Kognitivně-behaviorální terapie, zkráceně KBT, patří mezi nejrozšířenější a nejlépe prozkoumané psychoterapeutické směry. Vychází z předpokladu, že naše myšlenky, emoce a chování jsou vzájemně propojené. Pokud se změní způsob myšlení nebo chování, může se zlepšit i naše psychické prožívání. Lidé se často dostávají do začarovaného kruhu negativních myšlenek. Například člověk s úzkostí si může opakovaně říkat: „Určitě to nezvládnu.“ Tato myšlenka vyvolá strach, který vede k vyhýbání se náročným situacím. Krátkodobě se člověku uleví, ale dlouhodobě se jeho úzkost ještě posílí. KBT pomáhá tento cyklus rozpoznat a postupně změnit. Terapeut společně s klientem zkoumá automatické myšlenky, přesvědčení a vzorce chování, které mohou přispívat k psychickým obtížím. Klient se učí nahrazovat zkreslené nebo katastrofické myšlenky realističtějšími pohledy a zároveň si osvojuje nové způsoby zvládání náročných situací. KBT se využívá při léčbě úzkostných poruch, depresí, panických atak, obsedant...

    Jedním z nejbolestivějších příznaků hraniční poruchy osobnosti je chronický pocit vnitřní prázdnoty. Nejde o obyčejnou nudu ani osamělost. Mnoho lidí tento stav popisuje jako pocit, že uvnitř nich něco chybí, jako by byli odpojeni od sebe samých, svých emocí nebo smyslu života. Pocit prázdnoty často vzniká již v dětství. Dítě, které vyrůstá v prostředí plném nejistoty, odmítání, kritiky, zanedbávání nebo nepředvídatelných reakcí pečujících osob, může mít potíže vytvořit si stabilní obraz sebe sama. Místo pevného pocitu identity se objevují pochybnosti o vlastní hodnotě a otázky typu: „Kdo vlastně jsem?“ nebo „Mám vůbec nějakou cenu?“ U lidí s hraniční poruchou osobnosti bývají emoce velmi intenzivní a proměnlivé. Když silné emoce odezní, může po nich zůstat právě pocit prázdnoty. Někteří lidé se jej snaží zaplnit vztahy, impulzivním chováním, nakupováním, přejídáním, užíváním návykových látek nebo neustálým hledáním nových podnětů. Úleva však bývá pouze krátkodobá. Prázdno...

  Bigorexie, odborně svalová dysmorfie, je psychická porucha, při které je člověk přesvědčen, že není dostatečně svalnatý nebo fyzicky vypracovaný, a to i přesto, že může mít nadprůměrně osvalenou postavu. Patří mezi poruchy tělesného obrazu a nejčastěji postihuje muže, kteří věnují mnoho času cvičení a budování svalové hmoty. Lidé trpící bigorexií tráví značnou část dne přemýšlením o svém vzhledu, cvičení, stravě nebo doplňcích výživy. Často se neustále kontrolují v zrcadle, porovnávají se s ostatními a pociťují nespokojenost se svým tělem. Mnozí se vyhýbají společenským situacím, protože mají pocit, že jejich postava není dostatečně dobrá. Příčiny vzniku nejsou zcela jasné. Roli mohou hrát nízké sebevědomí, šikana v minulosti, tlak společnosti na ideální vzhled, vliv sociálních sítí nebo traumatické zážitky. Riziko zvyšuje také prostředí, kde je vzhled a fyzická výkonnost silně zdůrazňována. Bigorexie může mít vážné následky. Nadměrné cvičení vede k přetěžování organismu, zranění...

  Školy a nemocnice se dlouhodobě potýkají s nedostatkem psychologů. Zájemců o obor sice pomalu přibývá, po krátké praxi ale téměř 90 % psychologů uteče do soukromého sektoru. Proč si systém nedokáže psychology udržet? A co proto, aby se situace změnila, udělá vláda Andreje Babiše (ANO), která deklaruje zlepšení péče o psychické zdraví?

  Duševní onemocnění přibývají napříč populací a rostoucí trend se promítá i do oblasti životního pojištění. Pojišťovny postupně rozšiřují krytí psychických diagnóz, zmírňují některé výluky a reagují na rostoucí zájem klientů.

  Návrat příznaků je situace, kdy se po období zlepšení nebo klidu znovu objeví psychické obtíže. Může jít například o úzkosti, depresivní nálady, panické ataky, nespavost nebo jiné projevy duševního onemocnění. Pro mnoho lidí je tato zkušenost velmi nepříjemná a často vyvolává obavy, že veškerá předchozí snaha byla zbytečná. Ve skutečnosti však návrat příznaků nemusí znamenat selhání léčby ani osobní neúspěch. Duševní zdraví nebývá lineární proces. Podobně jako u některých tělesných onemocnění mohou existovat období zlepšení i zhoršení. Návrat příznaků může být vyvolán stresem, náročnou životní situací, nedostatkem spánku, změnou prostředí nebo například předčasným ukončením léčby. Důležité je rozlišovat mezi krátkodobým zhoršením a skutečným relapsem, tedy návratem onemocnění v plné síle. Občasné kolísání nálady nebo zvýšená úzkost během náročného období ještě nemusí znamenat, že se nemoc vrací. Pokud však příznaky přetrvávají, zesilují nebo začínají výrazně ovlivňovat každodenní...

  Dlouhodobé odmítání patří mezi zkušenosti, které mohou významně ovlivnit rozvoj i průběh Hraniční poruchay osobnosti. Pokud dítě opakovaně zažívá odmítání, kritiku, emoční chlad nebo pocit, že jeho potřeby nejsou důležité, může si postupně vytvořit hluboké přesvědčení, že není dost dobré, hodné lásky nebo přijetí. U lidí s hraniční poruchou osobnosti bývá strach z odmítnutí jedním z nejbolestivějších témat. I běžné situace, jako je pozdější odpověď na zprávu, zrušená schůzka nebo menší konflikt, mohou vyvolat intenzivní úzkost a pocit opuštění. Mozek člověka, který byl dlouhodobě odmítán, je často nastaven na neustálé vyhledávání známek dalšího odmítnutí. Následkem mohou být prudké změny nálad, silné emocionální reakce, zoufalá snaha udržet si blízké vztahy nebo naopak jejich náhlé ukončování ze strachu, že odmítnutí stejně přijde. Vnitřní bolest bývá natolik intenzivní, že někteří lidé sahají k sebedestruktivnímu chování, sebepoškozování nebo jiným nezdravým způsobům zvládání em...