Duševní zdraví 🍀

  Depresivní porucha (deprese) patří mezi nejčastější a zároveň nejvíce podceňovaná duševní onemocnění současnosti. Nejde o „špatnou náladu“ ani o slabost charakteru. Jde o klinický stav, který ovlivňuje myšlení, emoce, tělo i chování člověka. Typickými příznaky jsou dlouhodobý pokles nálady, ztráta zájmu o dříve oblíbené činnosti, únava, poruchy spánku, změny chuti k jídlu, pocity bezcennosti či nadměrné viny. Často se přidávají potíže se soustředěním a zpomalené myšlení. U některých lidí se objevují i úzkostné stavy nebo myšlenky na smrt. Deprese vzniká kombinací biologických, psychologických a sociálních faktorů. Roli hraje genetická zátěž, dlouhodobý stres, traumatické události i vyčerpání. V mozku dochází ke změnám v regulaci neurotransmiterů, které ovlivňují náladu a motivaci. Dobrou zprávou je, že deprese je léčitelná. Základem je odborná pomoc – praktický lékař, psycholog či psychiatr. V léčbě se uplatňuje psychoterapie (např. kognitivně-behaviorální terapie), farmakoterapi...

  Michal kombinoval perfekcionismus s rituály – kontroloval e-maily, dokumenty, stoly. Každý den cítil tlak, aby vše bylo „bez chyby“. Terapie mu pomohla rozpoznat, kdy jeho nutkání je racionální a kdy je obsese.  Začal praktikovat metodu postupného vynechávání kontrol a delegování úkolů. Pomalu se učil přijímat nedokonalost a pocítil, že život může být méně stresující, i když věci nejsou perfektní.

  Vlastní zkušenosti přetavují v pomoc lidem, kteří se potýkají s duševním onemocněním nebo různými typy závislosti. Poskytují jim cennou podporu a naději. Proč je jejich činnost tak velkým přínosem? V čem spočívá? Může se stát peer konzultantem kdokoliv? Seznamte se s peer pracovníky..

  I když se nám to moc nelíbí, duševní choroby zasahují tento svět. Ale ne pokaždé se dají snadno poznat, zařadit do správné diagnózy a stanovit pro ně léčbu. I díky využití umělé inteligence se však nyní daří propojit desítky malých fyzických detailů, díky nimž se diagnostika stává snadnější a přesnější, píše ve své analýze vědecký novinář Josef Tuček.

  Jiří Horáček patří mezi nejvýraznější osobnosti současné české psychiatrie. Působí jako lékař, neurovědec a vysokoškolský pedagog spojený s Národní ústav duševního zdraví, kde se dlouhodobě věnuje výzkumu biologických mechanismů duševních poruch. Jeho práce propojuje klinickou praxi s moderní neurovědou – zejména v oblasti psychóz, deprese a účinků psychedelických látek na lidský mozek. Horáček se zaměřuje na to, jak změny v mozkových sítích ovlivňují vnímání reality, emoce i myšlení. V českém prostředí patří k průkopníkům výzkumu psychedelik, například psilocybinu, a jejich potenciálu v léčbě rezistentních depresí. Zdůrazňuje však, že nejde o „zázračné látky“, ale o nástroje, které musí být používány bezpečně, pod odborným dohledem a v jasně definovaném terapeutickém rámci. Vedle vědecké činnosti je aktivní i v popularizaci psychiatrie. Srozumitelně vysvětluje, že duševní onemocnění nejsou slabostí charakteru, ale komplexními poruchami, na nichž se podílí genetika, biologie i pr...

  Afektivní poruchy, označované také jako poruchy nálady, patří mezi nejčastější duševní onemocnění současnosti. Nejde přitom o „špatnou náladu“, ale o hluboké a dlouhodobé změny emočního prožívání, které zásadně ovlivňují myšlení, chování i schopnost fungovat v práci a vztazích. Mezi nejznámější patří deprese a bipolární porucha. U depresivní epizody převažuje smutek, ztráta energie, poruchy spánku, snížené sebevědomí a někdy i myšlenky na smrt. Typickým příkladem je Velká depresivní porucha, která může trvat týdny až měsíce. Na opačném pólu stojí mánie – období nadměrné aktivity, zrychleného myšlení, snížené potřeby spánku a zvýšené impulzivity. Střídání těchto pólů je charakteristické pro Bipolární porucha. Příčiny jsou komplexní. Kombinují se biologické faktory (genetika, neurochemie mozku), psychologické vlivy (způsob zvládání stresu) i životní události. Významnou roli hraje dlouhodobý stres, vyčerpání nebo traumatické zkušenosti. Dobrou zprávou je, že afektivní poruchy jsou l...

  Lenka počítala každý krok, každou činnost – aby „vše sedělo“. I když její okolí vše bralo na lehkou váhu, ona se cítila napjatá, pokud čísla neseděla.  Po konzultaci s terapeutem si začala zapisovat situace a hledat vzory spouštěčů. Naučila se uvolnit některé rituály, přiznat si, že svět není závislý na jejích počítáních, a cítila první pocit opravdové svobody.

  Každý den se setkáváme se zprávami o tragických událostech, které otřásají rodinami, komunitami i celou společností. Často jsou provázané s vážnými duševními poruchami. Mnozí se pak ptají, proč si blízcí psychicky nemocných osob nevšimli dřív varovných signálů. Podle odborníků je to dáno tím, že je mezi lidmi jen velmi malé povědomí o příznacích těchto chorob.

  Jsem neschopná. Jsem líný. Neplním očekávání. Podobné věty se v téhle sérii opakovaly znovu a znovu. A pro lidi s ADHD nejsou nijak výjimečné. Právě proto může diagnóza přinést obrovskou úlevu a odpověď na celoživotní otázku: Co je se mnou špatně? Jenže tahle odpověď často přichází pozdě. U řady lidí se ADHD pojmenuje až v dospělosti – a někteří se k odbornému vyšetření nedostanou vůbec. Baví se o tom hosté v podcastové sérii Spektrum: ADHD.

  Ján Praško patří mezi nejvýraznější osobnosti české psychiatrie a psychoterapie posledních dekád. Dlouhodobě působí jako profesor psychiatrie a je spojen zejména s rozvojem kognitivně-behaviorální terapie (KBT) v Česku. Jeho práce má přímý dopad na tisíce pacientů trpících úzkostmi, depresí, obsedantně-kompulzivní poruchou či poruchami osobnosti. Praško není jen akademikem, ale především praktikem. Zdůrazňuje, že psychické obtíže nejsou známkou slabosti, ale naučených vzorců myšlení a chování, které lze měnit. Právě systematická práce s myšlenkami, emocemi a chováním je jádrem KBT, kterou pomáhal etablovat jako standardní, vědecky podložený přístup v českém zdravotnictví. V kontextu dnešní společnosti, kde roste výskyt úzkostných a depresivních stavů, nabývá jeho práce na ještě větší relevanci. Praško opakovaně upozorňuje na vliv chronického stresu, perfekcionismu a tlaku na výkon. Zároveň ale nabízí konkrétní, strukturované postupy, jak s těmito faktory pracovat – od expozice st...

  V dnešní době zahlcené informacemi končí mnoho lidí den stejně hekticky, jako začal. Krátký večerní rituál přitom může fungovat jako psychologická „tečka“ za dnem – signál pro mozek, že je čas zpomalit. Základem je pravidelnost. Nemusíte si vyhradit hodinu. Stačí 10–15 minut každý večer ve stejný čas. Mozek miluje opakující se vzorce – vytváří pocit bezpečí a předvídatelnosti, což přirozeně snižuje napětí. Prvním krokem může být vědomé odpojení od technologií. Minimálně 30 minut před spaním vypněte notifikace a odložte telefon mimo dosah postele. Modré světlo i informační přetlak udržují nervový systém v pohotovosti. Druhým krokem je krátké fyzické uvolnění. Jemné protažení, pár hlubokých nádechů do břicha nebo pomalá chůze po bytě pomohou tělu přepnout z režimu výkonu do režimu regenerace. Dýchání v rytmu 4–6 (nádech na čtyři doby, výdech na šest) aktivuje parasympatický nervový systém, který podporuje klid. Třetím prvkem může být mentální očista. Zapište si tři věci, které se v...

  Honza nemohl usnout, dokud neprovedl přesný sled rituálů – vyrovnal polštáře, přetočil přikrývku, zopakoval větu v duchu. Každá vynechaná činnost přinášela pocit katastrofy.  Postupně si začal zapisovat, co spouští jeho obavy, a cvičit postupné vynechávání drobných kroků. Každý malý úspěch mu přinesl pocit kontroly nad vlastním životem a postupně se naučil, že noc může být klidná i bez rituálů.

  Duševní zdraví dospívajících se dlouhodobě zhoršuje. Podle výzkumů, které udělal v roce 2023 Národní ústav pro duševní zdraví (NÚDZ), vykazuje zhoršené známky wellbeingu až 50 % žáků devátých tříd, 30 % má známky střední až těžké úzkosti, a 40 % dokonce projevuje příznaky střední až těžké deprese. Jak poznat, že se to týká i vašeho teenagera, kdy je potřeba vyhledat odbornou pomoc a kde ji vlastně hledat? O tom všem se bavíme s PhDr. Annou Frombergerovou, Ph.D., z organizace Endlessly v novém díle podcastu Moje psychologie.

  Na zdravotní potíže spojené s nejrůznějšími komplikacemi srdce na konci starého a začátku nového roku už deník Metro upozorňoval. Zima však přináší do lidské psychiky řadu dalších komplikací.

  Zolpidem, prodávaný mimo jiné pod názvem Adorma, je lék určený primárně k léčbě nespavosti. Patří mezi tzv. „Z-hypnotika“ – působí na receptory GABA v mozku, tlumí centrální nervový systém a navozuje spánek. Jeho místo je večer, krátce před ulehnutím. Co se ale děje, když je užíván během dne? Denní užití může vést k ospalosti, zpomaleným reakcím, poruchám koncentrace i krátkodobé paměti. U některých lidí se objevuje zmatenost či změny nálady. To je zásadní zejména u činností vyžadujících pozornost – řízení, práce s technikou nebo rozhodování v zaměstnání. Lék, který má večer pomoci „vypnout“, může přes den výrazně snížit výkon i bezpečnost. Rizikem je také vznik tolerance a závislosti. Při častém nebo dlouhodobém užívání si organismus zvyká a účinek slábne. Následné zvyšování dávek bez lékařského dohledu zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků i abstinenčních potíží při vysazení. V kontextu duševního zdraví je důležité rozlišovat mezi léčbou příznaku a řešením příčiny. Pokud j...

  Hasiči zasahují v areálu Psychiatrické léčebny Bohnice v Praze. Jedna z budov hořela a byla zakouřena, uvnitř našli jednoho zraněného, kterého po vynesení resuscitovali. I přes snahu zasahujících na místě zemřel. Zasahuje také policie a záchranná služba.

  V době neustálých notifikací a výkonového tlaku hledáme jednoduché nástroje, jak během dne zpomalit. Jedním z nich je tzv. „forest bathing“, japonská metoda známá jako Shinrin-yoku. Nejde o turistiku ani sportovní výkon. Jde o vědomý pobyt v lese – všemi smysly. Princip je překvapivě prostý: na 20–40 minut vstoupíte do přírodního prostředí a zpomalíte. Vnímáte vůni stromů, strukturu kůry, zvuky větru. Telefon zůstává v kapse. Tělo postupně přechází ze stresové reakce „fight or flight“ do parasympatického klidu. Snižuje se napětí, zpomaluje tep, prohlubuje dech. Výzkumy ukazují, že pravidelný kontakt s přírodou podporuje snížení hladiny stresových hormonů a zlepšuje koncentraci. Během pracovního dne tak může krátká procházka parkem fungovat jako mentální „reset“. Nejen že se vrátíte klidnější, ale často i kreativnější. Forest bathing je dostupný téměř každému. Nemusíte odjíždět na hory. Stačí městský park, alej stromů nebo klidnější část lesa za městem. Důležité je zpomalit tempo ...

  Petra odcházela z bytu a několikrát kontrolovala dveře, vypínače a okna. I když byla jistá, že všechno je zavřené, musela se vrátit a zkontrolovat znovu. Rodina tomu nerozuměla a ona cítila stud.  Terapie jí ukázala, že tyto nutkavé rituály jsou způsobem, jak uklidnit úzkost. Začala si zapisovat opakující se myšlenky a postupně zkoušet jednu kontrolu méně. Postupně si všimla, že svět zůstává bezpečný, i když neprovádí všechny rituály.

  Případ chlapce, který napadl vychovatelky v brněnském diagnostickém ústavu a poté pro něj nebylo místo na psychiatrii, není zdaleka ojedinělý. V těchto ústavech je v rozporu se zákonem mnoho dětí s vážnými psychickými problémy.

  Mezi novými dotačními programy Pardubického kraje se objevil také jeden zaměřený na dětskou a dorostovou psychiatrii. V něm mohou kvalifikovaní zájemci získat během pěti let až dva miliony korun. Představitelé kraje jednají i se sídelními městy možných ambulancí o zajištění případného bydlení či umístění ambulancí. Prozatím je ale hledání odborníků bez výsledku.

  Flunitrazepam (Rohypnol) je silně působící benzodiazepin, který se dříve využíval především k léčbě těžké nespavosti. V některých zemích je stále dostupný na předpis, jinde byl kvůli vysokému riziku zneužívání stažen z trhu. Jeho účinek je výrazně tlumivý – navozuje spánek, snižuje úzkost, uvolňuje svaly a může vyvolat i poruchy paměti. Během dne je užívání flunitrazepamu problematické. Látka má dlouhý a silný sedativní efekt, který vede k ospalosti, zpomaleným reakcím, zhoršené koncentraci a snížené schopnosti rozhodování. To zásadně omezuje schopnost řídit, pracovat s technikou nebo vykonávat činnosti vyžadující pozornost. U některých lidí se může objevit zmatenost, podrážděnost nebo paradoxní neklid. Rizikem je také rychlý vznik tolerance a závislosti. Při pravidelném užívání si organismus na účinek zvyká a je nutné zvyšovat dávku, což zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků i abstinenčních příznaků při vysazení. Kombinace s alkoholem nebo jinými tlumivými látkami výrazně z...

  Negativní myšlenky jsou přirozenou součástí lidské psychiky. Mozek je evolučně nastaven tak, aby vyhledával hrozby – kdysi to chránilo před nebezpečím, dnes nás to často zahlcuje obavami, pochybnostmi a sebekritikou. Klíčem není „myslet pozitivně za každou cenu“, ale naučit se s myšlenkami pracovat. První krok je uvědomění. Když se objeví nepříjemná myšlenka, zkuste ji pojmenovat: „Teď mám myšlenku, že to nezvládnu.“ Tím si vytvoříte odstup. Nejste svá myšlenka – jste ten, kdo ji pozoruje. Druhým krokem je zpochybnění. Je tato myšlenka fakt, nebo interpretace? Máte důkazy pro i proti? Často zjistíte, že katastrofický scénář je jen jedna z možností, ne jistota. Třetí technikou je přesměrování pozornosti. Krátká procházka, pár hlubokých nádechů, nebo soustředění na konkrétní úkol pomůže přerušit spirálu přemítání. Tělo a mysl jsou propojené – změna fyzického stavu ovlivní i psychiku. Důležitá je také práce se sebesoucitem. Mluvte k sobě tak, jako byste mluvili k blízkému člověku. P...

  Karel pracoval v kanceláři, kde se od něj očekával vysoký výkon. Každý den si před odchodem z domova a po příchodu do práce myl ruce několikrát, déle než ostatní, a používal dezinfekci.  Věděl, že riziko infekce je malé, ale pocit „něco není v pořádku“ mu nedal pokoj. Každé mytí přinášelo úlevu, která byla jen dočasná. Po rozhovorech s terapeutem začal zapisovat situace, které spouštěly myšlenky a nutkání.  Pomalu se učil rozpoznat rozdíl mezi racionální hygienou a obsesi. Postupně dokázal snížit počet mytí a pocítil svobodu, která byla dlouho neznámá.

  Ústavní soud se zastal ženy, která v roce 2022 šest dní nedobrovolně pobývala v Psychiatrické nemocnici Bohnice kvůli obavě z poporodních depresí a psychózy. Pacientka tehdy kojila čtyřměsíční dítě. Podle dnešního verdiktu soudy při posuzování oprávněnosti nucené hospitalizace nebraly ohled na přání a popis událostí poškozenou a přistupovaly k věci pouze z odborného pohledu. Ústavní soud případ vrátil k novému projednání nižší instanci.

  Česká společnost se potýká s neviditelnou epidemií. Zatímco se blíží tzv. „Blue Monday“, tedy statisticky nejdepresivnější den v roce, čerstvá data odhalují drsnou realitu: pocit naprostého psychického vyčerpání zažilo v posledních pěti letech neuvěřitelných 75 % Čechů. Čtvrtina populace pak situaci řeší pomocí antidepresiv předepsaných lékařem. Psychické potíže se přitom stávají nejen zdravotním, ale i zásadním ekonomickým rizikem, které tvoří téměř třetinu všech nových invalidních důchodů.

  Triazolam je krátkodobě působící benzodiazepin určený k léčbě nespavosti. Na trhu je znám především pod názvem Halcion. Vyznačuje se velmi rychlým nástupem účinku – pacient obvykle usíná během 15–30 minut. Současně má krátký biologický poločas, což znamená, že jeho účinek odeznívá během několika hodin. Právě tato kombinace z něj činí lék vhodný zejména pro potíže s usínáním, nikoliv však pro časté noční probouzení. Díky krátkému působení snižuje riziko ranní „kocoviny“, typické pro déle působící hypnotika. Na druhou stranu může u některých pacientů vyvolat tzv. rebound insomnii – tedy návrat nespavosti po vysazení. Stejně jako ostatní benzodiazepiny působí na GABA receptory v mozku, čímž tlumí centrální nervový systém. To přináší sedativní, anxiolytický i svalově relaxační efekt. Rizikem je však vznik tolerance a závislosti, zejména při delším užívání nebo vyšších dávkách. Proto je doporučován pouze ke krátkodobé terapii, obvykle na několik dní až týdnů. Nežádoucí účinky mohou za...

  Aromaterapie je metoda využívající esenciální oleje z rostlin k podpoře fyzického i duševního zdraví. Přestože bývá někdy vnímána jen jako „příjemná vůně“, její účinek na psychiku má reálný neurobiologický základ. Čich je jediný smysl, který má přímé propojení s limbickým systémem – částí mozku odpovědnou za emoce, paměť a stresovou reakci. Vůně tak dokáže velmi rychle ovlivnit náladu, napětí i subjektivní pocit bezpečí. Například levandule je spojována s uvolněním a lepší kvalitou spánku, citrusové oleje podporují bdělost a pozitivní ladění, zatímco máta může zvýšit koncentraci. Výzkumy naznačují, že některé esenciální oleje mohou snižovat hladinu stresu a úzkosti, zejména při kombinaci s relaxačními technikami. Důležité je však zdůraznit, že aromaterapie není náhradou psychoterapie ani farmakologické léčby u závažnějších psychických obtíží. Může ale fungovat jako podpůrný nástroj – například při večerním rituálu, meditaci nebo práci s dechem. Klíčová je kvalita olejů a bezpečné...

  Klára každou noc zažívala noční můry spojené s traumatickou událostí z dospívání. Budila se vyděšená, s bušícím srdcem, vyčerpaná. V práci byla unavená, doma napjatá.  Terapeut jí pomáhal zapisovat sny, zpracovávat emoce během dne a využívat relaxační techniky před spaním. Postupně se počet nočních můr snížil a Klára začala znovu vnímat noc jako čas odpočinku, ne neustálého ohrožení.

  Pardubický kraj se snaží prostřednictvím dotací zlepšit dostupnost dětské a dorostové psychiatrické péče. V regionu jsou ambulance s tímto zaměřením pouze v Chrudimi a v Pardubicích. Hejtmanství chce proto s pomocí nového dotačního programu přilákat další lékaře. Mohou během pěti let získat až dva miliony korun, uvedla v tiskové zprávě Zuzana Nováková z kanceláře hejtmana.

  Dětská a dorostová psychiatrie je podle odborníků kriticky a mnohostranně přetížená. Pacienti však často hledají pomoc i se zvládáním běžných emocí, které nejsou příznakem duševní nemoci. Adekvátní reakcí je budování větší odolnosti od dětského věku. Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) o tom informovala v tiskové zprávě k 68. česko-slovenské psychofarmakologické konferenci, která se koná od čtvrtka do neděle v Mariánských Lázních. Podle posledních dostupných dat z Národního portálu psychiatrické péče se v roce 2023 léčilo 60.000 mladých do 20 let v ambulancích, 2600 bylo hospitalizováno. Od roku 2020 stoupl počet dětí v psychiatrické péči o 70 procent.

  Nitrazepam je benzodiazepinové hypnotikum užívané především k léčbě těžké nespavosti. Pod obchodním názvem Mogadon patřil desítky let mezi běžně předepisované léky na spaní. Dnes je jeho role výrazně omezenější – a to z dobrého důvodu. Nitrazepam tlumí centrální nervový systém posílením účinku GABA, hlavního „brzdicího“ neurotransmiteru v mozku. Výsledkem je zklidnění, navození spánku a snížení nočního probouzení. Oproti některým jiným hypnotikům má však delší biologický poločas. To znamená, že účinek může přetrvávat i následující den – objevuje se ranní ospalost, zpomalené reakce či zhoršená koncentrace. Rizikem je také vznik tolerance a závislosti. Při delším užívání si organismus na lék zvyká a pro stejný efekt je potřeba vyšší dávka. Náhlé vysazení může vést k abstinenčním příznakům – úzkosti, nespavosti či podrážděnosti. Proto se doporučuje pouze krátkodobé podávání, zpravidla na několik týdnů, a vždy pod lékařským dohledem. Nitrazepam může být přínosný u akutní, závažné ins...

  Úzkost je přirozená reakce organismu na zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy se z krátkodobého napětí stane dlouhodobý stav. Jedním z překvapivě účinných nástrojů, jak úzkost regulovat, je obyčejné hobby. Z pohledu psychologie funguje záliba jako forma vědomého přesměrování pozornosti. Mozek nemůže být naplno soustředěn na dvě věci současně. Když se ponoříme do činnosti, která nás baví – ať už je to malování, běh, hra na hudební nástroj nebo zahradničení – aktivujeme jiné nervové okruhy než ty, které udržují úzkostné myšlenky. Maďarský psycholog Mihaly Csikszentmihalyi popsal stav tzv. „flow“ – hluboké ponoření do činnosti, při němž ztrácíme pojem o čase. Právě tento stav je pro úzkost přirozeným protijedem. Dochází k poklesu stresových hormonů a ke zvýšení pocitu kontroly. Hobby zároveň posiluje sebedůvěru. Každý drobný pokrok vytváří zkušenost „zvládl jsem to“. U lidí s úzkostí bývá narušený pocit kompetence, a pravidelná záliba jej postupně obnovuje. Neméně důležitý je i těle...

  Petr se v minulosti dostal do vztahu, který ho psychicky zranil. Po rozchodu se bál jakékoliv blízkosti. I když toužil po vztazích, instinktivně se stáhl.  Každý dotek a každé emocionální spojení vyvolávalo strach. Terapie mu pomohla postupně otevírat srdce malými kroky – nejprve důvěra k přátelům, pak citlivé sdílení. Dnes umí poznat rozdíl mezi minulými ranami a současnou realitou.

  Deprese, úzkosti a další duševní nemoci podněcují často i překvapiví původci. Na jejich rozvoji se totiž podílí i majetkové nerovnosti, ekonomické rozdíly mezi regiony, ale třeba i chybějící dobré vzory z řad takzvaných elit.

  V třetí, a tím závěrečné, části o své zkušenosti s denním stacionářem bych ráda sdílela to, co mi připadá důležité, ale i fakt, že to není procházka růžovým sadem. I tak stojí za to!