Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, dokáže přinášet extrémní výkyvy emocí, impulzivní jednání i hluboký pocit prázdnoty. Jednou z metod, která může být součástí léčby, je mindfulness neboli všímavost. Nejde o zázračné řešení, ale o dovednost, kterou lze postupně trénovat. Mindfulness učí člověka zaměřit pozornost na přítomný okamžik bez okamžitého hodnocení. U lidí s hraniční poruchou osobnosti to může znamenat schopnost všimnout si přicházejícího hněvu, strachu nebo smutku dříve, než emoce převezmou úplnou kontrolu. Díky tomu vzniká prostor rozhodnout se, jak zareagovat, místo impulzivního jednání. Cvičení mohou být velmi jednoduchá. Zaměřit se na vlastní dech, vnímat zvuky kolem sebe, sledovat pocity v těle nebo několik minut vědomě pozorovat své myšlenky, aniž by se člověk snažil je potlačit. Pravidelným tréninkem se zvyšuje schopnost zvládat stres i emočně náročné situace. Mindfulness je také jedním ze základních pilířů diale...

  Psychiatrické oddělení Svitavské nemocnice poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s úzkostmi, depresemi, psychózami, poruchami osobnosti, závislostmi i dalšími duševními obtížemi. Součástí oddělení je nejen lůžková část pro pacienty vyžadující intenzivnější léčbu, ale také psychiatrická ambulance, psychologická péče a denní stacionář. Léčba je proto nastavována podle potřeb každého člověka. Hospitalizace na psychiatrii často vyvolává obavy. Ve skutečnosti ale jejím cílem není člověka izolovat, ale vytvořit bezpečné prostředí, kde může získat odbornou pomoc, stabilizovat svůj zdravotní stav a postupně se vrátit do běžného života. Kromě medikace se využívají také individuální i skupinové psychoterapie, arteterapie, muzikoterapie nebo ergoterapie, které pomáhají obnovovat psychickou pohodu a každodenní fungování. Velkou výhodou psychiatrického oddělení ve Svitavách je propojení různých forem péče. Pacient může po propuštění z hospitalizace navázat ambulantní léčbou nebo docházkou d...

  Když se řekne „psychopat“, většina z nás si vybaví hororový příběh plný napětí a nečekaných událostí, který většinou nedopadne dobře. Kdo ale skutečně je psychopat a jak ho poznat na první pohled?

  Když psychóza odezní, okolí často očekává úlevu a návrat do normálního života. Mnoho pacientů ale zažívá něco jiného. Období hlubokého smutku, nejistoty a ztráty důvěry ve vlastní mysl. Odborníci tento stav označují jako postpsychotickou depresi.

  Panická ataka přichází často bez varování. Člověk může sedět doma na gauči, stát ve frontě v obchodě nebo jet autobusem, když ho náhle zaplaví intenzivní vlna strachu. Nejde o běžnou nervozitu. Je to pocit, jako by se během několika vteřin dělo něco život ohrožujícího. Srdce začne prudce bít, dech se zrychlí a člověk má pocit, že nemůže popadnout dostatek vzduchu. Objevuje se tlak na hrudi, třes, pocení, závratě nebo brnění končetin. Někteří lidé mají pocit, že omdlí, dostanou infarkt nebo zemřou. Jiní naopak popisují zvláštní pocit odcizení od reality, jako by sledovali svět přes sklo. Nejtěžší bývá skutečnost, že příznaky působí naprosto skutečně. Přestože lékařská vyšetření často neukážou žádný tělesný problém, člověk je během ataky přesvědčený, že se děje něco vážného. Strach pak vytváří začarovaný kruh. Čím více se člověk bojí příznaků, tím silnější bývají. Samotná panická ataka obvykle trvá několik minut až desítek minut. Poté příznaky postupně ustupují. Mnoho lidí však zůs...

Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, je charakteristická velmi intenzivním prožíváním emocí. Smutek, vztek, strach nebo pocit opuštění mohou přijít náhle a být natolik silné, že člověk získá pocit, že je nedokáže unést. Přesto existují způsoby, jak se s nimi postupně naučit pracovat. Prvním krokem je uvědomit si, že emoce nejsou nepřítel. Jsou signálem, který přichází a po určité době opět odezní. Místo impulzivní reakce může pomoci zastavit se, několikrát se zhluboka nadechnout a dát si několik minut na zklidnění. I krátká pauza může zabránit rozhodnutí, kterého bychom později litovali. Velkou pomocí bývají techniky z dialekticko-behaviorální terapie (DBT), které učí zvládat krizové situace bez sebepoškozování nebo výbuchů emocí. Někomu pomáhá krátká procházka, jinému studená voda na obličej, poslech hudby, psaní deníku nebo kontakt s člověkem, kterému důvěřuje. Důležité je také poznávat vlastní spouštěče. Pokud člověk ví, které situace u něj vyvo...

  Psychiatrické oddělení Pardubické nemocnice poskytuje komplexní péči dospělým pacientům s duševními onemocněními. Léčí se zde lidé trpící depresemi, úzkostnými poruchami, schizofrenií, bipolární poruchou, poruchami osobnosti i závislostmi. Součástí péče je nejen moderní farmakoterapie, ale také psychoterapie, pracovní terapie, relaxační techniky a další podpůrné léčebné metody. Oddělení disponuje otevřenou i uzavřenou lůžkovou částí s celkovou kapacitou 50 lůžek. Významnou součástí oddělení je denní stacionář, který pomáhá pacientům zvládnout přechod mezi hospitalizací a běžným životem. Nabízí skupinovou i individuální psychoterapii, ergoterapii a nácvik zvládání každodenních situací. K dispozici jsou také ambulantní služby včetně všeobecné psychiatrické ambulance, ambulance pro léčbu závislostí a sexuologické ambulance. Velkým přínosem je moderní psychiatrický pavilon, který byl otevřen v roce 2021. Nové prostředí nabízí pacientům větší soukromí, bezpečí a důstojnější podmínky p...

  Pětadvacet let bojovala s depresemi, úzkostmi a následky traumat, která si dlouho odmítala připustit. Dnes Jana Bednářová vede nadační fond Psyres a otevřeně mluví o vlastní cestě k uzdravení. V rozhovoru pro Marianne_cz vysvětluje, proč psychedelika nejsou zázračný lék, jak jí těžké životní zkušenosti změnily hodnoty a proč by si přála, aby si lidé z jejího příběhu odnesli především naději.

  Lidí s duševními obtížemi v Česku přibývá. Podle nedávných dat společnosti PAQ Research vykazuje příznaky alespoň středně těžké deprese nebo úzkosti 18 procent dospělých. Záchranná síť pro lidi, kteří se do potíží propadají postupně a pomoc ještě nevyhledali, je v tuzemsku stále hodně „děravá“.

  Vysazování psychofarmak je pro mnoho lidí náročnější než samotné zahájení léčby. Nejde jen o to přestat brát tablety. Mozek si na jejich působení postupně zvyká a potřebuje čas, aby se znovu přizpůsobil vlastní chemické rovnováze. Proto se léky obvykle vysazují pomalu a vždy pod dohledem psychiatra. Během vysazování se mohou objevit různé obtíže. Někteří lidé pociťují závratě, nespavost, nevolnost, zvýšenou úzkost, podrážděnost nebo zvláštní pocity, které popisují jako „elektrické výboje“ v hlavě. Tyto projevy nemusí znamenat návrat duševní poruchy. Často jde o přechodné příznaky spojené s vysazováním léku. Emočně může být toto období velmi nejisté. Člověk si klade otázky, zda léčbu ještě potřebuje, nebo jestli zvládne fungovat bez ní. Důležité je rozlišit mezi přechodnými abstinenčními příznaky a skutečným zhoršením psychického stavu. Právě proto jsou pravidelné kontroly u psychiatra tak důležité. Velkou roli hraje také spánek, pravidelný denní režim, pohyb a podpora blízkých. Č...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, dokáže člověku obrátit život naruby. Silné emoce, strach z opuštění, impulzivní jednání nebo pocit vnitřní prázdnoty mohou vést k přesvědčení, že už není cesty ven. Právě tehdy je nejdůležitější neztratit motivaci k terapii. Léčba není rychlá. Vyžaduje čas, trpělivost a ochotu pracovat na sobě i ve chvílích, kdy se zdá, že se nic nemění. Pokroky často přicházejí pomalu, ale i malé kroky mají velký význam. Každý den bez sebepoškozování, každá zvládnutá krizová situace nebo otevřený rozhovor s terapeutem jsou skutečným úspěchem. Mnoho lidí terapii vzdá právě ve chvíli, kdy se začínají dotýkat bolestivých témat. To je však často okamžik, kdy může nastat největší posun. Terapeut není od toho, aby člověka soudil, ale aby mu pomohl pochopit vlastní emoce, změnit nefunkční vzorce chování a najít zdravější způsob života. Motivací nemusí být velké cíle. Někdy stačí přání lépe spát, méně trpět, zlepšit v...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Teplice poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s duševními obtížemi různého typu. Hospitalizováni zde bývají pacienti s těžkými depresemi, úzkostnými poruchami, psychózami, bipolární poruchou, závislostmi i dalšími onemocněními, která vyžadují intenzivní léčbu a nepřetržitý dohled. Pobyt na oddělení často vyvolává obavy, zejména u lidí, kteří jsou hospitalizováni poprvé. Ve skutečnosti však cílem není pacienta omezovat, ale vytvořit bezpečné prostředí, kde může získat potřebnou pomoc. Léčba zahrnuje psychiatrická vyšetření, správné nastavení medikace, individuální rozhovory, skupinové aktivity i spolupráci s psychology, zdravotními sestrami a dalšími odborníky. Velkou součástí léčby je pravidelný denní režim. Ten pomáhá obnovit pocit stability, který bývá při psychických potížích narušen. Pacienti se postupně učí lépe rozpoznávat své obtíže, zvládat stres a připravovat se na návrat do běžného života. Hospitalizace na psychiatrickém oddělení není ...

  Deprese je nemoc, která ovlivňuje duševní i tělesné zdraví. Mnohdy však může být nerozpoznaná a cesta k účinné léčbě zdlouhavá. Pod diagnózou deprese si často představujeme člověka, kterého takzvaně nebaví život. Je smutný, bez nálady a bez chuti do běžných aktivit. To jsou sice časté projevy, ale existují i méně známé náznaky, že člověk touto nemocí trpí. Přitom on ani jeho okolí si to nemusí vůbec uvědomovat. Rozpoznání deprese a zahájení včasné léčby dává velkou naději na plné uzdravení. U kterých příznaků bychom tedy měli zpozornět?

  Péči o duševní zdraví dětí paralyzuje nedostatek dětských psychiatrů. Vláda proto chystá radikální změnu. Do boje za psychickou pohodu dětí nově masivně zapojí i ministerstvo školství. Cílem je zachytit problémy včas a ulevit přetíženým ordinacím dřív, než bude pozdě. Problematice se věnovalo sympozium Zdravotnického deníku Duševní zdraví v Česku: aktuální výzvy.

  Schizofrenie není „rozdvojená osobnost“, jak si mnoho lidí myslí. Je to závažné duševní onemocnění, které může změnit způsob, jakým člověk vnímá realitu, přemýšlí i prožívá každodenní život. Žít se schizofrenií může znamenat neustálý boj s hlasy, které nikdo jiný neslyší, nebo s přesvědčením, že se děje něco nebezpečného, přestože okolí nic nevidí. Tyto zážitky jsou pro nemocného skutečné a mohou vyvolávat silný strach, nejistotu i osamělost. Nemoc však neznamená jen halucinace nebo bludy. Mnoho lidí trápí také ztráta energie, potíže se soustředěním, menší schopnost prožívat radost nebo navazovat vztahy. I běžné činnosti, jako je cesta do obchodu nebo rozhovor s přáteli, mohou být velmi náročné. Přesto schizofrenie nemusí znamenat konec běžného života. Díky správně nastavené léčbě, psychoterapii, podpoře rodiny a pravidelnému užívání léků dokáže mnoho lidí studovat, pracovat i budovat kvalitní vztahy. Důležitá je také trpělivost, protože léčba bývá dlouhodobá. Schizofrenie není p...

  Nedostatek psychologů a psychiatrů je v České republice velký problém. Zdravotní pojišťovny se ho snaží řešit a hradí už i terapie, které podstoupíte z pohodlí domova. Nebojte se říci si o pomoc! I digitální cesta má smysl.

  Ráno má obrovský vliv na to, jak se budeme cítit po zbytek dne. Podle psychologů totiž právě první minuty a hodiny po probuzení zásadně ovlivňují naši psychiku – a některé zdánlivě nevinné návyky mohou místo radosti z krásného dne přispět k rozvoji úzkosti. Které ranní zvyky nám spíš škodí než prospívají a proč bychom jim měli věnovat pozornost?

  Život s úzkostí není jen obyčejný strach. Je to stav, kdy mozek neustále vyhledává nebezpečí, i když žádné skutečné nehrozí. Člověk může mít pocit, že se každou chvíli stane něco hrozného, přestože je objektivně v bezpečí. Úzkost dokáže ovlivnit každou část života. Někdo se bojí chodit mezi lidi, jiný cestovat autobusem, nakupovat nebo být sám doma. Časté jsou také tělesné projevy – bušení srdce, tlak na hrudi, třes, pocení, motání hlavy nebo pocit, že se člověk každou chvíli udusí či omdlí. Tyto příznaky bývají velmi děsivé, přesto samy o sobě většinou nejsou životu nebezpečné. Lidé, kteří úzkost nezažili, často nechápou, jak vyčerpávající může být. Každodenní činnosti, které jsou pro ostatní samozřejmostí, mohou stát obrovské množství psychické energie. Úzkost navíc často narušuje spánek, soustředění i vztahy s okolím. Dobrou zprávou je, že úzkost je léčitelná. Pomoci může psychoterapie, správně nastavená medikace, pravidelný režim, dostatek pohybu i nácvik relaxačních technik....

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako rakovinu duše, patří mezi psychická onemocnění, jejichž léčba vyžaduje čas, trpělivost a aktivní spolupráci pacienta. Přesto existuje řada faktorů, které mohou výrazně zvýšit šanci na zlepšení. Nejdůležitější je pravidelná psychoterapie. Za jednu z nejúčinnějších metod je považována dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí zvládat silné emoce, impulzivitu i konflikty ve vztazích. Důležitá je také otevřenost vůči terapeutovi a ochota pracovat na sobě i ve chvílích, kdy je to velmi náročné. Pokud psychiatr doporučí léky, je vhodné je užívat podle pokynů. Samotná medikace hraniční poruchu osobnosti nevyléčí, ale může zmírnit úzkosti, deprese, poruchy spánku nebo výkyvy nálad. Velký význam má pravidelný denní režim. Dostatek spánku, zdravá strava, pohyb a omezení alkoholu či drog pomáhají stabilizovat psychiku. Přínosná je také podpora rodiny nebo blízkých, kteří dokážou nabídnout pochopení bez odsuzování....

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Most poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s duševními onemocněními a psychickými krizemi. Hospitalizace může být doporučena při závažných depresích, úzkostných poruchách, psychózách, bipolární poruše, závislostech nebo při akutním ohrožení sebe či okolí. Cílem léčby je stabilizovat zdravotní stav pacienta a připravit ho na návrat do běžného života. Léčba je vždy individuální. Zahrnuje psychiatrická vyšetření, podávání vhodných léků, psychologickou podporu, individuální i skupinové terapie a další aktivity zaměřené na zlepšení psychického stavu. Součástí péče bývá také edukace pacienta i jeho rodiny, aby lépe porozuměli onemocnění a možnostem dlouhodobé léčby. Pobyt na psychiatrickém oddělení nemusí být důvodem ke studu. Naopak představuje důležitý krok pro ty, kteří už své obtíže nezvládají sami. Stejně jako se léčí infarkt nebo zápal plic, zaslouží si odbornou péči také onemocnění psychiky. Po propuštění z nemocnice většina pacientů pokračuje ...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako rakovinu duše, patří mezi psychická onemocnění, jejichž léčba vyžaduje čas, trpělivost a aktivní spolupráci. Existuje však řada faktorů, které mohou celý proces výrazně zkomplikovat. Jedním z největších problémů je předčasné ukončení léčby. Mnoho pacientů přestane docházet na terapii ve chvíli, kdy se začnou cítit lépe, nebo naopak při prvním zhoršení. Právě pravidelnost je přitom klíčem k dlouhodobému zlepšení. Léčbu zhoršuje také zneužívání alkoholu a drog. Ty sice mohou krátkodobě ulevit od silných emocí, dlouhodobě však zvyšují impulzivitu, prohlubují deprese a zvyšují riziko sebepoškozování i sebevražedného jednání. Negativní vliv má i nedostatek spánku, dlouhodobý stres a konfliktní vztahy. Silné emoce pak pacient zvládá ještě obtížněji. Problémem bývá také vynechávání předepsaných léků nebo jejich samovolné vysazení bez konzultace s psychiatrem. Velkou překážkou je i přesvědčení, že „už mi nikdo nepomůže...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Karlovy Vary poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s psychickými obtížemi a potřebují odbornou léčbu. Hospitalizace zde může být doporučena například při těžkých depresích, úzkostných poruchách, psychózách, bipolární poruše, závislostech nebo při akutní psychické krizi. Mnoho lidí má z psychiatrického oddělení obavy. Ve skutečnosti však nejde o místo trestání ani izolace. Cílem je především stabilizovat zdravotní stav pacienta, zmírnit jeho utrpení a pomoci mu vrátit se zpět do běžného života. Léčba je vždy individuální. Zahrnuje psychiatrická vyšetření, správně nastavenou medikaci, psychologickou podporu, skupinové i individuální terapeutické programy a spolupráci s dalšími odborníky. Důležitou součástí je také příprava na návrat domů a doporučení následné ambulantní péče. Na psychiatrické oddělení se dostávají lidé různého věku i životních osudů. Psychické onemocnění není známkou slabosti, ale zdravotním problémem, který si zaslouží stejnou pé...

  Na doporučení jsem začala koukat na drama It's Okay to Not Be Okay (Je v pořádku nebýt v pořádku), v českém překladu Dotkni se mých ran. Drama jsem objevila na začátku roku. Tohle je ale skvost. Žena s poruchou osobnosti píše knihy pro děti a v dospělosti se znovu setká se svou láskou z dětství. On pracuje jako ošetřovatel na psychiatrii, má autistického bratra a ona? Je sama sebou. Plně.

  Zdravé hranice, sebejistota nebo radost vyvolávají dnes více závisti než majetek. Jenže přesně o tom se nemluví. Zametáme ji často i sami před sebou. Co dělat, když nám dojde, jak nám samotným otravuje život? A co dělat, když jsme objektem závisti?

  Přežít pokus o sebevr*aždu neznamená, že všechny problémy zmizí. Pro mnoho lidí naopak začíná velmi náročné období plné emocí, nejistoty a hledání nové cesty. Často přichází silný pocit studu, viny nebo strachu z reakcí okolí. Někteří lidé mají obavy vrátit se domů, do práce nebo mezi přátele. Jiní cítí úlevu, že dostali druhou šanci. Každý tento prožitek je jiný a neexistuje jediná správná reakce. Po pokusu o sebevr*aždu bývá důležitá odborná pomoc. Psychiatr, psycholog nebo psychoterapeut mohou pomoci pochopit, co člověka k tak zoufalému kroku přivedlo, a společně hledat způsoby, jak podobné situaci v budoucnu předcházet. Součástí léčby může být také správně nastavená medikace a podpora rodiny. Uzdravení nebývá rychlé. Jsou lepší i horší dny. Důležité je vědět, že přežití není selhání. Je to příležitost začít znovu a postupně budovat život, který bude snesitelnější a bezpečnější. Pokud jste pokus o sebevr*aždu sami zažili, pamatujte, že nejste sami. Mnoho lidí prošlo podobnou z...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejnáročnější duševní onemocnění. Přesto dnes víme, že rozhodně není beznadějná. Díky moderním léčebným postupům se velké části pacientů podaří dosáhnout výrazného zlepšení kvality života. Základem léčby je dlouhodobá psychoterapie. Nejlepších výsledků dosahují metody zaměřené na regulaci emocí, zvládání krizových situací a budování zdravých vztahů. Léky mohou pomoci zmírnit některé příznaky, například úzkost, depresi nebo nespavost, samotnou poruchu osobnosti ale nevyléčí. Výzkumy ukazují, že při pravidelné léčbě a aktivní spolupráci většina pacientů během několika let zaznamená výrazné zmírnění příznaků. Postupně ubývá impulzivního chování, sebepoškozování i častých emočních výkyvů. Mnoho lidí je schopno studovat, pracovat, navazovat stabilní vztahy a vést plnohodnotný život. Léčba však vyžaduje trpělivost. Zlepšení obvykle nepřichází během několika týdnů, ale je výsledkem dlouhodo...

  Psychiatrické oddělení Krajské nemocnice Liberec je klíčovým pracovištěm pro péči o dospělé pacienty s duševními onemocněními v Libereckém kraji. Poskytuje komplexní diagnostiku, ambulantní i lůžkovou léčbu a pomáhá lidem, kteří se potýkají například s depresemi, úzkostnými poruchami, bipolární poruchou, schizofrenií nebo závislostmi. Součástí péče jsou také akutní hospitalizace v případech, kdy je nutný rychlý zásah odborníků. Léčba není založena pouze na podávání léků. Velký důraz je kladen také na psychoterapii, psychoedukaci, pracovní terapii, relaxační techniky, arteterapii či canisterapii. Cílem je stabilizovat psychický stav pacienta a podpořit jeho návrat do běžného života. Na péči spolupracují psychiatři, psychologové, zdravotní sestry, sociální pracovníci i další odborníci. Nemocnice provozuje také specializované ambulance a poradny, například pro pacienty s psychotickými poruchami nebo poruchami nálady. Díky tomu může nabídnout dlouhodobou následnou péči i po ukončení ...

  Umělá inteligence rychle proniká i do psychoterapie. Lidé se běžně radí s chatboty o svých starostech, ale pak se zdráhají přiznat to psychoterapeutovi. Mají pocit, že ho podvádějí. A psychoterapeuti? Mnozí z nich doufají, že k nim s tím klient nepřijde, protože nevědí, jak o tom s ním mluvit. „Nejsou na to připraveni. Řekla bych, že náš obor trošku zaspal,“ říká rodinná terapeutka Tereza Komárková z kliniky Neocentrum v Praze.

  Možná to znáte z vlastní zkušenosti, když bojujete s úzkostí, může se k ní časem přidat i deprese. Podle statistik z roku 2018 navíc platí, že více než polovina lidí, kterým je diagnostikována jedna psychiatrická porucha, se během života dočká druhé nebo třetí diagnózy. Celých 41 % lidí pak splní kritéria dokonce pro čtyři a více poruch.

  Duševní onemocnění bývá často spojeno s pocitem osamělosti. Mnoho lidí má dojem, že jejich prožívání nikdo nechápe. Právě proto mají osobní příběhy a zkušenosti tak velkou sílu. Když člověk otevřeně popíše svůj boj s depresí, úzkostí, panickou poruchou nebo hraniční poruchou osobnosti, může tím dodat odvahu někomu, kdo právě prožívá totéž. Zjištění, že podobné pocity zažil i někdo jiný a dokázal je zvládnout, přináší naději. Každý příběh je jiný. Někdo našel cestu díky psychoterapii, jinému pomohla správně nastavená léčba, podpora rodiny nebo skupinová terapie. Neexistuje jediný správný návod, ale zkušenosti druhých mohou být inspirací a ukázat, že změna je možná. Stejně důležité je vědět, že uzdravení nebývá přímá cesta. Přicházejí lepší i horší období, někdy i návraty potíží. To ale neznamená selhání. Je to přirozená součást procesu, který vyžaduje čas, trpělivost a podporu. Sdílením vlastních zkušeností zároveň pomáháme bourat předsudky. Duševní nemoc není známkou slabosti ani...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejnáročnější duševní onemocnění. Přesto prognóza není zdaleka tak beznadějná, jak se může na první pohled zdát. Mnoho pacientů zažívá silné výkyvy emocí, impulzivní chování, intenzivní strach z opuštění nebo pocit vnitřní prázdnoty. Bez léčby mohou tyto obtíže výrazně ovlivňovat vztahy, zaměstnání i celkovou kvalitu života. Dobrou zprávou ale je, že při správné léčbě dochází u velké části pacientů k výraznému zlepšení. Nejúčinnější je kombinace psychoterapie, případně vhodně zvolené medikace ke zmírnění doprovodných obtíží, jako jsou úzkosti nebo deprese. Velmi dobrých výsledků dosahuje zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí lépe zvládat emoce, stres i mezilidské vztahy. Léčba však vyžaduje čas, trpělivost a aktivní spolupráci. Zlepšení obvykle nepřijde během několika týdnů, ale v průběhu měsíců až let. Mnoho lidí s hraniční poruchou osobnosti přesto postupně dosá...

  Duševní onemocnění si nevybírají podle věku ani životní situace. Pokud se psychické obtíže stanou natolik závažnými, že je nelze zvládnout ambulantně, může být vhodným řešením hospitalizace na psychiatrickém oddělení. Jejím cílem není člověka izolovat, ale pomoci mu vrátit se zpět do běžného života. Nemocnice Jablonec nad Nisou zajišťuje psychiatrickou péči především pro pacienty z Jablonecka a okolí. Léčí se zde lidé s depresí, úzkostnými poruchami, psychózami, bipolární poruchou, závislostmi i dalšími duševními onemocněními. Péče je vždy přizpůsobena individuálním potřebám pacienta a zahrnuje kombinaci farmakoterapie, psychoterapie, podpůrných aktivit i sociálního poradenství. Mnoho lidí má z psychiatrického oddělení obavy. Ve skutečnosti však nejde o místo trestání ani beznaděje. Zdravotnický tým tvořený psychiatry, psychology, zdravotními sestrami a dalšími odborníky pomáhá pacientům zvládnout akutní krizi, stabilizovat jejich stav a připravit je na návrat do běžného života. ...

  Psychiatrická léčebna ve Šternberku otevřela ve čtvrtek 25. června zrekonstruované akutní oddělení. Po rozsáhlé modernizaci vzniklo pro pacienty i zdravotnický personál výrazně kvalitnější a důstojnější zázemí.

  Můžeme v mozku sériových vrahů či obecně psychicky narušených jedinců najít určité anomálie? To se v roce 2005 pokoušel zjistit neurovědec James Fallon. Výsledek studie ho ale moc nepotěšil.

  Psychoterapie je dnes běžnou součástí léčby mnoha psychických obtíží. Přesto kolem ní koluje řada mýtů, které mohou lidi odradit od vyhledání pomoci. Nejčastějším omylem je přesvědčení, že psychoterapie je jen pro „blázny“. Ve skutečnosti ji využívají lidé s úzkostmi, depresemi, hraniční poruchou osobnosti, po traumatických událostech i ti, kteří chtějí lépe zvládat stres nebo zlepšit vztahy. Dalším mýtem je, že terapeut za klienta vyřeší jeho problémy. Psychoterapie však není o rozdávání rad. Terapeut pomáhá člověku porozumět vlastním emocím, myšlenkám a chování a společně hledají cestu ke změně. Aktivní spolupráce klienta je proto nezbytná. Mnozí také věří, že několik sezení stačí k úplnému uzdravení. Délka terapie je ale individuální. Někomu pomůže krátkodobá intervence, jiný potřebuje měsíce či roky pravidelné práce na sobě. Objevuje se i názor, že mluvení o problémech člověka jen více rozruší. Ve skutečnosti bezpečné prostředí umožňuje emoce zpracovat a postupně je lépe zvlá...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, je stále obklopena řadou mýtů. Ty mohou vést k nepochopení, odsuzování i pozdnímu vyhledání odborné pomoci. Pojďme si připomenout ty nejčastější. Mýtus 1: Lidé s hraniční poruchou jsou jen přecitlivělí. Ve skutečnosti jde o závažné psychické onemocnění. Silné emoce, strach z opuštění nebo impulzivní chování nejsou otázkou slabé vůle. Mýtus 2: Nedá se léčit. To není pravda. Díky psychoterapii, vhodně nastavené medikaci a dlouhodobé odborné péči může mnoho lidí dosáhnout výrazného zlepšení a vést plnohodnotný život. Mýtus 3: Každý člověk s touto diagnózou manipuluje. Za zdánlivě manipulativním chováním se často skrývá obrovská bolest, strach z odmítnutí nebo zoufalá snaha udržet si vztahy. Mýtus 4: Lidé s hraniční poruchou nemohou mít zdravé vztahy. Mohou. Vyžaduje to však práci na sobě, podporu okolí a ochotu učit se zvládat emoce i konflikty. Mýtus 5: Je to jen špatná povaha. Hraniční porucha osobnosti je ...