Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) je charakterizována intenzivními emocemi a nestabilním prožíváním sebe sama i vztahů. Jedním z jejích nejbolestivějších aspektů jsou vnitřní konflikty – hluboké rozpory mezi tím, co člověk cítí, myslí a potřebuje. Tyto konflikty často působí jako neustálé napětí, které nelze jednoduše „vypnout“. Typickým příkladem je současná touha po blízkosti a silný strach z opuštění. Člověk může intenzivně vyhledávat vztah, ale jakmile se přiblíží, aktivuje se obava ze zranění či odmítnutí. Výsledkem je kolísání mezi přilnavostí a odstupem, které je vyčerpávající nejen pro okolí, ale především pro samotného jedince. Další rovina konfliktu se odehrává v sebepojetí. Lidé s BPD často oscilují mezi extrémy – od pocitu vlastní hodnoty po hluboké sebepohrdání. Tento rozpor není „přehnaný“, ale odráží vnitřní nejistotu a fragmentaci identity. Emoce zde nehrají podpůrnou roli, ale dominují celému prožívání. Tyto konflikty mají reálné dopady: impulzivní jednání, výbuch...

  Čich patří mezi nejstarší smysly a jeho propojení s emocemi je mimořádně přímé. Na rozdíl od zraku či sluchu obchází čichová informace část mozkového „filtru“ a směřuje rovnou do limbického systému – oblasti spojené s emocemi a pamětí. Právě proto může jediná vůně okamžitě vyvolat živou vzpomínku, často i po letech. Zásadní roli zde hraje amygdala a hipokampus. Amygdala zpracovává emoční význam podnětu, zatímco hipokampus ukládá kontext vzpomínek. Když se tyto struktury aktivují současně vůní, dochází k hlubšímu a trvalejšímu propojení mezi emocí a pamětí. V praxi to znamená, že vůně dokáže „odemknout“ nejen obraz minulosti, ale i tělesný pocit – klid, úzkost nebo radost. Tento mechanismus má dopad na každodenní fungování. Příjemné vůně mohou podpořit pocit bezpečí a regulaci stresu, zatímco nepříjemné mohou spustit obranné reakce. V terapii i seberozvoji se proto pracuje s vědomým vytvářením čichových kotvících bodů. Například esenciální oleje mohou sloužit jako jemný nástroj: o...

  Úzkostné stavy nebo panické ataky, poruchy příjmu potravy i sebepoš*kozování, to je výčet nejčastějších důvodů, které přivedou mladé pacienty do péče týmu Centra duševního zdraví pro děti. Jako druhý v republice funguje od začátku roku v Libereckém kraji a nabízí podporu dětem od narození do 18 let. Poptávka o nabízenou pomoc je velká.

  Na internetu se objevil nový fenomén: lidé si mezi sebou sdílejí zkušenosti s pochybnými terapeuty, psychoterapeuty, psychology nebo kouči a lektory. Dávají si tipy a upozorňují na možné podvody. Jinak totiž nemají šanci rozeznat kvalitního odborníka od šarlatána, který může například lhát o svém vzdělání. Proč v Česku není toto téma vůbec vyřešené a poradenství si může otevřít kdokoliv takřka bez postihu? Vydali jsme se to zjistit do terénu.

  Michal Goetz patří mezi výrazné osobnosti současné české psychiatrie, zejména v oblasti dětské a adolescentní psychiatrie. Působí jako lékař a odborník, který se dlouhodobě zaměřuje na diagnostiku a léčbu duševních poruch u dětí a dospívajících, kde je citlivý přístup klíčový. Jeho práce spojuje medicínské znalosti s hlubším porozuměním psychickému vývoji mladého člověka. Zabývá se například poruchami pozornosti (ADHD), úzkostnými stavy, depresí či poruchami chování. Důležitým aspektem jeho přístupu je spolupráce s rodinou, protože prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, zásadně ovlivňuje jeho psychické zdraví. Michal Goetz je také aktivní v oblasti osvěty. Ve svých vystoupeních a odborných textech upozorňuje na to, že duševní potíže u dětí nejsou „fází“, která sama odezní, ale často vyžadují včasnou odbornou pomoc. Zdůrazňuje význam prevence, včasné diagnostiky a dostupnosti péče, která je v České republice stále nedostatečná. V kontextu dnešní doby poukazuje i na vliv moderního živo...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Ne proto, že by byla nevyléčitelná, ale kvůli své hluboké, prostupující povaze. Zasahuje emoce, vztahy i vnímání sebe sama – a často nenápadně narušuje každodenní fungování. Základním rysem je emoční nestabilita. Prožívání je intenzivní, rychle se mění a bývá těžko regulovatelné. To, co jiní zvládnou unést, může člověka s BPD zaplavit. V jádru této dynamiky stojí silný strach z opuštění, který vede k extrémům ve vztazích – od idealizace po náhlé odmítnutí. Psychologická struktura BPD je úzce spojená s narušeným obrazem sebe sama. Identita bývá křehká, proměnlivá a závislá na vnějším potvrzení. Člověk může mít pocit prázdnoty, neukotvenosti nebo vnitřního chaosu. Tento stav často vede k impulzivnímu chování – například v oblasti vztahů, financí či sebepoškozování, které slouží jako pokus o úlevu od vnitřního napětí. Důležitou roli hraje i minulost. U mnoha lidí s BPD nacházíme zkušenosti s odmítnutím, nes...

  Vztah mezi stresem a smyslovým vnímáním je často podceňovaný, přesto zásadní pro každodenní fungování. Čich je přímo napojen na limbický systém – centrum emocí a paměti – a proto stres významně mění to, jak vůně vnímáme i jak na ně reagujeme. Při akutním stresu dochází k „zúžení pozornosti“, kdy mozek upřednostňuje přežití před jemným smyslovým zpracováním. Vůně mohou být vnímány slaběji, zkresleně, nebo naopak přehnaně intenzivně. Chronický stres pak může vést až ke snížení citlivosti čichu, což má dopad nejen na kvalitu života, ale i na emoční regulaci. Vůně totiž fungují jako silné spouštěče vzpomínek a emocí – jejich oslabené vnímání může snižovat schopnost uklidnění nebo návratu do psychické rovnováhy. Na druhé straně právě vůně mohou stres modulovat. Některé esenciální oleje (např. levandule či bergamot) jsou spojovány s aktivací parasympatického nervového systému, tedy stavu zklidnění. Nejde o samospásné řešení, ale o doplňkový nástroj, který může podpořit práci s dechem, ...

  Peter Pöthe, dětský psychoterapeut a psychiatr, se narodil maďarským rodičům na Slovensku, kde začal studovat medicínu. Díky zkušenostem z vlastní rodiny už od dvanácti věděl, co chce dělat. Dnes ve své soukromé praxi v Praze řeší traumata dětí a dospívajících, natáčí podcast O dětské duši, přednáší a publikuje. V rozhovoru se dotýká vlivu sociálních sítí na dospívající i tématu dokonalého rodičovství.

  Každý z odborníků má jiné vzdělání a jinak pomáhá. Duševní zdraví naštěstí přestává být tabu a stále více lidí se nezdráhá vyhledat odbornou pomoc. Cítíte, že byste ji také potřebovali, ale nevíte, na koho se obrátit? Pomůžeme vám se zorientovat.

  Petr Winkler patří mezi výrazné osobnosti české psychologie a výzkumu duševního zdraví. Dlouhodobě se zaměřuje na propojení klinické praxe, vědy a systémových změn v péči o duševně nemocné. Je známý především jako ředitel Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), kde se podílí na výzkumu duševních poruch, efektivity léčby i dostupnosti péče. Jeho práce přesahuje hranice ordinace – soustředí se na to, jak nastavit systém tak, aby byl pro pacienty srozumitelný, dostupný a funkční. Odborně se věnuje zejména oblasti veřejného duševního zdraví, stigmatizaci psychických onemocnění a ekonomickým dopadům duševních poruch na společnost. Upozorňuje, že duševní zdraví není jen individuální problém, ale i zásadní společenské téma, které ovlivňuje produktivitu, vztahy i kvalitu života. Významnou roli hraje i jeho zapojení do reformy psychiatrické péče v České republice. Podporuje rozvoj komunitních služeb, které umožňují pacientům žít běžný život mimo hospitalizaci. Zdůrazňuje, že moderní péče m...

  Emoční hypersenzitivita je jedním z klíčových rysů hraniční poruchy osobnosti (HPO). Lidé s touto diagnózou prožívají emoce intenzivněji, rychleji a často i déle než běžná populace. To, co jiní vnímají jako drobný podnět, může u nich vyvolat silnou emoční reakci – od úzkosti přes vztek až po hluboký smutek. Právě tato extrémní citlivost bývá někdy metaforicky označována jako „rakovina duše“, protože zasahuje celé vnitřní prožívání. Z psychologického hlediska jde o kombinaci biologické citlivosti nervového systému a zkušeností z raného prostředí. Mozek reaguje na podněty intenzivněji a obtížněji se vrací do rovnováhy. To vede k emoční nestabilitě, impulzivitě a výrazné citlivosti na odmítnutí. Vztahy se tak mohou stát zdrojem hluboké radosti, ale i silné bolesti. Důležitým aspektem je i interpretace reality. Lidé s HPO často vnímají situace černobíle a mají tendenci přisuzovat událostem silný osobní význam. To může zvyšovat pocit ohrožení a vnitřního chaosu. Emoční hypersenzitivit...

  Smyslové prostředí, ve kterém se denně pohybujeme, má výrazný vliv na naši psychiku, ačkoli si to často neuvědomujeme. Vizuální podněty, zvuky, vůně i hmatové vjemy společně vytvářejí rámec, který ovlivňuje naši náladu, schopnost soustředění i celkovou emoční stabilitu. V kontextu duševního zdraví tak nejde o pouhé „pozadí“, ale o aktivní faktor formující prožívání. Psychologie dlouhodobě ukazuje, že nadměrná stimulace – hluk, chaos, silné světlo – zvyšuje hladinu stresu a může vést k únavě či podrážděnosti. Naopak harmonické prostředí snižuje kognitivní zátěž a podporuje pocit bezpečí. To se promítá i do chování: lidé v klidném prostředí lépe regulují emoce, činí uvážlivější rozhodnutí a vykazují vyšší odolnost vůči stresu. Specifickou roli hraje čich. Vůně mají přímé propojení s limbickým systémem, tedy oblastí mozku odpovědnou za emoce a paměť. Právě proto mohou být esenciální oleje jemným, ale účinným nástrojem podpory psychické pohody. Například levandule bývá spojována se z...

  Přední psychiatr doktor Christopher Palmer popřel tvrzení amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., který prohlásil, že nejmenovaný doktor z Harvardovy univerzity vyléčil schizofrenii ketogenickou dietou. Tímto doktorem měl nejspíš být právě Palmer. Ačkoliv se dieta spočívající v nízkém příjmu sacharidů, vysokém příjmu tuků a středním příjmu bílkovin podle něj při léčbě různých duševních problémů ukázala jako slibná, důkazy, že by léčila schizofrenii, neexistují.

  Až pětinu žen v Česku trápí po porodu duševní problémy a jen minimum z nich prý vyhledá odbornou pomoc. Vláda teď chce proto riziko vzniku poporodní deprese u rodiček zjišťovat už před porodem a připravuje k tomu celostátní screeningový program. Odborníci nápad vítají, ale bojí se toho, že narazí na nedostatek psychiatrů.

  MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D., patří mezi výrazné osobnosti současné české psychiatrie, zejména v oblasti biologické psychiatrie a léčby závažných duševních poruch. Působí na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno a zároveň na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, kde se věnuje jak klinické praxi, tak výzkumu a vzdělávání studentů. Jeho odborný zájem se soustředí především na depresivní poruchy, schizofrenii a moderní terapeutické přístupy, včetně využití neurostimulace. V tomto kontextu se podílí na zavádění metod, jako je repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), která nabízí nové možnosti léčby u pacientů nereagujících na standardní farmakoterapii. Ustohal je známý tím, že propojuje biologický pohled na duševní onemocnění s důrazem na individuální potřeby pacienta. Nezůstává pouze u symptomů, ale snaží se pochopit širší kontext života nemocného. Tento přístup je klíčový zejména u chronických poruch, kde hraje roli nejen chemie mozku, ale i psychosociáln...

    Hraniční porucha osobnosti (HPO) je spojena s výraznou emoční citlivostí a nestabilitou ve vztazích. To, co jiní prožívají jako běžné výkyvy, může být u člověka s HPO vnímáno jako extrémně silné a ohrožující. Intenzita vztahů zde není slabostí, ale důsledkem hluboké potřeby blízkosti a zároveň silného strachu z opuštění. Z psychologického hlediska hraje klíčovou roli tzv. emoční dysregulace. Nervový systém reaguje rychleji a silněji, což vede k prudkým změnám nálad i hodnocení druhých – od idealizace k devalvaci. Vztahy se tak stávají nestabilními, protože jsou prožívány „naplno“, bez přirozené tlumicí vrstvy. Každý signál odmítnutí může být interpretován jako definitivní ztráta vztahu. Dalším faktorem je narušený obraz sebe sama. Nejistá identita zvyšuje závislost na druhých jako zdroji potvrzení vlastní hodnoty. Vztah pak není jen sdílením, ale i prostředkem regulace vnitřního napětí. To přináší vysokou intenzitu, ale i křehkost. V každodenním fungování je proto zásadní ...

  Stres nevzniká jen z množství podnětů, ale především z jejich intenzity a naší schopnosti je zpracovat. Moderní prostředí nás vystavuje neustálému proudu informací, emocí i požadavků. Klíčovým faktorem duševní pohody proto není eliminace podnětů, ale vědomá regulace jejich síly. Psychologicky lze intenzitu podnětů chápat jako míru zatížení nervového systému. Při vysoké intenzitě dochází k přetížení – zhoršuje se koncentrace, roste impulzivita a klesá schopnost racionálního rozhodování. Naopak příliš nízká stimulace může vést k apatii či úzkosti. Optimální zóna se nachází mezi těmito póly a je individuální. Práce s intenzitou začíná uvědoměním. V praxi to znamená rozpoznat, které situace nás zahlcují – může jít o hluk, tlak na výkon nebo emočně náročné interakce. Následně je možné intenzitu snížit: zkrácením expozice, vědomými pauzami nebo změnou prostředí. Důležitou roli hraje i práce s pozorností – zaměření na dech či tělesné vjemy pomáhá stabilizovat nervový systém. Podpůrně lz...

  V loňském roce vyhledalo psychiatrickou pomoc v nemocnici v pražských Bohnicích skoro 15 tisíc lidí. Depresivní stavy navíc mohou u pacientů zkreslovat vnímání reality a ti si tak třeba vyčítají, že způsobili přírodní katastrofy. O svých zkušenostech z oboru psychiatrické péče mluvil v Epicentru Jan Běhounek. Hovořil také o stále častěji diskutovaných duševních chorobách u dětí, a taky o tom, jak klikatá cesta vede k uzdravení. 

  Jak si vybrat svého psychoterapeuta? Co je přístup zaměřený na řešení? A jak důležitá je psychosomatika? Dnešním hostem Celostní medicíny je psycholog a psychoterapeut Leoš Zatloukal. Leoš je také supervizorem, lektorem a autorem řady knih. Vyučuje na univerzitách v Brně a Olomouci. Osobně mám velmi dobrou zkušenost s institutem Dalet, jehož je Leoš Zatloukal významnou součástí. Institut nabízí kurzy a výcviky pro práci s dětmi i dospělými. 

  Jan Vevera patří mezi výrazné osobnosti české psychiatrie, zejména v oblasti forenzní a armádní psychologie. Jako lékař s titulem MUDr. a akademickým zázemím (Ph.D.) se dlouhodobě věnuje tématům, která stojí na pomezí duševního zdraví, bezpečnosti a lidského chování v extrémních podmínkách. Jeho profesní dráha je spjata nejen s klinickou praxí, ale i s akademickým prostředím, kde se podílí na výuce a výzkumu. V kontextu armádní psychiatrie se zaměřuje především na psychickou odolnost, zvládání stresu a dopady traumatických zkušeností na vojáky i další složky bezpečnostního systému. Právě zde se ukazuje, jak zásadní roli hraje prevence a včasná intervence. Veverova práce zdůrazňuje, že psychika v náročných situacích nefunguje lineárně. Stres, únava a dlouhodobý tlak mohou vést k narušení úsudku, emoční regulace i mezilidských vztahů. Proto je důležité nejen léčit následky, ale systematicky budovat psychickou odolnost už v přípravné fázi. Z pohledu duševního zdraví široké veřejnost...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejvíce emočně náročné psychické obtíže. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje intenzitu prožívání, které může být pro člověka dlouhodobě vyčerpávající. Jedním z klíčových rysů je extrémní citlivost na odmítnutí – i drobné náznaky nezájmu mohou vyvolat silnou úzkost, vztek nebo pocit prázdnoty. Z psychologického hlediska tato citlivost často souvisí s nejistou vazbou a ranými zkušenostmi, kdy vztahy nebyly stabilní či bezpečné. Mozek se pak „naučí“ rychle detekovat možné ohrožení vztahu, i když reálně nemusí existovat. Výsledkem je cyklus: strach z opuštění vede k intenzivním reakcím, které mohou vztahy paradoxně narušovat. Typické jsou výkyvy nálad, černobílé vnímání lidí (idealizace vs. devalvace) a obtíže v regulaci emocí. V běžném životě to může znamenat konflikty, impulzivní rozhodování nebo vnitřní chaos. Zároveň je důležité zdůraznit, že lidé s BPD často prožívají emoce velmi hluboce a intenzivně – což může bý...

  V dnešní době permanentního tlaku na výkon a dostupnost se zklidnění mysli stává spíše dovedností než samozřejmostí. Každý člověk přitom reaguje na stres odlišně, a proto neexistuje univerzální metoda, která by fungovala pro všechny. Klíčem je porozumění vlastním emocím, spouštěčům napětí a způsobu, jakým naše psychika reaguje na zátěž. Z psychologického hlediska lze rozlišit několik přístupů ke zklidnění mysli. Kognitivní přístup pracuje s myšlenkami – učí je rozpoznávat a přehodnocovat. Tělesně orientované techniky, jako je vědomé dýchání nebo relaxace, ovlivňují nervový systém a pomáhají snižovat fyziologické napětí. Emočně zaměřené strategie se pak soustředí na přijetí a zpracování emocí místo jejich potlačování. Důležité je zohlednit vlastní temperament a aktuální situaci. Například člověk s tendencí k přemýšlení může profitovat z práce s myšlenkami, zatímco u silného stresu bývá efektivnější začít u těla. V praxi se často osvědčuje kombinace více přístupů. Podpůrným nástroj...

  Terapeuti, lektoři osobního rozvoje, koučové, psychologičtí nebo psychoterapeutičtí poradci. V Česku působí značné množství „léčitelů duše“, kteří bez akreditovaného výcviku nabízí služby, na které ostatní potřebují léta studia a praxe. Reflex některé vypátral. Podle psychologa Michala Waltera je na ně současný systém krátký, volá po změnách zákonů.

  Vážných psychických potíží dětí někdy končících až sebevr*aždou v Česku prudce přibývá. V roce 2023 zemřelo sebevr*aždou 48 dětí, o rok později 46. „Sebevr*ažda je v tuzemsku druhou až třetí nejčastější příčinou úmrtí ve věkové kategorii mezi 15 a 24 lety,“ popisuje dětský psychiatr Michal Goetz.

  Pavel Král patří mezi odborníky, kteří se dlouhodobě věnují psychologii a duševnímu zdraví. Ve své praxi propojuje teoretické poznatky s praktickým přístupem ke klientům, což mu umožňuje citlivě reagovat na individuální potřeby každého člověka. Vystudoval psychologii a své vzdělání završil doktorským studiem (Ph.D.), díky čemuž se orientuje nejen v klinické praxi, ale i ve vědeckém výzkumu. Ve své práci se zaměřuje především na oblasti jako jsou zvládání stresu, úzkostné stavy, deprese a osobnostní rozvoj. Důležitou součástí jeho přístupu je důraz na porozumění vnitřním prožitkům klienta a hledání dlouhodobě udržitelných řešení. PhDr. Pavel Král, Ph.D. využívá kombinaci různých terapeutických metod, přičemž klade důraz na bezpečné a podpůrné prostředí. Klienti oceňují jeho schopnost naslouchat bez hodnocení a pomáhat jim lépe porozumět vlastním emocím i myšlenkovým vzorcům. Právě práce s myšlenkami a jejich vlivem na chování je jedním z klíčových pilířů jeho přístupu. Vedle indiv...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) zásadně ovlivňuje způsob, jakým člověk vnímá sebe, druhé i realitu. Nejde jen o „silné emoce“, ale o hlubokou nestabilitu prožívání, která deformuje každodenní interpretaci situací. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje intenzitu vnitřního utrpení. Typickým rysem je černobílé vidění světa. Lidé a situace jsou vnímány buď jako zcela dobré, nebo zcela špatné. Tento mechanismus vede k rychlým změnám vztahů i nálad. Drobný podnět může být interpretován jako odmítnutí, což spouští silnou úzkost, vztek nebo prázdnotu. Dalším faktorem je narušený obraz sebe sama. Identita bývá nestabilní, což komplikuje rozhodování i dlouhodobé směřování. Člověk s BPD často hledá oporu v okolí, ale zároveň se bojí opuštění. Tento vnitřní konflikt se promítá do vztahů, které mohou být intenzivní, ale zároveň křehké. Významnou roli hraje i zvýšená citlivost na emoce. Reakce jsou rychlé a intenzivní, zatímco schopnost regulace bývá oslabená. To ovlivňuje...

  Aromaterapie je často vnímána jako jednoduchý nástroj pro zklidnění mysli a podporu psychické pohody. V kontextu duševního zdraví však nejde o samospasitelnou metodu, ale o doplněk, který může ovlivňovat emoce, náladu i stresovou reakci. Právě nepochopení této role vede k častým chybám. Jednou z nich je přeceňování účinku esenciálních olejů. Lidé očekávají rychlé řešení úzkosti nebo vyčerpání, místo aby aromaterapii vnímali jako součást širší psychohygieny. Další chybou je mechanické používání vůní bez vnímání vlastních emocí. Každý člověk reaguje na podněty individuálně – vůně, která uklidňuje jednoho, může u druhého vyvolat napětí. Problematická je i absence kontextu. Použití esenciálních olejů bez změny životního rytmu, práce se stresem či spánkem má omezený efekt. Aromaterapie může podpořit relaxaci nebo soustředění, ale nenahradí vědomou práci s myšlenkami a návyky. Častou chybou je také nadměrné nebo nevhodné dávkování. Příliš intenzivní vůně může vést k podráždění nebo nao...

  Lékaři dokážou zavést do mozku zařízení, které připomíná kardiostimulátor, jen místo srdce ladí nervové okruhy. Hloubková stimulace mozku se proměnila z experimentální metody v odvážný nástroj moderní neurologie. A nyní promlouvá i do psychiatrie.

  Odbory chtějí vyvinout aplikaci, která otestuje duševní zdraví zdravotníků. A při záchytu problémů jim rovnou řekne, kde hledat pomoc. Pokud vše klapne, hotovo by mohlo být do konce tohoto roku. Na aplikaci pak naváže projekt virtuální reality, která by zdravotníkům pomohla ulevit od stresu.

  Arnold Pick patří mezi významné osobnosti historie psychiatrie a neurologie. Narodil se roku 1851 a působil především v Praze, kde se věnoval výzkumu poruch mozku a jejich vlivu na lidské chování. Jeho práce měla zásadní dopad na pochopení vztahu mezi strukturou mozku a psychickými funkcemi. Pick se proslavil zejména popisem onemocnění dnes známého jako Pickova choroba. Jedná se o formu demence, která postihuje především čelní a spánkové laloky mozku. Na rozdíl od jiných typů demencí se projevuje výraznými změnami osobnosti, ztrátou sociálních zábran, poruchami řeči a postupným úbytkem kognitivních schopností. Jeho přístup byl na svou dobu velmi pokrokový. Zaměřoval se nejen na klinické projevy pacientů, ale také na detailní studium mozkové tkáně. Díky tomu dokázal propojit konkrétní psychické symptomy s určitými oblastmi mozku, což bylo v 19. století průlomové. Arnold Pick tak významně přispěl k rozvoji neuropsychiatrie a ovlivnil další generace lékařů i vědců. Jeho práce nám do...

  Hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi nejvíce emočně náročné psychické obtíže. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje intenzitu vnitřního prožívání, které může být pro člověka dlouhodobě vyčerpávající. Typickým rysem jsou extrémní a proměnlivé myšlenkové vzorce. Jedním z nich je tzv. černobílé myšlení – lidé nebo situace jsou vnímáni buď jako zcela dobré, nebo zcela špatné. Tento mechanismus komplikuje vztahy a vede k rychlým změnám postojů. Dalším častým vzorcem je silný strach z opuštění. I drobné náznaky odmítnutí mohou vyvolat intenzivní úzkost a katastrofické scénáře („opustí mě“, „nejsem dost dobrý“). S tím souvisí i tendence k personalizaci – člověk si bere věci velmi osobně a přisuzuje si vinu i tam, kde objektivně není. Významnou roli hraje také nestabilní sebepojetí. Vnitřní dialog se může rychle měnit od pocitu vlastní hodnoty k hlubokému znehodnocení. To často vede k impulzivnímu jednání, které má krátkodobě ulevit od napětí. Z psychologického...

  Vůně patří mezi nejsilnější smyslové podněty ovlivňující lidskou psychiku. Čich je přímo propojen s limbickým systémem, tedy částí mozku odpovědnou za emoce, paměť a stresovou reakci. Právě proto mohou vůně rychle navodit klid, soustředění nebo naopak neklid. V kontextu duševního zdraví se tak stávají zajímavým, ale zároveň citlivým nástrojem. Bezpečná práce s vůněmi začíná uvědoměním si individuální citlivosti. Každý člověk reaguje odlišně – zatímco levandule může u někoho podpořit relaxaci, u jiného vyvolá nepříjemné asociace. Klíčové je proto postupné testování a vnímání vlastních reakcí. Důležitá je také intenzita – příliš silná vůně může vést k podráždění, bolestem hlavy nebo únavě. Esenciální oleje lze využívat jako podpůrný prostředek například při zvládání stresu, únavy nebo při vytváření stabilních denních rituálů. Pomáhají ukotvit pozornost v přítomném okamžiku a mohou podpořit vědomé dýchání. Neměly by však nahrazovat odbornou péči ani sloužit jako univerzální řešení p...