Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti zásadně ovlivňuje prožívání vlastní identity. Jedním z jejích nejvýraznějších rysů je tzv. „difúze identity“ – tedy nestabilní a proměnlivý obraz sebe sama. Lidé s touto poruchou často nevědí, kdo vlastně jsou. Jejich hodnoty, cíle i názory se mohou rychle měnit v závislosti na aktuálních emocích nebo vztazích. To, co dnes považují za důležité, může zítra ztratit význam. Identita tak není pevná, ale spíše „tekutá“ a závislá na okolí. Silnou roli hraje i vztah k druhým lidem. Jedinec s hraniční poruchou osobnosti může přebírat postoje a chování blízkých osob, aby si zajistil jejich přijetí. Strach z opuštění a odmítnutí vede k tomu, že vlastní „já“ ustupuje potřebě být milován. Výsledkem je vnitřní prázdnota a pocit, že člověk „nemá pevné jádro“. K této nestabilitě přispívají i extrémní emoční výkyvy. Intenzivní emoce mohou krátkodobě zcela změnit pohled na sebe sama – od pocitu výjimečnosti až po hluboké sebepohrdání. Tento rozpor vytváří dlouhodobé nap...

  Schizoafektivní porucha představuje komplexní duševní onemocnění na pomezí psychotických a afektivních poruch. Kombinuje příznaky typické pro schizofrenii (např. halucinace, bludy či dezorganizované myšlení) s výraznými poruchami nálady, jako jsou deprese nebo manické epizody. Na rozdíl od „čisté“ schizofrenie zde hraje klíčovou roli právě kolísání nálady. Pacient může procházet obdobími hlubokého smutku, beznaděje a ztráty energie, nebo naopak fázemi zvýšené aktivity, euforie a snížené potřeby spánku. Psychotické příznaky se mohou objevovat jak během těchto epizod, tak i nezávisle na nich. Příčiny schizoafektivní poruchy nejsou zcela objasněny. Uvažuje se o kombinaci genetických predispozic, neurobiologických faktorů a vlivů prostředí, včetně stresu či traumatických zkušeností. Diagnostika bývá náročná a vyžaduje dlouhodobé sledování vývoje příznaků. Léčba je komplexní a obvykle zahrnuje kombinaci antipsychotik, stabilizátorů nálady a antidepresiv. Stejně důležitá je psychoterap...

  Ambulance dětské psychiatrie v Pardubické nemocnici je prázdná, přitom měla zvýšit dostupnost dětské psychiatrické péče v kraji. Nedaří se pro ni totiž sehnat plně kvalifikovaného dětského a dorostového psychiatra. Těch je po celé republice nedostatek. O děti s psychickými potížemi se v Pardubicích dočasně stará dětský psycholog, ten ovšem řeší spíše akutní případy. Nemocnice se nyní snaží psychiatry nalákat výhodnými benefity.

  Desítky let pomáhá těm, kteří hledají léčení duše. Psychiatr Josef Zvoníček působí především v Otrokovicích, ale nejen tam. Jeho rady mohou pomoci každému. Třeba těm, kterým se nelíbí, že je zamračeno, že je moc chladno, nebo naopak, že je více teplo, že by v nejkratším měsíci roku mělo být. Pohotové glosy toho lékaře mohou preventivně pomáhat i těm, kteří nemusejí hledat přímo pomoc ve smyslu léků nebo terapií.

  Pavel Bém je osobností, která propojuje svět medicíny, politiky a veřejné debaty o duševním zdraví. Vystudoval lékařství a specializoval se na psychiatrii, přičemž se zaměřoval zejména na problematiku závislostí. Jeho odborná praxe byla spojena s prací s pacienty trpícími závislostí na návykových látkách, což je oblast, kde se prolíná medicína, psychologie i sociální faktory. V širším kontextu české psychiatrie patří závislosti mezi největší výzvy. Bém se této problematice věnoval nejen klinicky, ale i koncepčně – podporoval harm reduction přístupy a racionální drogovou politiku, která staví na minimalizaci škod spíše než na represi. Tento přístup odpovídá moderním trendům v oboru psychiatrie a adiktologie. Vedle své lékařské kariéry je však Bém znám především jako politik, mimo jiné jako bývalý primátor Prahy. Právě tato kombinace odbornosti a veřejné funkce mu umožnila ovlivňovat diskusi o duševním zdraví na systémové úrovni – od prevence závislostí až po organizaci péče. Jeho ...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) je jednou z nejvíce emočně intenzivních diagnóz v psychiatrii. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje, jak hluboce a vyčerpávajícím způsobem tato porucha zasahuje prožívání člověka. Typickým rysem je extrémní emoční nestabilita. Emoce přicházejí náhle, ve velké síle a často se rychle střídají. Radost se může během chvíle změnit v úzkost, vztek nebo hluboký smutek. Lidé s BPD často popisují, že své emoce neprožívají „normálně“, ale v extrémech. Velmi častý je intenzivní strach z opuštění. I drobný náznak odmítnutí může vyvolat silnou úzkost, paniku nebo zoufalství. Tento strach pak ovlivňuje vztahy – které bývají bouřlivé, nestabilní a plné výkyvů mezi idealizací a zklamáním. Další typickou emocí je prázdnota. Nejde jen o smutek, ale o hluboký pocit vnitřní „nicoty“, ztráty smyslu a identity. Tento stav může vést k impulzivnímu chování, sebepoškozování nebo snaze „něco cítit za každou cenu“. Výraznou roli hraje i intenzivní hněv....

  Katatonní schizofrenie patří mezi méně časté, ale klinicky velmi výrazné formy schizofrenie. Typickým znakem nejsou primárně bludy či halucinace, ale výrazné poruchy pohybu a chování – od úplného strnutí až po nekontrolovanou aktivitu. Pacient může setrvávat dlouhé hodiny či dny v nehybné pozici (tzv. stupor), nereagovat na podněty a působit „odpojeně“ od reality. Na opačném pólu se objevuje katatonní excitace – chaotický, bezcílný pohyb bez zjevného důvodu. Charakteristická je také „vosková flexibilita“, kdy člověk udrží tělo v polohách, do nichž je pasivně nastaven. Příčiny nejsou zcela objasněné, ale roli hraje kombinace biologických faktorů, narušené mozkové chemie a stresových vlivů. Katatonie se navíc nemusí vyskytovat jen u schizofrenie – může doprovázet i těžké deprese nebo jiné neurologické stavy, což komplikuje diagnostiku. Léčba je dnes výrazně účinnější než v minulosti. Základem jsou benzodiazepiny, antipsychotika a v těžkých případech i elektrokonvulzivní terapie (EC...

  Stáří často nepřináší jen klid, ale i osamělost, ztráty a pocit, že už člověk nikam nepatří. Zatímco se naše zraky soustředí na duševní potíže mladých, nejvyšší riziko deprese i sebevr*aždy roste s věkem. Nejohroženější jsou muži po sedmdesátce.

  Vláda chce nakopnout reformu duševního zdraví, kterou podle ní předchozí kabinet zbrzdil. Slibuje desítky center duševního zdraví a kratší čekací lhůty. V centru zájmu kabinetu má být hlavně zhoršující se dětská psychika.

  Psychiatrie v Česku prochází dynamickým vývojem a jednou z osobností, která tento posun reprezentuje, je Petr Šilhán. Jeho práce stojí na propojení moderní medicíny, psychoterapie a individuálního přístupu k pacientovi – což je v oblasti duševního zdraví klíčové. Petr Šilhán se dlouhodobě věnuje léčbě závažných duševních onemocnění, ale zároveň zdůrazňuje význam prevence a včasné intervence. V jeho přístupu je patrný odklon od čistě biologického modelu psychiatrie směrem k bio-psycho-sociálnímu pojetí, které zohledňuje nejen symptomy, ale i životní kontext pacienta. Důležitým aspektem jeho práce je destigmatizace duševních poruch. V době, kdy jsou témata jako úzkosti, deprese nebo poruchy osobnosti stále častější, hraje otevřená komunikace zásadní roli. Šilhán podporuje myšlenku, že psychické potíže nejsou selháním jednotlivce, ale komplexním stavem, který si zaslouží odbornou péči i společenské porozumění. Z hlediska moderní psychiatrie je jeho přístup inspirativní zejména v důr...

  Hraniční porucha osobnosti (Borderline Personality Disorder) patří k nejdiskutovanějším diagnózám současné psychiatrie. Označení „rakovina duše“ sice vystihuje intenzitu utrpení, ale moderní přístup od něj ustupuje – je stigmatizující a nepřesný. ◼️ Jak poruchu chápe dnešní psychiatrie ◼️ BPD je charakterizována nestabilitou emocí, vztahů i sebepojetí. Typické jsou prudké výkyvy nálad, strach z opuštění, impulzivita a někdy i sebepoškozování. Nejde však o „slabost charakteru“, ale o komplexní poruchu vznikající kombinací biologických predispozic a raných zkušeností. ◼️ Proč vznikl mýtus „rakoviny duše“ ◼️ Historicky byla BPD považována za obtížně léčitelnou. Pacienti často střídali terapeuty a jejich chování bylo pro okolí i odborníky náročné. Tento pohled ale neodpovídá současným poznatkům. ◼️ Co říká moderní léčba ◼️ Dnes existují účinné terapeutické přístupy, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT) nebo mentalizačně orientovaná terapie. Ty pomáhají zvládat emoce, budova...

  Hebefrenní schizofrenie, dnes označovaná jako dezorganizovaný typ schizofrenie, patří mezi nejzávažnější formy této poruchy. Typicky se objevuje v dospívání nebo rané dospělosti a zásadně narušuje schopnost člověka fungovat v běžném životě. ◼️ Jak se projevuje ◼️ Hlavním znakem je dezorganizace myšlení, emocí i chování. Řeč může být nesouvislá, myšlenky roztříštěné a obtížně srozumitelné. Emoce bývají nepřiměřené situaci – například smích v nevhodných chvílích nebo naopak emoční oploštělost. Časté je i zvláštní, nepředvídatelné chování. Na rozdíl od jiných forem schizofrenie zde nemusí dominovat bludy či halucinace, ale spíše chaos v projevu a ztráta schopnosti plánovat či udržet pozornost. ◼️ Dopad na život ◼️ Onemocnění výrazně zasahuje do studia, práce i vztahů. Lidé s hebefrenní formou často potřebují dlouhodobou podporu, protože jejich schopnost samostatného fungování je omezená. Bez léčby může docházet k postupnému zhoršování. ◼️. Léčba a podpora ◼️ Základem léčby jsou anti...

  Psychiatrické nemocnice zřizované ministerstvem zdravotnictví potřebují investice za 2,7 miliardy korun. Mají dohromady více než 3 700 lůžek. Po prvním jednání vládní Rady pro duševní zdraví to v pátek řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Oznámil také, že národní koordinátorkou politiky duševního zdraví byla jmenovaná psychiatrička Dita Protopopová a na úřadě vlády vznikl nový odbor politiky duševního zdraví.

  Dlouhá léta jsme je vnímali jako nebezpečné vstupenky do světa barevných halucinací a bezbřehého chaosu. Jenže časy se mění. Dnes už psychedelika nepředstavují jen rebelskou vzpouru proti systému, ale stávají se precizním nástrojem v rukou lékařů.

  Psychiatrie není jen o diagnózách, ale především o porozumění lidskému prožívání. Právě tímto směrem se ve své praxi ubírá Marta Holanová, která patří mezi odborníky zdůrazňující komplexní přístup k duševnímu zdraví. Její práce stojí na propojení biologických, psychologických i sociálních faktorů. V době, kdy roste počet lidí trpících úzkostmi, depresí či poruchami osobnosti, nabývá tento přístup na významu. Nejde pouze o léčbu symptomů, ale o hledání hlubších souvislostí – životních příběhů, traumat i prostředí, ve kterém člověk žije. Holanová dlouhodobě poukazuje na to, že moderní psychiatrie musí být citlivější a individualizovaná. Každý pacient je jedinečný a vyžaduje jiný přístup. To zahrnuje nejen farmakologickou léčbu, ale i psychoterapii, edukaci a podporu blízkého okolí. Právě kombinace těchto prvků často rozhoduje o dlouhodobém zlepšení. Důležitým tématem její práce je také destigmatizace duševních onemocnění. Ve společnosti stále přetrvává strach a nepochopení, které b...

  ◼️ Od nejasných hranic k samostatné diagnóze ◼️ Hraniční porucha osobnosti byla dlouho na pomezí neuróz a psychóz – odtud označení „hraniční“. V první polovině 20. století šlo spíše o popis než přesnou diagnózu. Zásadní posun přinesla klasifikace DSM-III, která poruchu poprvé jasně definovala. ◼️ Zpřesňování kritérií ◼️ Moderní diagnostika stojí na konkrétních symptomech: emoční nestabilitě, impulzivitě, strachu z opuštění či narušeném sebeobrazu. Systémy jako DSM-5 nebo MKN-11 dnes zdůrazňují nejen přítomnost příznaků, ale i jejich intenzitu a dopad na každodenní fungování. ◼️ Od nálepkování k porozumění ◼️ Dříve byla diagnóza často spojena se stigmatem a označována jako „obtížně léčitelná“. Dnes se pohled mění – odborníci chápou poruchu jako důsledek kombinace biologických faktorů a raných vztahových zkušeností, včetně traumatu. Diagnostika tak není jen o „zařazení“, ale o pochopení příběhu pacienta. ◼️ Vliv na léčbu a prognózu ◼️ Zpřesnění diagnostiky umožnilo rozvoj cílených ...

  ◼️ Co je paranoidní schizofrenie ◼️ Paranoidní schizofrenie je závažná duševní porucha, která patří mezi formy Schizofrenie. Typickým znakem jsou bludy (např. pocit pronásledování) a halucinace, často sluchové. Na rozdíl od jiných forem může být myšlení relativně zachované, ale obsah reality je výrazně zkreslený. ◼️ Jak se projevuje ◼️ Lidé s tímto onemocněním mohou věřit, že jsou sledováni, ohroženi nebo manipulováni. Tyto prožitky jsou pro ně reálné a velmi intenzivní. Často se přidává nedůvěra k okolí, úzkost a sociální izolace. To může vést k narušení vztahů i pracovního fungování. ◼️ Příčiny a spouštěče ◼️ Vznik je multifaktoriální. Kombinují se genetické predispozice, neurobiologické změny a vlivy prostředí, jako je dlouhodobý stres nebo traumatické zážitky. Onemocnění se obvykle objevuje v rané dospělosti. ◼️ Léčba a zvládání ◼️ Základem léčby jsou antipsychotika, která pomáhají zmírnit bludy i halucinace. Důležitou roli hraje také psychoterapie, podpora rodiny a stabilní ...

  Nová studie, která analyzovala digitální návyky více než 50 000 dětí ve věku 6 až 17 let, přináší alarmující výsledky. Děti, které tráví u obrazovky čtyři a více hodin denně, mají výrazně vyšší riziko deprese, úzkostí i poruch chování. Klíčovým problémem přitom není jen obsah, ale hlavně to, co digitální zařízení nahrazují a tím jsou pohyb a spánek.

  Celý profesní život se pohybuje tam, kde se potkává psychologie, vědomí a zkušenosti na hraně běžné reality. Psychedelika pro ni nejsou zázračným lékem ani zakázaným tabu, ale nástrojem, se kterým je potřeba zacházet opatrně a chytře. V rozhovoru pro Marianne_cz mluví Rita Kočárová o tom, co mohou změněné stavy vědomí skutečně řešit, proč samotný zážitek nestačí a kde končí sliby a začíná poctivá práce se sebou samým.

  Psychiatrie není jen o diagnózách, ale především o porozumění lidské mysli v celé její složitosti. Právě tímto směrem se ve své práci ubírá i Ilja Žukov, jehož přístup zdůrazňuje propojení biologických, psychologických i sociálních faktorů duševního zdraví. Žukov patří mezi odborníky, kteří vnímají pacienta jako celek, nikoli pouze jako soubor symptomů. V kontextu dnešní doby, kdy roste výskyt úzkostných poruch, depresí i poruch osobnosti, je takový přístup zásadní. Moderní psychiatrie se totiž stále více odklání od čistě farmakologického modelu a směřuje k integrativní péči, kde má své místo psychoterapie, prevence i práce s prostředím pacienta. Důležitým tématem, které se s jeho jménem pojí, je destigmatizace duševních onemocnění. Mnoho lidí stále váhá vyhledat pomoc ze strachu z odsouzení. Právě otevřená komunikace a edukace veřejnosti jsou klíčem k tomu, aby se duševní zdraví stalo stejně samozřejmým tématem jako zdraví fyzické. Žukovův přístup zároveň ukazuje, že léčba není ...

  📌 Od nejasné hranice k diagnóze Hraniční porucha osobnosti byla dlouho vnímána jako „hranice“ mezi neurózou a psychózou. Už na počátku 20. století si psychiatři všímali pacientů, kteří nezapadali do tehdejších kategorií. Termín „borderline“ se začal používat pro popis nestability emocí, vztahů a identity – fenoménu, který byl obtížně uchopitelný i léčitelný. 📌 Psychoanalytické kořeny Zásadní roli ve výzkumu sehrál Otto Kernberg, který v 60. a 70. letech formuloval teorii hraniční organizace osobnosti. Popsal hlubokou vnitřní nejistotu, strach z opuštění a černobílé vnímání světa. Paralelně se rozvíjela práce John Gunderson, jenž pomohl definovat diagnostická kritéria a přiblížil poruchu moderní psychiatrii. 📌 Od beznaděje k léčbě Dlouho panoval názor, že hraniční porucha osobnosti je téměř neléčitelná. Zlom přinesla Marsha Linehan, která vytvořila dialektickou behaviorální terapii (DBT). Ta ukázala, že cílená práce s emocemi, impulzivitou a vztahy může vést ke stabilizaci a vý...

  📌 Co je schizofrenie Schizofrenie je závažná duševní porucha, která ovlivňuje vnímání reality, myšlení i emoce. Často bývá spojována s bludy a halucinacemi, ale její obraz je mnohem širší. Nejde o „rozdvojenou osobnost“, jak se někdy mylně uvádí, ale o komplexní narušení psychických funkcí. 📌 Jak se projevuje Příznaky se obvykle dělí na pozitivní (např. halucinace, bludy), negativní (ztráta motivace, emoční oploštění) a kognitivní (poruchy pozornosti či paměti). Právě negativní příznaky bývají nejvíce limitující pro každodenní fungování – člověk může ztrácet energii, zájem o okolí i schopnost navazovat vztahy. 📌 Příčiny a rizikové faktory Vznik schizofrenie je multifaktoriální. Roli hraje genetika, neurobiologické změny i vlivy prostředí, například stres nebo užívání návykových látek. Onemocnění se často objevuje v mladé dospělosti, kdy zasahuje do klíčového období formování identity a kariéry. 📌 Léčba a život s diagnózou Moderní psychiatrie nabízí kombinaci farmakoterapie a ...

  Mobilní aplikace Baby2Home se stává důležitým nástrojem v boji proti poporodní depresi. Klinická studie ukazuje, že kombinace personalizace, sledování nálady a rychlého přístupu k odborníkům může výrazně zlepšit psychickou pohodu matek – právě tehdy, když ji nejvíc potřebují.

  Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) reaguje na kritickou situaci ohledně počtu školních psychologů v Plzeňském kraji. Chystá totiž otevření nového studijního programu Psychologie. Vedle už otevřené novinky Environmentální inženýrství a technologie připravuje také navazující studium fyzioterapie.

  Jan Tuček patří mezi osobnosti české psychiatrie, které dlouhodobě upozorňují na nutnost vnímat duševní zdraví v širším kontextu společnosti. Ve své odborné praxi se zaměřuje nejen na diagnostiku a léčbu duševních poruch, ale i na prevenci a destigmatizaci psychických obtíží. Jeho přístup vychází z přesvědčení, že duševní onemocnění nelze redukovat pouze na biologický problém. Naopak zdůrazňuje propojení psychiky, sociálního prostředí a životních zkušeností. Právě tento komplexní pohled je dnes klíčový – zejména v době, kdy narůstá výskyt úzkostí, depresí či syndromu vyhoření. V kontextu moderní psychiatrie představuje Jan Tuček typ odborníka, který propojuje medicínské znalosti s lidským přístupem. Důraz klade na individuální potřeby pacientů, otevřenou komunikaci a budování důvěry. To je zásadní zejména u dlouhodobých onemocnění, kde léčba není jednorázovým procesem, ale cestou. Zároveň se podílí na odborné diskusi o podobě péče o duševní zdraví v České republice. Upozorňuje na...

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Tento silný výraz vystihuje intenzitu prožívání, ale zároveň přispívá k řadě mýtů, které lidem s touto diagnózou škodí víc než pomáhají. 📌 Mýtus 1: „Jsou manipulativní.“ Ve skutečnosti jde často o zoufalou snahu zvládnout extrémní emoce a strach z opuštění. Chování, které okolí vnímá jako manipulaci, je spíše voláním o pomoc. 📌 Mýtus 2: „Nedá se léčit.“ Opak je pravdou. Moderní psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální přístup, přináší velmi dobré výsledky. Mnoho lidí dosáhne stabilizace a kvalitního života. 📌 Mýtus 3: „Nechtějí se změnit.“ Lidé s touto poruchou často trpí více než jejich okolí. Touha po změně bývá silná, ale naráží na nedostatek nástrojů, jak emoce regulovat. 📌 Mýtus 4: „Jsou nebezpeční pro okolí.“ Riziko se většinou obrací dovnitř – například formou sebepoškozování nebo depresivních stavů. Spojování s agresí vůči druhým je zjednodušující a stigmatizující. 📌 Mýtus 5: „Je to jen vým...

  Akutní stresová porucha je přirozenou, i když velmi intenzivní reakcí na extrémně stresující událost. Může vzniknout po autonehodě, napadení, ztrátě blízkého nebo jiné traumatické zkušenosti. Na rozdíl od Posttraumatická stresová porucha se objevuje bezprostředně – typicky během několika dní až týdnů po události. Projevy jsou různorodé: člověk může zažívat vtíravé vzpomínky, noční můry, pocit odcizení od reality nebo emoční otupělost. Častá je i zvýšená úzkost, podrážděnost a potíže se spánkem. Typickým znakem je tzv. disociace – stav, kdy má jedinec pocit, že „není ve svém těle“ nebo že svět kolem něj není skutečný. Z evolučního hlediska jde o obranný mechanismus. Mozek se snaží ochránit před přetížením tím, že „odpojí“ emoce nebo realitu. Problém nastává ve chvíli, kdy tyto symptomy přetrvávají a narušují běžné fungování. Dobrou zprávou je, že akutní stresová porucha je často dočasná. U mnoha lidí dojde k postupnému odeznění potíží během několika týdnů. Klíčová je však včasná p...

  Vládní agendu duševního zdraví opět přebírá Dita Protopopová. Psychiatrička známá z kauzy Andreje Babiše mladšího se vrací na post koordinátorky, kde bude mít na starosti reformu psychiatrické péče a investice přesahující dvě miliardy korun. Hlavním tématem má být podle jejích slov prevence u dětí a mládeže.

  Úzkost si často spojujeme především s myslí. S obavami a katastrofickými scénáři, které se nám v hlavě honí pořád dokola. Jenže úzkost se velmi výrazně zapisuje i do těla. A právě tady může nabídnout pomocnou ruku fyzioterapie.

  Martin Hollý: hlas moderní psychiatrie bez stigmat V době, kdy se o duševním zdraví mluví více než kdy dříve, patří Martin Hollý mezi odborníky, kteří pomáhají posouvat českou psychiatrii směrem k větší otevřenosti a respektu k pacientům. Jeho práce ukazuje, že léčba duševních onemocnění není jen o diagnózách a medikaci, ale především o lidském přístupu. Hollý dlouhodobě zdůrazňuje význam destigmatizace psychických potíží. V kontextu poruch, jako jsou deprese, úzkosti nebo závažnější onemocnění typu schizofrenie, upozorňuje na to, že společenské předsudky často pacientům škodí více než samotná nemoc. Právě proto podporuje model péče, který kombinuje odbornou léčbu s psychosociální podporou. Významnou roli hraje i jeho zapojení do reformy psychiatrické péče v Česku. Ta se snaží přesunout těžiště z velkých léčeben do komunitního prostředí, kde mohou pacienti žít důstojněji a s větší mírou autonomie. Tento přístup odpovídá moderním trendům v Evropě a ukazuje, že i český systém se do...

  📌 Porucha, která bolí zevnitř Hraniční porucha osobnosti bývá někdy obrazně označována jako „rakovina duše“. Nejde o lékařský termín, ale o metaforu, která vystihuje intenzitu psychického utrpení, které lidé s touto poruchou často prožívají. Emoce jsou extrémně silné, rychle se mění a mohou být velmi obtížně zvládnutelné. Člověk tak může během krátké chvíle přecházet od pocitu hluboké blízkosti k silnému strachu z opuštění. 📌Proč bývá tato porucha nepochopená Jedním z důvodů nepochopení je samotná povaha poruchy. Lidé s hraniční poruchou osobnosti mohou reagovat velmi intenzivně – například prudkými výbuchy emocí, impulzivním chováním nebo náhlými změnami nálady. Okolí pak někdy jejich reakce interpretuje jako manipulaci nebo přehnané drama. Ve skutečnosti však často jde o důsledek hluboké vnitřní bolesti a silného strachu ze ztráty vztahů. 📌 Kořeny problému Výzkumy ukazují, že na vzniku poruchy se mohou podílet různé faktory. Patří mezi ně genetická zranitelnost, citlivější n...

  📌 Co je komplexní PTSD Komplexní posttraumatická stresová porucha (C-PTSD) je psychická porucha, která vzniká v důsledku dlouhodobého nebo opakovaného traumatu. Na rozdíl od klasické PTSD, která bývá spojena s jednorázovou traumatickou událostí (např. nehoda nebo napadení), komplexní PTSD vzniká často tam, kde člověk prožívá stresující situace po delší dobu – například při domácím násilí, dlouhodobém zneužívání nebo v prostředí chronického strachu. 📌 Jak se komplexní trauma projevuje Lidé s komplexní PTSD často zažívají podobné příznaky jako u klasické posttraumatické stresové poruchy – například vtíravé vzpomínky, noční můry nebo silnou úzkost. K tomu se ale přidávají i hlubší psychické obtíže. Typické jsou potíže s regulací emocí, pocity studu či viny, nízké sebevědomí a narušená schopnost důvěřovat druhým lidem. Mnoho lidí také popisuje trvalý pocit ohrožení nebo vnitřního napětí, i když se již nacházejí v bezpečném prostředí. Trauma totiž může zásadně ovlivnit způsob, jakým...

  Být single je dnes v módě hlavně mezi mladými lidmi. Jde o projev životního stylu, sebeurčení, svobody a celkově silného postavení ve společnosti. Lidé se už nechtějí cítit zklamaní, chtějí být silní. Nová studie od toho odrazuje.

  Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že by byl pro plošný zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let. Politická debata je sice teprve na začátku, ani ve vládě neexistuje jednotný postoj, pohled ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiřího Horáčka na zákonné omezení je ale jednoznačně pozitivní. Sociální sítě totiž dramaticky mění fungování člověka a děti nemají, na rozdíl od dospělých, možnosti, jak se algoritmům a jiným aspektům sociálních sítí bránit.

  MUDr. Petra Sejbalová patří mezi výrazné osobnosti české psychiatrie a sexuologie. Dlouhodobě působí ve Fakultní nemocnici v Brně, kde vede sexuologické oddělení a věnuje se klinické práci s pacienty, výzkumu i odborné publikační činnosti.  Ve své praxi se zaměřuje především na problematiku lidské sexuality v kontextu duševního zdraví. Zabývá se například léčbou sexuálních dysfunkcí, psychickými dopady sexuálního traumatu, otázkami sexuální identity nebo diagnostikou a terapií poruch sexuální preference. Její práce ukazuje, že sexualita není pouze biologický jev, ale komplexní součást psychiky a mezilidských vztahů.  Významnou součástí její odborné činnosti je také výzkum a publikační práce. V odborných časopisech publikovala studie zaměřené například na psychoterapii sexuologických pacientů nebo na rizika, kterým čelí děti a dospívající v digitálním prostředí, například při kontaktu s pornografií či online sexuálními predátory. Tyto práce propojují psychiatrii, sexuol...

  Hraniční porucha osobnosti je závažná psychická porucha, která výrazně ovlivňuje způsob, jakým člověk vnímá sebe, vztahy i okolní svět. Někteří odborníci ji obrazně označují jako „rakovinu duše“, protože dokáže hluboce zasahovat do emocí, identity i mezilidských vztahů. Pro lidi s touto poruchou je svět často extrémně intenzivním místem. Emoce se objevují rychle, silně a někdy i zdánlivě bez jasné příčiny. Radost, strach, vztek nebo smutek mohou během krátké chvíle vystřídat jeden druhý. To, co jiní lidé zvládnou relativně klidně, může být pro člověka s hraniční poruchou psychicky velmi bolestivé. Velkým tématem bývá také strach z opuštění. I drobné náznaky odmítnutí mohou vyvolat silnou úzkost nebo paniku. Vztahy proto často procházejí extrémy – od silné idealizace druhého člověka až po náhlé zklamání či pocit zrady. Pro okolí může být toto chování těžko pochopitelné, ale pro samotného člověka jde o velmi reálné a intenzivní prožívání. Mnoho lidí s hraniční poruchou osobnosti zá...