Duševní zdraví 🍀

  Případ Američanky Lindsay Clancy, která v roce 2023 uškrtila své tři děti a soud se teď nedokázal shodnout na její vině či nevině, otevřel otázku péče o duševní zdraví novopečených matek. Jejich obtíže sice v drtivé většině případů nejsou tak extrémní jako zmíněný případ z Massachusetts, úzkostné stavy nebo deprese je ale postihnout mohou. Namístě je pak hlavně včasná diagnostika, správná odborná pomoc a ideálně i podpora okolí. Jak jsme na tom s poporodní péčí o psychiku žen v Česku? https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-poporodni-deprese-muze-potkat-kazdou-matku-kauza-clancy-je-podle-odbornic-extrem-315046

  Moderní fenomén neustálého strachu z izolace od společenského dění vážně ohrožuje lidskou psychiku. Tento psychologický tlak vede k chronickému stresu, poruchám soustředění a celkovému vyhoření organismu. https://medium.seznam.cz/clanek/jakub-ridic-autobusu-syndrom-fomo-nici-psychicke-zdravi-a-vyvolava-skrytou-uzkost-323179

  Zatímco většina matek se na sociálních sítích snaží prezentovat ty lepší stránky svého života – naklizené obýváky, upečené dorty, stylově oblečené děti i své vlastní vyladěné outfity, Američanka Kathy DiVincenzo se rozhodla odhalit jinou tvář mateřství. Tu, která se skoro vůbec neukazuje, a přesto je řadě z nás blízká. https://www.zeny.cz/zaujalo-nas/zena-ukazala-sve-poporodni-deprese-fotky-ted-sdili-cely-svet-1572.html

  Pozvání do pořadu Vizita přijal český psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, ale také publicista a pedagog Karel Nešpor. S moderátorkou Kristinou Kloubkovou mluvil mimo jiné o únavě a o tom, jak jí čelit. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/656981-dat-si-na-unavu-sladkosti-kavu-a-zalezt-pod-deku-naprosta-pitomost-odmitl-psychiatr

  Odchod zaměstnance nebývá jen otázkou peněz. Velmi často začíná mnohem dříve – pocitem, že člověk není respektován, slyšen nebo že jeho práce nemá skutečnou hodnotu. Manažer výrazně ovlivňuje, jak zaměstnanec svou práci prožívá. Neustálá kontrola, mikromanagement, nespravedlivé zacházení, ponižování, favoritismus nebo nedostatek podpory mohou postupně vytvářet prostředí, ve kterém člověk funguje pod dlouhodobým psychickým tlakem. Výzkumy skutečně ukazují souvislost mezi kvalitou vedení a úmyslem zaměstnanců odejít. Problém často není jedna konkrétní situace. Horší je dlouhodobý vzorec. Manažer slibuje změnu, ale nic se neděje. Chyby se trestají, zatímco dobrá práce se považuje za samozřejmost. Zaměstnanec postupně přestane říkat, co si myslí. Přestane se snažit něco měnit. A nakonec začne hledat cestu ven. Z pohledu duševního zdraví je důležité také to, že dlouhodobě vysoké pracovní nároky bez dostatečné podpory mohou zvyšovat stres, vyčerpání a riziko vyhoření. Současně ale není...

  Pohled odborníků na depresi se zásadně mění. Zatímco v minulosti byla považována především za důsledek chemické nerovnováhy, současné vědecké poznatky ukazují na hlubší problém. Už dříve jsme vás informovali o zjištěních, která popisují, jak se deprese šíří celým tělem na buněčné úrovni. Nová zjištění výzkumu mozku zase přibližují, na co se může zaměřit léčba v budoucnosti. https://mojepsychologie.zeny.cz/dusevni-zdravi/zivot-s-nemoci/deprese-brani-mozku-tvorit-nove-neurony-budeme-ji-lecit-na-bunecne-urovni-3744

  Rostoucí počet potíží, dva až tři lékaři na celý kraj a půlroční čekací doba. Zlínský kraj je dlouhodobě jedním z nejhůře zajištěných v oblasti ambulantní dětské psychiatrické péče. Pojišťovna láká studenty a mladé pediatry, dětské psychiatry a všeobecné lékaře. Nabízí jim téměř půl milionu. Pomohlo by to lidem na Valašsku i Zlínsku. https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/prakticky-lekar-detsky-psychiatr-nedostatek-vzp-zdravotni-pojistovna.A260921_970058_zlin-zpravy_stoj

  Nedůvěra na pracovišti nevzniká většinou ze dne na den. Často ji vytvářejí drobné zkušenosti, které se opakují. Nesplněné sliby, rozdílná pravidla pro různé zaměstnance, zatajování informací, nejasná rozhodnutí vedení nebo pocit, že člověk nemůže říct svůj názor bez následků. Jakmile zaměstnanci začnou pochybovat o úmyslech vedení nebo kolegů, mění se jejich chování. Přestávají sdílet informace, více si hlídají vlastní zájmy a místo spolupráce začínají přemýšlet, jak se ochránit. Výzkum ukazuje, že nedůvěra vůči nadřízenému souvisí mimo jiné s vyšším emočním vyčerpáním a kontraproduktivním chováním.  Nedůvěra navíc nemusí znamenat, že zaměstnanec všem automaticky nevěří. Důvěra a nedůvěra mohou existovat současně. Člověk může například respektovat odborné schopnosti svého manažera, ale současně pochybovat o jeho motivech.  Problém proto nelze vyřešit firemním školením o týmové spolupráci. Důvěra se buduje především každodenním jednáním. Když vedení něco slíbí, musí to d...

  Duševní zdraví pražských teenagerů se zlepšuje, ale čísla stále znepokojují: každý pátý školák má velmi nízkou duševní pohodu, třetina uvažovala o sebev*raždě. Vapování předhání klasické cigarety, energeťáky pije pravidelně pětina školáků. Kvůli online světu nezvládají spánek ani školu. A pozor: každý desátý teenager se v krizi obrací místo na člověka na umělou inteligenci. https://www.denik.cz/skolstvi-a-vzdelavani/cesko-skola-praha-zaci-psychika-problemy-sebevrazda-uzkost-deprese/

  Magisterské programy vysokých škol v Česku každoročně úspěšně dokončí několik tisíc studentů. U klinické psychologie jsou ale čísla o poznání nižší v řádu pouhých stovek. Podle prezidentky Asociace klinických psychologů je za tím řada faktorů, a to včetně špatných platových podmínek. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/657305-vystudovanych-psychologu-v-cesku-je-stale-malo-rocne-to-jsou

  Kultura strachu nevzniká tím, že se zaměstnanci bojí jednoho konkrétního člověka. Vzniká tehdy, když se strach postupně stane běžnou součástí fungování firmy. Lidé přestanou říkat, co si skutečně myslí. Neupozorňují na chyby, protože nechtějí být označeni za problémové. Nepřicházejí s nepříjemnými otázkami. Raději souhlasí, mlčí a čekají, co rozhodne vedení. Výzkum dlouhodobě ukazuje, že obava z negativních osobních či profesních důsledků patří mezi důvody, proč zaměstnanci své názory a problémy zatajují. Problém je, že ticho může zvenku vypadat jako loajalita. Ve skutečnosti může znamenat rezignaci. Kultura strachu navíc neovlivňuje pouze komunikaci. Dlouhodobé mlčení, nejistota a obava z hodnocení mohou souviset s vyšším vyčerpáním a vyhořením. Studie publikovaná v Academy of Management Journal například zjistila silnější souvislost mezi pracovním mlčením a vyhořením než mezi aktivním vyjadřováním názoru a vyhořením. Změna přitom nezačíná motivačním plakátem na zdi. Začíná reak...

  Sklenka vína, rychlé pivo nebo panák tvrdého alkoholu. Pro každého pátého Čecha je to podle aktuálního průzkumu běžný způsob, jak se vypořádat se stresem. Odborníci na závislosti ale znovu připomínají, že hranice mezi příležitostným pitím a závislostí je velmi tenká. Dobrou zprávou podle nich je, že mladá generace pije méně, než bývalo běžné. https://cnn.iprima.cz/alkoholem-leci-uzkost-kazdy-paty-cech-odbornici-varuji-pred-zhorsenim-symptomu-521030

  Péče o psychickou pohodu se stala přirozenější součástí veřejné debaty i každodenního života. To ale ještě neznamená, že stejná slova budou fungovat na každého stejně. https://harpersbazaar.cz/life/o-dusevnim-zdravi-mluvime-stale-otevreneji-co-kdyz-ale-nektere-lidi-odrazuje-jazyk-ktery-jsme-si-zvykli-pouziva t/

  Prosby, slzy, pláč, vzdor i vztek. Vypravování do školy se může někdy změnit v rodičovskou noční můru. Do určité míry může být nechuť do školy zcela normální. Zvlášť po prázdninách. Ani nám dospělým se každý den nechce do práce, většinou však mírníme své emocionální projevy. Jak ale rozlišit, kdy už může u dítěte jít o vážnější trápení, které bychom měli začít řešit? https://www.kupi.cz/magazin/clanek/47940-dite-uzkost-skola

  Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem klinických psychologů. Ministerstvo zdravotnictví proto navrhuje, že zkrátí dobu jejich vzdělávání. Přitom právě oni rozhodují například o udělení zbrojního pasu nebo při neurologických operacích. Proti návrhu se tak bouří oborové organizace. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/657304-ministerstvo-planuje-zkratit-vzdelavani-klinickych-psychologu-odbornici-se-bouri

  Ve firmě může být všechno formálně v pořádku – pracovní smlouvy, procesy, porady i pravidla. Přesto může mezi lidmi existovat silný strach. Strach ze šéfa, z chyby, z odmítnutí nebo z toho, že nepříjemná otázka poškodí jejich kariéru. Psychologické bezpečí znamená, že člověk může říct svůj názor, upozornit na problém, přiznat chybu, požádat o pomoc nebo nesouhlasit s nadřízeným bez obavy z ponížení či odvety. Neznamená to absenci odpovědnosti ani prostředí, kde je dovoleno všechno. Jde o možnost otevřeně komunikovat i tehdy, když je téma nepříjemné. Jeho absence často není na první pohled vidět. Lidé začnou mlčet. Na poradách souhlasí, přestože mají pochybnosti. Problémy se hlásí pozdě nebo vůbec. Chyby se raději vysvětlují, než aby se z nich tým učil. Postupně vzniká kultura, ve které je bezpečnější nic neříct než riskovat negativní reakci. Psychologické bezpečí přitom nevytváří samotné firemní pravidlo. Klíčové je každodenní chování vedoucích. Jak reagují na špatnou zprávu? Co ...

  Nadmíra stresu, vyhoření či šikana a obtěžování na pracovišti jsou závažnými zdravotními riziky, varují europoslanci. Chtějí proto, aby před těmito faktory zaměstnance lépe chránil zákon a firmy byly povinny mít tato rizika pod kontrolou. Pokyny k tomu, jak hlídat dopady na psychiku v práci, už připravují i čeští úředníci. Zaměstnavatelé se ale bojí zahlcení dalším papírováním a povinnými měřeními stresu. https://archiv.hn.cz/c1-67925230-deprese-a-vyhoreni-jsou-nemoci-z-povolani-shodli-se-europoslanci-vznikaji-pravidla-podle-nichz-by-firmy-musely-hlidat-stres-zamestnancu

  S přicházejícím se podzimem se mnoho lidí cítí sklíčeně a nic jim nedělá radost. Změna ročního období může zapříčinit sezónní afektivní poruchu a výkyvy nálad, které ovlivňují to, jak se člověk cítí a chová. Existují ale způsoby, jak si pomoci. https://medium.seznam.cz/clanek/klara-stedra-proc-jsme-na-podzim-bez-energie-a-jak-predejit-sezonni-depresi-322468

  Odpovědnost je běžnou součástí života. Přesto v některých lidech vyvolává silný strach. Ne proto, že by nechtěli něco zvládnout, ale protože se obávají následků vlastního rozhodnutí. „Co když udělám chybu?“ „Co když zklamu ostatní?“ „Co když se rozhodnu špatně a už to nepůjde napravit?“ Právě podobné otázky mohou člověka postupně paralyzovat. Začne odkládat rozhodnutí, přenášet odpovědnost na druhé nebo se raději vyhýbat situacím, ve kterých by měl něco ovlivnit. Krátkodobě to přináší úlevu. Dlouhodobě však může růst nejistota a strach. Strach z odpovědnosti často souvisí s přesvědčením, že chyba znamená selhání. Jenže rozhodování bez možnosti chyby neexistuje. Člověk nemůže mít jistotu, že každé jeho rozhodnutí bude správné. Může však pracovat s informacemi, zvažovat rizika a přijmout skutečnost, že některé výsledky jednoduše nelze předvídat. Důležité je také rozlišovat mezi odpovědností a vinou. Být odpovědný znamená přijmout svůj podíl na rozhodnutí a jeho následcích. Neznamen...

  Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/dusevni-potize-se-tykaji-az-kazde-pate-rodicky-ministerstvo-chce-plosny-screening-377284

  Hostem pořadu Napřímo byl psychiatr a adiktolog Karel Nešpor. Poradil, jak se vypořádat se zhoršenou náladou spojenou s příchodem podzimu, a vyjádřil se k vládní změně regulací kratomu. Řekl, jak omezit riziko vzniku závislostí u dětí. https://tn.nova.cz/video/9575-vizita/566873-vizita

  Zatímco spotřeba alkoholu mezi dospívajícími klesá, se zneužíváním psychoaktivních léků má zkušenost podle vládních statistik až 23 procent šestnáctiletých. „Mladí si často neuvědomují, jak moc nekontrolovaným užíváním léků riskují,“ říká adiktoložka Adéla Matoušková. https://denikn.cz/2169482/teenageri-zneuzivaji-psychoaktivni-leky-zavislost-se-projevuje-nenapadne-rika-adiktolozka/

  Mnoho lidí možná o skryté (jinak ještě řečeno smějící se depresi) ještě neslyšelo a přesto existuje. Pojem si pojďme trošku přiblížit. https://medium.seznam.cz/clanek/psychology-with-sari-skryta-deprese-320903

  Manažer nebo vedoucí pracovník často nerozhoduje jen o strategii firmy. Každý den řeší desítky menších i zásadních otázek. Koho přijmout? Do čeho investovat? Co odložit? Jak reagovat na problém? A co udělat, když není dostatek informací? Právě neustálý tlak na rozhodování může být psychicky vyčerpávající. Člověk nemusí prožívat jednu velkou krizovou situaci. Mnohem častěji se únava hromadí postupně. Každé další rozhodnutí spotřebovává pozornost, energii a schopnost soustředit se. Problém nastává ve chvíli, kdy má člověk pocit, že musí rozhodnout všechno a okamžitě. Začne přemýšlet i nad maličkostmi, vrací se k již učiněným rozhodnutím a obává se, zda nezvolil špatnou variantu. Místo skutečně důležitých otázek pak jeho kapacitu zabírají detaily. Pomáhá rozlišovat mezi rozhodnutími, která jsou skutečně zásadní, a těmi, která mohou počkat. Ne každá otázka vyžaduje okamžitou odpověď. Některá rozhodnutí je možné delegovat, jiná odložit a u dalších přijmout, že nikdy nebudeme mít stopr...

  Duševní zdraví neznamená být pořád v pohodě. Psycholog Martin Šťastný vysvětluje, kdy zpozornět a proč není ostuda říct si o pomoc. https://vysocina.rozhlas.cz/psycholog-stastny-nejhorsi-je-kdyz-si-namlouvame-ze-jsme-v-pohode-uzkost-nam-9640146

  Disociativní porucha identity je porucha osobnosti, která se vyznačuje tím, že člověk v sobě má několik naprosto odlišných identit. Pojďme se na to podívat blíže. https://medium.seznam.cz/clanek/psychology-with-sari-did-disociativni-porucha-identity-aneb-kdyz-ma-v-sobe-mnoho-osobnosti-321601

  Hezký víkend doznívá příjemným nedělním odpolednem, ale vy najednou v žaludku ucítíte neklid a těžce se vám dýchá. Je vám to povědomé? Nedělní úzkost vás dokáže rozložit během několika minut – a vy možná pořádně nevíte proč. https://www.kondice.cz/dusevni-zdravi/nedelni-uzkost-konec-vikendu-bere-klid/

  Deprese jako taková je už známější pojem, než jak tomu bylo dříve. Najde se snad už jen hrstka lidí, kteří na ni nevěří nebo ji pokládají za lenost. Přece jen ale depresi a její příznaky upřesním. https://medium.seznam.cz/clanek/psychology-with-sari-jak-vypada-bipolarni-deprese-a-cim-se-lisi-od-klasicke-320804

  Konflikt nemusí být známkou špatných vztahů. Často pouze ukazuje, že se střetly rozdílné názory, potřeby nebo očekávání. Problémem není samotný konflikt, ale způsob, jakým na něj reagujeme. V napjaté situaci je první důležité pravidlo jednoduché: nereagovat okamžitě pod vlivem emocí. Hněv, strach nebo frustrace mohou výrazně změnit způsob, jakým vnímáme slova druhého člověka. Krátká pauza proto někdy dokáže zabránit mnohem většímu problému. Pomáhá také oddělit člověka od problému. Místo „Ty nikdy neposloucháš“ je užitečnější říct „Vadí mi, že jsem tentokrát nedostal prostor dokončit svůj názor“. Taková formulace neútočí na osobnost, ale popisuje konkrétní situaci. Důležité je také skutečně poslouchat. Nejen čekat, až druhý domluví, abychom mohli odpovědět. Konflikt se často začne uklidňovat ve chvíli, kdy oba účastníci získají pocit, že jejich pohled byl vyslechnut. Ne každý spor však musí skončit tím, že jeden zvítězí a druhý ustoupí. Někdy je nejlepším výsledkem dohoda, jindy k...

  Až 47 různých symptomů, od mozkové mlhy a nespavosti až po těžké úzkosti a temné myšlenky. Přesto ženy v perimenopauze z ordinací často odcházejí s neúčinnými léky a pocitem, že přicházejí o rozum. Dánská dokumentaristka Louise Unmack Kjeldsen v rozhovoru otevřeně popisuje, proč medicína ženské zdraví desítky let ignoruje, jak mýty kolem hormonální léčby poškodily celou generaci a proč je nejvyšší čas prolomit ticho. https://www.heroine.cz/spolecnost/menopauza-symptomy-hormonalni-lecba-louise-kjeldsen-rozhovor

  Ztracený dech a vyhoření vás donutí zastavit. Kam vedou kroky, když selžou vnější rady, poučky a chemie? Můj příběh o tom, jak se vyškrábat z nejhlubší propasti bez falešných iluzí. https://medium.seznam.cz/clanek/rp-kdyz-telo-rekne-dost-proc-vam-pilulky-ani-rady-psychologu-na-dne-nepomohou-319848

  Kriminalisté při domovní prohlídce zajistili přes stovku tablet. Léky prodávala přes inzertní portál Chomutovští kriminalisté z oddělení obecné kriminality se v uplynulých měsících zabývali případem ženy, která měla prostřednictvím internetového inzertního portálu nabízet a prodávat léky pod názvem Neurol a Frontin. Ty obsahují účinnou látku alprazolam, která patří mezi psychotropní látky. https://policie.gov.cz/ustecky-kraj/leky-prodavala-pres-inzertni-portal

  WHO dala vyhoření vlastní kód. Není to ale nemoc a nemá to nic společného s depresí, i když si je lidé pořád pletou. Rozdíl přitom rozhoduje o tom, jestli se vůbec začnete léčit správně. https://medium.seznam.cz/clanek/jeden-blazen-vyhoreni-vas-nezabije-ale-klidne-vam-muze-nasadit-falesnou-diagnozu-320274

  Od lídra se často očekává klid, rozhodnost a schopnost zvládnout i situace, ve kterých ostatní ztrácejí půdu pod nohama. Jenže právě tato očekávání mohou vytvořit nebezpečnou past: přesvědčení, že vedoucí pracovník nesmí ukázat únavu, nejistotu nebo vlastní emoce. Lídr pak může začít hrát roli člověka, který má vždy odpověď. Problém ale není v tom, že své emoce neukazuje. Problém nastává ve chvíli, kdy je dlouhodobě potlačuje i sám před sebou. Nejistota se může proměnit v podrážděnost. Únava v neschopnost soustředit se. Dlouhodobý tlak v pocit, že už není možné vypnout. A protože okolí vidí především sebejistého manažera, nemusí si vůbec všimnout, že uvnitř dochází k vyčerpání. Ukázat slabost přitom neznamená ztratit autoritu. Lídr nemusí před týmem odhalovat každý osobní problém. Může ale říct: „Tahle situace je náročná a potřebuji si ji promyslet.“ Nebo přiznat, že některou oblast nezvládne sám a potřebuje pomoc. Takové jednání může být naopak známkou zralého leadershipu. Skute...

  Ministerstvo zdravotnictví navrhuje výrazně zkrátit cestu ke kvalifikaci klinického psychologa. Místo devíti let by nově stačilo šest. Lidé z oboru záměr ostře kritizují: podle nich by zničil kvalitní vzdělávání a ohrozil bezpečnost péče. https://denikn.cz/2189465/bude-na-tezke-diagnozy-stacit-skola-a-rok-praxe-psychology-pobouril-navrh-ministerstva/

  Pro narcistu není vítězství radostným výsledkem. Je pro něj jen potvrzením vlastní hodnoty, proto nutně vždy potřebuje někoho, kdo je ochoten prohrát. https://medium.seznam.cz/clanek/pavel-kopecky-narcista-musi-porad-vyhravat-proto-nemuze-byt-nikdy-vitezem-319785

  To, co antidepresivům trvá týdny, zvládne psilocybin obsažený v lysohlávkách za pár hodin. Zbaví člověka deprese. Zatím na českých psychiatrických pracovištích poběží jen pilotní režim léčby. Všem dostupná a pojišťovnou hrazená terapie psilocybinem by mohla být ale už do konce roku. Jako první ji po potkanech v rámci výzkumu vyzkoušel sám na sobě i psychiatr Jiří Horáček. https://www.novinky.cz/clanek/zdravi-jiri-horacek-lecba-psychedeliky-bude-dostupna-uz-za-par-mesicu-40594484

  Je to téměř rok, co jsem už neviděla cestu ven. Stalking, výhrůžky, zahlcení prací a vyčerpání se postupně nahromadily, až jsem jednoho dne neměla sílu svůj život dál držet pohromadě. https://medium.seznam.cz/clanek/helena-revay-temer-rok-po-pokusu-o-sebevrazdu-a-moje-hlava-porad-vede-stejne-rozhovory-318556

  Vedoucí pracovník nemusí být fyzicky vyčerpaný, aby byl na hranici svých sil. Psychická únava často přichází nenápadně. Člověk dál pracuje, rozhoduje, komunikuje a plní své povinnosti. Jenže uvnitř už nemá stejnou energii jako dříve. Největší problém bývá v dlouhodobém tlaku. Neustálé rozhodování, odpovědnost za výsledky, konflikty mezi lidmi, řešení problémů a očekávání vedení vytvářejí psychickou zátěž, která se postupně hromadí. Pokud chybí dostatek prostoru pro odpočinek a regeneraci, únava se může začít projevovat podrážděností, horší koncentrací, ztrátou motivace nebo pocitem, že člověka už nic skutečně netěší. Vedoucí navíc často své vyčerpání skrývají. Mají pocit, že musí být silní, dostupní a připraveni kdykoliv rozhodnout. Přiznat únavu proto někdy vnímají jako slabost. Ve skutečnosti může být mnohem větším rizikem dlouhodobé ignorování varovných signálů. Psychická únava není automaticky syndrom vyhoření. WHO však popisuje vyhoření jako důsledek chronického pracovního s...

  Přes den psychiatr, v noci DJ a také saxofonista. František Šalanda alias Saxofrancis žije na první pohled dva zcela odlišné životy: jeden zasvětil lidské psychice, ten druhý hudbě, pódiím a také nočnímu životu. Jak se tyhle dva světy potkávají a jestli vůbec, prozradil moderátorce Rebecce Diatilové v pořadu TALK! https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/655503-saxofonista-v-lekarskem-plasti-hudba-je-ventil-od-mediciny-rika-psychiatr-salanda

  Úzkost jednoho člověka nemusí zůstat jen jeho problémem. Může se jí začít přizpůsobovat partner, děti i celá domácnost. A člověk si toho někdy všimne až ve chvíli, kdy podle ní začíná žít i on sám. https://medium.seznam.cz/clanek/karla-jak-se-zije-s-uzkostnym-partnerem-kdyz-jeho-strach-zacne-ridit-celou-rodinu-313349

  Praha spustila první Centrum duševního zdraví pro seniory, které poskytuje pomoc lidem s duševním onemocněním, zejména pacientům s demencí, a jejich rodinám. O klienty se stará tým složený z psychiatra, geriatra nebo sociálních pracovníků, kteří mohou pomoci také přímo v domácím prostředí. Zároveň město staví nový pavilon v areálu Domova Palata, který nabídne 73 míst klientům s Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence. Novinářům to dnes představili zástupci města a Domova Palata, pod který budou obě služby spadat. Společným cílem obou projektů je nabídnout seniorům a jejich rodinám pomoc ať už přímo doma, nebo v pobytovém zařízení. https://www.prazskypatriot.cz/centrum-dusevniho-zdravi-otevrela-praha-v-arealu-domova-palata-stavi-tam-i-novy-pavilon/

  Proč se z klidného a vyrovnaného člověka najednou stane někdo, koho sám nepoznává? Odpověď často nesouvisí s jeho povahou, ale s tichou manipulativní technikou, která ho k výbuchu cíleně dotlačila a pak byla použita proti němu samotnému. https://medium.seznam.cz/clanek/martin-zacek-vyprovokuji-vas-k-vybuchu-a-pak-vas-oznaci-za-silence-tohle-je-jedna-z-nejzakernejsich-manipulaci-316792

  Manažer má často působit jako člověk, který ví, co dělat. Rozhodný, klidný, odolný. Jenže za profesionálním výrazem se mohou skrývat emoce, které si nemůže nebo nechce dovolit ukázat. Strach z chyby. Nejistota před důležitým rozhodnutím. Obava ze ztráty respektu. Vztek na člověka, kterému už potřetí vysvětluje stejnou věc. Smutek z odchodu schopného kolegy. Nebo obyčejné vyčerpání, které se po letech vedení začíná měnit v emoční prázdnotu. Problém není v tom, že manažer tyto emoce má. Problém může nastat ve chvíli, kdy je dlouhodobě pouze potlačuje. Člověk může určitou dobu fungovat v režimu „musím to zvládnout“. Jenže potlačené emoce nezmizí tím, že je ignorujeme. Mohou se projevit podrážděností, cynismem, nespavostí, únavou, ztrátou motivace nebo stále menší schopností reagovat s odstupem. Manažer navíc často nemá před sebou člověka, kterému může bez obav říct: „Nevím, jestli to zvládnu.“ Čím vyšší pozice, tím větší může být pocit, že není komu svou nejistotu ukázat. Psychicky ...

  L-S-D dramaticky snižuje příznaky úzkosti a deprese. Zjistila to průlomová studie z USA. V jejím rámci pacienti cítili zlepšení svého stavu i při podání velmi malého množství látky. To se může stát průlomem pro miliony lidí po celém světě. V Česku postihne generalizovaná úzkostná porucha (GAD) alespoň jednou za život zhruba půl milionu lidí. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/pulstolety-zakaz-konci-obavana-substance-pomaha-tam-kde-bezne-leky-selhaly/r~aaa294a7076ebd9729f53522232a7b6c/

  Bipolární porucha se v učebnicích popisuje jako epizody oddělené klidnými měsíci. U části pacientů to neplatí. Nálada se u nich otočí čtyřikrát i vícekrát za rok, a lékaři je označují za nestabilní osobnost, ne za nemoc. https://medium.seznam.cz/clanek/jeden-blazen-rapid-cycling-forma-bipolarni-poruchy-kde-nalada-nema-cas-se-ani-na-chvili-zastavit-309913

  Mnoho mužů vyrůstá s přesvědčením, že své problémy musí zvládnout sami a že dávat najevo emoce je slabost. Pokud mají psychické potíže, častěji je skrývají, uzavírají se do sebe nebo své problémy přebíjejí prací, výbuchy vzteku, případně alkoholem a jinými závislostmi. Odbornou pomoc často vyhledají až ve chvíli, kdy jejich problémy začnou negativně ovlivňovat nejbližší vztahy, práci nebo zdraví. https://www.heroine.cz/psychologie/muzi-se-uci-mluvit-o-emocich-jenze-nejsem-pripraveni-jim-naslouchat-tvrdi-psycholog-cagan

  Jste ve spěchu, stresu, cloumají s vámi úzkosti? Zkuste si zapisovat své vděčnosti. Možná to zní jako z ezo světa, ale tato technika skutečně pomáhá uklidnit mysl a cítit se lépe, a to už brzy. https://medium.seznam.cz/clanek/zapisky-z-gauce-denik-vdecnosti-mirni-stres-i-uzkosti-uz-pet-minut-denne-zlepsuje-naladu-a-uklidnuje-mysl-295885

  Ne každé psychické potíže zaměstnance vznikají mimo práci. Někdy je jejich zdrojem samotný způsob, jakým je firma vedena. Dlouhodobý tlak, nereálné požadavky, neustálá kontrola, ponižování, nejistota, chaos v rozhodování nebo strach z chyby mohou postupně vytvářet prostředí, ve kterém člověk přestává pracovat v klidu a začíná pouze přežívat. Mezi psychosociální rizika patří podle Mezinárodní organizace práce například nadměrná pracovní zátěž, nízká míra kontroly, špatné vedení, konflikty, šikana nebo nejistota zaměstnání. Problém často nezačíná nemocí. Začíná nenápadně. Člověk se bojí říct svůj názor. Přestává chodit za nadřízeným s problémy. Večer kontroluje e-maily, ráno se mu nechce do práce a postupně ztrácí energii i motivaci. Ještě horší je, když vedení tyto signály interpretuje jako slabost, neloajalitu nebo nedostatečný výkon. Tím se tlak pouze zesiluje. Zdravé vedení neznamená měkké vedení. Znamená jasná očekávání, odpovědnost, respekt, předvídatelnost a možnost otevřeně...

  Možná potřebujete pomoct, ale nemůžete si služby psychoterapeuta finančně dovolit. A tak to vzdáte a přežíváte. Jenže cesta existuje, jen o ní většina těch, kdo ji potřebují, neví. Pokusili jsme se zmapovat, kdo má v Česku nárok na bezplatnou terapii, a hledali cesty, jak nečekat dlouho na termín. https://www.vlasta.cz/vztahy/jak-ziskat-psychoterapie-zdarma-onemocneni-doporuceni-psychiatra/