Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Rodiče s duševní poruchou u hraniční poruchy osobnosti aneb rakoviny duše

  Dětství formuje psychiku více, než si často připouštíme. Pokud dítě vyrůstá s rodičem, který trpí vážnou duševní poruchou, může to zanechat hluboké stopy v jeho vnímání sebe sama, vztahů i bezpečí. U některých lidí se později mohou rozvinout rysy Hraniční poruchy osobnosti, někdy označované jako „rakovina duše“, protože bolest zasahuje samotné nitro člověka. Dítě potřebuje stabilitu, předvídatelnost a emoční bezpečí. Pokud je rodič například silně depresivní, závislý, impulzivní nebo psychicky nestabilní, dítě často žije v chaosu a nejistotě. Nikdy neví, jaká bude atmosféra doma, zda přijde přijetí, křik, odmítnutí nebo citový chlad. Psychika dítěte se pak učí přežívat ve stálém napětí. Mnoho lidí s hraniční poruchou osobnosti popisuje dětství plné strachu, emočního zanedbávání nebo nepředvídatelných reakcí rodičů. Některé děti byly nuceny „dospět příliš brzy“ a starat se o psychický stav rodiče místo toho, aby samy mohly být dětmi. Takové prostředí může narušit zdravý vývoj iden...

Poruchy identity a prožívání reality

  Poruchy identity a narušené prožívání reality patří mezi psychické obtíže, které mohou výrazně zasahovat do života člověka. Nejde pouze o „zmatenost“ nebo změny nálad. Člověk může mít pocit, že neví, kdo vlastně je, ztrácí kontakt se svými emocemi, okolím nebo dokonce s realitou samotnou. Porucha identity se často projevuje nestabilním vnímáním sebe sama. Člověk může měnit názory, hodnoty, vztahy nebo životní cíle. Někdy má pocit vnitřní prázdnoty, neví, kam patří, nebo se cítí „odpojený“ od vlastního já. Tyto obtíže bývají časté například u hraniční poruchy osobnosti, po traumatech nebo při dlouhodobém psychickém stresu. Narušené prožívání reality může mít různé podoby. Někteří lidé zažívají derealizaci – svět kolem nich působí vzdáleně, cize nebo jako ve snu. Jiní trpí depersonalizací, kdy mají pocit, že sami nejsou skuteční nebo pozorují svůj život „zvenčí“. Tyto stavy mohou být velmi děsivé, přesto člověk často ví, že jeho prožívání není běžné. Příčin bývá více. Významnou rol...

Ostrov San Servolo býval psychiatrickou léčebnou. Dřív izoloval nepohodlné, dnes láká tichem

  San Servolo dnes patří k nejklidnějším ostrovům benátské laguny, jeho minulost je ale mnohem temnější. Po více než dvě století tu fungovala psychiatrická léčebna, kde nekončili jen lidé s vážnými psychickými poruchami, ale často i ti, kteří byli pro své okolí nepohodlní.

Disociativní fuga

  Disociativní fuga je vzácný psychický stav, při kterém člověk náhle opustí své běžné prostředí a může si dočasně nepamatovat důležité informace o své identitě, minulosti nebo osobním životě. Někdy dokonce začne vystupovat pod jiným jménem nebo si vytvoří novou identitu. Po odeznění stavu si často nepamatuje, co během fugy dělal. Tento jev patří mezi disociativní poruchy, tedy stavy, při nichž dochází k narušení propojení mezi vědomím, pamětí, emocemi a identitou. Disociativní fuga bývá nejčastěji spojována s extrémním stresem, traumatem nebo psychickým přetížením. Může se objevit například po těžké ztrátě, násilí, dlouhodobém psychickém tlaku nebo jiné silně zatěžující události. Během fugy člověk často působí relativně normálně. Dokáže cestovat, komunikovat nebo vykonávat běžné činnosti, přesto však může být zmatený ohledně vlastní identity. Okolí si proto nemusí ihned všimnout, že se děje něco vážného. Stav může trvat několik hodin, dní, ale výjimečně i déle. Po návratu do běžné...

Bipolární deprese a její vliv na život

  Deprese-hluboký smutek, beznaděj, nemožnost prožívat radost, někdy myšlenky na sebevraždu, neschopnost vykonávat běžné činnosti, atd. atd. Tento stav trvá minimálně dva týdny. V praxi je to však většinou mnohem, mnohem delší dobu. Obecný popis deprese ale nikdy nedokáže popsat, jak tento stav probíhá opravdu v běžném životě. Jak to dokáže zasáhnout do snad každého aspektu běžného života. Izolovaní od okolí, pocit zoufalství a nepochopení vede někdy až k rozpadu vztahů.

Benzodiazepiny obecně

  Benzodiazepiny jsou skupinou léků, které působí na centrální nervový systém a používají se především ke zmírnění úzkosti, napětí, paniky či nespavosti. Patří mezi nejčastěji předepisované léky v psychiatrii a neurologii. Jejich účinek bývá rychlý, což je důvod, proč lidem v akutní psychické krizi často přinášejí krátkodobou úlevu. Tyto léky zvyšují účinek neurotransmiteru GABA, který v mozku tlumí nadměrnou nervovou aktivitu. Díky tomu dochází ke zklidnění psychiky, uvolnění svalů a snížení pocitu strachu nebo vnitřního neklidu. Mezi známé benzodiazepiny patří například Diazepam, Alprazolam nebo Clonazepam. Přestože mohou být velmi účinné, nesou s sebou i rizika. Při dlouhodobém užívání může vzniknout tolerance, kdy tělo potřebuje vyšší dávky ke stejnému účinku. Dalším rizikem je psychická i fyzická závislost. Náhlé vysazení po delším užívání může vést k abstinenčním příznakům, jako jsou úzkosti, třes, nespavost nebo silný neklid. Benzodiazepiny by proto měly být užívány pouze po...

Nedostatek bezpečí v rodině u hraniční poruchy osobnosti aneb „rakoviny duše“

  Pro mnoho lidí s Hraniční poruchou osobnosti nebylo dětství místem klidu, jistoty a emočního bezpečí. Domov, který měl být útočištěm, se často stal prostředím nejistoty, chaosu nebo nepředvídatelných emocí. Právě dlouhodobý nedostatek bezpečí v rodině může významně ovlivnit vývoj psychiky a schopnost vytvářet stabilní vztahy v dospělosti. Dítě potřebuje vědět, že jeho emoce budou přijaty, pochopeny a že blízký člověk zůstane dostupný i ve chvílích bolesti nebo strachu. Pokud však vyrůstá v prostředí křiku, odmítání, citového chladu, manipulace nebo nestability, nervový systém se dostává do permanentního napětí. Dítě se učí, že vztahy nejsou bezpečné a že láska může kdykoliv zmizet. U hraniční poruchy osobnosti se tento vnitřní pocit ohrožení často přenáší i do dospělých vztahů. Objevuje se silný strach z opuštění, extrémní citlivost na odmítnutí, emoční výkyvy nebo zoufalá potřeba ujištění. Člověk může intenzivně toužit po blízkosti, ale zároveň se jí bát. Vnitřně totiž stále oče...

De Clérambaultův syndrom: Když člověk věří, že je tajně milován

  De Clérambaultův syndrom, známý také jako erotomanie, je vzácná psychická porucha, při které je člověk pevně přesvědčen, že je do něj někdo zamilovaný – často osoba společensky významná, nedostupná nebo téměř neznámá. Toto přesvědčení přetrvává i navzdory jasným důkazům, že vztah ve skutečnosti neexistuje. Typické je, že postižený člověk věří, že druhá osoba vysílá „tajné signály“ lásky prostřednictvím pohledů, gest, sociálních sítí nebo náhodných situací. Neutrální chování si vykládá jako potvrzení citů. Pokud druhá strana kontakt odmítá, může být toto odmítnutí interpretováno jako strach, tlak okolí nebo „skrytá hra“. Syndrom bývá spojen s psychotickými poruchami, například schizofrenií, bipolární poruchou nebo těžkými poruchami osobnosti. V některých případech se může rozvinout i při silné osamělosti, sociální izolaci nebo dlouhodobé emoční deprivaci. Emoční potřeba blízkosti se pak propojí s bludným přesvědčením. Pro okolí může být situace velmi náročná. Postižený člověk čast...

Nejčastější diagnózou je u nás úzkost, říká psychiatr Vojtěch Hrček

  Od 1. dubna vede z pozice vedoucího lékaře Psychologickou a psychiatrickou ambulanci v Kolíně v Kutnohorské ulici. Kolínský deník vyzpovídal psychiatra MUDr. Vojtěcha Hrčka nejen o tom, co jej přivedlo do Kolína či jaké nemoci jeho pacienty trápí.

Kouč, nebo psychoterapeut? Univerzální rady nečekejte ani od jednoho

  Dnes se za kouče nebo terapeuta prohlašuje kdekdo. Přibývá také terapeutických koučů. Málokdo si ale je jistý, co ti opravdoví dělají a kdy se na ně obrátit. V čem se jejich práce liší? Jak najít ty kvalitní a nenaletět šarlatánům? Nejen na tyto otázky odpovídají čeští odborníci z obou oblastí.

TCA (tricyklická antidepresiva): starší léky, které se stále používají

  TCA neboli tricyklická antidepresiva patří mezi starší skupinu léků používaných v psychiatrii. Přestože dnes existují modernější antidepresiva s menším množstvím vedlejších účinků, TCA mají stále své místo v léčbě některých psychických i neurologických obtíží. Fungují tak, že ovlivňují hladinu neurotransmiterů v mozku, především serotoninu a noradrenalinu. Díky tomu mohou pomoci zmírnit příznaky deprese, úzkosti nebo dlouhodobého psychického napětí. Mezi známé zástupce patří například amitriptylin, clomipramin nebo imipramin. TCA se často nasazují u těžších depresí, kdy jiné léky nepřinesly dostatečný efekt. Některé z nich se využívají také při panických poruchách, obsesivně-kompulzivní poruše nebo chronické bolesti. V nižších dávkách mohou pomoci i při nespavosti. Nevýhodou TCA je vyšší výskyt vedlejších účinků. Často se objevuje sucho v ústech, ospalost, přibírání na váze, zácpa nebo pocit zpomalení. U citlivějších lidí mohou ovlivnit i srdeční rytmus, a proto je důležité jejic...

Vliv raných vztahů u hraniční poruchy osobnosti aneb rakoviny duše

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) bývá často spojována s extrémní emoční bolestí, nestabilními vztahy a hlubokým strachem z opuštění. Právě proto ji někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které mohou ovlivnit vznik této poruchy, jsou rané vztahy v dětství. Dítě si od prvních let života vytváří obraz sebe sama podle toho, jak s ním zachází nejbližší lidé. Pokud zažívá lásku, bezpečí a stabilitu, učí se důvěře a zdravé regulaci emocí. Jestliže je však prostředí chaotické, nepředvídatelné, chladné nebo dokonce traumatizující, může se psychický vývoj narušit. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často vyrůstali v prostředí, kde byly emoce bagatelizovány nebo trestány. Někteří zažili odmítání, citovou nestabilitu, manipulaci, nadměrnou kritiku či opuštění. Dítě pak vnitřně prožívá svět jako nejisté místo, ve kterém si nikdy nemůže být jisté láskou ani bezpečím. V dospělosti se to může projevit silnou citovou závislostí, impulzivitou, výbuch...

Alice in Wonderland syndrom: Když mozek zkresluje realitu

  Alice in Wonderland syndrom (AIWS) je vzácná neurologická porucha, při které člověk vnímá svět zkresleně. Název vychází z knihy Alenka v říši divů, protože lidé s tímto syndromem mohou mít pocit, že se jejich tělo nebo okolní předměty náhle zvětšují, zmenšují nebo mění vzdálenost. Typické jsou epizody, kdy člověk například vidí místnost jako obrovskou, vlastní ruce jako nepřirozeně malé nebo má pocit, že čas plyne jinak než obvykle. Tyto stavy bývají krátkodobé, ale mohou vyvolávat silnou úzkost a zmatení. Syndrom se nejčastěji objevuje u dětí a dospívajících, ale může postihnout i dospělé. Příčinou bývají migrény, virové infekce, epilepsie, vysoký stres nebo poruchy mozkové činnosti. V některých případech se může objevit i v souvislosti s psychickým vyčerpáním nebo nedostatkem spánku. Důležité je vědět, že člověk během epizody většinou neztrácí kontakt s realitou. Často si uvědomuje, že jeho vnímání není normální, ale nedokáže jej ovlivnit. Právě tento rozdíl od psychotických po...

Když rodina nepomáhá, ale ubližuje: realita z psychiatrické praxe

  Rodina by měla být oporou. V praxi ale někdy působí přesně opačně. Pohled z prostředí psychiatrie ukazuje, jak může nepochopení, tlak a stud zkomplikovat cestu k uzdravení víc než samotná nemoc.

Místo prášků les: Ve Švédsku předepisují pobyt v přírodě na úzkosti i deprese

  Zapomeňte na pilulky. Nový trend ze severu Evropy ukazuje, že někdy stačí zpomalit, jít do lesa nebo si dát nohy na stůl a pomalu si vychutnat hrnek s kávou. Takzvaný „švédský recept“ ukazuje, že wellbeing může mít překvapivě jednoduchou podobu.

SNRI: Antidepresiva, která ovlivňují serotonin i noradrenalin

  SNRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu) jsou skupinou antidepresiv používaných při léčbě depresí, úzkostných poruch, panických stavů i některých chronických bolestí. Na rozdíl od SSRI nepůsobí pouze na serotonin, ale zároveň ovlivňují i noradrenalin – neurotransmiter spojený s energií, soustředěním a psychickou aktivací. Mezi nejznámější SNRI patří například Venlafaxine nebo Duloxetine. Tyto léky mohou pomoci lidem, kteří kromě smutku a úzkosti trpí také silnou únavou, ztrátou motivace nebo psychickým vyčerpáním. Účinek SNRI se obvykle neprojeví okamžitě. První změny bývají patrné po 2 až 6 týdnech pravidelného užívání. Někteří pacienti popisují postupné zlepšení nálady, větší psychickou stabilitu nebo návrat energie do běžného života. Stejně jako jiná antidepresiva však mohou mít i SNRI nežádoucí účinky. Patří mezi ně například nevolnost, pocení, nespavost, zvýšený krevní tlak, bolesti hlavy nebo pokles chuti na sex. U části lidí mohou být vedlejší účin...

Vysoká citlivost u hraniční poruchy osobnosti aneb „rakoviny duše“

  Hraniční porucha osobnosti bývá často spojována s extrémní emoční citlivostí. Člověk s touto poruchou neprožívá emoce „o trochu silněji“. Prožívá je mnohonásobně intenzivněji, rychleji a bolestivěji. I drobné odmítnutí, změna tónu hlasu nebo pocit nezájmu mohou vyvolat hluboký vnitřní otřes. Právě proto někteří lidé označují hraniční poruchu osobnosti jako „rakovinu duše“. Nejde o odborný termín, ale o metaforu obrovského psychického utrpení, které člověka postupně vyčerpává zevnitř. Emoce zde nejsou jen reakcí. Jsou doslova bouří, která zaplaví mysl i tělo. Vysoká citlivost se často projevuje silným strachem z opuštění, přecitlivělostí na kritiku a intenzivní potřebou blízkosti. Paradoxně právě touha po bezpečném vztahu může vést k impulzivním reakcím, výbuchům emocí nebo náhlému stažení do izolace. Člověk pak bojuje nejen s okolím, ale hlavně s vlastním vnitřním chaosem. Mnoho lidí s touto poruchou navíc vyrůstalo v prostředí, kde jejich emoce nebyly přijímány nebo byly zlehčov...

Fregoliho syndrom: Když má člověk pocit, že ho pronásleduje stále stejná osoba

  Fregoliho syndrom je vzácná psychiatrická porucha, při které je člověk přesvědčen, že různí lidé jsou ve skutečnosti jedna a tatáž osoba v přestrojení. Postižený může mít pocit, že ho určitý člověk sleduje, pronásleduje nebo manipuluje jeho životem, jen neustále mění vzhled, hlas či identitu. Syndrom byl pojmenován po italském herci Leopoldo Fregoli, který byl známý rychlými převleky a schopností měnit role během několika okamžiků. Lidé trpící touto poruchou mohou například věřit, že prodavač, lékař, soused nebo náhodný kolemjdoucí jsou stále stejnou osobou, která je tajně sleduje. Tyto bludy bývají velmi přesvědčivé a často vyvolávají silnou úzkost, paranoiu nebo strach. Fregoliho syndrom se nejčastěji objevuje v souvislosti s psychotickými poruchami, zejména se schizofrenií, ale může vzniknout i po poškození mozku, úrazech hlavy nebo u neurodegenerativních onemocnění. Roli může hrát narušení oblastí mozku odpovědných za rozpoznávání obličejů a emocionální zpracování identity. D...

Vzniká síť center duševního zdraví pro dospělé. Bude i centrum pro děti a mládež

  Královéhradecký kraj připravil projekt Centrum duševního zdraví v Královéhradeckém kraji, který významně posílí dostupnost péče pro osoby s duševním onemocněním napříč regionem. Od dubna 2026 projekt finančně podpoří provoz čtyř stávajících center duševního zdraví v Hradci Králové, Náchodě, Jičíně a Trutnově.

„Tři čtvrtiny třídy jsou u psychologa.“ České děti trápí deprese a úzkosti

  Na přibývající množství dětí s duševními potížemi odborníci upozorňují dlouhodobě. Jak konkrétně se ale situace mění? Co stojí za alarmujícími daty? A jak lze dětem pomoci? Odpovědi hledá další díl seriálu o generaci Alfa.

SSRI: Nejčastěji předepisovaná antidepresiva současnosti

  SSRI neboli selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu patří mezi nejčastěji používané léky v psychiatrii. Využívají se především při léčbě depresí, úzkostných poruch, panických atak, obsedantně-kompulzivní poruchy nebo sociální fobie. Mezi známé přípravky patří například Sertralin, Escitalopram nebo Fluoxetin. Jejich hlavním úkolem je zvýšit dostupnost serotoninu v mozku. Serotonin bývá označován jako „hormon dobré nálady“, i když jeho role je mnohem složitější. Podílí se na regulaci emocí, spánku, motivace i zvládání stresu. U některých lidí může být jeho fungování narušeno, což se může projevit psychickými obtížemi. Důležité je vědět, že SSRI nepůsobí okamžitě. Úleva často přichází až po několika týdnech pravidelného užívání. První dny léčby mohou být naopak spojeny s přechodným zhoršením úzkosti, neklidem nebo nespavostí. Proto je důležitá trpělivost a pravidelná komunikace s psychiatrem. SSRI nejsou „pilulky štěstí“. Nezmění osobnost člověka ani nevyřeší životní p...

Vliv temperamentních rysů u hraniční poruchy osobnosti aneb „rakoviny duše“

  Borderline Personality Disorder bývá často označována jako „rakovina duše“. Ne proto, že by byla nevyléčitelná, ale protože dokáže hluboce zasahovat emoce, vztahy i samotné vnímání sebe sama. Jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují její průběh, jsou temperamentní rysy člověka. Temper je biologicky podmíněná část osobnosti. Někteří lidé jsou citlivější na stres, intenzivněji prožívají emoce nebo reagují impulzivněji než ostatní. U lidí s hraniční poruchou osobnosti bývá tato emoční citlivost výrazně zesílená. To znamená, že běžná kritika, odmítnutí nebo nejistota mohou vyvolat extrémně silnou psychickou bolest. Typickými temperamentními rysy bývá: vysoká emoční reaktivita, impulzivita, silný strach z opuštění, nestabilita nálad, zvýšená citlivost na mezilidské konflikty. Mozek člověka s touto poruchou často reaguje na emoční podněty intenzivněji a déle. Emoce přicházejí rychle, silně a obtížně se regulují. Proto může docházet k výbuchům vzteku, sebepoškozování, náhlým změnám n...

Cotardův syndrom: Když člověk věří, že neexistuje

  Cotardův syndrom patří mezi nejvzácnější a zároveň nejvíce znepokojivé psychické poruchy. Člověk trpící tímto syndromem může být přesvědčený, že je mrtvý, že neexistuje, že přišel o orgány nebo že jeho tělo postupně „mizí“. Nejde o metaforu ani přehnaný pocit prázdnoty. Pro nemocného je tato představa absolutní realitou. Tento stav bývá spojen především s těžkou depresí, psychózou nebo neurologickým onemocněním. Syndrom popsal v 19. století francouzský neurolog Jules Cotard, podle kterého získal své jméno. Pacienti často odmítají jídlo, péči nebo kontakt s okolím, protože věří, že už „nemají smysl existovat“. Cotardův syndrom ukazuje, jak silně může psychika ovlivnit vnímání reality i vlastního těla. Mozek v tomto stavu nedokáže správně propojit emoce, identitu a vědomí sebe sama. Člověk se pak může cítit odpojený od života natolik, že přestane vnímat vlastní existenci. Příznaky mohou zahrnovat: přesvědčení o vlastní smrti, pocit neexistence těla nebo orgánů, silnou depresi a bez...

Jak najít odvahu jít k psychoterapeutovi? Chci jí, ale…

  Možná už jste si podobnou otázku taky položili. Psychoterapie není jen pro „blázny“. Je to prostor, kde se učíme chápat sebe a své emoce. Jak překonat obavy z první návštěvy psychologa a proč se vyplatí dát tomu šanci?

Hvězdy v naší hlavě: Přehlížené buňky mohou být klíčem k léčbě úzkosti, deprese i těžkých traumat

  Astrocyty tvoří až polovinu buněk v některých oblastech mozku, přesto je věda desítky let přehlížela. Nový výzkum naznačuje, že by mohly otevřít cestu k přesnější léčbě úzkosti, deprese i PTSD.

Jak podpořit psychiku při práci z domova

  Práce z domova přinesla větší flexibilitu, ale zároveň rozmazala hranice mezi výkonem a odpočinkem. Psychika člověka přitom potřebuje jasné oddělení pracovního a osobního prostoru. Pokud se domov stane zároveň kanceláří, mozek často zůstává ve stavu permanentní pohotovosti. Dlouhodobý home office může zvyšovat psychickou únavu, osamělost i pocit neustálé dostupnosti. Člověk ztrácí přirozené sociální podněty, pohyb i pravidelný režim. Výsledkem bývá vyšší podrážděnost, pokles koncentrace nebo emoční vyčerpání. Psychologie dlouhodobě upozorňuje, že lidská psychika funguje lépe v prostředí, které má strukturu, předvídatelnost a vědomé rituály. Pomoci mohou zdánlivě drobné návyky: pevně nastavený začátek a konec pracovní doby, krátké přestávky bez obrazovek nebo změna prostředí během dne. Význam má i práce se smysly. Například esenciální oleje, jako levandule, bergamot nebo máta, mohou u některých lidí podpořit pocit zklidnění či mentálního osvěžení. Nejde o léčbu psychických obtíží,...

Jak se vytváří emoční nestabilita u hraniční poruchy osobnosti aneb „rakoviny duše“

  Emoční nestabilita je jedním z nejvýraznějších znaků hraniční poruchy osobnosti (BPD). Člověk s touto diagnózou často prožívá emoce extrémně intenzivně, rychle a bolestivě. To, co jiní zvládnou během několika minut, může u člověka s BPD vyvolat psychický chaos trvající hodiny nebo dny. Vznik emoční nestability bývá spojen s kombinací biologických predispozic a traumatických zkušeností z dětství. Psychika dítěte se vyvíjí skrze vztahy. Pokud dítě vyrůstá v prostředí odmítání, nepředvídatelnosti, emocionálního chladu, manipulace nebo násilí, nervový systém se postupně nastavuje do permanentního režimu ohrožení. Mozek se učí, že bezpečí není jisté. Emoce pak nejsou vnímány jako běžná součást života, ale jako něco nebezpečného a zahlcujícího. Člověk s BPD často nedostal prostor naučit se emoce regulovat zdravým způsobem. Místo uklidnění zažíval chaos, odmítání nebo trestání vlastních pocitů. Velkou roli hraje také strach z opuštění. I drobný konflikt, změna tónu hlasu nebo pocit odmí...

Poruchy attachmentu: když vztahové zranění vzniká už v dětství

  Attachment neboli citová vazba představuje způsob, jakým si člověk od dětství vytváří vztahy k druhým lidem. Vzniká především v raném kontaktu s pečující osobou. Pokud dítě zažívá bezpečí, stabilitu a emoční dostupnost, vytváří si zdravý pocit důvěry. Pokud však vyrůstá v prostředí chaosu, odmítání, zanedbávání nebo nepředvídatelnosti, mohou vzniknout poruchy attachmentu. Lidé s narušenou citovou vazbou často bojují s intenzivním strachem z opuštění, nedůvěrou, emoční nestabilitou nebo naopak s potlačováním emocí. Někteří se ve vztazích nadměrně upínají, jiní si drží odstup a vyhýbají se blízkosti. V dospělosti se tyto vzorce mohou promítat do partnerských vztahů, přátelství i pracovního prostředí. Psychologie rozlišuje několik základních typů nejisté attachmentové vazby — úzkostnou, vyhýbavou a dezorganizovanou. Dezorganizovaný attachment bývá často spojován s traumatem, domácím násilím nebo dlouhodobým emočním zanedbáváním. Člověk pak současně touží po blízkosti, ale zároveň se...

Psycholog Daniel Krejcar: Dítě se poškozuje? Nezavírejte oči, něco dělejte

  Daniel Krejcar vede psychologické centrum pro děti a mladé dospělé, které dokáže to, co žádné jiné: přijmout klienta do dvou týdnů. Přicházejí k němu velmi často zoufalí rodiče s dětmi, které se řežou po rukou či nohou.

Psychiatr, psycholog, psychoterapeut. Kdo je kdo v péči o duševní zdraví

  Jeden je lékař, takže může určit diagnózu a předepsat léčiva, další zase odborník na terapii, takže pomůže v rozhovoru najít sebe samého. Do péče o duševní zdraví vstupuje hned několik profesí. Nabízíme přehled, jaké je jejich vzdělání a kompetence.

Jak pracovat s emocemi během náročného dne

  Náročné dny nejsou psychicky vyčerpávající jen kvůli množství povinností. Největší zátěž často vzniká z neustálého potlačování emocí. Člověk během dne funguje pod tlakem výkonu, komunikace, termínů i očekávání okolí, ale málokdy si všimne, co se děje uvnitř něj samotného. Právě ignorované emoce bývají spouštěčem podrážděnosti, únavy nebo psychického přetížení. Emoce nejsou problém. Jsou informací. Stres upozorňuje na přetížení, frustrace na překročené hranice a úzkost často signalizuje dlouhodobou nejistotu. Pokud člověk reaguje pouze výkonem a nemá prostor emoce zpracovat, nervový systém zůstává v permanentním napětí. To se postupně promítá do vztahů, soustředění i fyzického zdraví. Psychologie ukazuje, že zvládání emocí nezačíná jejich potlačením, ale schopností je rozpoznat a pojmenovat. Krátké zastavení během dne, vědomý dech nebo několik minut bez podnětů může pomoci snížit aktivaci stresové reakce. Důležitou roli hrají i drobné smyslové podněty. Někteří lidé využívají napří...

Disociace u hraniční poruchy osobnosti aneb „rakoviny duše“

  Disociace patří mezi časté a velmi zatěžující projevy hraniční poruchy osobnosti. Člověk může mít pocit, že je odpojený od vlastních emocí, těla nebo reality. Svět kolem něj působí vzdáleně, prázdně nebo nereálně. Někteří lidé popisují stav, jako by „nebyli sami sebou“ nebo sledovali svůj život zvenčí. U hraniční poruchy osobnosti bývá disociace často reakcí na silný stres, konflikty, strach z odmítnutí nebo emoční přetížení. Psychika se tímto způsobem snaží chránit před bolestí, kterou člověk nedokáže v daný moment unést. Jde o obranný mechanismus mozku, nikoliv o vědomé rozhodnutí. Psychologie upozorňuje, že mnoho lidí s hraniční poruchou osobnosti zažilo v minulosti trauma, emocionální zanedbávání nebo nestabilní vztahy. Dlouhodobé psychické přetížení může narušit schopnost bezpečně regulovat emoce. Disociace pak funguje jako „únikový režim“, který dočasně otupí bolest, úzkost nebo intenzivní vnitřní chaos. Tyto stavy mohou trvat několik minut, ale někdy i hodiny. Člověk bývá ...

Intermitentní explozivní porucha

  Intermitentní explozivní porucha je psychické onemocnění charakteristické opakovanými a náhlými výbuchy hněvu, které jsou nepřiměřené situaci. Člověk může reagovat agresivně slovně i fyzicky, často impulzivně a bez schopnosti své emoce v daný moment ovládnout. Po odeznění výbuchu bývá běžný pocit studu, viny nebo psychického vyčerpání. Tato porucha nesouvisí pouze s „výbušnou povahou“. Jde o problém regulace emocí a impulzů, který může významně zasahovat do vztahů, práce i každodenního fungování. Spouštěčem bývají zdánlivě drobné konflikty, frustrace, pocit odmítnutí nebo dlouhodobé psychické napětí. Psychologie upozorňuje, že za vznikem mohou stát kombinace biologických faktorů, chronického stresu, traumatických zkušeností z dětství i naučených vzorců chování. U některých lidí se objevuje vyšší citlivost nervového systému na stresové podněty. Výbuch hněvu pak funguje jako krátkodobé „uvolnění“ vnitřního napětí. Důležité je odlišit běžnou podrážděnost od poruchy. U intermitentní ...

Deprese není jen smutná nálada. Projít se nepomůže

  Deprese - trpí jí spousta lidí, a přesto je stále nepochopená veřejností. Nebo alespoň její částí. Někteří na ni nevěří, jiní dávají dobře míněné rady, ale bohužel s opačným efektem.

Hledat psychologickou pomoc u AI může být nebezpečné, varuje psychiatr. V čem spatřuje největší riziko?

  Lidé se na umělou inteligenci začínají obracet také se svými duševními problémy. S chatbotem řeší třeba vztahy, nebo dokonce úzkostné pocity. „Pomoc od AI hledá v tuto chvíli pořád více mladých lidí, nejenom v oblasti duševního zdraví, ale celkově v rámci svých problémů. Může to být velmi nebezpečné, zejména pokud mladý člověk nemá jiné sociální vztahy, je zamčený ve svém světě s AI a nedokáže vstřebávat jiné informace,“ varuje dětský psychiatr z TH Kliniky Michal Považan.