Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, patří mezi velmi náročná psychická onemocnění. Lidé s touto poruchou často prožívají extrémně intenzivní emoce, strach z opuštění, nestabilní vztahy, impulzivní chování a hluboký pocit vnitřní prázdnoty. Nezřídka se objevuje také sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky. Jednou z nejúčinnějších metod léčby je dialekticko-behaviorální terapie (DBT). Tento terapeutický přístup vytvořila psycholožka právě pro lidi s hraniční poruchou osobnosti. DBT stojí na dvou důležitých principech: přijetí a změně. Učí člověka přijmout své emoce a prožívání bez odsuzování, ale zároveň mu pomáhá osvojit si nové způsoby, jak zvládat náročné situace. Terapie se zaměřuje především na rozvoj čtyř oblastí: všímavosti (mindfulness), regulace emocí, zvládání krizových situací a zlepšování mezilidských vztahů. Mnoho lidí s hraniční poruchou osobnosti si od dětství nese zkušenosti s traumatem, odmítáním nebo dlouhodobou emoční ne...

  Dětská psychiatrie hraje důležitou roli v péči o děti a dospívající, kteří se potýkají s psychickými obtížemi. Ve Zlíně je psychiatrická péče pro děti a mladistvé součástí snahy o včasné rozpoznání a léčbu problémů, jako jsou úzkosti, deprese, poruchy chování, ADHD, sebepoškozování nebo potíže spojené s náročnými životními situacemi. Ve Zlínském kraji je dlouhodobě patrný zvýšený zájem o služby dětské psychiatrie a zároveň nedostatek odborníků v tomto oboru. Vyšetření na dětské psychiatrii obvykle zahrnuje rozhovor s dítětem i rodiči, zhodnocení psychického stavu a hledání příčin obtíží. Cílem není dítě „označkovat“ diagnózou, ale pochopit jeho prožívání a navrhnout vhodnou pomoc. Součástí péče může být psychoterapie, spolupráce se školou, doporučení režimových opatření nebo v některých případech také medikace. Návštěva dětské psychiatrie může u rodičů i dětí vyvolávat obavy. Mnoho rodin se bojí odsouzení nebo má pocit, že selhaly. Ve skutečnosti je však vyhledání odborné pomoci ...

První návštěva psychiatrie bývá pro mnoho lidí spojena se strachem, nejistotou a obavami z neznámého. Někteří se bojí, že budou souzeni, jiní mají pocit, že selhali nebo že je jejich potíže nikdo nepochopí. Ve skutečnosti je však návštěva psychiatra především krokem k porozumění vlastnímu duševnímu zdraví a k hledání pomoci. První vyšetření obvykle probíhá formou rozhovoru. Psychiatr se ptá na vaše potíže, jejich délku, intenzitu, na životní situaci, spánek, náladu, vztahy i případné předchozí psychické obtíže. Není to výslech ani test, který lze „udělat dobře nebo špatně“. Cílem je pochopit, čím procházíte, a navrhnout vhodnou léčbu nebo další postup. Je normální být nervózní. Mnoho lidí před první návštěvou pociťuje stud, úzkost nebo dokonce chuť schůzku zrušit. Často ale po odchodu z ordinace cítí úlevu. Poprvé totiž mohli otevřeně mluvit o věcech, které dlouho nosili v sobě. Psychiatr může doporučit psychoterapii, změny životního stylu nebo v některých případech také léky. Předepsá...

  Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o tom, že by si sáhla na život. Každá třetí dívka má osobní zkušenost se sebepoškozováním a třetina žáků vykazuje symptomy úzkostí nad hranicí, u které se doporučuje vyhledat odborníka. Detailní vhled do psychické pohody žáků přinesl unikátní výzkum na 2. stupni základních škol a středních školách, který realizoval Ústecký kraj ve spolupráci s výzkumným týmem Anreva Solution.

  Čísla, která překvapila i samotné odborníky: na duševní choroby v Česku každoročně zemře kolem tří tisíc lidí. Přitom ještě před deseti lety to byly sotva tři stovky. Vůbec nejhůř jsou na tom obyvatelé Plzeňska, kde si duševní choroby vyžádají až dvakrát víc obětí než jinde.

  Komplexní trauma (C-PTSD) vzniká v důsledku dlouhodobého nebo opakovaného působení psychicky velmi náročných situací. Na rozdíl od jednorázového traumatu, například po dopravní nehodě, se komplexní trauma často rozvíjí během měsíců nebo let. Může vzniknout v důsledku fyzického či psychického týrání, zanedbávání v dětství, domácího násilí, šikany nebo dlouhodobého pobytu v nebezpečném prostředí. Lidé s komplexním traumatem často bojují s intenzivními emocemi, pocity prázdnoty, nízkým sebevědomím nebo hlubokým studem. Mohou mít problémy důvěřovat druhým, navazovat zdravé vztahy a cítit se v bezpečí. Časté jsou také úzkosti, depresivní stavy, poruchy spánku, podrážděnost nebo pocit, že člověk neustále očekává něco špatného. Komplexní trauma ovlivňuje nejen psychiku, ale i tělo. Může se projevovat chronickou únavou, bolestmi hlavy, zažívacími obtížemi nebo zvýšenou citlivostí na stres. Nervový systém je dlouhodobě ve stavu zvýšené pohotovosti a člověk může mít pocit, že si nikdy skut...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je spojena s intenzivním prožíváním emocí, nestabilními vztahy, strachem z opuštění a častým vnitřním utrpením. Přestože mohou být některé příznaky velmi závažné, existuje účinná pomoc – psychoterapie. Ta je považována za základní a nejdůležitější formu léčby. Na rozdíl od jiných duševních poruch neexistuje lék, který by hraniční poruchu osobnosti „vyléčil“. Medikamenty mohou pomoci zmírnit některé doprovodné obtíže, například úzkost, depresi nebo poruchy spánku, ale samy o sobě neřeší podstatu problému. Tu často tvoří dlouhodobé potíže v regulaci emocí, vztahové zranění a někdy i traumatické zkušenosti z minulosti. Mezi nejlépe prozkoumané terapeutické přístupy patří dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí zvládat silné emoce, snižovat impulzivitu a budovat zdravější vztahy. Dalšími účinnými metodami jsou například terapie zaměřená na mentalizaci (MBT) nebo některé psychodynamické př...

  Oddělení dětské a adolescentní psychiatrie v Krajské nemocnici Liberec poskytuje specializovanou péči dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s psychickými obtížemi. Jde o jediné pracoviště svého druhu v Libereckém kraji, které nabízí komplexní diagnostiku, ambulantní i lůžkovou péči a široké spektrum terapeutických aktivit. Tým odborníků tvoří psychiatři, psychologové, zdravotní sestry a další specialisté, kteří společně pomáhají dětem s úzkostmi, depresemi, poruchami příjmu potravy, ADHD, poruchami autistického spektra, tikovými poruchami nebo problémy v chování a emocích. Součástí léčby může být psychoterapie, rodinné konzultace, psychoedukace, relaxační techniky i farmakologická léčba, pokud je potřebná. Péče v dětské psychiatrii není zaměřena pouze na diagnózu, ale především na pochopení dítěte v jeho životním kontextu. Psychické obtíže často souvisejí se školním prostředím, rodinnou situací, traumatickými zážitky nebo náročným obdobím dospívání. Proto je důležitá spolupráce...

  V sedmnácti letech začala Petra Šindelková z Ostravy pociťovat problémy s jídlem. Druhým rokem tehdy navštěvovala střední zdravotnickou školu. „Paradoxem bylo, že jsem studovala obor dietní sestra. Tedy jak lidem připravit kvalitní a vyvážené jídlo,“ řekla Deníku. Sama se ale v jídle omezovala, postupně přestala chodit na školní obědy, a když večer snědla kus salátu, měla výčitky.

  Důraz na duševní zdraví dětí a mladistvých, realističtější cíle při zakládání center duševního zdraví či bezpečný rámec pro využívání digitálních technologií a umělé inteligence. To jsou některé z novinek, které mají být zahrnuty ve stávajícím národním akčním plánu pro duševní zdraví. Pokud vše klapne, měla by jeho úpravy v nejbližší době schválit vláda, zaznělo na sympoziu Zdravotnického deníku Duševní zdraví v Česku: aktuální výzvy.

  Schizoafektivní porucha patří mezi nejméně pochopené psychiatrické diagnózy. Kombinuje výkyvy nálad známé z bipolární poruchy s psychotickými příznaky typickými pro schizofrenii. Jak tato nemoc vzniká a jaké je s ní žít?

  Trauma je psychická reakce na událost, která byla natolik stresující, děsivá nebo bolestivá, že ji člověk nedokázal v danou chvíli zpracovat. Může vzniknout po dopravní nehodě, fyzickém či psychickém násilí, ztrátě blízkého člověka, šikaně nebo dlouhodobém zanedbávání v dětství. Mnoho lidí si myslí, že trauma vzniká jen po extrémních událostech. Ve skutečnosti může být traumatem i opakované odmítání, nedostatek lásky, nepředvídatelné rodinné prostředí nebo dlouhodobý pocit ohrožení. Není důležité pouze to, co se stalo, ale především jak danou situaci prožil konkrétní člověk. Trauma se může projevovat různými způsoby. Někteří lidé zažívají úzkosti, panické ataky, problémy se spánkem nebo noční můry. Jiní pociťují emoční prázdnotu, nadměrnou ostražitost, potíže ve vztazích nebo silné pocity studu a viny. Někdy se trauma projeví až po letech. Nezpracované trauma může ovlivnit sebevědomí, vztahy, pracovní život i fyzické zdraví. Člověk často reaguje na běžné situace mnohem intenzivně...

  Hraniční porucha osobnosti (HPO), kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejnáročnější psychické poruchy. Toto označení není odborný termín, ale vystihuje intenzitu psychického utrpení, které lidé s touto poruchou často prožívají. Jednou z nejdůležitějších otázek je vztah mezi HPO a traumatem. Ne každý člověk s hraniční poruchou osobnosti prožil trauma a ne každý, kdo zažil trauma, rozvine HPO. Přesto výzkumy ukazují, že u mnoha pacientů se v minulosti objevilo emocionální zanedbávání, nestabilní rodinné prostředí, zneužívání, odmítání nebo jiné dlouhodobě stresující zkušenosti. Trauma může narušit vývoj schopnosti regulovat emoce, vytvářet bezpečné vztahy a budovat stabilní pocit vlastní identity. Proto lidé s HPO často prožívají intenzivní strach z opuštění, prudké změny nálad, pocit vnitřní prázdnoty nebo problémy ve vztazích. Jejich emoční bolest bývá natolik silná, že někdy vede k impulzivnímu chování nebo sebepoškozování. Je však důležité zdůr...

  Duševní zdraví dětí a dospívajících si v posledních letech získává stále větší pozornost. Rostoucí počet mladých lidí se potýká s úzkostmi, depresemi, poruchami chování, sebepoškozováním nebo problémy souvisejícími se stresem. Právě proto je dostupnost odborné péče mimořádně důležitá. V Nemocnici České Budějovice funguje ambulance dětské a dorostové psychiatrie a také ambulance klinické dětské a dorostové psychologie. Péče je určena dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s psychickými obtížemi různé závažnosti. Součástí péče je odborná diagnostika, léčba, psychologické vyšetření i podpora rodin, které často procházejí náročným obdobím. Nemocnice zároveň v posledních letech rozvíjí samostatné oddělení dětské a dorostové psychiatrie se zaměřením na akutní péči a dětský denní stacionář. Cílem je zajistit dostupnější a komplexnější péči pro děti a dospívající z celého Jihočeského kraje. Vyhledat odbornou pomoc není známkou selhání. Naopak je to důležitý krok k uzdravení a prevenci z...

  Hustý kouř stoupající z budovy, desítky lidí v ohrožení, pacienti prchající v panice a zranění čekající na pomoc. Takový byl scénář rozsáhlého taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS), které se v úterý 16. června dopoledne uskutečnilo v areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži.

  Nová studie naznačuje, že pravidelné krátké intervalové intenzivní cvičení (například sprinty či rychlá jízda na kole) mohou pacientům s panickou poruchou pomoci zvyknout si na tělesné pocity, které často spouštějí strach během panické ataky – jako je zrychlený tep, zadýchání nebo pocení. Tím se postupně snižuje obava z těchto příznaků a jejich schopnost vyvolat paniku.

  Způsob, jakým dnes navazujeme vztahy, často nevznikl v dospělosti. Jeho základy se formovaly už v dětství. Vztahové vzorce jsou naučené způsoby, jak vnímáme sebe, druhé lidi a blízkost. Vytvářejí se především v rodině a ovlivňují naše partnerské, přátelské i pracovní vztahy. Dítě, které vyrůstalo v bezpečném a láskyplném prostředí, si obvykle vytváří pocit, že je hodnotné a že se na druhé může spolehnout. V dospělosti pak snáze důvěřuje, komunikuje své potřeby a dokáže vytvářet zdravé vztahy. Naopak dítě, které zažívalo odmítání, nepředvídatelnost, nadměrnou kritiku nebo citovou nedostupnost rodičů, si může odnést jiné vzorce. V dospělosti se pak může objevovat strach z opuštění, silná potřeba uznání, vyhýbání se blízkosti nebo opakované navazování vztahů s emocionálně nedostupnými partnery. Tyto vzorce často fungují automaticky. Můžeme si například opakovaně vybírat podobné typy partnerů, reagovat přehnaně na kritiku nebo mít pocit, že si lásku musíme zasloužit. Přestože jsou ty...

  Hraniční porucha osobnosti (HPO) a ADHD mohou na první pohled vypadat podobně. U obou stavů se často objevuje impulzivita, potíže s regulací emocí, neklid nebo problémy ve vztazích. Přesto jde o dvě odlišné diagnózy, které mají rozdílné příčiny i možnosti léčby. ADHD je neurovývojová porucha, která obvykle začíná již v dětství. Typické jsou potíže s pozorností, organizací, hyperaktivita a impulzivita. Člověk s ADHD může zapomínat, obtížně plánovat nebo jednat bez rozmyslu. Emoce bývají intenzivnější, ale většinou nejsou hlavním problémem. U hraniční poruchy osobnosti jsou naopak v centru obtíží právě emoce a mezilidské vztahy. Lidé s HPO často prožívají silný strach z opuštění, výrazné výkyvy nálad, nestabilní sebeobraz a intenzivní, někdy bouřlivé vztahy. Mohou se objevovat pocity prázdnoty, sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky. Rozlišení obou poruch není vždy jednoduché. Někteří lidé dokonce splňují kritéria pro obě diagnózy současně. Impulzivní nákupy, unáhlená rozhodnut...

  Oddělení dětské psychiatrie ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze patří mezi významná specializovaná pracoviště, která poskytují péči dětem s psychickými obtížemi. Bylo založeno již v roce 1964 a dnes nabízí ambulantní i lůžkovou péči pro děti přibližně od 3 do 13 let, ve specifických případech i pro starší pacienty. Tým tvoří dětští psychiatři, psychologové, dětské sestry, speciální pedagogové, logoped a sociální pracovníci. Péče je založena na mezioborové spolupráci, protože psychické potíže dítěte často ovlivňují nejen jeho samotné, ale i celou rodinu. Na oddělení jsou vyšetřovány a léčeny například úzkostné a depresivní stavy, poruchy chování, ADHD, tikové poruchy, poruchy autistického spektra, psychické následky týrání či zanedbávání, ale také sebepoškozování a sebevražedné myšlenky. Součástí péče je diagnostika, léčba, psychologická podpora i doporučení pro další postup v rodině a ve škole. Vyhledat odbornou pomoc je důležité zejména tehdy, když se dítě dlouhodobě trápí...

  Pilotní studie psychedelické terapie pro klinickou depresi naznačuje ohromující předběžné důkazy. Kombinace psilocybinu s kognitivně-behaviorální terapií přinesla úlevu většině pacientů a více než polovina účastníků se deprese zbavila úplně.

  V Česku roste počet dětí, které se cítí nešťastně. Zároveň třetina rodičů přiznává, že u svého dítěte zaznamenala psychické nebo emoční potíže. Reálná čísla přitom mohou být ještě vyšší, protože někteří rodiče přiznávají, že si problémy svého potomka nejsou jistí. Vyplynulo to z průzkumů UNICEF ČR a agentury STEM/MARK. Experti potvrzují, že situace je skutečně vážná a že duševních obtíží mezi dětmi dramaticky přibývá. Shodují se přitom na jednom – bude potřeba určitá regulace sociálních sítí. A nejen ta.

  Snad každý někdy prožil pocity smutku, zklamání nebo frustrace. Jde o běžné emoce, které k našemu životu neoddělitelně patří. Nesmí však trvat dlouho a omezovat nás v běžném fungování. Pak už nejde o „depku“, ale o vážný psychický problém.

  Emoční závislost je stav, kdy člověk začne svou hodnotu, pocit bezpečí a životní spokojenost příliš spojovat s jinou osobou. Nejčastěji se objevuje v partnerských vztazích, ale může vzniknout i ve vztahu k rodiči, dítěti nebo blízkému příteli. Pro člověka s emoční závislostí je typický silný strach z opuštění, potřeba neustálého ujišťování a pocit, že bez druhého nedokáže být šťastný. Samota bývá prožívána velmi bolestivě a jakýkoli náznak odmítnutí může vyvolat úzkost, smutek nebo paniku. Emoční závislost často vzniká na podkladě nízkého sebevědomí, nejisté citové vazby v dětství nebo předchozích traumatických zkušeností. Člověk se postupně začne soustředit více na potřeby druhého než na své vlastní. Přizpůsobuje se, potlačuje své pocity a někdy toleruje i chování, které mu ubližuje, jen aby o vztah nepřišel. Dlouhodobá emoční závislost může vést k vyčerpání, chronickému stresu, úzkostným stavům, depresivnímu ladění a pocitu ztráty vlastní identity. Člověk si může připadat, jako...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, a narcismus jsou dvě odlišné poruchy osobnosti, které mohou na první pohled působit podobně. Obě se často projevují problémy ve vztazích, silnými emocemi a citlivostí na kritiku. Jejich vnitřní prožívání je však výrazně odlišné. Člověk s hraniční poruchou osobnosti prožívá intenzivní strach z opuštění, vnitřní prázdnotu a velmi proměnlivé emoce. Vztahy bývají bouřlivé a střídá se v nich idealizace a zklamání. Často bojuje s nestabilním sebepojetím a může se uchylovat k impulzivnímu jednání nebo sebepoškozování. Jeho největší bolestí bývá pocit, že není dost dobrý a že bude opuštěn. Naproti tomu člověk s narcistickými rysy se snaží chránit své křehké sebevědomí tím, že vytváří obraz vlastní výjimečnosti. Potřebuje obdiv, uznání a může mít potíže s empatií. Kritika nebo odmítnutí bývají vnímány jako ohrožení jeho hodnoty. Pod zdánlivou sebejistotou se však často skrývá nejistota a hluboká zranitelnost. Zjedn...

  Dětská psychiatrie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze poskytuje specializovanou péči dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s psychickými obtížemi. Pomoc zde vyhledávají rodiny například při úzkostech, depresích, poruchách chování, sebepoškozování, poruchách příjmu potravy, problémech ve škole nebo v náročných životních situacích. Součástí péče je komplexní diagnostika a léčba, která zohledňuje nejen samotné dítě, ale také jeho rodinné a sociální prostředí. Tým tvoří dětští psychiatři, psychologové, zdravotní sestry a další odborníci, kteří spolupracují na vytvoření individuálního léčebného plánu. Léčba může zahrnovat psychoterapii, rodinné poradenství, nácvik zvládání emocí i případnou medikaci. Velký důraz je kladen na včasné zachycení psychických potíží. Dětský mozek se stále vyvíjí a správně nastavená odborná pomoc může významně ovlivnit další psychický, sociální i školní vývoj dítěte. Mnoho obtíží, které se v dětství jeví jako přechodné, může bez léčby přetrváva...

  Deprese je přehlížená nemoc, která výrazně snižuje kvalitu života nemocných a zvyšuje riziko vzniku dalších nemocí a obtíží. Diagnostika bývá u starších lidí obtížná a může se zaměnit za běžné stárnutí i proto, že deprese u seniorů mívá jinou podobu než u mladších lidí. Z léčby lidé nemusejí mít obavu, je účinná a bezpečná, vysvětlila v rozhovoru pro České důchody docentka MUDr. Martina Zvěřová, Ph.D., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

  Až 75 % žen, které po porodu prožívají psychické obtíže, nikdy nevyhledá odbornou pomoc. Strach ze společenského odsouzení, nejistota a pocit, že selhaly, je často uvrhnou do izolace. Ministerstvo zdravotnictví a přední čeští odborníci proto spouštějí projekt digitálního screeningu. Telemedicínská aplikace MoodPass má prolomit tabu kolem mateřského duševního zdraví a nabídnout ženám bezpečné a rychlé řešení. O novince informovalo ministerstvo zdravotnictví na svém webu.

  Potřeba kontroly je přirozenou součástí lidské psychiky. Pomáhá nám plánovat, chránit se před nebezpečím a vytvářet pocit bezpečí. Problém nastává ve chvíli, kdy se kontrola stane životní nutností a člověk začne mít pocit, že musí mít pod dohledem téměř všechno. Lidé se silnou potřebou kontroly často chtějí předvídat budoucnost, mít jasný plán a vyhýbat se nejistotě. Mohou mít potíže delegovat úkoly, důvěřovat druhým nebo přijímat situace, které nemohou ovlivnit. Nečekané změny, chyby nebo nejistota v nich vyvolávají napětí, úzkost či frustraci. Za zvýšenou potřebou kontroly se často skrývá strach. Může jít o strach z odmítnutí, selhání, ztráty bezpečí nebo bolesti z minulých zkušeností. Kontrola pak funguje jako psychologická obrana, která má člověka ochránit před nepříjemnými emocemi. Paradoxem je, že čím více se snažíme mít vše pod kontrolou, tím více se můžeme cítit vyčerpaní. Život totiž obsahuje mnoho proměnných, které ovlivnit nelze. Neustálá snaha řídit vše kolem sebe můž...

Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejkomplexnější psychické poruchy. Projevuje se výraznou emoční nestabilitou, strachem z opuštění, impulzivitou, nestabilními vztahy a kolísáním sebeobrazu. Správná diagnostika je proto zásadní pro zahájení účinné léčby. Psychologické testy představují důležitou součást diagnostického procesu. Samy o sobě diagnózu neurčí, ale pomáhají odborníkům lépe porozumět osobnosti člověka, jeho prožívání a způsobům zvládání emocí. Mezi často využívané metody patří osobnostní dotazníky, například MMPI-2 nebo PAI, které pomáhají odhalit vzorce myšlení, emoční potíže a případné další psychické obtíže. Dále se používají projektivní metody, například Rorschachův test nebo Tematicko-apercepční test (TAT), které mohou přinést hlubší pohled na vnitřní konflikty a vztahové vzorce. Velmi důležitý je také klinický rozhovor vedený psychologem nebo psychiatrem. Právě během něj odborník hodnotí dlouhodobé projevy,...

  Duševní zdraví dětí a dospívajících se v posledních letech dostává stále více do popředí zájmu. Rostoucí počet mladých lidí se potýká s úzkostmi, depresivními stavy, poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním nebo obtížemi spojenými s neurovývojovými poruchami. Včasná odborná pomoc proto může sehrát zásadní roli v dalším vývoji dítěte. Fakultní nemocnice Olomouc prostřednictvím své Kliniky psychiatrie poskytuje odbornou psychiatrickou a psychologickou péči a v současnosti rozšiřuje své možnosti také v oblasti dětské psychiatrie. Cílem je nabídnout dětem a dospívajícím dostupnou, moderní a komplexní péči, která zohledňuje nejen samotné obtíže dítěte, ale také jeho rodinné a sociální prostředí. Součástí péče je psychiatrické a psychologické vyšetření, diagnostika duševních poruch, doporučení vhodné léčby a spolupráce s rodiči i dalšími odborníky. Důležitou součástí přístupu je také psychoterapie, psychoedukace a podpora zdravého vývoje dítěte. Dětská psychiatrie se nezaměřuje pouze...

  Patnáct let střídala antidepresiva a chodila na terapii. Když se její stav dál zhoršoval, rozhodla se vyzkoušet léčbu, které se zpočátku bála. Klinika Psyon začala před pěti lety léčit deprese pomocí ketaminu. Jde o léčbu psychedelickou látkou pod dohledem terapeuta. Zmiňovanou klinikou prošlo už 500 klientů. Jedním z nich se stala i Alena.

  Meziroční nárůst případů, kdy záchranáři vyjíždějí k lidem v akutní psychické krizi, dokládá, jak je nutné stále více pečovat i o tuto součást našeho zdraví. Praha proto nejen pokračuje v kampani Pomoc na dosah, ale také nově vytvořila pilotní Výjezdovou skupinu terénní psychiatrické pomoci a otevřela Akutní psychiatrickou ambulanci pro děti a dorost.

  Astrologie a psychologie se občas překvapivě potkávají. Některá znamení zvěrokruhu mají skutečně větší sklony k melancholii, úzkostem nebo depresivním stavům. Není to jen éterická teorie – výzkumy v oblasti chronobiologie a sezónní afektivní poruchy ukazují zajímavé souvislosti. Která tři znamení to mají nejtěžší?

  Strach z odmítnutí patří mezi nejčastější obavy, které ovlivňují naše vztahy, práci i každodenní rozhodování. Může se projevovat nenápadně – bojíme se říct svůj názor, požádat o pomoc, oslovit někoho nového nebo si stanovit vlastní hranice. Ve skutečnosti se často nesnažíme získat přijetí, ale především se vyhnout bolesti z možného odmítnutí. Kořeny tohoto strachu často sahají do dětství. Kritika, nedostatek podpory, šikana nebo opakované zkušenosti s odmítnutím mohou vytvořit přesvědčení, že nejsme dost dobří nebo že si lásku a uznání musíme zasloužit. V dospělosti pak bývá člověk přehnaně citlivý na názory druhých a vnímá i neutrální situace jako osobní odmítnutí. Dlouhodobý strach z odmítnutí může vést k úzkosti, nízkému sebevědomí, perfekcionismu nebo k vyhýbání se novým příležitostem. Někteří lidé se snaží zavděčit všem kolem sebe, jiní si naopak udržují odstup, aby se vyhnuli případnému zranění. Důležité je uvědomit si, že odmítnutí není důkazem naší hodnoty. Každý člověk m...

  Jedním z největších mýtů o duševním zdraví je představa, že psychické trápení musí být na člověku vidět. Nemusí. Mnoho lidí ráno vstane, jde do práce, plní termíny, stará se o rodinu, usmívá se na kolegy a na sociálních sítích působí spokojeně. Přesto každý den svádí tichý boj, o kterém okolí nemá tušení. Právě proto je duševní zdraví tak složité. Úzkost nemá sádru. Vyčerpání nemá viditelné jizvy. Deprese často nevypadá jako smutek. Někdy vypadá jako chronická únava, podrážděnost, ztráta radosti nebo pocit, že člověk pouze „funguje“, ale nežije. Žijeme ve společnosti, která obdivuje výkon. Umíme se ptát, co jste dnes zvládli, kolik projektů dokončili nebo jaké máte výsledky. Mnohem méně se ale ptáme, jak se skutečně cítíte. A přitom právě tato otázka může být pro někoho nesmírně důležitá. Duševní zdraví není téma pro slabé lidi. Je to téma pro každého z nás. Každý člověk se může dostat do období, kdy bude potřebovat podporu, pochopení nebo odbornou pomoc. Síla nespočívá v tom, že...