Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy obrazně označována jako „rakovina duše“. Nejde o lékařský termín, ale o metaforu, která vystihuje, jak hluboce může toto onemocnění zasahovat do emocí, vztahů i každodenního života. Přesto existují psychoterapeutické přístupy, které mohou lidem s touto diagnózou výrazně pomoci. Jedním z nejúčinnějších je schématerapie. Schématerapie vychází z poznání, že mnoho psychických obtíží má kořeny v dětství. Pokud člověk dlouhodobě zažíval odmítání, zneužívání, zanedbávání nebo nestabilní vztahy, mohou se vytvořit tzv. maladaptivní schémata – hluboce zakořeněné vzorce myšlení, emocí a chování. Ty pak ovlivňují celý dospělý život. U hraniční poruchy osobnosti se často střídají intenzivní emoce, strach z opuštění, impulzivita nebo nestabilní vztahy. Schématerapie pomáhá tyto vzorce rozpoznat, pochopit jejich původ a postupně je nahrazovat zdravějšími způsoby prožívání a jednání. Důležitou součástí léčby je bezpečný terapeutický vztah. Terapeut pomáhá kl...

  Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Olomouc patří mezi významná specializovaná pracoviště v České republice. Poskytuje komplexní psychiatrickou péči dospělým i dětem a spojuje moderní medicínu s psychoterapií, psychologií i sociální podporou. Kromě ambulantní léčby nabízí také akutní i plánované hospitalizace a nepřetržitou psychiatrickou pohotovost. Na klinice se léčí široké spektrum duševních onemocnění – deprese, úzkostné poruchy, panické ataky, bipolární porucha, schizofrenie, poruchy osobnosti i závislosti. Součástí péče jsou také psychodiagnostická vyšetření, krizová intervence, individuální i skupinová psychoterapie a biologická léčba podle nejnovějších odborných doporučení. Velký důraz je kladen na respekt k pacientovi a mezioborovou spolupráci. O léčbu se stará tým psychiatrů, psychologů, zdravotních sester, sociálních pracovníků i dalších specialistů. Cílem není pouze zmírnění příznaků nemoci, ale také návrat člověka do běžného života a zlepšení jeho celkové kvalit...

  Léčbu depresí, traumat nebo například závislostí pomocí ketaminu umožňuje brněnské centrum Nové Elysium fungující pod společností Podané ruce. Po podání látky pacienti v ambulanci stráví několik hodin, v průběhu kterých jim terapeuti pomůžou lépe pracovat se svou myslí.

  Bez potřebné atestace vystupuje jako klinická psycholožka a klientům tím přivodila potíže. Vera Nemesh pro akci své asociace získala záštitu prezidenta i premiéra. Nikoho jsem nechtěla uvádět v omyl, hájí se.

  Psychiatrická nemocnice v Kroměříži zahájila výstavbu nového pavilonu akutního psychiatrického oddělení. Novostavba představuje jednu z nejvýznamnějších investic do psychiatrické péče v regionu za poslední desetiletí a reaguje na rostoucí potřebu moderní, bezpečné a dostupné péče o duševní zdraví. Investice vyjde na tři čtvrtě miliardy korun.

  Anxiolytika jsou léky určené ke zmírnění úzkosti, paniky a silného psychického napětí. Přesto kolem nich koluje řada mýtů, které mohou lidi odradit od léčby nebo naopak vést k jejich nesprávnému užívání. Mýtus 1: Anxiolytika léčí příčinu úzkosti. Ve skutečnosti většina anxiolytik pouze tlumí příznaky. Pomáhají zvládnout akutní úzkost, ale samotnou příčinu psychických potíží obvykle neřeší. Proto se často kombinují s psychoterapií nebo další léčbou. Mýtus 2: Každý se na nich stane závislým. Riziko závislosti existuje především u benzodiazepinů při dlouhodobém nebo nevhodném užívání. Pokud jsou však léky užívány krátkodobě a podle doporučení lékaře, mohou být bezpečnou a účinnou součástí léčby. Mýtus 3: Jsou určena jen pro „slabé“ lidi. Úzkostné poruchy jsou zdravotní onemocnění, nikoli projev slabé vůle. Přijetí léčby je známkou zodpovědnosti vůči vlastnímu zdraví. Mýtus 4: Po anxiolytikách člověk přestane cítit emoce. Správně nastavená léčba nemá člověka „otupit“. Cílem je zmírni...

  Mentalizace je schopnost uvědomovat si, co se odehrává v naší mysli i v mysli druhých lidí. Díky ní dokážeme lépe porozumět vlastním emocím, myšlenkám, motivům i tomu, proč se ostatní chovají určitým způsobem. Právě tato schopnost bývá u lidí s hraniční poruchou osobnosti (HPO) výrazně narušena, zejména ve chvílích silného stresu nebo strachu z odmítnutí. Člověk s HPO může snadno dojít k závěru, že ho ostatní nenávidí, chtějí opustit nebo mu úmyslně ubližují, přestože realita může být úplně jiná. Emoce jsou natolik intenzivní, že zastíní schopnost nahlížet na situaci z více úhlů pohledu. To vede k častým konfliktům, impulzivnímu jednání i hlubokému psychickému utrpení. Jednou z nejúčinnějších metod léčby je mentalizačně orientovaná terapie (MBT – Mentalization-Based Treatment). Jejím cílem není potlačit emoce, ale naučit člověka lépe rozpoznávat, co právě prožívá, a uvědomovat si, že naše domněnky nemusí vždy odpovídat skutečnosti. Postupně se tak zlepšují mezilidské vztahy, scho...

  Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Brno patří mezi nejvýznamnější psychiatrická pracoviště v České republice. Poskytuje komplexní ambulantní i lůžkovou péči dospělým pacientům a zároveň zajišťuje specializovanou psychiatrickou a psychologickou pomoc také dětem od tří let věku. Kromě léčby se významně věnuje vědeckému výzkumu, vzdělávání budoucích lékařů i prevenci duševních onemocnění. Na klinice jsou léčeni lidé s depresí, úzkostnými poruchami, bipolární poruchou, schizofrenií, poruchami osobnosti, poruchami příjmu potravy i dalšími duševními onemocněními. Součástí pracoviště je také Centrum krizové péče, které poskytuje pomoc lidem v akutní psychické krizi. Velkou předností kliniky je propojení moderní farmakoterapie s psychoterapií, klinickou psychologií a multidisciplinární spoluprací. Pro pacienty s těžšími stavy jsou k dispozici specializovaná oddělení včetně jednotky intenzivní psychiatrické péče. Klinika se zaměřuje také na léčbu prvních epizod schizofrenie, reziste...

  Mánie bývá spojována s energií, sebevědomím a pocitem neomezených možností. Méně se ale mluví o tom, co často přichází po ní. Proč mozek po období extrémního výkonu tak často padá do deprese?

  Stravování v řetězcích rychlého občerstvení a konzumace nezdravého jídla nemusí vést pouze k obezitě. Podle nové rozsáhlé studie výzkumné univerzity v Londýně může také zvyšovat riziko depresí. Lékaři by proto měli jako součást léčby depresí poskytovat svým pacientům i dietní poradenství.

  „Mysli pozitivně, jdi ven,“ vyslechne si občas každý s depresí. Nebo ještě oblíbenější: „Je to jen ve tvé hlavě!“ Což na celé situaci nemění vůbec nic. Deprese se přitom může šířit celým tělem, jak ukazují data z rozsáhlé analýzy.

  Antidepresiva patří mezi nejčastěji předepisované léky v psychiatrii. Přesto kolem nich koluje řada mýtů, které mohou lidem bránit ve vyhledání účinné léčby. Mýtus 1: Antidepresiva jsou návyková. Většina moderních antidepresiv nezpůsobuje závislost jako alkohol, nikotin nebo některé léky na spaní. Při jejich vysazování se mohou objevit přechodné obtíže, proto by mělo probíhat vždy postupně podle doporučení lékaře. Mýtus 2: Po antidepresivech se změní osobnost. Cílem léčby není změnit člověka, ale zmírnit příznaky deprese či úzkosti. Mnoho pacientů naopak popisuje, že se díky léčbě cítí opět „sami sebou“. Mýtus 3: Zaberou hned po první tabletě. Antidepresiva nepůsobí okamžitě. První účinky se obvykle objevují za 2 až 6 týdnů pravidelného užívání. Trpělivost je proto důležitou součástí léčby. Mýtus 4: Antidepresiva stačí sama o sobě. Léky jsou často jen jednou částí léčby. Nejlepších výsledků bývá dosaženo kombinací farmakoterapie, psychoterapie, kvalitního spánku, pohybu a podpory...

  Hraniční porucha osobnosti (HPO) bývá někdy obrazně označována jako „rakovina duše“. Nejde o lékařský termín, ale o metaforu, která vystihuje, jak intenzivní a vyčerpávající mohou být emoce, nestabilní vztahy i vnitřní utrpení člověka s touto diagnózou. Dobrou zprávou je, že HPO je léčitelná a mnoho pacientů díky terapii dosáhne výrazného zlepšení. Základem léčby je individuální psychoterapie. Ta poskytuje bezpečný prostor, kde může pacient otevřeně mluvit o svých emocích, traumatech i vztazích. Cílem není jen zmírnit příznaky, ale naučit se lépe rozumět sobě, zvládat silné emoce, omezit impulzivní jednání a budovat zdravější mezilidské vztahy. Mezi nejúčinnější terapeutické přístupy patří dialekticko-behaviorální terapie (DBT), terapie zaměřená na mentalizaci (MBT) nebo schématerapie. Výběr metody závisí na potřebách konkrétního člověka. Terapie bývá dlouhodobá a vyžaduje trpělivost, pravidelnost i aktivní spolupráci. U některých pacientů mohou být součástí léčby také léky, kter...

Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové patří mezi významná specializovaná pracoviště v České republice. Poskytuje akutní i plánovanou psychiatrickou péči dospělým pacientům s širokým spektrem duševních onemocnění – od úzkostných a depresivních poruch přes bipolární poruchu, schizofrenii až po závislosti či poruchy spánku. Součástí kliniky jsou lůžková oddělení, ambulance, denní stacionář i specializované programy pro vybrané skupiny pacientů. Léčba je založena na individuálním přístupu. Vedle moderní farmakoterapie se využívá také psychoterapie, psychoedukace, skupinová terapie, ergoterapie a další rehabilitační metody. U některých závažných onemocnění může být indikována také elektrokonvulzivní terapie, která je dnes bezpečnou a účinnou metodou při léčbě těžkých depresí nebo některých psychóz. Klinika je zároveň výukovým a vědeckým pracovištěm Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Podílí se na vzdělávání budoucích lékařů, psychologů i dalších zdravotni...

  Úzkost už dávno není nemocí dospělých. Přibývá dětí, které strach a obavy ochromují natolik, že to narušuje jejich každodenní fungování. Měsíčník Kondice radí, jak z toho ven - základ je přestat dítě chránit a naučit ho s úzkostí pracovat.

  Přibývá lidí závislých na lécích, drogách i on-line sázení či počítačových hrách, přibývá pacientů s depresemi nebo úzkostmi, a to včetně dětí. Centrum ambulantních služeb s šesti ordinacemi, kde se budou lidem věnovat zdravotníci a terapeuti, je nově k dispozici v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy u Mladé Boleslavi.

  Psychiatrie je dodnes obestřena řadou mýtů, které mohou lidem bránit v tom, aby včas vyhledali odbornou pomoc. Přitom duševní onemocnění jsou stejně reálná jako ta tělesná a zaslouží si stejnou péči. Jedním z nejčastějších omylů je přesvědčení, že psychiatr léčí jen „blázny“. Ve skutečnosti se psychiatři starají o lidi s úzkostmi, depresemi, poruchami spánku, panickými atakami, bipolární poruchou, schizofrenií i mnoha dalšími potížemi. Dalším rozšířeným mýtem je, že psychiatrické léky člověka změní v „zombii“. Moderní léčba je mnohem šetrnější než dříve a jejím cílem není potlačit osobnost, ale zmírnit příznaky onemocnění a zlepšit kvalitu života. Ne každý pacient navíc potřebuje léky dlouhodobě. Někteří lidé se také domnívají, že psychické problémy lze vyřešit pouze silnou vůlí. Pravdou však je, že duševní poruchy vznikají kombinací biologických, psychologických i sociálních faktorů. Stejně jako si člověk vůlí nevyléčí cukrovku nebo zlomenou nohu, nemůže si často sám „poručit“, ...

  Hraniční porucha osobnosti (HPO), někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, patří mezi nejnáročnější psychická onemocnění. Přináší silné výkyvy emocí, impulzivitu, nestabilní vztahy, hluboký pocit prázdnoty i zvýšené riziko sebepoškozování. Mnoho lidí se proto ptá, zda existuje lék, který HPO vyléčí. Odpověď zní: neexistuje žádný lék, který by hraniční poruchu osobnosti odstranil. Základem léčby je psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), mentalizačně zaměřená terapie nebo terapie zaměřená na schémata. Léky však mohou významně pomoci zmírnit některé příznaky. Antidepresiva se používají při depresích a úzkostech, stabilizátory nálady mohou omezit impulzivitu a prudké změny emocí a některá atypická antipsychotika pomáhají zvládat silné napětí, vztek nebo přechodné psychotické příznaky. Léčba je vždy individuální a řídí ji psychiatr podle konkrétních obtíží pacienta. Samotné léky ale nestačí. Bez dlouhodobé psychoterapie se většina problémů vrací. Právě ko...

  Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Plzeň patří mezi významná specializovaná pracoviště v České republice. Poskytuje komplexní ambulantní i lůžkovou péči dětem, dospívajícím i dospělým s celým spektrem duševních onemocnění – od úzkostných a depresivních poruch přes bipolární poruchu až po schizofrenii či závislosti. Klinika zároveň úzce spolupracuje s Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni a podílí se na výuce budoucích lékařů i na vědeckém výzkumu. Důležitou součástí péče je multidisciplinární přístup. Na léčbě se podílejí psychiatři, psychologové, zdravotní sestry, sociální pracovníci i další odborníci. Cílem není pouze zmírnit příznaky onemocnění, ale také pomoci pacientům vrátit se do běžného života a zlepšit jejich celkovou kvalitu života. Součástí pracoviště je také denní psychoterapeutický stacionář určený zejména lidem s úzkostnými, depresivními nebo fobickými obtížemi. Program obvykle trvá tři měsíce a kombinuje skupinovou psychoterapii s prvky kognitivně-beh...

  Čeští miliardáři vstupují do dalšího byznysu ve zdravotnictví: nově se zaměřili na psychiatrii. Důvod? Lidí s duševními poruchami skokově přibývá. Počet pacientů se jen za posledních dvacet let téměř zdvojnásobil a psychiatra potřebuje alespoň jedenkrát za rok více než 2,8 milionu lidí. Zdravotní pojišťovny na jejich péči pošlou každoročně kolem deseti miliard korun.

  Konec semestru, tedy čas zkoušek a státnic, je podle odborníků náročným obdobím. Kombinuje totiž stres, tlak na výkon i narušený spánek. Není proto divu, že podle monitoringu duševního zdraví českých studentů vykazuje až 65 % z nich nízký well-being, další se potýkají s příznaky úzkosti nebo deprese. Mladí lidé v takových případech většinou hledají oporu v rodině, přátelích nebo v komunikaci s chatboty. „Podpora blízkých nebo rychlá odpověď od AI může přinést úlevu, neměla by ale nahrazovat odbornou péči. Ta je namístě, pokud se potíže opakují nebo zasahují do každodenního fungování,“ říká terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková z Mindwell. Jaké možnosti odborné podpory na škále mezi AI pomocí a psychiatrickou péčí dnes v Česku existují?

  Jsme stále méně odolní a naše psychika ohroženější. A nejenom kvůli krizím posledních let. „Dlouhodobě trpíme tím, že problematika péče o duševní zdraví nevyvolává tolik pozornosti. Přesto si myslím, že jsme ušli velký kus cesty. Výrazné zhoršení v době covidu nebo války na Ukrajině bylo pouze výkyvem, protože ta křivka roste kontinuálně desetiletí. Kdyby ale takový schod vznikl před patnácti let, bude mnohem větší ticho, než je teď,“ říká v rozhovoru pro Deník psychiatr Martin Hollý, který čtrnáct let vedl nemocnici Bohnice a nyní působí jako náměstek pro léčebnou péči Centra duševní rehabilitace Beroun.

  Hospitalizace může zachránit život, ale pro některé lidi se stává také zdrojem hlubokého psychického zranění. Trauma po hospitalizaci nevzniká pouze po těžkých operacích nebo pobytu na jednotce intenzivní péče. Může se objevit i po psychiatrické hospitalizaci nebo dlouhodobém pobytu v nemocnici, zvláště pokud člověk prožíval strach, bezmoc, bolest nebo pocit ztráty kontroly. Po návratu domů se mohou objevovat vtíravé vzpomínky, noční můry, úzkosti, podrážděnost nebo vyhýbání se nemocnicím a lékařům. Někteří lidé mají pocit, že nejsou stejní jako dříve, hůře spí, jsou neustále ve střehu nebo se bojí, že se jejich zdravotní stav znovu zhorší. Tyto obtíže mohou připomínat posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). Vyšší riziko mají lidé, kteří během hospitalizace zažili intenzivní bolest, ohrožení života, nedostatečnou komunikaci ze strany personálu nebo se cítili osamělí. Psychická zátěž může být stejně silná jako ta fyzická. Dobrou zprávou je, že trauma po hospitalizaci je léčitel...

  Hraniční porucha osobnosti (HPO) patří mezi psychická onemocnění, která výrazně ovlivňují emoce, vztahy i vnímání sebe sama. Mnoho lidí zažívá intenzivní výkyvy nálad, strach z opuštění nebo impulzivní chování. Přesto existuje účinná pomoc. Jednou z nejdůležitějších forem léčby je skupinová terapie. Na první pohled může být představa sdílení vlastních problémů s cizími lidmi děsivá. Právě bezpečné terapeutické prostředí však umožňuje zjistit, že člověk na své trápení není sám. Skupina nabízí podporu, pochopení i zpětnou vazbu od lidí, kteří řeší podobné obtíže. Během skupinové terapie se účastníci učí lépe rozpoznávat své emoce, zvládat konflikty, budovat zdravější vztahy a reagovat na stres bez sebedestruktivního chování. Terapeut pomáhá vytvářet bezpečný prostor, ve kterém je možné otevřeně mluvit o vlastních zkušenostech i hledat nové způsoby zvládání náročných situací. Velmi dobrých výsledků dosahují programy založené na dialekticko-behaviorální terapii (DBT), která rozvíjí d...

  Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady patří mezi významná psychiatrická pracoviště v České republice. Poskytuje komplexní diagnostiku, léčbu i následnou péči lidem s širokým spektrem duševních onemocnění. Její tým tvoří psychiatři, psychologové, zdravotní sestry, sociální pracovníci i další odborníci, kteří společně vytvářejí individuální léčebný plán pro každého pacienta. Na klinice se léčí například deprese, úzkostné poruchy, bipolární porucha, schizofrenie, poruchy osobnosti, závislosti nebo akutní psychické krize. Péče zahrnuje jak ambulantní vyšetření, tak hospitalizaci na lůžkových odděleních. Součástí léčby bývá farmakoterapie, individuální i skupinová psychoterapie, psychoedukace a nácvik dovedností potřebných pro návrat do běžného života. Velký důraz je kladen na důstojný přístup k pacientům a spolupráci s jejich rodinami. Moderní psychiatrie totiž nevnímá člověka pouze skrze diagnózu, ale jako osobnost s vlastním příběhem, potřebami a možnostmi uz...

  Olga Surzhok je pětadvacetiletá žena, která vždy vynikala inteligencí. Měla studovat medicínu, pak se ale kvůli svému onemocnění dostala do naprosto nevhodných podmínek ruské nemocnice. Vlivem bipolární afektivní poruchy trpí utkvělou představou, že uvnitř jejího těla žije drobný hmyz. Nesnesitelné stavy se pokusila ukončit sebevraždou. Se správnou léčbou by se přitom mohla vrátit do normálního života.

  Máme všeho dostatek, žijeme si mnohem lépe než předchozí generace, ale cena je vysoká. Stres, neustálé napětí, tlak v pracovním i osobním životě, nedostatek pohybu a spánku i strach z neúspěchu přispěly ke vzniku řady civilizačních chorob. Strašákem moderní doby je deprese. Umíme si s ní poradit?

  Emoční zanedbávání je jednou z nejméně viditelných forem psychického zranění. Na rozdíl od fyzického nebo slovního násilí po sobě nezanechává modřiny. Přesto může ovlivnit celý život člověka a stát se zdrojem hlubokého traumatu. K emočnímu zanedbávání dochází tehdy, když dítě dlouhodobě postrádá dostatek lásky, přijetí, zájmu nebo pocitu bezpečí. Rodiče nemusí být zlí ani agresivní. Často jsou sami přetížení, nemocní nebo citově nedostupní. Dítě se tak naučí potlačovat své emoce, protože nemá zkušenost, že by jim někdo naslouchal. V dospělosti se trauma z emočního zanedbávání může projevovat nízkým sebevědomím, chronickým pocitem prázdnoty, úzkostmi, depresemi nebo obtížemi ve vztazích. Mnoho lidí má problém říkat si o pomoc, nastavovat zdravé hranice nebo věřit, že si zaslouží lásku a respekt. Často mají pocit, že „s nimi něco není v pořádku“, aniž by chápali skutečný původ svých potíží. Dobrou zprávou je, že mozek i psychika mají schopnost uzdravování. Psychoterapie pomáhá poro...

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy obrazně označována jako „rakovina duše“. Nejde o odborný lékařský termín, ale o metaforu, která vyjadřuje hloubku psychického utrpení, které mnoho lidí s touto diagnózou prožívá. Přesto existuje naděje – jednou z účinných forem léčby může být psychodynamická terapie. Psychodynamická terapie vychází z předpokladu, že naše současné emoce, vztahy i způsoby chování často ovlivňují zkušenosti z dětství a dospívání. U lidí s hraniční poruchou osobnosti bývají časté zkušenosti s traumatem, zanedbáváním nebo nestabilními vztahy. Tyto prožitky mohou ovlivnit vnímání sebe sama i druhých. V bezpečném terapeutickém vztahu se klient postupně učí rozpoznávat své emoce, porozumět jejich původu a hledat zdravější způsoby, jak zvládat konflikty, strach z opuštění nebo prudké změny nálad. Cílem není potlačit bolest, ale pochopit ji a postupně ji zpracovat. Psychodynamická terapie vyžaduje čas, trpělivost a důvěru mezi terapeutem a klientem. Mnoha lidem však po...

  Vyhledat pomoc psychiatra není známkou slabosti, ale odvážným krokem ke zlepšení duševního zdraví. Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Motol v Praze patří mezi významná specializovaná pracoviště v České republice a poskytuje komplexní péči lidem s různými psychickými obtížemi. Na kliniku se obracejí pacienti trpící například depresemi, úzkostnými poruchami, bipolární poruchou, schizofrenií, poruchami příjmu potravy nebo psychickými obtížemi souvisejícími s traumatem či stresem. Léčba je vždy přizpůsobena individuálním potřebám pacienta a může zahrnovat farmakoterapii, psychoterapii i další podpůrné metody. Součástí péče bývá také spolupráce psychologů, psychiatrů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a dalších odborníků. Díky tomu je možné zaměřit se nejen na samotné příznaky onemocnění, ale také na návrat člověka do běžného života, práce nebo školy. Mnoho lidí má z návštěvy psychiatrie obavy. Ve skutečnosti je cílem zdravotníků vytvořit bezpečné prostředí, kde pacient ...

  Psychóza většinou nepřichází jako blesk z čistého nebe. Měsíce před prvními bludy nebo halucinacemi se často objevují nenápadné změny spánku, myšlení i vnímání reality. Jaké signály mozek vysílá?

  Necelé dva roky funguje v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr ambulantní centrum. Cílem jeho činnosti je organizovat docházkové a komunitní služby nejen v léčebně, ale i v původním prostředí pacienta. Vznik centra umožnila několikamilionová dotace z fondů Evropské unie.

Některé příznaky kocoviny se léčí snáz než jiné. Cítíte se dehydrovaní? Zkuste doplnit elektrolyty. Jste ochablí? Pak by mohlo pomoci cvičení. Ale pro některé je nejvíce zničující emoční část kocoviny, na kterou máme mnohem méně prostředků domácí léčby.

  Šikana nezanechává jen modřiny. Mnohem častěji po sobě zanechá neviditelné rány, které mohou člověka provázet celé roky. Trauma z šikany vzniká tehdy, když opakované ponižování, výsměch, vyloučení z kolektivu nebo fyzické násilí naruší pocit bezpečí a vlastní hodnoty. Lidé, kteří si šikanou prošli, mohou i v dospělosti trpět úzkostmi, nízkým sebevědomím, depresemi nebo potížemi navazovat vztahy. Často jsou přehnaně citliví na kritiku, bojí se odmítnutí nebo mají pocit, že nejsou dost dobří. Mozek si totiž zapamatuje prostředí, ve kterém byl dlouhodobě ohrožen, a může reagovat zvýšenou ostražitostí i tehdy, když nebezpečí už dávno pominulo. Trauma se nemusí projevit hned. Někdy se ozve až po letech v podobě panických atak, problémů v práci nebo ve vztazích. Mnozí lidé si přitom ani neuvědomují, že jejich současné obtíže souvisejí právě se šikanou z minulosti. Dobrou zprávou je, že trauma lze léčit. Psychoterapie pomáhá postupně zpracovat bolestivé vzpomínky, obnovit pocit bezpečí ...