Duševní zdraví 🍀

    Dnes jsme dostali od Facebooku blokaci na 30 dnů. Nemůžeme tedy na Facebooku zveřejňovat další články, kterých máme v současnosti již více než 2 600 ks. 📚 Zvažujeme proto, že po dobu blokace budeme pokračovat především na sítích Threads a X. 🔄 Zachováte nám svou přízeň a budete nás dočasně sledovat i tam? ❤️ Budeme rádi, když nám zanecháte svůj názor formou komentáře, nebo případně nám můžete napsat soukromě nebo zcela anonymně na e-mail. 📩 Děkujeme, že jste s námi. 🙏 Hezký den Tým Duševního zdraví 🌿 ------------------------- 📌 https://x.com/dusevni_zdravi 📌 📌 https://www.threads.com/@dusevnizdravi 📌

  Psychiatr Jiří Raboch je vášnivý tenista. Moc rád proto cituje z dánské studie, která tenis stanovila jako nejlepší sport pro prodloužení života – až o 10 let. Kromě samotného pohybu totiž lidem přináší i to, že se u této činnosti cítíme dobře. „Nemáte spěchat, máte být v hezkém prostředí a s někým si u toho třeba popovídat. To je ten život, o který bychom se měli snažit,“ říká profesor. https://vikend.hn.cz/c1-67918020-svet-se-zmenil-zpusobem-jaky-neprospiva-psychice-misto-sexualnich-ci-rodicovskych-pudu-nastupuje-ten-bazici-po-zprijemneni-existence

  Vyjednávání s psychopatem je častější, než si myslíte, a má svá specifika. Jak je poznat? Na čem je jejich vyjednávání založeno? Kdy jejich taktiky fungují? Jak se efektivně bránit? https://medium.seznam.cz/clanek/jan-vasek-jak-obstat-pri-vyjednavani-s-psychopatem-311162

  Podnikatel může být obklopen lidmi, mít zaměstnance, klienty, obchodní partnery i rodinu – a přesto se cítit sám. Podnikatelská samota často nevzniká proto, že by člověk neměl kolem sebe žádné lidi. Vzniká proto, že některé věci nemá s kým skutečně sdílet. Rozhodnutí o penězích, zaměstnancích, investicích, budoucnosti firmy nebo riziku nakonec často zůstává na něm. Jak poznat, že se podnikatelská samota začíná týkat i vás? Můžete například: - mít pocit, že své starosti nemůžete nikomu říct, protože „to stejně nikdo nepochopí“, - neustále nosit práci v hlavě, i když jste doma nebo na dovolené, - vyhýbat se rozhovorům o tom, že se vám nedaří, protože nechcete vypadat slabě, - mít kolem sebe mnoho lidí, ale jen málo skutečně blízkých vztahů, - zjišťovat, že téměř všechny rozhovory se točí kolem práce, - odmítat pomoc a mít pocit, že všechno musíte zvládnout sami, - postupně ztrácet chuť na společenský život a raději zůstávat sám, - pociťovat podrážděnost, únavu, napětí nebo prázdnot...

  Mělo by to být nejkrásnější období v životě. Jenže místo zaplavení štěstím přichází svíravá úzkost, beznaděj a pocit, že selháváte hned na startovní čáře. Poporodní deprese není jen „domácí fňukání“. Je to temná propast, do které každoročně spadnou desetitisíce žen. A paradoxně do ní často padají ty nejsilnější. https://mojepsychologie.zeny.cz/vztahy/rodicovstvi/poporodni-deprese-si-nevybira-proc-casto-srazi-na-kolena-ty-nejsilnejsi-z-nas-3581?meiro=dnt

  Dát 30 lidí v akutní psychické krizi na jednu chodbu a tvrdit, že jde o to nejlepší pro jejich psychickou pohodu, zní spíš jako vtip z hořkosladké komedie než standard moderní medicíny založené na důkazech. https://medium.seznam.cz/clanek/jindrich-jasik-velka-studie-otevreneho-dialogu-je-v-cr-8-z-10-psychiatrickych-hospitalizaci-zbytecnych-314095

  Podnikatel může působit sebevědomě, rozhodně a odolně. Uvnitř ale často řeší úplně jinou otázku: Co když to nezvládnu? Strach z neúspěchu patří k běžné psychické zátěži podnikání. Nejde přitom pouze o obavu ze ztráty peněz. Pro podnikatele může neúspěch znamenat také ztrátu společenského postavení, zklamání lidí kolem sebe, poškození vlastní pověsti nebo pocit, že selhal jako člověk. Právě proto může být strach z neúspěchu velmi nenápadný. Podnikatel nezačne nutně podnikání opouštět. Může naopak pracovat ještě více, kontrolovat každý detail, odkládat důležitá rozhodnutí, odmítat rizikové příležitosti nebo se snažit mít všechno dokonale pod kontrolou. Problém nastává ve chvíli, kdy strach přestane být užitečným varováním a začne řídit rozhodování. Člověk pak nemusí dělat to, co je pro firmu nejlepší, ale to, co mu přináší nejmenší psychické ohrožení. Zdravější přístup neznamená přesvědčovat sám sebe, že neúspěch nikdy nepřijde. Znamená připustit možnost, že některé rozhodnutí nemu...

  Lidé s bezpečnou vztahovou vazbou jsou obecně mnohem uvolněnější, ale méně ostražití, říká v rozhovoru sociální psycholog Konstantinos Kafetsios, který působí na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Kafetsios ve svém výzkumu zkoumá, jak převažující citová vazba ovlivňuje fungování celé společnosti a její reakce na krize. https://denikn.cz/2158009/spolecnost-potrebuje-uzkostne-a-vyhybave-lidi-dokazou-lepe-zachytit-hrozby-rika-vedec/

  Článek přibližuje noční boje lidí s ADHD, zahrnuje exekutivní paralýzu a fenomén „T-Rex arms“ (ruce tyranosaura) jako hledání hlubokého tlaku pro zklidnění nervové soustavy. https://medium.seznam.cz/clanek/meggie-mccaiova-spite-jako-dinosaurus-proc-lide-s-adhd-svadi-kazdou-noc-bitvy-s-vlastnim-telem-313739

  Podnikatel může být unavený i tehdy, když pracuje v oboru, který si sám vybral. Ne proto, že by svou práci neměl rád. Ale proto, že příliš dlouho nese odpovědnost za příliš mnoho věcí najednou. Rozhodnutí, zaměstnanci, zákazníci, finance, smlouvy, investice, chyby i budoucnost firmy. Některé problémy lze odložit. Jiné čekají na rozhodnutí okamžitě. A podnikatel často nemá možnost jednoduše říct: „Dnes už to neřeším.“ Právě neustálá odpovědnost může být psychicky vyčerpávající. Člověk postupně přestává odpočívat i ve chvíli, kdy fyzicky nepracuje. Myšlenky pokračují dál. Co když přijde horší měsíc? Co když udělám špatné rozhodnutí? Co když někdo selže? Co když firma nebude fungovat beze mě? Problém přitom nemusí začít dramatickým zhroucením. Často přichází nenápadně. Podnikatel je podrážděnější, hůře spí, ztrácí trpělivost, nedokáže vypnout nebo má pocit, že už nemá z práce stejnou radost jako dříve. Dlouhodobý pracovní stres může vést k vyčerpání, psychickému odstupu od práce a p...

  Chessie King je znovu těhotná a využila příležitost k otevření velmi osobního a ožehavého tématu, jenž je ve společnosti spíš tabu. Influencerka přiznala, že po narození jejich prvního potomka trpěl manžel tak silnými depresemi, že pomýšlel na sebev*raždu. Jak to nakonec zvládli a jak se připravují na druhé dítě? https://www.super.cz/clanek/pribehy-i-muzi-mohou-mit-poporodni-deprese-manzel-slavne-influencerky-se-chtel-po-narozeni-dcery-zabit-ona-je-ted-znovu-tehotna-1527221

  Samota jako volba, nebo úkryt před strachem? Skutečný rozdíl mezi introvertem a člověkem se sociální fobií. Hranice mezi zdravou introverzí a strachem z lidí, který vám brání ve spokojeném životě. https://medium.seznam.cz/clanek/pavel-silhan-stranite-se-lidi-mozna-nejste-introvert-ale-trpite-socialni-fobii-313844

  O podnikání se často mluví jako o cestě ke svobodě, nezávislosti a finančnímu úspěchu. Méně se ale mluví o ceně, kterou za něj může člověk zaplatit vlastní psychikou. Podnikatel totiž často nenese pouze odpovědnost za sebe. Rozhoduje o zaměstnancích, penězích, zakázkách, investicích i budoucnosti firmy. A zatímco zaměstnanec může po pracovní době zavřít počítač, podnikatel může mít práci v hlavě prakticky nepřetržitě. Největším problémem přitom nemusí být samotný stres. Nebezpečná je dlouhodobá kombinace tlaku, nejistoty a pocitu, že není možné polevit. Člověk začne postupně považovat únavu za normální, odpočinek za ztrátu času a vlastní hodnotu začne spojovat s výkonem firmy. Psychická cena podnikání se může projevit podrážděností, problémy se spánkem, úzkostmi, vyčerpáním, ztrátou motivace nebo zhoršením vztahů. Někdy přijde okamžik, kdy podnikatel zjistí, že vybudoval fungující firmu, ale sám už fungovat nedokáže stejně jako dříve. To neznamená, že podnikání je nezdravé. Zname...

  Rodiče se na Rodičovskou linku stále častěji obracejí s problémy, které se navzájem prolínají. Vedle rodinných sporů řeší úzkosti, deprese, sebep*oškozování nebo sebev*ražedné chování svých dětí. Pomoc přitom často není snadné najít. Kapacity psychologů a psychiatrů jsou omezené. https://hradecka.drbna.cz/spolecnost/897704-dite-se-sebeposkozuje-rodice-hledaji-pomoc-psycholog-neni-k-sehnani.html

  Pavla žije s depresí třicet let. Když ji naposledy dostala až na hranici života a smrti, sama požádala o léčbu, které se mnoho lidí děsí. Elektrokonvulzivní terapie jí podle jejích slov pomohla vrátit budoucnost. https://www.flowee.cz/zdravi/17415-deprese-ji-vzala-barvy-i-chut-zit-elektrosoky-ji-pomohly-vratit-se-zpatky

  Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik (Psyres), si prošla čtvrtstoletím na antidepresivech i traumatem z domácího násilí. Dnes pomáhá financovat špičkový český výzkum, který mění pohled na psychiatrii. V rozhovoru pro Reflex popisuje své osobní uzdravení, legislativní průlom i obavy z politických čistek. https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/137555/vysazeni-bylo-psychicke-peklo-ale-doslo-k-uzdraveni-vysvetluje-jana-bednarova-jak-psychedelika-meni-lecbu.html

  Vyhoření nemusí člověku vzít jen výkon. Dlouhodobé vyčerpání se může překrývat se ztrátou radosti, naděje i vůle něco změnit. Kde končí pracovní únava a začíná deprese – a proč už nestačí říct: Odpočiň si? https://medium.seznam.cz/clanek/vojta-cibulka-vyhoreni-neni-jen-unava-kdyz-clovek-ztraci-chut-pracovat-a-nekdy-i-zit-311277

  Perfekcionismus může na první pohled vypadat jako výhoda. Podnikatel chce odvádět kvalitní práci, dělat správná rozhodnutí a mít věci pod kontrolou. Problém nastává ve chvíli, kdy se snaha o kvalitu změní v přesvědčení, že chyba není přípustná. Perfekcionistický podnikatel často dlouho připravuje rozhodnutí, opakovaně kontroluje detaily a odkládá věci, dokud nejsou podle jeho představ. Může mít problém delegovat, protože má pocit, že nikdo jiný úkol nezvládne stejně dobře. Výsledkem však nemusí být vyšší kvalita. Často přichází únava, frustrace, zpomalení práce a pocit, že nikdy není hotovo. Za perfekcionismem navíc nemusí stát pouze vysoké nároky. Často je v něm přítomný strach z chyby, kritiky, selhání nebo ztráty kontroly. Člověk pak nepracuje pouze proto, aby vytvořil dobrý výsledek. Snaží se především zabránit tomu, aby udělal něco špatně. V podnikání je přitom chyba přirozenou součástí rozhodování. Každé rozhodnutí probíhá v určité míře nejistoty a nikdo nemá k dispozici vš...

  Má původní představa o rozhovoru s legendárním psychiatrem Radkinem Honzákem byla poměrně jasná s ohledem na leitmotiv tohoto vydání, kterým je radost. Navíc po posledních měsících potřebujeme najet na pozitivní vlnu, ne? Nicméně pan doktor navrhl jiné téma, a to poměrně „neradostné“. Smrt. Ale jak sám říká, v životě všechno souvisí se vším. A ať chceme, či ne, i ten seberadostnější životní příběh končí jednou stejně jako všechny ostatní – smrtí. https://www.zeny.cz/vztahy-a-rodina/radkin-honzak-zvykli-jsme-si-ze-smrt-prichazi-az-v-druhe-polovine-zivota-7999.html

  Když se mluví o depresi, nejčastěji se zmiňuje chemie mozku, genetika či stres. To všechno hraje svou roli. Existuje ale ještě jeden pohled, který bývá opomíjený. https://medium.seznam.cz/clanek/patrik-tichy-deprese-prichazi-kdyz-zivot-postrada-jasny-smysl-313202

  Podnikání může začít jako cesta ke svobodě. Paradoxně se ale může stát důvodem, proč člověk o svou svobodu postupně přijde. Nejdříve pracujete o něco déle. Potom večer kontrolujete e-maily. Pracovní telefon máte stále u sebe. Víkend už není úplně víkend a dovolená se mění v práci z hotelového pokoje. Říkáte si, že je to jen dočasné. Že až firma vyroste, zpomalíte. Jenže firma roste – a hranice mezi podnikáním a životem mizí. Podnikatel často nemá nikoho, kdo mu řekne: „Pro dnešek končíš.“ Odpovědnost, rozhodování, finance i problémy zůstávají v hlavě i po pracovní době. Dlouhodobé přetížení přitom může přispívat k vyčerpání, ztrátě motivace, problémům se spánkem, podrážděnosti nebo postupnému vyhoření. Největším problémem není množství práce samo o sobě. Problém nastává ve chvíli, kdy se podnikání stane jedinou součástí identity člověka. Když přestanete mít čas na rodinu, přátele, odpočinek, zájmy nebo obyčejné nicnedělání, nemusíte být úspěšnější. Možná jen postupně spotřebovává...

Každý z nás se někdy ocitne v situaci, kdy je toho na něj moc. Těžké životní zkoušky, dlouhodobý stres, ztráta blízkého člověka nebo pocit hlubokého vyčerpání mohou přivést myšlenky na místo, kde věci vypadají bezvýchodně.  10. září – Světový den prevence sebev*ražd si připomínáme, že v tom nikdo nemusí zůstávat sám a že požádat o pomoc není projevem slabosti, ale odvahy. Duševní zdraví je stejně důležité jako to tělesné. Když nás trápí silná bolest, vyhledáme lékaře – a stejně přirozené by mělo být vyhledat odborníka, když nás trápí duše. Kam se obrátit, když potřebujete pomoct vy nebo někdo z vašeho okolí? Pokud procházíte náročným obdobím, máte chmurné myšlenky nebo vidíte, že se trápí nékdo z vašich blízkých, neváhejte kontaktovat tyto anonymní a bezplatné linky důvěry: Linka první psychické pomoci (pro dospělé): 116 123 (nonstop, zdarma) Linka bezpečí (pro děti, mládež a studenty do 26 let): 116 111 (nonstop, zdarma) Linka seniorů (pro starší spoluobčany a pečující...

10. září si svět připomíná Den prevence sebevražd. Není to den, který má vyvolávat strach. Je to den, který má připomenout jednu zásadní věc: o sebevražedných myšlenkách je možné mluvit. A někdy právě rozhovor může být prvním krokem k tomu, aby člověk nezůstal se svým utrpením sám. Člověk, který přemýšlí o sebevraždě, nemusí působit zoufale. Může chodit do práce, starat se o rodinu, komunikovat s okolím a navenek fungovat téměř normálně. Uvnitř však může prožívat beznaděj, vyčerpání nebo pocit, že už nevidí žádné řešení. Prevence proto nezačíná až v krizové situaci. Začíná mnohem dříve – zájmem o druhé, schopností naslouchat a ochotou brát jejich trápení vážně. Věta „Jak se opravdu máš?“ může být důležitější, než si myslíme. Stejně jako jednoduché „Jsem tady pro tebe.“ Pokud někdo naznačuje, že nechce žít, není vhodné jeho slova bagatelizovat, zesměšňovat nebo automaticky odbývat větou „To bude dobré“. Mnohem důležitější je zůstat s ním v kontaktu a pomoci mu vyhledat odbor...

Mezinárodním dnem prevence sebevražd začínají ve čtvrtek Týdny pro duševní zdraví. Mezi 10. zářím a 10. říjnem upozorňuje akce na životní obtíže lidí s duševním onemocněním, například hledání a následné udržení stálého zaměstnání. „Při práci vyžadují jiná specifika než třeba lidé s mentálním postižením. Potřebují například delší a častější přestávky,“ říká pro Český rozhlas Zlín sociální pracovník Kryštof Amcha. https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/zamestnavatele-na-ne-nejsou-pripraveni-lide-s-dusevnim-onemocnenim-maji-problem_2609100716_raf

Skladba našeho jídelníčku přímo ovlivňuje to, jak se cítíme. Propojení mikrobiomu střeva s mozkem, osa mikrobiom-střevo-mozek, hraje klíčovou roli v rozvoji úzkostí i depresí. https://medium.seznam.cz/clanek/pavel-silhan-jidlo-jako-lek-na-dusi-jak-mikrobiom-ovlivnuje-uzkost-315010

Podnikání může vztah posílit. Stejně tak ho ale může pomalu rozložit. Ne proto, že by podnikatelé neuměli milovat, ale proto, že podnikání často přináší tlak, který se postupně přelévá i do osobního života. Největším problémem bývá čas. Podnikatelova hlava zůstává v práci i tehdy, když fyzicky sedí doma. Telefon, e-maily, zákazníci, zaměstnanci, peníze a neustálé rozhodování vytvářejí pocit, že „ještě něco musí vyřešit“. Partner pak může začít mít pocit, že je až na druhém místě. Dalším problémem jsou finance. Nejistý příjem, dluhy, investice nebo obava z finančního kolapsu mohou způsobovat napětí, podrážděnost a hádky. A čím větší tlak podnikatel cítí, tím obtížnější může být o něm otevřeně mluvit. Vztah často nezačne ničit jedna velká hádka. Může ho rozkládat dlouhodobý nedostatek pozornosti, komunikace, společného času a pocitu bezpečí. Nebezpečné je také přesvědčení, že „až se podnikání stabilizuje, všechno se spraví“. Jenže mezitím mohou vzniknout emoční vzdálenost, ne...

Rozlehlý park, secesní kostel s vysokou věží, divadlo i vlastní hřbitov. A k tomu pověst, kterou zná snad každý Čech. Když se řekne „Bohnice“, většina lidí si vybaví blázinec. Za tímto zjednodušením se ale skrývá jedno z nejvýznamnějších psychiatrických zařízení ve střední Evropě. Letos slaví už 117 let od svého osamostatnění. https://www.vitalia.cz/clanky/historie-psychiatricke-nemocnice-v-bohnicich/

  Miloš Kopecký se svých psychiatrů opakovaně ptal, zda se jeho maniodepresivní psychóza může přenést na dceru. Odpověď, kterou dostal, ho uklidnila. Realita po jeho smrti uklidňující nebyla. https://medium.seznam.cz/clanek/janayrin-sramicik-milos-kopecky-se-ptal-psychiatru-zda-jeho-nemoc-muze-dostat-dcera-odpoved-prisla-az-po-jeho-smrti-312673

  Teorie, že za depresi může nedostatek serotoninu, je zastaralá. Komu sloužila, dokud jsme jí věřili? A co ji nahradí? https://denikalarm.cz/2026/08/deprese-vec-chemie-nebo-vec-verejna/

  Někdy se člověk neodpojí od světa proto, že by mu přestal rozumět. Může se odpojit od vlastních emocí, těla nebo vzpomínek. Disociace patří mezi nejméně pochopené reakce psychiky na dlouhodobou zátěž.

  Podnikatel může mít firmu, která funguje, zákazníky, zaměstnance i slušné výsledky. Přesto večer leží v posteli a přemýšlí: Co když příští měsíc nepřijdou peníze? Co když nezaplatím faktury? Co když všechno spadne? Strach z finančního kolapsu patří mezi největší psychické zátěže podnikání. A často není vidět navenek. Podnikatel může působit sebejistě, rozhodně a kompetentně. Uvnitř ale neustále počítá. Kolik je na účtu. Kdy přijdou platby. Jaké budou náklady. Co když odejde klíčový klient. Co když přijde nečekaný výdaj. Problém nastává ve chvíli, kdy se reálné finanční riziko změní v permanentní pocit ohrožení. Člověk pak přestává odpočívat. Kontroluje účet i večer. Přemýšlí o penězích při jídle, před spaním i během víkendu. Každé zpoždění platby vnímá jako začátek katastrofy. Dlouhodobý stres přitom ovlivňuje schopnost rozhodovat. Člověk začne dělat krátkodobá rozhodnutí ze strachu místo strategických rozhodnutí s rozvahou. Může odmítat investice, přehnaně šetřit, přijímat nevýh...

  Byl to úplně obyčejný čtvrtek na Andělu. Venku mrholilo, takový ten podzimní déšť, co není dost silný na deštník, ale za pět minut vás promáčí na kost. Byla jsem na cestě ze samoobsluhy, v jedné ruce papírovou tašku s rohlíky a máslem, v druhé telefon, na kterém jsem projížděla zprávy. Bylo mi třicet, měla jsem pocit, že mám svůj život docela pod kontrolou – práci, nájem, vztahy. Všechno běželo tak, jak mělo. Až do chvíle, než jsem vstoupila do metra. Na schodech směrem dolů k nástupišti se mi najednou udělalo teskno. Ne smutno, ale zničehonic úzko. Na perónu stála spousta lidí, všichni mlčeli, dívali se do telefonů nebo do blba a čekali. Sousední kolej hlučně projížděla, vzduch byl těžký, vyhřátý a voněl takovým tím typickým prachem a ozónem. Zničehonic se mi sevřel hrudník. Znáte ten pocit, když na vás zpoza rohu někdo bafne a vám na vteřinu vyskočí srdce až do krku? Představte si tenhle moment, ale vynásobený deseti. A hlavně – bez toho rohu a bez toho člověka. Jen vy, papírov...

  Deprese se často rozvíjí nenápadně a její první příznaky lze snadno zaměnit za vyčerpání, stres nebo náročné životní období. Právě včasné rozpoznání varovných signálů přitom může výrazně ovlivnit další průběh onemocnění a pomoci člověku získat potřebnou podporu dříve, než se jeho stav zhorší.

  Člověk může vědět, kde je, kdo je a co se kolem něj děje, a přesto mít pocit, že svět není skutečný. Depersonalizace a derealizace patří mezi málo známé zkušenosti, které mohou být velmi děsivé.

  Podnikatel může působit sebejistě, rozhodně a úspěšně. Uvnitř ale může prožívat úplně jiný příběh: „Co když na to ve skutečnosti nemám? Co když ostatní zjistí, že nejsem tak schopný, jak si myslí?“ Právě tak může vypadat impostor syndrom – pocit, že vlastní úspěch není zasloužený a že člověk své výsledky získal spíše náhodou než schopnostmi. U podnikatelů může být tento problém obzvlášť výrazný. Podnikání totiž nabízí jen málo jistoty. Rozhodnutí mají často přímý finanční dopad, výsledky nejsou garantované a okolí může podnikatele vnímat jako člověka, který „má všechno pod kontrolou“. Jenže úspěch paradoxně nemusí nejistotu odstranit. Někdy ji ještě posílí. Podnikatel získá větší zakázku a řekne si, že měl štěstí. Překoná konkurenci a připíše to okolnostem. Firma roste, ale místo radosti přichází obava, že příště už se to nepodaří. Vzniká začarovaný kruh: člověk začne pracovat ještě více, snaží se dokazovat svou hodnotu a nastavuje si stále vyšší standardy. Odpočinek vnímá jako s...

  Fakultní nemocnice (FN) Plzeň zahajuje realizaci projektu zaměřeného na rozvoj urgentního příjmu prvního typu. Cílem je modernizace zdravotnického vybavení, zvýšení dostupnosti péče a zlepšení podmínek pro pacienty se specifickými potřebami.

  Manipulaci je možné rozebírat z různých úhlů pohledu a popsat nespočet obranných technik. Věřím však, že jsem vystihl to nejdůležitější, co byste o manipulaci měli vědět a jak se proti ní bránit.

  Podnikání se často prezentuje jako cesta ke svobodě. Ve skutečnosti ale může být také zdrojem obrovského psychického tlaku. Odpovědnost za peníze, zaměstnance, zákazníky, rozhodnutí i budoucnost firmy může člověka postupně vyčerpat. Podnikatel navíc často nemá možnost jednoduše „vypnout“. Telefon může zazvonit večer, problém přijde o víkendu a důležité rozhodnutí nelze odložit na pondělí. Psychika ale není neomezený zdroj energie. Jedním z nejdůležitějších kroků je vytvořit si hranice mezi podnikáním a osobním životem. Neznamená to ignorovat firmu. Znamená to určit si čas, kdy už pracovní problémy nemusí řídit váš večer, spánek ani vztahy. Důležitá je také schopnost delegovat. Podnikatel, který musí kontrolovat úplně všechno, si vytváří vlastní past. Kontrola může krátkodobě snižovat nejistotu, dlouhodobě však zvyšuje vyčerpání. Pomáhá také pravidelný pohyb, dostatek spánku, kontakt s lidmi mimo pracovní prostředí a chvíle, kdy člověk nedělá vůbec nic produktivního. Odpočinek nen...

  Policie zasahuje v budově Psychiatrické nemocnice v Dobřanech. Důvodem je anonymní hlášení o uložení bomby. Na místě probíhá bezpečnostní opatření.

  Jako pedagog, který si prošel prací s náctiletými, odmítám pohodlnou nálepku „sněhové vločky“. Děti nejsou slabé proto, že dokážou pojmenovat úzkost a požádat o pomoc. Slabý je spíš svět, který jejich potíže nejprve přehlíží a potom zesměšňuje.

  Musíte být v práci dostupní pořád? Pak možná nejste flexibilní. Možná jste jen permanentně ve střehu. Telefon zavibruje večer. Přijde e-mail. Zpráva od kolegy. Notifikace z pracovního chatu. A v hlavě okamžitě naskočí: Musím odpovědět. Neustálá dostupnost vytváří psychický tlak, který si člověk často ani neuvědomuje. Práce totiž nekončí odchodem z kanceláře. Končí až tehdy, když přestaneme očekávat další úkol, problém nebo požadavek. Mozek se kvůli tomu nedostane do skutečného režimu odpočinku. Člověk může sedět doma na gauči, ale psychicky je stále „v práci“. Kontroluje telefon, sleduje e-mail a podvědomě čeká, co přijde. Dlouhodobě může tento režim vést k podrážděnosti, problémům se spánkem, únavě, horší koncentraci nebo rostoucí úzkosti. Paradoxem je, že dostupnost často není totéž co produktivita. Člověk, který reaguje okamžitě na všechno, může působit velmi angažovaně. Ve skutečnosti ale postupně ztrácí schopnost soustředit se, prioritizovat a skutečně regenerovat. Zdravé pr...

  Psychiatrická nemocnice Jihlava dokončila po dvou letech přestavbu pavilonu akutní péče. Stavební práce vyšly na 150 milionů korun s DPH. I s náklady na přípravu stavby nemocnice investovala téměř 200 milionů korun, částečně z dotace, řekla ČTK ředitelka státní nemocnice Dagmar Dvořáková.