Duševní zdraví 🍀

  V dnešní době zahlcené informacemi končí mnoho lidí den stejně hekticky, jako začal. Krátký večerní rituál přitom může fungovat jako psychologická „tečka“ za dnem – signál pro mozek, že je čas zpomalit. Základem je pravidelnost. Nemusíte si vyhradit hodinu. Stačí 10–15 minut každý večer ve stejný čas. Mozek miluje opakující se vzorce – vytváří pocit bezpečí a předvídatelnosti, což přirozeně snižuje napětí. Prvním krokem může být vědomé odpojení od technologií. Minimálně 30 minut před spaním vypněte notifikace a odložte telefon mimo dosah postele. Modré světlo i informační přetlak udržují nervový systém v pohotovosti. Druhým krokem je krátké fyzické uvolnění. Jemné protažení, pár hlubokých nádechů do břicha nebo pomalá chůze po bytě pomohou tělu přepnout z režimu výkonu do režimu regenerace. Dýchání v rytmu 4–6 (nádech na čtyři doby, výdech na šest) aktivuje parasympatický nervový systém, který podporuje klid. Třetím prvkem může být mentální očista. Zapište si tři věci, které se v...

  Honza nemohl usnout, dokud neprovedl přesný sled rituálů – vyrovnal polštáře, přetočil přikrývku, zopakoval větu v duchu. Každá vynechaná činnost přinášela pocit katastrofy.  Postupně si začal zapisovat, co spouští jeho obavy, a cvičit postupné vynechávání drobných kroků. Každý malý úspěch mu přinesl pocit kontroly nad vlastním životem a postupně se naučil, že noc může být klidná i bez rituálů.

  Duševní zdraví dospívajících se dlouhodobě zhoršuje. Podle výzkumů, které udělal v roce 2023 Národní ústav pro duševní zdraví (NÚDZ), vykazuje zhoršené známky wellbeingu až 50 % žáků devátých tříd, 30 % má známky střední až těžké úzkosti, a 40 % dokonce projevuje příznaky střední až těžké deprese. Jak poznat, že se to týká i vašeho teenagera, kdy je potřeba vyhledat odbornou pomoc a kde ji vlastně hledat? O tom všem se bavíme s PhDr. Annou Frombergerovou, Ph.D., z organizace Endlessly v novém díle podcastu Moje psychologie.

  Na zdravotní potíže spojené s nejrůznějšími komplikacemi srdce na konci starého a začátku nového roku už deník Metro upozorňoval. Zima však přináší do lidské psychiky řadu dalších komplikací.

  Zolpidem, prodávaný mimo jiné pod názvem Adorma, je lék určený primárně k léčbě nespavosti. Patří mezi tzv. „Z-hypnotika“ – působí na receptory GABA v mozku, tlumí centrální nervový systém a navozuje spánek. Jeho místo je večer, krátce před ulehnutím. Co se ale děje, když je užíván během dne? Denní užití může vést k ospalosti, zpomaleným reakcím, poruchám koncentrace i krátkodobé paměti. U některých lidí se objevuje zmatenost či změny nálady. To je zásadní zejména u činností vyžadujících pozornost – řízení, práce s technikou nebo rozhodování v zaměstnání. Lék, který má večer pomoci „vypnout“, může přes den výrazně snížit výkon i bezpečnost. Rizikem je také vznik tolerance a závislosti. Při častém nebo dlouhodobém užívání si organismus zvyká a účinek slábne. Následné zvyšování dávek bez lékařského dohledu zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků i abstinenčních potíží při vysazení. V kontextu duševního zdraví je důležité rozlišovat mezi léčbou příznaku a řešením příčiny. Pokud j...

  Hasiči zasahují v areálu Psychiatrické léčebny Bohnice v Praze. Jedna z budov hořela a byla zakouřena, uvnitř našli jednoho zraněného, kterého po vynesení resuscitovali. I přes snahu zasahujících na místě zemřel. Zasahuje také policie a záchranná služba.

  V době neustálých notifikací a výkonového tlaku hledáme jednoduché nástroje, jak během dne zpomalit. Jedním z nich je tzv. „forest bathing“, japonská metoda známá jako Shinrin-yoku. Nejde o turistiku ani sportovní výkon. Jde o vědomý pobyt v lese – všemi smysly. Princip je překvapivě prostý: na 20–40 minut vstoupíte do přírodního prostředí a zpomalíte. Vnímáte vůni stromů, strukturu kůry, zvuky větru. Telefon zůstává v kapse. Tělo postupně přechází ze stresové reakce „fight or flight“ do parasympatického klidu. Snižuje se napětí, zpomaluje tep, prohlubuje dech. Výzkumy ukazují, že pravidelný kontakt s přírodou podporuje snížení hladiny stresových hormonů a zlepšuje koncentraci. Během pracovního dne tak může krátká procházka parkem fungovat jako mentální „reset“. Nejen že se vrátíte klidnější, ale často i kreativnější. Forest bathing je dostupný téměř každému. Nemusíte odjíždět na hory. Stačí městský park, alej stromů nebo klidnější část lesa za městem. Důležité je zpomalit tempo ...

  Petra odcházela z bytu a několikrát kontrolovala dveře, vypínače a okna. I když byla jistá, že všechno je zavřené, musela se vrátit a zkontrolovat znovu. Rodina tomu nerozuměla a ona cítila stud.  Terapie jí ukázala, že tyto nutkavé rituály jsou způsobem, jak uklidnit úzkost. Začala si zapisovat opakující se myšlenky a postupně zkoušet jednu kontrolu méně. Postupně si všimla, že svět zůstává bezpečný, i když neprovádí všechny rituály.

  Případ chlapce, který napadl vychovatelky v brněnském diagnostickém ústavu a poté pro něj nebylo místo na psychiatrii, není zdaleka ojedinělý. V těchto ústavech je v rozporu se zákonem mnoho dětí s vážnými psychickými problémy.

  Mezi novými dotačními programy Pardubického kraje se objevil také jeden zaměřený na dětskou a dorostovou psychiatrii. V něm mohou kvalifikovaní zájemci získat během pěti let až dva miliony korun. Představitelé kraje jednají i se sídelními městy možných ambulancí o zajištění případného bydlení či umístění ambulancí. Prozatím je ale hledání odborníků bez výsledku.

  Flunitrazepam (Rohypnol) je silně působící benzodiazepin, který se dříve využíval především k léčbě těžké nespavosti. V některých zemích je stále dostupný na předpis, jinde byl kvůli vysokému riziku zneužívání stažen z trhu. Jeho účinek je výrazně tlumivý – navozuje spánek, snižuje úzkost, uvolňuje svaly a může vyvolat i poruchy paměti. Během dne je užívání flunitrazepamu problematické. Látka má dlouhý a silný sedativní efekt, který vede k ospalosti, zpomaleným reakcím, zhoršené koncentraci a snížené schopnosti rozhodování. To zásadně omezuje schopnost řídit, pracovat s technikou nebo vykonávat činnosti vyžadující pozornost. U některých lidí se může objevit zmatenost, podrážděnost nebo paradoxní neklid. Rizikem je také rychlý vznik tolerance a závislosti. Při pravidelném užívání si organismus na účinek zvyká a je nutné zvyšovat dávku, což zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků i abstinenčních příznaků při vysazení. Kombinace s alkoholem nebo jinými tlumivými látkami výrazně z...

  Negativní myšlenky jsou přirozenou součástí lidské psychiky. Mozek je evolučně nastaven tak, aby vyhledával hrozby – kdysi to chránilo před nebezpečím, dnes nás to často zahlcuje obavami, pochybnostmi a sebekritikou. Klíčem není „myslet pozitivně za každou cenu“, ale naučit se s myšlenkami pracovat. První krok je uvědomění. Když se objeví nepříjemná myšlenka, zkuste ji pojmenovat: „Teď mám myšlenku, že to nezvládnu.“ Tím si vytvoříte odstup. Nejste svá myšlenka – jste ten, kdo ji pozoruje. Druhým krokem je zpochybnění. Je tato myšlenka fakt, nebo interpretace? Máte důkazy pro i proti? Často zjistíte, že katastrofický scénář je jen jedna z možností, ne jistota. Třetí technikou je přesměrování pozornosti. Krátká procházka, pár hlubokých nádechů, nebo soustředění na konkrétní úkol pomůže přerušit spirálu přemítání. Tělo a mysl jsou propojené – změna fyzického stavu ovlivní i psychiku. Důležitá je také práce se sebesoucitem. Mluvte k sobě tak, jako byste mluvili k blízkému člověku. P...

  Karel pracoval v kanceláři, kde se od něj očekával vysoký výkon. Každý den si před odchodem z domova a po příchodu do práce myl ruce několikrát, déle než ostatní, a používal dezinfekci.  Věděl, že riziko infekce je malé, ale pocit „něco není v pořádku“ mu nedal pokoj. Každé mytí přinášelo úlevu, která byla jen dočasná. Po rozhovorech s terapeutem začal zapisovat situace, které spouštěly myšlenky a nutkání.  Pomalu se učil rozpoznat rozdíl mezi racionální hygienou a obsesi. Postupně dokázal snížit počet mytí a pocítil svobodu, která byla dlouho neznámá.

  Ústavní soud se zastal ženy, která v roce 2022 šest dní nedobrovolně pobývala v Psychiatrické nemocnici Bohnice kvůli obavě z poporodních depresí a psychózy. Pacientka tehdy kojila čtyřměsíční dítě. Podle dnešního verdiktu soudy při posuzování oprávněnosti nucené hospitalizace nebraly ohled na přání a popis událostí poškozenou a přistupovaly k věci pouze z odborného pohledu. Ústavní soud případ vrátil k novému projednání nižší instanci.

  Česká společnost se potýká s neviditelnou epidemií. Zatímco se blíží tzv. „Blue Monday“, tedy statisticky nejdepresivnější den v roce, čerstvá data odhalují drsnou realitu: pocit naprostého psychického vyčerpání zažilo v posledních pěti letech neuvěřitelných 75 % Čechů. Čtvrtina populace pak situaci řeší pomocí antidepresiv předepsaných lékařem. Psychické potíže se přitom stávají nejen zdravotním, ale i zásadním ekonomickým rizikem, které tvoří téměř třetinu všech nových invalidních důchodů.

  Triazolam je krátkodobě působící benzodiazepin určený k léčbě nespavosti. Na trhu je znám především pod názvem Halcion. Vyznačuje se velmi rychlým nástupem účinku – pacient obvykle usíná během 15–30 minut. Současně má krátký biologický poločas, což znamená, že jeho účinek odeznívá během několika hodin. Právě tato kombinace z něj činí lék vhodný zejména pro potíže s usínáním, nikoliv však pro časté noční probouzení. Díky krátkému působení snižuje riziko ranní „kocoviny“, typické pro déle působící hypnotika. Na druhou stranu může u některých pacientů vyvolat tzv. rebound insomnii – tedy návrat nespavosti po vysazení. Stejně jako ostatní benzodiazepiny působí na GABA receptory v mozku, čímž tlumí centrální nervový systém. To přináší sedativní, anxiolytický i svalově relaxační efekt. Rizikem je však vznik tolerance a závislosti, zejména při delším užívání nebo vyšších dávkách. Proto je doporučován pouze ke krátkodobé terapii, obvykle na několik dní až týdnů. Nežádoucí účinky mohou za...

  Aromaterapie je metoda využívající esenciální oleje z rostlin k podpoře fyzického i duševního zdraví. Přestože bývá někdy vnímána jen jako „příjemná vůně“, její účinek na psychiku má reálný neurobiologický základ. Čich je jediný smysl, který má přímé propojení s limbickým systémem – částí mozku odpovědnou za emoce, paměť a stresovou reakci. Vůně tak dokáže velmi rychle ovlivnit náladu, napětí i subjektivní pocit bezpečí. Například levandule je spojována s uvolněním a lepší kvalitou spánku, citrusové oleje podporují bdělost a pozitivní ladění, zatímco máta může zvýšit koncentraci. Výzkumy naznačují, že některé esenciální oleje mohou snižovat hladinu stresu a úzkosti, zejména při kombinaci s relaxačními technikami. Důležité je však zdůraznit, že aromaterapie není náhradou psychoterapie ani farmakologické léčby u závažnějších psychických obtíží. Může ale fungovat jako podpůrný nástroj – například při večerním rituálu, meditaci nebo práci s dechem. Klíčová je kvalita olejů a bezpečné...

  Klára každou noc zažívala noční můry spojené s traumatickou událostí z dospívání. Budila se vyděšená, s bušícím srdcem, vyčerpaná. V práci byla unavená, doma napjatá.  Terapeut jí pomáhal zapisovat sny, zpracovávat emoce během dne a využívat relaxační techniky před spaním. Postupně se počet nočních můr snížil a Klára začala znovu vnímat noc jako čas odpočinku, ne neustálého ohrožení.

  Pardubický kraj se snaží prostřednictvím dotací zlepšit dostupnost dětské a dorostové psychiatrické péče. V regionu jsou ambulance s tímto zaměřením pouze v Chrudimi a v Pardubicích. Hejtmanství chce proto s pomocí nového dotačního programu přilákat další lékaře. Mohou během pěti let získat až dva miliony korun, uvedla v tiskové zprávě Zuzana Nováková z kanceláře hejtmana.

  Dětská a dorostová psychiatrie je podle odborníků kriticky a mnohostranně přetížená. Pacienti však často hledají pomoc i se zvládáním běžných emocí, které nejsou příznakem duševní nemoci. Adekvátní reakcí je budování větší odolnosti od dětského věku. Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) o tom informovala v tiskové zprávě k 68. česko-slovenské psychofarmakologické konferenci, která se koná od čtvrtka do neděle v Mariánských Lázních. Podle posledních dostupných dat z Národního portálu psychiatrické péče se v roce 2023 léčilo 60.000 mladých do 20 let v ambulancích, 2600 bylo hospitalizováno. Od roku 2020 stoupl počet dětí v psychiatrické péči o 70 procent.

  Nitrazepam je benzodiazepinové hypnotikum užívané především k léčbě těžké nespavosti. Pod obchodním názvem Mogadon patřil desítky let mezi běžně předepisované léky na spaní. Dnes je jeho role výrazně omezenější – a to z dobrého důvodu. Nitrazepam tlumí centrální nervový systém posílením účinku GABA, hlavního „brzdicího“ neurotransmiteru v mozku. Výsledkem je zklidnění, navození spánku a snížení nočního probouzení. Oproti některým jiným hypnotikům má však delší biologický poločas. To znamená, že účinek může přetrvávat i následující den – objevuje se ranní ospalost, zpomalené reakce či zhoršená koncentrace. Rizikem je také vznik tolerance a závislosti. Při delším užívání si organismus na lék zvyká a pro stejný efekt je potřeba vyšší dávka. Náhlé vysazení může vést k abstinenčním příznakům – úzkosti, nespavosti či podrážděnosti. Proto se doporučuje pouze krátkodobé podávání, zpravidla na několik týdnů, a vždy pod lékařským dohledem. Nitrazepam může být přínosný u akutní, závažné ins...

  Úzkost je přirozená reakce organismu na zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy se z krátkodobého napětí stane dlouhodobý stav. Jedním z překvapivě účinných nástrojů, jak úzkost regulovat, je obyčejné hobby. Z pohledu psychologie funguje záliba jako forma vědomého přesměrování pozornosti. Mozek nemůže být naplno soustředěn na dvě věci současně. Když se ponoříme do činnosti, která nás baví – ať už je to malování, běh, hra na hudební nástroj nebo zahradničení – aktivujeme jiné nervové okruhy než ty, které udržují úzkostné myšlenky. Maďarský psycholog Mihaly Csikszentmihalyi popsal stav tzv. „flow“ – hluboké ponoření do činnosti, při němž ztrácíme pojem o čase. Právě tento stav je pro úzkost přirozeným protijedem. Dochází k poklesu stresových hormonů a ke zvýšení pocitu kontroly. Hobby zároveň posiluje sebedůvěru. Každý drobný pokrok vytváří zkušenost „zvládl jsem to“. U lidí s úzkostí bývá narušený pocit kompetence, a pravidelná záliba jej postupně obnovuje. Neméně důležitý je i těle...

  Petr se v minulosti dostal do vztahu, který ho psychicky zranil. Po rozchodu se bál jakékoliv blízkosti. I když toužil po vztazích, instinktivně se stáhl.  Každý dotek a každé emocionální spojení vyvolávalo strach. Terapie mu pomohla postupně otevírat srdce malými kroky – nejprve důvěra k přátelům, pak citlivé sdílení. Dnes umí poznat rozdíl mezi minulými ranami a současnou realitou.

  Deprese, úzkosti a další duševní nemoci podněcují často i překvapiví původci. Na jejich rozvoji se totiž podílí i majetkové nerovnosti, ekonomické rozdíly mezi regiony, ale třeba i chybějící dobré vzory z řad takzvaných elit.

  V třetí, a tím závěrečné, části o své zkušenosti s denním stacionářem bych ráda sdílela to, co mi připadá důležité, ale i fakt, že to není procházka růžovým sadem. I tak stojí za to!

  Restoril je obchodní název pro léčivou látku temazepam, která patří do skupiny benzodiazepinů. Tyto léky působí na centrální nervový systém a zesilují účinek neurotransmiteru GABA, čímž navozují zklidnění, útlum a spánek. Temazepam se používá především k krátkodobé léčbě nespavosti, zejména pokud má člověk potíže s usínáním nebo častým nočním probouzením. Účinek nastupuje poměrně rychle a může zlepšit délku i kvalitu spánku. Právě proto bývá předepisován v situacích akutního stresu, po náročných životních událostech nebo při přechodných poruchách spánku. Je však důležité zdůraznit, že jde o lék určený pouze ke krátkodobému užívání (obvykle 2–4 týdny). Při delším podávání hrozí vznik tolerance (nutnost zvyšovat dávku pro stejný účinek) a závislosti. Náhlé vysazení může vyvolat abstinenční příznaky – úzkost, podrážděnost, třes či návrat nespavosti v ještě výraznější podobě. Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost během dne, zpomalené reakce, poruchy koncentrace či závratě. Zvláš...

  Pohyb není jen nástrojem k lepší fyzické kondici. Je to jeden z nejdostupnějších a zároveň nejpodceňovanějších způsobů, jak stabilizovat psychiku. Moderní výzkumy dlouhodobě potvrzují, že pravidelná fyzická aktivita snižuje příznaky úzkosti i deprese a podporuje odolnost vůči stresu. Při pohybu dochází k vyplavování endorfinů a serotoninu – látek, které zlepšují náladu a navozují pocit vnitřní rovnováhy. Zároveň klesá hladina kortizolu, tedy stresového hormonu. Výsledkem je nejen lepší psychické rozpoložení, ale i kvalitnější spánek a vyšší schopnost soustředění. Nemusí jít o vrcholový sport. Rychlá chůze, lehký běh, plavání nebo jízda na kole stačí k tomu, aby se během několika týdnů dostavily měřitelné změny. Doporučení Světová zdravotnická organizace hovoří o alespoň 150 minutách středně intenzivního pohybu týdně. Klíčová je pravidelnost, nikoli extrémní výkon. Pohyb má i sociální rozměr. Skupinové aktivity posilují pocit sounáležitosti a snižují izolaci, která bývá významným ...

  Eva byla obětí šikany na základní škole. Přestože léta plynula, její tělo i mysl si uchovaly pocit ohrožení. Vyhýbala se skupinám lidí, byla tichá, stáhla se do sebe.  Terapeut jí pomáhal rozeznávat přítomnou realitu od minulých zážitků. Postupně si dovolila malé sociální situace a zjišťovala, že většina lidí není nebezpečná. Trauma nezmizelo, ale Eva našla cestu, jak žít i s ním.

  Když člověk z uspěchané Prahy a narvané dálnice dorazí za brány sanatoria Libella u Českého Brodu, jako by se najednou ocitl v oáze. „Místo jsme hledali roky, objeli jsme kus republiky. Tady nás to přesvědčilo právě klidným prostředím,“ rozhlíží se po areálu jeden ze spolumajitelů sanatoria Petr Popov. Klid je naprosto zásadní pro úspěšnost léčby závislostí, na kterou se tu specializují. A pomáhají třeba i úspěšným byznysmenům trpícím depresemi či syndromem vyhoření.

  Rozsáhlá globální genetická studie mění způsob, jakým chápeme duševní choroby a naznačuje, proč se diagnózy tak často hromadí. V článku uveřejněném 10. prosince 2025 v časopise Nature byl publikován dosud nejrozsáhlejší a nejdetailnější výzkum sdílených genetických základů 14 psychiatrických onemocnění.

  Hydroxyzin je léčivá látka ze skupiny antihistaminik první generace. V Česku je známá především pod obchodním názvem Atarax. Přestože byla původně vyvinuta k léčbě alergií, dnes má širší využití – zejména v psychiatrii a psychosomatice. Hydroxyzin tlumí účinek histaminu, ale zároveň působí na centrální nervový systém. Má sedativní, anxiolytický (protiúzkostný) a mírně svalově relaxační efekt. Často se předepisuje při úzkostných stavech, napětí, poruchách spánku nebo jako podpůrná léčba při abstinenčních potížích. Výhodou je, že na rozdíl od benzodiazepinů nevyvolává fyzickou závislost. Účinek nastupuje poměrně rychle – obvykle do 30–60 minut. Právě proto se někdy využívá i krátkodobě při akutní úzkosti. Není však primárním lékem pro dlouhodobou léčbu generalizované úzkostné poruchy; zde mají přednost antidepresiva typu SSRI. Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost, sucho v ústech, zpomalené reakce či rozmazané vidění. U citlivých osob může vyvolat výraznější útlum. Opatrnost j...

  Cestování má být radost. Přesto často přináší stres: přeplněná letiště, zpožděné spoje, jazyková bariéra, tlak na „dokonalý zážitek“. Psychická hygiena při cestování proto není luxus, ale nutnost. Prvním krokem je realistické očekávání. Sociální sítě ukazují jen vrcholky ledovce. Skutečná cesta zahrnuje únavu, improvizaci i drobné konflikty. Přijmout to předem znamená snížit vnitřní tlak. Druhým pilířem je rytmus. I na dovolené si zachovejte základní návyky: spánek, hydrataci, pravidelné jídlo. Rozhozený režim zvyšuje podrážděnost i úzkost. Krátká ranní rutina – pár minut dechu, protažení, vědomé plánování dne – stabilizuje mysl víc než hodina scrollování. Třetí oblastí je práce s podněty. Cestování je smyslově intenzivní. Dopřejte si „ticho“: procházku bez telefonu, chvíli o samotě, vědomé pozorování okolí. Mozek potřebuje prostor, aby zážitky zpracoval. Důležitá je i komunikace. Pokud cestujete s partnerem či přáteli, mluvte otevřeně o potřebách. Někdo chce vidět deset památek ...

  David prožil v dětství traumatickou událost spojenou s výbuchy a hlasitými zvuky. I roky poté každé bouchání nebo prudký zvuk vyvolávaly prudký adrenalin, zrychlené dýchání a paniku.  Lidé kolem nechápali jeho reakce, a on se cítil osamělý a nepochopený. Postupně se naučil upozorňovat okolí a používat dechová cvičení. Také se vystavoval mírným zvukům postupně, krok za krokem. Pomalu zjišťoval, že svět není nebezpečný tak, jak si mozek stále připomíná.

  „Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým,“ říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.

  V předchozím článku jsem představila režim a prostředí, nyní už se dostávám k tomu léčivému - ke komunitě a terapiím. Souvisí s tím ale i dodržování pravidel, doporučení a etického kodexu.