Duševní zdraví 🍀

  Psychická odolnost není vrozený talent, ale dovednost, kterou lze systematicky posilovat. V době neustálých změn a tlaku na výkon rozhodují právě malé každodenní návyky o tom, jak zvládáme stres, nejistotu i náročné situace. 1. Ranní mentální nastavení Začněte den krátkým „check-inem“. Položte si tři otázky: Jak se dnes cítím? Co je dnes opravdu důležité? Co mohu ovlivnit? Tento jednoduchý rituál pomáhá snížit chaos a vrací pozornost k prioritám. 2. Mikropauzy během dne Psychika potřebuje stejně jako tělo regeneraci. Každých 90–120 minut si dopřejte 2–5 minut bez obrazovky. Stačí se protáhnout, párkrát se zhluboka nadechnout nebo se jen dívat z okna. Krátké pauzy snižují mentální přetížení. 3. Práce s dechem ve stresu Když roste napětí, zpomalte dech. Nádech na 4 sekundy, výdech na 6. Delší výdech aktivuje parasympatický nervový systém a pomáhá rychle snížit úzkost i impulzivní reakce. 4. Mentální „úklid“ večer Před koncem dne si sepište, co se podařilo a co zůstává na zítřek. Uz...

  Lenka pracovala v sociálních službách a doma byla oporou pro rodinu. Neustále dávala a dávala, aniž by cítila, že dostává zpět.  Únava se hromadila, nálada klesala a tělo protestovalo bolestmi a nespavostí. Po konzultaci s terapeutem se učila říkat „ne“ a vymezovat si čas jen pro sebe. První týdny byly těžké – cítila vinu. Ale postupně si uvědomila, že péče o sebe je nezbytná, aby mohla být nápomocná ostatním.

  Mít deprese, úzkosti a traumata už není žádné stigma i díky celebritám, které své problémy nemají problém vytahovat na světlo. Několik let starý výzkum, publikovaný v magazínu Psychological Science, ukázal, že se lidé bojí mluvit o svých mentálních problémech a také vyhledat odbornou pomoc. Za jejich strachem stojí stereotypy, že budou považovaní za slabé nebo "nenormální". V posledních letech se naštěstí tato optika pomalu mění, a to také díky celebritám, které začaly o svých depresích, traumatech a úzkostech otevřeně mluvit. 

  Více než polovina českých deváťáků se necítí dobře. Duševních problémů mezi dětmi a dospívajícími dramaticky přibývá. Podle České školní inspekce by žákům měli více pomáhat učitelé a další dospělí ve školách. Jak? Třeba tím, že umožní dětem dělat chyby a riskovat.

  Alprazolam Hexal je léčivý přípravek obsahující účinnou látku alprazolam, která patří do skupiny benzodiazepinů – léků s uklidňujícím a protiúzkostným účinkem. Používá se především k léčbě úzkostných poruch a panických atak, kdy pomáhá tlumit nadměrnou nervovou aktivitu v mozku.  Mechanismus účinku spočívá v ovlivnění receptorů pro neurotransmiter GABA v centrálním nervovém systému. Zesílením jeho působení dochází ke snížení napětí, úzkosti a psychického neklidu. V praxi to znamená rychlý nástup zklidnění, což je důvod, proč je alprazolam často nasazován u akutních stavů úzkosti. Stejně jako jiné benzodiazepiny však nese i významná rizika. Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost, závratě, poruchy koncentrace nebo koordinace. U některých pacientů se mohou objevit i závažnější reakce, například zmatenost, halucinace či zhoršení deprese.  Klíčovým tématem je riziko vzniku závislosti. Alprazolam může vyvolat fyzickou i psychickou závislost už po relativně krátké době p...

  Hybridní režim práce – kombinace kanceláře a home office – se stal novým standardem mnoha firem. Přináší flexibilitu, úsporu času na dojíždění i větší autonomii. Zároveň ale otevírá téma duševního zdraví zaměstnanců, které je dnes pro výkonnost i dlouhodobou stabilitu týmů klíčové. Jedním z hlavních přínosů hybridního modelu je lepší sladění pracovního a osobního života. Lidé mají větší kontrolu nad svým dnem, mohou si přizpůsobit prostředí a často pracují soustředěněji. To může snižovat stres a riziko vyhoření. Flexibilita však funguje jen tehdy, když je doplněna jasnými pravidly a realistickými očekáváními. Na druhé straně se objevují nová rizika. Izolace, slabší týmové vazby nebo pocit, že musí být člověk „stále online“, mohou zvyšovat úzkost i mentální únavu. Rozostření hranice mezi prací a volným časem vede k tomu, že zaměstnanci pracují déle, ale ne nutně efektivněji. Chybějící neformální kontakt navíc snižuje pocit sounáležitosti s firmou. Klíčem je vědomé řízení hybridníh...

  Honza kdysi miloval svou práci, projekty byly výzvou a přinášely radost. Postupem času se ale vytratil entuziasmus – každý den se mu zdál stejný, povinnosti těžké a výsledky neuspokojivé.  Vyhoření mu bralo energii i pro koníčky. Naučil se dělat malé změny: krátké přestávky během práce, vymezený čas pro koníčky, otevřenou komunikaci s nadřízenými. Pomalu se nadšení vracelo, ačkoli nikdy úplně nezmizelo napětí, cítil, že je zase živější a motivovaný.

  Kritický nedostatek dětských psychiatrů a psychologů, který v Teplicích nastal v předchozích letech, se vedení města rozhodlo řešit finanční pobídkou, na niž v rozpočtu na letošní rok vyčlenilo dva miliony korun. Dotační podporu mohou lékaři využít na zřízení specializované ordinace.

  I když o duševním zdraví dokážeme mluvit více než kdy dřív, správná diagnóza je pořád výzva. Fyzická onemocnění se diagnostikují například krevními testy nebo zobrazováním, ale psychické poruchy se stále většinou určují podle popisu symptomů, které pacienti sami hlásí. To samozřejmě otevírá prostor pro chyby. Depresivní stavy se mohou skrývat za úzkostí, bipolární porucha se často maskuje jako běžná deprese a pak jsou tu i fyzická onemocnění, která se „převlékají“ za depresi či je deprese často provází.

  Valium, jehož účinnou látkou je diazepam, patří do skupiny benzodiazepinů – léků, které tlumí centrální nervový systém a zesilují účinek uklidňujícího neurotransmiteru v mozku. Díky tomu dokáže rychle snížit úzkost, napětí či svalové křeče a používá se také při odvykání alkoholu nebo léčbě některých záchvatových stavů.  Jeho hlavní výhodou je rychlý nástup účinku a výrazný sedativní efekt. Právě proto bývá nasazován v akutních situacích, kdy je potřeba rychle stabilizovat psychický nebo tělesný stav. Zároveň ale platí, že Valium není určeno k dlouhodobému řešení problémů s úzkostí či stresem – moderní přístup zdůrazňuje spíše krátkodobé a kontrolované užívání.  Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost, únava, závratě, zpomalené myšlení nebo zhoršená koordinace. U citlivějších jedinců se může objevit zmatenost či poruchy paměti. Závažnějším rizikem je vznik tolerance a fyzické i psychické závislosti, která se může rozvinout už po několika týdnech pravidelného užíván...

  Novopečení rodiče často očekávají, že příchod dítěte bude jen radostný. Realita je ale pestřejší – a někdy i náročná. Období po porodu je pro psychiku jedním z největších životních přechodů. Týká se nejen matek, ale i otců. U žen hrají roli hormonální změny, fyzické vyčerpání a tlak na „dokonalé mateřství“. Není neobvyklé, že se objeví tzv. baby blues – krátkodobé výkyvy nálady, plačtivost nebo nejistota. Ty obvykle během několika dnů odezní. Pokud se však smutek, úzkost, podrážděnost nebo pocit selhání prohlubují a trvají týdny, může jít o poporodní depresi, která si zaslouží odbornou pomoc. Otcové často prožívají jiný typ tlaku. Najednou nesou větší finanční i psychickou zodpovědnost, zároveň se mohou cítit „odsunuti“ na vedlejší kolej. I u nich se mohou objevit úzkosti, podrážděnost nebo pocit přetížení. Klíčovým faktorem je spánek – jeho dlouhodobý nedostatek výrazně zhoršuje náladu i schopnost zvládat stres. Pomáhá střídání péče, zapojení širší rodiny a realistická očekávání...

  Petra byla perfekcionistka. Snažila se být vzornou matkou, skvělou zaměstnankyní a kamarádkou, která má vždy čas. Každý den plánovala, kontrolovala a přetěžovala se, aby nic nevynechala.  Po několika měsících se cítila vyčerpaná, bez motivace a radosti. Terapeut jí pomohl pochopit, že dokonalost neexistuje. Naučila se nastavovat realistické cíle a přijímat vlastní limity. První pocit úlevy přišel, když si dovolila říct: „Dnes udělám, co dokážu, a to stačí.“

  Osmi ministrům zdravotnictví už prošla rukama Strategie reformy psychiatrické péče, která před dvanácti lety nastartovala proměnu české psychiatrie v kvalitní, dostupnou a přívětivou péči o duševní zdraví. Vytyčila si „zlidštění“ psychiatrických nemocnic, zkrácení hospitalizací a podporu ambulantní péče, lepší provázanost zdravotních, sociálních a dalších návazných služeb pro duševně nemocné.

  Když se řekne deprese, většina z nás si představí člověka, který je bez energie, je smutný, odevzdaný a vyčerpaný a v podstatě nic ho nebaví a netěší. I když to často bývají příznaky této poruchy, u různých lidí se může projevovat jinými způsoby, častá je také podrážděnost a nespavost. V období svátků, jako jsou Vánoce a Silvestr, může být spouštěčem deprese například stres spojený s přípravami nebo osamělost. Jak poznat, že vám nebo někomu z blízkého okolí hrozí? Poradí odborníci.

  Lamotrix je obchodní název léčivého přípravku obsahujícího účinnou látku lamotrigin. Patří mezi antiepileptika a současně se řadí mezi stabilizátory nálady používané v psychiatrii.  Lamotrigin se nejčastěji předepisuje k léčbě epileptických záchvatů a u dospělých také k léčbě bipolární poruchy, kde pomáhá snižovat výskyt výkyvů nálady a předcházet depresivním epizodám. Působí tak, že ovlivňuje nervové přenosy v mozku a tlumí nadměrnou elektrickou aktivitu, která může vyvolávat záchvaty nebo nestabilitu nálady.  Lék je dostupný pouze na předpis a obvykle se užívá ve formě tablet jednou nebo dvakrát denně. Dávkování je individuální – lékař zpravidla začíná nižší dávkou a postupně ji během několika týdnů zvyšuje, aby se snížilo riziko nežádoucích účinků. Důležité je také lék nevysazovat náhle, protože by mohlo dojít ke zhoršení obtíží nebo návratu záchvatů.  Mezi časté vedlejší účinky patří bolest hlavy, závratě, únava, nevolnost, poruchy spánku nebo třes. Vzácně s...

  Zkouškové období je pro mnoho studentů jedním z nejnáročnějších momentů roku. Kombinace tlaku na výkon, nedostatku spánku a strachu z neúspěchu dokáže rychle rozkolísat psychickou pohodu. Dobrá zpráva? Existují jednoduché a rychlé strategie, které mohou stres výrazně snížit – i uprostřed největšího chaosu. 1. Pravidlo malých kroků Místo učení „všechno najednou“ rozdělte látku na menší bloky. Krátké studijní intervaly (např. 25 minut učení, 5 minut pauza) pomáhají udržet pozornost a snižují zahlcení. 2. Dech jako brzda stresu Při pocitu úzkosti zkuste pomalé dýchání: nádech na 4 vteřiny, výdech na 6. Už po několika minutách se tělo začne uklidňovat a hlava lépe soustředit. 3. Spánek není luxus Učit se do noci se může zdát efektivní, ale nedostatek spánku zhoršuje paměť i koncentraci. I krátký, kvalitní spánek má větší přínos než další hodina u skript. 4. Pohyb jako reset hlavy Krátká procházka, pár dřepů nebo lehký streč dokážou snížit napětí a zlepšit náladu. Nemusí jít o sportov...

  Karel pracoval v kanceláři, kde se očekávalo, že bude k dispozici prakticky nonstop. Přesčasy se staly normou, ale s každým dnem cítil, že se jeho energie vytrácí.  Večer doma se snažil být milujícím manželem a otcem, ale vnitřně byl vyčerpaný. Cítil, že všechno, co dělá, je málo – ať už jde o práci nebo rodinu. Postupně začal ignorovat signály svého těla: únava, bolesti hlavy, napětí v ramenou.  Terapie mu ukázala, že vyhoření není slabost, ale důsledek dlouhodobého přetížení. Naučil se rozpoznat hranice a delegovat úkoly, učit se odpočívat a brát si čas jen pro sebe. Nešlo to přes noc, ale postupně cítil, že život je snesitelnější a že může fungovat i bez neustálého tlaku.

  František Šalanda přes den pracuje jako psychiatr, v noci hraje jako DJ a na saxofon. Jak to vše stíhá? Kdy spí? A co radí na potíže se spánkem? „Spánek, pohyb, strava a vztahy dělají často víc než tableta,“ říká v rozhovoru pro Magazín Víkend DNES.

  Ředitel Národního ústavu duševního zdraví a psychiatr Jiří Horáček v Interview ČT24 hovořil o společnosti, digitálním světě, psychickém zdraví a léčbě psychedeliky. „Doba, ve které žijeme, nám dává jistou šanci spokojenosti a štěstí. Problém je absence smyslu a cíle,“ uvedl. „Pokud společnost ztrácí smysl svého směřování, tak zbyde pouze její obrana, tedy nacionalismus,“ myslí si Horáček. V rozhovoru s moderátorem Danielem Takáčem také prohlásil, že výhoda léčby psychických onemocnění pomocí psychedelik je její okamžitost, ale musí se pravidelně opakovat.

  Lamictal patří mezi moderní léky, které sehrávají důležitou roli v léčbě epilepsie i bipolární poruchy. Jeho hlavní síla spočívá v tom, že dokáže stabilizovat nervovou aktivitu v mozku, aniž by člověka výrazně tlumil nebo „otupoval“, což je častá obava pacientů u psychofarmak. U bipolární poruchy se Lamictal používá především jako prevence depresivních epizod. Na rozdíl od některých jiných stabilizátorů nálady nepůsobí silně sedativně a nezvyšuje riziko manického „přestřelení“. Právě proto je často volbou pro lidi, kteří chtějí zůstat funkční, soustředění a aktivní v práci i osobním životě. V neurologii je lamotrigin osvědčeným antiepileptikem, které pomáhá snižovat frekvenci záchvatů. Funguje tak, že tlumí nadměrnou elektrickou aktivitu nervových buněk, čímž chrání mozek před „přepětím“. Velmi důležitým aspektem léčby je pomalé navyšování dávky. Lamictal se musí nasazovat postupně, aby se minimalizovalo riziko kožních reakcí, které mohou být ve vzácných případech závažné. Právě ...

  Zdravotníci, hasiči, policisté nebo záchranáři stojí denně tváří v tvář bolesti, smrti a lidskému zoufalství. Jsou vycvičení zvládat krizové situace, ale málokdy se mluví o tom, kdo pomáhá jim samotným. Dlouhodobý stres, emoční přetížení a vysoká odpovědnost si totiž vybírají svou daň. Základem podpory psychiky je otevřená komunikace. Možnost mluvit o těžkých zážitcích bez strachu z odsouzení by měla být samozřejmostí, nikoli slabostí. Peer podpora – tedy rozhovory s kolegy, kteří zažívají podobné situace – často funguje lépe než formální poučky. Stejně důležitá je pravidelná psychohygiena. Krátké rituály po směně, vědomé „odpojení“ od práce, dechová cvičení nebo pohyb pomáhají nervové soustavě přepnout z pohotovostního režimu. I malé návyky mohou dlouhodobě chránit před vyhořením. Velkou roli hraje také odborná pomoc. Supervize, krizová intervence nebo dostupnost psychologa by měly být standardem, ne až poslední záchranou. Včasná péče dokáže předejít vážnějším potížím, jako jsou...

  Romana se neustále porovnávala s kolegy a přáteli. I když byla úspěšná, cítila selhání a neschopnost. Každé srovnání s ostatními posilovalo pocit, že nestačí.  Terapie ji ukázala, že srovnávání je past. Začala si zapisovat vlastní úspěchy, připomínat si situace, kdy zvládla těžké momenty, a učila se soustředit na svůj osobní růst, ne na výkon ostatních. Pomalu se naučila vnímat hodnotu svého života nezávisle na benchmarku okolí.

  Bipolární porucha patří k nejméně pochopeným duševním onemocněním. Ne proto, že by o ní bylo málo dat, ale proto, že se skrývá na pomezí biologie, chemie mozku, genetiky a životního prostředí. Nová studie teď přidává další dílek do této složité skládačky.

  Akutní psychický stav lze léčit hospitalizací, ambulantně, nebo formou denního stacionáře. Já aktuálně po posledním relapsu navštěvuji právě denní stacionář. Což je nejnáročnější z možností, ale pro mě jediná možná.

  Tegretol (účinná látka karbamazepin) patří mezi dlouhodobě používané léky v neurologii a psychiatrii. Nejčastěji se nasazuje při epilepsii, ale své místo má i v léčbě bipolární poruchy, neuropatické bolesti nebo trigeminalní neuralgie, která patří k nejbolestivějším stavům vůbec. Jeho hlavním úkolem je stabilizace nervové aktivity v mozku. Zjednodušeně řečeno: brání tomu, aby nervové buňky „přepínaly“ a vysílaly chaotické signály. Díky tomu dokáže snížit výskyt záchvatů, tlumit prudké výkyvy nálad a ulevit od ostré, vystřelující bolesti. Tegretol však není lék „na lehkou váhu“. Vyžaduje pravidelné kontroly krve, protože může ovlivnit játra, krvetvorbu nebo hladiny sodíku. Mezi častější nežádoucí účinky patří ospalost, závratě, nevolnost či poruchy rovnováhy – zejména na začátku léčby nebo při zvyšování dávky. Velmi důležitá je trpělivost. Účinek se často rozvíjí postupně a správné nastavení dávky může chvíli trvat. Zároveň platí, že Tegretol by se nikdy neměl náhle vysazovat, pro...

  Práce na volné noze nabízí svobodu, flexibilitu a možnost řídit si čas podle sebe. Zároveň ale přináší i specifické výzvy, které mohou mít výrazný dopad na duševní pohodu. Nejistý příjem, tlak na výkon, osamělost či neustálá dostupnost jsou častými společníky freelancerů. Jedním z největších rizik je rozmazání hranic mezi prací a osobním životem. Když je kanceláří obývák a klient může napsat kdykoliv, snadno se stane, že práce nikdy nekončí. Dlouhodobě to vede k únavě, podrážděnosti a vyhoření. Pomáhá jasně stanovit pracovní dobu, umět říct „ne“ a plánovat si i čas na odpočinek stejně pečlivě jako pracovní úkoly. Dalším tématem je samota. Freelance práce často znamená minimum osobního kontaktu. Pravidelné schůzky s kolegy z oboru, coworkingy nebo online komunity mohou výrazně pomoci pocitu sounáležitosti a sdílení zkušeností. Důležitá je také práce s nejistotou. Finanční rezerva, dlouhodobější spolupráce s klienty a realistické plánování snižují stres z budoucnosti. Stejně tak po...

  Michaela se začala izolovat od přátel, i když věděla, že ji podporují a mají ji rádi. Každý telefonát a zpráva byly zátěží.  Vysvětlení sama sobě bylo jednoduché: „Nejde mi to, neumím se smát, neumím nic cítit.“ Terapeut ji učil postupně reagovat a být upřímná k pocitům. Začala posílat krátké zprávy, účastnit se setkání alespoň na pár minut a sledovat, že izolace nepřináší úlevu, jen prázdnotu.

  Deprese neovlivňuje jen náladu a energii, ale i způsob, jakým člověk mluví. Od častého používání „já“ přes černobílé uvažování až po věty plné viny a beznaděje – jazyk může napovědět víc, než si myslíme.

  Studentky medicíny a molekulární biologie a genetiky spojily své síly a vytvořily Příběhy bláznovství, výstavu na téma duševního zdraví a nemoci. Pomocí autentických příběhů a malovaných ilustrací se autorky snaží poukázat na mýty a stereotypy, které se pojí s některými psychickými potížemi či psychiatrickými diagnózami. 

  Depakine je obchodní název léčivého přípravku obsahujícího valproát sodný nebo kyselinu valproovou. Patří mezi dlouhodobě používané léky v neurologii a psychiatrii a jeho hlavním úkolem je stabilizovat elektrickou aktivitu mozku. Nejčastěji se Depakine předepisuje při epilepsii, kde pomáhá předcházet záchvatům různých typů. Uplatnění ale nachází i v psychiatrii – zejména při bipolární poruše, kde tlumí manické epizody a přispívá ke stabilizaci nálady. V některých případech se používá také jako preventivní léčba migrény. Účinek Depakinu spočívá v ovlivnění neurotransmiterů v mozku, především kyseliny gama-aminomáselné (GABA), která má tlumivý účinek na nervovou soustavu. Díky tomu dochází ke snížení nadměrné dráždivosti neuronů, jež stojí za záchvaty nebo výkyvy nálad. Jako každý lék může mít i Depakine nežádoucí účinky. Mezi častější patří únava, přibývání na váze, třes rukou nebo zažívací obtíže. Vzácněji může ovlivnit jaterní funkce či krevní obraz, proto je při dlouhodobém uží...

    Tlak na výkon je ve sportu všudypřítomný. Výsledky, srovnávání, očekávání trenérů, fanoušků i sponzorů – to vše vytváří prostředí, kde se úspěch měří v sekundách, bodech nebo medailích. O duševním zdraví se přitom dlouho mlčelo. Sportovec měl „vydržet“, „zatnout zuby“ a jet dál. Jenže lidská psychika má své limity. Burnout, tedy syndrom vyhoření, se dnes netýká jen manažerů či zdravotníků. Stále častěji zasahuje i profesionální a výkonnostní sportovce. Projevuje se dlouhodobou únavou, ztrátou motivace, poklesem výkonu, podrážděností nebo pocity prázdnoty. Sport, který byl dříve zdrojem radosti, se mění v povinnost a stres. Rizikem je zejména kultura neustálého výkonu a perfekcionismu. Mladí sportovci se učí, že chyba je selhání a slabost se neodpouští. Když k tomu přidáme zranění, tlak na návrat do formy nebo nejistotu kariéry, je cesta k psychickému vyčerpání velmi krátká. Dobrou zprávou je, že se situace postupně mění. Známí sportovci otevřeně mluví o úzkostech, depresíc...

  Lukáš se ptal: „Proč vůbec vstávám?“ I když měl práci, rodinu a koníčky, uvnitř cítil ztrátu smyslu. Každý den byl rutinní, předvídatelný, a Lukáš vnímal jen únavu a lhostejnost.  Postupně se naučil rozlišovat, co je skutečný problém a co jsou negativní myšlenky. Začal si zapisovat malé úspěchy a chvíle, které přinášely pocit naplnění – káva s přáteli, pomoc kolegovi, úsměv dítěte. Tím se jeho vnitřní svět začal měnit, i když depresivní pocity stále občas přicházely.

  Vyrůstat s emočně nezralými rodiči je jako snažit se postavit dům na pohyblivém písku. Ať se snažíte sebevíc vytvořit stabilitu, základy pod vámi se neustále hýbou, říká psycholog Matt Glowiak. Slova takových rodičů mohou podle něj způsobit větší bolest než fyzické násilí. Bolest navíc zůstává chronická i v dospělosti.

  Po sedmi napínavých týdnech máme novou vládu a tak je čas si zopakovat, co nám strany slibovaly před volbami. Redakce Moje psychologie se tehdy ptala nejen na to, jak moc je pro jednotlivé strany duševní zdraví občanů důležité, ale i na konkrétní kroky v oblasti péče o mladé. „Příčinou je výchova sněhových vloček,“ myslí si SPD o depresích deváťáků. Motoristé nám raději ani neodpověděli.

  Convulex patří mezi často předepisované léky v neurologii a psychiatrii. Obsahuje valproát sodný, látku, která ovlivňuje přenos nervových signálů v mozku a pomáhá udržet jeho činnost v rovnováze. Nejčastěji se používá k léčbě epilepsie, bipolární poruchy a někdy také k prevenci migrén. Hlavní přínos Convulexu spočívá v tom, že snižuje nadměrnou aktivitu nervových buněk. U lidí s epilepsií tím pomáhá předcházet záchvatům, u bipolární poruchy zase tlumí výkyvy nálad a snižuje riziko manických epizod.  Právě tato „stabilizační“ schopnost dělá z Convulexu důležitý pilíř dlouhodobé léčby. Lék je dostupný v různých formách – kapsle, sirup nebo tablety s postupným uvolňováním – což umožňuje lékaři přizpůsobit léčbu konkrétním potřebám pacienta. Dávkování se nastavuje individuálně a často se upravuje podle hladiny léku v krvi. Jako každý účinný lék má i Convulex možné nežádoucí účinky. Mezi častější patří únava, třes, zažívací potíže nebo přibývání na váze. Vzácně může ovlivnit jate...

  Sociální izolace je častým problémem seniorů. Odchod do důchodu, ztráta blízkých nebo omezená mobilita mohou vést k pocitu osamělosti, úzkosti či deprese. Není to však osud, se kterým se nedá něco dělat. Existuje několik jednoduchých kroků, které mohou náladu výrazně zlepšit. 1. Udržujte kontakt s lidmi I krátké telefonáty, videohovory nebo pravidelné zprávy s rodinou a přáteli pomáhají udržet pocit sounáležitosti. Pokud technologie není oblíbená, vyzkoušejte dopisy nebo společné čtení novin. 2. Zapojte se do komunitních aktivit Místní kluby seniorů, cvičení ve skupině nebo dobrovolnictví poskytují nejen sociální kontakt, ale i pocit smysluplnosti. Sdílené zážitky s lidmi stejného věku často zlepšují náladu více než pasivní odpočinek doma. 3. Udržujte aktivní tělo i mysl Lehká pohybová cvičení, procházky, zahradničení nebo domácí gymnastika podporují tvorbu endorfinů – hormonů štěstí. Kognitivní aktivity, jako luštění křížovek, čtení či hry, stimulují mozek a přinášejí pocit úspě...