Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako rakovinu duše, často výrazně narušuje sebevědomí. Člověk může mít pocit, že není dost dobrý, nezaslouží si lásku nebo že každá chyba potvrzuje jeho vlastní bezcennost. Tyto myšlenky ale nejsou realitou – jsou součástí onemocnění. Posilování sebevědomí nezačíná velkými úspěchy, ale drobnými každodenními kroky. Pomáhá ocenit i malé pokroky, například zvládnutý pracovní den, překonaný strach nebo klidně vyřešený konflikt. Každý podobný okamžik je důkazem, že člověk dokáže růst. Důležité je také přestat se neustále srovnávat s ostatními. Lidé s hraniční poruchou osobnosti bývají na sebe mimořádně přísní a často přehlížejí své silné stránky. Zapisování vlastních úspěchů, pozitivních vlastností nebo pochval od okolí může postupně změnit způsob, jakým sami sebe vnímají. Velkou roli hraje psychoterapie, která pomáhá rozpoznat zkreslené myšlenkové vzorce a nahradit je realističtějším pohledem na sebe sama. Stejně důleži...

  Když se řekne péče o duševní zdraví, většina lidí si představí psychiatra nebo psychologa. Méně známou, ale mimořádně důležitou roli hraje Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Jde o špičkové české pracoviště, které propojuje vědecký výzkum s péčí o pacienty a hledá nové cesty k léčbě psychických onemocnění. NUDZ sídlí v Klecanech u Prahy a zaměřuje se na výzkum depresí, úzkostných poruch, schizofrenie, bipolární poruchy, závislostí i dalších duševních onemocnění. Odborníci zde zkoumají fungování mozku, genetické vlivy i možnosti moderní léčby. Díky tomu se poznatky z laboratoří postupně dostávají do běžné klinické praxe. Ústav se věnuje také prevenci a destigmatizaci psychických onemocnění. Prostřednictvím vzdělávacích projektů a osvětových kampaní pomáhá veřejnosti lépe porozumět duševním potížím a bořit předsudky, které pacientům často ztěžují život. Pro mnoho lidí představuje NUDZ naději. Nabízí možnost zapojit se do výzkumných studií, podílí se na vývoji inovativních terape...

  Dosavadní výzkumy ukazují, že některá psychedelika mohou výrazně zmírnit příznaky duševních onemocnění, a to někdy už po jediné dávce podané v rámci odborně vedené terapie. Již dříve jsme vás informovali například o velmi slibných výsledcích pilotní studie, která kombinuje psilocybin s kognitivně-behaviorální terapií. 

  Dlouhá léta se narcismus měřil prostřednictvím rozsáhlého dotazníku. Až jednou psychologové sáhli po jiném přístupu: zeptali se rovnou. A světe div se, ono to funguje.

  Dnešní svět nás často nutí být neustále výkonní. Práce, rodina, povinnosti, sociální sítě i neustálá dostupnost vytvářejí dojem, že zpomalit znamená selhat. Jenže lidská psychika není stroj. Pokud dlouhodobě funguje na plný výkon bez dostatečného odpočinku, přichází psychická únava. Ta se nemusí projevit jen vyčerpáním. Často se objevuje podrážděnost, ztráta motivace, problémy se soustředěním, horší paměť nebo pocit, že člověka netěší ani věci, které měl dříve rád. Někteří lidé mají pocit vnitřní prázdnoty, jiní trpí úzkostí nebo poruchami spánku. Organismus tím dává jasně najevo, že potřebuje zpomalit. Řešením není pouze delší dovolená. Důležité je zařadit pravidelný odpočinek každý den. Krátké přestávky během práce, omezení času na mobilním telefonu, kvalitní spánek, pohyb nebo chvíle bez jakýchkoliv povinností pomáhají psychice obnovit síly. Stejně důležité je naučit se říkat „ne“ a nepřijímat více závazků, než zvládneme. Pokud psychická únava přetrvává týdny nebo měsíce a zač...

  Jedním z nejbolestivějších projevů hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je nejistá nebo nestabilní identita. Člověk často neví, kdo vlastně je, jaké má hodnoty, co od života očekává nebo kam směřuje. Jeho názory, cíle i vztahy se mohou měnit velmi rychle, což přináší nejistotu a silné emocionální utrpení. Budování vlastní identity je proto důležitou součástí léčby. Nejde o to vytvořit si dokonalý obraz sebe sama, ale postupně objevovat své skutečné hodnoty, zájmy a silné stránky. Pomáhá pravidelné zapisování myšlenek, stanovování malých dosažitelných cílů nebo vědomé vnímání situací, ve kterých se člověk cítí přirozeně a autenticky. Velkou roli hraje také psychoterapie. Ta pomáhá rozpoznat vzorce chování vzniklé často již v dětství a učí člověka oddělit vlastní identitu od okamžitých emocí nebo názorů druhých lidí. Díky tomu se postupně zvyšuje pocit vnitřní stability. Důležité je přijmout, že budování identity není otázkou několi...

  Psychiatrická léčebna Jemnice patří mezi zdravotnická zařízení, která poskytují specializovanou péči lidem s duševními onemocněními. Hospitalizace zde může být doporučena pacientům s těžkými depresemi, úzkostnými poruchami, psychózami, závislostmi nebo jinými psychickými obtížemi, které již nelze bezpečně zvládat pouze ambulantně. Mnoho lidí se pobytu na psychiatrickém oddělení obává. Ve skutečnosti však nejde o trest ani selhání, ale o možnost získat intenzivní léčbu, stabilizovat psychický stav a vytvořit prostor pro návrat do běžného života. Součástí péče bývá psychiatrická léčba, psychoterapie, pracovní terapie i podpora při zvládání každodenních činností. Pokud člověk dlouhodobě trpí silnou úzkostí, depresí, ztrácí kontakt s realitou nebo se objevují myšlenky na sebepoškození či sebevraždu, je odborná pomoc naprosto zásadní. Včasná hospitalizace může zabránit dalšímu zhoršení zdravotního stavu a významně zvýšit šanci na úspěšné zotavení. Je důležité si uvědomit, že psychické...

  O poporodní depresi se nejčastěji hovoří v souvislosti s maminkami. Nové výzkumy ale ukazují, že nejde čistě o „ženskou“ diagnózu. Může totiž postihnout i novopečené otce a zůstat prakticky bez povšimnutí.

  Opuštěná sanatoria a staré léčebny rozeseté po české krajině lákají milovníky urbexu i záhad. Proč tato místa dodnes vyvolávají mráz po zádech?

  Stres není jen nepříjemný pocit. Pokud trvá týdny, měsíce nebo dokonce roky, může postupně změnit způsob, jakým člověk přemýšlí, cítí i jedná. To, co okolí často označuje za „změnu povahy“, bývá ve skutečnosti důsledkem dlouhodobého psychického přetížení. Člověk, který býval trpělivý a společenský, se může stát podrážděným, uzavřeným nebo nedůvěřivým. Mozek ve stresu neustále vyhodnocuje možné hrozby, a proto reaguje citlivěji na kritiku, konflikty i běžné životní situace. Častěji se objevují výbuchy emocí, únava, ztráta zájmů nebo pocit, že nic nemá smysl. Dlouhodobý stres také zhoršuje schopnost soustředění a rozhodování. Lidé bývají impulzivnější nebo naopak nerozhodní. Mohou se vyhýbat kontaktu s ostatními, protože už nemají dostatek psychické energie. V některých případech se přidávají úzkosti, deprese nebo se zhoršují projevy hraniční poruchy osobnosti, někdy označované jako „rakovina duše“. Dobrou zprávou je, že tyto změny nemusí být trvalé. Pokud člověk začne řešit příčin...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako rakovina duše, přináší mimořádně intenzivní prožívání emocí. Právě proto mohou být konflikty pro člověka s touto diagnózou velmi bolestivé. I drobná neshoda může vyvolat silný pocit odmítnutí, opuštění nebo bezmoci, což vede k prudkým reakcím, kterých může později litovat. Prvním krokem ke zvládnutí konfliktu je rozpoznat okamžik, kdy emoce začínají přebírat kontrolu. Pokud cítíte, že ve vás roste vztek nebo zoufalství, zkuste rozhovor na chvíli přerušit. Několik minut klidu, hluboké dýchání nebo krátká procházka mohou zabránit tomu, aby se situace ještě více vyhrotila. Důležité je také naučit se mluvit o svých pocitech místo obviňování druhých. Věta „Cítím se zraněný“ bývá mnohem účinnější než „Ty za všechno můžeš“. Otevřená komunikace pomáhá druhé straně lépe porozumět tomu, co skutečně prožíváte. Velkou pomocí je psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí zvládat silné emoce, zlepšovat vzta...

  Vyhledat pomoc při psychických obtížích není známkou slabosti, ale odvahy. Jedním ze zařízení, které se zaměřuje na léčbu závislostí a psychických problémů, je Sanatorium Topas ve Škvorci. Nabízí odbornou péči lidem, kteří se potýkají například se závislostí na alkoholu, lécích nebo jiných návykových látkách. Součástí léčby bývá také podpora pacientů s úzkostmi, depresivními stavy nebo dalšími psychickými obtížemi, které se závislostí často souvisejí. Léčba se neomezuje pouze na zvládnutí abstinence. Důležitou součástí je individuální i skupinová psychoterapie, nácvik zvládání stresových situací a hledání příčin, které vedly ke vzniku problémů. Pacienti se učí rozpoznávat rizikové situace, pracovat se svými emocemi a budovat zdravější životní návyky. Velkou výhodou je komplexní přístup. Na péči se podílí lékaři, psychologové, terapeuti i další odborníci. Díky jejich spolupráci vzniká léčebný plán přizpůsobený potřebám každého člověka. Je důležité si uvědomit, že uzdravení nepřich...

  Psychóza může skončit, ale některé její následky přetrvávají. Mnoho pacientů po odeznění akutní epizody popisuje problémy s pamětí, soustředěním nebo rychlostí myšlení. Odborníci tento fenomén označují jako kognitivní deficit.

  "Rozhodla jsem se, že se tou nemocí nenechám ovládat," říká herečka a zpěvačka Iva Pazderková, která několik let bojuje s depresemi a panickou poruchou. O své nemoci hovoří otevřeně, aby tak pomohla vyvracet mýty o tom, že psychické nemoci nejsou opravdické nemoci.

  Termíny jsou běžnou součástí práce i osobního života. Samy o sobě nejsou problémem. Nebezpečné se stávají ve chvíli, kdy jich je příliš mnoho, navzájem si konkurují a člověk má pocit, že nestíhá vůbec nic. Vzniká chronický stres, který postupně ovlivňuje psychiku, výkon i zdraví. Pod tlakem blížícího se deadlinu mozek přechází do režimu přežití. Zhoršuje se soustředění, přibývá chyb, roste podrážděnost a člověk často odkládá úkoly právě proto, že jsou psychicky zahlcující. Paradoxně tak stres vede k ještě většímu skluzu. Dlouhodobé fungování v neustálém časovém presu může způsobit únavu, poruchy spánku, úzkosti nebo syndrom vyhoření. Typickým signálem je pocit, že i po splnění jednoho úkolu nepřichází úleva, protože už čeká další. Organismus tak zůstává ve stálém napětí. Pomoci může realistické plánování, rozdělení velkých úkolů na menší kroky a schopnost stanovit si priority. Neméně důležité je přijmout, že není možné zvládnout všechno dokonale a okamžitě. Krátké přestávky během...

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Nejde o odborný lékařský název, ale o přirovnání, které vystihuje, jak hluboce může toto onemocnění zasahovat do života člověka. Jedním z jeho nejčastějších příznaků je intenzivní úzkost, která dokáže během několika minut přerůst v pocit naprostého zoufalství. Důležité je vědět, že úzkost není nepřítel. Je to signál, že nervový systém je přetížený. Místo boje s ní se zkuste zaměřit na její postupné zklidnění. Pomoci může pomalé dýchání, krátká procházka, studená voda na zápěstí nebo soustředění na pět věcí, které právě vidíte kolem sebe. Tyto jednoduché techniky pomáhají vrátit pozornost do přítomného okamžiku. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často reagují velmi citlivě na odmítnutí, kritiku nebo pocit opuštění. Proto je důležité naučit se rozpoznat své spouštěče a včas si říct o podporu. Velkou roli hraje také pravidelný spánek, omezení alkoholu a dalších návykových látek a dodržování doporučené léčby. Nej...

  Když se řekne Apolinář, většina lidí si vybaví léčbu závislosti na alkoholu. Dnes je však Klinika adiktologie v Praze moderním pracovištěm, které pomáhá lidem se širokým spektrem závislostí – od alkoholu a drog až po patologické hráčství či další návykové formy chování. Její historie sahá až do roku 1948 a dodnes patří mezi nejvýznamnější centra léčby závislostí v České republice. Léčba zde nezačíná odsuzováním, ale snahou pochopit příčiny problému. Závislost totiž není jen otázkou vůle. Často souvisí s dlouhodobým stresem, psychickými obtížemi, traumatem nebo nezvládnutými emocemi. Proto se léčba opírá nejen o detoxifikaci, ale také o psychoterapii, skupinovou práci, rodinnou terapii a následnou podporu po ukončení hospitalizace. Velkou výhodou Apolináře je propojení léčebné péče s výzkumem a vzděláváním. Díky tomu se zde využívají moderní poznatky z oboru adiktologie a pacientům je poskytována komplexní péče podle aktuálních odborných doporučení. Vyhledat pomoc není známkou sla...

  , Sevřená hruď, bušící srdce, propocené ruce… Strach. Pocit, jako by vás pronásledovala smečka vlků a váš život visel na vlásku. Přitom vás čeká jen další den v práci. Proč někteří z nás trpí intenzivními úzkostmi a jak se s nimi vypořádat?

  Psychické potíže už nejsou v práci jen soukromým problémem jednotlivce. Stále víc zaměstnanců kvůli nim žádá o dlouhodobé volno a americké firmy, které ještě nedávno samy mluvily o duševním zdraví, najednou řeší, kdo za ně udělá práci.

  Občas je normální cítit únavu. Náročné období v práci, starosti doma nebo nedostatek spánku dokážou člověka vyčerpat. Pokud ale únava přetrvává týdny nebo měsíce, může jít o dlouhodobé přetížení, které si zaslouží pozornost. Prvním varovným signálem bývá pocit, že si ani po volném víkendu neodpočinete. Ráno vstáváte unavení a během dne máte problém se soustředěním. Přidává se zapomínání, časté chyby nebo pocit, že běžné úkoly vyžadují mnohem více energie než dříve. Dlouhodobé přetížení se neprojevuje jen psychicky. Objevit se mohou bolesti hlavy, napětí svalů, zažívací obtíže nebo častější nachlazení. Organismus je totiž pod trvalým stresem a postupně ztrácí schopnost regenerace. Mění se také chování. Někteří lidé jsou podráždění a výbušní, jiní se naopak uzavírají do sebe. Ztrácí zájem o koníčky, odkládají setkání s přáteli a mají pocit, že je všechno příliš vyčerpává. Největší chybou je přesvědčení, že stačí „zatnout zuby“. Dlouhodobé ignorování příznaků může vést až k úzkostem...

  Vztek patří mezi nejsilnější emoce, které lidé s hraniční poruchou osobnosti, někdy přezdívanou „rakovina duše“, prožívají. Často přichází náhle, s obrovskou intenzitou, a může během několika minut zničit vztahy, kterých si člověk ve skutečnosti velmi váží. Důležité je vědět, že vztek není selhání ani důkaz špatného charakteru. Je to signál, že psychika je přetížená. Prvním krokem je naučit se rozpoznat varovné příznaky. Zrychlený tep, napětí ve svalech, pocit nespravedlnosti nebo silná touha okamžitě reagovat bývají známkou, že se emoce vymykají kontrole. V takové chvíli pomáhá odejít z konfliktní situace, několikrát se zhluboka nadechnout nebo si dopřát krátkou procházku. Není to útěk, ale prevence. Velmi účinné je také pojmenovat své emoce. Místo myšlenky „všichni jsou proti mně“ si zkuste říct: „Cítím vztek, protože se bojím odmítnutí.“ Už samotné pojmenování emocí může snížit jejich intenzitu. Dlouhodobě pomáhá psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), k...

  Rozhodnutí nastoupit do léčby závislosti bývá jedním z nejtěžších okamžiků v životě. Přesto právě tento krok může znamenat začátek cesty zpět ke zdraví, vztahům i vlastní důstojnosti. Léčebna návykových nemocí v Nechanicích pomáhá lidem, kteří se potýkají se závislostí na alkoholu, drogách, lécích nebo hazardním hraní. Samotná léčba není jen o tom přestat užívat návykovou látku. Důležitou součástí je pochopení příčin závislosti. Mnoho pacientů se dlouhodobě potýká s úzkostmi, depresemi, traumaty nebo nízkým sebevědomím. Pokud se tyto problémy neřeší, hrozí návrat k závislosti i po úspěšné detoxifikaci. Součástí léčby bývá individuální i skupinová psychoterapie, nácvik zvládání stresových situací, práce s emocemi a hledání nových způsobů, jak zvládat každodenní život bez návykových látek. Velký význam má také podpora rodiny, která může výrazně přispět k dlouhodobému úspěchu léčby. Je důležité si uvědomit, že závislost není projevem slabé vůle. Jde o onemocnění, které vyžaduje odbo...

  Co když psychóza nezačíná bludy ani halucinacemi, ale ztrátou základního pocitu vlastního já? Fenomén self-disorder patří k nejzajímavějším a nejméně známým konceptům současné psychiatrie.

  Čekací lhůty na sezení s psychoterapeuty mohou být v řádu týdnů, ale i rok. I proto někteří nabízejí možnost probrat své potíže on-line. „Pro některé typy lidí to může vzbuzovat větší nedůvěru, ale pro jiné je to naopak. Tím, že jsou ve svém prostředí a můžou si třeba vypnout kameru a nikdo je neuvidí, to může vyvolat větší pocit bezpečí a nižší míru studu,“ říká psycholožka Zuzana Steigerwaldová.

  Rozhodování je běžnou součástí života. Někdy ale přijde období, kdy i drobná rozhodnutí působí jako obrovská zátěž. Co si obléct, kam zavolat nebo jak odpovědět na zprávu může vyvolat napětí, pochybnosti a strach z chyby. Tento stav se označuje jako stres z rozhodování. Mozek při každém rozhodnutí spotřebovává energii. Pokud jsme dlouhodobě ve stresu, nevyspalí nebo psychicky vyčerpaní, schopnost rozhodovat se klesá. Člověk začne všechno přehnaně analyzovat, vrací se k různým možnostem a hledá „dokonalé“ řešení, které ale často neexistuje. Výsledkem bývá odkládání rozhodnutí, pocit bezmoci a narůstající úzkost. Čím déle rozhodnutí odkládáme, tím větší význam mu přisuzujeme. Vzniká začarovaný kruh, který zvyšuje psychické napětí. Pomoci může pravidlo „dostatečně dobrého rozhodnutí“. Ne každá volba musí být perfektní. U méně důležitých věcí si dejte časový limit, například pět minut. U větších rozhodnutí si sepište výhody a nevýhody a poté si stanovte konkrétní termín, kdy se rozho...

  Jedním z nejtěžších příznaků hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé označují jako rakovinu duše, je chronický pocit vnitřní prázdnoty. Nejde o obyčejnou nudu ani smutek. Člověk může mít kolem sebe rodinu, přátele i zaměstnání, přesto má pocit, že uvnitř nic necítí nebo že mu chybí část vlastní identity. Právě tento pocit často vede k impulzivnímu chování. Někteří lidé vyhledávají rizikové situace, nadměrně utrácejí, užívají návykové látky nebo střídají vztahy ve snaze prázdnotu alespoň na chvíli zaplnit. Úleva však bývá krátkodobá a následně se pocit prázdnoty vrací ještě silnější. Důležitým krokem je naučit se prázdnotu nevnímat jako nepřítele, ale jako signál, že psychika potřebuje péči. Pomoci může pravidelný denní režim, vědomé zaměření na přítomný okamžik, tvořivé činnosti, pohyb nebo zapisování emocí do deníku. Velký význam má také psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí pracovat s emocemi a budovat stabilnější vztah k sobě samému. ...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Karviná poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s psychickými obtížemi natolik závažnými, že už je nelze bezpečně zvládat pouze ambulantně. Hospitalizace může být nezbytná při těžkých depresích, psychózách, úzkostných poruchách, bipolární afektivní poruše, závislostech nebo při krizových stavech spojených se sebevražednými myšlenkami. Pobyt na psychiatrickém oddělení není trestem ani selháním. Je to léčebný proces, jehož cílem je stabilizovat psychický stav pacienta, upravit medikaci a vytvořit podmínky pro další zotavení. Součástí péče bývají individuální rozhovory s psychiatrem, psychologické vyšetření, skupinové terapeutické programy i spolupráce s dalšími odborníky. Mnoho lidí má z psychiatrického oddělení obavy kvůli předsudkům nebo neznalosti. Ve skutečnosti se zdravotnický personál snaží vytvořit bezpečné prostředí, kde pacient získá nejen odbornou léčbu, ale také podporu a pochopení. Důležitou součástí je i plán následné péče po propuštění...

  Jan Janský hledal v krvi stopu duševních nemocí. Místo ní popsal čtyři krevní skupiny a otevřel cestu bezpečným transfuzím. Jeho příběh ukazuje, jak se z omylu může zrodit objev, jenž zachraňuje svět.

  Dnes se konečně nahlas mluví o duševním zdraví a důležitosti psychohygieny. Nejde přitom jen o psychoterapii nebo léčbu duševních onemocnění. Existují i drobné každodenní nástroje, které vám mohou pomoci zvládat běžný stres, úzkosti, smutek nebo náročné životní období.

  Moderní společnost často oceňuje rychlost, produktivitu a neustálé výsledky. Mnoho lidí proto získá pocit, že jejich hodnota závisí pouze na tom, kolik toho zvládnou. Jakmile si dopřejí volno, objeví se výčitky, že „nedělají dost“. Právě to je jeden z nejnebezpečnějších projevů tlaku na neustálý výkon. Tento stav nemusí vznikat jen v práci. Podporují ho také sociální sítě, kde lidé vidí úspěchy ostatních, nebo vlastní přesvědčení, že odpočinek je ztráta času. Mozek pak zůstává ve střehu i večer nebo o víkendu a nedokáže skutečně vypnout. Dlouhodobý tlak na výkon může vést k úzkostem, chronickému stresu, poruchám spánku, podrážděnosti i syndromu vyhoření. Člověk přestává vnímat své potřeby a ignoruje signály těla, protože má pocit, že musí pokračovat za každou cenu. Zdravý výkon ale nevzniká z neustálého přepínání sil. Vzniká ze střídání práce a regenerace. Odpočinek není odměna za výkon – je jeho nezbytnou součástí. Stejně jako sportovec potřebuje čas na regeneraci svalů, potřebu...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé označují jako „rakovinu duše“, přináší velmi intenzivní emoce. Během několika minut se může objevit silný vztek, panika, pocit opuštění nebo naprosté zoufalství. Přesto existují techniky, které mohou pomoci tyto stavy zmírnit. Jednou z nejúčinnějších metod je vědomé dýchání. Pomalý nádech nosem na čtyři doby, krátké zadržení dechu a delší výdech ústy pomáhá zklidnit nervový systém. Již několik minut pravidelného dýchání může snížit intenzitu emocí. Další možností je uzemnění. Zaměřte se na své okolí a pojmenujte pět věcí, které vidíte, čtyři, kterých se můžete dotknout, tři, které slyšíte, dvě, které cítíte, a jednu, kterou můžete ochutnat. Tato technika vrací pozornost z bouřlivých myšlenek do přítomného okamžiku. Pomoci může také studená voda na obličej nebo krátké ochlazení zápěstí. Chlad aktivuje přirozené mechanismy organismu, které mohou zmírnit napětí a zpomalit prudkou emoční reakci. Velmi důležité je připomínat si, že emoce...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Frýdek-Místek poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s duševním onemocněním nebo se ocitli v psychické krizi. Lékaři, zdravotní sestry, psychologové i další odborníci zde pomáhají pacientům zvládat období, kdy běžný život přestává být únosný. Hospitalizace bývá doporučena například při těžkých depresích, úzkostných poruchách, psychózách, bipolární poruše nebo při stavech, kdy je člověk ohrožen sebepoškozováním či sebevražednými myšlenkami. Součástí léčby je nejen správně nastavená medikace, ale také individuální přístup, psychoterapie, nácvik zvládání stresu a podpora při návratu do běžného života. Mnoho lidí má z psychiatrického oddělení obavy. Ve skutečnosti ale nejde o místo, kde by byli lidé odsuzováni. Naopak. Cílem je vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém může pacient znovu získat psychickou stabilitu a potřebnou oporu. Vyhledání odborné pomoci není známkou slabosti, ale zodpovědným krokem ke zlepšení vlastního zdraví. Pokud se vy nebo něk...

Podzim přináší kratší dny, méně slunce, méně tepla a více zimy, více práce a méně odpočinku, více stresu a méně klidu. U mnoha lidí se tak ozve takzvaná „podzimní depka“, či snad lidověji blbá nálada, ze které máme mnohdy tendenci osočovat nejrůznější viníky. Na vině ale vždy je i to, jak se staráme o své tělo a jak si dokážeme poradit s emocemi, které se nás snaží ovládat. Nabízíme vám několik rad, jak porazit blbou náladu, která nás na podzim přepadá častěji než v jiná období.

  Proč během psychózy působí náhody jako tajné zprávy a obyčejné události získávají mimořádný význam? Moderní psychiatrie nabízí fascinující vysvětlení. Klíčem může být jev zvaný aberantní salience, tedy narušené přidělování významu okolnímu světu.

Pracovní doba skončila, ale vaše hlava stále jede naplno. Přemýšlíte o nedokončených úkolech, zítřejších poradách nebo e-mailech, které jste ještě neodeslali. Tělo je doma, ale mysl zůstává v práci. Právě to je jeden z typických příznaků chronického pracovního přetížení. Mozek potřebuje pravidelně přepínat mezi výkonem a odpočinkem. Pokud tuto možnost dlouhodobě nemá, zvyšuje se hladina stresu, zhoršuje se kvalita spánku, klesá soustředění a roste riziko úzkostí i syndromu vyhoření. Mnoho lidí se mylně domnívá, že neustálé přemýšlení o práci je známkou zodpovědnosti. Ve skutečnosti jde často o signál, že psychika už nedokáže nastavit zdravé hranice. Pomoci může vytvoření jednoduchého rituálu po skončení pracovní doby. Krátká procházka, sport, četba nebo jiná příjemná aktivita vyšle mozku jasný signál, že pracovní režim skončil. Důležité je také omezit kontrolování pracovních e-mailů a zpráv ve večerních hodinách. Pokud máte pocit, že nedokážete „vypnout“ týdny nebo měsíce, je vhodné si...

  Impulzivita patří mezi nejčastější projevy hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé označují jako „rakovinu duše“. Člověk často jedná dříve, než si stihne uvědomit důsledky. Může impulzivně utrácet peníze, ukončovat vztahy, sáhnout po alkoholu, drogách nebo si ubližovat. Po odeznění silných emocí pak přichází lítost, stud a pocit selhání. Dobrou zprávou je, že impulzivitu lze postupně zvládat. Prvním krokem je naučit se rozpoznat okamžik, kdy emoce začínají přebírat kontrolu. Čím dříve si člověk všimne rostoucího napětí, tím větší má šanci reagovat jinak než automaticky. Pomoci může jednoduché pravidlo „STOP“. Zastavte se, několikrát se pomalu nadechněte a vydechněte, pojmenujte emoci, kterou právě prožíváte, a teprve poté se rozhodněte, co uděláte. Už několik minut odkladu často stačí k tomu, aby intenzita emocí alespoň částečně klesla. Užitečné je také mít připravený krizový plán. Může obsahovat telefonní číslo na blízkého člověka, seznam činností, které odvádějí pozorno...