Duševní zdraví 🍀

  Proč manipulátorovi často nevadí, když má partnerka přátele, ale záleží mu na tom, kteří to jsou? Odpověď se skrývá v tom, jak sociální okolí formuje pohled na realitu vztahu.

  Příznaky deprese u těhotných žen jsou spojeny s atypickým stárnutím mozku potomků. Odchylky od normálního vývoje mozku pak nejspíš souvisí s úzkostmi a náladovostí v jejich dospívání. Obojí zjistila neurovědkyně Klára Marečková institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

  Hraniční porucha osobnosti může člověka zasáhnout tak hluboko, že běžné životní problémy působí jako nepřekonatelné katastrofy. Označení „rakovina duše“ proto někteří lidé používají jako metaforu pro intenzivní psychickou bolest. Neznamená však beznaděj. I u hraniční poruchy osobnosti je možný významný posun a zotavení. Jedním z klíčových pojmů je psychologická resilience – schopnost zvládat stres, zotavit se po psychickém otřesu a postupně znovu získávat stabilitu. Výzkum ukazuje, že lidé s hraniční poruchou osobnosti mívají resilienci nižší, přičemž její posilování může být důležitým cílem léčby. Resilience ale není vlastnost, kterou člověk buď má, nebo nemá. Dá se postupně budovat. Pomáhá učit se rozpoznávat vlastní emoce dříve, než přerostou v krizi, oddělovat pocity od okamžitého jednání, pracovat s impulzivitou a vytvářet bezpečnější způsoby zvládání stresu. Významnou roli zde může mít psychoterapie, například dialektická behaviorální terapie (DBT), která pracuje mimo jiné ...

  Jsme stále méně odolní a naše psychika ohroženější. A nejenom kvůli krizím posledních let. „Dlouhodobě trpíme tím, že problematika péče o duševní zdraví nevyvolává tolik pozornosti. Přesto si myslím, že jsme ušli velký kus cesty. Výrazné zhoršení v době covidu nebo války na Ukrajině bylo pouze výkyvem, protože ta křivka roste kontinuálně desetiletí. Kdyby ale takový schod vznikl před patnácti let, bude mnohem větší ticho, než je teď,“ říká v rozhovoru pro Deník psychiatr Martin Hollý, který čtrnáct let vedl nemocnici Bohnice a nyní působí jako náměstek pro léčebnou péči Centra duševní rehabilitace Beroun.

  Had si hověl na slunci před vstupem na dětské oddělení Psychiatrické nemocnice v Dobřanech. Tamní pacienty trochu polekal, a tak se personál ihned obrátil na hasiče, aby plaza odchytili.

  Hraniční porucha osobnosti bývá označována za jednu z nejbolestivějších psychických poruch. Přezdívka „rakovina duše“ vystihuje především intenzitu vnitřního utrpení, nikoli beznadějnost diagnózy. Společnost přitom může sehrát významnou roli v tom, zda člověk zůstane izolovaný, nebo dostane šanci na skutečné zotavení. Prvním krokem je přestat člověka s hraniční poruchou vnímat pouze skrze jeho diagnózu. Silné emoce, impulzivita, strach z odmítnutí nebo nestabilní vztahy nejsou důvodem k odsouzení. Často jsou projevem hlubokého psychického utrpení, se kterým si člověk sám neví rady. Pomáhá také otevřená komunikace. Místo vět typu „přeháníš“ nebo „zase děláš problémy“ může okolí nabídnout respekt, naslouchání a jasné hranice. Podpora však neznamená tolerovat všechno. Zdravé hranice mohou být důležitou součástí bezpečných vztahů. Velkou roli má dostupnost odborné péče. Psychoterapie, psychiatrická léčba a dlouhodobá podpora mohou člověku pomoci naučit se zvládat emoce, vztahy i kriz...

  Vrchní ředitelkou sekce duševního zdraví a závislostí ministerstva zdravotnictví se na základě výsledků výběrového řízení stala Dita Protopopová. Do funkce ji jmenoval ministr Adam Vojtěch. Sekce vznikla v souvislosti s převodem agendy politiky v oblasti závislostí a duševního zdraví z úřadu vlády do působnosti resortu. Zdravotnickému deníku to sdělilo ministerstvo zdravotnictví.

  Pacienti v Moravskoslezském kraji se budou jednodušeji dostávat k péči klinických psychologů. Městská nemocnice Ostrava získala vůbec poprvé akreditaci Ministerstva zdravotnictví ČR pro celý specializační vzdělávací program v oboru klinická psychologie. Díky tomu bude moci vzdělávat nové specialisty, posílit svůj odborný tým a rozvíjet další služby pro pacienty.

  Diagnóza hraniční poruchy osobnosti může člověku v určité chvíli připadat jako rozsudek na celý život. Silné emoce, impulzivita, strach z opuštění, nestabilní vztahy nebo bolest, která někdy působí nesnesitelně, mohou vytvořit pocit, že se nic nezmění. Jenže právě zde začíná důležitá část příběhu: recovery. Recovery neznamená, že člověk už nikdy nezažije úzkost, vztek, prázdnotu nebo strach. Znamená postupně získávat schopnost těmto stavům rozumět, zvládat je a nenechat je řídit celý život. Cílem není stát se někým jiným. Cílem je naučit se být sám sebou bezpečněji. Velkou roli může sehrát psychoterapie, například dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která pomáhá rozvíjet regulaci emocí, zvládání krizí, práci se vztahy a toleranci nepříjemných pocitů. Důležitá může být také vhodně nastavená psychiatrická léčba, zejména pokud se současně objevují další psychické obtíže. Cesta recovery bývá dlouhá a rozhodně není rovná. Přicházejí pády, návraty starých vzorců i dny, kdy člověk z...

  Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) odstartoval kampaň, která šíří osvětu o duševním zdraví žen v těhotenství a po porodu. „Matky se často bojí obtíže přiznat – obávají se, že je někdo bude soudit,“ říká v rozhovoru výzkumnice a psycholožka z NÚDZ Kristýna Hrdličková.

  Člověka v depresi často nedokážeme „rozveselit“. Můžeme mu ale pomoci jinak. Co jsem během své nejhlubší deprese potřeboval od partnerky, rodiny a lidí kolem sebe a co naopak nepomáhalo.

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Je to velmi silné přirovnání, protože vystihuje, jak hluboko může zasahovat do emocí, vztahů, rozhodování i vnímání sebe sama. Zároveň ale může být zavádějící. Na rozdíl od některých tělesných nádorových onemocnění totiž hraniční porucha osobnosti nemusí být celoživotním rozsudkem. Dlouhodobá prognóza může být překvapivě dobrá. U řady lidí se intenzita příznaků postupně snižuje, zejména pokud mají vhodnou psychoterapii, stabilní prostředí a naučí se lépe regulovat emoce. Výrazné zlepšení často přichází postupně, nikoliv během několika týdnů. Velmi důležitá je psychoterapie. Přístupy zaměřené na regulaci emocí, vztahy a zvládání impulzivního chování mohou člověku pomoci získat větší kontrolu nad vlastním životem. Léky mohou být v některých případech užitečné pro konkrétní obtíže, ale samotnou poruchu osobnosti obvykle neřeší. Prognózu ovlivňuje také prostředí. Dlouhodobý stres, nestabilní vztahy, užívání návyko...

  Ženy užívají antidepresiva výrazně častěji než muži a jejich spotřeba dál roste. Je to důsledek lepší diagnostiky duševních onemocnění, nebo také proměny běžných lidských emocí v medicínský problém? Příběh antidepresiv ukazuje, jak se během posledních desetiletí změnil pohled na ženskou psychiku, roli farmaceutického průmyslu i samotnou depresi.

  Dva lidé mohou mít stejnou diagnózu, podobný průběh nemoci, a přesto fungovat úplně jinak. Jedním z možných vysvětlení je kognitivní rezerva, fascinující koncept, který mění pohled na odolnost lidského mozku.

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) bývá spojována s extrémními emocemi, strachem z opuštění, impulzivitou a nestabilními vztahy. U některých lidí se k tomu přidávají také závislosti. Ne proto, že by byli „slabí“, ale protože se zoufale snaží regulovat bolest, kterou neumějí jinak zvládnout. Alkohol, drogy, gambling, přejídání, nakupování, sex nebo jiné kompulzivní chování mohou krátkodobě přinést úlevu. Na chvíli ztlumí úzkost, prázdnotu, vztek nebo strach. Jenže úleva rychle odezní a problém se vrací. Často ještě silnější. Vzniká začarovaný kruh: psychická bolest → impulzivní chování → krátkodobá úleva → pocit viny a stud → ještě větší bolest → další útěk. Právě proto je důležité neřešit pouze samotnou závislost. Pokud je v pozadí hraniční porucha osobnosti, může být nutné pracovat také s regulací emocí, vztahovými vzorci, impulzivitou a schopností zvládat odmítnutí či opuštění. BPD není rozsudek na celý život. Existují účinné psychoterapeutické přístupy, například dialektická beh...

  Jak podpořit duševní zdraví dětí ještě dříve, než skončí v péči psychologa nebo psychiatra? Odpověď hledá deset projektů, které uspěly v grantové výzvě Komunita oporou duševnímu zdraví. Mezi nimi je i Sidequest Bobrava, který chce posílit prevenci tím, že kolem dětí propojí školy, knihovny, sportovní kluby, spolky i další lidi z místní komunity. Jak konkrétně?

  Na lécích proti úzkosti jako Neurol snadno vzniká závislost, měly by se proto užívat jen krátkodobě. Lékaři by před jejich nasazením měli zhodnotit pacientův stav a poučit ho o rizicích. Pětačtyřicetiletá Helena svůj příběh popisuje odlišně – pražská ordinace jí opakovaně vystavovala recept bez osobního vyšetření, na nečekaný problém žena narazila i před nedávnou operací. Dnes se kvůli problémům s lékem a také s alkoholem léčí na adiktologii.

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) bývá často spojována především se ženami. To je ale zavádějící. Postihuje i muže, jen se u nich může projevovat jinak a někdy zůstává dlouho nerozpoznaná. Muž s BPD může působit navenek tvrdě, sebevědomě nebo výbušně. Uvnitř však může prožívat silný strach z odmítnutí, opuštění a ztráty blízkého člověka. Emoce mohou být velmi intenzivní a rychle se měnit. Z obyčejné neshody se může během chvíle stát pocit zrady, ponížení nebo naprostého odmítnutí. Typické mohou být impulzivní jednání, prudké výbuchy vzteku, nestabilní vztahy, černobílé vidění lidí, pocit vnitřní prázdnoty nebo snaha uniknout od nesnesitelných emocí. U některých mužů se psychická bolest může maskovat také rizikovým chováním, agresivitou, alkoholem či jinými formami úniku. Označení „rakovina duše“ je obrazné, nikoli lékařské. Výstižně však popisuje, jak hluboce může porucha zasahovat do vztahů, práce i samotného prožívání sebe sama. BPD přitom není charakterová vada ani omluva pro u...

  Narození miminka bývá vnímáno jako ten nejšťastnější okamžik v životě. Jenže co když se místo očekávaného přívalu lásky dostaví u rodičů jen tíživá prázdnota a strach? Sedmadvacetiletý Tom Phillips z britského Devonu se rozhodl svěřit se o tématu, o kterém se moc nemluví: mužské poporodní depresi.

  Horko vyvolává úzkost a pocit bezmoci. Psychologové radí, jak se s ní vypořádat Opakující se vlny veder nejsou jen fyzickou zátěží. U části lidí vyvolávají úzkost, bezmoc a strach z budoucnosti. Psychologové mluví o klimatické úzkosti, která může být silnější po vlastní zkušenosti s extrémním počasím.

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi psychické poruchy, které mohou výrazně zasáhnout vztahy, práci i každodenní život. U žen se často projevuje především silnou emoční nestabilitou, strachem z opuštění, impulzivitou a velmi proměnlivým prožíváním sebe sama. Jednou může být člověk vnímán jako dokonalý a nenahraditelný, o chvíli později jako největší zklamání. Emoce přicházejí intenzivně a rychle. Smutek může vystřídat vztek, úzkost nebo zoufalství. Pro ženu samotnou může být takový vnitřní svět nesmírně vyčerpávající. Okolí přitom často nechápe, proč jsou její reakce tak silné. Typickým problémem bývá strach z odmítnutí nebo opuštění. I běžná změna chování partnera, jeho mlčení nebo menší zájem může být vnímán jako signál, že vztah končí. Následovat mohou konflikty, výčitky, zoufalé snahy vztah zachránit nebo naopak jeho náhlé ukončení. BPD však není charakterová slabost ani „přecitlivělost“. Jde o skutečnou psychickou poruchu, se kterou lze odborně pracovat. Psychoterapie...

  Kauza školní psycholožky, která na internetu psala nenávistné příspěvky o „buzerantech“ nebo bagatelizovala znásilnění, nasvítila problém nedostatku psychologů a zhoršeného duševního zdraví dětí. Podle oslovených expertů mají v takových případech profesní organizace svázané ruce. Odborníci volají po změnách.

  Dospívání je období velkých změn. Emoce jsou silnější, vztahy intenzivnější a hledání vlastní identity může být někdy bolestivé. U některých dospívajících však nejde jen o „pubertu“. Mohou se objevovat projevy hraniční poruchy osobnosti (BPD), která dokáže výrazně zasáhnout do života mladého člověka i celé rodiny. Hraniční porucha osobnosti může přinášet extrémní výkyvy emocí, strach z odmítnutí či opuštění, velmi intenzivní vztahy, impulzivní jednání, výbuchy vzteku nebo pocity prázdnoty. U některých dospívajících se mohou objevit také sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky. Právě proto je nebezpečné všechno automaticky vysvětlovat slovy „to je jen puberta“. Důležité je také vědět, že diagnózu neurčuje rodič, učitel ani internet. Některé projevy mohou souviset s běžným vývojem, úzkostí, depresí, traumatem nebo jinými psychickými obtížemi. Rozhodující je odborné posouzení a dlouhodobější obraz potíží. Největší chybou bývá mladého člověka odsuzovat jako problémového, manipulat...

  Když jsem uslyšel svou psychiatrickou diagnózu, byl jsem přesvědčený, že můj život skončil. Dnes vím, že diagnóza není rozsudek. Je to začátek cesty, která může vést zpět k plnohodnotnému životu.

  V Teplicích vznikla nová psychologická poradna pro děti i dospělé. Zájemci o její služby nepotřebují žádné doporučení, stačí vyplnit online formulář a domluvit konzultaci. První tři sezení jsou zdarma, za další se platí od 800 do 1 100 korun. Její ředitelkou je psycholožka a psychoterapeutka Šárka Červinková. Pilotní provoz poradny, který potrvá do konce roku, dotuje město 151 tisíci korunami.

  Počet lidí, kteří hledají pomoc na krizové lince, každým rokem roste. Brněnská Modrá linka loni přijala téměř 25 tisíc kontaktů, přesto se podle její ředitelky Terezy Musilové až polovina volajících nemusí dovolat. V rozhovoru vysvětluje, proč přibývá psychických obtíží i jak poznat člověka v krizi.

  Pětadvacet let žila s depresí. Vyzkoušela antidepresiva i léky na úzkost, ale pomáhalo jí to jen přežívat. Přestože sama dlouho považovala psychedelika za nebezpečné drogy, nakonec se rozhodla je vyzkoušet. Dnes vede nadační fond pro výzkum psychedelik.

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi psychické poruchy, u kterých může prevence sehrát významnou roli. Neznamená to, že lze samotnému onemocnění vždy zabránit. Mnohem důležitější je včas zachytit varovné signály a zabránit tomu, aby se potíže postupně prohlubovaly. Rizikové může být například dlouhodobé prožívání intenzivních emocí, výrazný strach z odmítnutí nebo opuštění, impulzivní jednání, nestabilní vztahy či opakované sebepoškozování. Pokud se podobné potíže vracejí a výrazně zasahují do života, není vhodné čekat, až „to samo přejde“. Prevence proto začíná především včasnou pomocí. Psycholog, psychiatr nebo psychoterapeut může pomoci rozpoznat problematické vzorce chování a nabídnout strategie, jak lépe zvládat emoce, konflikty a krizové situace. U lidí, kteří již diagnózu mají, může pravidelná péče snižovat riziko opakovaných krizí a pomáhat udržovat stabilnější fungování. Velkou roli hraje také informovanost okolí. Rodina, partneři nebo přátelé mohou někdy jako prv...

  Ketogenní dieta známá z léčby epilepsie vykazuje v prvních klinických studiích slibné výsledky také u deprese, schizofrenie, bipolární poruchy či mentální anorexie. 

  Anhedonie není jen ztráta radosti. Moderní neurověda ukazuje, že mozek může ztratit schopnost těšit se na příjemné zážitky, aniž by zcela ztratil schopnost je prožívat. Proč se to děje a co o tom dnes víme?