Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, dokáže výrazně zasahovat do mezilidských vztahů. Jedním z nejčastějších problémů jsou opakované konflikty, které vznikají z intenzivního prožívání emocí a silného strachu z odmítnutí či opuštění. Člověk s hraniční poruchou osobnosti často vnímá vztahy velmi citlivě. Běžná poznámka, opožděná odpověď na zprávu nebo změna plánů mohou být vyhodnoceny jako důkaz nezájmu nebo odmítnutí. Následkem bývá prudká emocionální reakce, která může přerůst v hádku, výčitky nebo naopak stažení se do sebe. Typickým rysem je také střídání idealizace a devalvace partnera. Jeden den může být partner vnímán jako dokonalý člověk, druhý den jako někdo, kdo zklamal a ublížil. Tento rychlý přechod mezi extrémy bývá pro oba partnery velmi vyčerpávající a často vede k nedorozuměním. Konflikty však nevznikají ze zlého úmyslu. Ve většině případů jsou důsledkem hluboké vnitřní bolesti, nejistoty a obtížné regulace emocí. Člo...

  Psychiatrická nemocnice Jihlava patří mezi významná zdravotnická zařízení zaměřená na léčbu duševních onemocnění v České republice. Poskytuje komplexní psychiatrickou péči dospělým pacientům formou ambulantní, akutní i následné lůžkové léčby. Péče je určena lidem, kteří se potýkají například s depresí, úzkostnými poruchami, psychózami, poruchami osobnosti, závislostmi nebo dalšími závažnými psychickými obtížemi.  Nemocnice disponuje více než 450 lůžky a několika specializovanými odděleními. Součástí poskytované péče jsou psychiatrická vyšetření, psychoterapie, farmakologická léčba, rehabilitační programy i sociální podpora zaměřená na návrat pacientů do běžného života. Důraz je kladen nejen na léčbu příznaků, ale také na dlouhodobou stabilizaci psychického stavu a zlepšení kvality života.  Významnou součástí nemocnice je také Centrum duševního zdraví Jihlava, které poskytuje multidisciplinární podporu lidem se závažným duševním onemocněním přímo v jejich přirozeném pros...

  Psychopatie není jen záležitostí sériových vrahů z filmů, vyskytuje se i v běžné společnosti. Třeba na vedoucích pozicích. Nyní jsme poprvé systematicky zmapovali mozek stovek lidí s psychopatickými rysy. A výsledek byl zajímavý.

  Začínal v oboru neurologie, po několika letech se ale MUDr. Robert Brock začal věnovat psychiatrii a od roku 2002 provozuje psychiatrické ambulantní zařízení Centrum duševního zdraví Kolín, s.r.o. V rozhovoru pro Kolínský deník se rozpovídal i o tom, jak k němu před svým zatčením přišli dnes známí sérioví vrazi - manželé Dana a Jaroslav Stodolovi.

  Hospitalizace v oblasti duševního zdraví znamená pobyt pacienta v psychiatrické nemocnici nebo na psychiatrickém oddělení nemocnice. Přestože může toto slovo vyvolávat obavy, ve skutečnosti jde o formu intenzivní odborné pomoci pro lidi, kteří procházejí vážnou psychickou krizí. K hospitalizaci dochází například při těžkých depresích, psychózách, závažných úzkostných stavech, manických epizodách nebo v situacích, kdy člověk ohrožuje sebe či své okolí. Cílem není pacienta izolovat, ale zajistit mu bezpečné prostředí, odbornou péči a stabilizaci jeho zdravotního stavu. Během pobytu probíhá psychiatrické vyšetření, nastavení vhodné léčby a často také psychoterapie či další terapeutické aktivity. Součástí léčby mohou být individuální rozhovory, skupinová terapie, nácvik zvládání stresu nebo pracovní a volnočasové programy. Mnoho lidí se obává ztráty svobody nebo stigmatizace. Moderní psychiatrická péče je však zaměřena na respekt k důstojnosti pacienta a na podporu jeho návratu do bě...

  Jedním z nejbolestivějších projevů hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, bývá extrémní citová závislost na partnerovi. Vztah se může stát středobodem života a hlavním zdrojem pocitu bezpečí, vlastní hodnoty i emocionální stability. Člověk s hraniční poruchou osobnosti často prožívá intenzivní strach z opuštění. I běžné situace, jako je pozdější odpověď na zprávu, změna plánů nebo potřeba partnerova soukromí, mohou vyvolat silnou úzkost. Objevují se myšlenky typu: „Už mě nemiluje“, „Určitě mě opustí“ nebo „Nejsem pro něj dost dobrý.“ Partner se tak může nevědomky stát jakousi emocionální kotvou. Když je nablízku, přichází úleva. Když se vzdálí, nastupuje panika, smutek nebo vztek. Tato závislost však bývá vyčerpávající pro oba. Člověk s poruchou trpí neustálým strachem a partner může mít pocit, že nese odpovědnost za psychický stav druhého. Typickým rysem je také střídání idealizace a zklamání. Jeden den je partner vnímán jako dokon...

  Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod patří mezi významná psychiatrická zařízení v České republice. Je nadregionálním centrem specializované psychiatrické péče a poskytuje pomoc lidem s širokým spektrem duševních onemocnění – od akutních psychických krizí až po dlouhodobou léčbu a rehabilitaci.  Historie nemocnice sahá do první poloviny 20. století. Havlíčkobrodský ústav byl ve své době považován za jedno z nejmodernějších psychiatrických zařízení ve střední Evropě. Plný provoz zahájil v roce 1934 a postupně se rozvíjel spolu s moderní psychiatrií. Během desetiletí prošel řadou změn, modernizací a rozšířením odborných služeb.  Dnes nemocnice nabízí péči v oblasti akutní psychiatrie, léčby závislostí, gerontopsychiatrie, dětské a dorostové psychiatrie, sexuologie i následné psychiatrické péče. Součástí služeb jsou také ambulance, zdravotně-sociální programy, hiporehabilitace a Centrum duševního zdraví, které pomáhá lidem zvládat obtíže v jejich přirozeném prostředí....

  Stres je zátěž, která ve zdravé míře motivuje. Když ale přeroste v dlouhodobý nápor, má prokazatelný vliv nejen na psychiku, ale i na zdraví orgánů v lidském těle. U řady onemocnění je proto třeba pracovat s psychikou mnohem víc, než je to zatím běžné, upozorňuje profesor Tomáš Kovárník, známý český kardiolog.

  Když se řekne deprese, většina lidí si představí zejména smutek či pocity zoufalství, které je nutné odstranit. Jenže podle studie nedávno publikované v prestižní JAMA Network Open bychom se měli stejně tak soustředit na neschopnost znovu prožívat radost, motivaci a potěšení. V psychologii se tomu říká anhedonie a postihuje až 90 % lidí s těžkou depresí.

  Trauma je psychické zranění, které vzniká v důsledku mimořádně stresující nebo bolestivé zkušenosti. Může jít o jednorázovou událost, například dopravní nehodu, násilný čin nebo přírodní katastrofu, ale také o dlouhodobé působení nepříznivých podmínek, jako je zanedbávání, šikana či zneužívání v dětství. Následky traumatu mohou přetrvávat mnoho let a výrazně ovlivňovat každodenní život. Terapie zaměřená na trauma je specializovaný psychoterapeutický přístup, jehož cílem je pomoci člověku bezpečně zpracovat bolestivé zážitky a zmírnit jejich dopad na současné fungování. Nejde o pouhé vyprávění o minulosti. Terapeut pomáhá klientovi porozumět souvislostem mezi traumatickou zkušeností, emocemi, myšlenkami a chováním. Mezi často využívané metody patří trauma-fokusovaná kognitivně-behaviorální terapie (TF-CBT), EMDR (desenzibilizace a přepracování pomocí očních pohybů), somatické přístupy zaměřené na práci s tělem nebo psychodynamická terapie. Výběr vhodné metody závisí na individuáln...

  Strach z opuštění patří mezi nejvýraznější a nejbolestivější projevy hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“. Nejde o běžnou obavu ze samoty, kterou občas zažívá každý. U člověka s touto poruchou může mít strach z odmítnutí nebo opuštění až ochromující sílu. I zdánlivě nevinné situace mohou vyvolat intenzivní úzkost. Partner neodpoví několik hodin na zprávu, přítel zruší schůzku nebo blízký člověk působí chladněji než obvykle. To, co jiní považují za běžnou součást života, může být pro člověka s hraniční poruchou osobnosti důkazem, že bude opuštěn nebo odmítnut. Tento strach často souvisí s bolestivými zkušenostmi z dětství, nejistými vztahy nebo emocionálním zanedbáváním. Vnitřní pocit nejistoty vede k tomu, že člověk neustále hledá ujištění o lásce a přijetí. Paradoxně však právě toto chování může vztahy zatěžovat. Nadměrné kontroly, žárlivost, citové výbuchy nebo střídání idealizace a znehodnocování partnera mohou vytvářet napětí a...

  Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice patří mezi nejstarší psychiatrická zařízení v České republice. Její historie sahá až do roku 1891, kdy byla založena jako pobočka tehdejšího Zemského ústavu pro choromyslné v Praze. Postupně se rozrostla v samostatné zdravotnické zařízení, které dnes poskytuje specializovanou psychiatrickou péči pacientům z různých částí republiky.  Nemocnice se nachází v areálu bývalého barokního zámku obklopeného rozsáhlým parkem. Během své existence prošla řadou změn a modernizací. Původně disponovala přibližně tisícovkou lůžek, avšak v souladu s moderními trendy psychiatrické péče byl jejich počet postupně snižován, aby bylo možné poskytovat individuálnější a kvalitnější léčbu.  V současnosti nemocnice nabízí diagnostiku a léčbu širokého spektra duševních onemocnění, například depresí, úzkostných poruch, psychóz, poruch osobnosti nebo závislostí. Součástí péče jsou nejen psychiatrická vyšetření a farmakoterapie, ale také psychoterapie, ergoter...

  Celosvětově žije s depresí asi 300 milionů lidí, u minimálně 30 % z nich je však toto onemocnění farkmakorezistentní, to znamená, že nereaguje na dvě po sobě jdoucí léčby různými antidepresivy.

  Depresi si většina lidí představuje jako hluboký smutek, apatii a neschopnost vstát z postele a věnovat se každodennímu životu. Ve skutečnosti ale může mít mnohem nenápadnější projevy. Patří mezi ně tyto čtyři.

  Muzikoterapie je terapeutická metoda, která využívá hudbu a její prvky k podpoře duševního i fyzického zdraví. Nejde pouze o poslech oblíbených písní. Cílem je využít rytmus, melodii, harmonii nebo zpěv k ovlivnění emocí, myšlení a celkové psychické pohody člověka. Hudba provází lidstvo od nepaměti a její vliv na lidskou psychiku je dobře známý. Dokáže uklidnit, povzbudit, vyvolat vzpomínky nebo pomoci vyjádřit pocity, které člověk jen těžko popisuje slovy. Právě proto se muzikoterapie využívá v psychologii, psychiatrii, rehabilitaci i sociálních službách. Existují dvě základní formy muzikoterapie. Při receptivní muzikoterapii klient hudbu poslouchá a následně s terapeutem pracuje s emocemi a prožitky, které hudba vyvolala. Aktivní muzikoterapie naopak zahrnuje zpěv, hru na hudební nástroje, improvizaci nebo vytváření vlastních rytmů. Muzikoterapie může pomáhat lidem trpícím úzkostmi, depresí, stresem nebo syndromem vyhoření. Využívá se také u pacientů s demencí, autismem či schi...

  Jedním z nejbolestivějších projevů hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je střídání idealizace a devalvace partnera. Tento mechanismus dokáže výrazně narušit partnerské vztahy a způsobit utrpení oběma stranám. Na začátku vztahu může člověk s hraniční poruchou osobnosti partnera idealizovat. Vnímá ho jako výjimečného, dokonalého a nenahraditelného člověka. Partner se stává zdrojem bezpečí, lásky a stability. V této fázi bývá vztah velmi intenzivní a citově silný. Problém nastává ve chvíli, kdy partner udělá chybu, projeví nesouhlas nebo nesplní očekávání. Kvůli silnému strachu z odmítnutí a opuštění může dojít k náhlému obratu. Osoba, která byla ještě včera obdivována, je najednou vnímána jako sobecká, chladná nebo dokonce nepřátelská. Tento proces se nazývá devalvace. Za tímto chováním většinou nestojí zlá vůle, ale obtížná regulace emocí. Člověk s hraniční poruchou často prožívá vztahy v extrémech a má problém současně vnímat poz...

  Psychiatrická nemocnice Dobřany patří mezi nejvýznamnější psychiatrická zařízení v České republice. Nachází se na okraji města Dobřany nedaleko Plzně a její historie sahá až do 19. století. Výstavba rozsáhlého areálu probíhala v letech 1876–1883, přičemž první pacienti byli přijati již v roce 1880.  Nemocnice poskytuje široké spektrum psychiatrické péče. Zaměřuje se na akutní i následnou léčbu duševních onemocnění, dlouhodobou psychiatrickou péči, léčbu závislostí, gerontopsychiatrii, sexuologickou léčbu a také ochrannou léčbu. Významnou součástí je rovněž dětská a dorostová psychiatrie, která pomáhá dětem a mladistvým s různými psychickými obtížemi.  Léčba zde není založena pouze na podávání léků. Důležitou roli hraje psychoterapie, skupinová terapie, ergoterapie, rehabilitace a další terapeutické aktivity, které pacientům pomáhají znovu získat stabilitu a vrátit se do běžného života. Moderní přístup klade důraz na důstojné prostředí a individuální potřeby pacientů. V ...

  Měla pomoct lidem s depresí, u kterých selhávají běžná psychofarmaka. V Česku je takových pacientů asi čtvrt milionu. Jenomže nakonec je slibná léčba psilocybinem spíš záležitostí pro vyvolené. Nabízí ji jen omezený počet pracovišť, pojišťovny ji navíc nehradí. Stojí přitom desítky tisíc korun. „Na to bohužel většina lidí s vážnými duševními obtížemi nedosáhne,“ kritizují stav odborníci.

  Mnozí z nás považují péči o duševní zdraví za nadstandard, na který v uspěchaném světě nezbývá čas. Přitom statistiky varují, že úzkostmi a depresemi trpí čím dál více mladých lidí i dospělých.

  Rodinná terapie je forma psychoterapie, která se zaměřuje na vztahy mezi členy rodiny. Vychází z předpokladu, že psychické potíže jednoho člověka často ovlivňují celé rodinné prostředí a naopak. Neřeší proto pouze jednotlivce, ale způsob komunikace, soužití a vzájemného fungování celé rodiny. Do rodinné terapie přicházejí rodiny z různých důvodů. Může jít o konflikty mezi rodiči a dětmi, problémy v partnerském vztahu, rozvod, závislost, duševní onemocnění některého člena rodiny, poruchy chování u dětí nebo náročné životní situace, jako je úmrtí blízkého člověka. Terapeut vytváří bezpečný prostor, kde mohou všichni účastníci otevřeně mluvit o svých pocitech, potřebách a obavách. Pomáhá rodině lépe si naslouchat, pochopit pohled druhých a hledat nové způsoby řešení problémů. Cílem není najít viníka, ale porozumět tomu, jak jednotlivé vztahy a vzorce chování ovlivňují fungování celé rodiny. Velkou výhodou rodinné terapie je, že podporuje spolupráci a posiluje vzájemné vztahy. Členov...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, patří mezi psychické poruchy, které výrazně ovlivňují mezilidské vztahy. Lidé s touto diagnózou často prožívají velmi intenzivní emoce, silný strach z opuštění a značnou nejistotu ve vztahu k sobě i ostatním. Ve vztazích se může hraniční porucha osobnosti projevovat střídáním idealizace a zklamání. Partner je v jednu chvíli vnímán jako dokonalý a nenahraditelný, zatímco při konfliktu nebo pocitu odmítnutí může být náhle považován za zdroj bolesti a zklamání. Tyto rychlé změny často vedou k napětí, hádkám a nestabilitě vztahu. Velkým problémem bývá také přecitlivělost na odmítnutí. I běžné situace, jako je pozdější odpověď na zprávu nebo změna plánů, mohou vyvolat silnou úzkost, vztek nebo pocit opuštění. Partner přitom nemusí chápat, proč tak zdánlivě malá událost vyvolala tak intenzivní reakci. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často touží po blízkosti a lásce, ale zároveň se jí mohou obávat. Vnitřní kon...

  Psychiatrická nemocnice Kosmonosy patří mezi nejstarší psychiatrická zařízení v České republice. Její historie sahá až do roku 1869, kdy byli do tehdejšího ústavu přijati první pacienti. Za více než 150 let existence prošla řadou změn a postupně se proměnila v moderní zdravotnické zařízení poskytující komplexní psychiatrickou péči.  Nemocnice se zaměřuje na diagnostiku, léčbu a rehabilitaci lidí s různými duševními onemocněními. Poskytuje akutní i následnou psychiatrickou péči dospělým pacientům, včetně osob se závislostmi, psychotickými poruchami, depresí, úzkostnými stavy nebo poruchami osobnosti. Součástí péče jsou také specializované programy pro léčbu závislostí a ochranná psychiatrická či sexuologická léčba.  Důležitou součástí léčby nejsou pouze léky, ale také psychoterapie a různé terapeutické aktivity. Pacienti mohou využívat například arteterapii, muzikoterapii, pracovní terapii nebo další rehabilitační programy, které podporují návrat do běžného života. ...

  Rostlina spojovaná s nemocemi se mění v laboratorní nástroj. Vědci dokázali upravit tabák tak, aby produkoval látky s potenciálem léčit deprese nebo úzkosti.

  Deprese není jen špatná nálada. Přesto kolem ní stále koluje řada mýtů, které na první pohled zní nevinně, ale ve skutečnosti lidem spíš ubližují, než pomáhají. Zlehčují realitu a prohlubují pocit nepochopení.

  Skupinová terapie je forma psychoterapie, při které se pravidelně setkává více lidí s podobnými psychickými obtížemi nebo životními problémy pod vedením jednoho či více terapeutů. Přestože může být představa sdílení osobních témat před ostatními zpočátku nepříjemná, právě skupinové prostředí bývá pro mnoho lidí významným zdrojem podpory a změny. Jednou z největších výhod skupinové terapie je zjištění, že člověk není se svými problémy sám. Účastníci často zjistí, že podobné obavy, pocity nebo životní zkušenosti prožívají i ostatní. Tento pocit sounáležitosti může zmírnit osamělost, stud i beznaděj. Ve skupině se lidé učí lépe porozumět sobě i druhým. Díky zpětné vazbě od ostatních mohou objevit vzorce chování, kterých si dříve nevšimli. Skupinová terapie také poskytuje bezpečný prostor pro nácvik komunikace, řešení konfliktů, vyjadřování emocí nebo budování zdravějších vztahů. Tato forma terapie se využívá při léčbě depresí, úzkostných poruch, závislostí, poruch osobnosti, traumat...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejkomplexnější duševní poruchy. Projevuje se nestabilními emocemi, proměnlivými vztahy, impulzivním chováním a hlubokým strachem z opuštění. Psychologové se dlouhodobě snaží porozumět tomu, jak tato porucha vzniká. Jedním z nejznámějších vysvětlení je biosociální model. Podle něj se hraniční porucha osobnosti rozvíjí kombinací vrozené citlivosti nervového systému a prostředí, které nedokáže dítěti pomoci zvládat silné emoce. Dítě prožívá pocity intenzivněji než ostatní, ale místo podpory se setkává s nepochopením, kritikou nebo zlehčováním svých emocí. Dalším významným přístupem je teorie citové vazby. Pokud dítě vyrůstá v prostředí, kde je péče nepředvídatelná, odmítající nebo chaotická, může si vytvořit nejistou vazbu k blízkým lidem. V dospělosti se pak často objevuje silná touha po blízkosti, která se střídá se strachem z odmítnutí a opuštění. Psychodynamické modely zdůrazňují v...

  Psychiatrická nemocnice Bohnice patří mezi nejznámější psychiatrická zařízení v České republice. Nachází se v pražské části Bohnice a je zároveň největší psychiatrickou nemocnicí v zemi. Poskytuje péči lidem s širokým spektrem duševních obtíží – od depresí a úzkostných poruch přes psychotická onemocnění až po léčbu závislostí.  Historie nemocnice sahá do počátku 20. století. Rozsáhlý areál vznikal v letech 1903 až 1916 a byl navržen jako moderní léčebné zařízení zasazené do klidného parkového prostředí. Dodnes zaujímá plochu přes 60 hektarů a tvoří jej desítky pavilonů obklopených zelení.  Současná psychiatrická péče v Bohnicích se nezaměřuje pouze na léčbu příznaků, ale také na návrat pacientů do běžného života. Součástí léčby jsou psychoterapie, pracovní terapie, arteterapie, muzikoterapie, rehabilitační programy i podpora při začleňování do společnosti. Nemocnice provozuje také krizové služby a specializovaná oddělení pro různé věkové skupiny pacientů.  S Bohnic...

  Už v době světové pandemie covidu-19 bili lékaři a odborníci na poplach. Psychický stav našich dětí se horší! Trpí úzkostmi, depresemi, přibývá pokusů o sebevr*aždu, ubližují sobě i druhým. Ale nic se nedělo. Dnes extrémní nárůst psychických potíží dětí vidíme v číslech. A hasíme požár. Ale podle dětské terapeutky Petry Wünschové už naděje svítá.

  Osm z deseti Čechů někdy zažilo takové trápení, že je to ovlivnilo v běžném fungování. 65 procent lidí má zároveň zábrany o své psychice mluvit s okolím. Pro někoho je snazší svěřit se umělé inteligenci – což má svá rizika.

  Arteterapie je terapeutická metoda, která využívá výtvarnou tvorbu k podpoře duševního zdraví, sebepoznání a zpracování emocí. Nejde o vytváření uměleckých děl ani o talent. Důležitý je samotný proces tvorby, který člověku umožňuje vyjádřit to, co se někdy těžko popisuje slovy. Během arteterapie mohou lidé kreslit, malovat, modelovat nebo pracovat s různými materiály. Prostřednictvím barev, tvarů a symbolů se často dostávají k pocitům, vzpomínkám nebo vnitřním konfliktům, které si dosud plně neuvědomovali. Tvorba může pomoci snížit napětí, stres i úzkost a zároveň podpořit kreativitu a sebedůvěru. Arteterapie se využívá u dětí, dospívajících i dospělých. Pomáhá například při depresích, úzkostných poruchách, traumatech, poruchách příjmu potravy nebo při zvládání náročných životních situací. Často je součástí komplexní psychoterapeutické péče, ale může sloužit i jako preventivní nástroj pro podporu psychické pohody. Velkou výhodou arteterapie je její schopnost obejít obranné mechan...

  Vrstevníci hrají v životě každého člověka důležitou roli. U lidí s hraniční poruchou osobnosti, kterou někteří obrazně označují jako „rakovinu duše“ pro intenzitu psychického utrpení, však může mít vliv vrstevníků ještě výraznější dopad na jejich psychické prožívání i chování. Jedním z typických rysů hraniční poruchy osobnosti je zvýšená citlivost na odmítnutí, kritiku a změny ve vztazích. Přijetí ze strany vrstevníků proto může přinášet pocit bezpečí, sounáležitosti a vlastní hodnoty. Naopak vyloučení z kolektivu, posměch nebo konflikty mohou vyvolat silné emocionální reakce, úzkost, pocity prázdnoty či intenzivní strach z opuštění. V období dospívání, kdy mají vrstevnické vztahy mimořádný význam, mohou negativní zkušenosti zanechat hluboké stopy. Šikana, sociální izolace nebo opakované odmítání mohou přispívat k rozvoji nízkého sebevědomí a prohlubovat již existující psychické obtíže. Někteří jedinci se následně snaží získat přijetí za každou cenu, což může vést k nezdravým vzt...

  Sociální a vztahové poruchy představují skupinu obtíží, které ovlivňují schopnost navazovat, udržovat a rozvíjet zdravé mezilidské vztahy. Mohou se projevovat v rodině, partnerských vztazích, přátelstvích i na pracovišti a často výrazně zasahují do kvality života. Lidé s těmito potížemi mohou mít problémy s důvěrou, komunikací, vyjadřováním emocí nebo porozuměním potřebám druhých. Někteří se vztahům vyhýbají ze strachu z odmítnutí, jiní naopak prožívají intenzivní obavy z opuštění a snaží se druhé za každou cenu udržet ve své blízkosti. Příčiny bývají různorodé. Významnou roli mohou hrát zkušenosti z dětství, například nedostatek citové podpory, zanedbávání, trauma nebo nestabilní rodinné prostředí. Svůj vliv mají také vrozené osobnostní charakteristiky, psychická onemocnění, dlouhodobý stres či negativní životní zkušenosti. Mezi časté projevy patří osamělost, konfliktní vztahy, sociální úzkost, potíže s navazováním kontaktů, nadměrná závislost na druhých nebo naopak citový odstu...

  Internet vládne světu. Nespočet influencerů, spousta čtenářů diskuzí nebo jen těch, kteří se čas od času podívají na téma, které je zajímá. Co když ale jsou stejně tak lehce dostupné i dezinformace ?

  Cesta ven z deprese je složitá a u každého jiná. Třetině pacientů klasická antidepresiva nezabírají. Přesto mají naději na úspěšnou léčbu – existují i jiné přístupy, které dokonce mohou přinést úlevu mnohem rychleji.

  Psychodynamická terapie je psychoterapeutický směr, který se zaměřuje na hlubší porozumění tomu, jak naše minulost, vztahy a nevědomé procesy ovlivňují současné prožívání a chování. Vychází z poznatků psychoanalýzy, ale bývá praktičtější a více zaměřená na aktuální problémy člověka. Základní myšlenkou je, že mnoho našich emocí, reakcí a vztahových vzorců má kořeny v dětství a v dřívějších životních zkušenostech. Některé konflikty nebo zranění si nemusíme plně uvědomovat, přesto mohou ovlivňovat naše rozhodování, sebevědomí i vztahy s druhými lidmi. Během terapie klient společně s terapeutem zkoumá své myšlenky, pocity, vzpomínky a opakující se životní situace. Cílem není pouze zmírnit příznaky, ale také pochopit jejich hlubší příčiny. Díky tomu může člověk postupně měnit dlouhodobé vzorce chování a lépe rozumět sám sobě. Psychodynamická terapie se využívá při léčbě úzkostí, depresí, problémů ve vztazích, nízkého sebevědomí, psychosomatických potíží i některých poruch osobnosti. M...

  Školní prostředí hraje významnou roli ve vývoji každého člověka. U lidí s hraniční poruchou osobnosti, kterou někteří obrazně označují jako „rakovinu duše“ kvůli intenzitě psychického utrpení, mohou mít školní zkušenosti dlouhodobý dopad na jejich sebevědomí, vztahy i duševní zdraví. Dětství a dospívání jsou období, kdy si člověk vytváří obraz o sobě samém. Pokud se dítě opakovaně setkává s odmítáním, šikanou, ponižováním nebo nedostatkem podpory ze strany spolužáků či autorit, může si začít vytvářet pocit, že není dostatečně dobré nebo hodné lásky. Tyto zkušenosti mohou přispívat k rozvoji emoční nestability, strachu z opuštění a problémů ve vztazích, které jsou pro hraniční poruchu osobnosti typické. Škola však nemusí představovat pouze rizikový faktor. Naopak může být i důležitým zdrojem stability a podpory. Chápavý učitel, bezpečné prostředí nebo přijetí mezi vrstevníky mohou dítěti pomoci budovat zdravější sebevědomí a lépe zvládat náročné životní situace. Pozitivní zkušenos...