Duševní zdraví 🍀

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, je závažné duševní onemocnění, které výrazně ovlivňuje prožívání emocí, vztahy i vnímání sebe sama. Lidé s touto poruchou často prožívají intenzivní výkyvy nálad, strach z opuštění, pocity vnitřní prázdnoty nebo sklony k impulzivnímu jednání a sebepoškozování. Psycholog hraje v léčbě velmi důležitou roli. Jeho úkolem je vytvořit bezpečný prostor, ve kterém může člověk otevřeně mluvit o svých emocích, obavách a životních zkušenostech. Důvěra mezi psychologem a klientem je jedním ze základních pilířů úspěšné léčby. Součástí práce psychologa je také psychologická diagnostika, která pomáhá lépe porozumět potížím klienta a odlišit hraniční poruchu osobnosti od jiných psychických onemocnění. Následně psycholog pomáhá klientovi rozpoznávat spouštěče silných emocí, učit se zdravějším způsobům zvládání stresu a postupně budovat stabilnější vztahy. Velký význam má psychoterapie, zejména přístupy zaměřené na regulaci...

  Fakultní nemocnice Hradec Králové poskytuje specializovanou psychiatrickou péči dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s různými duševními obtížemi. Součástí nemocnice je psychiatrická ambulance pro děti a mladistvé, která se zaměřuje na diagnostiku, léčbu a dlouhodobé sledování psychických potíží v dětském věku.  Pomoc zde vyhledávají děti například s úzkostmi, depresivními stavy, poruchami chování, problémy ve škole, poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním, poruchami pozornosti nebo obtížemi spojenými s dospíváním. Péče je vždy individuální a zohledňuje věk dítěte, jeho potřeby i rodinné prostředí.  Velký důraz je kladen na spolupráci s rodiči. Právě rodina často hraje zásadní roli v procesu léčby a pomáhá odborníkům lépe porozumět tomu, co dítě prožívá. Součástí péče mohou být psychiatrická vyšetření, psychologická diagnostika, doporučení psychoterapie i nastavení vhodné léčby.  Vyhledat odbornou pomoc není známkou selhání rodičů ani dítěte. Naopak jde o důl...

  Psychiatrická nemocnice v Kroměříži, která je jediná svého druhu ve Zlínském kraji, bude přijímat více akutních pacientů včetně dětí. Staví pro ně nový pavilon v zadní části památkově chráněného areálu. Kapacita akutních lůžek se zvýší na dvojnásobek. Náklady na výstavbu budou téměř 800 milionů korun.  

  Úzkosti, stres ze studia, pocit osamění i další životní potíže řeší stále více vysokoškoláků. Univerzity v Praze proto nabízejí bezplatnou psychologickou pomoc, zájem o ni ale výrazně převyšuje kapacity a studenti si na první termín často musí počkat.

  Mozek je trochu jako spolubydlící po energetickém drinku. Když budete mít chaos na talíři, začne být i v hlavě. Moderní výzkumy stále častěji potvrzují, že některé potraviny umí náladu rozházet víc než pondělní porada v osm ráno. Která jídla nejvíc podporují úzkosti, nervozitu nebo depresivní propady? A proč po některých svačinkách přichází místo štěstí existenciální krize?

  Syndrom hodné holky nebo hodného kluka není oficiální psychická diagnóza, ale označuje způsob chování, při kterém člověk dlouhodobě potlačuje vlastní potřeby, aby získal přijetí, pochvalu nebo se vyhnul konfliktům. Lidé s tímto syndromem často říkají „ano“, i když by raději řekli „ne“. Mají potřebu být pro druhé užiteční, spolehliví a bezproblémoví. Často se bojí, že pokud projeví nesouhlas, nastaví hranice nebo někoho zklamou, budou odmítnuti nebo přestanou být dost dobří. Kořeny tohoto chování obvykle sahají do dětství. Někteří lidé vyrůstali v prostředí, kde byli oceňováni především za poslušnost, výkon nebo schopnost dělat druhé šťastnými. Postupně si vytvořili přesvědčení, že jejich hodnota závisí na tom, co dělají pro ostatní. Navenek mohou působit jako velmi milí a obětaví lidé. Uvnitř však často prožívají vyčerpání, frustraci, pocity nepochopení nebo skrytou zlost. Dlouhodobé přehlížení vlastních potřeb může vést ke stresu, úzkostem, nízkému sebevědomí, syndromu vyhoření ...

  Hraniční porucha osobnosti, někdy obrazně označovaná jako „rakovina duše“, je složité duševní onemocnění charakterizované výraznou emoční nestabilitou, impulzivitou, strachem z opuštění a obtížemi ve vztazích. Její diagnostika však nebývá jednoduchá, protože některé projevy se podobají jiným psychickým poruchám. Diferenciální diagnostika znamená proces, při kterém odborník zvažuje různé možné příčiny potíží a snaží se určit, zda se skutečně jedná o hraniční poruchu osobnosti. Například prudké změny nálad mohou připomínat bipolární poruchu, dlouhodobý pocit prázdnoty a beznaděje zase depresi. Sebepoškozování, úzkosti nebo potíže ve vztazích se mohou objevovat i u dalších duševních onemocnění. Důležité je také odlišit projevy hraniční poruchy osobnosti od reakcí na trauma, posttraumatické stresové poruchy nebo některých neurovývojových poruch. Někteří lidé s hraniční poruchou osobnosti totiž mají za sebou náročné životní zkušenosti, které mohou výrazně ovlivnit jejich prožívání a c...

  Fakultní nemocnice Ostrava poskytuje specializovanou psychiatrickou a psychologickou péči dětem a dospívajícím do 18 let. Součástí péče jsou dětské psychiatrické ambulance, psychologická podpora, denní stacionář a multidisciplinární tým zaměřený na komplexní pomoc dětem a jejich rodinám.  Na pracoviště se obracejí rodiny dětí, které se potýkají například s úzkostmi, depresemi, poruchami chování, sebepoškozováním, poruchami příjmu potravy, neurovývojovými poruchami nebo náročnými životními situacemi. Cílem není pouze stanovení diagnózy, ale také nalezení cesty k dlouhodobému zlepšení psychického stavu dítěte.  Velký důraz je kladen na spolupráci s rodiči, školami a dalšími odborníky. Léčba často kombinuje psychiatrické vyšetření, psychologickou diagnostiku, psychoterapeutické postupy a sociální podporu. U některých dětí může být vhodnou formou péče denní stacionář, který umožňuje intenzivnější pomoc bez nutnosti dlouhodobé hospitalizace.  Je důležité vědět, že dětsk...

  Deprese jsou častým duševním onemocněním vyššího věku. Hlavními spouštěči bývají bolesti způsobené jinými nemocemi, narušení soběstačnosti, existenční problémy, ztráta blízké osoby nebo nevhodná kombinace léčiv. Starší lidé, zejména muži, o svých emocích většinou neradi mluví, mají sklon depresi popírat nebo zlehčovat.

  Myslíte si, že narcisté jsou hlavně muži? Omyl! Ženy mohou být stejně narcistické, jen jejich projevy vypadají úplně jinak. Místo sebevědomé dominance přichází nejistota, emoční nestabilita a skrytá agrese. A výsledek? Často stejně škodlivý jako u mužů.

  Zítra mám státnice a jsem v panice. Mám zůstat s manželem, nebo risknout nový vztah? Jsem „people pleaser“ a potřebuji se naučit hlídat vlastní hranice. Dotazy, které by chatbotům mohl položit každý z nás a se kterými se ve své praxi běžně setkává, položila psychoterapeutka Nela G. Wurmová různým jazykovým modelům. Pro Heroine_cz pak z pozice odbornice ukazuje, kdy by psychoterapeut reagoval podobně jako AI, a kde by naopak postupoval úplně jinak. A také jak mohou být některé odpovědi chatbotů v citlivých situacích nebezpečné.

  Perfekcionismus je vlastnost, která může na první pohled působit pozitivně. Perfekcionisté bývají pečliví, zodpovědní a usilují o kvalitní výsledky. Problém nastává ve chvíli, kdy se touha po dokonalosti stane zdrojem neustálého tlaku, stresu a nespokojenosti. Lidé s perfekcionistickými sklony si často nastavují velmi vysoké nároky, které je téměř nemožné splnit. Mají pocit, že chyba znamená selhání, a proto se bojí udělat krok, pokud nemají jistotu dokonalého výsledku. Kvůli tomu mohou odkládat důležité úkoly, být na sebe příliš kritičtí nebo pociťovat úzkost. Perfekcionismus může negativně ovlivňovat pracovní výkon, vztahy i duševní zdraví. Často vede k chronickému stresu, vyčerpání, nízkému sebevědomí a zvyšuje riziko úzkostných stavů nebo depresí. Člověk se může cítit, jako by nikdy nebyl dost dobrý, bez ohledu na své skutečné úspěchy. Důležité je uvědomit si, že dokonalost neexistuje. Chyby jsou přirozenou součástí života a často představují příležitost k růstu a učení. Zdra...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi psychicky velmi náročná onemocnění. Projevuje se silnými výkyvy emocí, nestabilními vztahy, impulzivním chováním, pocity prázdnoty a často také sebepoškozováním nebo sebevražednými myšlenkami. V léčbě hraje psychiatr důležitou a nezastupitelnou roli. Prvním úkolem psychiatra je stanovení správné diagnózy. Příznaky hraniční poruchy osobnosti se mohou podobat depresi, úzkostným poruchám nebo bipolární poruše. Pečlivé vyšetření pomáhá určit, s čím pacient skutečně bojuje a jaký typ léčby bude nejvhodnější. Psychiatr také sleduje celkový psychický stav pacienta a posuzuje míru rizika. U některých lidí se mohou objevit myšlenky na sebevraždu, sebepoškozování nebo závažné krizové stavy. V takových situacích může být nezbytná intenzivní péče nebo krátkodobá hospitalizace. Přestože neexistuje lék, který by hraniční poruchu osobnosti vyléčil, psychiatr může předepsat medikaci ke zmírnění někt...

  Fakultní nemocnice Brno poskytuje specializovanou péči v oboru dětské a dorostové psychiatrie dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s psychickými, emocionálními nebo behaviorálními obtížemi. Péče je určena zejména pacientům od přibližně 3 do 18 let a zahrnuje ambulantní i lůžkovou léčbu.  Mezi nejčastější důvody návštěvy patří úzkostné a depresivní stavy, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, poruchy autistického spektra, ADHD, psychosomatické obtíže, problémy s chováním nebo reakce na závažný stres. Odborníci se věnují také dětem po traumatických událostech či pacientům s chronickým onemocněním, u nichž se objevují psychické komplikace.  Součástí péče jsou psychiatrická a psychologická vyšetření, individuální a rodinná psychoterapie, skupinové programy, rodičovské poradenství i arteterapie. V případě potřeby může být dítě hospitalizováno na dětském a dorostovém oddělení, kde probíhá komplexní diagnostika a léčba.  Důležitou součástí práce dětské psychiatrie F...

  V psychiatrické nemocnici nedaleko Paříže pomáhají terapeutičtí osli pacientům s duševními poruchami na cestě k uzdravení. Zemědělské budovy z 19. století a zalesněné okolí představují v areálu nemocnice Ville-Evrard v Neuilly-sur-Marne oázu klidu.

  Ministr zdravotnictví Vojtěch označil přesun agendy duševního zdraví společně s protidrogovou politikou z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví za „logický“. Je to ale logika falešná. To, co nazýváme duševním zdravím, má jinou podstatu než to, co nazýváme zdravím tělesným.

  Psychiatrická pohotovost je specializovaná zdravotní služba určená lidem, kteří se ocitli v akutní psychické krizi a potřebují okamžitou pomoc. Jejím cílem je rychle zhodnotit stav pacienta, poskytnout potřebnou péči a rozhodnout o dalším postupu. Psychiatrickou pohotovost byste měli vyhledat zejména tehdy, pokud se u vás objeví sebevražedné myšlenky nebo plány, silné pocity beznaděje, náhlé zhoršení psychického stavu, nekontrolovatelná úzkost, panické ataky nebo stavy, kdy nejste schopni běžně fungovat. Pomoc je vhodné vyhledat také při zmatenosti, halucinacích, bludech nebo výrazných změnách chování, které mohou představovat nebezpečí pro vás nebo vaše okolí. Na psychiatrickou pohotovost se mohou obrátit i rodinní příslušníci, pokud mají obavy o psychický stav blízkého člověka. Včasná pomoc může zabránit dalšímu zhoršení stavu a předejít tragickým následkům. Během vyšetření se lékař ptá na aktuální potíže, jejich průběh, užívané léky a případné předchozí psychické obtíže. Na zá...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, je závažné duševní onemocnění charakterizované nestabilitou emocí, vztahů a sebepojetí. Diagnózu však nelze stanovit na základě jednoho příznaku nebo krátkodobé krize. Odborníci hodnotí dlouhodobý vzorec chování a prožívání. Mezi hlavní diagnostická kritéria patří intenzivní strach z opuštění, nestabilní a bouřlivé vztahy, výrazně proměnlivý obraz sebe sama a impulzivní jednání, například riskantní utrácení, nebezpečná jízda nebo zneužívání návykových látek. Dalšími častými projevy jsou opakované sebevražedné myšlenky nebo sebepoškozování, velmi rychlé změny nálad, chronické pocity prázdnoty, silné a obtížně zvládnutelné výbuchy hněvu a přechodné stavy podezíravosti nebo pocitu odpojení od reality, zejména v období vysokého stresu. Pro stanovení diagnózy musí být přítomno více těchto příznaků a obtíže musí významně narušovat každodenní život, vztahy, studium nebo práci. Důležitou součástí vyšet...

  Fakultní nemocnice v Motole patří mezi největší zdravotnická zařízení v České republice a její dětská psychiatrie poskytuje specializovanou péči dětem a dospívajícím, kteří se potýkají s psychickými obtížemi. Oddělení se zaměřuje na diagnostiku, léčbu i dlouhodobou podporu mladých pacientů a jejich rodin. Na dětskou psychiatrii FN Motol se dostávají děti s různými problémy, například s úzkostmi, depresemi, poruchami chování, poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním, závažnými krizovými stavy nebo neurovývojovými obtížemi. Péče je poskytována ambulantně i během hospitalizace. Hospitalizace bývá doporučena zejména tehdy, když je psychický stav dítěte natolik závažný, že vyžaduje intenzivnější dohled a léčbu. Součástí pobytu jsou psychiatrická vyšetření, psychologická diagnostika, individuální a skupinová terapie, případně nastavení medikace. Důležitou součástí péče je také spolupráce s rodiči a zákonnými zástupci. Léčba na dětské psychiatrii není trestem ani selháním rodiny. Její...

  Invalidní důchod už dávno není jen obraz člověka po úrazu nebo s nemocnými zády. Čím dál víc do něj vstupuje psychika. A peníze sice rostou, ale zázrak z nich není.

  Dvoudenní festivalové klání se do areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice vrátilo už po čtyřiatřicáté. Letošní ročník lákal na Lucii či Divokýho Billa, ale i Tomáše Kluse, Martinu Pártlovou, Xindla X, Marpa, Pam Rabbit a další. V kontextu velkých fesťáků komorní akce si svou tvář udržela i navzdory nepřízni počasí.

  „Při telefonování mě přepadá náhlá panika a strach, že nebudu vědět, co říct. Raději všechno řeším přes zprávy nebo e-maily, abych se vyhnul*vyhnula úzkosti z hovoru,“ přiznává 19letá Karolína.

  Hospitalizace na psychiatrickém nebo jiném zdravotnickém oddělení může být náročným obdobím. Je však důležité vědět, že každý pacient má svá práva, která chrání jeho důstojnost, bezpečí a možnost podílet se na rozhodování o léčbě. Pacient má právo být srozumitelně informován o svém zdravotním stavu, navržené léčbě, možných rizicích i dalších postupech. Má také právo klást otázky a získat odpovědi, kterým rozumí. Základním principem je informovaný souhlas. Léčba by měla probíhat se souhlasem pacienta, s výjimkou zákonem stanovených situací, například pokud člověk představuje vážné nebezpečí sobě nebo svému okolí. Pacient má právo na důstojné zacházení, respektování soukromí a ochranu osobních údajů. Zdravotníci by měli jednat s úctou a bez ponižování či diskriminace. Dalším důležitým právem je možnost kontaktu s blízkými osobami. Většina hospitalizovaných může přijímat návštěvy, telefonovat nebo komunikovat jinými způsoby, pokud tomu nebrání zdravotní stav nebo bezpečnostní důvody...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, patří mezi nejnáročnější duševní poruchy. Projevuje se silnou emoční nestabilitou, strachem z opuštění, nestálými vztahy, impulzivitou a často také sebepoškozováním. Správná diagnostika je proto klíčovým krokem k účinné léčbě. Diagnostika nezačíná žádným laboratorním testem ani vyšetřením mozku. Základem je podrobný rozhovor s psychiatrem nebo klinickým psychologem. Odborník se zajímá o životní historii člověka, jeho vztahy, způsob zvládání emocí, traumatické zkušenosti i současné obtíže. Důležitou součástí vyšetření je zjišťování typických příznaků. Mezi ně patří intenzivní výkyvy nálad, černobílé vidění lidí a situací, chronický pocit prázdnoty, nestabilní sebeobraz, impulzivní chování nebo opakované sebevražedné myšlenky a sebepoškozování. Psycholog může využít také specializované diagnostické dotazníky a testy osobnosti. Ty pomáhají lépe porozumět prožívání pacienta a odlišit hraniční poruc...

Dětská psychiatrická léčebna v Brankách na Moravě patří mezi zařízení, která se zaměřují na diagnostiku, léčbu a rehabilitaci dětí a dospívajících s psychickými obtížemi. Hospitalizace bývá doporučována zejména tehdy, když ambulantní péče nestačí a psychické potíže významně ovlivňují každodenní život dítěte, jeho školní docházku nebo rodinné vztahy. Mezi nejčastější důvody přijetí patří úzkostné poruchy, deprese, poruchy chování, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, psychotické obtíže nebo problémy spojené s náročným rodinným prostředím. Léčba je vždy individuálně přizpůsobena potřebám konkrétního dítěte a zpravidla zahrnuje kombinaci psychiatrické péče, psychoterapie, speciálně pedagogických aktivit a spolupráce s rodinou. Důležitou součástí pobytu je vytvoření bezpečného prostředí, ve kterém může dítě lépe porozumět svým emocím, naučit se zvládat stres a postupně získávat potřebné dovednosti pro návrat do běžného života. Léčebný program často obsahuje skupinové i individuální ter...

  O hraničářích se často říká spousta věcí. Doslova plejáda stereotypních stigmat. Řada z nich ale vzniká z nepochopení intenzivního prožívání nebo reakcí na krizové momenty.

  Francesco Panto strávil dětství a dospívání na Sicílii, ale vzor muže, jakým se chtěl stát, našel v postavách japonských komiksů manga. Dospěl, stal se z něj psychiatr a nyní žije v Japonsku, kde se snaží prosadit terapii založenou na myšlence, že animované seriály anime či manga můžou pomoci mladým lidem s psychickými potížemi.

  Ochranná léčba je zvláštní forma léčby, kterou může nařídit soud osobám s duševním onemocněním nebo závažnou poruchou, pokud jejich stav představuje riziko pro ně samotné nebo pro okolí. Nejde o trest, ale o zdravotní opatření, jehož cílem je chránit společnost a zároveň pomoci nemocnému člověku získat potřebnou odbornou péči. Ochranná léčba bývá ukládána například lidem, kteří se dopustili protiprávního jednání v souvislosti s duševní nemocí, závislostí na alkoholu nebo drogách. Soud přitom posuzuje zdravotní stav, míru nebezpečnosti i doporučení znalců z oboru psychiatrie. Existují dvě základní formy ochranné léčby. Ambulantní ochranná léčba probíhá bez hospitalizace. Pacient žije doma, ale musí pravidelně docházet k psychiatrovi, užívat předepsané léky a dodržovat léčebný plán. Druhou možností je ústavní ochranná léčba, která se vykonává v psychiatrické nemocnici nebo specializovaném zařízení. Ta bývá nařízena tehdy, pokud ambulantní léčba nestačí nebo pokud je riziko opakován...

  Jedním z nejbolestivějších důsledků hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, bývá postupná ztráta vztahů. Nejde o to, že by člověk s touto poruchou neuměl milovat. Právě naopak. Jeho city bývají velmi intenzivní, hluboké a často až pohlcující. Lidé s hraniční poruchou osobnosti mívají silný strach z opuštění. I běžné situace, jako je pozdější odpověď na zprávu nebo změna plánů, mohou vyvolat obrovskou úzkost. Ta následně vede k výbuchům emocí, obviňování, testování partnerovy lásky nebo naopak k náhlému odmítání druhého člověka. Typickým rysem bývá střídání idealizace a znehodnocení. Jeden den je partner, přítel nebo člen rodiny vnímán jako ten nejlepší člověk na světě, druhý den jako někdo, kdo zklamal a ublížil. Tento cyklus je pro okolí velmi vyčerpávající a může postupně narušovat důvěru. Mnoho vztahů nekončí proto, že by v nich chyběla láska, ale proto, že dlouhodobé emoční napětí bývá pro obě strany obtížně zvládnutelné. Partner...

  Dětská psychiatrická nemocnice Velká Bíteš patří mezi specializovaná zdravotnická zařízení v České republice zaměřená na diagnostiku a léčbu duševních poruch u dětí a dospívajících. Poskytuje odbornou péči mladým pacientům, kteří se potýkají s psychickými obtížemi, jež nelze dostatečně řešit ambulantní formou léčby. Hospitalizace bývá doporučena například při závažných úzkostných stavech, depresích, poruchách chování, poruchách příjmu potravy, sebepoškozování, psychotických onemocněních nebo v situacích, kdy je ohroženo zdraví či bezpečí dítěte. Cílem pobytu není pouze zmírnění příznaků, ale také nalezení příčin obtíží a nastavení vhodné dlouhodobé léčby. Léčba v nemocnici je komplexní. Na péči se podílejí psychiatři, psychologové, zdravotní sestry, speciální pedagogové i další odborníci. Součástí programu bývají individuální psychoterapie, skupinová setkání, pracovní a volnočasové aktivity nebo školní výuka, aby děti neztrácely kontakt se vzděláváním. Mnoho rodičů má z psychiatr...

  Sebev*ražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí ve věku 15 až 24 let. Ne, není to statistika z válečné zóny ani ze země bez funkčního zdravotnictví. Je to číslo z Česka a vztahuje se k roku 2026. Systém, který má takovým dětem a dospívajícím pomáhat, zkrátka nestačí.

  Vrátili jste se z večírku, kde jste se skvěle bavili, ale místo radosti cítíte jen paralyzující touhu po absolutním tichu? Proč nás kontakt s jinými lidmi stojí tolik sil, i když jsme v jejich společnosti upřímně rádi, a jak sociální únavě účinně předcházet?

  V České republice připadá přibližně jen 10 klinických psychologů na 100 000 obyvatel. Ročně přitom pro celý zdravotnický systém přibude pouze 30 až 40 odborníků. Psychologická péče je z veřejného zdravotního pojištění hrazena pouze v případě, že ji poskytuje klinický psycholog nebo psycholog ve zdravotnictví pod odborným dohledem. Jejich nedostatek tak omezuje dostupnost péče pro pacienty.

  Návrat domů po psychiatrické hospitalizaci bývá významným krokem na cestě k uzdravení. Přestože mnoho lidí pociťuje úlevu, první dny mohou být zároveň náročné a plné nejistoty. Přechod z chráněného prostředí nemocnice do běžného života vyžaduje čas a trpělivost. Je důležité nečekat, že se vše okamžitě vrátí do starých kolejí. Organismus i psychika se stále zotavují a mohou být citlivější na stres, změny nebo vysoké nároky okolí. Proto je vhodné dopřát si klidnější režim a postupně se vracet k běžným povinnostem. Velkou roli hraje dodržování doporučené léčby. Pravidelné užívání léků, docházení na kontroly a spolupráce s psychiatrem nebo psychologem pomáhají stabilizovat zdravotní stav a snižují riziko zhoršení potíží. Pokud se objeví nežádoucí účinky léčby nebo nové obtíže, je vhodné o nich co nejdříve informovat odborníka. V prvních dnech po propuštění může být užitečné vytvořit si jednoduchý denní režim. Pravidelný spánek, dostatek odpočinku, lehká fyzická aktivita a vyvážená st...