Duševní zdraví 🍀

  Jana seděla v autě a připravovala se na jízdu. Srdce jí bušilo ještě dříve, než nastartovala motor. Před dvěma lety utrpěla těžkou autonehodu a i teď, kdy je fyzicky v pořádku, ji každý zvuk brzd nebo náhlý pohyb kolem auta vracel zpět do té chvíle.  Flashbacky přicházely náhle, bez varování, a zanechávaly ji vyděšenou a paralyzovanou. Terapeut ji učil techniky ukotvení v přítomnosti – hluboké dýchání, vizualizace bezpečí, postupné vystavování se situacím.  Dnes už Jana zvládá kratší cesty a ví, že panika není znak slabosti, ale reakce, kterou může ovlivnit.

  Pozitivní afirmace – krátké věty typu „Jsem dost dobrý“ nebo „Zvládnu to“ – se staly symbolem moderního self-developmentu. Jedni na ně přísahají, druzí je považují za naivní autosugesci. Kde je pravda? Psychologie ukazuje, že samotné opakování vět bez vnitřního přesvědčení často nestačí. Pokud má člověk hluboce zakořeněné negativní přesvědčení („Nejsem schopný“), může na něj přehnaně pozitivní afirmace působit až kontraproduktivně – vyvolá vnitřní odpor a připomene rozdíl mezi realitou a přáním. To ale neznamená, že afirmace nefungují vůbec. Účinné jsou tehdy, když jsou realistické, konkrétní a propojené s chováním. Místo „Jsem úspěšný milionář“ dává větší smysl věta „Každý den dělám krok ke svému cíli“. Taková formulace podporuje růstové nastavení mysli a posiluje vnímání vlastní kompetence. Důležitý je i kontext. Afirmace fungují lépe jako součást širší práce na sobě – například v kombinaci s terapií, journalingem nebo vědomým nácvikem nových dovedností. Nejde o magii, ale o po...

  V nejbližších měsících může být v Česku špatně dostupný lék Rivotril. Ten je určený hlavně k přídatné léčbě většiny forem epilepsie. Pacienti budou postrádat i lék na různé typy nádorových onemocnění.

  Poslední dobou zažívám něco, čemu by se dalo říct manželská krize, ale je vlastně jedno, jak to nazvu. Žiju prostě den ze dne, spíš přežívám, protože je na mně doma úplně všechno a do toho ještě mám být milá a držet nad vodou chlapa, který se cítí totálně na dně. Přitom se v poslední době nic nezměnilo, žije se nám dobře, děti jsou zdravé a v práci to taky celkem jde.

  Pohyb dokáže zmírnit příznaky deprese podobně účinně jako psychoterapie – a možná i léky. Zní to až podezřele jednoduše. Jenže tentokrát to neříká motivační kouč na Instagramu, ale výzkumníci z respektované instituce.

  Librium, účinnou látkou chlordiazepoxid, byl uveden na trh v 60. letech jako vůbec první benzodiazepin. Znamenal zásadní posun v léčbě úzkosti – nabídl účinnější a bezpečnější alternativu k barbiturátům, které měly vysoké riziko předávkování. Dodnes patří mezi léky používané při úzkostných stavech a zejména při odvykání alkoholu. Mechanismus účinku je typický pro benzodiazepiny: zesiluje účinek neurotransmiteru GABA v mozku. Výsledkem je zklidnění, snížení napětí, úzkosti a svalového napětí, někdy i navození spánku. Účinek nastupuje relativně rychle, což je výhoda v akutních stavech. Specifickou indikací je léčba abstinenčního syndromu u alkoholu. Librium díky delšímu poločasu pomáhá tlumit třes, neklid, pocení i riziko křečí. Právě zde má stále své pevné místo v klinické praxi. Na druhé straně je nutné zdůraznit rizika. Při delším užívání vzniká tolerance a závislost. Náhlé vysazení může vést k abstinenčním příznakům – nespavosti, úzkosti, podrážděnosti, v těžších případech i kř...

  Domov není jen místo, kde spíme. Může být i prostorem, kde si vědomě vytváříme psychický „safe space“ – bezpečnou zónu pro zklidnění, regeneraci a návrat k sobě. 1. Vyhraďte konkrétní místo Nemusí to být celá místnost. Stačí kout s křeslem, část gauče nebo malý stolek u okna. Důležité je, aby toto místo bylo spojeno výhradně s odpočinkem, ne s prací či stresem. Mozek si rychle vytvoří asociaci: tady se zpomaluje. 2. Minimalizujte rušivé podněty Safe space není o dokonalém designu, ale o pocitu bezpečí. Ukliďte vizuální chaos, ztlumte světlo, odložte telefon. I pár minut bez notifikací snižuje hladinu stresu. 3. Zapojte smysly Psychika reaguje na detaily. Měkká deka, oblíbený hrnek, tlumená hudba, vůně svíčky nebo esenciálního oleje. Smyslové kotvy pomáhají tělu přepnout z režimu „výkon“ do režimu „klid“. 4. Nastavte si rituál Safe space funguje nejlépe, když ho používáte pravidelně. Každý večer 15 minut čtení, krátká meditace, psaní deníku nebo jen vědomé dýchání. Opakování vytvá...

  Michal měl pocit, že je na všechno sám. V práci i doma cítil odpovědnost za každý detail, a když se něco nepovedlo, vinil sebe. Vyhoření se projevovalo bolestmi hlavy, podrážděností a neschopností se soustředit.  Terapeut mu ukázal techniky zvládání stresu a práci s prioritami. Naučil se delegovat, plánovat realisticky a přijímat, že ne vše musí být perfektní. Postupně cítil úlevu a energii, která mu umožnila znovu prožívat radost ze života a z práce, aniž by se cítil permanentně vyčerpaný.

  Onfasprodil (MIJ 821) je velmi silná nová selektivní NR2B podjednotka negativního alosterického modulátoru. Tato randomizovaná, placebem kontrolovaná, důkazní studie ve fázi II hodnotila účinnost a bezpečnost onfasprodilu u pacientů s farmakorezistentní závažnou depresí (TRD – treatment‑resistant major depression).

  Smutek, izolace a ztráta zájmů u nejmenších signalizují vážný problém, který vyžaduje okamžitou pozornost rodičů i odborníků. Tématem alarmujícího nárůstu psychických potíží u nejmladší generace se na základě hloubkových analýz a ověřených faktů podrobně zabýval magazín zdravizivot_cz, přičemž další odborné souvislosti a medicínská data poskytl také portál vitalia_cz. Odborníci shodně varují, že deprese u dětí není jen přechodnou špatnou náladou, ale závažným stavem s fyziologickým základem.

  Lorafen je obchodní název pro léčivý přípravek obsahující lorazepam, který patří do skupiny benzodiazepinů. Používá se především k léčbě úzkostných stavů, nespavosti, akutního stresu či jako podpůrná medikace při odvykání alkoholu. Jeho účinek nastupuje poměrně rychle – tlumí napětí, zklidňuje mysl a uvolňuje svalstvo. Mechanismus účinku spočívá v posílení působení neurotransmiteru GABA v mozku. Výsledkem je útlum centrální nervové soustavy. Právě tato vlastnost dělá z Lorafenu účinný nástroj v akutních situacích – například při panické atace nebo výrazné úzkosti. Je však zásadní zdůraznit, že Lorafen je určen především ke krátkodobému užívání. Dlouhodobé podávání může vést k rozvoji tolerance (nutnost zvyšovat dávku) a závislosti – a to jak fyzické, tak psychické. Náhlé vysazení po delším užívání může vyvolat abstinenční příznaky: nespavost, podrážděnost, třes, návrat úzkostí nebo dokonce křeče. Riziková je také kombinace s alkoholem či jinými tlumivými látkami, protože může výr...

  Psychická odolnost není vrozený talent, ale dovednost, kterou lze systematicky posilovat. V době neustálých změn a tlaku na výkon rozhodují právě malé každodenní návyky o tom, jak zvládáme stres, nejistotu i náročné situace. 1. Ranní mentální nastavení Začněte den krátkým „check-inem“. Položte si tři otázky: Jak se dnes cítím? Co je dnes opravdu důležité? Co mohu ovlivnit? Tento jednoduchý rituál pomáhá snížit chaos a vrací pozornost k prioritám. 2. Mikropauzy během dne Psychika potřebuje stejně jako tělo regeneraci. Každých 90–120 minut si dopřejte 2–5 minut bez obrazovky. Stačí se protáhnout, párkrát se zhluboka nadechnout nebo se jen dívat z okna. Krátké pauzy snižují mentální přetížení. 3. Práce s dechem ve stresu Když roste napětí, zpomalte dech. Nádech na 4 sekundy, výdech na 6. Delší výdech aktivuje parasympatický nervový systém a pomáhá rychle snížit úzkost i impulzivní reakce. 4. Mentální „úklid“ večer Před koncem dne si sepište, co se podařilo a co zůstává na zítřek. Uz...

  Lenka pracovala v sociálních službách a doma byla oporou pro rodinu. Neustále dávala a dávala, aniž by cítila, že dostává zpět.  Únava se hromadila, nálada klesala a tělo protestovalo bolestmi a nespavostí. Po konzultaci s terapeutem se učila říkat „ne“ a vymezovat si čas jen pro sebe. První týdny byly těžké – cítila vinu. Ale postupně si uvědomila, že péče o sebe je nezbytná, aby mohla být nápomocná ostatním.

  Mít deprese, úzkosti a traumata už není žádné stigma i díky celebritám, které své problémy nemají problém vytahovat na světlo. Několik let starý výzkum, publikovaný v magazínu Psychological Science, ukázal, že se lidé bojí mluvit o svých mentálních problémech a také vyhledat odbornou pomoc. Za jejich strachem stojí stereotypy, že budou považovaní za slabé nebo "nenormální". V posledních letech se naštěstí tato optika pomalu mění, a to také díky celebritám, které začaly o svých depresích, traumatech a úzkostech otevřeně mluvit. 

  Více než polovina českých deváťáků se necítí dobře. Duševních problémů mezi dětmi a dospívajícími dramaticky přibývá. Podle České školní inspekce by žákům měli více pomáhat učitelé a další dospělí ve školách. Jak? Třeba tím, že umožní dětem dělat chyby a riskovat.

  Alprazolam Hexal je léčivý přípravek obsahující účinnou látku alprazolam, která patří do skupiny benzodiazepinů – léků s uklidňujícím a protiúzkostným účinkem. Používá se především k léčbě úzkostných poruch a panických atak, kdy pomáhá tlumit nadměrnou nervovou aktivitu v mozku.  Mechanismus účinku spočívá v ovlivnění receptorů pro neurotransmiter GABA v centrálním nervovém systému. Zesílením jeho působení dochází ke snížení napětí, úzkosti a psychického neklidu. V praxi to znamená rychlý nástup zklidnění, což je důvod, proč je alprazolam často nasazován u akutních stavů úzkosti. Stejně jako jiné benzodiazepiny však nese i významná rizika. Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost, závratě, poruchy koncentrace nebo koordinace. U některých pacientů se mohou objevit i závažnější reakce, například zmatenost, halucinace či zhoršení deprese.  Klíčovým tématem je riziko vzniku závislosti. Alprazolam může vyvolat fyzickou i psychickou závislost už po relativně krátké době p...

  Hybridní režim práce – kombinace kanceláře a home office – se stal novým standardem mnoha firem. Přináší flexibilitu, úsporu času na dojíždění i větší autonomii. Zároveň ale otevírá téma duševního zdraví zaměstnanců, které je dnes pro výkonnost i dlouhodobou stabilitu týmů klíčové. Jedním z hlavních přínosů hybridního modelu je lepší sladění pracovního a osobního života. Lidé mají větší kontrolu nad svým dnem, mohou si přizpůsobit prostředí a často pracují soustředěněji. To může snižovat stres a riziko vyhoření. Flexibilita však funguje jen tehdy, když je doplněna jasnými pravidly a realistickými očekáváními. Na druhé straně se objevují nová rizika. Izolace, slabší týmové vazby nebo pocit, že musí být člověk „stále online“, mohou zvyšovat úzkost i mentální únavu. Rozostření hranice mezi prací a volným časem vede k tomu, že zaměstnanci pracují déle, ale ne nutně efektivněji. Chybějící neformální kontakt navíc snižuje pocit sounáležitosti s firmou. Klíčem je vědomé řízení hybridníh...

  Honza kdysi miloval svou práci, projekty byly výzvou a přinášely radost. Postupem času se ale vytratil entuziasmus – každý den se mu zdál stejný, povinnosti těžké a výsledky neuspokojivé.  Vyhoření mu bralo energii i pro koníčky. Naučil se dělat malé změny: krátké přestávky během práce, vymezený čas pro koníčky, otevřenou komunikaci s nadřízenými. Pomalu se nadšení vracelo, ačkoli nikdy úplně nezmizelo napětí, cítil, že je zase živější a motivovaný.

  Kritický nedostatek dětských psychiatrů a psychologů, který v Teplicích nastal v předchozích letech, se vedení města rozhodlo řešit finanční pobídkou, na niž v rozpočtu na letošní rok vyčlenilo dva miliony korun. Dotační podporu mohou lékaři využít na zřízení specializované ordinace.

  I když o duševním zdraví dokážeme mluvit více než kdy dřív, správná diagnóza je pořád výzva. Fyzická onemocnění se diagnostikují například krevními testy nebo zobrazováním, ale psychické poruchy se stále většinou určují podle popisu symptomů, které pacienti sami hlásí. To samozřejmě otevírá prostor pro chyby. Depresivní stavy se mohou skrývat za úzkostí, bipolární porucha se často maskuje jako běžná deprese a pak jsou tu i fyzická onemocnění, která se „převlékají“ za depresi či je deprese často provází.

  Valium, jehož účinnou látkou je diazepam, patří do skupiny benzodiazepinů – léků, které tlumí centrální nervový systém a zesilují účinek uklidňujícího neurotransmiteru v mozku. Díky tomu dokáže rychle snížit úzkost, napětí či svalové křeče a používá se také při odvykání alkoholu nebo léčbě některých záchvatových stavů.  Jeho hlavní výhodou je rychlý nástup účinku a výrazný sedativní efekt. Právě proto bývá nasazován v akutních situacích, kdy je potřeba rychle stabilizovat psychický nebo tělesný stav. Zároveň ale platí, že Valium není určeno k dlouhodobému řešení problémů s úzkostí či stresem – moderní přístup zdůrazňuje spíše krátkodobé a kontrolované užívání.  Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost, únava, závratě, zpomalené myšlení nebo zhoršená koordinace. U citlivějších jedinců se může objevit zmatenost či poruchy paměti. Závažnějším rizikem je vznik tolerance a fyzické i psychické závislosti, která se může rozvinout už po několika týdnech pravidelného užíván...

  Novopečení rodiče často očekávají, že příchod dítěte bude jen radostný. Realita je ale pestřejší – a někdy i náročná. Období po porodu je pro psychiku jedním z největších životních přechodů. Týká se nejen matek, ale i otců. U žen hrají roli hormonální změny, fyzické vyčerpání a tlak na „dokonalé mateřství“. Není neobvyklé, že se objeví tzv. baby blues – krátkodobé výkyvy nálady, plačtivost nebo nejistota. Ty obvykle během několika dnů odezní. Pokud se však smutek, úzkost, podrážděnost nebo pocit selhání prohlubují a trvají týdny, může jít o poporodní depresi, která si zaslouží odbornou pomoc. Otcové často prožívají jiný typ tlaku. Najednou nesou větší finanční i psychickou zodpovědnost, zároveň se mohou cítit „odsunuti“ na vedlejší kolej. I u nich se mohou objevit úzkosti, podrážděnost nebo pocit přetížení. Klíčovým faktorem je spánek – jeho dlouhodobý nedostatek výrazně zhoršuje náladu i schopnost zvládat stres. Pomáhá střídání péče, zapojení širší rodiny a realistická očekávání...

  Petra byla perfekcionistka. Snažila se být vzornou matkou, skvělou zaměstnankyní a kamarádkou, která má vždy čas. Každý den plánovala, kontrolovala a přetěžovala se, aby nic nevynechala.  Po několika měsících se cítila vyčerpaná, bez motivace a radosti. Terapeut jí pomohl pochopit, že dokonalost neexistuje. Naučila se nastavovat realistické cíle a přijímat vlastní limity. První pocit úlevy přišel, když si dovolila říct: „Dnes udělám, co dokážu, a to stačí.“

  Osmi ministrům zdravotnictví už prošla rukama Strategie reformy psychiatrické péče, která před dvanácti lety nastartovala proměnu české psychiatrie v kvalitní, dostupnou a přívětivou péči o duševní zdraví. Vytyčila si „zlidštění“ psychiatrických nemocnic, zkrácení hospitalizací a podporu ambulantní péče, lepší provázanost zdravotních, sociálních a dalších návazných služeb pro duševně nemocné.

  Když se řekne deprese, většina z nás si představí člověka, který je bez energie, je smutný, odevzdaný a vyčerpaný a v podstatě nic ho nebaví a netěší. I když to často bývají příznaky této poruchy, u různých lidí se může projevovat jinými způsoby, častá je také podrážděnost a nespavost. V období svátků, jako jsou Vánoce a Silvestr, může být spouštěčem deprese například stres spojený s přípravami nebo osamělost. Jak poznat, že vám nebo někomu z blízkého okolí hrozí? Poradí odborníci.

  Lamotrix je obchodní název léčivého přípravku obsahujícího účinnou látku lamotrigin. Patří mezi antiepileptika a současně se řadí mezi stabilizátory nálady používané v psychiatrii.  Lamotrigin se nejčastěji předepisuje k léčbě epileptických záchvatů a u dospělých také k léčbě bipolární poruchy, kde pomáhá snižovat výskyt výkyvů nálady a předcházet depresivním epizodám. Působí tak, že ovlivňuje nervové přenosy v mozku a tlumí nadměrnou elektrickou aktivitu, která může vyvolávat záchvaty nebo nestabilitu nálady.  Lék je dostupný pouze na předpis a obvykle se užívá ve formě tablet jednou nebo dvakrát denně. Dávkování je individuální – lékař zpravidla začíná nižší dávkou a postupně ji během několika týdnů zvyšuje, aby se snížilo riziko nežádoucích účinků. Důležité je také lék nevysazovat náhle, protože by mohlo dojít ke zhoršení obtíží nebo návratu záchvatů.  Mezi časté vedlejší účinky patří bolest hlavy, závratě, únava, nevolnost, poruchy spánku nebo třes. Vzácně s...

  Zkouškové období je pro mnoho studentů jedním z nejnáročnějších momentů roku. Kombinace tlaku na výkon, nedostatku spánku a strachu z neúspěchu dokáže rychle rozkolísat psychickou pohodu. Dobrá zpráva? Existují jednoduché a rychlé strategie, které mohou stres výrazně snížit – i uprostřed největšího chaosu. 1. Pravidlo malých kroků Místo učení „všechno najednou“ rozdělte látku na menší bloky. Krátké studijní intervaly (např. 25 minut učení, 5 minut pauza) pomáhají udržet pozornost a snižují zahlcení. 2. Dech jako brzda stresu Při pocitu úzkosti zkuste pomalé dýchání: nádech na 4 vteřiny, výdech na 6. Už po několika minutách se tělo začne uklidňovat a hlava lépe soustředit. 3. Spánek není luxus Učit se do noci se může zdát efektivní, ale nedostatek spánku zhoršuje paměť i koncentraci. I krátký, kvalitní spánek má větší přínos než další hodina u skript. 4. Pohyb jako reset hlavy Krátká procházka, pár dřepů nebo lehký streč dokážou snížit napětí a zlepšit náladu. Nemusí jít o sportov...

  Karel pracoval v kanceláři, kde se očekávalo, že bude k dispozici prakticky nonstop. Přesčasy se staly normou, ale s každým dnem cítil, že se jeho energie vytrácí.  Večer doma se snažil být milujícím manželem a otcem, ale vnitřně byl vyčerpaný. Cítil, že všechno, co dělá, je málo – ať už jde o práci nebo rodinu. Postupně začal ignorovat signály svého těla: únava, bolesti hlavy, napětí v ramenou.  Terapie mu ukázala, že vyhoření není slabost, ale důsledek dlouhodobého přetížení. Naučil se rozpoznat hranice a delegovat úkoly, učit se odpočívat a brát si čas jen pro sebe. Nešlo to přes noc, ale postupně cítil, že život je snesitelnější a že může fungovat i bez neustálého tlaku.

  František Šalanda přes den pracuje jako psychiatr, v noci hraje jako DJ a na saxofon. Jak to vše stíhá? Kdy spí? A co radí na potíže se spánkem? „Spánek, pohyb, strava a vztahy dělají často víc než tableta,“ říká v rozhovoru pro Magazín Víkend DNES.

  Ředitel Národního ústavu duševního zdraví a psychiatr Jiří Horáček v Interview ČT24 hovořil o společnosti, digitálním světě, psychickém zdraví a léčbě psychedeliky. „Doba, ve které žijeme, nám dává jistou šanci spokojenosti a štěstí. Problém je absence smyslu a cíle,“ uvedl. „Pokud společnost ztrácí smysl svého směřování, tak zbyde pouze její obrana, tedy nacionalismus,“ myslí si Horáček. V rozhovoru s moderátorem Danielem Takáčem také prohlásil, že výhoda léčby psychických onemocnění pomocí psychedelik je její okamžitost, ale musí se pravidelně opakovat.

  Lamictal patří mezi moderní léky, které sehrávají důležitou roli v léčbě epilepsie i bipolární poruchy. Jeho hlavní síla spočívá v tom, že dokáže stabilizovat nervovou aktivitu v mozku, aniž by člověka výrazně tlumil nebo „otupoval“, což je častá obava pacientů u psychofarmak. U bipolární poruchy se Lamictal používá především jako prevence depresivních epizod. Na rozdíl od některých jiných stabilizátorů nálady nepůsobí silně sedativně a nezvyšuje riziko manického „přestřelení“. Právě proto je často volbou pro lidi, kteří chtějí zůstat funkční, soustředění a aktivní v práci i osobním životě. V neurologii je lamotrigin osvědčeným antiepileptikem, které pomáhá snižovat frekvenci záchvatů. Funguje tak, že tlumí nadměrnou elektrickou aktivitu nervových buněk, čímž chrání mozek před „přepětím“. Velmi důležitým aspektem léčby je pomalé navyšování dávky. Lamictal se musí nasazovat postupně, aby se minimalizovalo riziko kožních reakcí, které mohou být ve vzácných případech závažné. Právě ...

  Zdravotníci, hasiči, policisté nebo záchranáři stojí denně tváří v tvář bolesti, smrti a lidskému zoufalství. Jsou vycvičení zvládat krizové situace, ale málokdy se mluví o tom, kdo pomáhá jim samotným. Dlouhodobý stres, emoční přetížení a vysoká odpovědnost si totiž vybírají svou daň. Základem podpory psychiky je otevřená komunikace. Možnost mluvit o těžkých zážitcích bez strachu z odsouzení by měla být samozřejmostí, nikoli slabostí. Peer podpora – tedy rozhovory s kolegy, kteří zažívají podobné situace – často funguje lépe než formální poučky. Stejně důležitá je pravidelná psychohygiena. Krátké rituály po směně, vědomé „odpojení“ od práce, dechová cvičení nebo pohyb pomáhají nervové soustavě přepnout z pohotovostního režimu. I malé návyky mohou dlouhodobě chránit před vyhořením. Velkou roli hraje také odborná pomoc. Supervize, krizová intervence nebo dostupnost psychologa by měly být standardem, ne až poslední záchranou. Včasná péče dokáže předejít vážnějším potížím, jako jsou...

  Romana se neustále porovnávala s kolegy a přáteli. I když byla úspěšná, cítila selhání a neschopnost. Každé srovnání s ostatními posilovalo pocit, že nestačí.  Terapie ji ukázala, že srovnávání je past. Začala si zapisovat vlastní úspěchy, připomínat si situace, kdy zvládla těžké momenty, a učila se soustředit na svůj osobní růst, ne na výkon ostatních. Pomalu se naučila vnímat hodnotu svého života nezávisle na benchmarku okolí.

  Bipolární porucha patří k nejméně pochopeným duševním onemocněním. Ne proto, že by o ní bylo málo dat, ale proto, že se skrývá na pomezí biologie, chemie mozku, genetiky a životního prostředí. Nová studie teď přidává další dílek do této složité skládačky.

  Akutní psychický stav lze léčit hospitalizací, ambulantně, nebo formou denního stacionáře. Já aktuálně po posledním relapsu navštěvuji právě denní stacionář. Což je nejnáročnější z možností, ale pro mě jediná možná.