Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

❤️ Pomozte nám udržet projekt Duševní zdraví při životě

  Už čtyři roky jsme tady pro vás. Čtyři roky přinášíme informace, podporu, inspiraci a články, které pomáhají lépe porozumět duševnímu zdraví a životním situacím. Náš projekt je neziskový a po celou dobu jsme jeho provoz financovali z vlastních prostředků. Nikdy nám nešlo o zisk. Chtěli jsme vytvářet prostor, který má smysl a může být užitečný pro tisíce lidí. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy už další provoz nedokážeme financovat sami. Nechceme ale čtyřletou práci jen tak ukončit. 🙏 Proto hledáme dobrovolné podporovatele a sponzory, kteří nám pomohou pokračovat. Přispět můžete jakoukoliv částkou, klidně již od symbolické 📌 1 Kč 📌. Každá pomoc se počítá a každá koruna nám pomáhá udržet projekt v chodu. 💚 Pokud vám naše práce dává smysl a chcete nám pomoci pokračovat, budeme moc rádi, když se nám ozvete. 📩 Kontaktujte nás na: info@dusevnizdravi.eu Děkujeme všem, kterým není duševní zdraví lhostejné. Vaší podpory si nesmírně vážíme. ❤️ Duševní zdraví – společně už čtyři r...

Ropuší psychedelikum zabralo tam, kde selhala běžná antidepresiva. Zázrak to ale není

  Asi hodina silného zážitku, pak dvě hodiny odpočinku a domů. Nosní sprej s látkou, kterou známe z jedu pouštní ropuchy, zmírnil depresi lidem, jimž předtím nepomohly dva až pět různých léků. Účinek nastoupil během dvou dnů a vydržel nejméně osm týdnů. Nová studie s téměř dvěma sty pacienty ale ukazuje i hranice celé metody. https://nedd.tiscali.cz/ropusi-psychedelikum-zabralo-tam-kde-selhala-bezna-antidepresiva-zazrak-to-ale-neni-794588

Psychické potíže připravují o možnost pracovat stále více Čechů. Invalidní důchod kvůli nim pobírá už přes 113 tisíc lidí

  Duševní obtíže patří mezi nejčastější důvody invalidity. Ke konci roku 2025 bylo v Česku kvůli duševním poruchám a poruchám chování vypláceno 113 281 invalidních důchodů, o 2 530 více než v roce 2024. Tato skupina tak představovala 27 procent ze všech invalidních důchodů. Zajímavostí je, že podobný podíl připadal také na nemoci svalové a kosterní soustavy, kterých Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala 112 227. https://ceskeduchody.cz/zpravy/invalidni-duchod-kvuli-dusevnimu-onemocneni-pobira-uz-pres-113-tisic-lidi-nejvic-prijemcu-je-mezi-padesatniky

Jak vybrat psychoterapeuta? Výcvik je základ. Klíčový je vztah

  Vybrat si člověka, kterému svěříte své obavy, vztahy nebo bolest, může být zásadním milníkem. Výcvik a zkušenosti jsou základ. Záleží také na vztahu, ve kterém můžete mluvit otevřeně, ptát se i nesouhlasit. Čeho si při výběru psychoterapeuta všímat? https://medium.seznam.cz/clanek/vojta-cibulka-jak-vybrat-psychoterapeuta-vycvik-je-zaklad-klicovy-je-vztah-339044

Když vlastní mysl začne lhát

  „Já vím, že jste mi vyměnili telefon. Jen mi nechcete říct proč.“ Petr seděl v čekárně psychiatrického oddělení a pevně svíral mobil. Už třetí den tvrdil, že jeho rodina proti němu něco plánuje. Byl přesvědčený, že mu někdo sleduje telefon, kolegové o něm mluví a sousedé dostávají pokyny, jak se k němu mají chovat. Zpočátku mu manželka vysvětlovala, že se mýlí. Později už s ním raději nediskutovala. Petr totiž každé její slovo vnímal jako další důkaz, že má pravdu. Když ho přivezli do nemocnice, odmítal spolupracovat. Lékaři mu připadali jako součást celého plánu. Nedokázal pochopit, proč mu nikdo nevěří. Po několika týdnech léčby se začal jeho stav postupně zlepšovat. Jednoho rána seděl u okna a dlouho mlčel. Pak se zeptal lékaře: „A co když jsem celou dobu věřil něčemu, co vůbec nebyla pravda?“ Lékař mu odpověděl klidně: „Někdy člověk nepotřebuje přesvědčit, že se mýlí. Potřebuje nejprve znovu získat jistotu, že může důvěřovat vlastnímu světu.“ Petr se rozplakal. Poprvé totiž p...

Léčba psilo*cybinem v Česku dostala zelenou. Kdy pomůže prvním pacientům?

  Psiloc*ybin by mohl pomáhat pacientům s farmakorezistentní depresí nebo existenciálním distresem při vážném onkologickém onemocnění. Česko už má legislativní rámec pro jeho využití v léčbě. Co je třeba ještě vyřešit, aby se psyche*delicky asistovaná terapie dostala k pacientům? https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/10/lecba-psilocybinem-cesko-kdy-pomuze-prvnim-pacientum/

Po porodu se může zhroutit i táta. Poporodní deprese není jen ženská věc

  Depresi po narození dítěte zažije zhruba jeden otec z deseti, nejčastěji mezi třetím a šestým měsícem. Mluví se o ní málo, i když se dotýká celé rodiny. https://medium.seznam.cz/clanek/jeden-blazen-po-porodu-se-muze-zhroutit-i-tata-poporodni-deprese-neni-jen-zenska-vec-334896

Usměvavá deprese schovává trápení. Jak ji poznat a jak s ní pracovat?

  Usmívají se, pracují, starají se o druhé a na otázku, jak se mají, automaticky odpoví, že dobře. Uvnitř ale mohou bojovat s prázdnotou, vyčerpáním a beznadějí. Usměvavá deprese je zrádná právě proto, že ji často není vidět. https://www.idnes.cz/jenproholky/lifestyle/usmevava-deprese-psychologie-psychika-bolest-osobni-rozvoj.A261020_192428_jph-lifestyle_abr

Tělo, které spustilo poplach

  Jana byla vždycky člověk, který všechno zvládal. Práce, domácnost, děti, nákupy, povinnosti. Když někdo potřeboval pomoc, byla první, kdo přispěchal. Jenže poslední měsíce se začala bát úplně obyčejných situací. Jednou stála v supermarketu u pokladny, když jí najednou začalo prudce bušit srdce. Zalila ji vlna horka, ruce se jí rozklepaly a měla pocit, že se nemůže nadechnout. „Dostávám infarkt,“ proběhlo jí hlavou. Opustila nákupní košík a vyběhla ven. Sedla si na lavičku a několik minut se snažila uklidnit. Když potíže odezněly, cítila se vyčerpaná a styděla se za to, co se stalo. Podobná situace se opakovala za několik dní. Tentokrát v autobuse. Potom v čekárně u lékaře. Začala se vyhýbat obchodům, veřejné dopravě a místům, odkud nemohla snadno odejít. Její svět se postupně zmenšoval. Nejhorší ale nebyly samotné záchvaty. Byla to neustálá obava, kdy přijde další. Po lékařském vyšetření a vyloučení tělesných příčin se dostala k psychiatrovi. Diagnóza zněla panická porucha. Jana ...

Úzkost nemusí vypadat jako strach. Těchto pět signálů lidé přehlížejí

  Podíl lidí s vysokou pravděpodobností duševní poruchy v České republice vzrostl během pár let o několik procent. Úzkost přitom nemusí být na první pohled patrná a její nenápadné projevy lidé často přehlížejí. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/659453-uzkost-nemusi-vypadat-jako-strach-techto-pet-signalu-lide-prehlizeji

Život s mužem s bipolární poruchou, když se období energie střídají s hlubokým útlumem

  Někdy má pocit, že dokáže změnit celý svět, jindy ho vyčerpá i obyčejné vstávání z postele. Život po boku muže s bipolární poruchou přináší chvíle naděje i bezmoci a učí partnerku, že láska sama o sobě nestačí na všechno. https://medium.seznam.cz/clanek/karvinska-baba-zivot-s-muzem-s-bipolarni-poruchou-kdyz-se-obdobi-energie-stridaji-s-hlubokym-utlumem-336453

Zraňují nás i krize, které neprožíváme na vlastní kůži. Psychiatr Horáček o „traumatu na dálku“

  Krizové události nás mohou zasáhnout, i když je sami neprožíváme. Na mezinárodní konferenci Scale 2026 na to upozornil Jiří Horáček, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Zásadní roli přitom hraje i to, odkud lidé informace čerpají. Jak se bránit pocitu bezmoci a co pomáhá obstát v dlouhodobé psychické zátěži? https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/10/jiri-horacek-o-traumatu-na-dalku-a-psychicke-odolnosti/

Dopis, který nikdy neposlal

  Petr pracoval ve stejné firmě jedenáct let. Kolegové ho považovali za spolehlivého člověka, který nikdy neztrácí nervy. Když někdo potřeboval pomoc, byl první, komu zavolal. Když měl někdo problém, dokázal ho vyslechnout celé hodiny. Jenže doma už takový nebyl. Poslední měsíce se stále častěji přistihoval, že nemá chuť s nikým mluvit. Telefon nechával bez povšimnutí, odmítal pozvání přátel a i obyčejné rozhodování ho vyčerpávalo. Jednoho večera otevřel starý notebook a začal psát dopis svému nejlepšímu kamarádovi. „Nevím, kdy jsem se začal tak moc přetvařovat. Všichni si myslí, že všechno zvládám. A já už ani nevím, jak jim vysvětlit, že někdy nezvládám vůbec nic.“ Dopis nikdy neposlal. Druhý den ale udělal něco, co dlouho odkládal. Objednal se k psychologovi a poprvé nahlas přiznal, že potřebuje pomoc. Po několika týdnech se ho kamarád zeptal, jestli je všechno v pořádku. Petr se chvíli odmlčel. „Ne úplně. Ale tentokrát už předstírám, že ano, mnohem méně.“ A možná právě tehdy za...

Z těžké deprese se na terapii nevypovídáte. Mozek napřed potřebuje energii, říká psychiatrička

  Jak poznat, kdy máme jenom blbou náladu a kdy už je to deprese? Jak dlouho mám čekat, než se rozhodnu vyhledat odbornou pomoc? A je možné antidepresivy depresi skutečně zaléčit tak, aby se pokud možno už nikdy nevrátila? O tom si budeme povídat s paní doktorkou Gabrielou Jinochovou, psychiatričkou kliniky Neocentrum. https://mojepsychologie.zeny.cz/videa-a-podcasty/moje-psychologie/z-tezke-deprese-se-na-terapii-nevypovidate-mozek-napred-potrebuje-energii-rika-psychiatricka-3961

Limonády zvyšují riziko úzkostí, ovoce naopak chrání psychiku. Vědci sledovali tisíce teenagerů

  Za výkyvy nálad dospívajících nemusí stát jen hormony. Roli může hrát i jídelníček. Tříletá australská studie spojila vyšší konzumaci ovoce s nižším rizikem úzkostných a depresivních příznaků, slazené nápoje je naopak zvyšovaly. Zelenina překvapivě žádný měřitelný efekt neměla. https://www.maminka.cz/clanek/limonady-zvysuji-riziko-uzkosti-ovoce-naopak-chrani-psychiku-vedci-sledovali-tisice-teenageru

Důležitý lék pro schizofreniky nebude v Česku dostupný od ledna do srpna! Co mají dělat pacienti a jejich rodiny?

  Tisíce pacientů se schizofrenií a jejich blízkých čeká nepříjemná zpráva: jeden z klíčových přípravků používaných při léčbě tohoto onemocnění nebude v České republice dostupný téměř celý příští rok. Lék Invega v síle 9 miligramů zmizí z trhu od 21. ledna 2027 a dodávky se mají obnovit teprve 7. srpna 2027. Na situaci upozornil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). https://prosvet.cz/invega-lek-schizofrenie-vypadek-dodavek-2027/

Dopis, který nikdy neposlal

  Petr seděl každý večer u kuchyňského stolu a psal dopisy své dceři. Bylo jí dvacet šest let a už téměř tři roky spolu nemluvili. Nikdy jí žádný dopis neposlal. V každém se omlouval za něco jiného. Za přísnost, za výčitky, za chvíle, kdy místo rozhovoru zvýšil hlas. A především za to, že si dlouho myslel, že rodič má vždycky pravdu. Jednoho dne přišla jeho sousedka. Všimla si, že Petr několik dní nevychází z bytu. „Petře, co se děje?“ „Čekám, jestli mi někdo napíše.“ „A kdo?“ „Dcera. Jenže ona neví, že čekám.“ Sousedka se podívala na stůl. Ležela tam hromada obálek, všechny nadepsané stejným jménem. „Proč jí prostě nenapíšete?“ Petr chvíli mlčel. „Protože se bojím, že mi odpoví. A ještě víc se bojím, že neodpoví vůbec.“ Sousedka si přisedla. „Víte, někdy člověk nepotřebuje slyšet, že mu bylo odpuštěno. Potřebuje jen konečně přiznat, že něco pokazil.“ Druhý den Petr napsal poslední dopis. Tentokrát krátký. „Ahoj. Nevím, jestli ještě někdy budeme sedět u jednoho stolu. Ale chtěl byc...

Psychické zdraví ve stáří je důležité. Deprese zkracují život, říká odbornice

  Stáří může provázet i smutek a deprese způsobené řadou těžkých životních situací, jako jsou například vážná nemoc či ztráta životního partnera. Jak se projevují příznaky zhoršení psychického stavu? A jak správně komunikovat se seniory ve špatném psychickém rozpoložení? Na tyto i další otázky moderátora Davida Chmátala odpovídala prezidentka spolku Senioři České republiky Jana Ouředníčková. https://tn.nova.cz/video/11079-headline-tn-live/573294-psychicke-zdravi-ve-stari-je-dulezite-deprese-zkracuji-zivot-rika-odbornice

Každá pátá čerstvá matka v Česku trpí depresí: nový screening odhalil rozsah problému! Co dělat, když radost z miminka nepřichází?

  Přibližně každá pátá žena v Česku se po porodu potýká s depresí. Ukázal to první plošný screening poporodní deprese, který byl v naší zemi systematicky proveden. Čísla jsou alarmující – a o to víc překvapí, jak málo se o tomto tématu ve společnosti mluví. Přitom poporodní deprese není rozmarem ani slabostí. Je to zdravotní stav, který se dá léčit, pokud ho včas někdo rozpozná. https://prosvet.cz/kazda-pata-cerstva-matka-v-cesku-trpi-deprese-screening/

Tuk, který může prospívat zdraví. Vědci u něj našli nečekanou souvislost s psychikou

  Většina lidí se snaží tělesného tuku zbavit. Ne všechny jeho druhy ale fungují stejně. Rozsáhlá studie publikovaná v časopise Nature zjistila, že lidé s aktivním hnědým tukem mívají méně často cukrovku, některá onemocnění srdce a cév i psychiatrické potíže včetně deprese a úzkosti. Vědci teď zkoumají, co za touto souvislostí stojí. https://magazin.aktualne.cz/tuk-ktery-muze-prospivat-zdravi-vedci-u-nej-nasli-necekanou-souvislost-s-psychikou/r~aaa29b8753a0332ac3e48d3c5e3caa96/?lp=1

Člověk, který nikdy neuměl říct ne

  Petr byl v práci považovaný za jednoho z nejspolehlivějších lidí. Když někdo potřeboval pomoc, obrátil se na něj. Když někdo nestíhal, Petr převzal jeho úkoly. Když někdo udělal chybu, Petr ji často napravil. Nikdy si nestěžoval. Nikdy nikoho neodmítl. Doma ale býval vyčerpaný, podrážděný a stále častěji bez nálady. Přesto všem tvrdil, že je všechno v pořádku. Jednou mu kolega v pátek odpoledne položil na stůl další práci. „Petře, mohl bys to ještě dodělat? Já už musím běžet.“ Petr se nadechl, chtěl říct ne, ale jako vždycky odpověděl: „Jasně, nech to tady.“ Večer seděl doma v kuchyni a najednou se rozplakal. Ne kvůli práci. Kvůli tomu, že si uvědomil, jak málo prostoru ve vlastním životě vlastně má. O několik týdnů později mu psycholog položil jednoduchou otázku: „Čeho se bojíte, když někoho odmítnete?“ Petr chvíli mlčel. „Že mě přestane potřebovat. A že potom pro něj nebudu důležitý.“ Tehdy poprvé pochopil, že celý život zaměňoval vlastní hodnotu za užitečnost pro ostatní. Násl...

Záchvat úzkosti a panická ataka: co dělat v akutní chvíli

  Srdce najednou bije na poplach, dech se zadrhává a hlavou vám bleskne myšlenka, že se děje něco hrozného. Panická ataka bývá extrémně nepříjemná, i když příznaky podle odborníků vrcholí během pár minut a pak slábnou. Jak záchvat úzkosti poznáte, co s ním v tu chvíli dělat a kdy jde o stav, se kterým naopak patříte k lékaři? https://www.dnesnizeny.cz/psychika/panicka-ataka/

Místo psychologa chatbot. S AI řeší trápení už třetina dospělých

  Máte trápení? Možná ho dneska dřív než kamarádovi svěříte umělé inteligenci. Podle nového průzkumu už to dělá třetina dospělých a mezi mladými dokonce více než polovina. https://liberecka.drbna.cz/zdravi/903156-misto-psychologa-chatbot-s-ai-resi-trapeni-uz-tretina-dospelych.html

Psychiatrie na kopečku: Léčba jako dro*ga. Někoho alkohol prostě baví

  Čekala jsem cokoli, ale ne to, že se léčebna pro mnohé lidi stává další dro*gou a bezpečným azylem před krutou realitou. Kam až sahají hranice lidského soucitu a kdy už je medicína prostě krátká? https://medium.seznam.cz/clanek/katerina-zelena-psychiatrie-na-kopecku-lecba-jako-droga-340099

Muž, který se bál vlastních myšlenek

  Petr seděl večer v kuchyni a už potřetí kontroloval zamčené dveře. Potom zhasl, odešel do ložnice a za několik minut se vrátil, aby se přesvědčil znovu. Nebál se zlodějů. Bál se, že něco přehlédl. Že udělal chybu. Že se kvůli němu někomu něco stane. Podobné myšlenky ho pronásledovaly celé měsíce. Kontroloval vypnutý sporák, zavřená okna, elektrické zásuvky i zprávy, které odeslal. Někdy strávil kontrolováním téměř hodinu. Jednou mu dcera položila jednoduchou otázku: „Tati, proč se pořád vracíš? Vždyť už jsi to kontroloval.“ Petr se zarazil. Chtěl jí vysvětlit, že si nemůže pomoct. Že mu hlava stále našeptává, že tentokrát určitě něco zapomněl. Nakonec poprvé přiznal, že se bojí vlastních myšlenek. Vyhledal odbornou pomoc a postupně začal pracovat na své úzkosti a nutkavém kontrolování. Jednoho večera zamkl dveře, zkontroloval je pouze jednou a odešel. Strach nezmizel okamžitě. Ale Petr poprvé pochopil, že nemusí každé myšlence poslechnout. Protože ne každá myšlenka, která nás vyd...

I lidé s duševním onemocněním chtějí pracovat, běžný trh jim ale musí jít naproti

  Téměř dvacet let se Lenka Košáková potýkala střídavě s depresemi a mániemi, aniž by o nich věděla. Duševní onemocnění ovlivňovalo její život i zaměstnání, v němž často kvůli nemoci chyběla. Uplatnění na trhu práce však našla i po zjištění, že trpí bipolární afektivní poruchou. https://www.novinky.cz/clanek/zdravi-i-lide-s-dusevnim-onemocnenim-chteji-pracovat-bezny-trh-jim-ale-musi-jit-naproti-40603609

Agresivního chování na školách přibývá. Podle psychologa jsou na vině hlavně sociální sítě a rodiče

  Ministerstvo školství zvažuje nová opatření proti agresivnímu chování žáků, včetně možnosti jejich dočasného vyloučení z běžné výuky. Jak vážný problém agresivita ve školách představuje a jak ji školy řeší, upřesňoval v rozhovoru pro Český rozhlas Plus školní psycholog Otakar Patočka, který působí na dvou školách v Mladé Boleslavi. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/agresivniho-chovani-na-skolach-pribyva-podle-psychologa-jsou-na-vine-hlavne_2610161118_kch

Zastavit krvácení umíme, co když ale dítě nebo kolega propadne depresi? Experti radí, jak poskytnout první pomoc duši

  Do svých deseti let to byla veselá, bezproblémová dívka. Ale pak se něco stalo. Sofie se propadla do zármutku a plačtivých nálad. „V té době se dcera poprvé setkala se smrtí. Umřel jí pes, s nímž od malička vyrůstala. Ve stejném období přišla i o dědečka a na těžkou nemoc zemřel také chlapec z její třídy,“ líčí dívčina matka Valérie v bistru na kraji Prahy. Její jméno a jméno dcery je v článku změněno. https://vikend.hn.cz/c1-67945170-zastavit-krvaceni-umime-co-kdyz-ale-dite-nebo-kolega-propadne-depresi-experti-radi-jak-poskytnout-prvni-pomoc-dusi

Hlasy za zavřenými dveřmi

  Petr měl třicet dva let, stabilní zaměstnání a malý byt na okraji města. Ještě před několika měsíci žil docela obyčejný život. Potom se ale začalo něco měnit. Nejdříve měl pocit, že ho kolegové v práci sledují. Když se dva lidé bavili a zasmáli, byl přesvědčený, že mluví o něm. Později začal věřit, že některé televizní zprávy obsahují skryté vzkazy určené přímo jemu. Jednoho večera uslyšel hlas. „Nedůvěřuj mu. Ví, co jsi udělal.“ Petr se otočil. V místnosti nikdo nebyl. Další dny se hlas vracel. Někdy mu radil, jindy ho obviňoval. Občas slyšel několik hlasů, které spolu diskutovaly, jako by seděly u jednoho stolu. Přestal chodit do práce. Přestal zvedat telefon. Začal zamykat dveře několikrát za sebou, protože měl strach, že se někdo dostane dovnitř. Jeho sestra nakonec přijela na návštěvu. Našla ho sedět v kuchyni, s rukama přitisknutýma k uším. „Petře, co se děje?“ Podíval se na ni a tiše odpověděl: „Oni říkají, že mi chceš ublížit. Ale já už nevím, komu mám věřit.“ Sestra ho n...

Stát chce přijmout 285 nových školních psychologů. Důvodem je obava o psychický stav dětí

  Státní rozpočet je v posledních týdnech velmi diskutovaným tématem. Ministerstvo financí v něm počítá také s nárůstem výdajů na školní psychology. Těch by mělo být nově ve školách o několik stovek víc.  https://www.tvguru.cz/stat-chce-prijmout-285-novych-skolnich-psychologu/

Terapie, nebo léky? Jak poznat hranici, kdy je čas řešit ADHD s psychiatrem a přejít na medikaci

  Mnozí dospělí s ADHD v sobě nesou hluboce zakořeněný pocit, že by se jen měli „víc snažit“ a dávat větší pozor. Když pak narazí do zdi a dostaví se chronické vyčerpání, deprese nebo úzkosti, málokoho napadne, že nejde o osobní selhání, ale o přetížený nervový systém. Kolem medikace poruch pozornosti přitom ve společnosti stále panuje obrovské stigma, proto jsme se zeptali psychiatričky MUDr. Gabriely Jinochové nejen na to, jak celý proces funguje, ale také na to, kdy je čas se obrátit na odborníka. https://mojepsychologie.zeny.cz/videa-a-podcasty/moje-psychologie/terapie-nebo-leky-jak-poznat-hranici-kdy-je-cas-resit-adhd-s-psychiatrem-a-prejit-na-medikaci-3925

Proč v terapeutických křeslech nesedí ti, kteří ublížují?

  Sedíte v křesle u terapeuta, o tisícovku lehčí, v ruce žmouláte papírový kapesník a snažíte se posbírat střepy svého sebevědomí. https://medium.seznam.cz/clanek/bod-obratu-proc-v-terapeutickych-kreslech-nesedi-ti-kteri-ublizuji-336480

Hlas, který slyšel jen on

  Petr seděl v tramvaji a tiše si povídal s mužem, který stál vedle něj. „Dneska už nikomu nevěř,“ řekl mu muž. Petr přikývl. Jenže ostatní cestující viděli něco jiného. Vedle Petra nikdo nestál. První týdny si myslel, že jde o únavu. Potom začal slyšet hlasy i doma. Někdy mu radily, jindy ho obviňovaly. Občas mu tvrdily, že sousedé proti němu něco plánují. Postupně přestal chodit do práce. Přestal zvedat telefon. Zakrýval okna, protože měl pocit, že ho někdo sleduje. Jeho sestra ho jednoho dne přesvědčila, aby navštívil psychiatra. Diagnóza zněla schizofrenie. Petr nejprve odmítal uvěřit, že jeho prožitky mohou souviset s nemocí. Hlasy pro něj byly skutečné. Jeho strach byl skutečný. A právě proto bylo tak těžké přijmout, že jeho mozek může vytvářet přesvědčivou realitu, která neodpovídá okolnímu světu. Léčba nebyla jednoduchá. Trvalo dlouho, než se jeho stav stabilizoval. Hlasy postupně zeslábly a Petr se začal znovu vracet do běžného života. Jednou sestře řekl: „Nejhorší nebylo,...

Psychiatrická klinika rozšíří péči i na dětské pacienty

  Zásadní rekonstrukcí a dostavbou prochází sídlo Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. V rámci nové koncepce moderní psychiatrické péče umožní stavební práce nejen navýšení počtu lůžek, ale především rozšíření zaměření odborníků i na dětské pacienty. Nemocnice tak reaguje na množství dětí s duševními obtížemi, kterých v posledních letech výrazně přibývá. https://www.tvmorava.cz/psychiatricka-klinika-rozsiri-peci-i-na-detske-pacienty/

Děti se po pár dnech bez mobilu začnou měnit, říká psychiatr

  Úzkosti, sebepoš*kozování, problémy s pozorností i osamělost. S psychickými obtížemi se potýká stále více dětí a dospívajících. Dětský psychiatr Pavel Theiner v podcastu Pauza pro duši vysvětluje, jakou roli v tom mohou hrát mobilní telefony a sociální sítě a proč je pro mladé lidi zásadní skutečný lidský kontakt. https://www.novinky.cz/clanek/dite-rodina-deti-se-po-par-dnech-bez-mobilu-zacnou-menit-rika-psychiatr-40602572

Hlasy, které nikdo jiný neslyšel

  Martinovi bylo třicet dva let, když se poprvé začal bát vlastního bytu. Nejdříve to byly jen zvláštní zvuky. Šepot za dveřmi, tlumený smích na chodbě a pocit, že někdo komentuje každý jeho krok. Později začal slyšet hlasy i ve chvílích, kdy byl úplně sám. „Stejně ti nikdo nevěří.“ „Oni o tobě vědí všechno.“ Martin začal kontrolovat zámky, zatahovat závěsy a vypínat telefon. Byl přesvědčený, že ho někdo sleduje. Když mu sestra řekla, že se jí jeho chování zdá zvláštní, rozzlobil se. Vždyť přece slyšel, co slyšel. Proč mu nikdo nevěří? Jednoho dne už strach nedokázal zvládnout a souhlasil s psychiatrickým vyšetřením. Diagnóza zněla: schizofrenie. Následovala léčba, nastavování medikace a dlouhé rozhovory s lékařem. Hlasy postupně ztrácely na intenzitě. Martin se učil rozpoznávat, kdy mu vlastní mysl předkládá něco, co ostatní nevnímají. Po několika měsících řekl sestře: „Víš, co bylo nejhorší? Ne ty hlasy. Ale to, že jsem se bál o nich vůbec někomu říct.“ Sestra ho objala. A Martin...

SÚKL upozornil na nebezpečný lék. Může mít vážné vedlejší účinky, varuje úřad

  Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) informoval o přehodnocení léku na depresi. Existují obavy, že některé jeho vedlejší účinky jsou příliš závažné a mohly by být i nevratné. Lék je registrovaný v řadě evropských států. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/660520-sukl-upozornil-na-nebezpecny-lek-muze-mit-vazne-vedlejsi-ucinky-varuje-urad

Nové pacienty přijímají za půl roku, někteří vůbec. Dětští psychiatři nestíhají

  Volný termín na vyšetření za půl roku, zápis na čekací listinu s nejasným výsledkem nebo rovnou odmítnutí. Takový verdikt si často vyslechnou rodiče, kteří shánějí v Olomouckém kraji dětského psychiatra. Přestože Všeobecná zdravotní pojišťovna uvádí, že síť smluvních zařízení splňuje požadavky na dostupnost péče, kapacity ordinací jsou dlouhodobě napjaté. https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/detsky-psychiatr-psychiatrie-dostupnost-pece-olomoucky-kraj.A261102_977839_olomouc-zpravy_stk

Bez emocí a bez výčitek: Ve kterých profesích slaví psychopati největší úspěch?

  Mnoho z těch, kteří kdy pracovali v korporaci, na úřadě nebo ve větším kolektivu, někdy v duchu či nahlas označili některého ze svých kolegů nebo nadřízených za „blázna“ či rovnou „psychopata“. Ve valné většině jde o kancelářskou nadsázku. Výzkumy však ukazují, že skuteční psychopati mezi námi doopravdy pracují a některá zaměstnání je přitahují doslova jako magnet. Která to jsou? https://mojepsychologie.zeny.cz/vztahy/kariera/bez-emoci-a-bez-vycitek-v-jakych-profesich-slavi-psychopati-nejvetsi-uspech-3927

Umění na předpis? NUDZ chce proti úzkostem a depresím bojovat kulturou

  Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea, knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou (NPPK) propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami, informoval v úterý v tiskové zprávě mluvčí NUDZ Jan Červenka. https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/10/nudz-platforma-kultura-uzkosti-deprese/

Když se člověk usmívá, ale uvnitř už nemůže

  Petr chodil každý den do práce, odpovídal na zprávy, nakupoval a občas zašel s přáteli na kávu. Na první pohled žil úplně normálně. Nikdo ale nevěděl, co se odehrává za zavřenými dveřmi jeho bytu. Každé ráno se probouzel s úzkostí. Ještě než otevřel oči, cítil svírání na hrudi a strach z dalšího dne. Někdy měl pocit, že všechno kolem něj je neskutečné, jako by svůj život pouze sledoval z povzdálí. Nejhorší byly večery. Telefon odložil, zhasl světlo a zůstal sám se svými myšlenkami. Přemýšlel, proč nedokáže být šťastný, když má vlastně všechno, co by podle ostatních měl mít. Jednou se ho kolegyně zeptala: „Petře, ty se pořád usmíváš. Jak to děláš, že jsi nikdy smutný?“ Chvíli mlčel a potom odpověděl: „Protože kdybych přestal předstírat, možná by si někdo všiml, jak moc se uvnitř trápím.“ Ten večer poprvé někomu přiznal, že potřebuje pomoc. A pochopil jednu důležitou věc: Největší bolest někdy nenosí ti, kteří pláčou. Ale ti, kteří se naučili usmívat, aby nikdo nepoznal, že už nemo...

Poporodní depresi lze odhalit předem. Jak funguje nový typ screeningu v praxi?

  Místo očekávané euforie přichází po porodu hluboký smutek, úzkost a pocity absolutního vyčerpání? Poporodní deprese není osobní selhání matky, ale nemoc, o které se ve společnosti stále mluví jen šeptem. Kde leží hranice mezi běžným splínem a jak může jeden nenápadný dotazník včas odhalit blížící se krizi? https://mojepsychologie.zeny.cz/dusevni-zdravi/pruvodce-svetem-psychologie/poporodni-depresi-lze-odhalit-predem-jak-funguje-novy-typ-screeningu-v-praxi-3912

Podzimní splín, nebo už deprese? Co s námi dělá tma před pátou

  Hodiny jsme posunuli zpět a tma přichází už před pátou. Podzimní útlum zná hodně lidí. Kdy jde o běžný splín, kdy o sezónní depresi a co opravdu pomáhá? https://medium.seznam.cz/clanek/pavla-madi-podzimni-splin-nebo-uz-deprese-co-s-nami-dela-tma-pred-patou-338130