Duševní zdraví 🍀

Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejkomplexnější psychické poruchy. Projevuje se výraznou emoční nestabilitou, strachem z opuštění, impulzivitou, nestabilními vztahy a kolísáním sebeobrazu. Správná diagnostika je proto zásadní pro zahájení účinné léčby. Psychologické testy představují důležitou součást diagnostického procesu. Samy o sobě diagnózu neurčí, ale pomáhají odborníkům lépe porozumět osobnosti člověka, jeho prožívání a způsobům zvládání emocí. Mezi často využívané metody patří osobnostní dotazníky, například MMPI-2 nebo PAI, které pomáhají odhalit vzorce myšlení, emoční potíže a případné další psychické obtíže. Dále se používají projektivní metody, například Rorschachův test nebo Tematicko-apercepční test (TAT), které mohou přinést hlubší pohled na vnitřní konflikty a vztahové vzorce. Velmi důležitý je také klinický rozhovor vedený psychologem nebo psychiatrem. Právě během něj odborník hodnotí dlouhodobé projevy,...

  Duševní zdraví dětí a dospívajících se v posledních letech dostává stále více do popředí zájmu. Rostoucí počet mladých lidí se potýká s úzkostmi, depresivními stavy, poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním nebo obtížemi spojenými s neurovývojovými poruchami. Včasná odborná pomoc proto může sehrát zásadní roli v dalším vývoji dítěte. Fakultní nemocnice Olomouc prostřednictvím své Kliniky psychiatrie poskytuje odbornou psychiatrickou a psychologickou péči a v současnosti rozšiřuje své možnosti také v oblasti dětské psychiatrie. Cílem je nabídnout dětem a dospívajícím dostupnou, moderní a komplexní péči, která zohledňuje nejen samotné obtíže dítěte, ale také jeho rodinné a sociální prostředí. Součástí péče je psychiatrické a psychologické vyšetření, diagnostika duševních poruch, doporučení vhodné léčby a spolupráce s rodiči i dalšími odborníky. Důležitou součástí přístupu je také psychoterapie, psychoedukace a podpora zdravého vývoje dítěte. Dětská psychiatrie se nezaměřuje pouze...

  Patnáct let střídala antidepresiva a chodila na terapii. Když se její stav dál zhoršoval, rozhodla se vyzkoušet léčbu, které se zpočátku bála. Klinika Psyon začala před pěti lety léčit deprese pomocí ketaminu. Jde o léčbu psychedelickou látkou pod dohledem terapeuta. Zmiňovanou klinikou prošlo už 500 klientů. Jedním z nich se stala i Alena.

  Meziroční nárůst případů, kdy záchranáři vyjíždějí k lidem v akutní psychické krizi, dokládá, jak je nutné stále více pečovat i o tuto součást našeho zdraví. Praha proto nejen pokračuje v kampani Pomoc na dosah, ale také nově vytvořila pilotní Výjezdovou skupinu terénní psychiatrické pomoci a otevřela Akutní psychiatrickou ambulanci pro děti a dorost.

  Astrologie a psychologie se občas překvapivě potkávají. Některá znamení zvěrokruhu mají skutečně větší sklony k melancholii, úzkostem nebo depresivním stavům. Není to jen éterická teorie – výzkumy v oblasti chronobiologie a sezónní afektivní poruchy ukazují zajímavé souvislosti. Která tři znamení to mají nejtěžší?

  Strach z odmítnutí patří mezi nejčastější obavy, které ovlivňují naše vztahy, práci i každodenní rozhodování. Může se projevovat nenápadně – bojíme se říct svůj názor, požádat o pomoc, oslovit někoho nového nebo si stanovit vlastní hranice. Ve skutečnosti se často nesnažíme získat přijetí, ale především se vyhnout bolesti z možného odmítnutí. Kořeny tohoto strachu často sahají do dětství. Kritika, nedostatek podpory, šikana nebo opakované zkušenosti s odmítnutím mohou vytvořit přesvědčení, že nejsme dost dobří nebo že si lásku a uznání musíme zasloužit. V dospělosti pak bývá člověk přehnaně citlivý na názory druhých a vnímá i neutrální situace jako osobní odmítnutí. Dlouhodobý strach z odmítnutí může vést k úzkosti, nízkému sebevědomí, perfekcionismu nebo k vyhýbání se novým příležitostem. Někteří lidé se snaží zavděčit všem kolem sebe, jiní si naopak udržují odstup, aby se vyhnuli případnému zranění. Důležité je uvědomit si, že odmítnutí není důkazem naší hodnoty. Každý člověk m...

  Jedním z největších mýtů o duševním zdraví je představa, že psychické trápení musí být na člověku vidět. Nemusí. Mnoho lidí ráno vstane, jde do práce, plní termíny, stará se o rodinu, usmívá se na kolegy a na sociálních sítích působí spokojeně. Přesto každý den svádí tichý boj, o kterém okolí nemá tušení. Právě proto je duševní zdraví tak složité. Úzkost nemá sádru. Vyčerpání nemá viditelné jizvy. Deprese často nevypadá jako smutek. Někdy vypadá jako chronická únava, podrážděnost, ztráta radosti nebo pocit, že člověk pouze „funguje“, ale nežije. Žijeme ve společnosti, která obdivuje výkon. Umíme se ptát, co jste dnes zvládli, kolik projektů dokončili nebo jaké máte výsledky. Mnohem méně se ale ptáme, jak se skutečně cítíte. A přitom právě tato otázka může být pro někoho nesmírně důležitá. Duševní zdraví není téma pro slabé lidi. Je to téma pro každého z nás. Každý člověk se může dostat do období, kdy bude potřebovat podporu, pochopení nebo odbornou pomoc. Síla nespočívá v tom, že...

  Hraniční porucha osobnosti a bipolární porucha jsou dvě odlišná duševní onemocnění, která bývají často zaměňována. Obě mohou zahrnovat výrazné změny nálad, impulzivitu a potíže ve vztazích. Jejich příčiny, průběh i léčba se však liší. U hraniční poruchy osobnosti jsou změny emocí obvykle velmi rychlé a bývají vyvolány mezilidskými situacemi, například konfliktem, odmítnutím nebo strachem z opuštění. Člověk může během několika hodin přecházet od intenzivního smutku k hněvu nebo úzkosti. Typické jsou také nestabilní vztahy, nízká sebehodnota, chronický pocit prázdnoty a někdy sebepoškozování. Bipolární porucha je porucha nálady, při které se střídají období deprese a mánie nebo hypománie. Tyto epizody obvykle trvají dny až týdny a nemusí být přímo vyvolány konkrétními událostmi. V manické fázi může být člověk nadměrně aktivní, sebevědomý, mít sníženou potřebu spánku a jednat rizikově. V depresivní fázi naopak převažuje smutek, únava a ztráta zájmu o běžné činnosti. Rozlišení obou p...

  Fakultní nemocnice Plzeň poskytuje specializovanou péči dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s různými psychickými obtížemi. Součástí Psychiatrické kliniky je dětské a dorostové oddělení, které se zaměřuje na diagnostiku, léčbu a podporu pacientů od dětství až do období dospívání.  Mezi nejčastější důvody vyhledání pomoci patří úzkostné a depresivní stavy, poruchy příjmu potravy, poruchy chování, sebepoškozování, adaptační potíže, psychosomatické obtíže nebo problémy spojené s neurovývojovými poruchami. Péče je vždy individuálně přizpůsobena potřebám dítěte i jeho rodiny.  Léčba zahrnuje psychiatrické a psychologické vyšetření, individuální a skupinovou psychoterapii, krizovou intervenci i práci s rodiči. Důležitou součástí péče je také spolupráce s pediatry, školami, sociálními pracovníky a dalšími odborníky. Cílem není pouze zmírnit příznaky, ale také podpořit zdravý psychický vývoj dítěte a posílit jeho schopnost zvládat náročné životní situace.  Psychické po...

Vláda se chystá nakopnout reformu duševního zdraví. Do dvou let by mělo podle ministerstva zdravotnictví vzniknout patnáct nových center, která nejčastěji zřizují neziskové organizace nebo zdravotnická zařízení. Resort na ně plánuje uvolnit 207 milionů korun.

  Sehnat péči o dětské duševní zdraví je náročné a drahé. Rodinám mohou ulevit příspěvky pojišťoven na klasickou i online terapii. V Praze navíc startují úplně nové služby: specializovaná ambulance a sanitka pro akutní krize.

  Stud je přirozená emoce, která nám pomáhá uvědomovat si hranice a vztahy s ostatními lidmi. Pokud se však stud stane chronickým, může významně ovlivnit psychické zdraví a kvalitu života. Chronický stud je dlouhodobý pocit, že s námi „něco není v pořádku“. Nejde o lítost nad konkrétním činem, ale o hluboké přesvědčení typu: „Jsem špatný člověk“, „Nejsem dost dobrý“ nebo „Nezasloužím si být přijímán.“ Tyto pocity bývají často zakořeněné již v dětství. Příčinou mohou být opakované kritiky, odmítání, ponižování, šikana nebo vyrůstání v prostředí, kde byly emoce dítěte přehlíženy či zlehčovány. Člověk se postupně naučí vnímat svou hodnotu skrze negativní pohled na sebe sama. Chronický stud se může projevovat nízkým sebevědomím, perfekcionismem, silnou sebekritikou, strachem z odmítnutí nebo nadměrnou potřebou zavděčit se druhým. Někteří lidé se naopak uzavírají do sebe, vyhýbají se vztahům a mají pocit, že je ostatní „prokouknou“ a odhalí jejich domnělou nedostatečnost. Dlouhodobě neř...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, je závažné duševní onemocnění, které výrazně ovlivňuje prožívání emocí, vztahy i vnímání sebe sama. Lidé s touto poruchou často prožívají intenzivní výkyvy nálad, strach z opuštění, pocity vnitřní prázdnoty nebo sklony k impulzivnímu jednání a sebepoškozování. Psycholog hraje v léčbě velmi důležitou roli. Jeho úkolem je vytvořit bezpečný prostor, ve kterém může člověk otevřeně mluvit o svých emocích, obavách a životních zkušenostech. Důvěra mezi psychologem a klientem je jedním ze základních pilířů úspěšné léčby. Součástí práce psychologa je také psychologická diagnostika, která pomáhá lépe porozumět potížím klienta a odlišit hraniční poruchu osobnosti od jiných psychických onemocnění. Následně psycholog pomáhá klientovi rozpoznávat spouštěče silných emocí, učit se zdravějším způsobům zvládání stresu a postupně budovat stabilnější vztahy. Velký význam má psychoterapie, zejména přístupy zaměřené na regulaci...

  Fakultní nemocnice Hradec Králové poskytuje specializovanou psychiatrickou péči dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s různými duševními obtížemi. Součástí nemocnice je psychiatrická ambulance pro děti a mladistvé, která se zaměřuje na diagnostiku, léčbu a dlouhodobé sledování psychických potíží v dětském věku.  Pomoc zde vyhledávají děti například s úzkostmi, depresivními stavy, poruchami chování, problémy ve škole, poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním, poruchami pozornosti nebo obtížemi spojenými s dospíváním. Péče je vždy individuální a zohledňuje věk dítěte, jeho potřeby i rodinné prostředí.  Velký důraz je kladen na spolupráci s rodiči. Právě rodina často hraje zásadní roli v procesu léčby a pomáhá odborníkům lépe porozumět tomu, co dítě prožívá. Součástí péče mohou být psychiatrická vyšetření, psychologická diagnostika, doporučení psychoterapie i nastavení vhodné léčby.  Vyhledat odbornou pomoc není známkou selhání rodičů ani dítěte. Naopak jde o důl...

  Psychiatrická nemocnice v Kroměříži, která je jediná svého druhu ve Zlínském kraji, bude přijímat více akutních pacientů včetně dětí. Staví pro ně nový pavilon v zadní části památkově chráněného areálu. Kapacita akutních lůžek se zvýší na dvojnásobek. Náklady na výstavbu budou téměř 800 milionů korun.  

  Úzkosti, stres ze studia, pocit osamění i další životní potíže řeší stále více vysokoškoláků. Univerzity v Praze proto nabízejí bezplatnou psychologickou pomoc, zájem o ni ale výrazně převyšuje kapacity a studenti si na první termín často musí počkat.

  Mozek je trochu jako spolubydlící po energetickém drinku. Když budete mít chaos na talíři, začne být i v hlavě. Moderní výzkumy stále častěji potvrzují, že některé potraviny umí náladu rozházet víc než pondělní porada v osm ráno. Která jídla nejvíc podporují úzkosti, nervozitu nebo depresivní propady? A proč po některých svačinkách přichází místo štěstí existenciální krize?

  Syndrom hodné holky nebo hodného kluka není oficiální psychická diagnóza, ale označuje způsob chování, při kterém člověk dlouhodobě potlačuje vlastní potřeby, aby získal přijetí, pochvalu nebo se vyhnul konfliktům. Lidé s tímto syndromem často říkají „ano“, i když by raději řekli „ne“. Mají potřebu být pro druhé užiteční, spolehliví a bezproblémoví. Často se bojí, že pokud projeví nesouhlas, nastaví hranice nebo někoho zklamou, budou odmítnuti nebo přestanou být dost dobří. Kořeny tohoto chování obvykle sahají do dětství. Někteří lidé vyrůstali v prostředí, kde byli oceňováni především za poslušnost, výkon nebo schopnost dělat druhé šťastnými. Postupně si vytvořili přesvědčení, že jejich hodnota závisí na tom, co dělají pro ostatní. Navenek mohou působit jako velmi milí a obětaví lidé. Uvnitř však často prožívají vyčerpání, frustraci, pocity nepochopení nebo skrytou zlost. Dlouhodobé přehlížení vlastních potřeb může vést ke stresu, úzkostem, nízkému sebevědomí, syndromu vyhoření ...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, je složité duševní onemocnění charakterizované výraznou emoční nestabilitou, impulzivitou, strachem z opuštění a obtížemi ve vztazích. Její diagnostika však nebývá jednoduchá, protože některé projevy se podobají jiným psychickým poruchám. Diferenciální diagnostika znamená proces, při kterém odborník zvažuje různé možné příčiny potíží a snaží se určit, zda se skutečně jedná o hraniční poruchu osobnosti. Například prudké změny nálad mohou připomínat bipolární poruchu, dlouhodobý pocit prázdnoty a beznaděje zase depresi. Sebepoškozování, úzkosti nebo potíže ve vztazích se mohou objevovat i u dalších duševních onemocnění. Důležité je také odlišit projevy hraniční poruchy osobnosti od reakcí na trauma, posttraumatické stresové poruchy nebo některých neurovývojových poruch. Někteří lidé s hraniční poruchou osobnosti totiž mají za sebou náročné životní zkušenosti, které mohou výrazně ovlivnit jejich prožívání a c...

  Fakultní nemocnice Ostrava poskytuje specializovanou psychiatrickou a psychologickou péči dětem a dospívajícím do 18 let. Součástí péče jsou dětské psychiatrické ambulance, psychologická podpora, denní stacionář a multidisciplinární tým zaměřený na komplexní pomoc dětem a jejich rodinám.  Na pracoviště se obracejí rodiny dětí, které se potýkají například s úzkostmi, depresemi, poruchami chování, sebepoškozováním, poruchami příjmu potravy, neurovývojovými poruchami nebo náročnými životními situacemi. Cílem není pouze stanovení diagnózy, ale také nalezení cesty k dlouhodobému zlepšení psychického stavu dítěte.  Velký důraz je kladen na spolupráci s rodiči, školami a dalšími odborníky. Léčba často kombinuje psychiatrické vyšetření, psychologickou diagnostiku, psychoterapeutické postupy a sociální podporu. U některých dětí může být vhodnou formou péče denní stacionář, který umožňuje intenzivnější pomoc bez nutnosti dlouhodobé hospitalizace.  Je důležité vědět, že dětsk...

  Deprese jsou častým duševním onemocněním vyššího věku. Hlavními spouštěči bývají bolesti způsobené jinými nemocemi, narušení soběstačnosti, existenční problémy, ztráta blízké osoby nebo nevhodná kombinace léčiv. Starší lidé, zejména muži, o svých emocích většinou neradi mluví, mají sklon depresi popírat nebo zlehčovat.

  Myslíte si, že narcisté jsou hlavně muži? Omyl! Ženy mohou být stejně narcistické, jen jejich projevy vypadají úplně jinak. Místo sebevědomé dominance přichází nejistota, emoční nestabilita a skrytá agrese. A výsledek? Často stejně škodlivý jako u mužů.

  Zítra mám státnice a jsem v panice. Mám zůstat s manželem, nebo risknout nový vztah? Jsem „people pleaser“ a potřebuji se naučit hlídat vlastní hranice. Dotazy, které by chatbotům mohl položit každý z nás a se kterými se ve své praxi běžně setkává, položila psychoterapeutka Nela G. Wurmová různým jazykovým modelům. Pro Heroine_cz pak z pozice odbornice ukazuje, kdy by psychoterapeut reagoval podobně jako AI, a kde by naopak postupoval úplně jinak. A také jak mohou být některé odpovědi chatbotů v citlivých situacích nebezpečné.

  Perfekcionismus je vlastnost, která může na první pohled působit pozitivně. Perfekcionisté bývají pečliví, zodpovědní a usilují o kvalitní výsledky. Problém nastává ve chvíli, kdy se touha po dokonalosti stane zdrojem neustálého tlaku, stresu a nespokojenosti. Lidé s perfekcionistickými sklony si často nastavují velmi vysoké nároky, které je téměř nemožné splnit. Mají pocit, že chyba znamená selhání, a proto se bojí udělat krok, pokud nemají jistotu dokonalého výsledku. Kvůli tomu mohou odkládat důležité úkoly, být na sebe příliš kritičtí nebo pociťovat úzkost. Perfekcionismus může negativně ovlivňovat pracovní výkon, vztahy i duševní zdraví. Často vede k chronickému stresu, vyčerpání, nízkému sebevědomí a zvyšuje riziko úzkostných stavů nebo depresí. Člověk se může cítit, jako by nikdy nebyl dost dobrý, bez ohledu na své skutečné úspěchy. Důležité je uvědomit si, že dokonalost neexistuje. Chyby jsou přirozenou součástí života a často představují příležitost k růstu a učení. Zdra...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi psychicky velmi náročná onemocnění. Projevuje se silnými výkyvy emocí, nestabilními vztahy, impulzivním chováním, pocity prázdnoty a často také sebepoškozováním nebo sebevražednými myšlenkami. V léčbě hraje psychiatr důležitou a nezastupitelnou roli. Prvním úkolem psychiatra je stanovení správné diagnózy. Příznaky hraniční poruchy osobnosti se mohou podobat depresi, úzkostným poruchám nebo bipolární poruše. Pečlivé vyšetření pomáhá určit, s čím pacient skutečně bojuje a jaký typ léčby bude nejvhodnější. Psychiatr také sleduje celkový psychický stav pacienta a posuzuje míru rizika. U některých lidí se mohou objevit myšlenky na sebevraždu, sebepoškozování nebo závažné krizové stavy. V takových situacích může být nezbytná intenzivní péče nebo krátkodobá hospitalizace. Přestože neexistuje lék, který by hraniční poruchu osobnosti vyléčil, psychiatr může předepsat medikaci ke zmírnění někt...

  Fakultní nemocnice Brno poskytuje specializovanou péči v oboru dětské a dorostové psychiatrie dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s psychickými, emocionálními nebo behaviorálními obtížemi. Péče je určena zejména pacientům od přibližně 3 do 18 let a zahrnuje ambulantní i lůžkovou léčbu.  Mezi nejčastější důvody návštěvy patří úzkostné a depresivní stavy, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, poruchy autistického spektra, ADHD, psychosomatické obtíže, problémy s chováním nebo reakce na závažný stres. Odborníci se věnují také dětem po traumatických událostech či pacientům s chronickým onemocněním, u nichž se objevují psychické komplikace.  Součástí péče jsou psychiatrická a psychologická vyšetření, individuální a rodinná psychoterapie, skupinové programy, rodičovské poradenství i arteterapie. V případě potřeby může být dítě hospitalizováno na dětském a dorostovém oddělení, kde probíhá komplexní diagnostika a léčba.  Důležitou součástí práce dětské psychiatrie F...

  V psychiatrické nemocnici nedaleko Paříže pomáhají terapeutičtí osli pacientům s duševními poruchami na cestě k uzdravení. Zemědělské budovy z 19. století a zalesněné okolí představují v areálu nemocnice Ville-Evrard v Neuilly-sur-Marne oázu klidu.

  Ministr zdravotnictví Vojtěch označil přesun agendy duševního zdraví společně s protidrogovou politikou z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví za „logický“. Je to ale logika falešná. To, co nazýváme duševním zdravím, má jinou podstatu než to, co nazýváme zdravím tělesným.

  Psychiatrická pohotovost je specializovaná zdravotní služba určená lidem, kteří se ocitli v akutní psychické krizi a potřebují okamžitou pomoc. Jejím cílem je rychle zhodnotit stav pacienta, poskytnout potřebnou péči a rozhodnout o dalším postupu. Psychiatrickou pohotovost byste měli vyhledat zejména tehdy, pokud se u vás objeví sebevražedné myšlenky nebo plány, silné pocity beznaděje, náhlé zhoršení psychického stavu, nekontrolovatelná úzkost, panické ataky nebo stavy, kdy nejste schopni běžně fungovat. Pomoc je vhodné vyhledat také při zmatenosti, halucinacích, bludech nebo výrazných změnách chování, které mohou představovat nebezpečí pro vás nebo vaše okolí. Na psychiatrickou pohotovost se mohou obrátit i rodinní příslušníci, pokud mají obavy o psychický stav blízkého člověka. Včasná pomoc může zabránit dalšímu zhoršení stavu a předejít tragickým následkům. Během vyšetření se lékař ptá na aktuální potíže, jejich průběh, užívané léky a případné předchozí psychické obtíže. Na zá...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je závažné duševní onemocnění charakterizované nestabilitou emocí, vztahů a sebepojetí. Diagnózu však nelze stanovit na základě jednoho příznaku nebo krátkodobé krize. Odborníci hodnotí dlouhodobý vzorec chování a prožívání. Mezi hlavní diagnostická kritéria patří intenzivní strach z opuštění, nestabilní a bouřlivé vztahy, výrazně proměnlivý obraz sebe sama a impulzivní jednání, například riskantní utrácení, nebezpečná jízda nebo zneužívání návykových látek. Dalšími častými projevy jsou opakované sebevražedné myšlenky nebo sebepoškozování, velmi rychlé změny nálad, chronické pocity prázdnoty, silné a obtížně zvládnutelné výbuchy hněvu a přechodné stavy podezíravosti nebo pocitu odpojení od reality, zejména v období vysokého stresu. Pro stanovení diagnózy musí být přítomno více těchto příznaků a obtíže musí významně narušovat každodenní život, vztahy, studium nebo práci. Důležitou součástí vyšet...

  Fakultní nemocnice v Motole patří mezi největší zdravotnická zařízení v České republice a její dětská psychiatrie poskytuje specializovanou péči dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s psychickými obtížemi. Oddělení se zaměřuje na diagnostiku, léčbu i dlouhodobou podporu mladých pacientů a jejich rodin. Na dětskou psychiatrii FN Motol se dostávají děti s různými problémy, například s úzkostmi, depresemi, poruchami chování, poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním, závažnými krizovými stavy nebo neurovývojovými obtížemi. Péče je poskytována ambulantně i během hospitalizace. Hospitalizace bývá doporučena zejména tehdy, když je psychický stav dítěte natolik závažný, že vyžaduje intenzivnější dohled a léčbu. Součástí pobytu jsou psychiatrická vyšetření, psychologická diagnostika, individuální a skupinová terapie, případně nastavení medikace. Důležitou součástí péče je také spolupráce s rodiči a zákonnými zástupci. Léčba na dětské psychiatrii není trestem ani selháním rodiny. Její...

  Invalidní důchod už dávno není jen obraz člověka po úrazu nebo s nemocnými zády. Čím dál víc do něj vstupuje psychika. A peníze sice rostou, ale zázrak z nich není.

  Dvoudenní festivalové klání se do areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice vrátilo už po čtyřiatřicáté. Letošní ročník lákal na Lucii či Divokýho Billa, ale i Tomáše Kluse, Martinu Pártlovou, Xindla X, Marpa, Pam Rabbit a další. V kontextu velkých fesťáků komorní akce si svou tvář udržela i navzdory nepřízni počasí.

  „Při telefonování mě přepadá náhlá panika a strach, že nebudu vědět, co říct. Raději všechno řeším přes zprávy nebo e-maily, abych se vyhnul*vyhnula úzkosti z hovoru,“ přiznává 19letá Karolína.