Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti patří mezi psychické poruchy, které výrazně ovlivňují prožívání emocí, vztahy i pohled člověka na sebe samotného. Někteří lidé ji označují jako „rakovinu duše“, protože dokáže dlouhodobě ničit vnitřní klid, sebevědomí i schopnost cítit bezpečí. Jednou z nejdůležitějších cest ke zlepšení je přitom sebereflexe. Sebereflexe znamená schopnost podívat se na vlastní myšlenky, emoce a reakce s určitou mírou odstupu. U hraniční poruchy osobnosti to bývá velmi obtížné, protože emoce mohou být extrémně silné a rychle se měnit. Člověk může v jednu chvíli někoho idealizovat a krátce poté mít pocit hlubokého zklamání nebo odmítnutí. Právě zde začíná důležitá práce. Nejde o to obviňovat se za své reakce, ale postupně pochopit, co je spouští. Proč určitá slova tolik bolí? Proč některé situace vyvolají strach z opuštění? Proč někdy člověk reaguje mnohem silněji, než by sám chtěl? Sebereflexe pomáhá vytvořit prostor mezi emocí a reakcí. Člověk se postupně učí poznat své...

  Závislost není pouze problémem jednotlivce. Často zasahuje vztahy, rodinu, práci i schopnost člověka žít běžný život. Právě proto vznikla terapeutická komunita Sejřek, která nabízí dlouhodobou pomoc lidem se závislostním chováním a těm, kteří chtějí svůj život skutečně změnit. Terapeutická komunita funguje jinak než klasická léčba založená pouze na krátkodobém pobytu nebo medikaci. Základem je každodenní společný život, pravidelný režim, odpovědnost a práce na vlastním chování. Člověk se zde neučí pouze abstinovat, ale především pochopit příčiny svých problémů a postupně vytvářet nové životní návyky. Komunita Sejřek staví na principu, že změna nevzniká jedním rozhodnutím, ale dlouhodobým procesem. Klienti se zapojují do běžného chodu komunity, pracují na vztazích s ostatními a získávají zkušenost, že mohou převzít odpovědnost za svůj život. Velkou roli hraje také skupinová terapie. Setkání s lidmi, kteří procházejí podobnou zkušeností, pomáhá překonávat stud, izolaci a pocit selh...

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Ne proto, že by byla nevyléčitelná, ale protože dokáže zasáhnout téměř všechny oblasti života. Emoce přicházejí ve vlnách, vztahy bývají bouřlivé a člověk často neví, kdo vlastně je. Přesto lze postupně získat větší stabilitu. Prvním krokem je přijmout, že emoce nejsou nepřítel. U lidí s hraniční poruchou osobnosti bývají intenzivnější než u většiny populace. Cílem proto není emoce potlačit, ale naučit se je zvládat tak, aby neřídily každé rozhodnutí. Velkou pomocí je pravidelný denní režim. Dostatek spánku, pravidelné jídlo, pohyb a omezení alkoholu či drog mohou výrazně snížit emoční výkyvy. Stejně důležité je naučit se rozpoznat situace, které spouštějí silné reakce, a hledat zdravější způsoby, jak na ně odpovědět. Zásadní roli hraje psychoterapie. Zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT) učí dovednosti, jako je zvládání stresu, regulace emocí nebo budování zdravých vztahů. U některých lidí mohou být ...

  Terapeutická komunita Němčice je zařízení zaměřené na pomoc lidem, kteří se potýkají se závislostmi nebo dlouhodobými psychickými obtížemi. Jejím cílem není pouze zvládnutí akutních problémů, ale především změna životního stylu, myšlení a vztahů, které vedly ke vzniku potíží. Základem léčby je život v komunitě. Klienti společně sdílejí každodenní povinnosti, účastní se skupinových terapií, individuálních rozhovorů i pracovních aktivit. Právě běžné situace často odhalí zažité vzorce chování, které si člověk sám neuvědomuje. Díky zpětné vazbě od terapeutů i ostatních klientů má možnost začít jednat jinak. Pobyt v terapeutické komunitě vyžaduje čas, trpělivost a ochotu přijmout odpovědnost za vlastní život. Změna nepřichází ze dne na den, ale postupnými kroky. Mnozí klienti si zde poprvé uvědomí, jak důležitou roli hrají důvěra, otevřenost a schopnost zvládat emoce bez útěku k návykovým látkám nebo jinému destruktivnímu chování. Léčba nekončí odchodem z komunity. Důležitou součástí ...

  Let do kosmu vypadá pro nezúčastněné jako skvělý zážitek. Jak při něm dostává lidská psychika zabrat, si popíšeme i v rámci seriálu Česká cesta do vesmíru. „Viděl jsem chladnou, temnou, černou prázdnotu. Nepodobala se žádné černi, jakou lze spatřit na Zemi. Byla hluboká, pohlcující, všudypřítomná. Obrátil jsem se zpět a viděl jsem zakřivení Země, béžovou barvu pouště, bělobu mraků a modř oblohy.

  Může trauma zvýšit riziko psychózy? Moderní výzkumy naznačují, že mezi traumatickými zkušenostmi a psychotickými poruchami existuje složitá souvislost. Odborníci dnes stále častěji zkoumají, jak životní události ovlivňují vznik psychóz.

  Stres je přirozenou součástí života. Krátkodobě nám pomáhá zvládat náročné situace, zlepšuje soustředění a připravuje tělo na rychlou reakci. Problém nastává ve chvíli, kdy stres trvá týdny, měsíce nebo dokonce roky. Tehdy se z užitečného pomocníka stává vážné zdravotní riziko. Nebezpečný stres se často projevuje neustálou únavou, nespavostí, podrážděností, ztrátou radosti ze života nebo potížemi se soustředěním. Přidat se mohou bolesti hlavy, zad, vysoký krevní tlak, zažívací obtíže nebo oslabená imunita. Mnoho lidí si těchto příznaků dlouho nevšímá a považuje je za běžnou součást každodenního života. Varovným signálem je také to, když stres začíná ovlivňovat vztahy, pracovní výkon nebo vede k úniku k alkoholu, cigaretám či jiným návykovým látkám. Dlouhodobě zvýšená hladina stresových hormonů může přispět k rozvoji úzkostných poruch, depresí i dalších psychických onemocnění. Pokud máte pocit, že stres přestáváte zvládat, není ostuda vyhledat pomoc. Rozhovor s psychologem nebo ps...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako rakovinu duše, často výrazně narušuje sebevědomí. Člověk může mít pocit, že není dost dobrý, nezaslouží si lásku nebo že každá chyba potvrzuje jeho vlastní bezcennost. Tyto myšlenky ale nejsou realitou – jsou součástí onemocnění. Posilování sebevědomí nezačíná velkými úspěchy, ale drobnými každodenními kroky. Pomáhá ocenit i malé pokroky, například zvládnutý pracovní den, překonaný strach nebo klidně vyřešený konflikt. Každý podobný okamžik je důkazem, že člověk dokáže růst. Důležité je také přestat se neustále srovnávat s ostatními. Lidé s hraniční poruchou osobnosti bývají na sebe mimořádně přísní a často přehlížejí své silné stránky. Zapisování vlastních úspěchů, pozitivních vlastností nebo pochval od okolí může postupně změnit způsob, jakým sami sebe vnímají. Velkou roli hraje psychoterapie, která pomáhá rozpoznat zkreslené myšlenkové vzorce a nahradit je realističtějším pohledem na sebe sama. Stejně důleži...

  Když se řekne péče o duševní zdraví, většina lidí si představí psychiatra nebo psychologa. Méně známou, ale mimořádně důležitou roli hraje Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Jde o špičkové české pracoviště, které propojuje vědecký výzkum s péčí o pacienty a hledá nové cesty k léčbě psychických onemocnění. NUDZ sídlí v Klecanech u Prahy a zaměřuje se na výzkum depresí, úzkostných poruch, schizofrenie, bipolární poruchy, závislostí i dalších duševních onemocnění. Odborníci zde zkoumají fungování mozku, genetické vlivy i možnosti moderní léčby. Díky tomu se poznatky z laboratoří postupně dostávají do běžné klinické praxe. Ústav se věnuje také prevenci a destigmatizaci psychických onemocnění. Prostřednictvím vzdělávacích projektů a osvětových kampaní pomáhá veřejnosti lépe porozumět duševním potížím a bořit předsudky, které pacientům často ztěžují život. Pro mnoho lidí představuje NUDZ naději. Nabízí možnost zapojit se do výzkumných studií, podílí se na vývoji inovativních terape...

  Dosavadní výzkumy ukazují, že některá psychedelika mohou výrazně zmírnit příznaky duševních onemocnění, a to někdy už po jediné dávce podané v rámci odborně vedené terapie. Již dříve jsme vás informovali například o velmi slibných výsledcích pilotní studie, která kombinuje psilocybin s kognitivně-behaviorální terapií. 

  Dlouhá léta se narcismus měřil prostřednictvím rozsáhlého dotazníku. Až jednou psychologové sáhli po jiném přístupu: zeptali se rovnou. A světe div se, ono to funguje.

  Dnešní svět nás často nutí být neustále výkonní. Práce, rodina, povinnosti, sociální sítě i neustálá dostupnost vytvářejí dojem, že zpomalit znamená selhat. Jenže lidská psychika není stroj. Pokud dlouhodobě funguje na plný výkon bez dostatečného odpočinku, přichází psychická únava. Ta se nemusí projevit jen vyčerpáním. Často se objevuje podrážděnost, ztráta motivace, problémy se soustředěním, horší paměť nebo pocit, že člověka netěší ani věci, které měl dříve rád. Někteří lidé mají pocit vnitřní prázdnoty, jiní trpí úzkostí nebo poruchami spánku. Organismus tím dává jasně najevo, že potřebuje zpomalit. Řešením není pouze delší dovolená. Důležité je zařadit pravidelný odpočinek každý den. Krátké přestávky během práce, omezení času na mobilním telefonu, kvalitní spánek, pohyb nebo chvíle bez jakýchkoliv povinností pomáhají psychice obnovit síly. Stejně důležité je naučit se říkat „ne“ a nepřijímat více závazků, než zvládneme. Pokud psychická únava přetrvává týdny nebo měsíce a zač...

  Jedním z nejbolestivějších projevů hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je nejistá nebo nestabilní identita. Člověk často neví, kdo vlastně je, jaké má hodnoty, co od života očekává nebo kam směřuje. Jeho názory, cíle i vztahy se mohou měnit velmi rychle, což přináší nejistotu a silné emocionální utrpení. Budování vlastní identity je proto důležitou součástí léčby. Nejde o to vytvořit si dokonalý obraz sebe sama, ale postupně objevovat své skutečné hodnoty, zájmy a silné stránky. Pomáhá pravidelné zapisování myšlenek, stanovování malých dosažitelných cílů nebo vědomé vnímání situací, ve kterých se člověk cítí přirozeně a autenticky. Velkou roli hraje také psychoterapie. Ta pomáhá rozpoznat vzorce chování vzniklé často již v dětství a učí člověka oddělit vlastní identitu od okamžitých emocí nebo názorů druhých lidí. Díky tomu se postupně zvyšuje pocit vnitřní stability. Důležité je přijmout, že budování identity není otázkou několi...

  Psychiatrická léčebna Jemnice patří mezi zdravotnická zařízení, která poskytují specializovanou péči lidem s duševními onemocněními. Hospitalizace zde může být doporučena pacientům s těžkými depresemi, úzkostnými poruchami, psychózami, závislostmi nebo jinými psychickými obtížemi, které již nelze bezpečně zvládat pouze ambulantně. Mnoho lidí se pobytu na psychiatrickém oddělení obává. Ve skutečnosti však nejde o trest ani selhání, ale o možnost získat intenzivní léčbu, stabilizovat psychický stav a vytvořit prostor pro návrat do běžného života. Součástí péče bývá psychiatrická léčba, psychoterapie, pracovní terapie i podpora při zvládání každodenních činností. Pokud člověk dlouhodobě trpí silnou úzkostí, depresí, ztrácí kontakt s realitou nebo se objevují myšlenky na sebepoškození či sebevraždu, je odborná pomoc naprosto zásadní. Včasná hospitalizace může zabránit dalšímu zhoršení zdravotního stavu a významně zvýšit šanci na úspěšné zotavení. Je důležité si uvědomit, že psychické...

  O poporodní depresi se nejčastěji hovoří v souvislosti s maminkami. Nové výzkumy ale ukazují, že nejde čistě o „ženskou“ diagnózu. Může totiž postihnout i novopečené otce a zůstat prakticky bez povšimnutí.

  Opuštěná sanatoria a staré léčebny rozeseté po české krajině lákají milovníky urbexu i záhad. Proč tato místa dodnes vyvolávají mráz po zádech?

  Stres není jen nepříjemný pocit. Pokud trvá týdny, měsíce nebo dokonce roky, může postupně změnit způsob, jakým člověk přemýšlí, cítí i jedná. To, co okolí často označuje za „změnu povahy“, bývá ve skutečnosti důsledkem dlouhodobého psychického přetížení. Člověk, který býval trpělivý a společenský, se může stát podrážděným, uzavřeným nebo nedůvěřivým. Mozek ve stresu neustále vyhodnocuje možné hrozby, a proto reaguje citlivěji na kritiku, konflikty i běžné životní situace. Častěji se objevují výbuchy emocí, únava, ztráta zájmů nebo pocit, že nic nemá smysl. Dlouhodobý stres také zhoršuje schopnost soustředění a rozhodování. Lidé bývají impulzivnější nebo naopak nerozhodní. Mohou se vyhýbat kontaktu s ostatními, protože už nemají dostatek psychické energie. V některých případech se přidávají úzkosti, deprese nebo se zhoršují projevy hraniční poruchy osobnosti, někdy označované jako „rakovina duše“. Dobrou zprávou je, že tyto změny nemusí být trvalé. Pokud člověk začne řešit příčin...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako rakovina duše, přináší mimořádně intenzivní prožívání emocí. Právě proto mohou být konflikty pro člověka s touto diagnózou velmi bolestivé. I drobná neshoda může vyvolat silný pocit odmítnutí, opuštění nebo bezmoci, což vede k prudkým reakcím, kterých může později litovat. Prvním krokem ke zvládnutí konfliktu je rozpoznat okamžik, kdy emoce začínají přebírat kontrolu. Pokud cítíte, že ve vás roste vztek nebo zoufalství, zkuste rozhovor na chvíli přerušit. Několik minut klidu, hluboké dýchání nebo krátká procházka mohou zabránit tomu, aby se situace ještě více vyhrotila. Důležité je také naučit se mluvit o svých pocitech místo obviňování druhých. Věta „Cítím se zraněný“ bývá mnohem účinnější než „Ty za všechno můžeš“. Otevřená komunikace pomáhá druhé straně lépe porozumět tomu, co skutečně prožíváte. Velkou pomocí je psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí zvládat silné emoce, zlepšovat vzta...

  Vyhledat pomoc při psychických obtížích není známkou slabosti, ale odvahy. Jedním ze zařízení, které se zaměřuje na léčbu závislostí a psychických problémů, je Sanatorium Topas ve Škvorci. Nabízí odbornou péči lidem, kteří se potýkají například se závislostí na alkoholu, lécích nebo jiných návykových látkách. Součástí léčby bývá také podpora pacientů s úzkostmi, depresivními stavy nebo dalšími psychickými obtížemi, které se závislostí často souvisejí. Léčba se neomezuje pouze na zvládnutí abstinence. Důležitou součástí je individuální i skupinová psychoterapie, nácvik zvládání stresových situací a hledání příčin, které vedly ke vzniku problémů. Pacienti se učí rozpoznávat rizikové situace, pracovat se svými emocemi a budovat zdravější životní návyky. Velkou výhodou je komplexní přístup. Na péči se podílí lékaři, psychologové, terapeuti i další odborníci. Díky jejich spolupráci vzniká léčebný plán přizpůsobený potřebám každého člověka. Je důležité si uvědomit, že uzdravení nepřich...

  Psychóza může skončit, ale některé její následky přetrvávají. Mnoho pacientů po odeznění akutní epizody popisuje problémy s pamětí, soustředěním nebo rychlostí myšlení. Odborníci tento fenomén označují jako kognitivní deficit.

  "Rozhodla jsem se, že se tou nemocí nenechám ovládat," říká herečka a zpěvačka Iva Pazderková, která několik let bojuje s depresemi a panickou poruchou. O své nemoci hovoří otevřeně, aby tak pomohla vyvracet mýty o tom, že psychické nemoci nejsou opravdické nemoci.

  Termíny jsou běžnou součástí práce i osobního života. Samy o sobě nejsou problémem. Nebezpečné se stávají ve chvíli, kdy jich je příliš mnoho, navzájem si konkurují a člověk má pocit, že nestíhá vůbec nic. Vzniká chronický stres, který postupně ovlivňuje psychiku, výkon i zdraví. Pod tlakem blížícího se deadlinu mozek přechází do režimu přežití. Zhoršuje se soustředění, přibývá chyb, roste podrážděnost a člověk často odkládá úkoly právě proto, že jsou psychicky zahlcující. Paradoxně tak stres vede k ještě většímu skluzu. Dlouhodobé fungování v neustálém časovém presu může způsobit únavu, poruchy spánku, úzkosti nebo syndrom vyhoření. Typickým signálem je pocit, že i po splnění jednoho úkolu nepřichází úleva, protože už čeká další. Organismus tak zůstává ve stálém napětí. Pomoci může realistické plánování, rozdělení velkých úkolů na menší kroky a schopnost stanovit si priority. Neméně důležité je přijmout, že není možné zvládnout všechno dokonale a okamžitě. Krátké přestávky během...

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Nejde o odborný lékařský název, ale o přirovnání, které vystihuje, jak hluboce může toto onemocnění zasahovat do života člověka. Jedním z jeho nejčastějších příznaků je intenzivní úzkost, která dokáže během několika minut přerůst v pocit naprostého zoufalství. Důležité je vědět, že úzkost není nepřítel. Je to signál, že nervový systém je přetížený. Místo boje s ní se zkuste zaměřit na její postupné zklidnění. Pomoci může pomalé dýchání, krátká procházka, studená voda na zápěstí nebo soustředění na pět věcí, které právě vidíte kolem sebe. Tyto jednoduché techniky pomáhají vrátit pozornost do přítomného okamžiku. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často reagují velmi citlivě na odmítnutí, kritiku nebo pocit opuštění. Proto je důležité naučit se rozpoznat své spouštěče a včas si říct o podporu. Velkou roli hraje také pravidelný spánek, omezení alkoholu a dalších návykových látek a dodržování doporučené léčby. Nej...

  Když se řekne Apolinář, většina lidí si vybaví léčbu závislosti na alkoholu. Dnes je však Klinika adiktologie v Praze moderním pracovištěm, které pomáhá lidem se širokým spektrem závislostí – od alkoholu a drog až po patologické hráčství či další návykové formy chování. Její historie sahá až do roku 1948 a dodnes patří mezi nejvýznamnější centra léčby závislostí v České republice. Léčba zde nezačíná odsuzováním, ale snahou pochopit příčiny problému. Závislost totiž není jen otázkou vůle. Často souvisí s dlouhodobým stresem, psychickými obtížemi, traumatem nebo nezvládnutými emocemi. Proto se léčba opírá nejen o detoxifikaci, ale také o psychoterapii, skupinovou práci, rodinnou terapii a následnou podporu po ukončení hospitalizace. Velkou výhodou Apolináře je propojení léčebné péče s výzkumem a vzděláváním. Díky tomu se zde využívají moderní poznatky z oboru adiktologie a pacientům je poskytována komplexní péče podle aktuálních odborných doporučení. Vyhledat pomoc není známkou sla...

  , Sevřená hruď, bušící srdce, propocené ruce… Strach. Pocit, jako by vás pronásledovala smečka vlků a váš život visel na vlásku. Přitom vás čeká jen další den v práci. Proč někteří z nás trpí intenzivními úzkostmi a jak se s nimi vypořádat?

  Psychické potíže už nejsou v práci jen soukromým problémem jednotlivce. Stále víc zaměstnanců kvůli nim žádá o dlouhodobé volno a americké firmy, které ještě nedávno samy mluvily o duševním zdraví, najednou řeší, kdo za ně udělá práci.

  Občas je normální cítit únavu. Náročné období v práci, starosti doma nebo nedostatek spánku dokážou člověka vyčerpat. Pokud ale únava přetrvává týdny nebo měsíce, může jít o dlouhodobé přetížení, které si zaslouží pozornost. Prvním varovným signálem bývá pocit, že si ani po volném víkendu neodpočinete. Ráno vstáváte unavení a během dne máte problém se soustředěním. Přidává se zapomínání, časté chyby nebo pocit, že běžné úkoly vyžadují mnohem více energie než dříve. Dlouhodobé přetížení se neprojevuje jen psychicky. Objevit se mohou bolesti hlavy, napětí svalů, zažívací obtíže nebo častější nachlazení. Organismus je totiž pod trvalým stresem a postupně ztrácí schopnost regenerace. Mění se také chování. Někteří lidé jsou podráždění a výbušní, jiní se naopak uzavírají do sebe. Ztrácí zájem o koníčky, odkládají setkání s přáteli a mají pocit, že je všechno příliš vyčerpává. Největší chybou je přesvědčení, že stačí „zatnout zuby“. Dlouhodobé ignorování příznaků může vést až k úzkostem...

  Vztek patří mezi nejsilnější emoce, které lidé s hraniční poruchou osobnosti, někdy přezdívanou „rakovina duše“, prožívají. Často přichází náhle, s obrovskou intenzitou, a může během několika minut zničit vztahy, kterých si člověk ve skutečnosti velmi váží. Důležité je vědět, že vztek není selhání ani důkaz špatného charakteru. Je to signál, že psychika je přetížená. Prvním krokem je naučit se rozpoznat varovné příznaky. Zrychlený tep, napětí ve svalech, pocit nespravedlnosti nebo silná touha okamžitě reagovat bývají známkou, že se emoce vymykají kontrole. V takové chvíli pomáhá odejít z konfliktní situace, několikrát se zhluboka nadechnout nebo si dopřát krátkou procházku. Není to útěk, ale prevence. Velmi účinné je také pojmenovat své emoce. Místo myšlenky „všichni jsou proti mně“ si zkuste říct: „Cítím vztek, protože se bojím odmítnutí.“ Už samotné pojmenování emocí může snížit jejich intenzitu. Dlouhodobě pomáhá psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), k...

  Rozhodnutí nastoupit do léčby závislosti bývá jedním z nejtěžších okamžiků v životě. Přesto právě tento krok může znamenat začátek cesty zpět ke zdraví, vztahům i vlastní důstojnosti. Léčebna návykových nemocí v Nechanicích pomáhá lidem, kteří se potýkají se závislostí na alkoholu, drogách, lécích nebo hazardním hraní. Samotná léčba není jen o tom přestat užívat návykovou látku. Důležitou součástí je pochopení příčin závislosti. Mnoho pacientů se dlouhodobě potýká s úzkostmi, depresemi, traumaty nebo nízkým sebevědomím. Pokud se tyto problémy neřeší, hrozí návrat k závislosti i po úspěšné detoxifikaci. Součástí léčby bývá individuální i skupinová psychoterapie, nácvik zvládání stresových situací, práce s emocemi a hledání nových způsobů, jak zvládat každodenní život bez návykových látek. Velký význam má také podpora rodiny, která může výrazně přispět k dlouhodobému úspěchu léčby. Je důležité si uvědomit, že závislost není projevem slabé vůle. Jde o onemocnění, které vyžaduje odbo...

  Co když psychóza nezačíná bludy ani halucinacemi, ale ztrátou základního pocitu vlastního já? Fenomén self-disorder patří k nejzajímavějším a nejméně známým konceptům současné psychiatrie.

  Čekací lhůty na sezení s psychoterapeuty mohou být v řádu týdnů, ale i rok. I proto někteří nabízejí možnost probrat své potíže on-line. „Pro některé typy lidí to může vzbuzovat větší nedůvěru, ale pro jiné je to naopak. Tím, že jsou ve svém prostředí a můžou si třeba vypnout kameru a nikdo je neuvidí, to může vyvolat větší pocit bezpečí a nižší míru studu,“ říká psycholožka Zuzana Steigerwaldová.

  Rozhodování je běžnou součástí života. Někdy ale přijde období, kdy i drobná rozhodnutí působí jako obrovská zátěž. Co si obléct, kam zavolat nebo jak odpovědět na zprávu může vyvolat napětí, pochybnosti a strach z chyby. Tento stav se označuje jako stres z rozhodování. Mozek při každém rozhodnutí spotřebovává energii. Pokud jsme dlouhodobě ve stresu, nevyspalí nebo psychicky vyčerpaní, schopnost rozhodovat se klesá. Člověk začne všechno přehnaně analyzovat, vrací se k různým možnostem a hledá „dokonalé“ řešení, které ale často neexistuje. Výsledkem bývá odkládání rozhodnutí, pocit bezmoci a narůstající úzkost. Čím déle rozhodnutí odkládáme, tím větší význam mu přisuzujeme. Vzniká začarovaný kruh, který zvyšuje psychické napětí. Pomoci může pravidlo „dostatečně dobrého rozhodnutí“. Ne každá volba musí být perfektní. U méně důležitých věcí si dejte časový limit, například pět minut. U větších rozhodnutí si sepište výhody a nevýhody a poté si stanovte konkrétní termín, kdy se rozho...

  Jedním z nejtěžších příznaků hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé označují jako rakovinu duše, je chronický pocit vnitřní prázdnoty. Nejde o obyčejnou nudu ani smutek. Člověk může mít kolem sebe rodinu, přátele i zaměstnání, přesto má pocit, že uvnitř nic necítí nebo že mu chybí část vlastní identity. Právě tento pocit často vede k impulzivnímu chování. Někteří lidé vyhledávají rizikové situace, nadměrně utrácejí, užívají návykové látky nebo střídají vztahy ve snaze prázdnotu alespoň na chvíli zaplnit. Úleva však bývá krátkodobá a následně se pocit prázdnoty vrací ještě silnější. Důležitým krokem je naučit se prázdnotu nevnímat jako nepřítele, ale jako signál, že psychika potřebuje péči. Pomoci může pravidelný denní režim, vědomé zaměření na přítomný okamžik, tvořivé činnosti, pohyb nebo zapisování emocí do deníku. Velký význam má také psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí pracovat s emocemi a budovat stabilnější vztah k sobě samému. ...

  Psychiatrické oddělení Nemocnice Karviná poskytuje péči lidem, kteří se potýkají s psychickými obtížemi natolik závažnými, že už je nelze bezpečně zvládat pouze ambulantně. Hospitalizace může být nezbytná při těžkých depresích, psychózách, úzkostných poruchách, bipolární afektivní poruše, závislostech nebo při krizových stavech spojených se sebevražednými myšlenkami. Pobyt na psychiatrickém oddělení není trestem ani selháním. Je to léčebný proces, jehož cílem je stabilizovat psychický stav pacienta, upravit medikaci a vytvořit podmínky pro další zotavení. Součástí péče bývají individuální rozhovory s psychiatrem, psychologické vyšetření, skupinové terapeutické programy i spolupráce s dalšími odborníky. Mnoho lidí má z psychiatrického oddělení obavy kvůli předsudkům nebo neznalosti. Ve skutečnosti se zdravotnický personál snaží vytvořit bezpečné prostředí, kde pacient získá nejen odbornou léčbu, ale také podporu a pochopení. Důležitou součástí je i plán následné péče po propuštění...

  Jan Janský hledal v krvi stopu duševních nemocí. Místo ní popsal čtyři krevní skupiny a otevřel cestu bezpečným transfuzím. Jeho příběh ukazuje, jak se z omylu může zrodit objev, jenž zachraňuje svět.

  Dnes se konečně nahlas mluví o duševním zdraví a důležitosti psychohygieny. Nejde přitom jen o psychoterapii nebo léčbu duševních onemocnění. Existují i drobné každodenní nástroje, které vám mohou pomoci zvládat běžný stres, úzkosti, smutek nebo náročné životní období.