Duševní zdraví 🍀

  Rozchod patří mezi nejtěžší životní zkušenosti. U lidí s hraniční poruchou osobnosti, kterou někteří obrazně označují jako „rakovinu duše“, však může mít mnohem intenzivnější a bolestivější průběh než u běžné populace. Jedním z hlavních znaků hraniční poruchy osobnosti je silný strach z opuštění. Partner často představuje zdroj bezpečí, stability a vlastní hodnoty. Když vztah skončí nebo hrozí jeho ukončení, může člověk s touto diagnózou prožívat extrémní úzkost, zoufalství, vztek nebo pocit naprosté prázdnoty. Rozchody bývají často provázeny prudkými emočními výkyvy. Někdy dochází ke střídání idealizace a znehodnocování bývalého partnera. V jednu chvíli může být vnímán jako nenahraditelná životní láska, vzápětí jako člověk, který způsobil veškeré utrpení. Tyto změny nejsou projevem zlé vůle, ale souvisejí s obtížemi v regulaci emocí. Po rozchodu se mohou objevit impulzivní reakce, opakované pokusy o kontakt, sebepoškozování nebo rizikové chování. Právě proto je v tomto období mi...

  Psychiatrická léčebna ve městě Šternberk patří mezi významná zdravotnická zařízení zaměřená na léčbu duševních onemocnění. Poskytuje odbornou péči pacientům s různými psychickými obtížemi, od depresí a úzkostných poruch až po závažnější psychiatrická onemocnění vyžadující dlouhodobější léčbu. Cílem hospitalizace není pouze zmírnění příznaků nemoci, ale také stabilizace psychického stavu, nastavení vhodné medikace a podpora návratu pacienta do běžného života. Léčba probíhá pod vedením psychiatrů, psychologů, zdravotních sester a dalších odborníků, kteří společně vytvářejí individuální léčebný plán. Součástí péče bývají nejen léky, ale také psychoterapie, skupinová setkání, ergoterapie či různé aktivizační programy. Důležitou roli hraje pravidelný režim dne, který pomáhá pacientům získat pocit stability a bezpečí. Mnoho lidí má z psychiatrické hospitalizace obavy. Často si představují prostředí plné omezení a izolace. Moderní psychiatrická péče je však zaměřena především na respekt...

  Užívání psychoaktivních léků v České republice narůstá. Samo o sobě to není špatnou zprávou. Kdyby však nebylo zřejmé, že psychiatrická péče se tím nelepší. Slabinou systému je nadužívání i přetrvávající stigmatizace duševně nemocných.

  Praha otevřela první akutní psychiatrickou ambulanci pro děti a dorost v Česku. Nové zařízení je v budově Polikliniky Zelený pruh v Praze 4 a má pomoci dětem i dospívajícím s duševními problémy. Zároveň by mělo zkrátit čekání na odbornou péči v hlavním městě.

  Když je váš blízký hospitalizován na psychiatrickém oddělení, můžete se cítit bezmocně. Mnoho rodinných příslušníků a přátel neví, jak správně reagovat nebo jak pomoci. Přesto právě podpora okolí může být důležitou součástí zotavení. Největší pomocí bývá obyčejná přítomnost. Pokud to pravidla oddělení umožňují, navštěvujte svého blízkého během návštěvních hodin. Nemusíte mít připravená dokonalá slova. Často stačí naslouchat a dát najevo, že na něj myslíte. Vyhněte se větám typu „musíš být silný“, „vzchop se“ nebo „jiní jsou na tom hůř“. Takové výroky mohou nemocného zraňovat a prohlubovat pocit nepochopení. Místo toho zkuste říci: „Jsem tady pro tebe“ nebo „Jak ti mohu pomoci?“. Důležité je také respektovat léčbu a doporučení odborníků. Někdy mohou pacienti pociťovat frustraci, strach nebo nedůvěru vůči hospitalizaci. Podporujte je v komunikaci s lékaři a terapeuty, ale nesnažte se nahrazovat odbornou péči vlastními radami. Praktickou pomocí může být přinesení povolených osobních...

  Partnerské vztahy bývají u lidí s hraniční poruchou osobnosti často velmi intenzivní, vášnivé a plné silných emocí. Právě proto někteří lidé obrazně označují toto onemocnění jako „rakovinu duše“ – ne proto, že by šlo o skutečnou nemoc stejného typu, ale kvůli hlubokému utrpení, které dokáže zasáhnout samotného člověka i jeho nejbližší okolí. Na začátku vztahu může být partner idealizován. Člověk s hraniční poruchou osobnosti často touží po blízkosti, přijetí a jistotě. Vztah se může rozvíjet velmi rychle a intenzivně. Jakmile se však objeví nedorozumění, kritika nebo pocit odmítnutí, mohou nastoupit silné obavy z opuštění. Typickým rysem bývá střídání idealizace a znehodnocování partnera. Ten, kdo byl ještě včera vnímán jako dokonalý, může být dnes považován za zdroj bolesti a zklamání. Tyto změny nejsou projevem zlé vůle, ale důsledkem obtížné regulace emocí a nestabilního vnímání vztahů. Partner se často ocitá v náročné situaci. Může mít pocit, že musí neustále dokazovat svou l...

  Psychiatrická léčebna Petrohrad patří mezi známá psychiatrická zařízení v České republice. Nachází se v obci Petrohrad v klidném přírodním prostředí, které může pacientům pomoci soustředit se na léčbu a zotavení. Historie zařízení sahá až do počátku 20. století a během let se stalo důležitou součástí české psychiatrické péče. Léčebna poskytuje odbornou pomoc lidem s různými duševními obtížemi. Mezi nejčastější důvody hospitalizace patří deprese, úzkostné poruchy, psychotická onemocnění, poruchy osobnosti nebo problémy spojené se závislostmi. Součástí léčby bývá kombinace farmakoterapie, psychoterapie, skupinových aktivit a rehabilitačních programů. Mnoho lidí má z psychiatrické hospitalizace obavy. Často si představují uzavřené oddělení nebo ztrátu svobody. Ve skutečnosti je cílem léčby především stabilizace zdravotního stavu, zmírnění psychických potíží a návrat k běžnému životu. Většina pacientů je vedena k aktivní spolupráci na léčbě a k postupnému rozvoji dovedností potřebnýc...

  Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.

  Ještě pár týdnů předtím jsem pracoval téměř bez spánku a měl pocit, že zvládnu cokoliv. Pak přišel náraz. Ze dne na den jsem nedokázal zvednout telefon, dojít do práce ani uvěřit tomu, že někdy bude líp. Tohle je příběh pádu, který mě málem zničil.

  Jednou z nejčastějších otázek v oblasti duševního zdraví je, zda může pacient odmítnout léčbu nebo psychiatrickou hospitalizaci. Ve většině případů je odpověď ano. Každý člověk má právo rozhodovat o své zdravotní péči a léčbu přijmout nebo odmítnout. Pokud je pacient přijat na psychiatrii dobrovolně, může obvykle požádat o ukončení hospitalizace a odchod domů. Lékař však musí posoudit, zda jeho odchod nepředstavuje vážné riziko pro něj samotného nebo pro jeho okolí. Pokud takové riziko existuje, může být zahájeno řízení o nedobrovolné hospitalizaci. Existují totiž situace, kdy odmítnutí léčby není možné. Týká se to především případů, kdy člověk v důsledku duševního onemocnění bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, případně není schopen posoudit důsledky svého jednání. V takových situacích může být hospitalizován i bez svého souhlasu. Nedobrovolná hospitalizace však podléhá přísným pravidlům. Zdravotnické zařízení musí o přijetí bez souhlasu informovat soud, který následně p...

  Vyrůstat s rodičem, který trpí hraniční poruchou osobnosti, může být pro dítě velmi náročné. Toto onemocnění, které někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, bývá spojeno s intenzivními emocemi, nestabilními vztahy, strachem z opuštění a výraznými výkyvy nálad. Dítě se pak často ocitá v prostředí, které je těžko předvídatelné. Jeden den může být rodič milující, pozorný a starostlivý, zatímco druhý den může reagovat přehnaně citlivě, podrážděně nebo odmítavě. Dítě často nerozumí tomu, proč se chování rodiče tak rychle mění, a může mít pocit, že za vzniklé konflikty nese odpovědnost ono samo. Mnohé děti se postupně naučí potlačovat vlastní potřeby a soustředí se na nálady rodiče. Snaží se předcházet konfliktům, uklidňovat napjaté situace nebo přebírají roli „malého dospělého“. Taková zkušenost může vést k nízkému sebevědomí, úzkostem, problémům s důvěrou nebo potížím při navazování zdravých vztahů v dospělosti. Je však důležité zdůraznit, že ne každý rodič s hraniční poru...

  Psychiatrická nemocnice Písek patří mezi významná zdravotnická zařízení zaměřená na léčbu duševních onemocnění v České republice. Poskytuje komplexní psychiatrickou péči pacientům s různými psychickými obtížemi, od úzkostných a depresivních poruch až po závažnější duševní onemocnění vyžadující dlouhodobější léčbu. Nemocnice nabízí jak lůžkovou, tak ambulantní péči. Součástí léčby není pouze podávání léků, ale také psychoterapie, skupinová terapie, pracovní terapie a další rehabilitační programy. Cílem je pomoci pacientům stabilizovat jejich psychický stav a podpořit jejich návrat do běžného života. Mnoho lidí má z psychiatrické hospitalizace obavy. Často si představují prostředí plné omezení a izolace. Realita je však zpravidla jiná. Moderní psychiatrická péče klade důraz na respekt, důstojnost a individuální přístup ke každému pacientovi. Léčebný plán je přizpůsobován konkrétním potřebám člověka a zdravotnický personál se snaží vytvořit bezpečné prostředí pro zotavení. Hospitali...

  V Praze ve čtvrtek začala fungovat akutní psychiatrická ambulance pro děti a dorost. Zařízení na Poliklinice Zelený pruh v Praze 4 je určeno dětem a dospívajícím do 18 let, kteří akutně potřebují psychiatrickou pomoc nebo navazující péči po hospitalizaci a nemají svého ambulantního psychiatra. Ambulance má nabídnout rychlou diagnostiku, krátkodobou léčbu i podporu rodinám. Prostory ve čtvrtek slavnostně otevřela náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS) spolu se zástupci městské organizace Zahrada pro duši, která bude nové zařízení provozovat. Ambulance bude otevřená každý pracovní den.

  Deprese jsou slabou stránkou žen, neboť je u nich ve srovnání s muži dvakrát větší pravděpodobnost, že onemocní. A tento problém se ještě prohlubuje, pokud trpí dalšími chorobami, píše italský deník La Repubblica.

  Psychiatrická hospitalizace je často obklopena řadou mýtů a předsudků. Ty mohou u lidí vyvolávat zbytečný strach a odrazovat je od vyhledání odborné pomoci. Jaká jsou nejčastější nedorozumění? Mýtus 1: Na psychiatrii zavírají lidi proti jejich vůli. Ve skutečnosti většina pacientů nastupuje k hospitalizaci dobrovolně. Nedobrovolná hospitalizace je možná pouze za zákonem stanovených podmínek, například pokud člověk představuje bezprostřední nebezpečí sobě nebo svému okolí. Mýtus 2: Psychiatrická nemocnice je jako vězení. Moderní psychiatrická zařízení se zaměřují především na léčbu, bezpečí a podporu pacientů. Cílem není nikoho trestat, ale pomoci mu zvládnout psychické obtíže a vrátit se do běžného života. Mýtus 3: Hospitalizace znamená, že je člověk „blázen“. Duševní onemocnění mohou postihnout kohokoli bez ohledu na věk, vzdělání nebo životní situaci. Hospitalizace je formou zdravotní péče stejně jako pobyt v nemocnici kvůli fyzickému onemocnění. Mýtus 4: Pacienti jsou neustále...

  Život s rodičem, který trpí hraniční poruchou osobnosti, může být pro dítě velmi náročný a plný nejistoty. Toto onemocnění, které někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, výrazně ovlivňuje prožívání emocí, mezilidské vztahy i schopnost zvládat každodenní stres. Rodič s hraniční poruchou osobnosti často prožívá velmi intenzivní emoce. Může být milující, pečující a oddaný, ale během krátké chvíle se může dostavit vztek, smutek, strach z opuštění nebo pocit odmítnutí. Dítě pak někdy neví, jaká nálada ho doma čeká, a učí se neustále sledovat okolí, aby předešlo konfliktům. Mnoho dětí vyrůstajících v takovém prostředí si vytváří zvýšenou citlivost na emoce druhých. Často přebírají odpovědnost za pocity rodiče, snaží se ho uklidňovat nebo mu pomáhat zvládat jeho psychické potíže. To však může vést k tomu, že zapomínají na vlastní potřeby a pocity. Je důležité si uvědomit, že hraniční porucha osobnosti sama o sobě neznamená, že člověk je špatným rodičem. Mnoho rodičů s touto ...

  Když se řekne psychiatrická péče na Moravě, mnoha lidem se vybaví právě Psychiatrická nemocnice Kroměříž. Toto zdravotnické zařízení patří mezi nejvýznamnější psychiatrické nemocnice v České republice a již více než sto let poskytuje odbornou pomoc lidem s duševními onemocněními. Nemocnice byla vybudována v letech 1905 až 1909 a v době svého vzniku patřila k nejmodernějším psychiatrickým ústavům v Rakousko-Uhersku. Dodnes je její rozsáhlý areál známý také jako významná architektonická památka.  Psychiatrická nemocnice Kroměříž poskytuje péči pacientům s širokým spektrem duševních obtíží. Léčí se zde například deprese, úzkostné poruchy, psychotická onemocnění, poruchy osobnosti či závislosti na alkoholu a dalších návykových látkách. Součástí léčby bývá kombinace farmakoterapie, psychoterapie, pracovních aktivit a sociální rehabilitace.  Nemocnice je také důležitým centrem pro léčbu závislostí. Specializovaná oddělení pomáhají lidem, kteří se rozhodli změnit svůj život a ...

  Silné deprese, sebevra*žedné myšlenky, náhlé záchvaty beznaděje nebo pocit, že člověk úplně ztrácí kontrolu sám nad sebou. Ženy po celém světě teď otevřeně promlouvají o PMDD, vážné hormonální poruše, kterou lékaři často roky přehlížejí nebo zaměňují za „obyčejné PMS“.

  Duševní zdraví Čechů dostává v roce 2026 přelomovou podporu. Lidé bojující s úzkostnými stavy či depresemi už nemusí měsíce čekat na volné termíny v ordinacích ani překonávat bariéry osobních návštěv. Jak v tiskové zprávě upozorňuje VZP, zdravotní pojišťovny začaly plně hradit moderní digitální kognitivně-behaviorální terapii. Tento inovativní krok otevírá dveře k odborné péči, kterou lze absolvovat v bezpečí a pohodlí vlastního domova.

  První den na psychiatrii bývá pro mnoho lidí spojený s nejistotou, obavami a množstvím otázek. Ať už je hospitalizace dobrovolná, nebo na doporučení lékaře, je důležité vědět, že jejím cílem je poskytnout bezpečí, odbornou pomoc a prostor pro stabilizaci psychického stavu. Po přijetí na oddělení obvykle následuje vstupní rozhovor s lékařem a zdravotnickým personálem. Lékař se zajímá o důvody hospitalizace, dosavadní léčbu, užívané léky i aktuální psychické potíže. Součástí přijetí může být také základní zdravotní vyšetření. Pacient je následně seznámen s pravidly oddělení, denním režimem a programem. Na některých odděleních probíhá kontrola osobních věcí, zejména z bezpečnostních důvodů. Personál také ukáže pokoj, společné prostory a vysvětlí, jak fungují návštěvy, vycházky nebo telefonování. První den bývá často náročný po psychické stránce. Člověk se ocitá v novém prostředí mezi neznámými lidmi a může mít pocit ztráty kontroly nad svým životem. Tyto pocity jsou však zcela běžné...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, neovlivňuje pouze samotného člověka, ale často zasahuje celou rodinu. Intenzivní emoce, strach z opuštění, impulzivní jednání a časté změny nálad mohou vytvářet napětí i v těch nejbližších vztazích. Člověk s hraniční poruchou osobnosti obvykle prožívá vztahy velmi intenzivně. Miluje naplno, ale stejně silně může prožívat zklamání, odmítnutí nebo pocit nepochopení. I drobná poznámka od rodiče, sourozence nebo partnera může být vnímána jako důkaz nezájmu či odmítnutí. Následkem toho mohou vznikat konflikty, hádky nebo období citového odstupu. Rodinní příslušníci se často ocitají v náročné situaci. Chtějí pomoci, ale mnohdy nerozumí tomu, proč se nálady jejich blízkého tak rychle mění. Mohou zažívat bezmoc, frustraci nebo pocit, že ať udělají cokoli, nikdy to není dostatečné. Dlouhodobý stres pak může negativně ovlivnit psychické zdraví celé rodiny. Důležitou roli hraje komunikace. Otevřený dialog...

  Psychiatrická nemocnice v Opavě patří mezi nejvýznamnější psychiatrická zařízení v České republice. Její historie sahá až do roku 1889, kdy byl vybudován rozsáhlý pavilonový areál, který dodnes tvoří charakteristickou součást města Opavy. Některé historické budovy byly dokonce prohlášeny za kulturní památku.  Nemocnice poskytuje komplexní péči lidem s různými duševními onemocněními – od depresí, úzkostných poruch a psychóz až po léčbu závislostí. Součástí péče jsou také psychologické služby, sociální podpora a specializované programy zaměřené na návrat pacientů do běžného života. Zařízení zajišťuje rovněž ochrannou ústavní léčbu a podílí se na vzdělávání odborníků i vědecko-výzkumné činnosti.  Pro mnoho lidí představuje hospitalizace v psychiatrické nemocnici náročné životní období. Přesto je důležité si uvědomit, že cílem pobytu není izolace člověka od společnosti, ale stabilizace jeho zdravotního stavu a vytvoření bezpečného prostoru pro léčbu. Moderní psychiatrická p...

  Proč si lidé pletou drama s láskou, proč nevěra bolí muže a ženy jinak a kdy už vztah nemá smysl zachraňovat? O vztazích mluvil psychiatr Miroslav Skačáni. Láska podle psychiatra Miroslava Skačániho neprochází jen jednou podobou. „První fáze je zamilování. V mozku probíhají pochody podobné tomu, jako když je člověk pod vlivem drog,“ popsal v pořadu Dobré dopoledne Českého rozhlasu Vysočina.

  Ranní espresso je pro mnohé nepostradatelné, ale několik šálků denně může psychiku zatěžovat víc, než čekáme. Kofein aktivuje organismus podobně jako stres a u některých lidí může zesilovat úzkostné stavy i problémy se spánkem.

  Nástup na psychiatrickou hospitalizaci může být spojený s nejistotou a obavami. Mnoho lidí si klade otázku, co si mají zabalit a co budou během pobytu potřebovat. Dobrá příprava může pomoci snížit stres a usnadnit první dny na oddělení. Základem jsou osobní doklady, především občanský průkaz a kartička zdravotní pojišťovny. Pokud pravidelně užíváte léky, vezměte si je s sebou v původním balení a informujte o nich zdravotnický personál. Důležité je také pohodlné oblečení. Vhodné jsou tepláky, trička, mikiny, spodní prádlo a obuv na přezutí. Nezapomeňte na hygienické potřeby, jako je zubní kartáček, pasta, šampon, sprchový gel, hřeben nebo ručník. Některá zařízení základní hygienické potřeby poskytují, ale není to pravidlem. Mnoha pacientům pomáhá mít u sebe také osobní věci pro volný čas. Může jít o knihu, časopis, deník na zapisování myšlenek, křížovky nebo jiné nenáročné aktivity. Některá oddělení umožňují používání mobilního telefonu, jiná mají určitá omezení, proto je dobré se...

  Vztahy lidí s hraniční poruchou osobnosti, někdy obrazně označovanou jako „rakovina duše“, bývají mimořádně intenzivní. Emoce se často prožívají mnohem silněji než u většiny lidí, což může přinášet nejen hlubokou lásku a oddanost, ale také bolest, nejistotu a konflikty. Člověk s touto poruchou obvykle velmi touží po blízkosti, pochopení a přijetí. Partner, přítel nebo člen rodiny se může stát středobodem jeho života. Současně však bývá přítomen silný strach z odmítnutí nebo opuštění. I drobné nedorozumění, pozdější odpověď na zprávu nebo změna plánů mohou vyvolat intenzivní úzkost, smutek či vztek. Typické jsou rychlé změny v pohledu na druhé lidi. Někdy je blízká osoba vnímána jako dokonalá a nenahraditelná, jindy jako zklamání nebo zdroj bolesti. Tyto proměny nebývají projevem zlé vůle, ale důsledkem silného emočního prožívání a obtížné regulace emocí. Vztahy tak mohou připomínat jízdu na horské dráze. Období blízkosti a štěstí se střídají s hádkami, nedůvěrou nebo obavami ze z...

  Psychiatrická nemocnice Brno patří mezi nejvýznamnější psychiatrická zařízení v České republice. Její historie sahá až do roku 1861, kdy byl v Brně založen specializovaný ústav pro léčbu duševně nemocných. V té době šlo o průkopnický krok, protože pacientům s psychickými obtížemi byla poprvé na Moravě poskytována odborná a humánní péče ve specializovaném zařízení.  Dnes nemocnice nabízí široké spektrum služeb v oblasti psychiatrie, psychoterapie, léčby závislostí, gerontopsychiatrie i dalších lékařských oborů. Péče je určena lidem s depresemi, úzkostnými poruchami, psychózami, poruchami osobnosti, závislostmi nebo jinými duševními onemocněními. Součástí léčby bývá kombinace farmakoterapie, psychoterapie, skupinových aktivit a rehabilitačních programů.  Hospitalizace v psychiatrické nemocnici může být pro mnoho lidí spojena s obavami. Ve skutečnosti však představuje bezpečné prostředí, kde pacient získává odbornou pomoc v období, kdy ambulantní léčba nestačí. Cílem není ...

  Silné úzkosti, deprese a extrémní změny nálad, které narušují každodenní život i mezilidské vztahy, mohou mít svůj původ v premenstruační dysforické poruše (PMDD), uvádí ministerstvo zdravotnictví. Jedná se o závažnější formu premenstruačního syndromu (PMS), který s sebou nese pouze fyzický diskomfort. PMDD je dlouhodobě přehlížená právě kvůli podobnosti s PMS, intenzita psychického strádání ale může vést i k pokusům o ukončení života, píše BBC.

  Podle dat Národního ústavu duševního zdraví polovina žáků devátých tříd vykazuje známky zhoršeného well-beingu, u třetiny dotazovaných se pak projevují různě těžké úzkosti. Kamenem úrazu je dlouhodobá nedostupnost psychologické odborné péče. Na tu naráží i ředitelé základních škol při hledání školních psychologů. Problémem přitom není pouze nedostatek financí, ale i nedostatečná legislativa. Absenci péče se snaží suplovat neziskové organizace.

  Hospitalizace na psychiatrickém oddělení může proběhnout dvěma způsoby – dobrovolně nebo nedobrovolně. Přestože obě formy mají společný cíl, tedy ochranu zdraví a poskytnutí potřebné léčby, liší se v tom, zda pacient s pobytem v nemocnici souhlasí. Dobrovolná hospitalizace nastává tehdy, když si člověk uvědomuje své psychické obtíže a souhlasí s přijetím do zdravotnického zařízení. Může jít například o období těžké deprese, úzkostí, vyčerpání nebo zhoršení příznaků duševního onemocnění. Pacient podepisuje souhlas s hospitalizací a aktivně spolupracuje na léčbě. Ve většině případů může také požádat o propuštění, pokud jeho zdravotní stav dovoluje bezpečný odchod. Nedobrovolná hospitalizace je naopak výjimečným opatřením. Dochází k ní tehdy, když člověk kvůli svému psychickému stavu představuje bezprostřední nebezpečí pro sebe nebo své okolí, případně není schopen posoudit svůj zdravotní stav a odmítá nezbytnou pomoc. Typicky se může jednat o akutní psychózu, těžké sebevražedné myš...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, zasahuje do mnoha oblastí života. Vedle partnerských vztahů výrazně ovlivňuje také přátelství. Pro člověka s touto poruchou bývá navazování a udržování dlouhodobých přátelských vztahů často náročné a plné emocí. Jedním z nejvýraznějších problémů je intenzivní strach z odmítnutí nebo opuštění. I drobná změna v chování kamaráda, opožděná odpověď na zprávu nebo zrušená schůzka mohou vyvolat silné pocity nejistoty, smutku nebo vzteku. Člověk s hraniční poruchou osobnosti si může situaci vykládat jako důkaz, že o něj přítel už nestojí. Typické je také střídání idealizace a zklamání. Na začátku může být nový přítel vnímán téměř dokonale. Pokud však udělá chybu nebo nesplní očekávání, může dojít k prudkému obratu a pocitům hlubokého zklamání. Takové výkyvy mohou být pro obě strany velmi vyčerpávající. Další komplikací bývá emoční nestabilita. Silné a rychle se měnící emoce mohou vést k nedorozuměním, ...

  Psychiatrická nemocnice Marianny Oranžské v Bílé Vodě patří mezi významná psychiatrická zařízení v České republice. Nachází se v malebném prostředí Jesenicka, v historickém areálu bývalého zámku, který je spojen se jménem nizozemské princezny Marianny Oranžské. Právě po ní nese nemocnice svůj současný název.  Historie zařízení sahá do roku 1954, kdy zde byla otevřena psychiatrická léčebna pro dospělé pacienty. Od počátku se zaměřovala nejen na všeobecnou psychiatrii, ale také na léčbu závislostí. V průběhu let prošla řadou změn a modernizací. Od roku 2013 nese označení psychiatrická nemocnice, které lépe vystihuje rozsah poskytované péče.  Nemocnice disponuje přibližně 150 lůžky a poskytuje ústavní psychiatrickou léčbu osobám starším 15 let. Zaměřuje se na diagnostiku a léčbu širokého spektra duševních poruch, včetně depresí, úzkostných poruch, psychóz či poruch osobnosti. Významnou součástí její činnosti je také léčba závislostí na alkoholu, drogách a dalších návykovýc...

  Drtivý dopad rodičovství překvapí nejednoho novopečeného tátu. Nejsou v tom sami, deprese si totiž nevybírá podle pohlaví. Proč se o smutných otcích mluví tak málo a jak vypadá jejich realita?

  Proč nám změny nevydrží déle než měsíc? Problém není v lenosti, ale v tom, že si neplánujeme, co musíme vynechat, říká psychiatr Radkin Honzák. Varuje i před bolestí, která provází loučení se starými návyky – i těmi škodlivými. A radí, jak si vrátit do života radost.

  Přijetí na psychiatrické oddělení bývá pro mnoho lidí spojeno s obavami a nejistotou. Ve skutečnosti se však jedná o standardní zdravotnický proces, jehož cílem je zajistit pacientovi bezpečí, odbornou pomoc a vhodnou léčbu. Příjem může být dobrovolný, kdy člověk sám souhlasí s hospitalizací na doporučení lékaře, nebo nedobrovolný, pokud jeho psychický stav představuje vážné riziko pro něj samotného či jeho okolí. V takovém případě postup upravují právní předpisy a rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu. Po příchodu na oddělení následuje vstupní rozhovor s lékařem. Ten se ptá na aktuální potíže, dosavadní léčbu, užívané léky, zdravotní stav i životní situaci pacienta. Součástí bývá také základní fyzické vyšetření a podle potřeby odběry krve nebo další vyšetření. Pacient je následně seznámen s pravidly oddělení, denním režimem a právy během hospitalizace. Zdravotnický personál vysvětlí možnosti léčby, návštěvní hodiny i fungování terapeutických aktivit. V některých případech může bý...

  Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, dokáže výrazně zasahovat do mezilidských vztahů. Jedním z nejčastějších problémů jsou opakované konflikty, které vznikají z intenzivního prožívání emocí a silného strachu z odmítnutí či opuštění. Člověk s hraniční poruchou osobnosti často vnímá vztahy velmi citlivě. Běžná poznámka, opožděná odpověď na zprávu nebo změna plánů mohou být vyhodnoceny jako důkaz nezájmu nebo odmítnutí. Následkem bývá prudká emocionální reakce, která může přerůst v hádku, výčitky nebo naopak stažení se do sebe. Typickým rysem je také střídání idealizace a devalvace partnera. Jeden den může být partner vnímán jako dokonalý člověk, druhý den jako někdo, kdo zklamal a ublížil. Tento rychlý přechod mezi extrémy bývá pro oba partnery velmi vyčerpávající a často vede k nedorozuměním. Konflikty však nevznikají ze zlého úmyslu. Ve většině případů jsou důsledkem hluboké vnitřní bolesti, nejistoty a obtížné regulace emocí. Člo...