Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy metaforicky označována jako „rakovina duše“. Nejde o odborný termín, ale vystihuje hloubku vnitřního utrpení, které tento stav provází. Klíčovým tématem je narušený vztah k sobě samému – nestabilní identita, kolísavé sebehodnocení a intenzivní emoční prožívání. Z psychologického hlediska se jedná o poruchu regulace emocí a identity. Člověk může vnímat sám sebe v extrémech – jednou jako hodnotný a schopný, jindy jako zcela bezcenný. Tento vnitřní rozpor vede k chronickému pocitu prázdnoty a nejistoty. Sebepojetí není pevné, ale proměnlivé podle aktuálních emocí a vztahových situací. Významnou roli hraje i strach z opuštění. Ten často vede k přehnané závislosti na druhých nebo naopak k impulzivnímu odmítání vztahů. Vztah k sobě se tak odvíjí od vnějšího potvrzení – bez něj může docházet k propadům do sebekritiky, studu či sebepoškozujících tendencí. Vnitřní dialog bývá tvrdý, plný výčitek a pocitu selhání. Důležité je pochopit, že tyto projevy ...

  Stabilita nálady není jen otázkou „dobrého dne“, ale výsledkem jemné rovnováhy mezi biologií, psychikou a prostředím. V každodenním fungování ji narušují drobné výkyvy – nedostatek spánku, přetížení, nepravidelný režim i vnitřní tlak na výkon. Právě proto má smysl vnímat náladu jako dynamický proces, který lze vědomě ovlivňovat. Z psychologického hlediska hraje klíčovou roli regulace emocí. Ta nevzniká potlačováním, ale schopností emoce rozpoznat a adekvátně na ně reagovat. Prakticky to znamená vytvářet stabilní denní rytmus – pravidelný spánek, vyváženou stravu a střídání zátěže s odpočinkem. Mozek tak získává předvídatelnost, která snižuje vnitřní napětí a podporuje pocit kontroly. Důležitým faktorem je i práce s pozorností. Krátké vědomé pauzy během dne, zaměření na dech nebo jednoduché uzemňovací techniky pomáhají snížit reaktivitu nervového systému. V tomto kontextu mohou být podpůrným nástrojem i esenciální oleje – například levandule či citrusy, které skrze čichové vjemy o...

  České Hedepy posiluje svou pozici evropského lídra v online psychoterapii. Koupilo polskou platformu HearMe a díky tomu se stává největším poskytovatelem duševní péče ve střední a východní Evropě. Nově působí na devíti trzích, spolupracuje s více než tisícovkou terapeutů a ročně zprostředkuje statisíce terapií.

  Královská psychiatrická akademie na základě výzkumu vydala prohlášení, v němž upozorňuje, že dopady menopauzy na duševní zdraví jsou často přehlíženy, a vyzývá ke zlepšení péče. Průzkumy ukazují, že téměř tři čtvrtiny žen ve Spojeném království nevědí, že menopauza může spustit nové duševní onemocnění.

  Antisociální porucha osobnosti patří mezi závažné poruchy osobnosti, které výrazně ovlivňují chování jedince i jeho vztahy s okolím. Typická je dlouhodobá neschopnost respektovat společenské normy, pravidla a práva druhých. Lidé s touto poruchou často jednají impulzivně, bez ohledu na následky. Může se u nich objevovat manipulativní chování, lhaní, agresivita nebo nedostatek empatie. Charakteristickým znakem je také minimální pocit viny – i po jednání, které druhým ubližuje. Často mají problémy udržet stabilní pracovní i osobní vztahy a mohou se dostávat do konfliktu se zákonem. Příčiny vzniku nejsou jednoznačné. Uplatňuje se kombinace genetických predispozic, vlivu prostředí a výchovy. Rizikovým faktorem může být například zanedbávání v dětství, násilí v rodině nebo nedostatek stabilních vztahů. Léčba je náročná, protože lidé s touto poruchou často nevyhledávají pomoc sami. Klíčovou roli hraje psychoterapie, která se zaměřuje na rozvoj odpovědnosti, kontrolu impulzů a pochopení ...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) bývá někdy metaforicky označována jako „rakovina duše“ – ne proto, že by šlo o nevyléčitelné onemocnění, ale kvůli hloubce prožívání a intenzitě vnitřní bolesti. Jedním z klíčových faktorů, který výrazně ovlivňuje její projevy, je stres. Stres u BPD nepůsobí pouze jako běžná zátěž. Funguje jako zesilovač emocí i chování. Situace, které by u jiných lidí vyvolaly mírné napětí, mohou u člověka s BPD spustit prudké výkyvy nálad, impulzivní reakce nebo pocity prázdnoty. Typická je zvýšená citlivost na odmítnutí a opuštění – stres aktivuje hluboko zakořeněné obavy, které mohou vést k konfliktnímu chování nebo naopak k uzavření do sebe. Z neuropsychologického hlediska dochází při stresu k přetížení regulačních mechanismů mozku. Emoční centrum reaguje rychleji než racionální kontrola, což ztěžuje zvládání impulzů. Výsledkem je pocit ztráty kontroly nad vlastním prožíváním. Práce se stresem je proto u BPD zásadní. Pomáhá strukturovaný režim, pravidelný spá...

  Dlouhodobé psychické napětí patří k nejčastějším, ale zároveň nejvíce podceňovaným zátěžím moderního života. Nejde o akutní stres, který odezní, ale o chronický stav, kdy organismus zůstává v pohotovosti bez možnosti regenerace. Tento stav postupně ovlivňuje emoce, myšlení i tělesné fungování – od podrážděnosti a únavy až po poruchy spánku či sníženou schopnost rozhodování. Z psychologického hlediska je klíčové pochopit, že dlouhodobé napětí není jen důsledkem vnějších okolností, ale i vnitřního nastavení. Perfekcionismus, potřeba kontroly nebo potlačování emocí mohou napětí udržovat. Člověk se dostává do cyklu, kdy reaguje automaticky, bez prostoru pro vědomou regulaci. Efektivní práce s tímto stavem proto začíná u zpomalení a uvědomění. Techniky jako vědomé dýchání, krátké mentální pauzy během dne nebo práce s pozorností pomáhají tělu vystoupit z režimu „neustálého výkonu“. Důležitá je také práce s emocemi – jejich pojmenování a přijetí snižuje vnitřní tlak. Podpůrnou roli moho...

  Kdysi měla svůj život jasně nalajnovaný a odškrtávala si úspěch za úspěchem. Londýn, Brusel, dokonce práce v kanceláři Tonyho Blaira… Až to celé přestalo fungovat. Jelena Holomány moc dobře ví, co to znamená, když se vám rozsype svět. Proto dnes se svou aplikací Mindwell pomáhá lidem s jejich duševním zdravím.

  Mezi dětmi a dospívajícími na Královéhradecku přibývá pokusů o demonstrační sebevr*aždy, a to dokonce společně ve dvojici nebo v malé skupině. Na nový a nebezpečný trend upozorňují dětští lékaři z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Současně nevylučují, že motivací mohou být impulzy ze sociálních sítí. Policie ale přímou souvislost zatím nepotvrdila.

  Narcistická porucha osobnosti patří mezi poruchy, které výrazně ovlivňují vztahy i pracovní fungování. Na první pohled může působit jako sebevědomí či ambice, ve skutečnosti však jde o hlubší problém vnímání sebe sama a druhých. Typickým znakem je přehnaný pocit vlastní důležitosti, potřeba obdivu a nedostatek empatie. Lidé s touto poruchou často přeceňují své schopnosti, očekávají zvláštní zacházení a obtížně přijímají kritiku. Jakýkoli nesouhlas mohou vnímat jako osobní útok, což vede k obranným reakcím – od zlehčování druhých až po otevřenou agresi. Paradoxem je, že za zdánlivou sebejistotou se často skrývá křehké sebevědomí. Narcistická osobnost je silně závislá na vnějším uznání, a pokud ho nedostává, může prožívat pocity prázdnoty, studu nebo hněvu. Vztahy bývají nestabilní, protože jsou založené spíše na využití druhých než na vzájemnosti. Příčiny vzniku nejsou jednoznačné. Uvažuje se o kombinaci genetických predispozic a výchovných vlivů – například nadměrné idealizace dí...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejvíce nepochopené psychické obtíže. Označení „rakovina duše“ sice vystihuje intenzitu prožívání, ale zároveň může být stigmatizující. Ve skutečnosti jde o komplexní poruchu regulace emocí, která má jasné neurobiologické souvislosti. Mozek u BPD funguje odlišně především v oblasti zpracování emocí. Amygdala, centrum emočních reakcí, bývá zvýšeně aktivní, což vede k intenzivním a rychlým emočním výkyvům. Naopak prefrontální kortex, který pomáhá regulovat impulzy a vyhodnocovat situace, může být méně efektivní. Výsledkem je stav, kdy emoce „přehluší“ racionální kontrolu. Člověk pak reaguje impulzivně, s výrazným strachem z opuštění nebo s pocitem vnitřní prázdnoty. Důležitou roli hraje i paměť a vnímání vztahů. Mozek má tendenci interpretovat neutrální situace jako ohrožující, což posiluje nestabilitu vztahů. Tyto vzorce často souvisejí s ranými zkušenostmi, zejména s nedostatkem bezpečí nebo konzistence v dětství. Z hlediska každodenníh...

  Večerní režim není jen soubor návyků před spaním, ale klíčový psychologický přechod mezi výkonem a regenerací. V prostředí neustálých podnětů mozek často zůstává v aktivovaném stavu, což se projevuje napětím, roztěkaností nebo nekvalitním spánkem. Vytvoření vědomého večerního rituálu pomáhá nervové soustavě přepnout z režimu „boj nebo útěk“ do stavu klidu a obnovy. Z psychologického hlediska je zásadní konzistence. Opakující se činnosti dávají mozku signál bezpečí a předvídatelnosti. Může jít o jednoduché kroky: omezení modrého světla, zpomalení tempa, krátká reflexe dne nebo práce s dechem. Důležitá je i redukce kognitivní zátěže – například odložení pracovních rozhodnutí na další den. Tím se snižuje tendence k večernímu přemítání, které často stojí za nespavostí. Emoce hrají v tomto procesu zásadní roli. Nezpracované napětí se večer zesiluje, protože mizí vnější rozptýlení. Pomoci může jednoduchý zápis myšlenek nebo krátká mindfulness praxe. Smyslové podněty pak mohou proces uk...

  O tom, že dětem sociální sítě neprospívají, se mluví stále více. Nová velká studie poukazuje na souvislost mezi dlouhým časem stráveným na sociálních sítích a rizikem rozvoje depresí.

  Lidé v Evropě čelí bezprecedentní krizi duševního zdraví. Psychické poruchy postihují každého šestého obyvatele EU a ekonomiku to stojí čtyři procenta HDP. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) přináší varovné důkazy, že za nárůstem depresí, úzkostí i schizofrenie stojí znečištěné životní prostředí a vysoké hladiny hluku.

  Schizotypální porucha osobnosti patří mezi poruchy osobnosti, které se vyznačují zvláštním vnímáním reality, excentrickým chováním a obtížemi v mezilidských vztazích. Lidé s touto poruchou často působí „odlišně“, což může vést k nepochopení okolím i k sociální izolaci. Typickým znakem jsou neobvyklé myšlenky a přesvědčení – například víra v nadpřirozené jevy, silná intuice nebo pocit, že běžné události mají osobní význam. Tito lidé mohou mít zvláštní způsob vyjadřování, oblékání či neverbální komunikace. Často se také objevuje podezíravost, úzkost v sociálních situacích a potíže navazovat blízké vztahy. Na rozdíl od psychotických poruch, jako je Schizofrenie, však realita nebývá zcela narušena. Jedinec si většinou zachovává určitou míru náhledu, i když jeho myšlení může být neobvyklé nebo rigidní. Příčiny nejsou zcela jasné, ale roli hraje kombinace genetických predispozic a vlivů prostředí. Porucha se obvykle projevuje již v mladé dospělosti a má dlouhodobý charakter. Léčba spoč...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Toto přirovnání vystihuje intenzitu prožívání, nikoli podstatu onemocnění. Z neurobiologického hlediska jde o komplexní dysregulaci mozkových okruhů, které řídí emoce, impulzy a vztahové chování. Výzkumy ukazují zvýšenou reaktivitu amygdaly, centra zpracování ohrožení, a naopak sníženou regulační kapacitu prefrontální kůry. Výsledkem je rychlé a intenzivní emoční vzplanutí, které jedinec obtížně tlumí. Významnou roli hraje i hipokampus, spojený s pamětí a kontextem – jeho změny mohou souviset s traumatickými zkušenostmi, které jsou u BPD časté. Na úrovni neurotransmiterů se uplatňuje nerovnováha serotoninu (impulzivita), dopaminu (kolísání motivace a vnímání) i oxytocinu (vztahová vazba). Tyto biologické faktory však nepůsobí izolovaně. Klíčová je interakce s prostředím – zejména rané vztahy, které formují schopnost regulace emocí. Pro každodenní fungování to znamená zvýšenou citlivost na odmítnutí, nest...

  Úzkost patří mezi nejčastější psychické stavy současnosti. Nejde jen o akutní reakci na stres, ale často o dlouhodobé nastavení organismu, které ovlivňuje vnímání reality, rozhodování i každodenní výkon. V běžném dni se pak projevuje napětím, roztěkaností nebo zhoršenou schopností soustředění. Z psychologického hlediska úzkost souvisí s aktivací obranných mechanismů – tělo reaguje, jako by bylo v ohrožení. Klíčové proto není úzkost „potlačit“, ale regulovat. Jedním z nejefektivnějších přístupů je práce s tělem. Vědomé dýchání, zpomalení tempa nebo krátké pauzy během dne pomáhají snížit aktivitu nervového systému. Stabilizační efekt má i rutina – pravidelnost v jídle, spánku a pohybu vytváří pocit bezpečí. Důležitou roli hraje také práce s pozorností. Úzkost ji často fixuje na negativní scénáře. Techniky jako mindfulness nebo jednoduché ukotvení v přítomném okamžiku (např. vnímání dechu či okolí) pomáhají tento cyklus narušit. Podpůrným nástrojem mohou být i smyslové podněty – nap...

  Psychické potíže dnes trápí statisíce Čechů a čekací doby na terapii mohou přesahovat půl roku. Digitální léčba s podporou terapeuta má pomoci rozšířit kapacity systému a zpřístupnit pomoc pacientům rychleji.

  Za kopci italské Volterry se ukrývá jedna z nejděsivějších opuštěných psychiatrických nemocnic Evropy. Ospedale Psichiatrico di Volterra byla symbolem pokroku i krutosti. Léčebna, kde se experimentovalo s elektrošoky a izolací, dnes chátrá jako mrazivé svědectví historie italské psychiatrie.

  Schizoidní porucha osobnosti patří mezi poruchy osobnosti charakterizované výrazným odstupem od mezilidských vztahů a omezeným prožíváním emocí. Lidé s touto strukturou osobnosti často působí chladně, uzavřeně a nezúčastněně, což však neznamená, že by neprožívali vnitřní svět – ten bývá spíše skrytý a obtížně sdělitelný. Typickým znakem je preference samoty. Jedinec nevyhledává blízké vztahy, včetně rodinných, a jen zřídka cítí potřebu sdílet radost či smutek s druhými. Emoční výraz bývá omezený, což může okolí vést k mylnému dojmu nezájmu nebo arogance. Ve skutečnosti jde často o dlouhodobý vzorec obrany a adaptace. Příčiny nejsou jednoznačné. Uvažuje se o kombinaci genetických predispozic a raných zkušeností, zejména nedostatku bezpečné vazby v dětství. Dítě se může naučit, že vztahy nejsou zdrojem podpory, ale spíše nejistoty, a proto si vytváří odstup jako ochranný mechanismus. Diagnostika vychází z dlouhodobého pozorování chování a prožívání. Důležité je odlišit tuto poruchu...

  Hraniční porucha osobnosti (HPO) patří mezi nejkomplexnější psychické obtíže, často doprovázené intenzivními emocemi, nestabilními vztahy a kolísavým obrazem sebe sama. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje hloubku prožívání, které může být pro člověka dlouhodobě vyčerpávající. Z behaviorálního hlediska lze HPO chápat jako soubor naučených reakcí na prostředí, ve kterém chyběla stabilita, bezpečí nebo předvídatelnost. Jedinec se postupně učí strategie, které mu pomáhají zvládat extrémní emoční napětí – například impulzivní jednání, vyhýbání se opuštění nebo intenzivní hledání blízkosti. Tyto vzorce však bývají krátkodobě úlevné, ale dlouhodobě udržují problém. Klíčovým prvkem je citlivost na odmítnutí a silná emoční reaktivita. I drobné podněty mohou spustit výraznou stresovou reakci. Chování, které okolí vnímá jako „přehnané“, má ve skutečnosti funkci – snahu regulovat vnitřní chaos. Behaviorální přístup proto nehodnotí, ale snaží se porozumět: co konkrétní c...

  Stres patří k přirozeným reakcím organismu, ale v moderním prostředí často přerůstá v chronickou zátěž. Psychologie ukazuje, že klíčovou roli v jeho zvládání hraje práce s nervovým systémem – zejména schopnost přepínat z režimu „boj nebo útěk“ do stavu klidu. Právě zde mohou jednoduché smyslové podněty představovat překvapivě účinný nástroj. Smysly fungují jako přímá brána k emocím. Vůně, dotek, zvuk či vizuální podněty jsou zpracovávány v mozkových strukturách spojených s pamětí a emocemi, jako je limbický systém. To vysvětluje, proč například jemná hudba, teplý dotek nebo známá vůně dokážou během několika minut snížit napětí. Nejde o „trik“, ale o biologický mechanismus regulace. V praxi lze využít krátké smyslové mikrointervence: vědomé dýchání s důrazem na pomalý výdech, kontakt s přírodními materiály nebo zaměření pozornosti na okolní zvuky. Esenciální oleje zde mohou fungovat jako podpůrný prvek – například levandule nebo citrusové vůně mohou skrze čichový systém podpořit p...

  Na bezmála pět tisíc dětí a mladistvých, kteří jsou v Pardubickém kraji v péči psychiatrů nebo užívají léky na předpis, připadají podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jen čtyři specialisté. Pardubický kraj nyní nabízí až dva miliony odborníkům z oboru, pokud v regionu budou působit.

  V životě každého z nás mohou nastat chvíle, kdy se cítíme ztracení a vlastní síly ani rady přátel už nestačí. Proto si Jožka Kubáník pozval na rozhlasovou Pohovku psychoterapeuta Adama Schmidta.

  Paranoidní porucha osobnosti patří mezi poruchy osobnosti charakterizované dlouhodobou a hluboce zakořeněnou nedůvěrou vůči okolí. Lidé s touto poruchou často vnímají chování druhých jako nepřátelské, i když pro to neexistují objektivní důkazy. Typickým rysem je přehnaná ostražitost a podezíravost. Jedinec může mít pocit, že ho ostatní chtějí využít, podvést nebo mu ublížit. I neutrální poznámky si vykládá jako útok či skrytou kritiku. To vede k častým konfliktům v osobních i pracovních vztazích. Paradoxně tak dochází k naplnění jeho obav – lidé se mu začnou vyhýbat, což posiluje jeho přesvědčení, že „něco není v pořádku“. Na rozdíl od psychotických poruch si člověk většinou zachovává kontakt s realitou, ale jeho interpretace situací je výrazně zkreslená. Často se také objevuje neochota svěřovat se druhým, protože jakékoli sdílení vnímá jako riziko zneužití. Příčiny vzniku nejsou jednoznačné. Uplatňují se genetické predispozice i vlivy prostředí, například výchova v prostředí pln...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejkomplexnější a emočně náročné psychické potíže. Označení „rakovina duše“ není odborný termín, ale metafora vystihující hloubku vnitřního utrpení, nestability a pocitu prázdnoty, který lidé s BPD často prožívají. Psychodynamický přístup chápe tuto poruchu jako důsledek raných vztahových zkušeností, zejména narušené vazby mezi dítětem a pečující osobou. Pokud dítě nezažije dostatečně stabilní a bezpečné prostředí, může si vytvořit nestabilní obraz sebe i druhých. Typickým rysem je tzv. štěpení – tendence vnímat svět černobíle, bez schopnosti integrovat pozitivní i negativní aspekty reality. Vnitřní svět člověka s BPD je často zaplněn intenzivními emocemi, které nedokáže regulovat. Strach z opuštění se střídá s impulzivním chováním, idealizace s devalvací. Psychodynamika zde pracuje s pojmy jako vnitřní objekty, obranné mechanismy a neintegrované části osobnosti. Chování, které okolí může vnímat jako „přehnané“, je ve skutečnosti pokuse...

  Duševní rovnováha není statický stav, ale dynamický proces, který se vyvíjí v čase i kontextu životních situací. Jednostranné přístupy často selhávají, protože lidská psychika je komplexní systém ovlivněný biologickými, psychologickými i sociálními faktory. Právě proto se v praxi ukazuje jako nejefektivnější kombinace více nástrojů a strategií. Základ tvoří práce s myšlenkami a emocemi – například prostřednictvím kognitivně-behaviorálních principů, které pomáhají identifikovat a přetvářet nefunkční vzorce. K tomu se přidává práce s tělem: pravidelný pohyb, kvalitní spánek a vědomé dýchání mají přímý dopad na nervový systém a schopnost zvládat stres. Významnou roli hraje i sociální prostředí – vztahy, pocit bezpečí a sdílení. Doplňkově lze využít i smyslové podněty. Například esenciální oleje mohou podpořit relaxaci, soustředění nebo emoční stabilitu skrze čichový systém, který je úzce propojen s limbickým systémem mozku. Nejde o řešení samo o sobě, ale o jemný nástroj, který může...

  Lidé v Evropě čelí bezprecedentní krizi duševního zdraví. Psychické poruchy postihují každého šestého obyvatele EU a ekonomiku to stojí čtyři procenta HDP. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) přináší varovné důkazy o tom, že za nárůstem depresí, úzkostí i schizofrenie stojí znečištěné životní prostředí a vysoké hladiny hluku.

  Když Andrej Babiš v prosinci nastupoval do Strakovy akademie, říkali on a jeho okolí shodně totéž: mezi nejvyšší priority bude patřit duševní zdraví Čechů a Češek. „My se musíme postarat, aby příští generace byly zdravé, a to hlavně duševně,“ říkal mimo jiné premiér. Jeho kabinet ani ne měsíc po nástupu zřídil Radu vlády pro duševní zdraví. Babiš se postavil do jejího čela, „protože je to naše vládní i moje osobní priorita“.

  Psychóza indukovaná látkami představuje závažný, ale často podceňovaný stav na pomezí psychiatrie a závislostní medicíny. Vzniká v důsledku užívání nebo vysazení psychoaktivních látek, které narušují chemickou rovnováhu v mozku a ovlivňují vnímání reality. Nejčastějšími spouštěči jsou stimulancia (např. pervitin, kokain), halucinogeny (LSD), konopí s vysokým obsahem THC, ale i alkohol nebo některé léky. Typické projevy zahrnují halucinace, bludy, dezorganizované myšlení a výraznou úzkost. Člověk může ztratit kontakt s realitou, být paranoidní nebo přesvědčený o věcech, které nejsou skutečné. Zásadní je odlišit tuto formu psychózy od primárních psychotických poruch, jako je schizofrenie. U látkami indukované psychózy symptomy obvykle odeznívají po odeznění účinku látky a stabilizaci organismu. Přesto však může být průběh dramatický a vyžaduje odbornou pomoc. Riziko zvyšuje časté užívání, vysoké dávky, kombinace látek a také individuální zranitelnost – například genetická predispoz...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejnáročnější psychické obtíže, protože zasahuje samotné jádro osobnosti – prožívání sebe sama, vztahy i regulaci emocí. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje hloubku a všudypřítomnost potíží, které postupně narušují vnitřní stabilitu člověka. Základním rysem BPD je emoční nestabilita. Emoce jsou intenzivní, rychle se mění a často se vymykají kontrole. To vede k impulzivnímu chování, výbuchům vzteku nebo naopak k pocitům prázdnoty. Osobnost tak není pevná, ale proměnlivá – člověk může mít problém udržet konzistentní obraz sebe sama, své hodnoty či životní směr. Silně zasažené jsou i mezilidské vztahy. Typické je kolísání mezi idealizací a znehodnocením druhých, strach z opuštění a zvýšená citlivost na odmítnutí. Tyto vzorce často vedou k opakovaným konfliktům a pocitu osamělosti, což dále posiluje vnitřní nejistotu. Důležitou roli hraje také narušená regulace stresu. I běžné situace mohou být pro člověka s BPD extrém...

  V péči o duševní zdraví často saháme po dostupných nástrojích, které nám pomáhají zvládat stres a emoce. Patří sem i smyslová podpora – hudba, dotek, dechová cvičení či vůně. Například esenciální oleje mohou ovlivnit náladu skrze limbický systém a krátkodobě snížit napětí. Otázkou však zůstává: kdy už tyto strategie nestačí? Smyslové techniky fungují především jako regulace – pomáhají zklidnit organismus a vytvořit pocit bezpečí. Jsou účinné při běžném stresu, únavě nebo přechodné úzkosti. Problém nastává ve chvíli, kdy potíže přetrvávají, prohlubují se nebo narušují každodenní fungování. Typickými signály jsou dlouhodobá nespavost, ztráta motivace, výrazné výkyvy nálad, chronická úzkost nebo pocity beznaděje. V těchto situacích už nejde jen o regulaci, ale o hlubší psychologické procesy. Smyslová podpora může zůstat užitečným doplňkem – například vůně levandule při večerním zklidnění – ale sama o sobě nestačí řešit příčinu. Odborná pomoc, ať už ve formě psychoterapie či psychiat...

  Jsou potřeba miliardové investice do psychiatrických nemocnic, o kterých mluví premiér? „Peníze by měly mířit do míst, která nám umožní, aby nové diagnózy nevznikly. Máme tu výrazný segment populace, který je psychicky nemocný. Jsou to lidé, kteří by za jiných společenských podmínek nebyli ve frontě před psychiatrickými ambulancemi,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček.