Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti, někdy označovaná jako „rakovina duše“, patří mezi psychická onemocnění, která výrazně ovlivňují vztahy, emoce i vnímání sebe sama. Jedním z projevů, se kterým se mohou blízcí setkávat, je manipulativní chování. Je však důležité pochopit, že ve většině případů nejde o promyšlenou snahu druhé ovládat, ale o zoufalý pokus zvládnout silné emoce a strach z opuštění. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často prožívají intenzivní pocity nejistoty. Mohou mít obrovský strach, že je partner, přítel nebo rodina odmítne. V důsledku toho někdy používají chování, které okolí vnímá jako manipulaci. Může jít například o vyhrožování odchodem, citové vydírání, střídání idealizace a znehodnocování druhých nebo vytváření krizových situací. Za tímto jednáním se však často skrývá hluboká bolest a pocit vnitřní prázdnoty. Člověk s hraniční poruchou osobnosti mnohdy nedokáže své emoce regulovat zdravým způsobem. Když má pocit, že ztrácí blízkého člověka, reaguje impulzivně a p...

  Psychiatrická léčebna v Sadské patří mezi zařízení, která poskytují odbornou péči lidem trpícím duševními obtížemi. Hospitalizace zde bývá doporučena v případech, kdy ambulantní léčba nestačí nebo když psychický stav člověka vyžaduje intenzivnější podporu a dohled odborníků. Pacienti se do léčebny dostávají z různých důvodů. Může jít o těžké deprese, úzkostné poruchy, psychotická onemocnění, závislosti nebo stavy spojené s dlouhodobým psychickým vyčerpáním. Cílem léčby není pouze zmírnit příznaky nemoci, ale také pomoci člověku znovu získat stabilitu a schopnost fungovat v běžném životě. Součástí péče bývá medikamentózní léčba, individuální rozhovory s psychiatrem či psychologem, skupinové terapie a různé aktivizační programy. Důležitou roli hraje také pravidelný režim dne, který pacientům pomáhá obnovit základní návyky a pocit bezpečí. Mnoho lidí si během pobytu uvědomí, jak významný vliv mají na psychické zdraví spánek, odpočinek, pohyb a kvalitní mezilidské vztahy. Přestože ho...

  Když na začátku roku 2016 zahájilo oficiálně činnost Centrum duševního zdraví pro Prahu 8 (CDZ 8), šlo v dosavadním systému tuzemské psychiatrické péče o přelomový krok. Centrum zaměřené na podporu lidí se závažným duševním onemocněním v sobě integrovalo dva zdánlivě neslučitelné světy – zdravotní a sociální. 

  Úzkosti, sebepoškozování i samota. V dalším díle podcastu Pauza pro duši mluví dětský psychiatr Pavel Theiner otevřeně o tom, proč dnešní děti psychicky strádají, jakou roli v tom hrají telefony a sociální sítě – a proč obyčejné naslouchání může být pro dospívajícího to nejdůležitější.

  Hospitalizace na psychiatrickém oddělení bývá pro mnoho lidí náročným obdobím. Člověk se ocitá mimo své běžné prostředí, řeší psychické obtíže a často se potýká s nejistotou či strachem. Právě proto mohou být návštěvy blízkých osob velmi důležitou součástí léčby a zotavování. Kontakt s rodinou, partnerem nebo přáteli pomáhá pacientům udržet spojení s běžným životem. Povzbuzení, podpora a pocit, že na své problémy nejsou sami, mohou pozitivně ovlivnit psychický stav i motivaci k léčbě. Pro mnoho hospitalizovaných představuje návštěva chvíli, kdy mohou na okamžik zapomenout na nemoc a soustředit se na vztahy, které jsou pro ně důležité. Každé psychiatrické oddělení má vlastní pravidla návštěv. Obvykle jsou stanoveny konkrétní návštěvní hodiny a někdy může být počet návštěvníků omezen. V některých případech může ošetřující lékař doporučit dočasné omezení návštěv, pokud by mohly negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta nebo průběh léčby. Pro návštěvníky je důležité přicházet s resp...

  Nedůvěra patří mezi nejbolestivější projevy hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“. Člověk s touto poruchou často touží po blízkosti, lásce a bezpečí, zároveň však mívá obrovský strach ze zrady, odmítnutí nebo opuštění. Právě tento vnitřní konflikt dokáže vztahy velmi komplikovat. I drobné situace mohou vyvolat silné pochybnosti. Partner neodpoví několik hodin na zprávu, je unavený nebo potřebuje chvíli času pro sebe. Zatímco většina lidí to vnímá jako běžnou součást života, člověk s hraniční poruchou osobnosti si může začít představovat nejhorší scénáře. Objevují se myšlenky, že už není milován, že partner lže nebo že se chystá odejít. Nedůvěra často nevychází z reality, ale z hlubokých emočních zranění a negativních zkušeností z minulosti. Mnozí lidé s touto diagnózou zažili odmítání, nestabilní vztahy nebo citové zanedbávání. Jejich psychika se proto snaží chránit před další bolestí tím, že neustále hledá možné hrozby. Výsledkem m...

  Když se řekne psychiatrická léčebna Žamberk, většina lidí si vybaví zařízení známé jako Albertinum, odborný léčebný ústav, Žamberk. Toto zdravotnické zařízení má dlouhou tradici sahající až do roku 1905 a dnes poskytuje péči pacientům z celé České republiky. Původně bylo zaměřeno především na léčbu plicních onemocnění, postupně však rozšířilo své služby také o psychiatrickou péči.  Psychiatrické oddělení v Žamberku se specializuje zejména na následnou a rehabilitační psychiatrickou péči. Není určeno pro akutní krizové stavy vyžadující okamžitou hospitalizaci, ale především pro pacienty, kteří potřebují doléčení, stabilizaci zdravotního stavu, podporu při návratu do běžného života a dlouhodobější rehabilitaci.  Součástí léčby bývá individuální i skupinová psychoterapie, ergoterapie, socioterapie, nácvik běžných denních aktivit, relaxační techniky a psychoedukace. Důraz je kladen na aktivní zapojení pacientů do léčebného procesu a na rozvoj dovedností potřebných pro fungo...

  Počet lidí potýkajících se s duševními chorobami celosvětově roste. V současnosti jimi trpí 1,2 miliardy lidí, což je téměř dvakrát více než v roce 1990. Vyplývá to z třicetileté studie, podle níž se psychické potíže staly hlavní příčinou invalidity na planetě. Nejohroženější skupinou jsou dospívající a ženy, které nejčastěji trápí úzkosti a deprese. Odborníci varují před nedostatkem péče a možností léčby.

  Odborníci v posledních letech upozorňují, že psychický stav dětí se stále zhoršuje. Proto vzniklo několik projektů na podporu jejich duševního zdraví. Nová studie odborníků z českých univerzit ale varuje, že zejména plošné kampaně mohou být neúčinné, případně dokonce prohlubovat deprese a úzkosti, místo aby jim předcházely.  

  Mnoho lidí si pod pojmem psychiatrická hospitalizace představí něco děsivého a neznámého. Realita je však ve většině případů mnohem klidnější. Cílem pobytu není pacienta trestat, ale pomoci mu stabilizovat psychický stav, získat odbornou podporu a vrátit se postupně zpět do běžného života. Den na psychiatrickém oddělení obvykle začíná kolem 6. až 7. hodiny ranní. Po probuzení následuje ranní hygiena, úklid pokoje a podání pravidelných léků. Poté pacienti odcházejí na snídani. Dopolední program bývá zaměřen na léčbu. Součástí mohou být individuální rozhovory s psychiatrem nebo psychologem, skupinová terapie, pracovní terapie, arteterapie či různé nácviky zvládání stresu a emocí. Na některých odděleních probíhají také edukace o duševních poruchách a možnostech léčby. Po obědě následuje odpočinek. Pacienti mají čas na četbu, procházku v areálu, rozhovory s ostatními pacienty nebo návštěvy rodiny, pokud je oddělení umožňuje. Odpoledne často pokračují terapeutické aktivity, pohybové p...

  Žárlivost patří mezi emoce, které zažívá téměř každý člověk. U lidí s hraniční poruchou osobnosti, někdy označovanou jako „rakovina duše“, však může mít mnohem intenzivnější a bolestivější podobu. Nejde o obyčejnou nejistotu, ale často o hluboký strach z opuštění, odmítnutí a ztráty milované osoby. Člověk s hraniční poruchou osobnosti může svého partnera milovat velmi silně, ale zároveň mít neustálý pocit, že o něj přijde. Běžné situace, jako je pozdní odpověď na zprávu, pracovní schůzka nebo setkání s přáteli, mohou vyvolat silnou úzkost. Ta se následně může projevit žárlivostí, výčitkami, kontrolováním nebo snahou získat neustálé ujišťování o lásce. Pro okolí bývá takové chování často nepochopitelné. Ve skutečnosti však nejde o snahu partnera ovládat, ale o zoufalý pokus utišit vnitřní bolest a strach. Problém je, že čím více člověk pod vlivem žárlivosti tlačí na svého partnera, tím více může vztah zatěžovat. Důležitou součástí léčby je psychoterapie, která pomáhá rozpoznávat s...

  Psychiatrická léčebna Červený Dvůr patří mezi známá zařízení zaměřená především na léčbu závislostí. Nachází se v klidném prostředí jižních Čech nedaleko Českého Krumlova, kde pacientům nabízí bezpečné zázemí pro cestu k uzdravení a návratu do běžného života. Léčba závislosti není jen o zvládnutí abstinence. Jde především o pochopení příčin, které člověka k závislosti přivedly. V Červeném Dvoře se proto klade důraz na komplexní přístup, který zahrnuje individuální i skupinovou psychoterapii, režimová opatření, pracovní terapii a podporu zdravého životního stylu. Pacienti zde mají možnost pracovat nejen na samotné závislosti, ale také na vztazích, sebevědomí a schopnosti zvládat náročné životní situace bez alkoholu či jiných návykových látek. Součástí léčby bývá také příprava na návrat do běžného života, zaměstnání a rodinného prostředí. Významnou roli hraje samotné prostředí léčebny. Klidná příroda, historický areál a dostatek prostoru pro pohyb vytvářejí podmínky, které podporuj...

  Vyhoření, často označované jako burnout, se ve firmách příliš často chápe jako problém jednotlivce. To je jedna z hlavních příčin, proč se ho nedaří řešit včas. Přesnější pohled dnes ale říká, že syndrom vyhoření vzniká tam, kde se dlouhodobě potkávají vysoké nároky, omezené zdroje a práce, která přestane být udržitelná.

  Přestože je jaro tradičně spojováno s přívalem nové energie, optimismem a lepší náladou, pro část lidí může představovat přesný opak. Psychiatrické ambulance i terapeuti totiž upozorňují, že právě jarní měsíce bývají obdobím zvýšené psychické zátěže. Přibývá úzkostí, podrážděnosti, problémů se spánkem i pocitů vnitřního neklidu. Změny počasí, světla a denního režimu totiž výrazně zasahují biologické rytmy organismu.

  Psychiatrická hospitalizace může být náročnou životní zkušeností. Přestože je pacient v péči zdravotnického zařízení, neztrácí svá základní práva. Je důležité vědět, jaká práva člověku během pobytu na psychiatrickém oddělení náleží. Každý pacient má právo na důstojné zacházení, respekt k osobnosti a ochranu soukromí. Zdravotnický personál je povinen poskytovat péči s úctou a bez diskriminace. Pacient má také právo být informován o svém zdravotním stavu, navrhované léčbě, jejích přínosech i možných rizicích. Ve většině případů je hospitalizace dobrovolná a pacient s léčbou souhlasí. Existují však situace, kdy může být člověk hospitalizován i bez svého souhlasu, například pokud bezprostředně ohrožuje sebe nebo své okolí. Takové omezení osobní svobody podléhá zákonným pravidlům a musí být přezkoumáno soudem. Pacient má právo komunikovat s rodinou, blízkými osobami, právním zástupcem nebo ombudsmanem. Má také možnost podat stížnost, pokud se domnívá, že byla porušena jeho práva nebo ...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy lidově označovaná jako „rakovina duše“, patří mezi nejnáročnější psychické poruchy nejen pro samotného člověka, ale i pro jeho partnera a blízké okolí. Jednou z oblastí, kde se její dopady projevují nejvýrazněji, jsou právě partnerské vztahy. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často prožívají emoce velmi intenzivně. Mohou hluboce milovat, ale zároveň se silně obávat odmítnutí, opuštění nebo ztráty blízkého člověka. I drobná neshoda, pozdější odpověď na zprávu nebo změna plánů mohou vyvolat silnou úzkost, smutek či vztek. Typickým rysem vztahových krizí bývá střídání idealizace a znehodnocování partnera. Jeden den je partner vnímán jako dokonalý a nenahraditelný, druhý den jako někdo, kdo zraňuje, nechápe nebo odmítá. Tyto prudké změny mohou být pro oba partnery velmi vyčerpávající. V období krize se mohou objevovat impulzivní reakce, emotivní hádky, výhrůžky rozchodem nebo naopak zoufalé snahy vztah za každou cenu zachránit. Za těmito projevy vša...

  Psychiatrická léčebna Lnáře patří mezi známá psychiatrická zařízení v České republice. Nachází se v klidném prostředí jihočeské obce Lnáře, které poskytuje pacientům dostatek soukromí a vhodné podmínky pro léčbu i rekonvalescenci. Přírodní okolí a poklidná atmosféra mohou pozitivně přispívat k celkovému procesu uzdravování. Léčebna se zaměřuje především na diagnostiku, léčbu a rehabilitaci lidí s různými duševními onemocněními. Hospitalizováni zde bývají pacienti trpící například depresivními poruchami, úzkostnými stavy, psychotickými onemocněními, poruchami osobnosti nebo dalšími psychickými obtížemi, které vyžadují intenzivnější odbornou péči. Součástí léčby je nejen podávání vhodných léků, ale také psychoterapie, individuální rozhovory s odborníky, skupinová terapie a různé rehabilitační aktivity. Cílem je pomoci pacientům lépe porozumět svému onemocnění, zvládat příznaky a postupně se vracet k běžnému životu. Mnoho lidí má z psychiatrické hospitalizace obavy. Často si předsta...

  Odstartoval podcast Bedny – série rozhovorů se světovými a českými odborníky na témata, která hýbou světem. Jan Žižka mluví s významnými osobnostmi z nejrůznějších oborů, od sociálních sítí přes klimatologii po kosmonautiku. Prvním hostem je světoznámá psychiatrička Anna Lembke. Ta tvrdí třeba to, že dopamin funguje stejně nehledě na to, jestli jsme závislí na drogách nebo sociálních sítích.

  Proč jsou dnes mladí osamělejší než staří? V čem je jejich samota horší? Je sebeprezentace na sociálních sítích projevem nejistoty? Proč je ošidné povídat si s umělou inteligencí? A proč je potřeba investovat do skutečné komunikace i s jejími riziky? I o tom mluví psychiatr Radkin Honzák.

  Pobyt na uzavřeném psychiatrickém oddělení bývá pro mnoho lidí zdrojem obav. Často si představují přísný režim, izolaci nebo ztrátu svobody. Skutečnost je však zpravidla jiná. Hlavním cílem uzavřeného oddělení je zajistit bezpečí pacienta i jeho okolí a vytvořit podmínky pro stabilizaci psychického stavu. Den na oddělení má obvykle pevně stanovený režim. Pacienti vstávají v určenou dobu, následuje ranní hygiena, podávání léků a snídaně. Součástí dne jsou pravidelné vizity lékařů, individuální rozhovory s personálem, terapeutické aktivity nebo pracovní terapie. Důležitou součástí léčby je také dostatek odpočinku. Na uzavřeném oddělení mohou platit určitá omezení. Někteří pacienti například nemohou samostatně opouštět oddělení, používání mobilních telefonů může být omezeno a personál může kontrolovat předměty přinesené z domova. Tato opatření nejsou trestem, ale slouží k ochraně zdraví a bezpečnosti. Návštěvy bývají povoleny ve stanovených hodinách, pokud je jejich průběh v souladu...

  Rozchod patří mezi nejtěžší životní zkušenosti. U lidí s hraniční poruchou osobnosti, kterou někteří obrazně označují jako „rakovinu duše“, však může mít mnohem intenzivnější a bolestivější průběh než u běžné populace. Jedním z hlavních znaků hraniční poruchy osobnosti je silný strach z opuštění. Partner často představuje zdroj bezpečí, stability a vlastní hodnoty. Když vztah skončí nebo hrozí jeho ukončení, může člověk s touto diagnózou prožívat extrémní úzkost, zoufalství, vztek nebo pocit naprosté prázdnoty. Rozchody bývají často provázeny prudkými emočními výkyvy. Někdy dochází ke střídání idealizace a znehodnocování bývalého partnera. V jednu chvíli může být vnímán jako nenahraditelná životní láska, vzápětí jako člověk, který způsobil veškeré utrpení. Tyto změny nejsou projevem zlé vůle, ale souvisejí s obtížemi v regulaci emocí. Po rozchodu se mohou objevit impulzivní reakce, opakované pokusy o kontakt, sebepoškozování nebo rizikové chování. Právě proto je v tomto období mi...

  Psychiatrická léčebna ve městě Šternberk patří mezi významná zdravotnická zařízení zaměřená na léčbu duševních onemocnění. Poskytuje odbornou péči pacientům s různými psychickými obtížemi, od depresí a úzkostných poruch až po závažnější psychiatrická onemocnění vyžadující dlouhodobější léčbu. Cílem hospitalizace není pouze zmírnění příznaků nemoci, ale také stabilizace psychického stavu, nastavení vhodné medikace a podpora návratu pacienta do běžného života. Léčba probíhá pod vedením psychiatrů, psychologů, zdravotních sester a dalších odborníků, kteří společně vytvářejí individuální léčebný plán. Součástí péče bývají nejen léky, ale také psychoterapie, skupinová setkání, ergoterapie či různé aktivizační programy. Důležitou roli hraje pravidelný režim dne, který pomáhá pacientům získat pocit stability a bezpečí. Mnoho lidí má z psychiatrické hospitalizace obavy. Často si představují prostředí plné omezení a izolace. Moderní psychiatrická péče je však zaměřena především na respekt...

  Užívání psychoaktivních léků v České republice narůstá. Samo o sobě to není špatnou zprávou. Kdyby však nebylo zřejmé, že psychiatrická péče se tím nelepší. Slabinou systému je nadužívání i přetrvávající stigmatizace duševně nemocných.

  Praha otevřela první akutní psychiatrickou ambulanci pro děti a dorost v Česku. Nové zařízení je v budově Polikliniky Zelený pruh v Praze 4 a má pomoci dětem i dospívajícím s duševními problémy. Zároveň by mělo zkrátit čekání na odbornou péči v hlavním městě.

  Když je váš blízký hospitalizován na psychiatrickém oddělení, můžete se cítit bezmocně. Mnoho rodinných příslušníků a přátel neví, jak správně reagovat nebo jak pomoci. Přesto právě podpora okolí může být důležitou součástí zotavení. Největší pomocí bývá obyčejná přítomnost. Pokud to pravidla oddělení umožňují, navštěvujte svého blízkého během návštěvních hodin. Nemusíte mít připravená dokonalá slova. Často stačí naslouchat a dát najevo, že na něj myslíte. Vyhněte se větám typu „musíš být silný“, „vzchop se“ nebo „jiní jsou na tom hůř“. Takové výroky mohou nemocného zraňovat a prohlubovat pocit nepochopení. Místo toho zkuste říci: „Jsem tady pro tebe“ nebo „Jak ti mohu pomoci?“. Důležité je také respektovat léčbu a doporučení odborníků. Někdy mohou pacienti pociťovat frustraci, strach nebo nedůvěru vůči hospitalizaci. Podporujte je v komunikaci s lékaři a terapeuty, ale nesnažte se nahrazovat odbornou péči vlastními radami. Praktickou pomocí může být přinesení povolených osobních...

  Partnerské vztahy bývají u lidí s hraniční poruchou osobnosti často velmi intenzivní, vášnivé a plné silných emocí. Právě proto někteří lidé obrazně označují toto onemocnění jako „rakovinu duše“ – ne proto, že by šlo o skutečnou nemoc stejného typu, ale kvůli hlubokému utrpení, které dokáže zasáhnout samotného člověka i jeho nejbližší okolí. Na začátku vztahu může být partner idealizován. Člověk s hraniční poruchou osobnosti často touží po blízkosti, přijetí a jistotě. Vztah se může rozvíjet velmi rychle a intenzivně. Jakmile se však objeví nedorozumění, kritika nebo pocit odmítnutí, mohou nastoupit silné obavy z opuštění. Typickým rysem bývá střídání idealizace a znehodnocování partnera. Ten, kdo byl ještě včera vnímán jako dokonalý, může být dnes považován za zdroj bolesti a zklamání. Tyto změny nejsou projevem zlé vůle, ale důsledkem obtížné regulace emocí a nestabilního vnímání vztahů. Partner se často ocitá v náročné situaci. Může mít pocit, že musí neustále dokazovat svou l...

  Psychiatrická léčebna Petrohrad patří mezi známá psychiatrická zařízení v České republice. Nachází se v obci Petrohrad v klidném přírodním prostředí, které může pacientům pomoci soustředit se na léčbu a zotavení. Historie zařízení sahá až do počátku 20. století a během let se stalo důležitou součástí české psychiatrické péče. Léčebna poskytuje odbornou pomoc lidem s různými duševními obtížemi. Mezi nejčastější důvody hospitalizace patří deprese, úzkostné poruchy, psychotická onemocnění, poruchy osobnosti nebo problémy spojené se závislostmi. Součástí léčby bývá kombinace farmakoterapie, psychoterapie, skupinových aktivit a rehabilitačních programů. Mnoho lidí má z psychiatrické hospitalizace obavy. Často si představují uzavřené oddělení nebo ztrátu svobody. Ve skutečnosti je cílem léčby především stabilizace zdravotního stavu, zmírnění psychických potíží a návrat k běžnému životu. Většina pacientů je vedena k aktivní spolupráci na léčbě a k postupnému rozvoji dovedností potřebnýc...

  Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.

  Ještě pár týdnů předtím jsem pracoval téměř bez spánku a měl pocit, že zvládnu cokoliv. Pak přišel náraz. Ze dne na den jsem nedokázal zvednout telefon, dojít do práce ani uvěřit tomu, že někdy bude líp. Tohle je příběh pádu, který mě málem zničil.

  Jednou z nejčastějších otázek v oblasti duševního zdraví je, zda může pacient odmítnout léčbu nebo psychiatrickou hospitalizaci. Ve většině případů je odpověď ano. Každý člověk má právo rozhodovat o své zdravotní péči a léčbu přijmout nebo odmítnout. Pokud je pacient přijat na psychiatrii dobrovolně, může obvykle požádat o ukončení hospitalizace a odchod domů. Lékař však musí posoudit, zda jeho odchod nepředstavuje vážné riziko pro něj samotného nebo pro jeho okolí. Pokud takové riziko existuje, může být zahájeno řízení o nedobrovolné hospitalizaci. Existují totiž situace, kdy odmítnutí léčby není možné. Týká se to především případů, kdy člověk v důsledku duševního onemocnění bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, případně není schopen posoudit důsledky svého jednání. V takových situacích může být hospitalizován i bez svého souhlasu. Nedobrovolná hospitalizace však podléhá přísným pravidlům. Zdravotnické zařízení musí o přijetí bez souhlasu informovat soud, který následně p...

  Vyrůstat s rodičem, který trpí hraniční poruchou osobnosti, může být pro dítě velmi náročné. Toto onemocnění, které někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, bývá spojeno s intenzivními emocemi, nestabilními vztahy, strachem z opuštění a výraznými výkyvy nálad. Dítě se pak často ocitá v prostředí, které je těžko předvídatelné. Jeden den může být rodič milující, pozorný a starostlivý, zatímco druhý den může reagovat přehnaně citlivě, podrážděně nebo odmítavě. Dítě často nerozumí tomu, proč se chování rodiče tak rychle mění, a může mít pocit, že za vzniklé konflikty nese odpovědnost ono samo. Mnohé děti se postupně naučí potlačovat vlastní potřeby a soustředí se na nálady rodiče. Snaží se předcházet konfliktům, uklidňovat napjaté situace nebo přebírají roli „malého dospělého“. Taková zkušenost může vést k nízkému sebevědomí, úzkostem, problémům s důvěrou nebo potížím při navazování zdravých vztahů v dospělosti. Je však důležité zdůraznit, že ne každý rodič s hraniční poru...

  Psychiatrická nemocnice Písek patří mezi významná zdravotnická zařízení zaměřená na léčbu duševních onemocnění v České republice. Poskytuje komplexní psychiatrickou péči pacientům s různými psychickými obtížemi, od úzkostných a depresivních poruch až po závažnější duševní onemocnění vyžadující dlouhodobější léčbu. Nemocnice nabízí jak lůžkovou, tak ambulantní péči. Součástí léčby není pouze podávání léků, ale také psychoterapie, skupinová terapie, pracovní terapie a další rehabilitační programy. Cílem je pomoci pacientům stabilizovat jejich psychický stav a podpořit jejich návrat do běžného života. Mnoho lidí má z psychiatrické hospitalizace obavy. Často si představují prostředí plné omezení a izolace. Realita je však zpravidla jiná. Moderní psychiatrická péče klade důraz na respekt, důstojnost a individuální přístup ke každému pacientovi. Léčebný plán je přizpůsobován konkrétním potřebám člověka a zdravotnický personál se snaží vytvořit bezpečné prostředí pro zotavení. Hospitali...

  V Praze ve čtvrtek začala fungovat akutní psychiatrická ambulance pro děti a dorost. Zařízení na Poliklinice Zelený pruh v Praze 4 je určeno dětem a dospívajícím do 18 let, kteří akutně potřebují psychiatrickou pomoc nebo navazující péči po hospitalizaci a nemají svého ambulantního psychiatra. Ambulance má nabídnout rychlou diagnostiku, krátkodobou léčbu i podporu rodinám. Prostory ve čtvrtek slavnostně otevřela náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS) spolu se zástupci městské organizace Zahrada pro duši, která bude nové zařízení provozovat. Ambulance bude otevřená každý pracovní den.

  Deprese jsou slabou stránkou žen, neboť je u nich ve srovnání s muži dvakrát větší pravděpodobnost, že onemocní. A tento problém se ještě prohlubuje, pokud trpí dalšími chorobami, píše italský deník La Repubblica.

  Psychiatrická hospitalizace je často obklopena řadou mýtů a předsudků. Ty mohou u lidí vyvolávat zbytečný strach a odrazovat je od vyhledání odborné pomoci. Jaká jsou nejčastější nedorozumění? Mýtus 1: Na psychiatrii zavírají lidi proti jejich vůli. Ve skutečnosti většina pacientů nastupuje k hospitalizaci dobrovolně. Nedobrovolná hospitalizace je možná pouze za zákonem stanovených podmínek, například pokud člověk představuje bezprostřední nebezpečí sobě nebo svému okolí. Mýtus 2: Psychiatrická nemocnice je jako vězení. Moderní psychiatrická zařízení se zaměřují především na léčbu, bezpečí a podporu pacientů. Cílem není nikoho trestat, ale pomoci mu zvládnout psychické obtíže a vrátit se do běžného života. Mýtus 3: Hospitalizace znamená, že je člověk „blázen“. Duševní onemocnění mohou postihnout kohokoli bez ohledu na věk, vzdělání nebo životní situaci. Hospitalizace je formou zdravotní péče stejně jako pobyt v nemocnici kvůli fyzickému onemocnění. Mýtus 4: Pacienti jsou neustále...

  Život s rodičem, který trpí hraniční poruchou osobnosti, může být pro dítě velmi náročný a plný nejistoty. Toto onemocnění, které někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, výrazně ovlivňuje prožívání emocí, mezilidské vztahy i schopnost zvládat každodenní stres. Rodič s hraniční poruchou osobnosti často prožívá velmi intenzivní emoce. Může být milující, pečující a oddaný, ale během krátké chvíle se může dostavit vztek, smutek, strach z opuštění nebo pocit odmítnutí. Dítě pak někdy neví, jaká nálada ho doma čeká, a učí se neustále sledovat okolí, aby předešlo konfliktům. Mnoho dětí vyrůstajících v takovém prostředí si vytváří zvýšenou citlivost na emoce druhých. Často přebírají odpovědnost za pocity rodiče, snaží se ho uklidňovat nebo mu pomáhat zvládat jeho psychické potíže. To však může vést k tomu, že zapomínají na vlastní potřeby a pocity. Je důležité si uvědomit, že hraniční porucha osobnosti sama o sobě neznamená, že člověk je špatným rodičem. Mnoho rodičů s touto ...