Duševní zdraví 🍀

  Stačí pár videí na sociálních sítích a najednou se v nich poznáváte. Zapomínání, chaos, prokrastinace. Máte pocit, že je to přesně o vás. Jenže právě tady začíná problém. Psychologové i psychiatři upozorňují, že trend „online diagnóz“ ADHD může víc uškodit než pomoct.

  Nová rozsáhlá studie naznačuje, že střídmá konzumace kávy může souviset s nižším rizikem úzkosti a deprese. Zároveň ale varuje před opačným extrémem. Na studii upozornil server Medical News Today.

  Krátké mentální reset pauzy nejsou projevem lenosti, ale způsobem, jak chránit pozornost, psychickou stabilitu i výkonnost. Mozek není nastaven na nepřetržitou koncentraci. Pokud člověk ignoruje únavu, dlouhodobě roste podrážděnost, klesá schopnost rozhodování a zvyšuje se psychické přetížení. Mentální reset nemusí znamenat dlouhý odpočinek. Často stačí dvě až pět minut vědomého přerušení. Důležité je změnit podněty, zpomalit nervový systém a krátce vystoupit z tlaku výkonu. Pomáhá například hlubší dýchání, krátká chůze, pohled z okna nebo práce s tělem – uvolnění ramen, čelisti či očí. Tyto drobné zásahy snižují napětí, které si člověk během dne často ani neuvědomuje. Psychologie ukazuje, že pravidelné mikro pauzy podporují emoční regulaci a snižují riziko mentálního vyčerpání. Člověk pak reaguje klidněji, méně impulzivně a lépe zvládá stresové situace. Důležitá je ale pravidelnost. Reset má největší efekt tehdy, když přichází ještě před úplným vyčerpáním. Podpůrným nástrojem mo...

  Hraniční porucha osobnosti patří mezi psychicky nejnáročnější poruchy vůbec. Mnoho odborníků ji popisuje jako „rakovinu duše“, protože dokáže postupně rozložit vztahy, sebehodnotu i schopnost zvládat vlastní emoce. Za intenzivním vnitřním chaosem však velmi často stojí hluboké psychické trauma. Trauma nemusí znamenat pouze fyzické násilí. Pro psychiku dítěte může být traumatické dlouhodobé odmítání, chlad, nepředvídatelné chování rodičů, ponižování nebo život v prostředí bez bezpečí a stability. Dítě se učí, že láska je nejistá, vztahy bolí a emoce jsou nebezpečné. Mozek se postupně nastavuje do permanentního režimu ohrožení. V dospělosti se to může projevit extrémní citlivostí na odmítnutí, silným strachem z opuštění, impulzivitou nebo sebepoškozováním. Člověk s hraniční poruchou osobnosti často prožívá emoce mnohonásobně intenzivněji než ostatní. I drobný konflikt může spustit pocit absolutního psychického kolapsu. Velkým problémem bývá nestabilní identita. Mnoho lidí s touto p...

  Vaskulární demence je druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění po Alzheimerově chorobě. Vzniká v důsledku poruch prokrvení mozku, kdy některé části mozkové tkáně nedostávají dostatek kyslíku a živin. Nejčastěji souvisí s cévní mozkovou příhodou, dlouhodobě vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo poškozením cév. Na rozdíl od Alzheimerovy choroby nemusí být začátek pozvolný. Často dochází ke skokovému zhoršení – například po mrtvici nebo sérii drobných cévních poškození. Člověk může mít problém s koncentrací, plánováním, orientací nebo pamětí. Typické bývá zpomalené myšlení, únava, změny nálad, podrážděnost a ztráta schopnosti zvládat běžné denní činnosti. Velkou roli hraje také psychika. Lidé s vaskulární demencí často prožívají frustraci, úzkost nebo depresivní stavy, protože si uvědomují, že se jejich mentální schopnosti mění. Okolí si někdy změny vysvětluje jako lenost, nezájem nebo „normální stárnutí“, což může nemocného ještě více izolovat. Rizikovými faktory jsou kouře...

  Patnáctikilová peřina, které se nejde zbavit. Takový je život s psychiatrickou poruchou podle influencerky Jany Vítové. „Je to neviditelný postižení,“ dodává. Na svých sociálních sítích s humorem vzdělává o poruše osobnosti i závažném premenstruačním syndromu, který doprovází deprese i sebevra*žedné myšlenky. Jak se jí s diagnózami žije? Dozvíte se v Impaktu.

  Trápí vás nebo někoho z vašeho okolí strach a panika? Psycholožka a krizová interventka z Linky bezpečí poradí, jak s úzkostmi bojovat. Zjistěte, proč hraje roli dnešní informační přehlcení a jak si zachovat klidnou hlavu.

  Smyslové podněty ovlivňují naši psychiku více, než si během pracovního dne uvědomujeme. Mozek neustále reaguje na světlo, zvuky, vůně i doteky a právě tyto faktory mohou podporovat soustředění, snižovat stres nebo naopak zvyšovat vnitřní napětí. V prostředí plném notifikací, tlaku na výkon a informačního přetížení proto hraje vědomá práce se smysly důležitou roli v péči o duševní zdraví. Například ostré umělé světlo a dlouhodobý hluk zvyšují psychickou únavu a mohou zhoršovat podrážděnost. Naopak krátké vystavení dennímu světlu, klidnější pracovní prostředí nebo práce s rytmem ticha pomáhají nervové soustavě regulovat stresovou reakci. Význam má i hmat – ergonomické prostředí, pohodlné sezení nebo vědomá práce s dechem dokážou snížit tělesné napětí, které se během dne často hromadí nevědomě. Do tohoto kontextu přirozeně zapadají i vůně. Některé esenciální oleje, například levandule, citrusy nebo máta, mohou u části lidí podpořit pocit klidu, koncentrace nebo mentálního osvěžení. ...

  Hraniční porucha osobnosti patří mezi psychicky nejnáročnější poruchy vůbec. Lidé, kteří jí trpí, často prožívají emoce extrémně intenzivně. To, co jiný člověk zvládne „ustát“, může pro člověka s touto poruchou znamenat vnitřní kolaps, paniku nebo pocit opuštění. A právě nedostatek pochopení bývá jedním z největších zdrojů další bolesti. Okolí často vidí jen výbuchy emocí, impulzivitu, žárlivost nebo nestabilní vztahy. Nevidí však obrovský strach z odmítnutí, chronickou prázdnotu a vnitřní chaos, který člověka psychicky vyčerpává každý den. Mnoho lidí s touto poruchou vyrůstalo v prostředí, kde jejich emoce byly zesměšňovány, ignorovány nebo trestány. Naučili se, že jejich bolest nikoho nezajímá. Když pak i v dospělosti slyší věty typu „přeháníš“, „uklidni se“ nebo „zase děláš drama“, jejich psychika to nevnímá jako obyčejnou kritiku. Prožívají to jako potvrzení toho, že jsou nechtění, špatní nebo nehodní lásky. Nedostatek pochopení tak může prohlubovat sebepoškozování, úzkosti, ...

  Frontotemporální demence je závažné neurodegenerativní onemocnění mozku, které postihuje především čelní a spánkové laloky. Na rozdíl od známější Alzheimerovy choroby se zpočátku nemusí výrazně projevovat zapomínáním. Často se nejdříve mění chování, emoce, osobnost nebo schopnost komunikace. Nemoc obvykle začíná mezi 45.–65. rokem života. Člověk může být najednou necitlivý, impulzivní, ztrácet empatii nebo se chovat sociálně nevhodně. U některých lidí se rozvíjí apatie a emoční „otupělost“, jiní jsou agresivnější nebo naopak nezvykle bezstarostní. Okolí si změn často všimne dříve než samotný nemocný. Existuje také jazyková forma onemocnění, při které člověk postupně ztrácí schopnost správně mluvit, rozumět slovům nebo vytvářet souvislé věty. To může vést k frustraci, izolaci a silné psychické zátěži. Příčina není vždy známá. Roli mohou hrát genetické faktory i degenerativní změny mozkových buněk. Diagnostika bývá složitá, protože první projevy mohou připomínat depresi, syndrom vy...

  Život na hraně snesitelnosti, emoce, které se střídají rychlostí bouře, a prázdnota, která dokáže pohltit všechno smysluplné. Tak se cítí lidé, kteří mají hraniční poruchu osobnosti. I s ní se ale dá žít naplno, říká pro Marianne_cz peer konzultantka Petra Šindelková a otevřeně popisuje zkušenost, kterou si člověk jen těžko dokáže představit.

  Psychoterapie dávno není tématem jen pro odborníky, přesto kolem ní stále přetrvává řada otázek, obav i předsudků. Praktická kniha Ta bolest nejsi ty od psycholožky a psychoterapeutky Terezy Ševčíkové nabízí čtenářům možnost nahlédnout do reálných příběhů z terapeutické praxe.

  V dnešní době není problémem nedostatek informací, ale přetížení podněty. Neustálé notifikace, hluk, vizuální chaos nebo multitasking oslabují schopnost hlubokého soustředění. Mozek přitom potřebuje prostředí, které mu umožní přepnout z režimu přežívání do režimu pozornosti. Psychologie dlouhodobě upozorňuje, že prostředí výrazně ovlivňuje výkon, emoce i psychickou stabilitu. Nepořádek na pracovním stole může zvyšovat vnitřní napětí a únavu, zatímco strukturovaný prostor podporuje pocit kontroly a klidu. Důležitou roli hraje také světlo, teplota, ergonomie nebo množství digitálních podnětů. Soustředění nevzniká silou vůle. Vzniká podmínkami, které mozku usnadňují udržet pozornost. Pomáhá například oddělení pracovního a odpočinkového prostoru, omezení notifikací nebo pravidelné krátké pauzy. Význam mají i drobné rituály, které mozku signalizují začátek soustředěné činnosti. Podpůrným nástrojem mohou být také esenciální oleje. Některé vůně, například máta, citron nebo rozmarýn, býv...

  Dítě nepotřebuje dokonalost. Potřebuje bezpečí, přijetí a pocit, že může být milováno i ve chvíli, kdy selže. Pokud však vyrůstá v prostředí, kde je hodnota člověka podmíněna výkonem, poslušností nebo perfektními výsledky, může se v jeho psychice postupně vytvářet hluboké vnitřní zranění. Přehnané nároky rodičů patří mezi časté faktory, které se objevují v životních příbězích lidí s hraniční poruchou osobnosti. Dítě je neustále kritizováno, porovnáváno nebo nuceno splňovat očekávání, která neodpovídají jeho věku ani emocím. Chyba není vnímána jako součást vývoje, ale jako selhání. Láska bývá podmíněná výkonem. Takové dítě se postupně učí, že nestačí takové, jaké je. V dospělosti pak často bojuje s chronickým pocitem prázdnoty, nestability a silného strachu z odmítnutí. Sebehodnota je extrémně křehká a závislá na názorech okolí. Každá kritika může působit jako psychický útok. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často prožívají emoce velmi intenzivně. Vnitřní bolest bývá tak silná, ...

  Konverzní porucha patří mezi psychické obtíže, které se navenek projevují fyzickými příznaky. Člověk může náhle ztratit hlas, cit v končetinách, schopnost chodit nebo zažívat třes, ochrnutí či záchvaty připomínající epilepsii. Lékařská vyšetření však často neodhalí žádnou neurologickou příčinu. To ale neznamená, že si člověk symptomy vymýšlí. Prožívá je skutečně a velmi intenzivně. Psychologie vysvětluje konverzní poruchu jako stav, kdy se dlouhodobý stres, trauma nebo silné vnitřní konflikty „přeloží“ do tělesného projevu. Mozek tak nevědomě odvádí psychickou bolest do fyické roviny. Často se objevuje u lidí, kteří byli vedeni k potlačování emocí, vyrůstali v prostředí bez pocitu bezpečí nebo dlouhodobě fungují pod extrémním tlakem. Typické je, že příznaky přicházejí po psychicky náročném období. Člověk například nezvládá konflikty, prožívá úzkost, vyčerpání nebo vnitřní napětí, které neumí vědomě zpracovat. Tělo pak začne reagovat způsobem, který působí jako neurologické onemoc...

  Hebefrenní schizofrenie. Méně známá forma schizofrenie aneb když „nevychovanost“ je příznak nemoci. Hebefrenní schizofrenie se vyznačuje nevhodným chováním, roztržitostí, oploštělými emocemi neodpovídající skutečnosti a vyskytuje se u mladých lidí nejčastěji ve věku 15-25 let. Nepředvídatelné chování se vyskytuje v kombinaci s apatií, nevhodnými poznámkami, potřeštěností, nesouvislou řečí… 

  Deprese, úzkosti, špatná nálada. Z toho všeho jsme vinili především mozek. Teď ale vědci přichází s teorií, která to celé převrací naruby. Nový výzkum se zaměřil na protein s názvem „reelin“, který byl dosud spojován hlavně s mozkem. Jenže teď se ukazuje, že hraje zásadní roli i ve střevech – a možná přímo ovlivňuje naši náladu.

  Vůně mají na psychiku větší vliv, než si většina lidí připouští. Mozek zpracovává čichové podněty v oblastech spojených s emocemi, pamětí a stresem. Právě proto dokáže určitá vůně během několika sekund změnit náladu, snížit napětí nebo naopak zvýšit pocit bezpečí a energie. V kontextu self-care nejde o „luxusní doplněk“, ale o vědomou práci s prostředím a nervovým systémem. Člověk často podceňuje, jak silně psychiku ovlivňuje každodenní atmosféra — světlo, zvuky, rytmus dne i vůně. Pokud je organismus dlouhodobě přetížený, mozek reaguje podrážděností, únavou nebo úzkostí. Právě drobné rituály mohou pomoci vytvořit pocit stability. Esenciální oleje se v tomto směru používají jako podpůrný nástroj. Například levandule bývá spojována se zklidněním, citrusové vůně s aktivací a máta s pocitem mentální svěžesti. Nejde však o „léčbu emocí“, ale o vytvoření podmínek, ve kterých se nervový systém snáze regeneruje. Důležitá je pravidelnost a propojení s konkrétní činností — například večer...

  Hraniční porucha osobnosti bývá často spojována s extrémní citlivostí, nestabilními emocemi a hlubokým strachem z odmítnutí. Jedním z faktorů, který může přispět k jejímu rozvoji, je hyperkritická výchova v dětství. Prostředí, kde dítě místo přijetí zažívá neustálou kritiku, zpochybňování a emocionální tlak. Dítě vyrůstající v takové rodině často slyší, že není dost dobré, dost chytré nebo dost schopné. Chyby nejsou vnímány jako běžná součást života, ale jako důkaz selhání. Emoce dítěte bývají bagatelizovány větami typu „nepřeháněj“, „jsi moc citlivý“ nebo „ostatní to mají horší“. Postupně tak vzniká vnitřní přesvědčení, že lásku si člověk musí zasloužit výkonem a dokonalostí. Hyperkritická výchova narušuje zdravý vývoj identity. Dítě se učí neustále sledovat reakce okolí a přizpůsobovat se, aby nebylo odmítnuto. V dospělosti se pak mohou objevovat silné výkyvy emocí, sebepoškozování, nestabilní vztahy nebo chronický pocit prázdnoty – typické projevy hraniční poruchy osobnosti. L...

  Hypochondrická porucha, dnes často označovaná jako zdravotní úzkost, je psychický stav, při kterém člověk dlouhodobě a intenzivně věří, že trpí vážnou nemocí – i přesto, že lékařská vyšetření opakovaně nic závažného nepotvrdí. Nejde o „přehánění“ ani o simulaci. Strach je pro člověka skutečný a může výrazně ovlivňovat každodenní fungování. Typickým znakem je neustálé sledování tělesných příznaků. Běžné projevy, jako bolest hlavy, tlak na hrudi nebo únava, si člověk často vykládá jako důkaz vážného onemocnění. Hypochondrická porucha bývá spojena s častým vyhledáváním informací na internetu, opakovanými návštěvami lékařů nebo naopak vyhýbáním se vyšetřením ze strachu z diagnózy. Za vznikem zdravotní úzkosti může stát více faktorů – dlouhodobý stres, úzkostná povaha, traumatická zkušenost s nemocí v rodině nebo zvýšená potřeba kontroly. Psychika člověka se postupně zaměří na tělo natolik, že každý drobný vjem začne působit nebezpečně. Hypochondrická porucha může vést k vyčerpání, so...

  V americkém Utahu se rozbíhá experiment, který může výrazně proměnit fungování psychiatrické péče. Některým pacientům tam nově úřady umožňují využívání umělé inteligence a chatbotu k prodlužování receptů na léky. V určitých případech tak odpadá nutnost, aby každé obnovení schvaloval lékař. Za projektem stojí sanfranciský startup Legion Health, který pro svou aplikaci získal souhlas místních úřadů. Nejde však o „digitálního psychiatra“ v plném slova smyslu. Ti skuteční jsou navíc skeptičtí. Informuje například magazín The Verge či Futurism.

  Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie publikovaná v Journal of Affective Disorders sledovala 64 lidí s výrazným psychickým distresem. Po třech měsících denního užívání omega-3 mastných kyselin — konkrétně 500 mg EPA a 250 mg DHA — se u skupiny s doplňkem statisticky významně zlepšil stres, úzkost, depresivní symptomy, kvalita spánku i každodenní paměť. Skupina s placebem nezaznamenala téměř nic. Jenže právě tady začíná to nejzajímavější.

  Večer je pro psychiku přechodovým obdobím. Mozek se snaží zpomalit po dni plném podnětů, výkonu a neustálé pozornosti. Pokud však člověk pokračuje v mentálním přetížení až do usnutí, tělo zůstává ve stavu napětí. Dlouhodobě to může vést k únavě, podrážděnosti i zhoršené schopnosti zvládat stres. Večerní rituál není jen „wellness zvyk“. Z pohledu psychologie jde o opakovaný signál pro nervový systém, že se blíží bezpečný režim odpočinku. Pravidelnost pomáhá snižovat vnitřní chaos a stabilizuje emoční reakce. Důležité je, aby večer nebyl zahlcen dalšími informacemi, konflikty nebo nekonečným scrollováním sociálních sítí. Funkční večerní rituál nemusí být složitý. Často stačí několik jednoduchých kroků: omezení modrého světla, klidnější tempo, krátké psaní myšlenek nebo vědomé dýchání. Psychika potřebuje prostor pro „vypnutí“, ne další stimulaci. Podpůrným nástrojem mohou být také esenciální oleje. Například levandule, bergamot nebo cedr bývají spojovány s pocitem uvolnění a klidu. ...

  Mnoho lidí s diagnózou Hraniční porucha osobnosti vyrůstalo v prostředí, kde emoce nebyly přijímány, chápány ani bezpečně prožívány. Dítě možná dostalo jídlo, oblečení i střechu nad hlavou, ale chyběla mu jedna zásadní věc – emoční bezpečí. A právě dlouhodobý emoční chlad může zanechat hluboké psychické následky. Dítě potřebuje slyšet, že jeho pocity mají hodnotu. Pokud je však opakovaně odmítáno větami typu „nebreč“, „přeháníš“ nebo „buď silný“, začne své emoce potlačovat. Postupně ztrácí důvěru samo v sebe i ve vlastní prožívání. V dospělosti se pak může objevit vnitřní prázdnota, extrémní citlivost na odmítnutí nebo strach z opuštění – typické projevy hraniční poruchy osobnosti. Psychologie popisuje, že dítě bez stabilní emoční vazby často vyrůstá v permanentním napětí. Nervový systém je neustále ve střehu, protože neví, kdy přijde kritika, chlad nebo odmítnutí. Takový člověk se později může snažit zoufale získat lásku, potvrzení a přijetí, které v dětství chybělo. Pojem „rako...

  Somatizační porucha patří mezi psychické obtíže, při kterých člověk dlouhodobě prožívá fyzické příznaky bez jasného medicínského vysvětlení. Nejde o „vymýšlení“ bolesti ani o simulaci. Tělo skutečně reaguje na psychické přetížení, stres, úzkost nebo nevyřešené emoce. Lidé se somatizační poruchou často trpí bolestmi hlavy, tlakem na hrudi, zažívacími problémy, únavou, bušením srdce nebo pocitem slabosti. Vyšetření mnohdy neodhalí vážnou tělesnou příčinu, přesto jsou obtíže pro člověka velmi reálné a vyčerpávající. Psychika totiž dokáže aktivovat nervový systém natolik, že se napětí začne projevovat fyzicky. Velkým problémem bývá začarovaný kruh. Člověk se začne svého zdravotního stavu obávat, více sleduje své tělo a každý nový pocit vnímá jako důkaz nemoci. Tím se zvyšuje stres a symptomy se mohou ještě zhoršovat. Často se objevuje také frustrace z nepochopení okolí nebo pocit, že „nikdo nevěří“, jak moc člověk trpí. Příčiny bývají různé. U některých lidí hraje roli dlouhodobý str...

  Ján Praško Pavlov, renomovaný český psychiatr a psychoterapeut, již čtvrtým rokem figuruje na prestižním seznamu padesáti nejlepších lékařů v Česku podle časopisu Forbes. V Berouně se účastnil založení Centra duševní rehabilitace, kde se zaměřuje na výzkum a vývoj psychoterapeutických programů. Jeho práce nejenže přináší inovace v oblasti duševního zdraví, ale také inspiruje mladou generaci terapeutů.

  Ještě před pár lety se o duševním zdraví mluvilo spíš tiše a mít deprese nebo trpět úzkostmi bylo vnímáno jako selhání. Doba pokročila… Dnes se o duševních poruchách a terapiích mluví otevřeně. Jenže zároveň roste počet lidí s psychickými obtížemi, jako by bylo moderní se v sobě zbytečně moc „šťourat“ a hledat problémy tam, kde nejsou. Kde je pravda?

  Ráno často rozhoduje o tom, v jakém psychickém nastavení člověk vstoupí do celého dne. Pokud je první hodina po probuzení chaotická, mozek se rychle přepíná do stresového režimu. Naopak stabilní ranní rutina pomáhá vytvářet pocit bezpečí, předvídatelnosti a emoční rovnováhy. Psychologie dlouhodobě upozorňuje, že lidská psychika reaguje na opakující se návyky výrazně lépe než na nárazové změny. Ranní rutina proto nemusí být dokonalá ani složitá. Důležitější je konzistence. I několik jednoduchých kroků může snížit vnitřní napětí a podpořit soustředění během dne. Velký vliv má způsob probuzení. Okamžité kontrolování telefonu zahlcuje mozek informacemi a zvyšuje mentální přetížení. Naopak krátké zklidnění, vědomé dýchání nebo několik minut bez digitálních podnětů podporují stabilnější nervový systém. Podobně funguje i ranní pohyb, pobyt na denním světle nebo krátká reflexe vlastních emocí. Součástí podpory psychické pohody mohou být také esenciální oleje. Například levandule bývá spo...

  Rozvod rodičů patří mezi nejvýznamnější psychické zátěže, které mohou ovlivnit vývoj dítěte. Ne každý člověk po rozvodu rodičů rozvine psychické potíže, ale u citlivějších jedinců může dlouhodobý pocit nejistoty, odmítnutí či emočního chaosu přispět ke vzniku hlubokých vztahových zranění. Právě ta bývají často spojována s rozvojem hraniční poruchy osobnosti. Hraniční porucha osobnosti je závažná psychická porucha charakteristická nestabilitou emocí, vztahů i vlastního sebepojetí. Lidé s touto diagnózou často prožívají intenzivní strach z opuštění, prudké změny nálad, vnitřní prázdnotu nebo impulzivní chování. Někteří odborníci ji obrazně označují jako „rakovinu duše“, protože zasahuje samotné jádro emočního prožívání člověka. Dítě, které během rozvodu zažívá hádky, manipulaci, citové odmítání nebo ztrátu bezpečného vztahu s rodičem, může získat pocit, že láska je nestabilní a podmíněná. Pokud navíc chybí emoční podpora a pocit bezpečí, vzniká v psychice chronické napětí. To může ...

  Derealizace je psychický stav, při kterém člověk vnímá okolní svět jako vzdálený, cizí nebo „nereálný“. Lidé často popisují pocit, jako by žili ve snu, byli odděleni sklem od reality nebo sledovali život zvenčí. Nejde o ztrátu kontaktu s realitou, ale o poruchu jejího subjektivního prožívání. Derealizace se objevuje nejčastěji při silném stresu, úzkosti, panických atakách, dlouhodobém psychickém přetížení nebo traumatu. Mozek se tímto způsobem může bránit nadměrnému emočnímu tlaku. Problém však nastává ve chvíli, kdy se tento stav opakuje často nebo přetrvává delší dobu. Typické příznaky zahrnují pocit odcizení od okolí, otupělost emocí, zkreslené vnímání času, prostoru či zvuků a pocit, že lidé nebo prostředí působí uměle. Derealizace bývá velmi děsivá, protože člověk má strach, že „ztrácí rozum“. Ve skutečnosti jde ale o poměrně známou reakci nervového systému na přetížení. Důležité je pochopit, že derealizace sama o sobě není nebezpečná, i když může výrazně zhoršit kvalitu živ...

  Světová psychiatrická asociace, Americká psychiatrická asociace a další organizace se ostře vymezují proti doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), které podle nich obsahuje vědecky nepřesná a zavádějící tvrzení, zejména pokud jde o takzvanou elektrokonvulzní terapii (EKT). Tu podle psychiatrů vykresluje dokument jako nebezpečnou a prosazuje její zákaz, zatímco vědecké poznatky jasně potvrzují její prospěšnost. Někteří experti hovoří dokonce o tom, že se do dokumentu propsaly tzv. antipsychiatrické postoje.

  Úzkost často přichází potichu a bez zjevného důvodu. Druhý díl seriálu o duševním zdraví, který vzniká ve spolupráci ábíčka a Linky bezpečí, se zaměřuje na to, jak poznat paniku a naučit se s úzkostí bezpečně pracovat.