Duševní zdraví 🍀

  Třetina dospělých podle průzkumu využila v posledním měsíci umělou inteligenci (AI) ke konzultaci duševního zdraví, mezi mladými to byla více než polovina. Na úvod odborné konference k tématu AI a duševního zdraví to v úterý řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo zdravotnictví (MZd) připraví doporučení pro veřejnost i odborníky. Podle vládní zmocněnkyně Dity Protopopové je projekt naplánovaný do roku 2028. https://www.echo24.cz/a/H4bv7/zpravy-domov-pruzkum-tretina-dospelych-vyuziva-ai-pro-konzultaci-dusevniho-zdravi

  Deprese je jen převlečená lenost, úzkost je zbytečně přehnaný strach, člověk s psychickými potížemi by neměl fňukat a měl by se vzchopit, a lidé s duševním onemocněním jsou nebezpeční blázni. https://medium.seznam.cz/clanek/mgr-pavel-petrovic-ll-m-ph-d-nadacni-fond-pri-tobe-dusevni-nemoc-nejsou-sprosta-slova-tak-proc-se-tak-casto-tvarime-333651

  Marek pracoval ve firmě jedenáct let. Svou práci znal dokonale, kolegové se na něj obraceli s prosbou o radu a nadřízený mu ještě nedávno říkal, že je jedním z nejspolehlivějších lidí v týmu. Pak přišel nový ředitel. Zpočátku působil sympaticky. Postupně ale začal Marka veřejně kritizovat, zpochybňovat jeho rozhodnutí a připomínat mu každou drobnou chybu. Když se něco povedlo, připsal si zásluhy. Když se něco nepovedlo, odpovědnost nesl Marek. Nejhorší nebyla samotná kritika. Byla to nejistota. Marek každé ráno přicházel do práce s napětím. Před poradou si několikrát kontroloval připravené materiály. Každý e-mail četl třikrát, než ho odeslal. Začal pochybovat i o rozhodnutích, která dříve dělal naprosto samozřejmě. Doma už nedokázal vypnout. Partnerka si všimla, že je podrážděný, uzavřený a stále častěji přemýšlí o práci. Marek jí opakoval, že musí vydržet. Vždyť přece nemůže zahodit jedenáct let kariéry. Jednoho večera se ho zeptala: „A kolik dalších let chceš obětovat člověku, ...

  Každý někdy zažije období, kdy nemá sílu, nic ho netěší a budoucnost vidí černě. Kdy jde o přirozenou reakci na těžkou životní situaci a kdy už je vhodné vyhledat odborníka? Psychiatr Tomáš Kašpárek vysvětluje, podle čeho poznat, že trápení přerostlo hranici, kterou zvládne člověk sám. https://www.prozeny.cz/clanek/podcasty-pauza-pro-dusi-kdy-uz-smutek-neni-jen-smutek-tenka-cervena-linka-neexistuje-predni-cesky-psychiatr-radi-kdy-hledat-pomoc-105405

  Duševní obtíže mohou v těhotenství nebo po porodu zasáhnout až každou pátou ženu, přesto až tři čtvrtiny z nich odbornou pomoc nevyhledají. Aktuální česká data ze screeningového programu Perinatal ukazují, že zvýšené riziko depresivních příznaků má 13,4 % vyšetřených žen – tedy přibližně každá osmá. https://zena-in.cz/clanek/kazda-osma-rodicka-ma-zvysene-riziko-depresivnich-priznaku-pomoc-ma-zacit-uz-vporodnici

  Petr seděl každé ráno v autě před kanceláří. Motor běžel, rádio hrálo, lidé kolem spěchali do práce. Přesto nedokázal vystoupit. Poslední měsíce měl zvláštní pocit. Všechno kolem něj vypadalo nějak jinak. Ulice, které znal dvacet let, mu připadaly cizí. Hlasy kolegů zněly vzdáleně a někdy měl pocit, jako by svůj život sledoval zvenčí. Nejdříve si myslel, že je unavený. Potom začal hledat příčinu na internetu. Čím více četl, tím větší strach měl. Jednou večer řekl manželce: „Já už nevím, jestli jsem skutečně tady. Vím, že sedím doma, ale připadá mi, jako bych se na všechno díval přes sklo.“ Manželka ho nejprve uklidňovala. Když ale Petr přestal chodit mezi lidi a začal se vyhýbat i běžným nákupům, přesvědčila ho, aby vyhledal odbornou pomoc. Psychiatr mu vysvětlil, že podobné prožitky mohou souviset s depersonalizací a derealizací. Neznamenají automaticky, že člověk ztrácí rozum. Je však důležité hledat příčinu a nastavit vhodnou léčbu. Petr začal docházet na terapii a postupně se...

  Šarmantní kolega, který rychle získává sympatie nadřízených a buduje si pověst hvězdného pracovníka, může ve skutečnosti skrývat psychopatické rysy. Manipulativní jedinci se snadno dostávají na vrchol firem, kde poštvávají skupiny proti sobě a využívají důvěru ostatních k dosažení vlastních cílů, varovali psychologové na pražské mezinárodní konferenci Hadi a predátoři. https://www.denik.cz/cesko/jak-poznat-psychopata-znaky/

  Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu Podle grafu, který se šíří po sociálních sítích, je nejúčinnějším doplňkem při léčbě deprese šafrán v kombinaci s antidepresivy. Pochází z analýzy 192 studií se 17 437 pacienty. Autoři ale sami hodnotí spolehlivost většiny výsledků jako velmi nízkou. Novější, přísněji filtrovaná analýza navíc došla k jinému závěru: po vyřazení slabých studií zůstali jen tři slibní kandidáti a šafrán mezi nimi nebyl. https://nedd.tiscali.cz/safran-rybi-tuk-a-kurkuma-na-depresi-co-ukazalo-srovnani-44-doplnku-778414

  „Věděl, že je doma. Přesto měl pocit, že se právě probudil v cizím životě.“ Martinovi bylo 34 let. Měl zaměstnání, partnerku a na první pohled docela obyčejný život. Jenže posledních několik měsíců se s ním dělo něco, co nedokázal nikomu pořádně vysvětlit. Někdy seděl v obývacím pokoji a najednou měl pocit, že všechno kolem něj je neskutečné. Nábytek vypadal povědomě, ale zároveň cize. Hlas partnerky slyšel, ale připadal mu vzdálený, jako by přicházel z jiného světa. Nejhorší chvíle přicházely venku. V obchodě se zastavil mezi regály a přepadla ho myšlenka, že se snad každou chvíli probudí. Věděl, že je to nesmysl, ale pocit byl tak silný, že se začal bát chodit mezi lidi. Jednou v noci partnerce konečně řekl: „Mám strach, že přicházím o rozum.“ Ta ho místo přesvědčování, že si všechno namlouvá, objednala k psychiatrovi. Po vyšetření se začalo mluvit o úzkostné poruše a depersonalizačních a derealizačních prožitcích. Martin pochopil, že jeho zvláštní pocity nemusí znamenat ztrátu...

  Ministerstvo zdravotnictví chce změnit způsob, jakým se budou kliničtí psychologové připravovat na samostatný výkon profese. Oproti současnému vysokoškolskému studiu, po němž následuje čtyřleté specializační vzdělávání, by mohl psycholog samostatně pracovat po magisterském programu a jednom roce výkonu povolání. Zvýšit tímto způsobem počet klinických psychologů a zlepšit dostupnost péče ale podle odborníků není správná cesta. Není na to připraveno ani vysoké školství ani klinické zázemí. https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/10/vzdelavani-klinickych-psychologu-odbornici-nesouhlasi/

  Ranní káva, limonáda k obědu nebo energy drink na povzbuzení. Nápoje, které máme běžně po ruce, mohou souviset i s tím, jak se cítíme. Právě jejich vztah k duševnímu zdraví zkoumala nová metaanalýza, o jejíchž výsledcích informoval server Medical News Today. https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/10/napoje-a-nase-psychika-ktere-nici-naladu-a-co-pusobi-jako-necekany-stit/

  Petrovi bylo 42 let, když si jeho manželka poprvé všimla, že se s ním něco děje. Nebyl agresivní, nekřičel ani se nechoval neobvykle. Jen stále častěji tvrdil, že se některé události nikdy nestaly. Nejdříve šlo o maličkosti. Nepamatoval si rozhovory, zapomínal na domluvené schůzky a někdy tvrdil, že manželka přemístila věci, které sám před několika minutami odložil. Postupně se ale situace zhoršovala. Jednoho večera odmítl nastoupit do auta. Byl přesvědčený, že na zadním sedadle někdo sedí. Manželka se podívala dovnitř. Auto bylo prázdné. „Ty ho opravdu nevidíš?“ zeptal se vyděšeně. Následující týdny začal špatně spát, vyhýbal se lidem a přestal chodit do práce. Tvrdil, že kolegové vědí něco, co on neví. Že se o něm baví a záměrně mu posílají skryté zprávy. Nakonec ho manželka přesvědčila k návštěvě psychiatra. Po vyšetření následovala hospitalizace na psychiatrickém oddělení. Petr se zpočátku bránil. Byl přesvědčený, že nemocní jsou všichni kolem něj, nikoliv on. Lékaři postupně...

  Pilotní provoz skupiny terénní psychiatrické pomoci (STPP), kterou společně zajišťují Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a městská organizace Zahrada pro duši, se osvědčil. Od poloviny května do konce září tým absolvoval téměř 200 výjezdů. Pacientům nabízí odbornou pomoc přímo v terénu a doplňuje péči běžných posádek záchranné služby. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že je služba potřebná a našla by využití i v nepřetržitém provozu. https://allnews.cz/2026/10/06/psychiatricka-pomoc-primo-v-terenu-specializovany-tym-ma-za-sebou-temer-200-vyjezdu/

  Máte pocit, že už vám kolem poledne dochází energie? Pohled na padající listí a pošmourné počasí za oknem ve vás vyvolává pocity smutku? Štvou vás s postupujícím říjnem čím dál více vaši kolegové i blízcí? Nemusí jít jen o běžný splín, ale o příznak sezonní afektivní poruchy, někdy lidově označované jako podzimní deprese. Ta je v mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-10 vedena jako specifický typ onemocnění označovaný periodická depresivní porucha. https://byznys.hn.cz/c1-67948780-podzimni-deprese-neni-pocit-ale-diagnoza-da-se-ji-celit-aktivitou-a-bez-medikamentu

  Čtyřiatřicetiletý Martin skončil na psychiatrickém oddělení poté, co několik nocí téměř nespal a odmítal zůstat doma sám. Rodině tvrdil, že se v jeho bytě děje něco zvláštního. Měl pocit, že někdo stojí za dveřmi, poslouchá jeho rozhovory a čeká, až usne. Zpočátku si myslel, že je pouze unavený. Potom začal kontrolovat zámky, několikrát denně měnil hesla a vypínal telefon, protože se obával, že ho někdo sleduje. Když ho sestra našla sedět uprostřed noci na chodbě před bytem, přesvědčila ho, aby vyhledal odbornou pomoc. V nemocnici Martin několik dní téměř nemluvil. Bál se, že mu nikdo neuvěří. Lékaři postupně zjišťovali, jak dlouho potíže trvají, jak spí a zda neužívá nějaké látky nebo léky, které by mohly jeho stav ovlivnit. Při jednom rozhovoru Martin konečně přiznal, že někdy slyší své jméno, přestože v místnosti nikdo není. Nedokázal rozlišit, co skutečně slyšel a co mohl vytvořit jeho vlastní mozek. Následovalo další vyšetření a individuálně nastavená léčba. Martinův stav se...

  Až pětina žen zažije během těhotenství nebo po porodu psychické obtíže, většina však pomoc nevyhledá. Zvýšené riziko deprese ukázalo 13,4 procenta screeningů, tedy přibližně jeden z osmi. Slánská porodnice proto zavádí digitální nástroj a rozšiřuje psychologickou péči. Navzdory celostátnímu poklesu porodnosti zároveň hlásí více narozených dětí. https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-stredocesky-kraj-ve-slanem-modernizuji-porodnici-zameri-se-i-na-pribyvajici-poporodni-deprese-40601019

  Odchod do důchodu může partnerský život převrátit vzhůru nohama. Manželé, kteří se dříve vídali hlavně ráno a večer, spolu najednou tráví téměř všechen čas. Podle psychologa Jeronýma Klimeše vztahu neprospívá pasivita ani dlouhé vysedávání doma. Partneři potřebují mít svou vlastní činnost, kontakt s dalšími lidmi a dostatečně pestrý život. https://ceskeduchody.cz/rozhovory/cely-den-doma-s-partnerem-muze-byt-tvrda-zkouska-psycholog-radi-jak-si-v-duchodu-nezacit-lezt-na-nervy

  Když Petra přivezli do psychiatrické nemocnice, tvrdil, že ho sousedé sledují přes elektrické zásuvky a že mu někdo každou noc mění vzpomínky. Několik nocí téměř nespal a jeho rodina už nevěděla, jak mu pomoci. Po přijetí lékaři zahájili vyšetření a nastavili léčbu. První dny byl Petr nedůvěřivý a odmítal s personálem spolupracovat. Postupně se ale jeho stav začal měnit. Po třech týdnech už dokázal klidně hovořit, najíst se s ostatními pacienty a znovu spát. Jednoho odpoledne za ním přišla matka. Petr se na ni dlouze díval a pak se zeptal: „Promiňte, my se známe?“ Matka se rozplakala. Petr si na některé události z období nemoci vzpomínal jen útržkovitě. Jiné si vybavoval úplně jinak, než se skutečně staly. Po propuštění ho čekala další léčba a postupný návrat do běžného života. Nejvíc se však bál jediné věci: že se mu všechno vrátí. Někdy totiž není nejtěžší opustit nemocnici. Nejtěžší je znovu uvěřit vlastní mysli. - Kategorie F -

  Večer ležíte v posteli a myšlenky pořád běží, i když je tělo dávno vyčerpané. Mindfulness vás učí vrátit se do přítomné chvíle přes vůně, zvuky a vlastní tělo. Na tlukot srdce se můžete dokonce dívat na stěně, ale podobný klid najdete i bez techniky. https://www.deniksvet.cz/clanek/mindfulness-pres-smysly-jak-se-zklidnit

  Učitel tělocviku, zdravotní sestra, analytik dat, hlídač supermarketu, máma dvou dětí. Popisují, co se s nimi dělo, když jim onemocněla hlava. Zvenku na nich skoro nic nebylo vidět. https://medium.seznam.cz/clanek/jeden-blazen-neslehla-sis-neco-lide-kteri-prosli-psychickou-nemoci-popisuji-jake-to-je-zevnitr-332892

  S příchodem podzimu se u řady lidí mění i nálada. Ráno je déle tma, večer se stmívá dříve a člověk tráví méně času venku. Může být unavenější, hůře se soustředit nebo mít menší chuť do věcí, které ještě v létě zvládal bez problémů. Několik horších dnů ale ještě neznamená depresi. https://ceskeduchody.cz/zdravi/podzimni-splin-se-muze-tvarit-nevinne-nektere-signaly-uz-ale-neni-dobre-prehlizet

  Pro úspěšnou léčbu deprese nestačí jen předepsat antidepresiva a poslat pacienta na terapii. Třetina pacientů má takzvanou rezistentní depresi a běžné léky jim nezabírají. Psychiatr Matěj Kasal v podcastu MUDrování promluvil o revoluční léčbě. https://www.novinky.cz/clanek/zdravi-tretine-lidi-na-depresi-nezaberou-bezne-leky-novou-nadeji-je-sprej-na-bazi-ketaminu-40597601

  Petr seděl u kuchyňského stolu a díval se na svůj hrnek. Věděl, že je jeho. Věděl, že ho ráno vytáhl ze skříňky. Přesto měl zvláštní pocit, jako by se na celou scénu díval zvenčí, přes neviditelné sklo. Všechno kolem bylo skutečné. A přitom mu všechno připadalo podivně vzdálené. Dokonce i jeho vlastní ruce. „Co když už to nikdy nepřejde?“ napadlo ho. Poslední týdny bojoval s úzkostí a panickými stavy. Teď se k nim přidal další strach – pocit odcizení od sebe sama a okolního světa. Lékař mu vysvětlil, že podobné prožitky se mohou objevovat při silné úzkosti a depersonalizaci či derealizaci. Petr se začal učit, že nemusí každou zvláštní myšlenku okamžitě analyzovat. Že nemusí každou minutu kontrolovat, jestli už se cítí normálně. A že požádat o odbornou pomoc není prohra. Jednoho rána se probudil a všiml si, že deset minut vůbec nemyslel na své příznaky. Nebyl to zázrak. Ani konec všech potíží. Byl to jen malý okamžik, ve kterém si uvědomil, že jeho život není tvořený pouze tím, co...

  Každé ráno vstávala, upravila se, usmála se na kolegy a odpovídala, že se má dobře. Dokonce i tehdy, když měla pocit, že se uvnitř pomalu rozpadá. Doma pak zavřela dveře, sedla si na postel a dlouhé minuty jen zírala do prázdna. Nebyla líná. Nebyla nevděčná. A už vůbec ne slabá. Jen byla unavená z toho, že musí každý den předstírat, že všechno zvládá. Jednou se jí kamarádka zeptala: „Proč se nám nikdy nesvěříš? Vždyť máš všechno, co potřebuješ.“ Ta věta ji zabolela víc, než čekala. Protože právě v tu chvíli pochopila, že lidé vidí její život, ale nevidí její bolest. Po dlouhém mlčení tiše odpověděla: „Protože se bojím, že až přestanu být tou silnou, kterou všichni znáte, nezůstane nikdo, kdo by mě měl rád.“ Kamarádka poprvé nevěděla, co říct. Nezačala radit. Nesnažila se její pocity zlehčit. Jen si k ní sedla a vzala ji za ruku. A ona se poprvé po dlouhé době rozplakala před někým jiným. Ne proto, že by se všechno najednou vyřešilo. Ale protože už na to alespoň na chvíli nebyla s...

  Dříve tady po dlouhá desetiletí končili opilci budící pohoršení, zpití do němoty nebo rváči. Prospali se tu ve zdech domu, který prý působil až ponuře, do rána, Za svůj často nedobrovolný „nocleh“ a za dopravu do těchto míst po vystřízlivění zaplatili příslušný obnos nebo to přislíbili, a mohli zařízení konečně opustit. Dnes se tento dům v uličkách naproti už před lety zbouranému krytému stadionu Josefa Kotase a poblíž ostravské Městské nemocnice na Fifejdách prakticky celý proměnil. https://www.patriotmagazin.cz/v-historickem-dome-na-kafkove-ulici-drive-byvala-zachytka-nove-pomaha-lidem-s-dusevnimi-poruchami

  V posledních letech se stále více zkoumá, jakou roli může při udržování duševního zdraví hrát strava a výživa. Nová rozsáhlá observační studie nyní naznačuje, že umírněná konzumace kávy – přibližně dva až tři šálky denně – může souviset s nižším rizikem rozvoje úzkosti a deprese. https://www.novinky.cz/clanek/zdravi-dva-az-tri-salky-denne-kava-muze-chranit-pred-uzkosti-a-depresi-40589348

  Státní ústav pro kontrolu léčiv upozornil na závadu v jakosti antidepresiva Bupropion Neuraxpharm. Stažení se týká dvou šarží tablet o síle 300 mg. Důvodem je nevyhovující výsledek testování rychlosti rozpouštění tablet. https://www.denik.cz/cesko/zdravi-lekarna-zavadny-lek-antidepresivum-bupropion-neuraxpharm-dve-sarze/

  Pavel byl vždycky ten silný. V práci všechno zvládal. Kolegové se na něj obraceli, šéf mu důvěřoval a doma slýchal, že se na něj může každý spolehnout. Jenže nikdo nevěděl, co se děje, když večer zavře dveře svého bytu. Seděl na gauči, díval se do prázdna a cítil zvláštní odcizení. Jako by jeho život patřil někomu jinému. Jako by svět kolem něj nebyl úplně skutečný. Někdy se bál, že ztrácí rozum. Jindy si vyčítal, že je slaboch. Vždyť přece nemá žádný důvod být nešťastný. Jednoho rána se ho kolegyně zeptala: „Pavle, ty se poslední dobou vůbec nesměješ. Jsi v pořádku?“ Automaticky odpověděl: „Jasně. Jen jsem unavený.“ Ale tentokrát se mu při těch slovech zlomil hlas. Poprvé po dlouhé době někomu řekl pravdu. O strachu, prázdnotě i nekonečných nocích, kdy nedokázal zastavit vlastní myšlenky. Kolegyně ho nevyslýchala. Nedávala mu nevyžádané rady. Jen ho vyslechla a řekla: „Nemusíš všechno zvládnout sám.“ Ta věta jeho problémy nevyřešila. Ale něco změnila. Pavel začal hledat odbornou...

  Rozhodli jste se vyhledat psychoterapii, ale nevíte, co vás čeká? Na první sezení nemusíte přijít s diagnózou, připraveným příběhem ani jasným cílem. Stačí začít tím, co právě prožíváte. Terapeut vám pomůže hledat další slova. https://medium.seznam.cz/clanek/vojta-cibulka-prvni-sezeni-psychoterapie-nemusite-vedet-co-rict-ani-kde-zacit-329377

  Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) upozornil na změny u důležitých antidepresiv. Týkají se jejich vzhledu i složení. O změně vzhledu přípravku Sertralin Krka 50 mg, tbl. flm. jsme již informovali. Týká se ale nakonec i léku Sertralin Krka 100 mg, tbl. flm. s vyšším obsahem účinné látky v jedné tabletě, jak upozornil SÚKL na svém webu. Vzhled a složení mění i přípravky Asentra 50 mg, tbl. flm. a Asentra 100 mg, tbl. flm, jak informoval SÚKL. U nich jsou změny obdobné. Zatímco tablety byly doposud bílé, kulaté, potahované, se zkosenými hranami a půlicí rýhou na jedné straně, nyní jsou kulaté a na obou stranách vypouklé. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/658420-leky-ktere-uzivaji-tisice-cechu-budou-jine-nez-driv-meni-vzhled-i-slozeni

  Každý den říkala, že je v pořádku. A každý den se uvnitř trochu víc rozpadala. Ráno vstala, uvařila si kávu, odpovídala na zprávy a usmívala se na lidi. Nikdo nic nepoznal. Vždyť přece chodila do práce, komunikovala a zvládala běžné věci. Jenže když večer zavřela dveře bytu, přišla prázdnota. Seděla na posteli a někdy celé hodiny jen zírala do zdi. Myšlenky jí běžely hlavou tak rychle, že nedokázala najít jedinou chvíli klidu. Nejhorší nebyl smutek. Byla to únava z předstírání, že žádný smutek neexistuje. Jednou jí kamarádka napsala: „Jak se máš? Opravdu.“ Dlouho hleděla na displej. Napsala „dobře“, smazala to. Napsala „nic moc“, znovu smazala. Nakonec odeslala jedinou větu: „Já už vlastně nevím, jaké to je cítit se dobře.“ Kamarádka jí nezavolala proto, aby jí vysvětlila, že má myslet pozitivně. Neposílala jí motivační citáty. Jen se zeptala, jestli může přijít. Ten večer poprvé po dlouhé době nemusela nic předstírat. Následující týdny nebyly zázračné. Byly v nich těžké dny, roz...

  Klasické cigarety nebo některé nelegální dro*gy mezi dospívajícími dlouhodobě ustupují. Jejich místo zaujímají e-cigarety, kra*tom, nové psychoaktivní látky či léky. Podle adiktologů se mění také důvody, proč po nich mladí sahají. Stále častěji se jimi snaží zvládat úzkosti, výkyvy nálad nebo psychickou bolest. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/drogy-mladi-zavislost-deprese-uzkosti.A261004_191047_domaci_krou

  Dětská psychiatrická nemocnice Opařany (DPN) zahajuje průlomový výzkum „Digitální (ne)rovnováha“, který se zaměřuje na vliv mobilních telefonů na psychické zdraví dětí a dospívajících. Projekt propojí objektivní data o používání technologií s osobními zkušenostmi pacientů, aby lépe porozuměl jejich roli v každodenním životě mladých lidí. https://taborsky.denik.cz/zpravy-region/vyzkumny-tym-v-oparanech-porovna-udaje-o-telefonech-s-dotazniky-deti-v-nemocnici/

  „A proč tam vlastně chodíš? Vždyť ti nic není.“ Věta, kterou dnes může člověk slyšet od rodičů, prarodičů nebo někoho, kdo má pocit, že psycholog je instituce určená výhradně pro chvíle, kdy už stojíme jednou nohou v Bohnicích. https://www.kvety.cz/zajimavosti/psychoterapie-pro-koho-se-hodi-kolaps-stigmatizace-pece-o-psychiku/

  Ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) vznikne 30 akutních lůžek pro děti a dospívající s psychiatrickými obtížemi. Akutní lůžková dětská psychiatrie v Olomouckém kraji chybí. Nemocnice je vybuduje při zahájené rekonstrukci a dostavbě Kliniky psychiatrie, která si vyžádá investici 454 milionů korun bez DPH. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mame-19-psychiatrickych-nemocnic-ale-jen-tri-detske-uvedl-babis-v-olomouci_2610030833_lar

  Zpěvák Jan Bendig navenek srší pozitivní energií a ve společnosti je běžně spatřen s širokým úsměvem na tváři. Pravdou ovšem je, že si v minulosti sáhl na dno svých sil, kdy ho trápily deprese a panické ataky. Situace byla natolik vážná, že ho dokonce přepadaly myšlenky na sebevr*aždu, jak přiznal v podcastu Showbyz se Šárkou. https://www.extra.cz/jan-bendig-se-pokusil-o-sebevrazdu-zpevak-priznal-temne-obdobi-sahl-si-na-uplne-dno-b0bb3

  Ostravské Centrum duševního zdraví se brzy vrátí do zrekonstruované historické budovy v Kafkově ulici. Nové prostory pojmou více pacientů a zajistí jim lepší a širší péči ve spolupráci se sociálními pracovníky. „Přijdou, pacienta doslova chytnou za ruku a jdou s ním na úřad, kde s nimi zařídí invalidní důchod i cokoli dalšího,“ říká pro Český rozhlas Ostrava psychiatr Jonáš Boček. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/dvojnasobna-kapacita-s-rozsirenou-peci-centrum-dusevniho-zdravi-v-ostrave-ma_2610031112_raf

  Empatii považujeme za jednu z nejcennějších lidských vlastností. Schopnost vcítit se do druhých má být základem dobrých vztahů, kvalitního leadershipu i určitou pojistkou proti bezohlednosti. Jenže psychologický výzkum v posledních letech ukazuje, že empatie a takzvané temné osobnostní rysy se nemusí vylučovat.  https://vikend.hn.cz/c1-67937070-rozumi-emocim-a-vedi-jak-je-vyuzit-psycholozka-popsala-novy-fenomen-bdquo-temnych-empatu-ldquo

  Fakultní nemocnice Olomouc připravuje třicet lůžek pro děti a dospívající s akutními psychickými potížemi. Specializovaná péče tohoto typu v kraji dosud chybí. Vznikne při rozšíření psychiatrické kliniky, jejíž celková kapacita stoupne ze 64 na 120 lůžek. Nemocnice však musí pro nový provoz získat personál. https://www.wn24.cz/psychiatricka-klinika-v-olomouci-temer-zdvojnasobi-kapacitu-pribudou-luzka-pro-deti/

  Některá povolání mají k duševní pohodě přece jen o něco dál než jiná. Velká americká studie sledovala více než půl milionu pracujících a zjistila, že podíl lidí, kterým byla někdy v životě diagnostikována deprese, se mezi profesemi výrazně liší. Na tom možná není nic překvapivého, ale některé obory byste možná hned tak netipovali. Není mezi nimi ten váš? A co s tím dělat? https://mojepsychologie.zeny.cz/vztahy/kariera/zamestnani-s-nejvyssi-mirou-deprese-tyka-se-to-i-vaseho-oboru-3833

  Psychologická manipulace je způsob ovlivňování, při kterém člověk využívá emoce, strach, pocit viny nebo nejistotu druhého, aby dosáhl vlastních cílů. Na rozdíl od otevřeného přesvědčování bývá často skrytá. Manipulovaný člověk si proto nemusí dlouho uvědomovat, co se ve vztahu skutečně děje. Typickým projevem je překrucování reality. Manipulátor popírá vlastní výroky, zlehčuje pocity druhého nebo mu tvrdí, že přehání a všechno si špatně vykládá. Tento způsob jednání, známý jako gaslighting, může postupně narušit sebevědomí a důvěru ve vlastní úsudek. Dalšími nástroji manipulace jsou citové vydírání, vyvolávání pocitu dluhu, demonstrativní mlčení nebo střídání odmítání s náhlou náklonností. Člověk pak může začít neustále přemýšlet, jak se zachovat, aby druhého nerozzlobil nebo nezklamal. Vlastní potřeby přitom odsouvá do pozadí. Jak se manipulaci bránit? Důležité je všímat si opakujících se vzorců chování, nikoli pouze jednotlivých konfliktů. Stanovte si hranice, nenechte se tlač...

  Konec semestru, tedy čas zkoušek a státnic, je podle odborníků náročným obdobím. Kombinuje totiž stres, tlak na výkon i narušený spánek. Není proto divu, že podle monitoringu duševního zdraví českých studentů vykazuje až 65 % z nich nízký well-being, další se potýkají s příznaky úzkosti nebo deprese. Mladí lidé v takových případech většinou hledají oporu v rodině, přátelích nebo v komunikaci s chatboty. „Podpora blízkých nebo rychlá odpověď od AI může přinést úlevu, neměla by ale nahrazovat odbornou péči. Ta je namístě, pokud se potíže opakují nebo zasahují do každodenního fungování,“ říká terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková z Mindwell. Jaké možnosti odborné podpory na škále mezi AI pomocí a psychiatrickou péčí dnes v Česku existují? https://tojesenzace.cz/2026/09/27/stres-spatny-spanek-tlak-na-vykon-i-nejista-budoucnost-az-polovina-vysokoskolaku-ma-priznaky-deprese-nebo-uzkosti/

  Pokud dlouhé hodiny analyzujete nepovedenou schůzku s kolegou nebo nepříjemný rozhovor s kamarádkou, možná se potýkáte s takzvaným overthinkingem neboli přehnaným přemítáním. Jak ovšem upozorňuje psycholog Dalibor Špok, nejedná se o odborný pojem. „Dnes se pod tímto označením skrývá víc jevů, pro které má psychologie nebo psychiatrie vlastní pojmenování,“ říká. https://denikn.cz/2196006/uz-moje-mama-me-ucila-jak-overthinking-zastavit-psycholog-vysvetluje-kdy-je-opakovane-analyzovani-myslenek-problem/

  Emoční vydírání je způsob manipulace, při kterém člověk využívá strach, pocit viny, povinnost nebo obavy ze ztráty vztahu, aby přiměl druhého jednat podle svých představ. Na první pohled může vypadat jako běžný konflikt. Rozdíl je v tom, že jeho cílem není vzájemné porozumění, ale získání kontroly. Typické věty znějí například: „Kdybys mě opravdu miloval, udělal bys to.“ Nebo: „Po všem, co jsem pro tebe udělal, mi tohle odmítneš?“ Jindy následuje mlčení, demonstrativní uraženost, výhrůžky rozchodem nebo naznačování, že za špatný psychický stav druhého neseme odpovědnost právě my. Člověk vystavený takovému jednání postupně ztrácí jistotu. Začne přemýšlet, zda není sobecký, necitlivý nebo nevděčný. Aby předešel konfliktu, raději ustoupí. Krátkodobě se mu uleví, dlouhodobě však může narůstat úzkost, vyčerpání a pocit, že ve vztahu nemá právo na vlastní potřeby. Jak se bránit? Nejdříve si uvědomte, že odmítnutí není automaticky projevem nelásky. Můžete mít druhého rádi, a přesto neso...