Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Toto přirovnání vystihuje intenzitu prožívání, nikoli podstatu onemocnění. Z neurobiologického hlediska jde o komplexní dysregulaci mozkových okruhů, které řídí emoce, impulzy a vztahové chování. Výzkumy ukazují zvýšenou reaktivitu amygdaly, centra zpracování ohrožení, a naopak sníženou regulační kapacitu prefrontální kůry. Výsledkem je rychlé a intenzivní emoční vzplanutí, které jedinec obtížně tlumí. Významnou roli hraje i hipokampus, spojený s pamětí a kontextem – jeho změny mohou souviset s traumatickými zkušenostmi, které jsou u BPD časté. Na úrovni neurotransmiterů se uplatňuje nerovnováha serotoninu (impulzivita), dopaminu (kolísání motivace a vnímání) i oxytocinu (vztahová vazba). Tyto biologické faktory však nepůsobí izolovaně. Klíčová je interakce s prostředím – zejména rané vztahy, které formují schopnost regulace emocí. Pro každodenní fungování to znamená zvýšenou citlivost na odmítnutí, nest...

  Úzkost patří mezi nejčastější psychické stavy současnosti. Nejde jen o akutní reakci na stres, ale často o dlouhodobé nastavení organismu, které ovlivňuje vnímání reality, rozhodování i každodenní výkon. V běžném dni se pak projevuje napětím, roztěkaností nebo zhoršenou schopností soustředění. Z psychologického hlediska úzkost souvisí s aktivací obranných mechanismů – tělo reaguje, jako by bylo v ohrožení. Klíčové proto není úzkost „potlačit“, ale regulovat. Jedním z nejefektivnějších přístupů je práce s tělem. Vědomé dýchání, zpomalení tempa nebo krátké pauzy během dne pomáhají snížit aktivitu nervového systému. Stabilizační efekt má i rutina – pravidelnost v jídle, spánku a pohybu vytváří pocit bezpečí. Důležitou roli hraje také práce s pozorností. Úzkost ji často fixuje na negativní scénáře. Techniky jako mindfulness nebo jednoduché ukotvení v přítomném okamžiku (např. vnímání dechu či okolí) pomáhají tento cyklus narušit. Podpůrným nástrojem mohou být i smyslové podněty – nap...

  Psychické potíže dnes trápí statisíce Čechů a čekací doby na terapii mohou přesahovat půl roku. Digitální léčba s podporou terapeuta má pomoci rozšířit kapacity systému a zpřístupnit pomoc pacientům rychleji.

  Za kopci italské Volterry se ukrývá jedna z nejděsivějších opuštěných psychiatrických nemocnic Evropy. Ospedale Psichiatrico di Volterra byla symbolem pokroku i krutosti. Léčebna, kde se experimentovalo s elektrošoky a izolací, dnes chátrá jako mrazivé svědectví historie italské psychiatrie.

  Schizoidní porucha osobnosti patří mezi poruchy osobnosti charakterizované výrazným odstupem od mezilidských vztahů a omezeným prožíváním emocí. Lidé s touto strukturou osobnosti často působí chladně, uzavřeně a nezúčastněně, což však neznamená, že by neprožívali vnitřní svět – ten bývá spíše skrytý a obtížně sdělitelný. Typickým znakem je preference samoty. Jedinec nevyhledává blízké vztahy, včetně rodinných, a jen zřídka cítí potřebu sdílet radost či smutek s druhými. Emoční výraz bývá omezený, což může okolí vést k mylnému dojmu nezájmu nebo arogance. Ve skutečnosti jde často o dlouhodobý vzorec obrany a adaptace. Příčiny nejsou jednoznačné. Uvažuje se o kombinaci genetických predispozic a raných zkušeností, zejména nedostatku bezpečné vazby v dětství. Dítě se může naučit, že vztahy nejsou zdrojem podpory, ale spíše nejistoty, a proto si vytváří odstup jako ochranný mechanismus. Diagnostika vychází z dlouhodobého pozorování chování a prožívání. Důležité je odlišit tuto poruchu...

  Hraniční porucha osobnosti (HPO) patří mezi nejkomplexnější psychické obtíže, často doprovázené intenzivními emocemi, nestabilními vztahy a kolísavým obrazem sebe sama. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje hloubku prožívání, které může být pro člověka dlouhodobě vyčerpávající. Z behaviorálního hlediska lze HPO chápat jako soubor naučených reakcí na prostředí, ve kterém chyběla stabilita, bezpečí nebo předvídatelnost. Jedinec se postupně učí strategie, které mu pomáhají zvládat extrémní emoční napětí – například impulzivní jednání, vyhýbání se opuštění nebo intenzivní hledání blízkosti. Tyto vzorce však bývají krátkodobě úlevné, ale dlouhodobě udržují problém. Klíčovým prvkem je citlivost na odmítnutí a silná emoční reaktivita. I drobné podněty mohou spustit výraznou stresovou reakci. Chování, které okolí vnímá jako „přehnané“, má ve skutečnosti funkci – snahu regulovat vnitřní chaos. Behaviorální přístup proto nehodnotí, ale snaží se porozumět: co konkrétní c...

  Stres patří k přirozeným reakcím organismu, ale v moderním prostředí často přerůstá v chronickou zátěž. Psychologie ukazuje, že klíčovou roli v jeho zvládání hraje práce s nervovým systémem – zejména schopnost přepínat z režimu „boj nebo útěk“ do stavu klidu. Právě zde mohou jednoduché smyslové podněty představovat překvapivě účinný nástroj. Smysly fungují jako přímá brána k emocím. Vůně, dotek, zvuk či vizuální podněty jsou zpracovávány v mozkových strukturách spojených s pamětí a emocemi, jako je limbický systém. To vysvětluje, proč například jemná hudba, teplý dotek nebo známá vůně dokážou během několika minut snížit napětí. Nejde o „trik“, ale o biologický mechanismus regulace. V praxi lze využít krátké smyslové mikrointervence: vědomé dýchání s důrazem na pomalý výdech, kontakt s přírodními materiály nebo zaměření pozornosti na okolní zvuky. Esenciální oleje zde mohou fungovat jako podpůrný prvek – například levandule nebo citrusové vůně mohou skrze čichový systém podpořit p...

  Na bezmála pět tisíc dětí a mladistvých, kteří jsou v Pardubickém kraji v péči psychiatrů nebo užívají léky na předpis, připadají podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jen čtyři specialisté. Pardubický kraj nyní nabízí až dva miliony odborníkům z oboru, pokud v regionu budou působit.

  V životě každého z nás mohou nastat chvíle, kdy se cítíme ztracení a vlastní síly ani rady přátel už nestačí. Proto si Jožka Kubáník pozval na rozhlasovou Pohovku psychoterapeuta Adama Schmidta.

  Paranoidní porucha osobnosti patří mezi poruchy osobnosti charakterizované dlouhodobou a hluboce zakořeněnou nedůvěrou vůči okolí. Lidé s touto poruchou často vnímají chování druhých jako nepřátelské, i když pro to neexistují objektivní důkazy. Typickým rysem je přehnaná ostražitost a podezíravost. Jedinec může mít pocit, že ho ostatní chtějí využít, podvést nebo mu ublížit. I neutrální poznámky si vykládá jako útok či skrytou kritiku. To vede k častým konfliktům v osobních i pracovních vztazích. Paradoxně tak dochází k naplnění jeho obav – lidé se mu začnou vyhýbat, což posiluje jeho přesvědčení, že „něco není v pořádku“. Na rozdíl od psychotických poruch si člověk většinou zachovává kontakt s realitou, ale jeho interpretace situací je výrazně zkreslená. Často se také objevuje neochota svěřovat se druhým, protože jakékoli sdílení vnímá jako riziko zneužití. Příčiny vzniku nejsou jednoznačné. Uplatňují se genetické predispozice i vlivy prostředí, například výchova v prostředí pln...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejkomplexnější a emočně náročné psychické potíže. Označení „rakovina duše“ není odborný termín, ale metafora vystihující hloubku vnitřního utrpení, nestability a pocitu prázdnoty, který lidé s BPD často prožívají. Psychodynamický přístup chápe tuto poruchu jako důsledek raných vztahových zkušeností, zejména narušené vazby mezi dítětem a pečující osobou. Pokud dítě nezažije dostatečně stabilní a bezpečné prostředí, může si vytvořit nestabilní obraz sebe i druhých. Typickým rysem je tzv. štěpení – tendence vnímat svět černobíle, bez schopnosti integrovat pozitivní i negativní aspekty reality. Vnitřní svět člověka s BPD je často zaplněn intenzivními emocemi, které nedokáže regulovat. Strach z opuštění se střídá s impulzivním chováním, idealizace s devalvací. Psychodynamika zde pracuje s pojmy jako vnitřní objekty, obranné mechanismy a neintegrované části osobnosti. Chování, které okolí může vnímat jako „přehnané“, je ve skutečnosti pokuse...

  Duševní rovnováha není statický stav, ale dynamický proces, který se vyvíjí v čase i kontextu životních situací. Jednostranné přístupy často selhávají, protože lidská psychika je komplexní systém ovlivněný biologickými, psychologickými i sociálními faktory. Právě proto se v praxi ukazuje jako nejefektivnější kombinace více nástrojů a strategií. Základ tvoří práce s myšlenkami a emocemi – například prostřednictvím kognitivně-behaviorálních principů, které pomáhají identifikovat a přetvářet nefunkční vzorce. K tomu se přidává práce s tělem: pravidelný pohyb, kvalitní spánek a vědomé dýchání mají přímý dopad na nervový systém a schopnost zvládat stres. Významnou roli hraje i sociální prostředí – vztahy, pocit bezpečí a sdílení. Doplňkově lze využít i smyslové podněty. Například esenciální oleje mohou podpořit relaxaci, soustředění nebo emoční stabilitu skrze čichový systém, který je úzce propojen s limbickým systémem mozku. Nejde o řešení samo o sobě, ale o jemný nástroj, který může...

  Lidé v Evropě čelí bezprecedentní krizi duševního zdraví. Psychické poruchy postihují každého šestého obyvatele EU a ekonomiku to stojí čtyři procenta HDP. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) přináší varovné důkazy o tom, že za nárůstem depresí, úzkostí i schizofrenie stojí znečištěné životní prostředí a vysoké hladiny hluku.

  Když Andrej Babiš v prosinci nastupoval do Strakovy akademie, říkali on a jeho okolí shodně totéž: mezi nejvyšší priority bude patřit duševní zdraví Čechů a Češek. „My se musíme postarat, aby příští generace byly zdravé, a to hlavně duševně,“ říkal mimo jiné premiér. Jeho kabinet ani ne měsíc po nástupu zřídil Radu vlády pro duševní zdraví. Babiš se postavil do jejího čela, „protože je to naše vládní i moje osobní priorita“.

  Psychóza indukovaná látkami představuje závažný, ale často podceňovaný stav na pomezí psychiatrie a závislostní medicíny. Vzniká v důsledku užívání nebo vysazení psychoaktivních látek, které narušují chemickou rovnováhu v mozku a ovlivňují vnímání reality. Nejčastějšími spouštěči jsou stimulancia (např. pervitin, kokain), halucinogeny (LSD), konopí s vysokým obsahem THC, ale i alkohol nebo některé léky. Typické projevy zahrnují halucinace, bludy, dezorganizované myšlení a výraznou úzkost. Člověk může ztratit kontakt s realitou, být paranoidní nebo přesvědčený o věcech, které nejsou skutečné. Zásadní je odlišit tuto formu psychózy od primárních psychotických poruch, jako je schizofrenie. U látkami indukované psychózy symptomy obvykle odeznívají po odeznění účinku látky a stabilizaci organismu. Přesto však může být průběh dramatický a vyžaduje odbornou pomoc. Riziko zvyšuje časté užívání, vysoké dávky, kombinace látek a také individuální zranitelnost – například genetická predispoz...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejnáročnější psychické obtíže, protože zasahuje samotné jádro osobnosti – prožívání sebe sama, vztahy i regulaci emocí. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje hloubku a všudypřítomnost potíží, které postupně narušují vnitřní stabilitu člověka. Základním rysem BPD je emoční nestabilita. Emoce jsou intenzivní, rychle se mění a často se vymykají kontrole. To vede k impulzivnímu chování, výbuchům vzteku nebo naopak k pocitům prázdnoty. Osobnost tak není pevná, ale proměnlivá – člověk může mít problém udržet konzistentní obraz sebe sama, své hodnoty či životní směr. Silně zasažené jsou i mezilidské vztahy. Typické je kolísání mezi idealizací a znehodnocením druhých, strach z opuštění a zvýšená citlivost na odmítnutí. Tyto vzorce často vedou k opakovaným konfliktům a pocitu osamělosti, což dále posiluje vnitřní nejistotu. Důležitou roli hraje také narušená regulace stresu. I běžné situace mohou být pro člověka s BPD extrém...

  V péči o duševní zdraví často saháme po dostupných nástrojích, které nám pomáhají zvládat stres a emoce. Patří sem i smyslová podpora – hudba, dotek, dechová cvičení či vůně. Například esenciální oleje mohou ovlivnit náladu skrze limbický systém a krátkodobě snížit napětí. Otázkou však zůstává: kdy už tyto strategie nestačí? Smyslové techniky fungují především jako regulace – pomáhají zklidnit organismus a vytvořit pocit bezpečí. Jsou účinné při běžném stresu, únavě nebo přechodné úzkosti. Problém nastává ve chvíli, kdy potíže přetrvávají, prohlubují se nebo narušují každodenní fungování. Typickými signály jsou dlouhodobá nespavost, ztráta motivace, výrazné výkyvy nálad, chronická úzkost nebo pocity beznaděje. V těchto situacích už nejde jen o regulaci, ale o hlubší psychologické procesy. Smyslová podpora může zůstat užitečným doplňkem – například vůně levandule při večerním zklidnění – ale sama o sobě nestačí řešit příčinu. Odborná pomoc, ať už ve formě psychoterapie či psychiat...

  Jsou potřeba miliardové investice do psychiatrických nemocnic, o kterých mluví premiér? „Peníze by měly mířit do míst, která nám umožní, aby nové diagnózy nevznikly. Máme tu výrazný segment populace, který je psychicky nemocný. Jsou to lidé, kteří by za jiných společenských podmínek nebyli ve frontě před psychiatrickými ambulancemi,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček.

  Podle české studie pije slazené limonády pravidelně více než 90 procent tuzemských dětí. Odborníci přitom upozorňují na to, že obsah cukrů v nápojích pro teenagery by neměl být přehlížen. Studie z posledních let také prokázaly znepokojivou souvislost s úzkostnými poruchami.

  Krátká psychotická porucha je závažný, ale obvykle krátkodobý stav, při kterém dochází k náhlému narušení vnímání reality. Typicky trvá od několika dnů do maximálně jednoho měsíce a poté dochází k úplnému návratu do původního psychického stavu. Mezi hlavní příznaky patří bludy (pevná, nevyvratitelná přesvědčení), halucinace (např. slyšení hlasů), dezorganizované myšlení nebo chování. Člověk může působit zmateně, jednat neadekvátně situaci nebo ztrácet kontakt s realitou. Na rozdíl od chronických psychotických poruch je však průběh krátký a často spojený s konkrétním spouštěčem. Tím bývá nejčastěji silný stres – například úmrtí blízkého, vážná životní změna nebo extrémní psychická zátěž. Psychika v takových chvílích „přetížením“ selže a vytvoří dočasný obranný mechanismus, který ale realitu zkreslí. Důležitým aspektem je prognóza. Pokud je porucha správně rozpoznána a léčena, většina lidí se plně zotaví bez dlouhodobých následků. Léčba může zahrnovat krátkodobé podávání antipsycho...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejvíce emočně náročné psychické obtíže. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje intenzitu vnitřního prožívání. Klíčovým rysem je silná emoční nestabilita, která zásadně ovlivňuje chování i vztahy. U BPD dochází k rychlým a intenzivním změnám emocí. Pocity jako strach z opuštění, prázdnota nebo vztek mohou nastupovat velmi prudce a bez zjevné příčiny. Mozek reaguje přecitlivěle na podněty, které by jiní lidé vyhodnotili jako neutrální. Emoce pak nejsou jen „pocity“, ale stávají se hnací silou chování. To se projevuje impulzivitou – od výbuchů hněvu přes sebepoškozování až po nestabilní vztahy. Chování zde často slouží jako snaha rychle snížit vnitřní napětí. Krátkodobě může přinést úlevu, dlouhodobě však problém prohlubuje a posiluje negativní cyklus: emoce → impulzivní reakce → výčitky → další emoční zátěž. Důležitým krokem je porozumění tomuto mechanismu. Terapie, například dialekticko-behaviorální, učí pracovat s em...

  Placebo efekt je fascinující ukázkou toho, jak silně může naše mysl ovlivňovat tělo i prožívání. Nejde o „klam“, ale o reálnou psychobiologickou reakci, kdy očekávání zlepšení aktivuje procesy v mozku spojené s úlevou, motivací a regulací emocí. V kontextu duševního zdraví tak placebo efekt odhaluje důležitou roli víry, významu a interpretace. Z psychologického hlediska funguje placebo efekt na principu očekávání a naučených asociací. Pokud člověk věří, že určitý podnět pomůže, mozek může spustit uvolňování neurotransmiterů, například dopaminu či endorfinů. Ty následně ovlivňují náladu, úzkost i vnímání stresu. Tento mechanismus je úzce propojen s tím, jak interpretujeme situace v každodenním životě – pozitivní očekávání může snížit napětí, zatímco negativní ho naopak zvyšuje. V praxi to znamená, že i zdánlivě malé rituály mohou mít významný dopad. Například používání esenciálních olejů – pokud je spojeno s pocitem klidu, bezpečí nebo péče o sebe – může skrze očekávání a smyslové...

    Hlavní město před rokem otevřelo v prostorách Polikliniky na Zeleném pruhu unikátní Centrum perinatální duševní péče, které jako první a stále jediné v Česku nabízí komplexní podporu v oblasti duševního zdraví v období těhotenství a po porodu. Centrum je součástí nové příspěvkové organizace hlavního města Zahrada pro duši, jejímž posláním je vytvořit síť dostupné komplexní péče o duševní zdraví Pražanů.

  Potíže s usínáním a nočním probouzením mohou mít různé příčiny. Často za nimi nestojí nespavost, ale napětí spojené se samotným spánkem. Spánek se stal jedním z nejcitlivějších barometrů současného životního stylu. Sledujeme jeho délku, hodnotíme jeho kvalitu a snažíme se dosáhnout ideálního skóre. Jenže právě tato snaha může někdy vytvořit tlak, který přirozené usínání naruší.

  Pavel Říčan patří mezi významné osobnosti české psychologie, zejména v oblasti vývojové a pedagogické psychologie. Jeho práce se dlouhodobě zaměřuje na porozumění dětskému prožívání, morálnímu vývoji a roli rodiny ve formování osobnosti. Říčan ve svých odborných i popularizačních textech zdůrazňuje, že psychický vývoj dítěte nelze oddělit od vztahového prostředí. Rodina, škola i širší společnost podle něj zásadně ovlivňují, jak se dítě učí chápat sebe i druhé. Jeho přístup propojuje poznatky psychologie s pedagogikou, což z něj činí důležitý most mezi teorií a praxí. Velký důraz kladl na etiku, hodnoty a spiritualitu v životě člověka. Upozorňoval, že duševní zdraví není jen absence potíží, ale také schopnost hledat smysl, budovat vztahy a nést odpovědnost. V tomto směru jeho myšlení přesahuje čistě klinický pohled a nabízí širší, existenciální perspektivu. Jako pedagog ovlivnil řadu studentů a odborníků, kterým předával nejen znalosti, ale i citlivý přístup k člověku. Jeho publik...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) je charakterizována intenzivními emocemi a nestabilním prožíváním sebe sama i vztahů. Jedním z jejích nejbolestivějších aspektů jsou vnitřní konflikty – hluboké rozpory mezi tím, co člověk cítí, myslí a potřebuje. Tyto konflikty často působí jako neustálé napětí, které nelze jednoduše „vypnout“. Typickým příkladem je současná touha po blízkosti a silný strach z opuštění. Člověk může intenzivně vyhledávat vztah, ale jakmile se přiblíží, aktivuje se obava ze zranění či odmítnutí. Výsledkem je kolísání mezi přilnavostí a odstupem, které je vyčerpávající nejen pro okolí, ale především pro samotného jedince. Další rovina konfliktu se odehrává v sebepojetí. Lidé s BPD často oscilují mezi extrémy – od pocitu vlastní hodnoty po hluboké sebepohrdání. Tento rozpor není „přehnaný“, ale odráží vnitřní nejistotu a fragmentaci identity. Emoce zde nehrají podpůrnou roli, ale dominují celému prožívání. Tyto konflikty mají reálné dopady: impulzivní jednání, výbuch...

  Čich patří mezi nejstarší smysly a jeho propojení s emocemi je mimořádně přímé. Na rozdíl od zraku či sluchu obchází čichová informace část mozkového „filtru“ a směřuje rovnou do limbického systému – oblasti spojené s emocemi a pamětí. Právě proto může jediná vůně okamžitě vyvolat živou vzpomínku, často i po letech. Zásadní roli zde hraje amygdala a hipokampus. Amygdala zpracovává emoční význam podnětu, zatímco hipokampus ukládá kontext vzpomínek. Když se tyto struktury aktivují současně vůní, dochází k hlubšímu a trvalejšímu propojení mezi emocí a pamětí. V praxi to znamená, že vůně dokáže „odemknout“ nejen obraz minulosti, ale i tělesný pocit – klid, úzkost nebo radost. Tento mechanismus má dopad na každodenní fungování. Příjemné vůně mohou podpořit pocit bezpečí a regulaci stresu, zatímco nepříjemné mohou spustit obranné reakce. V terapii i seberozvoji se proto pracuje s vědomým vytvářením čichových kotvících bodů. Například esenciální oleje mohou sloužit jako jemný nástroj: o...

  Úzkostné stavy nebo panické ataky, poruchy příjmu potravy i sebepoš*kozování, to je výčet nejčastějších důvodů, které přivedou mladé pacienty do péče týmu Centra duševního zdraví pro děti. Jako druhý v republice funguje od začátku roku v Libereckém kraji a nabízí podporu dětem od narození do 18 let. Poptávka o nabízenou pomoc je velká.

  Na internetu se objevil nový fenomén: lidé si mezi sebou sdílejí zkušenosti s pochybnými terapeuty, psychoterapeuty, psychology nebo kouči a lektory. Dávají si tipy a upozorňují na možné podvody. Jinak totiž nemají šanci rozeznat kvalitního odborníka od šarlatána, který může například lhát o svém vzdělání. Proč v Česku není toto téma vůbec vyřešené a poradenství si může otevřít kdokoliv takřka bez postihu? Vydali jsme se to zjistit do terénu.

  Michal Goetz patří mezi výrazné osobnosti současné české psychiatrie, zejména v oblasti dětské a adolescentní psychiatrie. Působí jako lékař a odborník, který se dlouhodobě zaměřuje na diagnostiku a léčbu duševních poruch u dětí a dospívajících, kde je citlivý přístup klíčový. Jeho práce spojuje medicínské znalosti s hlubším porozuměním psychickému vývoji mladého člověka. Zabývá se například poruchami pozornosti (ADHD), úzkostnými stavy, depresí či poruchami chování. Důležitým aspektem jeho přístupu je spolupráce s rodinou, protože prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, zásadně ovlivňuje jeho psychické zdraví. Michal Goetz je také aktivní v oblasti osvěty. Ve svých vystoupeních a odborných textech upozorňuje na to, že duševní potíže u dětí nejsou „fází“, která sama odezní, ale často vyžadují včasnou odbornou pomoc. Zdůrazňuje význam prevence, včasné diagnostiky a dostupnosti péče, která je v České republice stále nedostatečná. V kontextu dnešní doby poukazuje i na vliv moderního živo...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Ne proto, že by byla nevyléčitelná, ale kvůli své hluboké, prostupující povaze. Zasahuje emoce, vztahy i vnímání sebe sama – a často nenápadně narušuje každodenní fungování. Základním rysem je emoční nestabilita. Prožívání je intenzivní, rychle se mění a bývá těžko regulovatelné. To, co jiní zvládnou unést, může člověka s BPD zaplavit. V jádru této dynamiky stojí silný strach z opuštění, který vede k extrémům ve vztazích – od idealizace po náhlé odmítnutí. Psychologická struktura BPD je úzce spojená s narušeným obrazem sebe sama. Identita bývá křehká, proměnlivá a závislá na vnějším potvrzení. Člověk může mít pocit prázdnoty, neukotvenosti nebo vnitřního chaosu. Tento stav často vede k impulzivnímu chování – například v oblasti vztahů, financí či sebepoškozování, které slouží jako pokus o úlevu od vnitřního napětí. Důležitou roli hraje i minulost. U mnoha lidí s BPD nacházíme zkušenosti s odmítnutím, nes...

  Vztah mezi stresem a smyslovým vnímáním je často podceňovaný, přesto zásadní pro každodenní fungování. Čich je přímo napojen na limbický systém – centrum emocí a paměti – a proto stres významně mění to, jak vůně vnímáme i jak na ně reagujeme. Při akutním stresu dochází k „zúžení pozornosti“, kdy mozek upřednostňuje přežití před jemným smyslovým zpracováním. Vůně mohou být vnímány slaběji, zkresleně, nebo naopak přehnaně intenzivně. Chronický stres pak může vést až ke snížení citlivosti čichu, což má dopad nejen na kvalitu života, ale i na emoční regulaci. Vůně totiž fungují jako silné spouštěče vzpomínek a emocí – jejich oslabené vnímání může snižovat schopnost uklidnění nebo návratu do psychické rovnováhy. Na druhé straně právě vůně mohou stres modulovat. Některé esenciální oleje (např. levandule či bergamot) jsou spojovány s aktivací parasympatického nervového systému, tedy stavu zklidnění. Nejde o samospásné řešení, ale o doplňkový nástroj, který může podpořit práci s dechem, ...

  Peter Pöthe, dětský psychoterapeut a psychiatr, se narodil maďarským rodičům na Slovensku, kde začal studovat medicínu. Díky zkušenostem z vlastní rodiny už od dvanácti věděl, co chce dělat. Dnes ve své soukromé praxi v Praze řeší traumata dětí a dospívajících, natáčí podcast O dětské duši, přednáší a publikuje. V rozhovoru se dotýká vlivu sociálních sítí na dospívající i tématu dokonalého rodičovství.