Duševní zdraví 🍀

  📌 Od nejasné hranice k diagnóze Hraniční porucha osobnosti byla dlouho vnímána jako „hranice“ mezi neurózou a psychózou. Už na počátku 20. století si psychiatři všímali pacientů, kteří nezapadali do tehdejších kategorií. Termín „borderline“ se začal používat pro popis nestability emocí, vztahů a identity – fenoménu, který byl obtížně uchopitelný i léčitelný. 📌 Psychoanalytické kořeny Zásadní roli ve výzkumu sehrál Otto Kernberg, který v 60. a 70. letech formuloval teorii hraniční organizace osobnosti. Popsal hlubokou vnitřní nejistotu, strach z opuštění a černobílé vnímání světa. Paralelně se rozvíjela práce John Gunderson, jenž pomohl definovat diagnostická kritéria a přiblížil poruchu moderní psychiatrii. 📌 Od beznaděje k léčbě Dlouho panoval názor, že hraniční porucha osobnosti je téměř neléčitelná. Zlom přinesla Marsha Linehan, která vytvořila dialektickou behaviorální terapii (DBT). Ta ukázala, že cílená práce s emocemi, impulzivitou a vztahy může vést ke stabilizaci a vý...

  📌 Co je schizofrenie Schizofrenie je závažná duševní porucha, která ovlivňuje vnímání reality, myšlení i emoce. Často bývá spojována s bludy a halucinacemi, ale její obraz je mnohem širší. Nejde o „rozdvojenou osobnost“, jak se někdy mylně uvádí, ale o komplexní narušení psychických funkcí. 📌 Jak se projevuje Příznaky se obvykle dělí na pozitivní (např. halucinace, bludy), negativní (ztráta motivace, emoční oploštění) a kognitivní (poruchy pozornosti či paměti). Právě negativní příznaky bývají nejvíce limitující pro každodenní fungování – člověk může ztrácet energii, zájem o okolí i schopnost navazovat vztahy. 📌 Příčiny a rizikové faktory Vznik schizofrenie je multifaktoriální. Roli hraje genetika, neurobiologické změny i vlivy prostředí, například stres nebo užívání návykových látek. Onemocnění se často objevuje v mladé dospělosti, kdy zasahuje do klíčového období formování identity a kariéry. 📌 Léčba a život s diagnózou Moderní psychiatrie nabízí kombinaci farmakoterapie a ...

  Mobilní aplikace Baby2Home se stává důležitým nástrojem v boji proti poporodní depresi. Klinická studie ukazuje, že kombinace personalizace, sledování nálady a rychlého přístupu k odborníkům může výrazně zlepšit psychickou pohodu matek – právě tehdy, když ji nejvíc potřebují.

  Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) reaguje na kritickou situaci ohledně počtu školních psychologů v Plzeňském kraji. Chystá totiž otevření nového studijního programu Psychologie. Vedle už otevřené novinky Environmentální inženýrství a technologie připravuje také navazující studium fyzioterapie.

  Jan Tuček patří mezi osobnosti české psychiatrie, které dlouhodobě upozorňují na nutnost vnímat duševní zdraví v širším kontextu společnosti. Ve své odborné praxi se zaměřuje nejen na diagnostiku a léčbu duševních poruch, ale i na prevenci a destigmatizaci psychických obtíží. Jeho přístup vychází z přesvědčení, že duševní onemocnění nelze redukovat pouze na biologický problém. Naopak zdůrazňuje propojení psychiky, sociálního prostředí a životních zkušeností. Právě tento komplexní pohled je dnes klíčový – zejména v době, kdy narůstá výskyt úzkostí, depresí či syndromu vyhoření. V kontextu moderní psychiatrie představuje Jan Tuček typ odborníka, který propojuje medicínské znalosti s lidským přístupem. Důraz klade na individuální potřeby pacientů, otevřenou komunikaci a budování důvěry. To je zásadní zejména u dlouhodobých onemocnění, kde léčba není jednorázovým procesem, ale cestou. Zároveň se podílí na odborné diskusi o podobě péče o duševní zdraví v České republice. Upozorňuje na...

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Tento silný výraz vystihuje intenzitu prožívání, ale zároveň přispívá k řadě mýtů, které lidem s touto diagnózou škodí víc než pomáhají. 📌 Mýtus 1: „Jsou manipulativní.“ Ve skutečnosti jde často o zoufalou snahu zvládnout extrémní emoce a strach z opuštění. Chování, které okolí vnímá jako manipulaci, je spíše voláním o pomoc. 📌 Mýtus 2: „Nedá se léčit.“ Opak je pravdou. Moderní psychoterapie, zejména dialekticko-behaviorální přístup, přináší velmi dobré výsledky. Mnoho lidí dosáhne stabilizace a kvalitního života. 📌 Mýtus 3: „Nechtějí se změnit.“ Lidé s touto poruchou často trpí více než jejich okolí. Touha po změně bývá silná, ale naráží na nedostatek nástrojů, jak emoce regulovat. 📌 Mýtus 4: „Jsou nebezpeční pro okolí.“ Riziko se většinou obrací dovnitř – například formou sebepoškozování nebo depresivních stavů. Spojování s agresí vůči druhým je zjednodušující a stigmatizující. 📌 Mýtus 5: „Je to jen vým...

  Akutní stresová porucha je přirozenou, i když velmi intenzivní reakcí na extrémně stresující událost. Může vzniknout po autonehodě, napadení, ztrátě blízkého nebo jiné traumatické zkušenosti. Na rozdíl od Posttraumatická stresová porucha se objevuje bezprostředně – typicky během několika dní až týdnů po události. Projevy jsou různorodé: člověk může zažívat vtíravé vzpomínky, noční můry, pocit odcizení od reality nebo emoční otupělost. Častá je i zvýšená úzkost, podrážděnost a potíže se spánkem. Typickým znakem je tzv. disociace – stav, kdy má jedinec pocit, že „není ve svém těle“ nebo že svět kolem něj není skutečný. Z evolučního hlediska jde o obranný mechanismus. Mozek se snaží ochránit před přetížením tím, že „odpojí“ emoce nebo realitu. Problém nastává ve chvíli, kdy tyto symptomy přetrvávají a narušují běžné fungování. Dobrou zprávou je, že akutní stresová porucha je často dočasná. U mnoha lidí dojde k postupnému odeznění potíží během několika týdnů. Klíčová je však včasná p...

  Vládní agendu duševního zdraví opět přebírá Dita Protopopová. Psychiatrička známá z kauzy Andreje Babiše mladšího se vrací na post koordinátorky, kde bude mít na starosti reformu psychiatrické péče a investice přesahující dvě miliardy korun. Hlavním tématem má být podle jejích slov prevence u dětí a mládeže.

  Úzkost si často spojujeme především s myslí. S obavami a katastrofickými scénáři, které se nám v hlavě honí pořád dokola. Jenže úzkost se velmi výrazně zapisuje i do těla. A právě tady může nabídnout pomocnou ruku fyzioterapie.

  Martin Hollý: hlas moderní psychiatrie bez stigmat V době, kdy se o duševním zdraví mluví více než kdy dříve, patří Martin Hollý mezi odborníky, kteří pomáhají posouvat českou psychiatrii směrem k větší otevřenosti a respektu k pacientům. Jeho práce ukazuje, že léčba duševních onemocnění není jen o diagnózách a medikaci, ale především o lidském přístupu. Hollý dlouhodobě zdůrazňuje význam destigmatizace psychických potíží. V kontextu poruch, jako jsou deprese, úzkosti nebo závažnější onemocnění typu schizofrenie, upozorňuje na to, že společenské předsudky často pacientům škodí více než samotná nemoc. Právě proto podporuje model péče, který kombinuje odbornou léčbu s psychosociální podporou. Významnou roli hraje i jeho zapojení do reformy psychiatrické péče v Česku. Ta se snaží přesunout těžiště z velkých léčeben do komunitního prostředí, kde mohou pacienti žít důstojněji a s větší mírou autonomie. Tento přístup odpovídá moderním trendům v Evropě a ukazuje, že i český systém se do...

  📌 Porucha, která bolí zevnitř Hraniční porucha osobnosti bývá někdy obrazně označována jako „rakovina duše“. Nejde o lékařský termín, ale o metaforu, která vystihuje intenzitu psychického utrpení, které lidé s touto poruchou často prožívají. Emoce jsou extrémně silné, rychle se mění a mohou být velmi obtížně zvládnutelné. Člověk tak může během krátké chvíle přecházet od pocitu hluboké blízkosti k silnému strachu z opuštění. 📌Proč bývá tato porucha nepochopená Jedním z důvodů nepochopení je samotná povaha poruchy. Lidé s hraniční poruchou osobnosti mohou reagovat velmi intenzivně – například prudkými výbuchy emocí, impulzivním chováním nebo náhlými změnami nálady. Okolí pak někdy jejich reakce interpretuje jako manipulaci nebo přehnané drama. Ve skutečnosti však často jde o důsledek hluboké vnitřní bolesti a silného strachu ze ztráty vztahů. 📌 Kořeny problému Výzkumy ukazují, že na vzniku poruchy se mohou podílet různé faktory. Patří mezi ně genetická zranitelnost, citlivější n...

  📌 Co je komplexní PTSD Komplexní posttraumatická stresová porucha (C-PTSD) je psychická porucha, která vzniká v důsledku dlouhodobého nebo opakovaného traumatu. Na rozdíl od klasické PTSD, která bývá spojena s jednorázovou traumatickou událostí (např. nehoda nebo napadení), komplexní PTSD vzniká často tam, kde člověk prožívá stresující situace po delší dobu – například při domácím násilí, dlouhodobém zneužívání nebo v prostředí chronického strachu. 📌 Jak se komplexní trauma projevuje Lidé s komplexní PTSD často zažívají podobné příznaky jako u klasické posttraumatické stresové poruchy – například vtíravé vzpomínky, noční můry nebo silnou úzkost. K tomu se ale přidávají i hlubší psychické obtíže. Typické jsou potíže s regulací emocí, pocity studu či viny, nízké sebevědomí a narušená schopnost důvěřovat druhým lidem. Mnoho lidí také popisuje trvalý pocit ohrožení nebo vnitřního napětí, i když se již nacházejí v bezpečném prostředí. Trauma totiž může zásadně ovlivnit způsob, jakým...

  Být single je dnes v módě hlavně mezi mladými lidmi. Jde o projev životního stylu, sebeurčení, svobody a celkově silného postavení ve společnosti. Lidé se už nechtějí cítit zklamaní, chtějí být silní. Nová studie od toho odrazuje.

  Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že by byl pro plošný zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let. Politická debata je sice teprve na začátku, ani ve vládě neexistuje jednotný postoj, pohled ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiřího Horáčka na zákonné omezení je ale jednoznačně pozitivní. Sociální sítě totiž dramaticky mění fungování člověka a děti nemají, na rozdíl od dospělých, možnosti, jak se algoritmům a jiným aspektům sociálních sítí bránit.

  MUDr. Petra Sejbalová patří mezi výrazné osobnosti české psychiatrie a sexuologie. Dlouhodobě působí ve Fakultní nemocnici v Brně, kde vede sexuologické oddělení a věnuje se klinické práci s pacienty, výzkumu i odborné publikační činnosti.  Ve své praxi se zaměřuje především na problematiku lidské sexuality v kontextu duševního zdraví. Zabývá se například léčbou sexuálních dysfunkcí, psychickými dopady sexuálního traumatu, otázkami sexuální identity nebo diagnostikou a terapií poruch sexuální preference. Její práce ukazuje, že sexualita není pouze biologický jev, ale komplexní součást psychiky a mezilidských vztahů.  Významnou součástí její odborné činnosti je také výzkum a publikační práce. V odborných časopisech publikovala studie zaměřené například na psychoterapii sexuologických pacientů nebo na rizika, kterým čelí děti a dospívající v digitálním prostředí, například při kontaktu s pornografií či online sexuálními predátory. Tyto práce propojují psychiatrii, sexuol...

  Hraniční porucha osobnosti je závažná psychická porucha, která výrazně ovlivňuje způsob, jakým člověk vnímá sebe, vztahy i okolní svět. Někteří odborníci ji obrazně označují jako „rakovinu duše“, protože dokáže hluboce zasahovat do emocí, identity i mezilidských vztahů. Pro lidi s touto poruchou je svět často extrémně intenzivním místem. Emoce se objevují rychle, silně a někdy i zdánlivě bez jasné příčiny. Radost, strach, vztek nebo smutek mohou během krátké chvíle vystřídat jeden druhý. To, co jiní lidé zvládnou relativně klidně, může být pro člověka s hraniční poruchou psychicky velmi bolestivé. Velkým tématem bývá také strach z opuštění. I drobné náznaky odmítnutí mohou vyvolat silnou úzkost nebo paniku. Vztahy proto často procházejí extrémy – od silné idealizace druhého člověka až po náhlé zklamání či pocit zrady. Pro okolí může být toto chování těžko pochopitelné, ale pro samotného člověka jde o velmi reálné a intenzivní prožívání. Mnoho lidí s hraniční poruchou osobnosti zá...

  Porucha přizpůsobení je psychická reakce na výraznou životní změnu nebo stresující událost, se kterou se člověk nedokáže v daném období vyrovnat. Může se objevit například po rozvodu, ztrátě zaměstnání, úmrtí blízkého člověka, vážné nemoci nebo při dlouhodobém pracovním tlaku. Na rozdíl od běžného stresu jsou však projevy intenzivnější a výrazně zasahují do každodenního života. Typické příznaky zahrnují úzkost, smutek, podrážděnost, pocit bezmoci, problémy se spánkem nebo ztrátu motivace. Někteří lidé se stahují z kontaktu s okolím, jiní mohou reagovat zvýšenou impulzivitou či konfliktním chováním. Důležité je, že tyto potíže vznikají v přímé souvislosti s konkrétní stresovou situací. Porucha přizpůsobení se obvykle objeví během několika týdnů od stresující události. Pokud stresor odezní nebo se člověk postupně naučí novou situaci zvládat, potíže mohou během několika měsíců ustoupit. Pokud však přetrvávají nebo se zhoršují, mohou přejít například do úzkostné či depresivní poruchy...

  Kalendářně nejkratší, pocitově nejdelší. Proč je únor pro naši psychiku nejvíce zátěžovým měsícem? Jak se dlouhodobý nedostatek světla podepisuje na naší náladě, hladině energie i schopnosti soustředit se? Psychiatrička Lucie Vašková přibližuje, co je zimní splín, odborně nazývaný sezónní afektivní porucha, a jak se s ním dá pracovat.

  Podle nové studie provedené na téměř 21 000 Američanech mají lidé, kteří používají umělou inteligenci (AI) každý den, o 30 procent vyšší pravděpodobnost, že zažijí středně těžkou depresi, než ti, kteří ji nikdy nepoužívají. Vztah se navíc lišil podle věku. Dospělí ve věku 25 až 64 let vykazovali nejsilnější spojení, zatímco mladší a starší uživatelé nikoli.

  Lucia Hoskovcová: psycholožka, která pomáhá porozumět lidské psychice Lucia Hoskovcová patří mezi respektované osobnosti české psychologie a psychoterapie. Dlouhodobě se věnuje výzkumu lidského chování, psychologii osobnosti a také praktické psychoterapeutické práci. Je známá nejen mezi odborníky, ale také mezi studenty psychologie, kterým předává své zkušenosti v akademickém prostředí. Profesně je spojena především s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, kde působí jako pedagožka a vědkyně. Ve své práci se zaměřuje na hlubší porozumění psychickým procesům, které ovlivňují lidské rozhodování, vztahy i zvládání náročných životních situací. Její odborný zájem zahrnuje například psychologii osobnosti, psychoterapeutické přístupy či problematiku krizové intervence. Hoskovcová se podílela také na řadě odborných publikací a výzkumných projektů. V nich se snaží propojit teoretické poznatky s praxí, což je v oblasti duševního zdraví velmi důležité. Díky tomu mohou psychologov...

  Borderline Personality Disorder je psychické onemocnění, které výrazně ovlivňuje prožívání emocí, vztahy i vnímání sebe sama. Někdy se obrazně označuje jako „rakovina duše“, protože dokáže postupně narušovat různé oblasti života – od partnerských vztahů až po vlastní identitu. Je však důležité rozlišovat mezi běžnými emocemi a emoční nestabilitou, která je pro hraniční poruchu typická. Emoce jsou přirozenou součástí lidského života. Každý člověk někdy prožívá radost, smutek, vztek nebo strach. Tyto pocity mají svůj důvod a obvykle se postupně uklidní. I silné emoce většinou po určité době odezní a člověk je dokáže regulovat. U lidí s hraniční poruchou osobnosti je však emoční systém mnohem citlivější. Reakce mohou být velmi intenzivní, rychlé a obtížně ovladatelné. Malý podnět – například pocit odmítnutí nebo kritika – může vyvolat silnou úzkost, hněv nebo hluboký smutek. Emoce se často mění během krátké doby a člověk má pocit, že nad nimi ztrácí kontrolu. Tato emoční nestabilita...

  Reactive Attachment Disorder patří mezi závažné poruchy raného vývoje dítěte. Vzniká tehdy, když dítě v prvních letech života nezažije stabilní, bezpečný a citově dostupný vztah s pečující osobou. Typicky se objevuje u dětí, které vyrůstaly v prostředí zanedbávání, častého střídání pečovatelů, v ústavní péči nebo v rodinách s vážnými sociálními problémy. Základem zdravého psychického vývoje je takzvaná vztahová vazba (attachment) – hluboké emoční pouto mezi dítětem a jeho pečovatelem. Pokud se toto pouto nevytvoří, dítě může mít potíže důvěřovat druhým lidem a navazovat bezpečné vztahy. Děti s reaktivní poruchou attachmentu často působí emočně uzavřeně. Mohou se vyhýbat blízkosti, nereagovat na útěchu nebo naopak reagovat podrážděně a odmítavě. Typické jsou také potíže s regulací emocí, zvýšená úzkost, nedůvěra k dospělým a někdy i problémy v chování. V pozdějším věku se mohou projevit obtíže v přátelstvích, partnerských vztazích i ve škole. Dítě se totiž nenaučilo základní zkuše...

  Z původního nadšení a studia psychologie se stal hlas, který dnes na sítích oslovuje tisíce mladých lidí. Psycholožka Jana Krejzová na sociálních sítích otevírá různorodá témata týkající se duševního zdraví a upozorňuje i na tlak dnešní doby. „Tlak na neustálou informovanost a správnost považuji za jednu z hlavních psychických zátěží dnešní generace,“ říká Krejzová v rozhovoru pro iDNES_cz.

  Počet dětí a adolescentů v psychiatrické péči neustále stoupá, zejména pak u některých diagnóz. Tlak na psychiatrické služby je enormní. Snahou odborníků je zjistit, proč k tomu dochází a jak z této situace ven. Posilování resilience důležité pro duševní zdraví ale není zdaleka jednoduché.

  Tomáš Glaser: psychiatr, který zdůrazňuje lidskost v léčbě duševních poruch Tomáš Glaser patří mezi české psychiatry, kteří dlouhodobě upozorňují na to, že léčba duševních onemocnění není pouze otázkou diagnózy a medikace, ale především pochopení lidského příběhu. Ve své odborné praxi se věnuje klinické psychiatrii a psychoterapeutické práci s pacienty, kteří se potýkají například s úzkostmi, depresí, poruchami osobnosti či následky dlouhodobého stresu. V odborných kruzích je známý důrazem na komplexní přístup k pacientovi. Psychické obtíže podle něj často nevznikají izolovaně, ale jsou výsledkem kombinace biologických predispozic, životních zkušeností a sociálního prostředí. Proto podporuje propojení farmakologické léčby s psychoterapií a psychosociální podporou. V práci s pacienty klade důraz na bezpečný terapeutický vztah. Ten je podle něj základním předpokladem pro to, aby člověk mohl otevřeně mluvit o svých obtížích, traumatech nebo pocitech bezmoci. Právě důvěra mezi lékaře...

  Hraniční porucha osobnosti bývá někdy obrazně označována jako „rakovina duše“. Nejde o odborný termín, ale o metaforu, která má vyjádřit, jak hluboce může toto onemocnění zasahovat do emocí, vztahů i sebepojetí člověka. Stejně jako u mnoha jiných psychických potíží je přitom velmi důležité všímat si prvních varovných signálů. První příznaky se obvykle začínají objevovat v období dospívání nebo rané dospělosti. Právě v této době se formuje identita, stabilita vztahů a schopnost regulovat emoce. U lidí s hraniční poruchou osobnosti však může být tento vývoj výrazně narušen. Jedním z nejčastějších raných projevů jsou silné a rychle se měnící emoce. Člověk může během krátké doby přecházet od nadšení k hlubokému smutku, úzkosti nebo hněvu. Tyto výkyvy často souvisejí s mezilidskými vztahy, které bývají velmi intenzivní, ale zároveň nestabilní. Typický je také silný strach z opuštění, a to i v situacích, kdy reálné ohrožení vztahu neexistuje. Dalším varovným signálem může být nejistá n...

  Disinhibovaná porucha sociální vazby (anglicky Disinhibited Social Engagement Disorder – DSED) je vzácná, ale závažná porucha, která vzniká v raném dětství. Typicky se objevuje u dětí, které v prvních letech života nezažily stabilní a bezpečný vztah s pečující osobou. Nejčastěji se s ní setkáváme u dětí vyrůstajících v ústavní péči, v zanedbávajícím prostředí nebo u těch, které často střídaly pečovatele. Základním znakem této poruchy je výrazně narušená schopnost vytvářet přirozené sociální hranice. Dítě s disinhibovanou poruchou sociální vazby se může chovat velmi otevřeně a přátelsky i k úplně cizím lidem. Bez ostychu s nimi navazuje kontakt, mluví s nimi, někdy se jich i dotýká nebo je ochotně následuje. Na první pohled může takové chování působit jako „přehnaná společenskost“, ve skutečnosti ale odráží hlubší problém ve vývoji citové vazby. V normálním vývoji si dítě postupně vytváří bezpečnou vazbu k několika blízkým osobám – nejčastěji rodičům. Tyto vztahy mu dávají pocit b...

  „Co mám dělat, když mám pocit, že mi v životě chybí radost, ale nevím proč?“ ptá se jedna z našich čtenářek. Pečuje o nemocnou mámu a má pocit, že jen přežívá, aniž by zažívala radost. Podle psychiatra Radkina Honzáka není rozhodně na místě tento stav podceňovat.

  Již od nepaměti se zajímáme o sny, ale přesto o nich pořád víme málo. Některým se zdají veselé či naprosto nesmyslné sny, jiným zase smutné a strašidelné noční můry. Každý je jedinečný, a proto má i odlišné snění. Může naše sny však ovlivňovat i naše mentální zdraví a emoce, které v sobě skrýváme?

  MUDr. Jiří Dvořáček patří mezi výrazné osobnosti české psychiatrie, zejména v oblasti léčby závislostí. Dlouhodobě je spojen s Psychiatrickou léčebnou Červený Dvůr na Českokrumlovsku, kde působí od poloviny 90. let. Postupně se zde vypracoval na primáře a následně i ředitele zařízení, které patří mezi nejznámější česká centra pro léčbu závislostí.  Dvořáček vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a svou profesní dráhu spojil s psychiatrií a adiktologií – tedy léčbou závislostí na alkoholu, drogách či jiných návykových látkách. V léčebně Červený Dvůr se každoročně léčí stovky pacientů a jeho práce tak dlouhodobě ovlivňuje podobu české péče o závislé.  Ve svých odborných i popularizačních vystoupeních zdůrazňuje, že potenciál ke vzniku závislosti má do určité míry každý člověk. Závislost podle něj vzniká ve chvíli, kdy mozek začne opakovaně vyhledávat rychlou a silnou odměnu – ať už v podobě alkoholu, drog nebo moderních technologií. Právě digitální pro...

  Hraniční porucha osobnosti (anglicky Borderline Personality Disorder – BPD) patří mezi nejzávažnější poruchy osobnosti. V médiích i populárních textech se někdy dramaticky označuje jako „rakovina duše“. Tento výraz sice není odborný, ale snaží se vystihnout intenzitu psychického utrpení, které lidé s touto poruchou často prožívají. BPD je charakterizována výraznou nestabilitou emocí, vztahů a sebepojetí. Člověk může během krátké doby prožívat extrémní změny nálad – od intenzivní radosti po hluboké zoufalství. Typické jsou také silné obavy z opuštění, impulzivní chování, výbuchy hněvu nebo pocit vnitřní prázdnoty. Jak častá tato porucha je? Odhady ukazují, že hraniční poruchou osobnosti trpí přibližně 1–2 % populace. V psychiatrických ambulancích je však výskyt mnohem vyšší – mezi pacienty může tvořit až 10 % všech diagnóz a v psychiatrických nemocnicích dokonce kolem 20 % hospitalizovaných. To ukazuje, jak závažné mohou být její projevy. Vznik poruchy je obvykle výsledkem kombina...

  Posttraumatická stresová porucha, známá pod zkratkou PTSD, je závažná psychická reakce na extrémně stresující nebo traumatickou událost. Může vzniknout po prožití či svědectví situací, které ohrožují život nebo integritu člověka – například po válečném konfliktu, vážné dopravní nehodě, přírodní katastrofě, fyzickém napadení či sexuálním násilí. Přestože silný stres po takových událostech je přirozený, u části lidí se reakce postupně nezmírňuje a přechází v dlouhodobou poruchu. Typickým znakem PTSD jsou vtíravé vzpomínky na trauma, takzvané flashbacky. Člověk může mít pocit, jako by se traumatická situace znovu odehrávala. Časté jsou také noční můry, silná úzkost nebo fyzické reakce při setkání s podněty, které trauma připomínají. Dalším příznakem je vyhýbání se situacím, lidem či místům, které by mohly nepříjemné vzpomínky vyvolat. Lidé s PTSD často prožívají také změny v emocích a myšlení. Mohou se cítit odcizení od okolí, ztrácet zájem o věci, které jim dříve přinášely radost, ...

  Úzkostní byli i naši předkové. Úzkost nás odjakživa varuje před neznámým nebezpečím. Dokonce by se dalo říct, že je první, co na světě zažíváme, než nás přiloží mamince k prsu, vysvětluje terapeut Michal Kniha s tím, že úzkost je jednou z emocí, s nimiž se už rodíme. Vnímáme ji jako veskrze negativní a otravný stav, navzdory tomu, že bychom měli být úzkosti vděčni za to, že žijeme.

  Nejnovější data z rozsáhlého výzkumu PAQ Research a Českého rozhlasu ukazují znepokojivý trend. Symptomy deprese a úzkosti hlásí nejvíce lidí od jara 2020. Aktuálně se s nimi potýká 18 procent dospělých.

  Alexander Nawka: psychiatr, který propojuje klinickou praxi s mezinárodním výzkumem Alexander Nawka patří mezi výrazné osobnosti současné české psychiatrie. Jeho práce stojí na propojení klinické praxe, akademického výzkumu a mezinárodní spolupráce, což z něj činí respektovaného odborníka nejen v České republice, ale i v evropském kontextu. Nawka vystudoval všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a specializaci v oboru psychiatrie získal v roce 2010. V roce 2013 obhájil disertační práci zaměřenou na problematiku používání omezovacích opatření v psychiatrii, čímž otevřel důležité etické i praktické otázky moderní psychiatrické péče.  Profesně působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se věnuje klinické práci, výuce studentů medicíny i vědeckému výzkumu. Zároveň je vedoucím psychiatrem v Institutu neuropsychiatrické péče (INEP) a podílí se také na mezinárodních klinických studiích hodnotících nové léčebné...