Duševní zdraví 🍀

  Pohyb není jen nástrojem k lepší fyzické kondici. Je to jeden z nejdostupnějších a zároveň nejpodceňovanějších způsobů, jak stabilizovat psychiku. Moderní výzkumy dlouhodobě potvrzují, že pravidelná fyzická aktivita snižuje příznaky úzkosti i deprese a podporuje odolnost vůči stresu. Při pohybu dochází k vyplavování endorfinů a serotoninu – látek, které zlepšují náladu a navozují pocit vnitřní rovnováhy. Zároveň klesá hladina kortizolu, tedy stresového hormonu. Výsledkem je nejen lepší psychické rozpoložení, ale i kvalitnější spánek a vyšší schopnost soustředění. Nemusí jít o vrcholový sport. Rychlá chůze, lehký běh, plavání nebo jízda na kole stačí k tomu, aby se během několika týdnů dostavily měřitelné změny. Doporučení Světová zdravotnická organizace hovoří o alespoň 150 minutách středně intenzivního pohybu týdně. Klíčová je pravidelnost, nikoli extrémní výkon. Pohyb má i sociální rozměr. Skupinové aktivity posilují pocit sounáležitosti a snižují izolaci, která bývá významným ...

  Eva byla obětí šikany na základní škole. Přestože léta plynula, její tělo i mysl si uchovaly pocit ohrožení. Vyhýbala se skupinám lidí, byla tichá, stáhla se do sebe.  Terapeut jí pomáhal rozeznávat přítomnou realitu od minulých zážitků. Postupně si dovolila malé sociální situace a zjišťovala, že většina lidí není nebezpečná. Trauma nezmizelo, ale Eva našla cestu, jak žít i s ním.

  Když člověk z uspěchané Prahy a narvané dálnice dorazí za brány sanatoria Libella u Českého Brodu, jako by se najednou ocitl v oáze. „Místo jsme hledali roky, objeli jsme kus republiky. Tady nás to přesvědčilo právě klidným prostředím,“ rozhlíží se po areálu jeden ze spolumajitelů sanatoria Petr Popov. Klid je naprosto zásadní pro úspěšnost léčby závislostí, na kterou se tu specializují. A pomáhají třeba i úspěšným byznysmenům trpícím depresemi či syndromem vyhoření.

  Rozsáhlá globální genetická studie mění způsob, jakým chápeme duševní choroby a naznačuje, proč se diagnózy tak často hromadí. V článku uveřejněném 10. prosince 2025 v časopise Nature byl publikován dosud nejrozsáhlejší a nejdetailnější výzkum sdílených genetických základů 14 psychiatrických onemocnění.

  Hydroxyzin je léčivá látka ze skupiny antihistaminik první generace. V Česku je známá především pod obchodním názvem Atarax. Přestože byla původně vyvinuta k léčbě alergií, dnes má širší využití – zejména v psychiatrii a psychosomatice. Hydroxyzin tlumí účinek histaminu, ale zároveň působí na centrální nervový systém. Má sedativní, anxiolytický (protiúzkostný) a mírně svalově relaxační efekt. Často se předepisuje při úzkostných stavech, napětí, poruchách spánku nebo jako podpůrná léčba při abstinenčních potížích. Výhodou je, že na rozdíl od benzodiazepinů nevyvolává fyzickou závislost. Účinek nastupuje poměrně rychle – obvykle do 30–60 minut. Právě proto se někdy využívá i krátkodobě při akutní úzkosti. Není však primárním lékem pro dlouhodobou léčbu generalizované úzkostné poruchy; zde mají přednost antidepresiva typu SSRI. Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost, sucho v ústech, zpomalené reakce či rozmazané vidění. U citlivých osob může vyvolat výraznější útlum. Opatrnost j...

  Cestování má být radost. Přesto často přináší stres: přeplněná letiště, zpožděné spoje, jazyková bariéra, tlak na „dokonalý zážitek“. Psychická hygiena při cestování proto není luxus, ale nutnost. Prvním krokem je realistické očekávání. Sociální sítě ukazují jen vrcholky ledovce. Skutečná cesta zahrnuje únavu, improvizaci i drobné konflikty. Přijmout to předem znamená snížit vnitřní tlak. Druhým pilířem je rytmus. I na dovolené si zachovejte základní návyky: spánek, hydrataci, pravidelné jídlo. Rozhozený režim zvyšuje podrážděnost i úzkost. Krátká ranní rutina – pár minut dechu, protažení, vědomé plánování dne – stabilizuje mysl víc než hodina scrollování. Třetí oblastí je práce s podněty. Cestování je smyslově intenzivní. Dopřejte si „ticho“: procházku bez telefonu, chvíli o samotě, vědomé pozorování okolí. Mozek potřebuje prostor, aby zážitky zpracoval. Důležitá je i komunikace. Pokud cestujete s partnerem či přáteli, mluvte otevřeně o potřebách. Někdo chce vidět deset památek ...

  David prožil v dětství traumatickou událost spojenou s výbuchy a hlasitými zvuky. I roky poté každé bouchání nebo prudký zvuk vyvolávaly prudký adrenalin, zrychlené dýchání a paniku.  Lidé kolem nechápali jeho reakce, a on se cítil osamělý a nepochopený. Postupně se naučil upozorňovat okolí a používat dechová cvičení. Také se vystavoval mírným zvukům postupně, krok za krokem. Pomalu zjišťoval, že svět není nebezpečný tak, jak si mozek stále připomíná.

  „Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým,“ říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.

  V předchozím článku jsem představila režim a prostředí, nyní už se dostávám k tomu léčivému - ke komunitě a terapiím. Souvisí s tím ale i dodržování pravidel, doporučení a etického kodexu.

  Buspar je obchodní název pro léčivou látku buspiron – anxiolytikum určené především k léčbě generalizované úzkostné poruchy. Na rozdíl od benzodiazepinů nepůsobí tlumivě ani návykově, a právě to z něj dělá zajímavou alternativu pro dlouhodobou terapii. Buspiron ovlivňuje serotoninové receptory (zejména 5-HT1A). Nepůsobí jako klasické „rychlé“ uklidnění. Účinek nastupuje postupně, obvykle během 2–4 týdnů pravidelného užívání. Proto není vhodný pro akutní panickou ataku, ale spíše pro dlouhodobé snížení napětí, vnitřního neklidu a chronické úzkosti. Velkou výhodou je minimální riziko závislosti a absence výrazného útlumu. Pacienti většinou nepociťují ospalost ani zpomalení reakcí, což umožňuje normální pracovní fungování. I proto je buspiron někdy volen u lidí, kteří potřebují zachovat mentální výkonnost. Mezi možné nežádoucí účinky patří bolest hlavy, závratě, nevolnost nebo nervozita v úvodu léčby. Tyto potíže bývají mírné a přechodné. Buspiron se může kombinovat s antidepresivy,...

  Jana seděla v autě a připravovala se na jízdu. Srdce jí bušilo ještě dříve, než nastartovala motor. Před dvěma lety utrpěla těžkou autonehodu a i teď, kdy je fyzicky v pořádku, ji každý zvuk brzd nebo náhlý pohyb kolem auta vracel zpět do té chvíle.  Flashbacky přicházely náhle, bez varování, a zanechávaly ji vyděšenou a paralyzovanou. Terapeut ji učil techniky ukotvení v přítomnosti – hluboké dýchání, vizualizace bezpečí, postupné vystavování se situacím.  Dnes už Jana zvládá kratší cesty a ví, že panika není znak slabosti, ale reakce, kterou může ovlivnit.

  Pozitivní afirmace – krátké věty typu „Jsem dost dobrý“ nebo „Zvládnu to“ – se staly symbolem moderního self-developmentu. Jedni na ně přísahají, druzí je považují za naivní autosugesci. Kde je pravda? Psychologie ukazuje, že samotné opakování vět bez vnitřního přesvědčení často nestačí. Pokud má člověk hluboce zakořeněné negativní přesvědčení („Nejsem schopný“), může na něj přehnaně pozitivní afirmace působit až kontraproduktivně – vyvolá vnitřní odpor a připomene rozdíl mezi realitou a přáním. To ale neznamená, že afirmace nefungují vůbec. Účinné jsou tehdy, když jsou realistické, konkrétní a propojené s chováním. Místo „Jsem úspěšný milionář“ dává větší smysl věta „Každý den dělám krok ke svému cíli“. Taková formulace podporuje růstové nastavení mysli a posiluje vnímání vlastní kompetence. Důležitý je i kontext. Afirmace fungují lépe jako součást širší práce na sobě – například v kombinaci s terapií, journalingem nebo vědomým nácvikem nových dovedností. Nejde o magii, ale o po...

  V nejbližších měsících může být v Česku špatně dostupný lék Rivotril. Ten je určený hlavně k přídatné léčbě většiny forem epilepsie. Pacienti budou postrádat i lék na různé typy nádorových onemocnění.

  Poslední dobou zažívám něco, čemu by se dalo říct manželská krize, ale je vlastně jedno, jak to nazvu. Žiju prostě den ze dne, spíš přežívám, protože je na mně doma úplně všechno a do toho ještě mám být milá a držet nad vodou chlapa, který se cítí totálně na dně. Přitom se v poslední době nic nezměnilo, žije se nám dobře, děti jsou zdravé a v práci to taky celkem jde.

  Pohyb dokáže zmírnit příznaky deprese podobně účinně jako psychoterapie – a možná i léky. Zní to až podezřele jednoduše. Jenže tentokrát to neříká motivační kouč na Instagramu, ale výzkumníci z respektované instituce.

  Librium, účinnou látkou chlordiazepoxid, byl uveden na trh v 60. letech jako vůbec první benzodiazepin. Znamenal zásadní posun v léčbě úzkosti – nabídl účinnější a bezpečnější alternativu k barbiturátům, které měly vysoké riziko předávkování. Dodnes patří mezi léky používané při úzkostných stavech a zejména při odvykání alkoholu. Mechanismus účinku je typický pro benzodiazepiny: zesiluje účinek neurotransmiteru GABA v mozku. Výsledkem je zklidnění, snížení napětí, úzkosti a svalového napětí, někdy i navození spánku. Účinek nastupuje relativně rychle, což je výhoda v akutních stavech. Specifickou indikací je léčba abstinenčního syndromu u alkoholu. Librium díky delšímu poločasu pomáhá tlumit třes, neklid, pocení i riziko křečí. Právě zde má stále své pevné místo v klinické praxi. Na druhé straně je nutné zdůraznit rizika. Při delším užívání vzniká tolerance a závislost. Náhlé vysazení může vést k abstinenčním příznakům – nespavosti, úzkosti, podrážděnosti, v těžších případech i kř...

  Domov není jen místo, kde spíme. Může být i prostorem, kde si vědomě vytváříme psychický „safe space“ – bezpečnou zónu pro zklidnění, regeneraci a návrat k sobě. 1. Vyhraďte konkrétní místo Nemusí to být celá místnost. Stačí kout s křeslem, část gauče nebo malý stolek u okna. Důležité je, aby toto místo bylo spojeno výhradně s odpočinkem, ne s prací či stresem. Mozek si rychle vytvoří asociaci: tady se zpomaluje. 2. Minimalizujte rušivé podněty Safe space není o dokonalém designu, ale o pocitu bezpečí. Ukliďte vizuální chaos, ztlumte světlo, odložte telefon. I pár minut bez notifikací snižuje hladinu stresu. 3. Zapojte smysly Psychika reaguje na detaily. Měkká deka, oblíbený hrnek, tlumená hudba, vůně svíčky nebo esenciálního oleje. Smyslové kotvy pomáhají tělu přepnout z režimu „výkon“ do režimu „klid“. 4. Nastavte si rituál Safe space funguje nejlépe, když ho používáte pravidelně. Každý večer 15 minut čtení, krátká meditace, psaní deníku nebo jen vědomé dýchání. Opakování vytvá...

  Michal měl pocit, že je na všechno sám. V práci i doma cítil odpovědnost za každý detail, a když se něco nepovedlo, vinil sebe. Vyhoření se projevovalo bolestmi hlavy, podrážděností a neschopností se soustředit.  Terapeut mu ukázal techniky zvládání stresu a práci s prioritami. Naučil se delegovat, plánovat realisticky a přijímat, že ne vše musí být perfektní. Postupně cítil úlevu a energii, která mu umožnila znovu prožívat radost ze života a z práce, aniž by se cítil permanentně vyčerpaný.

  Onfasprodil (MIJ 821) je velmi silná nová selektivní NR2B podjednotka negativního alosterického modulátoru. Tato randomizovaná, placebem kontrolovaná, důkazní studie ve fázi II hodnotila účinnost a bezpečnost onfasprodilu u pacientů s farmakorezistentní závažnou depresí (TRD – treatment‑resistant major depression).

  Smutek, izolace a ztráta zájmů u nejmenších signalizují vážný problém, který vyžaduje okamžitou pozornost rodičů i odborníků. Tématem alarmujícího nárůstu psychických potíží u nejmladší generace se na základě hloubkových analýz a ověřených faktů podrobně zabýval magazín zdravizivot_cz, přičemž další odborné souvislosti a medicínská data poskytl také portál vitalia_cz. Odborníci shodně varují, že deprese u dětí není jen přechodnou špatnou náladou, ale závažným stavem s fyziologickým základem.

  Lorafen je obchodní název pro léčivý přípravek obsahující lorazepam, který patří do skupiny benzodiazepinů. Používá se především k léčbě úzkostných stavů, nespavosti, akutního stresu či jako podpůrná medikace při odvykání alkoholu. Jeho účinek nastupuje poměrně rychle – tlumí napětí, zklidňuje mysl a uvolňuje svalstvo. Mechanismus účinku spočívá v posílení působení neurotransmiteru GABA v mozku. Výsledkem je útlum centrální nervové soustavy. Právě tato vlastnost dělá z Lorafenu účinný nástroj v akutních situacích – například při panické atace nebo výrazné úzkosti. Je však zásadní zdůraznit, že Lorafen je určen především ke krátkodobému užívání. Dlouhodobé podávání může vést k rozvoji tolerance (nutnost zvyšovat dávku) a závislosti – a to jak fyzické, tak psychické. Náhlé vysazení po delším užívání může vyvolat abstinenční příznaky: nespavost, podrážděnost, třes, návrat úzkostí nebo dokonce křeče. Riziková je také kombinace s alkoholem či jinými tlumivými látkami, protože může výr...

  Psychická odolnost není vrozený talent, ale dovednost, kterou lze systematicky posilovat. V době neustálých změn a tlaku na výkon rozhodují právě malé každodenní návyky o tom, jak zvládáme stres, nejistotu i náročné situace. 1. Ranní mentální nastavení Začněte den krátkým „check-inem“. Položte si tři otázky: Jak se dnes cítím? Co je dnes opravdu důležité? Co mohu ovlivnit? Tento jednoduchý rituál pomáhá snížit chaos a vrací pozornost k prioritám. 2. Mikropauzy během dne Psychika potřebuje stejně jako tělo regeneraci. Každých 90–120 minut si dopřejte 2–5 minut bez obrazovky. Stačí se protáhnout, párkrát se zhluboka nadechnout nebo se jen dívat z okna. Krátké pauzy snižují mentální přetížení. 3. Práce s dechem ve stresu Když roste napětí, zpomalte dech. Nádech na 4 sekundy, výdech na 6. Delší výdech aktivuje parasympatický nervový systém a pomáhá rychle snížit úzkost i impulzivní reakce. 4. Mentální „úklid“ večer Před koncem dne si sepište, co se podařilo a co zůstává na zítřek. Uz...

  Lenka pracovala v sociálních službách a doma byla oporou pro rodinu. Neustále dávala a dávala, aniž by cítila, že dostává zpět.  Únava se hromadila, nálada klesala a tělo protestovalo bolestmi a nespavostí. Po konzultaci s terapeutem se učila říkat „ne“ a vymezovat si čas jen pro sebe. První týdny byly těžké – cítila vinu. Ale postupně si uvědomila, že péče o sebe je nezbytná, aby mohla být nápomocná ostatním.

  Mít deprese, úzkosti a traumata už není žádné stigma i díky celebritám, které své problémy nemají problém vytahovat na světlo. Několik let starý výzkum, publikovaný v magazínu Psychological Science, ukázal, že se lidé bojí mluvit o svých mentálních problémech a také vyhledat odbornou pomoc. Za jejich strachem stojí stereotypy, že budou považovaní za slabé nebo "nenormální". V posledních letech se naštěstí tato optika pomalu mění, a to také díky celebritám, které začaly o svých depresích, traumatech a úzkostech otevřeně mluvit. 

  Více než polovina českých deváťáků se necítí dobře. Duševních problémů mezi dětmi a dospívajícími dramaticky přibývá. Podle České školní inspekce by žákům měli více pomáhat učitelé a další dospělí ve školách. Jak? Třeba tím, že umožní dětem dělat chyby a riskovat.

  Alprazolam Hexal je léčivý přípravek obsahující účinnou látku alprazolam, která patří do skupiny benzodiazepinů – léků s uklidňujícím a protiúzkostným účinkem. Používá se především k léčbě úzkostných poruch a panických atak, kdy pomáhá tlumit nadměrnou nervovou aktivitu v mozku.  Mechanismus účinku spočívá v ovlivnění receptorů pro neurotransmiter GABA v centrálním nervovém systému. Zesílením jeho působení dochází ke snížení napětí, úzkosti a psychického neklidu. V praxi to znamená rychlý nástup zklidnění, což je důvod, proč je alprazolam často nasazován u akutních stavů úzkosti. Stejně jako jiné benzodiazepiny však nese i významná rizika. Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost, závratě, poruchy koncentrace nebo koordinace. U některých pacientů se mohou objevit i závažnější reakce, například zmatenost, halucinace či zhoršení deprese.  Klíčovým tématem je riziko vzniku závislosti. Alprazolam může vyvolat fyzickou i psychickou závislost už po relativně krátké době p...

  Hybridní režim práce – kombinace kanceláře a home office – se stal novým standardem mnoha firem. Přináší flexibilitu, úsporu času na dojíždění i větší autonomii. Zároveň ale otevírá téma duševního zdraví zaměstnanců, které je dnes pro výkonnost i dlouhodobou stabilitu týmů klíčové. Jedním z hlavních přínosů hybridního modelu je lepší sladění pracovního a osobního života. Lidé mají větší kontrolu nad svým dnem, mohou si přizpůsobit prostředí a často pracují soustředěněji. To může snižovat stres a riziko vyhoření. Flexibilita však funguje jen tehdy, když je doplněna jasnými pravidly a realistickými očekáváními. Na druhé straně se objevují nová rizika. Izolace, slabší týmové vazby nebo pocit, že musí být člověk „stále online“, mohou zvyšovat úzkost i mentální únavu. Rozostření hranice mezi prací a volným časem vede k tomu, že zaměstnanci pracují déle, ale ne nutně efektivněji. Chybějící neformální kontakt navíc snižuje pocit sounáležitosti s firmou. Klíčem je vědomé řízení hybridníh...

  Honza kdysi miloval svou práci, projekty byly výzvou a přinášely radost. Postupem času se ale vytratil entuziasmus – každý den se mu zdál stejný, povinnosti těžké a výsledky neuspokojivé.  Vyhoření mu bralo energii i pro koníčky. Naučil se dělat malé změny: krátké přestávky během práce, vymezený čas pro koníčky, otevřenou komunikaci s nadřízenými. Pomalu se nadšení vracelo, ačkoli nikdy úplně nezmizelo napětí, cítil, že je zase živější a motivovaný.

  Kritický nedostatek dětských psychiatrů a psychologů, který v Teplicích nastal v předchozích letech, se vedení města rozhodlo řešit finanční pobídkou, na niž v rozpočtu na letošní rok vyčlenilo dva miliony korun. Dotační podporu mohou lékaři využít na zřízení specializované ordinace.

  I když o duševním zdraví dokážeme mluvit více než kdy dřív, správná diagnóza je pořád výzva. Fyzická onemocnění se diagnostikují například krevními testy nebo zobrazováním, ale psychické poruchy se stále většinou určují podle popisu symptomů, které pacienti sami hlásí. To samozřejmě otevírá prostor pro chyby. Depresivní stavy se mohou skrývat za úzkostí, bipolární porucha se často maskuje jako běžná deprese a pak jsou tu i fyzická onemocnění, která se „převlékají“ za depresi či je deprese často provází.

  Valium, jehož účinnou látkou je diazepam, patří do skupiny benzodiazepinů – léků, které tlumí centrální nervový systém a zesilují účinek uklidňujícího neurotransmiteru v mozku. Díky tomu dokáže rychle snížit úzkost, napětí či svalové křeče a používá se také při odvykání alkoholu nebo léčbě některých záchvatových stavů.  Jeho hlavní výhodou je rychlý nástup účinku a výrazný sedativní efekt. Právě proto bývá nasazován v akutních situacích, kdy je potřeba rychle stabilizovat psychický nebo tělesný stav. Zároveň ale platí, že Valium není určeno k dlouhodobému řešení problémů s úzkostí či stresem – moderní přístup zdůrazňuje spíše krátkodobé a kontrolované užívání.  Mezi časté nežádoucí účinky patří ospalost, únava, závratě, zpomalené myšlení nebo zhoršená koordinace. U citlivějších jedinců se může objevit zmatenost či poruchy paměti. Závažnějším rizikem je vznik tolerance a fyzické i psychické závislosti, která se může rozvinout už po několika týdnech pravidelného užíván...

  Novopečení rodiče často očekávají, že příchod dítěte bude jen radostný. Realita je ale pestřejší – a někdy i náročná. Období po porodu je pro psychiku jedním z největších životních přechodů. Týká se nejen matek, ale i otců. U žen hrají roli hormonální změny, fyzické vyčerpání a tlak na „dokonalé mateřství“. Není neobvyklé, že se objeví tzv. baby blues – krátkodobé výkyvy nálady, plačtivost nebo nejistota. Ty obvykle během několika dnů odezní. Pokud se však smutek, úzkost, podrážděnost nebo pocit selhání prohlubují a trvají týdny, může jít o poporodní depresi, která si zaslouží odbornou pomoc. Otcové často prožívají jiný typ tlaku. Najednou nesou větší finanční i psychickou zodpovědnost, zároveň se mohou cítit „odsunuti“ na vedlejší kolej. I u nich se mohou objevit úzkosti, podrážděnost nebo pocit přetížení. Klíčovým faktorem je spánek – jeho dlouhodobý nedostatek výrazně zhoršuje náladu i schopnost zvládat stres. Pomáhá střídání péče, zapojení širší rodiny a realistická očekávání...

  Petra byla perfekcionistka. Snažila se být vzornou matkou, skvělou zaměstnankyní a kamarádkou, která má vždy čas. Každý den plánovala, kontrolovala a přetěžovala se, aby nic nevynechala.  Po několika měsících se cítila vyčerpaná, bez motivace a radosti. Terapeut jí pomohl pochopit, že dokonalost neexistuje. Naučila se nastavovat realistické cíle a přijímat vlastní limity. První pocit úlevy přišel, když si dovolila říct: „Dnes udělám, co dokážu, a to stačí.“

  Osmi ministrům zdravotnictví už prošla rukama Strategie reformy psychiatrické péče, která před dvanácti lety nastartovala proměnu české psychiatrie v kvalitní, dostupnou a přívětivou péči o duševní zdraví. Vytyčila si „zlidštění“ psychiatrických nemocnic, zkrácení hospitalizací a podporu ambulantní péče, lepší provázanost zdravotních, sociálních a dalších návazných služeb pro duševně nemocné.

  Když se řekne deprese, většina z nás si představí člověka, který je bez energie, je smutný, odevzdaný a vyčerpaný a v podstatě nic ho nebaví a netěší. I když to často bývají příznaky této poruchy, u různých lidí se může projevovat jinými způsoby, častá je také podrážděnost a nespavost. V období svátků, jako jsou Vánoce a Silvestr, může být spouštěčem deprese například stres spojený s přípravami nebo osamělost. Jak poznat, že vám nebo někomu z blízkého okolí hrozí? Poradí odborníci.