Duševní zdraví 🍀

  Konec semestru, tedy čas zkoušek a státnic, je podle odborníků náročným obdobím. Kombinuje totiž stres, tlak na výkon i narušený spánek. Není proto divu, že podle monitoringu duševního zdraví českých studentů vykazuje až 65 % z nich nízký well-being, další se potýkají s příznaky úzkosti nebo deprese. Mladí lidé v takových případech většinou hledají oporu v rodině, přátelích nebo v komunikaci s chatboty. „Podpora blízkých nebo rychlá odpověď od AI může přinést úlevu, neměla by ale nahrazovat odbornou péči. Ta je namístě, pokud se potíže opakují nebo zasahují do každodenního fungování,“ říká terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková z Mindwell. Jaké možnosti odborné podpory na škále mezi AI pomocí a psychiatrickou péčí dnes v Česku existují? https://tojesenzace.cz/2026/09/27/stres-spatny-spanek-tlak-na-vykon-i-nejista-budoucnost-az-polovina-vysokoskolaku-ma-priznaky-deprese-nebo-uzkosti/

  Pokud dlouhé hodiny analyzujete nepovedenou schůzku s kolegou nebo nepříjemný rozhovor s kamarádkou, možná se potýkáte s takzvaným overthinkingem neboli přehnaným přemítáním. Jak ovšem upozorňuje psycholog Dalibor Špok, nejedná se o odborný pojem. „Dnes se pod tímto označením skrývá víc jevů, pro které má psychologie nebo psychiatrie vlastní pojmenování,“ říká. https://denikn.cz/2196006/uz-moje-mama-me-ucila-jak-overthinking-zastavit-psycholog-vysvetluje-kdy-je-opakovane-analyzovani-myslenek-problem/

  Emoční vydírání je způsob manipulace, při kterém člověk využívá strach, pocit viny, povinnost nebo obavy ze ztráty vztahu, aby přiměl druhého jednat podle svých představ. Na první pohled může vypadat jako běžný konflikt. Rozdíl je v tom, že jeho cílem není vzájemné porozumění, ale získání kontroly. Typické věty znějí například: „Kdybys mě opravdu miloval, udělal bys to.“ Nebo: „Po všem, co jsem pro tebe udělal, mi tohle odmítneš?“ Jindy následuje mlčení, demonstrativní uraženost, výhrůžky rozchodem nebo naznačování, že za špatný psychický stav druhého neseme odpovědnost právě my. Člověk vystavený takovému jednání postupně ztrácí jistotu. Začne přemýšlet, zda není sobecký, necitlivý nebo nevděčný. Aby předešel konfliktu, raději ustoupí. Krátkodobě se mu uleví, dlouhodobě však může narůstat úzkost, vyčerpání a pocit, že ve vztahu nemá právo na vlastní potřeby. Jak se bránit? Nejdříve si uvědomte, že odmítnutí není automaticky projevem nelásky. Můžete mít druhého rádi, a přesto neso...

  „Pokud si dokážeme vytvořit a uchovat svobodu cítění a prožívání nezávisle na tom, či dokonce navzdory tomu, jaký je svět kolem nás, máme velkou šanci, že náš život bude vyrovnanější a šťastnější,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. https://www.kvety.cz/lide/mudr-jiri-horacek-svoboda-prozivani-komplikovanost-sveta-terapie-psychedeliky-rozhovor/

  Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil sdělení, že mění registraci přípravku používaného pacienty léčícími se s depresemi a stavy úzkosti. Důvodem změny je jiná podoba a tvar tablet. https://www.denik.cz/zdravotnictvi/lek-sertralin-krka-zmena-vzhledu-tablety-sukl/

  Odejít z toxického prostředí bývá mnohem těžší, než se na první pohled zdá. Ať už jde o zaměstnání, partnerský vztah nebo rodinné zázemí, dlouhodobý tlak, manipulace a ponižování mohou postupně oslabit sebevědomí i schopnost rozhodovat se samostatně. Člověk si často začne namlouvat, že přehání, že musí vydržet nebo že se situace jednou změní. Právě pochybnosti o vlastním úsudku však mohou být jedním z důvodů, proč v nezdravém prostředí zůstává tak dlouho. Prvním krokem je přiznat si, že něco není v pořádku. Sledujte, jak se cítíte před kontaktem s konkrétními lidmi a po něm. Pokud pravidelně zažíváte strach, napětí, vyčerpání nebo pocit vlastní bezcennosti, nepřehlížejte tyto signály. Druhým krokem je vytvoření plánu. Nemusíte odejít ze dne na den. Zajistěte si finanční rezervu, promyslete možnosti nového zaměstnání či bydlení a svěřte se někomu, komu důvěřujete. Pokud je situace psychicky náročná, může pomoci psycholog nebo terapeut. Důležité je také přestat čekat, že toxický čl...

  Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají nedostatek krizových lůžek. Ta poskytují rychle bezpečné prostředí dětem v případě, kdy selže domácí péče. Důvodem může být náhlé úmrtí pečujících osob, domácí násilí, zneužívání, drogy nebo alkohol v rodině. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí byla loni vytíženost lůžek víc než stoprocentní. Krizová lůžka jsou extrémně vytížená například v Pardubickém nebo Zlínském kraji. https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/deti-s-psychickymi-problemy-pribyva-krizovych-luzek-je-nedostatek-jsou-extremne_2609240600_kch

  Dostat se k pomoci psychologa je v Česku stále těžší a čekací lhůty se prodlužují. Pomoc kvůli úzkostem či depresím přitom potřebuje stále více lidí. Řešit tento problém měla změna připravovaná na ministerstvu zdravotnictví, která by zjednodušila cestu nových psychologů do systému. Návrh ale vyvolal velký protest části odborníků, kteří se bojí ohrožení kvality péče o duševní zdraví v Česku. O zkrácení doby přípravy přitom resort jedná i s podobně nedostatkovými logopedy. https://archiv.hn.cz/c1-67935150-jak-vyresit-nedostatek-psychologu-a-logopedu-ministr-vojtech-navrhuje-zkratit-vzdelavani-podle-odborniku-je-ale-hlavni-problem-jinde

  Špatný šéf nemusí křičet ani otevřeně urážet své podřízené. Někdy stačí neustálá kritika, ponižování, nepředvídatelné reakce nebo vytváření atmosféry, ve které se zaměstnanci bojí udělat chybu. Toxický vedoucí postupně narušuje psychickou pohodu lidí, za které odpovídá. Zpochybňuje jejich schopnosti, přivlastňuje si jejich úspěchy a za nezdary hledá viníky. Informace může používat jako nástroj moci a zaměstnance stavět proti sobě. Člověk pak místo soustředění na práci věnuje stále více energie tomu, aby se vyhnul konfliktu. Dlouhodobé působení v takovém prostředí může vést ke stresu, úzkostem, poruchám spánku, poklesu sebevědomí i příznakům vyhoření. Zaměstnanec může začít pochybovat o vlastním úsudku a považovat za svou chybu i situace, za které ve skutečnosti nenese odpovědnost. Zvlášť nebezpečné je, když vedení firmy takové chování toleruje. Pokud nadřízení oceňují výsledky bez ohledu na způsob, jakým jich bylo dosaženo, vysílají ostatním jasný signál: výkon má přednost před d...

  Bolí ho břicho, nechce do školy nebo se náhle uzavírá do sebe. Dětská úzkost může mít řadu podob, které rodiče snadno přehlédnou. Psycholog vysvětluje, kdy už je dobré zpozornět. https://www.idnes.cz/zdravi/uzkostnych-deti-pribyva-psycholog-radi-kdy-uz-zpozornet.A260922_131421_zdravi_pet

  Psychická odolnost dětí klesá do té míry, že se raději vyhýbají sportovním soutěžím. Cítí na sebe při nich příliš velký tlak. Vychází to z informací sportovních klubů, podle kterých se to týká stále více dětí. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-uzkost-z-neuspechu-detem-chybi-odolnost-odmitaji-zavodit-a-zapasit-315442

  Naše každodenní partnerská realita může být snová, úzkosti a duševní problémy si ale nevybírají. Co dělat, když se životní stabilita začne otřásat pod tíhou nečekaných úzkostí vaší polovičky? A jak s člověkem, který psychické problémy dosud neřešil, o jeho nově zakoušených stavech mluvit? https://www.zeny.cz/lifestyle/kdyz-se-vas-pristav-hrouti-jak-pomoct-partnerovi-ktery-poprve-zaziva-uzkost-2

  Spory o kvalifikaci: Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch navrhuje změnit vzdělávání klinických psychologů a zkrátit jejich přípravu na jediný rok praxe bez nutnosti atestace. Varování odborníků: Asociace klinických psychologů i opozice bije na poplach. Tvrdí, že nezkušení absolventi mohou ohrozit bezpečnost pacientů i správnou diagnostiku u dětí. Ministerstvo otáčí: Po vlně kritiky a petici ministr Vojtěch zdůrazňuje, že jde o návrh v připomínkovém řízení a je ochoten o změnách dále diskutovat. https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/138268/psychologem-po-roce-praxe-experti-i-opozice-protestuji-proti-navrhu-ministra-vojtecha.html

  Toxické pracovní prostředí nemusí být na první pohled poznat. Firma může působit úspěšně, plnit obchodní cíle a prezentovat se jako skvělý zaměstnavatel. Za zavřenými dveřmi však mohou zaměstnanci čelit ponižování, manipulaci, neustálému tlaku nebo strachu z vlastního nadřízeného. Typickými projevy jsou pomluvy, hledání viníků, nespravedlivé zacházení, přehnaná kontrola a trestání lidí za chyby. Zaměstnanci se postupně učí mlčet, nevyjadřovat vlastní názory a raději nic nerozhodovat. Ne proto, že by neměli schopnosti, ale protože se snaží vyhnout konfliktu. Dlouhodobý pobyt v takovém prostředí může vést k chronickému stresu, úzkostem, poruchám spánku, vyčerpání a ztrátě sebevědomí. Člověk si někdy začne problémy přičítat sám sobě. Přemýšlí, zda není příliš citlivý nebo neschopný. Přitom může být hlavním problémem prostředí, ve kterém pracuje. Jak situaci řešit? Nejprve si pojmenujte konkrétní chování, které vám ubližuje. Pokud je to bezpečné, stanovte hranice a důležité události ...

  Loňský monitoring duševního zdraví studentů ukázal výrazný rozsah psychických obtíží na českých vysokých školách. Příznaky středně těžké až těžké depresivity uvedlo 44 procent zapojených studentů, u 34 procent odpovědi naznačovaly obdobně závažné úzkosti. https://www.tyden.cz/temer-polovina-vysokoskolaku-vykazuje-priznaky-stredne-tezke-az-tezke-deprese

  Lékař a terapeut Pavel Špatenka se dlouhé roky věnuje osobnímu rozvoji a sebepoznání. Co nejvíc ovlivnilo právě jeho a proč je dobré pochopit sebe sama? Nejen o tom mluvil v pořadu Až na dřeň. https://praha.rozhlas.cz/sebepoznani-je-koncepcni-vec-lide-se-nejvic-boji-dusevni-bolesti-rika-9644129

  Duševní obtíže patří mezi nejčastější důvody invalidity. Ke konci roku 2025 bylo v Česku kvůli duševním poruchám a poruchám chování vypláceno 113 281 invalidních důchodů, o 2 530 více než v roce 2024. Tato skupina tak představovala 27 procent ze všech invalidních důchodů. Zajímavostí je, že podobný podíl připadal také na nemoci svalové a kosterní soustavy, kterých Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala 112 227. https://ceskeduchody.cz/zpravy/invalidni-duchod-kvuli-dusevnimu-onemocneni-pobira-uz-pres-113-tisic-lidi-nejvic-prijemcu-je-mezi-padesatniky

  Když se řekne psychopat, většina lidí si představí filmového vraha. Skuteční psychopati ale většinou nikoho nezabijí. Spíš vás okouzlí, využijí a jdou dál. https://medium.seznam.cz/clanek/pavla-madi-psychopat-neni-vrah-z-filmu-muze-to-byt-vas-sef-329340

  Zdravé pracoviště nevzniká tím, že firma pověsí na zeď hodnoty, uspořádá teambuilding nebo nabídne zaměstnancům benefity. Rozhodující je každodenní prostředí, ve kterém lidé pracují, komunikují a řeší problémy. Prvním předpokladem je psychologické bezpečí. Zaměstnanci musí mít možnost upozornit na chybu, přiznat nejistotu nebo nesouhlasit s nadřízeným, aniž by se obávali ponížení či odvety. Pokud lidé raději mlčí, aby si nepoškodili kariéru, firma přichází o důležité informace a problémy se řeší až ve chvíli, kdy je pozdě. Druhým pilířem je způsob vedení lidí. Srozumitelné cíle, spravedlivé hodnocení, předvídatelná rozhodnutí a respektující komunikace snižují nejistotu a zbytečný stres. Manažer by měl umět nejen zadávat úkoly, ale také naslouchat, rozpoznat přetížení a řešit konflikty dříve, než přerostou v dlouhodobý problém. Důležitá je také rovnováha mezi pracovními nároky a dostupnými zdroji. Trvalé přesčasy, neustálá naléhavost a nedostatek lidí nejsou známkou výkonnosti. Z ...

  Ledová lázeň dnes patří k nejvýraznějším symbolům wellness kultury, od videí slavných biohackerů po fotky otužilců na sociálních sítích slibující klidnější mysl a menší úzkost. Nadšení ale zdaleka předbíhá vědecké důkazy: nová kritická revize ukazuje, že u lidí s klinicky diagnostikovanou depresí existují jen tři randomizované studie testující účinek chladu, a ani jedna z nich nedokázala propojit zlepšenou náladu s měřitelnou biologickou změnou. https://nedd.tiscali.cz/studena-sprcha-misto-antidepresiv-nova-revize-ukazuje-jak-tenky-je-za-tim-vedecky-zaklad-762539

  Citlivost může být dar i zátěž. Dlouho jsem ji u sebe viděla hlavně jako problém. Teď se učím dívat na sebe stejnýma očima, kterýma se snažím dívat na druhé. https://medium.seznam.cz/clanek/helena-revay-jsem-hranicarka-a-ucim-se-nebat-vlastni-citlivosti-328665

  Za deset let se počet mladých do 20 let hospitalizovaných na psychiatrii více než zdvojnásobil. V ambulancích jich přibylo mezi lety 2010 a 2024 o více než 60 procent. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech, o které dnes informoval v tiskové zprávě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří deprese, úzkosti a poruchy chování mezi nejvýznamnější zdravotní problémy dospívajících. V roce 2023 se jich v Evropě potýkalo s duševním onemocněním téměř 14 procent, v roce 2000 deset procent. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/za-deset-let-se-pocet-mladych-hospitalizovanych-na-psychiatrii-zdvojnasobil/2876275

  Nemusíte běhat maraton ani trávit hodiny v posilovně. Stále více výzkumů naznačuje, že i obyčejná pravidelná chůze může mít pozitivní vliv na psychiku a souvisí s menším výskytem depresivních příznaků. A zajímavé je, že rozdíl se může projevit už při počtu kroků, který je pro většinu lidí dosažitelný. https://www.frekvence1.cz/clanky/zivotni-styl/muze-obycejna-chuze-zmirnit-depresivni-priznaky-vedci-naznacuji-kolik-kroku-denne-muze-pomoci.shtml

  Otevřená komunikace patří mezi nejdůležitější předpoklady zdravého pracovního prostředí. Přesto v mnoha firmách zaměstnanci raději mlčí, než aby upozornili na problém, přiznali chybu nebo nesouhlasili s nadřízeným. Ne proto, že by neměli co říct, ale protože se obávají následků. Strach z otevřenosti má svou psychologickou cenu. Dlouhodobé potlačování názorů, nejistota a obavy z negativní reakce vedení mohou zvyšovat stres, narušovat vztahy na pracovišti a přispívat k psychickému vyčerpání. Problémy, které by bylo možné vyřešit v zárodku, se mezitím prohlubují. Otevřená komunikace však neznamená, že si každý může říkat cokoli bez ohledu na ostatní. Znamená možnost vyjádřit názor, položit nepříjemnou otázku nebo upozornit na chybu bez obavy z ponížení či odvety. Rozhodující roli hraje chování vedení. Pokud manažer žádá upřímnost, ale kritiku přijímá podrážděně, zaměstnanci se rychle naučí říkat pouze to, co chce slyšet. Jestliže naopak naslouchá, přizná vlastní chybu a reaguje věcn...

  Duševní zdraví si zaslouží stejnou pozornost jako zdraví fyzické. Přesto mnoho lidí stále považuje psychické potíže za osobní selhání, nedostatek vůle nebo něco, co musí člověk zvládnout vlastními silami. Právě to často brání včasnému vyhledání pomoci. Světový den duševního zdraví připadá každoročně na 10. října. Jeho cílem je upozornit na význam psychické pohody, dostupnosti odborné péče a potřeby odbourávat předsudky spojené s duševními onemocněními. V roce 2026 se pozornost zaměřuje na zkušenosti lidí, kteří psychickými obtížemi sami procházejí. Jejich hlas má být skutečně vyslyšen a promítnut do změn v péči. Duševní potíže nejsou vždy vidět. Člověk může chodit do práce, plnit povinnosti, starat se o rodinu a přitom uvnitř prožívat úzkost, vyčerpání, beznaděj nebo dlouhodobý stres. Okolí si nemusí ničeho všimnout. Věta „vždyť vypadáš dobře“ přitom neříká nic o tom, jak se člověk skutečně cítí. Péče o duševní zdraví začíná také v běžném životě. Dostatek odpočinku, pravidelný re...

  Počty dětí s depresemi a úzkostmi v Česku strmě rostou, sebev*ražd přibývá, ale odborná péče je pro mnohé z nich nedostupná. Na dětského psychiatra se čeká až rok. Stát dlouhodobě selhává v péči o duševní zdraví nejmladší generace a zoufalí rodiče nevědí, kam se mohou obrátit. https://pagenotfound.cz/clanek/cekali-jsme-na-termin-7-mesicu-syn-se-do-te-doby-obesil-psychiatricka-pece-pro-deti-je-v-tezke-krizi-chybi-lekari-i-luzka

  Duševní zdraví českých dětí se výrazně zhoršuje. Samotné navýšení kapacit péče ale problém nevyřeší. Odbornice pro Seznam Zprávy popisují, jak dětem i jejich rodičům pomoci dřív, než nastane akutní krize. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-detskych-uzkosti-i-depresi-rychle-pribyva-vic-psychiatru-problem-nevyresi-315172

  Když někdo manipuluje, využívá lidi a zajímá ho jen vlastní prospěch, je to psychopat – nebo prostě člověk, který se chová jako grázl? https://medium.seznam.cz/clanek/pavel-kopecky-opravdu-psychopatu-pribyva-nebo-nas-jen-laka-pouzivat-modni-slova-327415

  Důvěra zaměstnanců nevzniká z firemních prezentací, motivačních sloganů ani plakátů na chodbách. Vzniká z toho, jak se vedení chová v každodenních situacích. Právě tehdy se ukazuje, zda jsou firemní hodnoty skutečným základem kultury, nebo pouze marketingovou dekorací. Firma může hlásat respekt, otevřenost a spolupráci. Pokud však manažer ponižuje podřízené, vedení přehlíží protekci a zaměstnanci se bojí přiznat chybu, skutečné hodnoty vypadají úplně jinak. Lidé totiž nevnímají jen to, co vedení říká. Především sledují, co toleruje. **Rozpor mezi slovy a realitou má svou psychologickou cenu.**  Zaměstnanci postupně ztrácejí důvěru, přestávají otevřeně komunikovat a učí se chránit především sami sebe. Někteří raději mlčí, jiní omezí iniciativu a další začnou hledat jiné zaměstnání. Dlouhodobě mohou takové prostředí provázet stres, frustrace, úzkost i pocit bezmoci. Největším problémem přitom nemusí být samotná chyba vedení. Mnohem horší je, když vedení rozpor mezi deklarovaný...

  Záchvaty pláče a smutek jsou jen jednou tváří poporodní duševní nemoci. Úzkost, trauma z porodu, vtíravé myšlenky nebo mánie zůstávají u mnoha žen nerozpoznané – a bez léčby. https://www.nationalgeographic.cz/veda/poporodni-dusevni-nemoc-nema-jen-deprese/

  Připravovaná novela MZ navrhuje, aby se klinickým psychologem stal absolvent již po dvouletém magisterském studiu a pouhém roce praxe, bez samostatné atestační zkoušky. Asociace klinických psychologů České republiky (AKP ČR) s touto úpravou zcela zásadně nesouhlasí a varuje před ní. Nejedná se pouze o změnu systému vzdělávání, ale o zcela zásadní úpravu kvalifikačního standardu profese, která samostatně diagnostikuje a léčí pacienty se závažnými psychickými i somatickými obtížemi. https://www.ceske-novinky.cz/2026/09/15/navrh-ministerstva-zdravotnictvi-muze-ohrozit-bezpecnost-pacientu-v-oblasti-psychickeho-zdravi/

  Spolehlivých ukazatelů zdravotního stavu není nikdy dost. Věřili byste tomu, že jedním z nich může být i čas, kdy usedáme k prvnímu jídlu? https://www.prostreno.cz/zdravi-a-diety/clanky/50180/Pozdejsi-snidane-ve-starsim-veku-nahrava-depresim-a-unave

  Kratší dny a úbytek slunce často přináší únavu, úzkosti a pokles nálady. Zjistěte, jak rozpoznat projevy sezónní afektivní poruchy a jaké praktické kroky vám pomohou projít podzimním obdobím s lehkostí a v duševní rovnováze. https://medium.seznam.cz/clanek/katerina-novakova-podzimni-chmury-nebo-sezonni-deprese-jak-rozpoznat-spoustece-a-navratit-do-zivota-energii-323204

  Firemní kultura není jen soubor hodnot napsaných na webu společnosti. Je to způsob, jakým se ve firmě skutečně jedná s lidmi, jak se řeší chyby, jak vedení komunikuje a co se považuje za přijatelné chování. Právě proto může mít kultura výrazný vliv na psychiku zaměstnanců. Prostředí založené na důvěře, respektu a předvídatelnosti může podporovat pocit bezpečí, motivaci i dlouhodobou spokojenost. Naopak prostředí plné strachu, ponižování, neustálé kontroly nebo vnitřní konkurence vytváří dlouhodobý psychický tlak. WHO mezi významná psychosociální rizika řadí mimo jiné nízkou podporu, špatné vztahy, šikanu, nejistotu zaměstnání, nízkou míru kontroly nad vlastní prací nebo nespravedlnost v organizaci. Problematické je, že zaměstnanec si na nezdravé prostředí může postupně zvyknout. Začne považovat napětí za normální součást práce, přestane říkat svůj názor, hlídá každé slovo a energii místo práce věnuje tomu, aby neudělal chybu. Dlouhodobě to může vést k vyčerpání, úzkosti, ztrátě m...

  Dětská psychiatrická nemocnice Opařany zahajuje unikátní studii o vztahu mobilních telefonů a duševního zdraví dětí. Projekt podpořil Jihočeský kraj částkou 310 000 korun. https://nasregion.cz/psychiatricka-nemocnice-v-oparanech-zkouma-vlivu-mobilu-na-hospitalizovane-deti-448772/

  Antidepresiva jsou v současnosti velice populární. Jejich užívání ale doprovází řada kontroverzí. Podle některých odborníků jich užíváme příliš. A podle jiných zase není úplně jasné, zda antidepresiva vůbec fungují. https://www.stoplusjednicka.cz/rozsahly-lekarsky-vyzkum-potvrzuje-antidepresiva-jednoznacne-funguji

  Ze školy rovnou do praxe. Tak má nově vypadat cesta k samostatné práci klinického psychologa. Ministerstvo zdravotnictví si od změny slibuje více odborníků a dostupnější péči. Experti ale varují: nezkušený psycholog může přehlédnout těžkou depresi, špatně nastavit léčbu a ohrozit pacienta. https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zdravotnictvi-22850dba-908b-4192-badc-0e7f1c003a00/psychologem-po-roce-praxe-experti-varuji-nepoznaji-depresi-nezabrani-sebevrazde/r~aaa295137ffa32c543bcb62d8eb05389/

  Vědci na skenech mozku poprvé v dějinách neurovědy dokázali, že psychopati mají sníženou schopnost empatie. Tito lidé nedokážou u druhého člověka správně rozpoznat emoce strachu nebo smutku. https://medium.seznam.cz/clanek/fokus-psychopati-se-do-vas-nedokazou-vcitit-potvrdili-vedci-325252

  Důvěra ve vedení se neztrácí jedním špatným rozhodnutím. Častěji mizí postupně – každým nesplněným slibem, nejasným vysvětlením, nespravedlivým rozhodnutím nebo situací, kdy vedení říká něco jiného, než následně dělá. Zpočátku se nemusí dít nic dramatického. Zaměstnanci pouze přestanou říkat svůj názor. Přestanou upozorňovat na problémy. Méně se ptají, méně přicházejí s nápady a začnou si více hlídat vlastní riziko. Z angažovanosti se postupně stává opatrnost. Právě to je nebezpečné. Tým může navenek fungovat, plnit úkoly a dodržovat termíny, ale uvnitř už nemusí existovat skutečná spolupráce. Výzkum dlouhodobě ukazuje souvislost mezi důvěrou ve vedení, psychologickým bezpečím, spokojeností a psychickou zátěží zaměstnanců. Obnovit ztracenou důvěru přitom nejde prohlášením typu „musíte nám věřit“. Důvěra se obnovuje chováním. Vedení musí pojmenovat problém, přiznat vlastní chyby, vysvětlovat svá rozhodnutí a především dlouhodobě dokazovat, že jeho slova odpovídají činům. Velkým va...

  O třetinu více dětí v psychiatrické péči než před deseti lety. U depresivních poruch nárůst o 183 procent. A tři čtvrtiny základních škol stále bez psychologa. Data představená v Karlových Varech ukazují, jak rychle se mění problémy dětí a dospívajících – a jak obtížně na ně školy, rodiny i zdravotnictví reagují. https://www.karlovarky.cz/2026/09/11/deti-pod-tlakem-psychiatricka-pece-33-deprese-183-karlovy-vary-otevrely-vazne-tema/

  Když se bývalá Miss Lucie Holíková (32) stala poprvé maminkou a narodil se jí syn Tomík (5), zažívala dva roky namísto radosti poporodní deprese. Před narozením dcerky Justýnky (5 měs.) proto učinila několik zásadních opatření. https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/847738/lucie-holikova-o-poporodni-depresi-pomohla-razna-opatreni.html

  Dvě samostatné randomizované klinické studie ukazují, jak silný účinek může mít jediná řízená dávka psilocybinu, účinné látky lysohlávek, když se podává v kontrolovaném klinickém prostředí spolu s psychoterapií. U onkologických pacientů s existenciální úzkostí klesla míra deprese po jediném sezení o víc než dvě třetiny, u lidí závislých na alkoholu se výrazně snížil počet dnů s nadměrným pitím. https://nedd.tiscali.cz/od-existencialni-uzkosti-po-zavislost-na-alkoholu-co-dokazal-psilocybin-ve-dvou-klinickych-studiich-756720

  Co když vám někdo ublížil, ale nechápe, jak moc vás to zasáhlo? Rozumově víte, že to nemá smysl řešit. Ale vzpomínky se občas vrací a s nimi i vztek nebo smutek. Existuje metoda, která může pomoct staré křivdy nechat být. https://medium.seznam.cz/clanek/klara-stedra-jak-odpustit-cloveku-ktery-vam-ublizil-ale-nikdy-se-neomluvi-323945

  Toxické prostředí ve firmě většinou nevznikne ze dne na den. Začíná drobnostmi, které se postupně přestanou považovat za problém. Nevhodné poznámky, ponižování, křik, protekce, nespravedlnost, nejasná pravidla nebo strach říct vlastní názor se začnou vnímat jako „normální součást práce“. Významnou roli má vedení. Pokud manažer toleruje arogantní chování úspěšného zaměstnance, přehlíží manipulaci nebo trestá lidi za chyby místo hledání jejich příčin, vysílá tím ostatním jasný signál: výsledky jsou důležitější než způsob, jakým jich dosahujeme. Toxicita vzniká také tam, kde lidé nemají bezpečný prostor pro nesouhlas. Zaměstnanec raději mlčí, aby nepřišel o pozici nebo si nezhoršil vztah s nadřízeným. Kolegové se přizpůsobí. Časem se z jednotlivých incidentů stává firemní norma. Nebezpečné je právě toto postupné přijetí. To, co by novému zaměstnanci připadalo nepřijatelné, může po několika měsících působit jako běžná realita. Lidé přestávají upozorňovat na problémy, protože mají poc...

  Případ Američanky Lindsay Clancy, která v roce 2023 uškrtila své tři děti a soud se teď nedokázal shodnout na její vině či nevině, otevřel otázku péče o duševní zdraví novopečených matek. Jejich obtíže sice v drtivé většině případů nejsou tak extrémní jako zmíněný případ z Massachusetts, úzkostné stavy nebo deprese je ale postihnout mohou. Namístě je pak hlavně včasná diagnostika, správná odborná pomoc a ideálně i podpora okolí. Jak jsme na tom s poporodní péčí o psychiku žen v Česku? https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-poporodni-deprese-muze-potkat-kazdou-matku-kauza-clancy-je-podle-odbornic-extrem-315046

  Moderní fenomén neustálého strachu z izolace od společenského dění vážně ohrožuje lidskou psychiku. Tento psychologický tlak vede k chronickému stresu, poruchám soustředění a celkovému vyhoření organismu. https://medium.seznam.cz/clanek/jakub-ridic-autobusu-syndrom-fomo-nici-psychicke-zdravi-a-vyvolava-skrytou-uzkost-323179

  Zatímco většina matek se na sociálních sítích snaží prezentovat ty lepší stránky svého života – naklizené obýváky, upečené dorty, stylově oblečené děti i své vlastní vyladěné outfity, Američanka Kathy DiVincenzo se rozhodla odhalit jinou tvář mateřství. Tu, která se skoro vůbec neukazuje, a přesto je řadě z nás blízká. https://www.zeny.cz/zaujalo-nas/zena-ukazala-sve-poporodni-deprese-fotky-ted-sdili-cely-svet-1572.html

  Pozvání do pořadu Vizita přijal český psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, ale také publicista a pedagog Karel Nešpor. S moderátorkou Kristinou Kloubkovou mluvil mimo jiné o únavě a o tom, jak jí čelit. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/656981-dat-si-na-unavu-sladkosti-kavu-a-zalezt-pod-deku-naprosta-pitomost-odmitl-psychiatr