Duševní zdraví 🍀

  Nedostatek psychologů a psychiatrů je v České republice velký problém. Zdravotní pojišťovny se ho snaží řešit a hradí už i terapie, které podstoupíte z pohodlí domova. Nebojte se říci si o pomoc! I digitální cesta má smysl.

  Ráno má obrovský vliv na to, jak se budeme cítit po zbytek dne. Podle psychologů totiž právě první minuty a hodiny po probuzení zásadně ovlivňují naši psychiku – a některé zdánlivě nevinné návyky mohou místo radosti z krásného dne přispět k rozvoji úzkosti. Které ranní zvyky nám spíš škodí než prospívají a proč bychom jim měli věnovat pozornost?

  Život s úzkostí není jen obyčejný strach. Je to stav, kdy mozek neustále vyhledává nebezpečí, i když žádné skutečné nehrozí. Člověk může mít pocit, že se každou chvíli stane něco hrozného, přestože je objektivně v bezpečí. Úzkost dokáže ovlivnit každou část života. Někdo se bojí chodit mezi lidi, jiný cestovat autobusem, nakupovat nebo být sám doma. Časté jsou také tělesné projevy – bušení srdce, tlak na hrudi, třes, pocení, motání hlavy nebo pocit, že se člověk každou chvíli udusí či omdlí. Tyto příznaky bývají velmi děsivé, přesto samy o sobě většinou nejsou životu nebezpečné. Lidé, kteří úzkost nezažili, často nechápou, jak vyčerpávající může být. Každodenní činnosti, které jsou pro ostatní samozřejmostí, mohou stát obrovské množství psychické energie. Úzkost navíc často narušuje spánek, soustředění i vztahy s okolím. Dobrou zprávou je, že úzkost je léčitelná. Pomoci může psychoterapie, správně nastavená medikace, pravidelný režim, dostatek pohybu i nácvik relaxačních technik....

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako rakovinu duše, patří mezi psychická onemocnění, jejichž léčba vyžaduje čas, trpělivost a aktivní spolupráci pacienta. Přesto existuje řada faktorů, které mohou výrazně zvýšit šanci na zlepšení. Nejdůležitější je pravidelná psychoterapie. Za jednu z nejúčinnějších metod je považována dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí zvládat silné emoce, impulzivitu i konflikty ve vztazích. Důležitá je také otevřenost vůči terapeutovi a ochota pracovat na sobě i ve chvílích, kdy je to velmi náročné. Pokud psychiatr doporučí léky, je vhodné je užívat podle pokynů. Samotná medikace hraniční poruchu osobnosti nevyléčí, ale může zmírnit úzkosti, deprese, poruchy spánku nebo výkyvy nálad. Velký význam má pravidelný denní režim. Dostatek spánku, zdravá strava, pohyb a omezení alkoholu či drog pomáhají stabilizovat psychiku. Přínosná je také podpora rodiny nebo blízkých, kteří dokážou nabídnout pochopení bez odsuzování....

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Most poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s duševními onemocněními a psychickými krizemi. Hospitalizace může být doporučena při závažných depresích, úzkostných poruchách, psychózách, bipolární poruše, závislostech nebo při akutním ohrožení sebe či okolí. Cílem léčby je stabilizovat zdravotní stav pacienta a připravit ho na návrat do běžného života. Léčba je vždy individuální. Zahrnuje psychiatrická vyšetření, podávání vhodných léků, psychologickou podporu, individuální i skupinové terapie a další aktivity zaměřené na zlepšení psychického stavu. Součástí péče bývá také edukace pacienta i jeho rodiny, aby lépe porozuměli onemocnění a možnostem dlouhodobé léčby. Pobyt na psychiatrickém oddělení nemusí být důvodem ke studu. Naopak představuje důležitý krok pro ty, kteří už své obtíže nezvládají sami. Stejně jako se léčí infarkt nebo zápal plic, zaslouží si odbornou péči také onemocnění psychiky. Po propuštění z nemocnice většina pacientů pokračuje ...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako rakovinu duše, patří mezi psychická onemocnění, jejichž léčba vyžaduje čas, trpělivost a aktivní spolupráci. Existuje však řada faktorů, které mohou celý proces výrazně zkomplikovat. Jedním z největších problémů je předčasné ukončení léčby. Mnoho pacientů přestane docházet na terapii ve chvíli, kdy se začnou cítit lépe, nebo naopak při prvním zhoršení. Právě pravidelnost je přitom klíčem k dlouhodobému zlepšení. Léčbu zhoršuje také zneužívání alkoholu a drog. Ty sice mohou krátkodobě ulevit od silných emocí, dlouhodobě však zvyšují impulzivitu, prohlubují deprese a zvyšují riziko sebepoškozování i sebevražedného jednání. Negativní vliv má i nedostatek spánku, dlouhodobý stres a konfliktní vztahy. Silné emoce pak pacient zvládá ještě obtížněji. Problémem bývá také vynechávání předepsaných léků nebo jejich samovolné vysazení bez konzultace s psychiatrem. Velkou překážkou je i přesvědčení, že „už mi nikdo nepomůže...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Karlovy Vary poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s psychickými obtížemi a potřebují odbornou léčbu. Hospitalizace zde může být doporučena například při těžkých depresích, úzkostných poruchách, psychózách, bipolární poruše, závislostech nebo při akutní psychické krizi. Mnoho lidí má z psychiatrického oddělení obavy. Ve skutečnosti však nejde o místo trestání ani izolace. Cílem je především stabilizovat zdravotní stav pacienta, zmírnit jeho utrpení a pomoci mu vrátit se zpět do běžného života. Léčba je vždy individuální. Zahrnuje psychiatrická vyšetření, správně nastavenou medikaci, psychologickou podporu, skupinové i individuální terapeutické programy a spolupráci s dalšími odborníky. Důležitou součástí je také příprava na návrat domů a doporučení následné ambulantní péče. Na psychiatrické oddělení se dostávají lidé různého věku i životních osudů. Psychické onemocnění není známkou slabosti, ale zdravotním problémem, který si zaslouží stejnou pé...

  Na doporučení jsem začala koukat na drama It's Okay to Not Be Okay (Je v pořádku nebýt v pořádku), v českém překladu Dotkni se mých ran. Drama jsem objevila na začátku roku. Tohle je ale skvost. Žena s poruchou osobnosti píše knihy pro děti a v dospělosti se znovu setká se svou láskou z dětství. On pracuje jako ošetřovatel na psychiatrii, má autistického bratra a ona? Je sama sebou. Plně.

  Zdravé hranice, sebejistota nebo radost vyvolávají dnes více závisti než majetek. Jenže přesně o tom se nemluví. Zametáme ji často i sami před sebou. Co dělat, když nám dojde, jak nám samotným otravuje život? A co dělat, když jsme objektem závisti?

  Přežít pokus o sebevr*aždu neznamená, že všechny problémy zmizí. Pro mnoho lidí naopak začíná velmi náročné období plné emocí, nejistoty a hledání nové cesty. Často přichází silný pocit studu, viny nebo strachu z reakcí okolí. Někteří lidé mají obavy vrátit se domů, do práce nebo mezi přátele. Jiní cítí úlevu, že dostali druhou šanci. Každý tento prožitek je jiný a neexistuje jediná správná reakce. Po pokusu o sebevr*aždu bývá důležitá odborná pomoc. Psychiatr, psycholog nebo psychoterapeut mohou pomoci pochopit, co člověka k tak zoufalému kroku přivedlo, a společně hledat způsoby, jak podobné situaci v budoucnu předcházet. Součástí léčby může být také správně nastavená medikace a podpora rodiny. Uzdravení nebývá rychlé. Jsou lepší i horší dny. Důležité je vědět, že přežití není selhání. Je to příležitost začít znovu a postupně budovat život, který bude snesitelnější a bezpečnější. Pokud jste pokus o sebevr*aždu sami zažili, pamatujte, že nejste sami. Mnoho lidí prošlo podobnou z...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejnáročnější duševní onemocnění. Přesto dnes víme, že rozhodně není beznadějná. Díky moderním léčebným postupům se velké části pacientů podaří dosáhnout výrazného zlepšení kvality života. Základem léčby je dlouhodobá psychoterapie. Nejlepších výsledků dosahují metody zaměřené na regulaci emocí, zvládání krizových situací a budování zdravých vztahů. Léky mohou pomoci zmírnit některé příznaky, například úzkost, depresi nebo nespavost, samotnou poruchu osobnosti ale nevyléčí. Výzkumy ukazují, že při pravidelné léčbě a aktivní spolupráci většina pacientů během několika let zaznamená výrazné zmírnění příznaků. Postupně ubývá impulzivního chování, sebepoškozování i častých emočních výkyvů. Mnoho lidí je schopno studovat, pracovat, navazovat stabilní vztahy a vést plnohodnotný život. Léčba však vyžaduje trpělivost. Zlepšení obvykle nepřichází během několika týdnů, ale je výsledkem dlouhodo...

  Psychiatrické oddělení Krajské nemocnice Liberec je klíčovým pracovištěm pro péči o dospělé pacienty s duševními onemocněními v Libereckém kraji. Poskytuje komplexní diagnostiku, ambulantní i lůžkovou léčbu a pomáhá lidem, kteří se potýkají například s depresemi, úzkostnými poruchami, bipolární poruchou, schizofrenií nebo závislostmi. Součástí péče jsou také akutní hospitalizace v případech, kdy je nutný rychlý zásah odborníků. Léčba není založena pouze na podávání léků. Velký důraz je kladen také na psychoterapii, psychoedukaci, pracovní terapii, relaxační techniky, arteterapii či canisterapii. Cílem je stabilizovat psychický stav pacienta a podpořit jeho návrat do běžného života. Na péči spolupracují psychiatři, psychologové, zdravotní sestry, sociální pracovníci i další odborníci. Nemocnice provozuje také specializované ambulance a poradny, například pro pacienty s psychotickými poruchami nebo poruchami nálady. Díky tomu může nabídnout dlouhodobou následnou péči i po ukončení ...

  Umělá inteligence rychle proniká i do psychoterapie. Lidé se běžně radí s chatboty o svých starostech, ale pak se zdráhají přiznat to psychoterapeutovi. Mají pocit, že ho podvádějí. A psychoterapeuti? Mnozí z nich doufají, že k nim s tím klient nepřijde, protože nevědí, jak o tom s ním mluvit. „Nejsou na to připraveni. Řekla bych, že náš obor trošku zaspal,“ říká rodinná terapeutka Tereza Komárková z kliniky Neocentrum v Praze.

  Možná to znáte z vlastní zkušenosti, když bojujete s úzkostí, může se k ní časem přidat i deprese. Podle statistik z roku 2018 navíc platí, že více než polovina lidí, kterým je diagnostikována jedna psychiatrická porucha, se během života dočká druhé nebo třetí diagnózy. Celých 41 % lidí pak splní kritéria dokonce pro čtyři a více poruch.

  Duševní onemocnění bývá často spojeno s pocitem osamělosti. Mnoho lidí má dojem, že jejich prožívání nikdo nechápe. Právě proto mají osobní příběhy a zkušenosti tak velkou sílu. Když člověk otevřeně popíše svůj boj s depresí, úzkostí, panickou poruchou nebo hraniční poruchou osobnosti, může tím dodat odvahu někomu, kdo právě prožívá totéž. Zjištění, že podobné pocity zažil i někdo jiný a dokázal je zvládnout, přináší naději. Každý příběh je jiný. Někdo našel cestu díky psychoterapii, jinému pomohla správně nastavená léčba, podpora rodiny nebo skupinová terapie. Neexistuje jediný správný návod, ale zkušenosti druhých mohou být inspirací a ukázat, že změna je možná. Stejně důležité je vědět, že uzdravení nebývá přímá cesta. Přicházejí lepší i horší období, někdy i návraty potíží. To ale neznamená selhání. Je to přirozená součást procesu, který vyžaduje čas, trpělivost a podporu. Sdílením vlastních zkušeností zároveň pomáháme bourat předsudky. Duševní nemoc není známkou slabosti ani...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejnáročnější duševní onemocnění. Přesto prognóza není zdaleka tak beznadějná, jak se může na první pohled zdát. Mnoho pacientů zažívá silné výkyvy emocí, impulzivní chování, intenzivní strach z opuštění nebo pocit vnitřní prázdnoty. Bez léčby mohou tyto obtíže výrazně ovlivňovat vztahy, zaměstnání i celkovou kvalitu života. Dobrou zprávou ale je, že při správné léčbě dochází u velké části pacientů k výraznému zlepšení. Nejúčinnější je kombinace psychoterapie, případně vhodně zvolené medikace ke zmírnění doprovodných obtíží, jako jsou úzkosti nebo deprese. Velmi dobrých výsledků dosahuje zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí lépe zvládat emoce, stres i mezilidské vztahy. Léčba však vyžaduje čas, trpělivost a aktivní spolupráci. Zlepšení obvykle nepřijde během několika týdnů, ale v průběhu měsíců až let. Mnoho lidí s hraniční poruchou osobnosti přesto postupně dosá...

  Duševní onemocnění si nevybírají podle věku ani životní situace. Pokud se psychické obtíže stanou natolik závažnými, že je nelze zvládnout ambulantně, může být vhodným řešením hospitalizace na psychiatrickém oddělení. Jejím cílem není člověka izolovat, ale pomoci mu vrátit se zpět do běžného života. Nemocnice Jablonec nad Nisou zajišťuje psychiatrickou péči především pro pacienty z Jablonecka a okolí. Léčí se zde lidé s depresí, úzkostnými poruchami, psychózami, bipolární poruchou, závislostmi i dalšími duševními onemocněními. Péče je vždy přizpůsobena individuálním potřebám pacienta a zahrnuje kombinaci farmakoterapie, psychoterapie, podpůrných aktivit i sociálního poradenství. Mnoho lidí má z psychiatrického oddělení obavy. Ve skutečnosti však nejde o místo trestání ani beznaděje. Zdravotnický tým tvořený psychiatry, psychology, zdravotními sestrami a dalšími odborníky pomáhá pacientům zvládnout akutní krizi, stabilizovat jejich stav a připravit je na návrat do běžného života. ...

  Psychiatrická léčebna ve Šternberku otevřela ve čtvrtek 25. června zrekonstruované akutní oddělení. Po rozsáhlé modernizaci vzniklo pro pacienty i zdravotnický personál výrazně kvalitnější a důstojnější zázemí.

  Můžeme v mozku sériových vrahů či obecně psychicky narušených jedinců najít určité anomálie? To se v roce 2005 pokoušel zjistit neurovědec James Fallon. Výsledek studie ho ale moc nepotěšil.

  Psychoterapie je dnes běžnou součástí léčby mnoha psychických obtíží. Přesto kolem ní koluje řada mýtů, které mohou lidi odradit od vyhledání pomoci. Nejčastějším omylem je přesvědčení, že psychoterapie je jen pro „blázny“. Ve skutečnosti ji využívají lidé s úzkostmi, depresemi, hraniční poruchou osobnosti, po traumatických událostech i ti, kteří chtějí lépe zvládat stres nebo zlepšit vztahy. Dalším mýtem je, že terapeut za klienta vyřeší jeho problémy. Psychoterapie však není o rozdávání rad. Terapeut pomáhá člověku porozumět vlastním emocím, myšlenkám a chování a společně hledají cestu ke změně. Aktivní spolupráce klienta je proto nezbytná. Mnozí také věří, že několik sezení stačí k úplnému uzdravení. Délka terapie je ale individuální. Někomu pomůže krátkodobá intervence, jiný potřebuje měsíce či roky pravidelné práce na sobě. Objevuje se i názor, že mluvení o problémech člověka jen více rozruší. Ve skutečnosti bezpečné prostředí umožňuje emoce zpracovat a postupně je lépe zvlá...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, je stále obklopena řadou mýtů. Ty mohou vést k nepochopení, odsuzování i pozdnímu vyhledání odborné pomoci. Pojďme si připomenout ty nejčastější. Mýtus 1: Lidé s hraniční poruchou jsou jen přecitlivělí. Ve skutečnosti jde o závažné psychické onemocnění. Silné emoce, strach z opuštění nebo impulzivní chování nejsou otázkou slabé vůle. Mýtus 2: Nedá se léčit. To není pravda. Díky psychoterapii, vhodně nastavené medikaci a dlouhodobé odborné péči může mnoho lidí dosáhnout výrazného zlepšení a vést plnohodnotný život. Mýtus 3: Každý člověk s touto diagnózou manipuluje. Za zdánlivě manipulativním chováním se často skrývá obrovská bolest, strach z odmítnutí nebo zoufalá snaha udržet si vztahy. Mýtus 4: Lidé s hraniční poruchou nemohou mít zdravé vztahy. Mohou. Vyžaduje to však práci na sobě, podporu okolí a ochotu učit se zvládat emoce i konflikty. Mýtus 5: Je to jen špatná povaha. Hraniční porucha osobnosti je ...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Tábor poskytuje péči lidem, kteří procházejí psychickými obtížemi a potřebují odbornou pomoc v bezpečném prostředí. Hospitalizace zde není trestem ani známkou selhání, ale příležitostí ke stabilizaci zdravotního stavu a návratu do běžného života. Na oddělení se léčí pacienti s úzkostnými poruchami, depresemi, psychózami, bipolární poruchou, ale také lidé v akutní psychické krizi. Léčba je vždy individuální a kombinuje správně nastavenou medikaci, psychoterapii, rozhovory s odborníky i další terapeutické aktivity. Součástí péče je také spolupráce s rodinou, pokud si to pacient přeje. Mnoho lidí má z psychiatrického oddělení obavy kvůli předsudkům nebo zkušenostem z filmů. Skutečnost je však jiná. Moderní psychiatrie se zaměřuje především na respekt, důstojnost a partnerský přístup k pacientovi. Cílem není člověka omezovat, ale pomoci mu znovu získat psychickou rovnováhu. Délka hospitalizace se liší podle závažnosti obtíží. Někdo potřebuje jen někol...

  Více než dvacet let bojovala s depresemi, úzkostmi a hledáním cesty, jak se uzdravit. Dnes stojí v čele nadačního fondu PSYRES, který pomáhá financovat výzkum psychedelik v České republice. Jana Bednářová byla hostem pořadu ScienceLab na platformě FocusOn, kde otevřeně popsala svůj osobní příběh, současný stav výzkumu psychedelik i důvody, proč může být právě psilocybin jednou z největších nadějí pro pacienty, kterým běžná léčba nepomáhá.

  Že je pohyb pro tělo naprosto klíčový, už víme dlouho. Data nyní ukázala, že je vhodný také jako součást léčby deprese. U francouzských pacientů s těžší depresí přinesl desetitýdenní program, zaměřený na chůzi s hůlkami, rychlé zlepšení bez zdravotních komplikací.

  Psychiatrické nemocnice jsou stále obestřeny řadou předsudků. Mnoho lidí si je představuje podle filmů – jako temná místa plná nebezpečí a beznaděje. Skutečnost je ale úplně jiná. Nejčastějším mýtem je, že do psychiatrické nemocnice patří jen „blázni“. Ve skutečnosti zde podstupují léčbu lidé s depresemi, úzkostnými poruchami, panickými atakami, schizofrenií, bipolární poruchou i dalšími psychickými obtížemi. Jde o běžná onemocnění, která mohou potkat kohokoli. Další rozšířený mýtus tvrdí, že pacienti jsou neustále připoutaní nebo pod silnými léky. Moderní psychiatrie používá omezovací prostředky pouze ve výjimečných situacích, kdy je ohrožen život nebo zdraví pacienta či jeho okolí. Cílem léčby není člověka „utlumit“, ale stabilizovat jeho stav a pomoci mu vrátit se do běžného života. Lidé se také často bojí, že pobyt v psychiatrické nemocnici znamená konec normálního života. Opak je pravdou. Hospitalizace bývá pro mnoho pacientů důležitým krokem k uzdravení. Kromě medikace se z...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je onemocnění charakteristické především extrémní nestabilitou emocí. Radost se může během několika minut změnit v hluboký smutek, klid vystřídá vztek a pocit bezpečí nahradí strach z opuštění. Právě proto je stabilizace emocí jedním z hlavních cílů léčby. Prvním krokem je pochopit, že emoce nejsou nepřítel. Jsou přirozenou součástí našeho života. U lidí s hraniční poruchou osobnosti však bývají mnohem intenzivnější a trvají déle. Naučit se je rozpoznat, pojmenovat a zvládat je proto zásadní. Velmi dobrých výsledků dosahuje dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí dovednosti zvládání krizových situací, regulace emocí, všímavosti i zdravější komunikace s okolím. V některých případech může léčbu doplnit také vhodně nastavená medikace, která pomáhá zmírnit doprovodné příznaky, například úzkosti, deprese nebo impulzivitu. Ke stabilizaci emocí přispívá také pravidelný spánek, dostatek pohyb...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice České Budějovice poskytuje odbornou péči lidem, kteří se potýkají s duševními obtížemi různého charakteru. Léčí pacienty s depresí, úzkostnými poruchami, bipolární poruchou, schizofrenií, psychózami i dalšími psychiatrickými onemocněními. Pomoc zde nacházejí také lidé v akutních psychických krizích, kdy je potřeba rychlá a odborná intervence. Součástí léčby je nejen správně nastavená farmakoterapie, ale také psychoterapie, podpůrné rozhovory, rehabilitační aktivity a spolupráce s dalšími odborníky. Cílem není pouze zmírnit příznaky nemoci, ale pomoci pacientům vrátit se zpět do běžného života, práce i rodinného prostředí. Hospitalizace na psychiatrickém oddělení bývá pro mnoho lidí spojena se strachem a obavami. Ve skutečnosti je však pobyt na oddělení především bezpečným prostředím, kde může pacient získat potřebnou léčbu, odpočinek i podporu. Moderní psychiatrie staví na respektu, důstojnosti a individuálním přístupu ke každému člověku. Pokud se...

  Proč někteří lidé s psychózou odmítají léčbu a tvrdí, že jsou v pořádku? Moderní neurověda nabízí překvapivou odpověď. Může za tím být anosognózie, porucha, při které mozek nedokáže rozpoznat vlastní nemoc.

  Jednu dobu byl každý partner po hádce narcis, všichni jsme měli ADHD, předtím se řešily rodinné konstelace, vnitřní dítě nebo jezdilo na pobyt ve tmě. V psychologii a psychiatrii, tak jako v každém oboru, se objevují populární témata a pojmy, kterým propadnou laici i část odborné obce. „Vždycky budou nějaké trendy, které přitáhnou pozornost, na tom ještě není nic špatného. V současnosti je to návrat psychedelik, například ketaminové terapie,“ popisuje psycholog a odborník na seberozvoj Dalibor Špok. Kdy se z relativně neškodné módy stane ideologie, která vlastně účinné léčbě nebo seberozvoji stojí v cestě? A čím veřejnou debatu zanáší takzvaný smart populism?

  Vláda schválila Národní akční plán pro duševní zdraví na roky 2026 až 2030. Materiál na vládu předložil předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a národní koordinátorka politiky duševního zdraví Dita Protopopová, vyplývá ze zveřejněných výsledků pondělního jednání. ČR má už nyní takový dokument pro duševní zdraví na roky 2020 až 2030, tehdejší Babišova vláda ho přijala v říjnu 2019.

  Schizofrenie patří mezi nejvíce nepochopená duševní onemocnění. Filmy a média často vytvářejí zkreslený obraz, který vede ke strachu a stigmatizaci. Pojďme si vyvrátit nejčastější mýty. Mýtus 1: Schizofrenie znamená rozdvojenou osobnost. Ne. Schizofrenie není porucha více osobností. Jde o závažné onemocnění mozku, které může ovlivňovat vnímání reality, myšlení, emoce i chování. Mýtus 2: Lidé se schizofrenií jsou nebezpeční. Ve skutečnosti je většina lidí se schizofrenií spíše ohrožena okolím než naopak. Pokud se nemoc správně léčí, riziko agresivního chování je velmi nízké. Mýtus 3: Schizofrenie se nedá léčit. Přestože zatím neexistuje úplné vyléčení, moderní psychiatrie nabízí účinnou léčbu. Kombinace léků, psychoterapie a psychosociální podpory umožňuje mnoha lidem studovat, pracovat i vést spokojený život. Mýtus 4: Halucinace mají všichni pacienti. Halucinace jsou časté, ale nejsou přítomné u každého. Někteří lidé mají převážně bludy, jiní potíže s emocemi, motivací nebo soust...

  Hraniční porucha osobnosti (HPO), někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, patří mezi nejnáročnější psychická onemocnění. Ne proto, že by byla nevyléčitelná, ale protože zasahuje emoce, vztahy, sebepojetí i schopnost zvládat každodenní život. Dobrou zprávou je, že správná léčba dokáže většině pacientů výrazně pomoci. Jak dlouho léčba trvá? Jednoduchá odpověď neexistuje. U některých lidí dochází k výraznému zlepšení během jednoho až dvou let intenzivní psychoterapie. Jiní potřebují pět i více let pravidelné odborné péče. Záleží na závažnosti obtíží, přítomnosti dalších psychických onemocnění, motivaci pacienta i kvalitě terapeutického vztahu. Základem léčby není medikace, ale psychoterapie. Mezi nejúčinnější metody patří dialekticko-behaviorální terapie (DBT), terapie zaměřená na mentalizaci (MBT) nebo schématerapie. Léky mohou zmírnit některé příznaky, například úzkost, depresi či impulzivitu, samotnou poruchu osobnosti ale nevyléčí. Výzkumy ukazují, že přibližně u většiny ...

  Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Ostrava patří mezi nejvýznamnější psychiatrická pracoviště v České republice. Poskytuje komplexní péči dospělým, dětem i dospívajícím s širokým spektrem duševních onemocnění – od úzkostných a depresivních poruch přes bipolární afektivní poruchu až po schizofrenii, poruchy osobnosti či závislosti. Velkou předností kliniky je multidisciplinární přístup. Na léčbě se podílejí psychiatři, psychologové, zdravotní sestry, sociální pracovníci, ergoterapeuti, fyzioterapeuti i další odborníci. Cílem není pouze zmírnit příznaky nemoci, ale pomoci pacientovi vrátit se do běžného života a zlepšit jeho celkovou kvalitu. Součástí pracoviště jsou psychiatrické ambulance, denní stacionář i lůžková oddělení. Klinika nabízí také specializovanou péči v oblasti dětské a dorostové psychiatrie, gerontopsychiatrie, adiktologie nebo sexuologie. K moderním metodám léčby patří například repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), která může být vhodnou v...

  Dětský psycholog Václav Mertin (působí na katedře psychologie Filozofické fakulty UK) nevidí mobil v rukou dětí jen jako ďáblův nástroj. Jeho pohled vyplývající z dlouholeté poradenské praxe je založený na zdravé selské úvaze. „S mobily je to jako se vším: jsou dobrý pomocník, ale špatný pán," je přesvědčený psycholog.

  Metaanalýza zveřejněná v prestižním lékařském časopise zpochybňuje silná tvrzení o účinku dietních změn na duševní zdraví. Efekt existuje, ale je malý a spojený s nízkou věrohodností důkazů.