Duševní zdraví 🍀

  Večerní služba se během několika minut změnila v dramatickou situaci. Zdravotníci přivolali policii poté, co jeden z hospitalizovaných mužů začal ničit vybavení oddělení a ohrožovat personál. Při následném zásahu utrpěl zranění. Okolnosti případu nyní zkoumá vedení zařízení. K incidentu došlo v neděli večer v psychiatrickém zařízení v městě Nový Brod. Podle předběžných informací se dvaačtyřicetiletý pacient dostal do konfliktu s ošetřovatelským personálem krátce po podání večerních léků. „Nejdříve jsme slyšeli křik a rány. Potom se na chodbě objevilo několik členů personálu a vzápětí přijela policie,“ popsal situaci jeden z pacientů, jehož totožnost redakce neuvádí. Policisté muže po příjezdu zajistili. Během zákroku však pacient upadl na zem a poranil se. Zdravotníci mu následně poskytli ošetření a rozhodli o jeho převozu na specializované pracoviště. Vedení zařízení zahájilo interní šetření. Prověřit chce především postup personálu, důvody přivolání policie a průběh samotného z...

  Večer ležíte v posteli a myšlenky pořád běží, i když je tělo dávno vyčerpané. Mindfulness vás učí vrátit se do přítomné chvíle přes vůně, zvuky a vlastní tělo. Na tlukot srdce se můžete dokonce dívat na stěně, ale podobný klid najdete i bez techniky. https://www.deniksvet.cz/clanek/mindfulness-pres-smysly-jak-se-zklidnit

  Učitel tělocviku, zdravotní sestra, analytik dat, hlídač supermarketu, máma dvou dětí. Popisují, co se s nimi dělo, když jim onemocněla hlava. Zvenku na nich skoro nic nebylo vidět. https://medium.seznam.cz/clanek/jeden-blazen-neslehla-sis-neco-lide-kteri-prosli-psychickou-nemoci-popisuji-jake-to-je-zevnitr-332892

  S příchodem podzimu se u řady lidí mění i nálada. Ráno je déle tma, večer se stmívá dříve a člověk tráví méně času venku. Může být unavenější, hůře se soustředit nebo mít menší chuť do věcí, které ještě v létě zvládal bez problémů. Několik horších dnů ale ještě neznamená depresi. https://ceskeduchody.cz/zdravi/podzimni-splin-se-muze-tvarit-nevinne-nektere-signaly-uz-ale-neni-dobre-prehlizet

  Pro úspěšnou léčbu deprese nestačí jen předepsat antidepresiva a poslat pacienta na terapii. Třetina pacientů má takzvanou rezistentní depresi a běžné léky jim nezabírají. Psychiatr Matěj Kasal v podcastu MUDrování promluvil o revoluční léčbě. https://www.novinky.cz/clanek/zdravi-tretine-lidi-na-depresi-nezaberou-bezne-leky-novou-nadeji-je-sprej-na-bazi-ketaminu-40597601

  Petr seděl u kuchyňského stolu a díval se na svůj hrnek. Věděl, že je jeho. Věděl, že ho ráno vytáhl ze skříňky. Přesto měl zvláštní pocit, jako by se na celou scénu díval zvenčí, přes neviditelné sklo. Všechno kolem bylo skutečné. A přitom mu všechno připadalo podivně vzdálené. Dokonce i jeho vlastní ruce. „Co když už to nikdy nepřejde?“ napadlo ho. Poslední týdny bojoval s úzkostí a panickými stavy. Teď se k nim přidal další strach – pocit odcizení od sebe sama a okolního světa. Lékař mu vysvětlil, že podobné prožitky se mohou objevovat při silné úzkosti a depersonalizaci či derealizaci. Petr se začal učit, že nemusí každou zvláštní myšlenku okamžitě analyzovat. Že nemusí každou minutu kontrolovat, jestli už se cítí normálně. A že požádat o odbornou pomoc není prohra. Jednoho rána se probudil a všiml si, že deset minut vůbec nemyslel na své příznaky. Nebyl to zázrak. Ani konec všech potíží. Byl to jen malý okamžik, ve kterém si uvědomil, že jeho život není tvořený pouze tím, co...

  Každé ráno vstávala, upravila se, usmála se na kolegy a odpovídala, že se má dobře. Dokonce i tehdy, když měla pocit, že se uvnitř pomalu rozpadá. Doma pak zavřela dveře, sedla si na postel a dlouhé minuty jen zírala do prázdna. Nebyla líná. Nebyla nevděčná. A už vůbec ne slabá. Jen byla unavená z toho, že musí každý den předstírat, že všechno zvládá. Jednou se jí kamarádka zeptala: „Proč se nám nikdy nesvěříš? Vždyť máš všechno, co potřebuješ.“ Ta věta ji zabolela víc, než čekala. Protože právě v tu chvíli pochopila, že lidé vidí její život, ale nevidí její bolest. Po dlouhém mlčení tiše odpověděla: „Protože se bojím, že až přestanu být tou silnou, kterou všichni znáte, nezůstane nikdo, kdo by mě měl rád.“ Kamarádka poprvé nevěděla, co říct. Nezačala radit. Nesnažila se její pocity zlehčit. Jen si k ní sedla a vzala ji za ruku. A ona se poprvé po dlouhé době rozplakala před někým jiným. Ne proto, že by se všechno najednou vyřešilo. Ale protože už na to alespoň na chvíli nebyla s...

  Dříve tady po dlouhá desetiletí končili opilci budící pohoršení, zpití do němoty nebo rváči. Prospali se tu ve zdech domu, který prý působil až ponuře, do rána, Za svůj často nedobrovolný „nocleh“ a za dopravu do těchto míst po vystřízlivění zaplatili příslušný obnos nebo to přislíbili, a mohli zařízení konečně opustit. Dnes se tento dům v uličkách naproti už před lety zbouranému krytému stadionu Josefa Kotase a poblíž ostravské Městské nemocnice na Fifejdách prakticky celý proměnil. https://www.patriotmagazin.cz/v-historickem-dome-na-kafkove-ulici-drive-byvala-zachytka-nove-pomaha-lidem-s-dusevnimi-poruchami

  V posledních letech se stále více zkoumá, jakou roli může při udržování duševního zdraví hrát strava a výživa. Nová rozsáhlá observační studie nyní naznačuje, že umírněná konzumace kávy – přibližně dva až tři šálky denně – může souviset s nižším rizikem rozvoje úzkosti a deprese. https://www.novinky.cz/clanek/zdravi-dva-az-tri-salky-denne-kava-muze-chranit-pred-uzkosti-a-depresi-40589348

  Státní ústav pro kontrolu léčiv upozornil na závadu v jakosti antidepresiva Bupropion Neuraxpharm. Stažení se týká dvou šarží tablet o síle 300 mg. Důvodem je nevyhovující výsledek testování rychlosti rozpouštění tablet. https://www.denik.cz/cesko/zdravi-lekarna-zavadny-lek-antidepresivum-bupropion-neuraxpharm-dve-sarze/

  Pavel byl vždycky ten silný. V práci všechno zvládal. Kolegové se na něj obraceli, šéf mu důvěřoval a doma slýchal, že se na něj může každý spolehnout. Jenže nikdo nevěděl, co se děje, když večer zavře dveře svého bytu. Seděl na gauči, díval se do prázdna a cítil zvláštní odcizení. Jako by jeho život patřil někomu jinému. Jako by svět kolem něj nebyl úplně skutečný. Někdy se bál, že ztrácí rozum. Jindy si vyčítal, že je slaboch. Vždyť přece nemá žádný důvod být nešťastný. Jednoho rána se ho kolegyně zeptala: „Pavle, ty se poslední dobou vůbec nesměješ. Jsi v pořádku?“ Automaticky odpověděl: „Jasně. Jen jsem unavený.“ Ale tentokrát se mu při těch slovech zlomil hlas. Poprvé po dlouhé době někomu řekl pravdu. O strachu, prázdnotě i nekonečných nocích, kdy nedokázal zastavit vlastní myšlenky. Kolegyně ho nevyslýchala. Nedávala mu nevyžádané rady. Jen ho vyslechla a řekla: „Nemusíš všechno zvládnout sám.“ Ta věta jeho problémy nevyřešila. Ale něco změnila. Pavel začal hledat odbornou...

  Rozhodli jste se vyhledat psychoterapii, ale nevíte, co vás čeká? Na první sezení nemusíte přijít s diagnózou, připraveným příběhem ani jasným cílem. Stačí začít tím, co právě prožíváte. Terapeut vám pomůže hledat další slova. https://medium.seznam.cz/clanek/vojta-cibulka-prvni-sezeni-psychoterapie-nemusite-vedet-co-rict-ani-kde-zacit-329377

  Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) upozornil na změny u důležitých antidepresiv. Týkají se jejich vzhledu i složení. O změně vzhledu přípravku Sertralin Krka 50 mg, tbl. flm. jsme již informovali. Týká se ale nakonec i léku Sertralin Krka 100 mg, tbl. flm. s vyšším obsahem účinné látky v jedné tabletě, jak upozornil SÚKL na svém webu. Vzhled a složení mění i přípravky Asentra 50 mg, tbl. flm. a Asentra 100 mg, tbl. flm, jak informoval SÚKL. U nich jsou změny obdobné. Zatímco tablety byly doposud bílé, kulaté, potahované, se zkosenými hranami a půlicí rýhou na jedné straně, nyní jsou kulaté a na obou stranách vypouklé. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/658420-leky-ktere-uzivaji-tisice-cechu-budou-jine-nez-driv-meni-vzhled-i-slozeni

  Každý den říkala, že je v pořádku. A každý den se uvnitř trochu víc rozpadala. Ráno vstala, uvařila si kávu, odpovídala na zprávy a usmívala se na lidi. Nikdo nic nepoznal. Vždyť přece chodila do práce, komunikovala a zvládala běžné věci. Jenže když večer zavřela dveře bytu, přišla prázdnota. Seděla na posteli a někdy celé hodiny jen zírala do zdi. Myšlenky jí běžely hlavou tak rychle, že nedokázala najít jedinou chvíli klidu. Nejhorší nebyl smutek. Byla to únava z předstírání, že žádný smutek neexistuje. Jednou jí kamarádka napsala: „Jak se máš? Opravdu.“ Dlouho hleděla na displej. Napsala „dobře“, smazala to. Napsala „nic moc“, znovu smazala. Nakonec odeslala jedinou větu: „Já už vlastně nevím, jaké to je cítit se dobře.“ Kamarádka jí nezavolala proto, aby jí vysvětlila, že má myslet pozitivně. Neposílala jí motivační citáty. Jen se zeptala, jestli může přijít. Ten večer poprvé po dlouhé době nemusela nic předstírat. Následující týdny nebyly zázračné. Byly v nich těžké dny, roz...

  Klasické cigarety nebo některé nelegální dro*gy mezi dospívajícími dlouhodobě ustupují. Jejich místo zaujímají e-cigarety, kra*tom, nové psychoaktivní látky či léky. Podle adiktologů se mění také důvody, proč po nich mladí sahají. Stále častěji se jimi snaží zvládat úzkosti, výkyvy nálad nebo psychickou bolest. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/drogy-mladi-zavislost-deprese-uzkosti.A261004_191047_domaci_krou

  Dětská psychiatrická nemocnice Opařany (DPN) zahajuje průlomový výzkum „Digitální (ne)rovnováha“, který se zaměřuje na vliv mobilních telefonů na psychické zdraví dětí a dospívajících. Projekt propojí objektivní data o používání technologií s osobními zkušenostmi pacientů, aby lépe porozuměl jejich roli v každodenním životě mladých lidí. https://taborsky.denik.cz/zpravy-region/vyzkumny-tym-v-oparanech-porovna-udaje-o-telefonech-s-dotazniky-deti-v-nemocnici/

  „A proč tam vlastně chodíš? Vždyť ti nic není.“ Věta, kterou dnes může člověk slyšet od rodičů, prarodičů nebo někoho, kdo má pocit, že psycholog je instituce určená výhradně pro chvíle, kdy už stojíme jednou nohou v Bohnicích. https://www.kvety.cz/zajimavosti/psychoterapie-pro-koho-se-hodi-kolaps-stigmatizace-pece-o-psychiku/

  Ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) vznikne 30 akutních lůžek pro děti a dospívající s psychiatrickými obtížemi. Akutní lůžková dětská psychiatrie v Olomouckém kraji chybí. Nemocnice je vybuduje při zahájené rekonstrukci a dostavbě Kliniky psychiatrie, která si vyžádá investici 454 milionů korun bez DPH. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mame-19-psychiatrickych-nemocnic-ale-jen-tri-detske-uvedl-babis-v-olomouci_2610030833_lar

  Zpěvák Jan Bendig navenek srší pozitivní energií a ve společnosti je běžně spatřen s širokým úsměvem na tváři. Pravdou ovšem je, že si v minulosti sáhl na dno svých sil, kdy ho trápily deprese a panické ataky. Situace byla natolik vážná, že ho dokonce přepadaly myšlenky na sebevr*aždu, jak přiznal v podcastu Showbyz se Šárkou. https://www.extra.cz/jan-bendig-se-pokusil-o-sebevrazdu-zpevak-priznal-temne-obdobi-sahl-si-na-uplne-dno-b0bb3

  Ostravské Centrum duševního zdraví se brzy vrátí do zrekonstruované historické budovy v Kafkově ulici. Nové prostory pojmou více pacientů a zajistí jim lepší a širší péči ve spolupráci se sociálními pracovníky. „Přijdou, pacienta doslova chytnou za ruku a jdou s ním na úřad, kde s nimi zařídí invalidní důchod i cokoli dalšího,“ říká pro Český rozhlas Ostrava psychiatr Jonáš Boček. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/dvojnasobna-kapacita-s-rozsirenou-peci-centrum-dusevniho-zdravi-v-ostrave-ma_2610031112_raf

  Empatii považujeme za jednu z nejcennějších lidských vlastností. Schopnost vcítit se do druhých má být základem dobrých vztahů, kvalitního leadershipu i určitou pojistkou proti bezohlednosti. Jenže psychologický výzkum v posledních letech ukazuje, že empatie a takzvané temné osobnostní rysy se nemusí vylučovat.  https://vikend.hn.cz/c1-67937070-rozumi-emocim-a-vedi-jak-je-vyuzit-psycholozka-popsala-novy-fenomen-bdquo-temnych-empatu-ldquo

  Fakultní nemocnice Olomouc připravuje třicet lůžek pro děti a dospívající s akutními psychickými potížemi. Specializovaná péče tohoto typu v kraji dosud chybí. Vznikne při rozšíření psychiatrické kliniky, jejíž celková kapacita stoupne ze 64 na 120 lůžek. Nemocnice však musí pro nový provoz získat personál. https://www.wn24.cz/psychiatricka-klinika-v-olomouci-temer-zdvojnasobi-kapacitu-pribudou-luzka-pro-deti/

  Některá povolání mají k duševní pohodě přece jen o něco dál než jiná. Velká americká studie sledovala více než půl milionu pracujících a zjistila, že podíl lidí, kterým byla někdy v životě diagnostikována deprese, se mezi profesemi výrazně liší. Na tom možná není nic překvapivého, ale některé obory byste možná hned tak netipovali. Není mezi nimi ten váš? A co s tím dělat? https://mojepsychologie.zeny.cz/vztahy/kariera/zamestnani-s-nejvyssi-mirou-deprese-tyka-se-to-i-vaseho-oboru-3833

  Psychologická manipulace je způsob ovlivňování, při kterém člověk využívá emoce, strach, pocit viny nebo nejistotu druhého, aby dosáhl vlastních cílů. Na rozdíl od otevřeného přesvědčování bývá často skrytá. Manipulovaný člověk si proto nemusí dlouho uvědomovat, co se ve vztahu skutečně děje. Typickým projevem je překrucování reality. Manipulátor popírá vlastní výroky, zlehčuje pocity druhého nebo mu tvrdí, že přehání a všechno si špatně vykládá. Tento způsob jednání, známý jako gaslighting, může postupně narušit sebevědomí a důvěru ve vlastní úsudek. Dalšími nástroji manipulace jsou citové vydírání, vyvolávání pocitu dluhu, demonstrativní mlčení nebo střídání odmítání s náhlou náklonností. Člověk pak může začít neustále přemýšlet, jak se zachovat, aby druhého nerozzlobil nebo nezklamal. Vlastní potřeby přitom odsouvá do pozadí. Jak se manipulaci bránit? Důležité je všímat si opakujících se vzorců chování, nikoli pouze jednotlivých konfliktů. Stanovte si hranice, nenechte se tlač...

  Konec semestru, tedy čas zkoušek a státnic, je podle odborníků náročným obdobím. Kombinuje totiž stres, tlak na výkon i narušený spánek. Není proto divu, že podle monitoringu duševního zdraví českých studentů vykazuje až 65 % z nich nízký well-being, další se potýkají s příznaky úzkosti nebo deprese. Mladí lidé v takových případech většinou hledají oporu v rodině, přátelích nebo v komunikaci s chatboty. „Podpora blízkých nebo rychlá odpověď od AI může přinést úlevu, neměla by ale nahrazovat odbornou péči. Ta je namístě, pokud se potíže opakují nebo zasahují do každodenního fungování,“ říká terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková z Mindwell. Jaké možnosti odborné podpory na škále mezi AI pomocí a psychiatrickou péčí dnes v Česku existují? https://tojesenzace.cz/2026/09/27/stres-spatny-spanek-tlak-na-vykon-i-nejista-budoucnost-az-polovina-vysokoskolaku-ma-priznaky-deprese-nebo-uzkosti/

  Pokud dlouhé hodiny analyzujete nepovedenou schůzku s kolegou nebo nepříjemný rozhovor s kamarádkou, možná se potýkáte s takzvaným overthinkingem neboli přehnaným přemítáním. Jak ovšem upozorňuje psycholog Dalibor Špok, nejedná se o odborný pojem. „Dnes se pod tímto označením skrývá víc jevů, pro které má psychologie nebo psychiatrie vlastní pojmenování,“ říká. https://denikn.cz/2196006/uz-moje-mama-me-ucila-jak-overthinking-zastavit-psycholog-vysvetluje-kdy-je-opakovane-analyzovani-myslenek-problem/

  Emoční vydírání je způsob manipulace, při kterém člověk využívá strach, pocit viny, povinnost nebo obavy ze ztráty vztahu, aby přiměl druhého jednat podle svých představ. Na první pohled může vypadat jako běžný konflikt. Rozdíl je v tom, že jeho cílem není vzájemné porozumění, ale získání kontroly. Typické věty znějí například: „Kdybys mě opravdu miloval, udělal bys to.“ Nebo: „Po všem, co jsem pro tebe udělal, mi tohle odmítneš?“ Jindy následuje mlčení, demonstrativní uraženost, výhrůžky rozchodem nebo naznačování, že za špatný psychický stav druhého neseme odpovědnost právě my. Člověk vystavený takovému jednání postupně ztrácí jistotu. Začne přemýšlet, zda není sobecký, necitlivý nebo nevděčný. Aby předešel konfliktu, raději ustoupí. Krátkodobě se mu uleví, dlouhodobě však může narůstat úzkost, vyčerpání a pocit, že ve vztahu nemá právo na vlastní potřeby. Jak se bránit? Nejdříve si uvědomte, že odmítnutí není automaticky projevem nelásky. Můžete mít druhého rádi, a přesto neso...

  „Pokud si dokážeme vytvořit a uchovat svobodu cítění a prožívání nezávisle na tom, či dokonce navzdory tomu, jaký je svět kolem nás, máme velkou šanci, že náš život bude vyrovnanější a šťastnější,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. https://www.kvety.cz/lide/mudr-jiri-horacek-svoboda-prozivani-komplikovanost-sveta-terapie-psychedeliky-rozhovor/

  Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil sdělení, že mění registraci přípravku používaného pacienty léčícími se s depresemi a stavy úzkosti. Důvodem změny je jiná podoba a tvar tablet. https://www.denik.cz/zdravotnictvi/lek-sertralin-krka-zmena-vzhledu-tablety-sukl/

  Odejít z toxického prostředí bývá mnohem těžší, než se na první pohled zdá. Ať už jde o zaměstnání, partnerský vztah nebo rodinné zázemí, dlouhodobý tlak, manipulace a ponižování mohou postupně oslabit sebevědomí i schopnost rozhodovat se samostatně. Člověk si často začne namlouvat, že přehání, že musí vydržet nebo že se situace jednou změní. Právě pochybnosti o vlastním úsudku však mohou být jedním z důvodů, proč v nezdravém prostředí zůstává tak dlouho. Prvním krokem je přiznat si, že něco není v pořádku. Sledujte, jak se cítíte před kontaktem s konkrétními lidmi a po něm. Pokud pravidelně zažíváte strach, napětí, vyčerpání nebo pocit vlastní bezcennosti, nepřehlížejte tyto signály. Druhým krokem je vytvoření plánu. Nemusíte odejít ze dne na den. Zajistěte si finanční rezervu, promyslete možnosti nového zaměstnání či bydlení a svěřte se někomu, komu důvěřujete. Pokud je situace psychicky náročná, může pomoci psycholog nebo terapeut. Důležité je také přestat čekat, že toxický čl...

  Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají nedostatek krizových lůžek. Ta poskytují rychle bezpečné prostředí dětem v případě, kdy selže domácí péče. Důvodem může být náhlé úmrtí pečujících osob, domácí násilí, zneužívání, drogy nebo alkohol v rodině. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí byla loni vytíženost lůžek víc než stoprocentní. Krizová lůžka jsou extrémně vytížená například v Pardubickém nebo Zlínském kraji. https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/deti-s-psychickymi-problemy-pribyva-krizovych-luzek-je-nedostatek-jsou-extremne_2609240600_kch

  Dostat se k pomoci psychologa je v Česku stále těžší a čekací lhůty se prodlužují. Pomoc kvůli úzkostem či depresím přitom potřebuje stále více lidí. Řešit tento problém měla změna připravovaná na ministerstvu zdravotnictví, která by zjednodušila cestu nových psychologů do systému. Návrh ale vyvolal velký protest části odborníků, kteří se bojí ohrožení kvality péče o duševní zdraví v Česku. O zkrácení doby přípravy přitom resort jedná i s podobně nedostatkovými logopedy. https://archiv.hn.cz/c1-67935150-jak-vyresit-nedostatek-psychologu-a-logopedu-ministr-vojtech-navrhuje-zkratit-vzdelavani-podle-odborniku-je-ale-hlavni-problem-jinde

  Špatný šéf nemusí křičet ani otevřeně urážet své podřízené. Někdy stačí neustálá kritika, ponižování, nepředvídatelné reakce nebo vytváření atmosféry, ve které se zaměstnanci bojí udělat chybu. Toxický vedoucí postupně narušuje psychickou pohodu lidí, za které odpovídá. Zpochybňuje jejich schopnosti, přivlastňuje si jejich úspěchy a za nezdary hledá viníky. Informace může používat jako nástroj moci a zaměstnance stavět proti sobě. Člověk pak místo soustředění na práci věnuje stále více energie tomu, aby se vyhnul konfliktu. Dlouhodobé působení v takovém prostředí může vést ke stresu, úzkostem, poruchám spánku, poklesu sebevědomí i příznakům vyhoření. Zaměstnanec může začít pochybovat o vlastním úsudku a považovat za svou chybu i situace, za které ve skutečnosti nenese odpovědnost. Zvlášť nebezpečné je, když vedení firmy takové chování toleruje. Pokud nadřízení oceňují výsledky bez ohledu na způsob, jakým jich bylo dosaženo, vysílají ostatním jasný signál: výkon má přednost před d...

  Bolí ho břicho, nechce do školy nebo se náhle uzavírá do sebe. Dětská úzkost může mít řadu podob, které rodiče snadno přehlédnou. Psycholog vysvětluje, kdy už je dobré zpozornět. https://www.idnes.cz/zdravi/uzkostnych-deti-pribyva-psycholog-radi-kdy-uz-zpozornet.A260922_131421_zdravi_pet

  Psychická odolnost dětí klesá do té míry, že se raději vyhýbají sportovním soutěžím. Cítí na sebe při nich příliš velký tlak. Vychází to z informací sportovních klubů, podle kterých se to týká stále více dětí. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-uzkost-z-neuspechu-detem-chybi-odolnost-odmitaji-zavodit-a-zapasit-315442

  Naše každodenní partnerská realita může být snová, úzkosti a duševní problémy si ale nevybírají. Co dělat, když se životní stabilita začne otřásat pod tíhou nečekaných úzkostí vaší polovičky? A jak s člověkem, který psychické problémy dosud neřešil, o jeho nově zakoušených stavech mluvit? https://www.zeny.cz/lifestyle/kdyz-se-vas-pristav-hrouti-jak-pomoct-partnerovi-ktery-poprve-zaziva-uzkost-2

  Spory o kvalifikaci: Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch navrhuje změnit vzdělávání klinických psychologů a zkrátit jejich přípravu na jediný rok praxe bez nutnosti atestace. Varování odborníků: Asociace klinických psychologů i opozice bije na poplach. Tvrdí, že nezkušení absolventi mohou ohrozit bezpečnost pacientů i správnou diagnostiku u dětí. Ministerstvo otáčí: Po vlně kritiky a petici ministr Vojtěch zdůrazňuje, že jde o návrh v připomínkovém řízení a je ochoten o změnách dále diskutovat. https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/138268/psychologem-po-roce-praxe-experti-i-opozice-protestuji-proti-navrhu-ministra-vojtecha.html

  Toxické pracovní prostředí nemusí být na první pohled poznat. Firma může působit úspěšně, plnit obchodní cíle a prezentovat se jako skvělý zaměstnavatel. Za zavřenými dveřmi však mohou zaměstnanci čelit ponižování, manipulaci, neustálému tlaku nebo strachu z vlastního nadřízeného. Typickými projevy jsou pomluvy, hledání viníků, nespravedlivé zacházení, přehnaná kontrola a trestání lidí za chyby. Zaměstnanci se postupně učí mlčet, nevyjadřovat vlastní názory a raději nic nerozhodovat. Ne proto, že by neměli schopnosti, ale protože se snaží vyhnout konfliktu. Dlouhodobý pobyt v takovém prostředí může vést k chronickému stresu, úzkostem, poruchám spánku, vyčerpání a ztrátě sebevědomí. Člověk si někdy začne problémy přičítat sám sobě. Přemýšlí, zda není příliš citlivý nebo neschopný. Přitom může být hlavním problémem prostředí, ve kterém pracuje. Jak situaci řešit? Nejprve si pojmenujte konkrétní chování, které vám ubližuje. Pokud je to bezpečné, stanovte hranice a důležité události ...

  Loňský monitoring duševního zdraví studentů ukázal výrazný rozsah psychických obtíží na českých vysokých školách. Příznaky středně těžké až těžké depresivity uvedlo 44 procent zapojených studentů, u 34 procent odpovědi naznačovaly obdobně závažné úzkosti. https://www.tyden.cz/temer-polovina-vysokoskolaku-vykazuje-priznaky-stredne-tezke-az-tezke-deprese

  Lékař a terapeut Pavel Špatenka se dlouhé roky věnuje osobnímu rozvoji a sebepoznání. Co nejvíc ovlivnilo právě jeho a proč je dobré pochopit sebe sama? Nejen o tom mluvil v pořadu Až na dřeň. https://praha.rozhlas.cz/sebepoznani-je-koncepcni-vec-lide-se-nejvic-boji-dusevni-bolesti-rika-9644129

  Duševní obtíže patří mezi nejčastější důvody invalidity. Ke konci roku 2025 bylo v Česku kvůli duševním poruchám a poruchám chování vypláceno 113 281 invalidních důchodů, o 2 530 více než v roce 2024. Tato skupina tak představovala 27 procent ze všech invalidních důchodů. Zajímavostí je, že podobný podíl připadal také na nemoci svalové a kosterní soustavy, kterých Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala 112 227. https://ceskeduchody.cz/zpravy/invalidni-duchod-kvuli-dusevnimu-onemocneni-pobira-uz-pres-113-tisic-lidi-nejvic-prijemcu-je-mezi-padesatniky

  Když se řekne psychopat, většina lidí si představí filmového vraha. Skuteční psychopati ale většinou nikoho nezabijí. Spíš vás okouzlí, využijí a jdou dál. https://medium.seznam.cz/clanek/pavla-madi-psychopat-neni-vrah-z-filmu-muze-to-byt-vas-sef-329340

  Zdravé pracoviště nevzniká tím, že firma pověsí na zeď hodnoty, uspořádá teambuilding nebo nabídne zaměstnancům benefity. Rozhodující je každodenní prostředí, ve kterém lidé pracují, komunikují a řeší problémy. Prvním předpokladem je psychologické bezpečí. Zaměstnanci musí mít možnost upozornit na chybu, přiznat nejistotu nebo nesouhlasit s nadřízeným, aniž by se obávali ponížení či odvety. Pokud lidé raději mlčí, aby si nepoškodili kariéru, firma přichází o důležité informace a problémy se řeší až ve chvíli, kdy je pozdě. Druhým pilířem je způsob vedení lidí. Srozumitelné cíle, spravedlivé hodnocení, předvídatelná rozhodnutí a respektující komunikace snižují nejistotu a zbytečný stres. Manažer by měl umět nejen zadávat úkoly, ale také naslouchat, rozpoznat přetížení a řešit konflikty dříve, než přerostou v dlouhodobý problém. Důležitá je také rovnováha mezi pracovními nároky a dostupnými zdroji. Trvalé přesčasy, neustálá naléhavost a nedostatek lidí nejsou známkou výkonnosti. Z ...

  Ledová lázeň dnes patří k nejvýraznějším symbolům wellness kultury, od videí slavných biohackerů po fotky otužilců na sociálních sítích slibující klidnější mysl a menší úzkost. Nadšení ale zdaleka předbíhá vědecké důkazy: nová kritická revize ukazuje, že u lidí s klinicky diagnostikovanou depresí existují jen tři randomizované studie testující účinek chladu, a ani jedna z nich nedokázala propojit zlepšenou náladu s měřitelnou biologickou změnou. https://nedd.tiscali.cz/studena-sprcha-misto-antidepresiv-nova-revize-ukazuje-jak-tenky-je-za-tim-vedecky-zaklad-762539

  Citlivost může být dar i zátěž. Dlouho jsem ji u sebe viděla hlavně jako problém. Teď se učím dívat na sebe stejnýma očima, kterýma se snažím dívat na druhé. https://medium.seznam.cz/clanek/helena-revay-jsem-hranicarka-a-ucim-se-nebat-vlastni-citlivosti-328665

  Za deset let se počet mladých do 20 let hospitalizovaných na psychiatrii více než zdvojnásobil. V ambulancích jich přibylo mezi lety 2010 a 2024 o více než 60 procent. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech, o které dnes informoval v tiskové zprávě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří deprese, úzkosti a poruchy chování mezi nejvýznamnější zdravotní problémy dospívajících. V roce 2023 se jich v Evropě potýkalo s duševním onemocněním téměř 14 procent, v roce 2000 deset procent. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/za-deset-let-se-pocet-mladych-hospitalizovanych-na-psychiatrii-zdvojnasobil/2876275

  Nemusíte běhat maraton ani trávit hodiny v posilovně. Stále více výzkumů naznačuje, že i obyčejná pravidelná chůze může mít pozitivní vliv na psychiku a souvisí s menším výskytem depresivních příznaků. A zajímavé je, že rozdíl se může projevit už při počtu kroků, který je pro většinu lidí dosažitelný. https://www.frekvence1.cz/clanky/zivotni-styl/muze-obycejna-chuze-zmirnit-depresivni-priznaky-vedci-naznacuji-kolik-kroku-denne-muze-pomoci.shtml