Duševní zdraví 🍀

  Aromaterapie je metoda využívající esenciální oleje z rostlin k podpoře fyzického i duševního zdraví. Přestože bývá někdy vnímána jen jako „příjemná vůně“, její účinek na psychiku má reálný neurobiologický základ. Čich je jediný smysl, který má přímé propojení s limbickým systémem – částí mozku odpovědnou za emoce, paměť a stresovou reakci. Vůně tak dokáže velmi rychle ovlivnit náladu, napětí i subjektivní pocit bezpečí. Například levandule je spojována s uvolněním a lepší kvalitou spánku, citrusové oleje podporují bdělost a pozitivní ladění, zatímco máta může zvýšit koncentraci. Výzkumy naznačují, že některé esenciální oleje mohou snižovat hladinu stresu a úzkosti, zejména při kombinaci s relaxačními technikami. Důležité je však zdůraznit, že aromaterapie není náhradou psychoterapie ani farmakologické léčby u závažnějších psychických obtíží. Může ale fungovat jako podpůrný nástroj – například při večerním rituálu, meditaci nebo práci s dechem. Klíčová je kvalita olejů a bezpečné...

  Klára každou noc zažívala noční můry spojené s traumatickou událostí z dospívání. Budila se vyděšená, s bušícím srdcem, vyčerpaná. V práci byla unavená, doma napjatá.  Terapeut jí pomáhal zapisovat sny, zpracovávat emoce během dne a využívat relaxační techniky před spaním. Postupně se počet nočních můr snížil a Klára začala znovu vnímat noc jako čas odpočinku, ne neustálého ohrožení.

  Pardubický kraj se snaží prostřednictvím dotací zlepšit dostupnost dětské a dorostové psychiatrické péče. V regionu jsou ambulance s tímto zaměřením pouze v Chrudimi a v Pardubicích. Hejtmanství chce proto s pomocí nového dotačního programu přilákat další lékaře. Mohou během pěti let získat až dva miliony korun, uvedla v tiskové zprávě Zuzana Nováková z kanceláře hejtmana.

  Dětská a dorostová psychiatrie je podle odborníků kriticky a mnohostranně přetížená. Pacienti však často hledají pomoc i se zvládáním běžných emocí, které nejsou příznakem duševní nemoci. Adekvátní reakcí je budování větší odolnosti od dětského věku. Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) o tom informovala v tiskové zprávě k 68. česko-slovenské psychofarmakologické konferenci, která se koná od čtvrtka do neděle v Mariánských Lázních. Podle posledních dostupných dat z Národního portálu psychiatrické péče se v roce 2023 léčilo 60.000 mladých do 20 let v ambulancích, 2600 bylo hospitalizováno. Od roku 2020 stoupl počet dětí v psychiatrické péči o 70 procent.

  Nitrazepam je benzodiazepinové hypnotikum užívané především k léčbě těžké nespavosti. Pod obchodním názvem Mogadon patřil desítky let mezi běžně předepisované léky na spaní. Dnes je jeho role výrazně omezenější – a to z dobrého důvodu. Nitrazepam tlumí centrální nervový systém posílením účinku GABA, hlavního „brzdicího“ neurotransmiteru v mozku. Výsledkem je zklidnění, navození spánku a snížení nočního probouzení. Oproti některým jiným hypnotikům má však delší biologický poločas. To znamená, že účinek může přetrvávat i následující den – objevuje se ranní ospalost, zpomalené reakce či zhoršená koncentrace. Rizikem je také vznik tolerance a závislosti. Při delším užívání si organismus na lék zvyká a pro stejný efekt je potřeba vyšší dávka. Náhlé vysazení může vést k abstinenčním příznakům – úzkosti, nespavosti či podrážděnosti. Proto se doporučuje pouze krátkodobé podávání, zpravidla na několik týdnů, a vždy pod lékařským dohledem. Nitrazepam může být přínosný u akutní, závažné ins...

  Úzkost je přirozená reakce organismu na zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy se z krátkodobého napětí stane dlouhodobý stav. Jedním z překvapivě účinných nástrojů, jak úzkost regulovat, je obyčejné hobby. Z pohledu psychologie funguje záliba jako forma vědomého přesměrování pozornosti. Mozek nemůže být naplno soustředěn na dvě věci současně. Když se ponoříme do činnosti, která nás baví – ať už je to malování, běh, hra na hudební nástroj nebo zahradničení – aktivujeme jiné nervové okruhy než ty, které udržují úzkostné myšlenky. Maďarský psycholog Mihaly Csikszentmihalyi popsal stav tzv. „flow“ – hluboké ponoření do činnosti, při němž ztrácíme pojem o čase. Právě tento stav je pro úzkost přirozeným protijedem. Dochází k poklesu stresových hormonů a ke zvýšení pocitu kontroly. Hobby zároveň posiluje sebedůvěru. Každý drobný pokrok vytváří zkušenost „zvládl jsem to“. U lidí s úzkostí bývá narušený pocit kompetence, a pravidelná záliba jej postupně obnovuje. Neméně důležitý je i těle...

  Petr se v minulosti dostal do vztahu, který ho psychicky zranil. Po rozchodu se bál jakékoliv blízkosti. I když toužil po vztazích, instinktivně se stáhl.  Každý dotek a každé emocionální spojení vyvolávalo strach. Terapie mu pomohla postupně otevírat srdce malými kroky – nejprve důvěra k přátelům, pak citlivé sdílení. Dnes umí poznat rozdíl mezi minulými ranami a současnou realitou.

  Deprese, úzkosti a další duševní nemoci podněcují často i překvapiví původci. Na jejich rozvoji se totiž podílí i majetkové nerovnosti, ekonomické rozdíly mezi regiony, ale třeba i chybějící dobré vzory z řad takzvaných elit.

  V třetí, a tím závěrečné, části o své zkušenosti s denním stacionářem bych ráda sdílela to, co mi připadá důležité, ale i fakt, že to není procházka růžovým sadem. I tak stojí za to!

  Restoril je obchodní název pro léčivou látku temazepam, která patří do skupiny benzodiazepinů. Tyto léky působí na centrální nervový systém a zesilují účinek neurotransmiteru GABA, čímž navozují zklidnění, útlum a spánek. Temazepam se používá především k krátkodobé léčbě nespavosti, zejména pokud má člověk potíže s usínáním nebo častým nočním probouzením. Účinek nastupuje poměrně rychle a může zlepšit délku i kvalitu spánku. Právě proto bývá předepisován v situacích akutního stresu, po náročných životních událostech nebo při přechodných poruchách spánku. Je však důležité zdůraznit, že jde o lék určený pouze ke krátkodobému užívání (obvykle 2–4 týdny). Při delším podávání hrozí vznik tolerance (nutnost zvyšovat dávku pro stejný účinek) a závislosti. Náhlé vysazení může vyvolat abstinenční příznaky – úzkost, podrážděnost, třes či návrat nespavosti v ještě výraznější podobě. Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost během dne, zpomalené reakce, poruchy koncentrace či závratě. Zvláš...

  Pohyb není jen nástrojem k lepší fyzické kondici. Je to jeden z nejdostupnějších a zároveň nejpodceňovanějších způsobů, jak stabilizovat psychiku. Moderní výzkumy dlouhodobě potvrzují, že pravidelná fyzická aktivita snižuje příznaky úzkosti i deprese a podporuje odolnost vůči stresu. Při pohybu dochází k vyplavování endorfinů a serotoninu – látek, které zlepšují náladu a navozují pocit vnitřní rovnováhy. Zároveň klesá hladina kortizolu, tedy stresového hormonu. Výsledkem je nejen lepší psychické rozpoložení, ale i kvalitnější spánek a vyšší schopnost soustředění. Nemusí jít o vrcholový sport. Rychlá chůze, lehký běh, plavání nebo jízda na kole stačí k tomu, aby se během několika týdnů dostavily měřitelné změny. Doporučení Světová zdravotnická organizace hovoří o alespoň 150 minutách středně intenzivního pohybu týdně. Klíčová je pravidelnost, nikoli extrémní výkon. Pohyb má i sociální rozměr. Skupinové aktivity posilují pocit sounáležitosti a snižují izolaci, která bývá významným ...

  Eva byla obětí šikany na základní škole. Přestože léta plynula, její tělo i mysl si uchovaly pocit ohrožení. Vyhýbala se skupinám lidí, byla tichá, stáhla se do sebe.  Terapeut jí pomáhal rozeznávat přítomnou realitu od minulých zážitků. Postupně si dovolila malé sociální situace a zjišťovala, že většina lidí není nebezpečná. Trauma nezmizelo, ale Eva našla cestu, jak žít i s ním.

  Když člověk z uspěchané Prahy a narvané dálnice dorazí za brány sanatoria Libella u Českého Brodu, jako by se najednou ocitl v oáze. „Místo jsme hledali roky, objeli jsme kus republiky. Tady nás to přesvědčilo právě klidným prostředím,“ rozhlíží se po areálu jeden ze spolumajitelů sanatoria Petr Popov. Klid je naprosto zásadní pro úspěšnost léčby závislostí, na kterou se tu specializují. A pomáhají třeba i úspěšným byznysmenům trpícím depresemi či syndromem vyhoření.

  Rozsáhlá globální genetická studie mění způsob, jakým chápeme duševní choroby a naznačuje, proč se diagnózy tak často hromadí. V článku uveřejněném 10. prosince 2025 v časopise Nature byl publikován dosud nejrozsáhlejší a nejdetailnější výzkum sdílených genetických základů 14 psychiatrických onemocnění.

  Hydroxyzin je léčivá látka ze skupiny antihistaminik první generace. V Česku je známá především pod obchodním názvem Atarax. Přestože byla původně vyvinuta k léčbě alergií, dnes má širší využití – zejména v psychiatrii a psychosomatice. Hydroxyzin tlumí účinek histaminu, ale zároveň působí na centrální nervový systém. Má sedativní, anxiolytický (protiúzkostný) a mírně svalově relaxační efekt. Často se předepisuje při úzkostných stavech, napětí, poruchách spánku nebo jako podpůrná léčba při abstinenčních potížích. Výhodou je, že na rozdíl od benzodiazepinů nevyvolává fyzickou závislost. Účinek nastupuje poměrně rychle – obvykle do 30–60 minut. Právě proto se někdy využívá i krátkodobě při akutní úzkosti. Není však primárním lékem pro dlouhodobou léčbu generalizované úzkostné poruchy; zde mají přednost antidepresiva typu SSRI. Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost, sucho v ústech, zpomalené reakce či rozmazané vidění. U citlivých osob může vyvolat výraznější útlum. Opatrnost j...

  Cestování má být radost. Přesto často přináší stres: přeplněná letiště, zpožděné spoje, jazyková bariéra, tlak na „dokonalý zážitek“. Psychická hygiena při cestování proto není luxus, ale nutnost. Prvním krokem je realistické očekávání. Sociální sítě ukazují jen vrcholky ledovce. Skutečná cesta zahrnuje únavu, improvizaci i drobné konflikty. Přijmout to předem znamená snížit vnitřní tlak. Druhým pilířem je rytmus. I na dovolené si zachovejte základní návyky: spánek, hydrataci, pravidelné jídlo. Rozhozený režim zvyšuje podrážděnost i úzkost. Krátká ranní rutina – pár minut dechu, protažení, vědomé plánování dne – stabilizuje mysl víc než hodina scrollování. Třetí oblastí je práce s podněty. Cestování je smyslově intenzivní. Dopřejte si „ticho“: procházku bez telefonu, chvíli o samotě, vědomé pozorování okolí. Mozek potřebuje prostor, aby zážitky zpracoval. Důležitá je i komunikace. Pokud cestujete s partnerem či přáteli, mluvte otevřeně o potřebách. Někdo chce vidět deset památek ...

  David prožil v dětství traumatickou událost spojenou s výbuchy a hlasitými zvuky. I roky poté každé bouchání nebo prudký zvuk vyvolávaly prudký adrenalin, zrychlené dýchání a paniku.  Lidé kolem nechápali jeho reakce, a on se cítil osamělý a nepochopený. Postupně se naučil upozorňovat okolí a používat dechová cvičení. Také se vystavoval mírným zvukům postupně, krok za krokem. Pomalu zjišťoval, že svět není nebezpečný tak, jak si mozek stále připomíná.

  „Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým,“ říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.

  V předchozím článku jsem představila režim a prostředí, nyní už se dostávám k tomu léčivému - ke komunitě a terapiím. Souvisí s tím ale i dodržování pravidel, doporučení a etického kodexu.

  Buspar je obchodní název pro léčivou látku buspiron – anxiolytikum určené především k léčbě generalizované úzkostné poruchy. Na rozdíl od benzodiazepinů nepůsobí tlumivě ani návykově, a právě to z něj dělá zajímavou alternativu pro dlouhodobou terapii. Buspiron ovlivňuje serotoninové receptory (zejména 5-HT1A). Nepůsobí jako klasické „rychlé“ uklidnění. Účinek nastupuje postupně, obvykle během 2–4 týdnů pravidelného užívání. Proto není vhodný pro akutní panickou ataku, ale spíše pro dlouhodobé snížení napětí, vnitřního neklidu a chronické úzkosti. Velkou výhodou je minimální riziko závislosti a absence výrazného útlumu. Pacienti většinou nepociťují ospalost ani zpomalení reakcí, což umožňuje normální pracovní fungování. I proto je buspiron někdy volen u lidí, kteří potřebují zachovat mentální výkonnost. Mezi možné nežádoucí účinky patří bolest hlavy, závratě, nevolnost nebo nervozita v úvodu léčby. Tyto potíže bývají mírné a přechodné. Buspiron se může kombinovat s antidepresivy,...

  Jana seděla v autě a připravovala se na jízdu. Srdce jí bušilo ještě dříve, než nastartovala motor. Před dvěma lety utrpěla těžkou autonehodu a i teď, kdy je fyzicky v pořádku, ji každý zvuk brzd nebo náhlý pohyb kolem auta vracel zpět do té chvíle.  Flashbacky přicházely náhle, bez varování, a zanechávaly ji vyděšenou a paralyzovanou. Terapeut ji učil techniky ukotvení v přítomnosti – hluboké dýchání, vizualizace bezpečí, postupné vystavování se situacím.  Dnes už Jana zvládá kratší cesty a ví, že panika není znak slabosti, ale reakce, kterou může ovlivnit.

  Pozitivní afirmace – krátké věty typu „Jsem dost dobrý“ nebo „Zvládnu to“ – se staly symbolem moderního self-developmentu. Jedni na ně přísahají, druzí je považují za naivní autosugesci. Kde je pravda? Psychologie ukazuje, že samotné opakování vět bez vnitřního přesvědčení často nestačí. Pokud má člověk hluboce zakořeněné negativní přesvědčení („Nejsem schopný“), může na něj přehnaně pozitivní afirmace působit až kontraproduktivně – vyvolá vnitřní odpor a připomene rozdíl mezi realitou a přáním. To ale neznamená, že afirmace nefungují vůbec. Účinné jsou tehdy, když jsou realistické, konkrétní a propojené s chováním. Místo „Jsem úspěšný milionář“ dává větší smysl věta „Každý den dělám krok ke svému cíli“. Taková formulace podporuje růstové nastavení mysli a posiluje vnímání vlastní kompetence. Důležitý je i kontext. Afirmace fungují lépe jako součást širší práce na sobě – například v kombinaci s terapií, journalingem nebo vědomým nácvikem nových dovedností. Nejde o magii, ale o po...

  V nejbližších měsících může být v Česku špatně dostupný lék Rivotril. Ten je určený hlavně k přídatné léčbě většiny forem epilepsie. Pacienti budou postrádat i lék na různé typy nádorových onemocnění.

  Poslední dobou zažívám něco, čemu by se dalo říct manželská krize, ale je vlastně jedno, jak to nazvu. Žiju prostě den ze dne, spíš přežívám, protože je na mně doma úplně všechno a do toho ještě mám být milá a držet nad vodou chlapa, který se cítí totálně na dně. Přitom se v poslední době nic nezměnilo, žije se nám dobře, děti jsou zdravé a v práci to taky celkem jde.

  Pohyb dokáže zmírnit příznaky deprese podobně účinně jako psychoterapie – a možná i léky. Zní to až podezřele jednoduše. Jenže tentokrát to neříká motivační kouč na Instagramu, ale výzkumníci z respektované instituce.

  Librium, účinnou látkou chlordiazepoxid, byl uveden na trh v 60. letech jako vůbec první benzodiazepin. Znamenal zásadní posun v léčbě úzkosti – nabídl účinnější a bezpečnější alternativu k barbiturátům, které měly vysoké riziko předávkování. Dodnes patří mezi léky používané při úzkostných stavech a zejména při odvykání alkoholu. Mechanismus účinku je typický pro benzodiazepiny: zesiluje účinek neurotransmiteru GABA v mozku. Výsledkem je zklidnění, snížení napětí, úzkosti a svalového napětí, někdy i navození spánku. Účinek nastupuje relativně rychle, což je výhoda v akutních stavech. Specifickou indikací je léčba abstinenčního syndromu u alkoholu. Librium díky delšímu poločasu pomáhá tlumit třes, neklid, pocení i riziko křečí. Právě zde má stále své pevné místo v klinické praxi. Na druhé straně je nutné zdůraznit rizika. Při delším užívání vzniká tolerance a závislost. Náhlé vysazení může vést k abstinenčním příznakům – nespavosti, úzkosti, podrážděnosti, v těžších případech i kř...

  Domov není jen místo, kde spíme. Může být i prostorem, kde si vědomě vytváříme psychický „safe space“ – bezpečnou zónu pro zklidnění, regeneraci a návrat k sobě. 1. Vyhraďte konkrétní místo Nemusí to být celá místnost. Stačí kout s křeslem, část gauče nebo malý stolek u okna. Důležité je, aby toto místo bylo spojeno výhradně s odpočinkem, ne s prací či stresem. Mozek si rychle vytvoří asociaci: tady se zpomaluje. 2. Minimalizujte rušivé podněty Safe space není o dokonalém designu, ale o pocitu bezpečí. Ukliďte vizuální chaos, ztlumte světlo, odložte telefon. I pár minut bez notifikací snižuje hladinu stresu. 3. Zapojte smysly Psychika reaguje na detaily. Měkká deka, oblíbený hrnek, tlumená hudba, vůně svíčky nebo esenciálního oleje. Smyslové kotvy pomáhají tělu přepnout z režimu „výkon“ do režimu „klid“. 4. Nastavte si rituál Safe space funguje nejlépe, když ho používáte pravidelně. Každý večer 15 minut čtení, krátká meditace, psaní deníku nebo jen vědomé dýchání. Opakování vytvá...

  Michal měl pocit, že je na všechno sám. V práci i doma cítil odpovědnost za každý detail, a když se něco nepovedlo, vinil sebe. Vyhoření se projevovalo bolestmi hlavy, podrážděností a neschopností se soustředit.  Terapeut mu ukázal techniky zvládání stresu a práci s prioritami. Naučil se delegovat, plánovat realisticky a přijímat, že ne vše musí být perfektní. Postupně cítil úlevu a energii, která mu umožnila znovu prožívat radost ze života a z práce, aniž by se cítil permanentně vyčerpaný.

  Onfasprodil (MIJ 821) je velmi silná nová selektivní NR2B podjednotka negativního alosterického modulátoru. Tato randomizovaná, placebem kontrolovaná, důkazní studie ve fázi II hodnotila účinnost a bezpečnost onfasprodilu u pacientů s farmakorezistentní závažnou depresí (TRD – treatment‑resistant major depression).

  Smutek, izolace a ztráta zájmů u nejmenších signalizují vážný problém, který vyžaduje okamžitou pozornost rodičů i odborníků. Tématem alarmujícího nárůstu psychických potíží u nejmladší generace se na základě hloubkových analýz a ověřených faktů podrobně zabýval magazín zdravizivot_cz, přičemž další odborné souvislosti a medicínská data poskytl také portál vitalia_cz. Odborníci shodně varují, že deprese u dětí není jen přechodnou špatnou náladou, ale závažným stavem s fyziologickým základem.

  Lorafen je obchodní název pro léčivý přípravek obsahující lorazepam, který patří do skupiny benzodiazepinů. Používá se především k léčbě úzkostných stavů, nespavosti, akutního stresu či jako podpůrná medikace při odvykání alkoholu. Jeho účinek nastupuje poměrně rychle – tlumí napětí, zklidňuje mysl a uvolňuje svalstvo. Mechanismus účinku spočívá v posílení působení neurotransmiteru GABA v mozku. Výsledkem je útlum centrální nervové soustavy. Právě tato vlastnost dělá z Lorafenu účinný nástroj v akutních situacích – například při panické atace nebo výrazné úzkosti. Je však zásadní zdůraznit, že Lorafen je určen především ke krátkodobému užívání. Dlouhodobé podávání může vést k rozvoji tolerance (nutnost zvyšovat dávku) a závislosti – a to jak fyzické, tak psychické. Náhlé vysazení po delším užívání může vyvolat abstinenční příznaky: nespavost, podrážděnost, třes, návrat úzkostí nebo dokonce křeče. Riziková je také kombinace s alkoholem či jinými tlumivými látkami, protože může výr...

  Psychická odolnost není vrozený talent, ale dovednost, kterou lze systematicky posilovat. V době neustálých změn a tlaku na výkon rozhodují právě malé každodenní návyky o tom, jak zvládáme stres, nejistotu i náročné situace. 1. Ranní mentální nastavení Začněte den krátkým „check-inem“. Položte si tři otázky: Jak se dnes cítím? Co je dnes opravdu důležité? Co mohu ovlivnit? Tento jednoduchý rituál pomáhá snížit chaos a vrací pozornost k prioritám. 2. Mikropauzy během dne Psychika potřebuje stejně jako tělo regeneraci. Každých 90–120 minut si dopřejte 2–5 minut bez obrazovky. Stačí se protáhnout, párkrát se zhluboka nadechnout nebo se jen dívat z okna. Krátké pauzy snižují mentální přetížení. 3. Práce s dechem ve stresu Když roste napětí, zpomalte dech. Nádech na 4 sekundy, výdech na 6. Delší výdech aktivuje parasympatický nervový systém a pomáhá rychle snížit úzkost i impulzivní reakce. 4. Mentální „úklid“ večer Před koncem dne si sepište, co se podařilo a co zůstává na zítřek. Uz...

  Lenka pracovala v sociálních službách a doma byla oporou pro rodinu. Neustále dávala a dávala, aniž by cítila, že dostává zpět.  Únava se hromadila, nálada klesala a tělo protestovalo bolestmi a nespavostí. Po konzultaci s terapeutem se učila říkat „ne“ a vymezovat si čas jen pro sebe. První týdny byly těžké – cítila vinu. Ale postupně si uvědomila, že péče o sebe je nezbytná, aby mohla být nápomocná ostatním.

  Mít deprese, úzkosti a traumata už není žádné stigma i díky celebritám, které své problémy nemají problém vytahovat na světlo. Několik let starý výzkum, publikovaný v magazínu Psychological Science, ukázal, že se lidé bojí mluvit o svých mentálních problémech a také vyhledat odbornou pomoc. Za jejich strachem stojí stereotypy, že budou považovaní za slabé nebo "nenormální". V posledních letech se naštěstí tato optika pomalu mění, a to také díky celebritám, které začaly o svých depresích, traumatech a úzkostech otevřeně mluvit. 

  Více než polovina českých deváťáků se necítí dobře. Duševních problémů mezi dětmi a dospívajícími dramaticky přibývá. Podle České školní inspekce by žákům měli více pomáhat učitelé a další dospělí ve školách. Jak? Třeba tím, že umožní dětem dělat chyby a riskovat.