Porucha přizpůsobení je psychická reakce na výraznou životní změnu nebo stresující událost, se kterou se člověk nedokáže v daném období vyrovnat. Může se objevit například po rozvodu, ztrátě zaměstnání, úmrtí blízkého člověka, vážné nemoci nebo při dlouhodobém pracovním tlaku. Na rozdíl od běžného stresu jsou však projevy intenzivnější a výrazně zasahují do každodenního života.
Typické příznaky zahrnují úzkost, smutek, podrážděnost, pocit bezmoci, problémy se spánkem nebo ztrátu motivace. Někteří lidé se stahují z kontaktu s okolím, jiní mohou reagovat zvýšenou impulzivitou či konfliktním chováním. Důležité je, že tyto potíže vznikají v přímé souvislosti s konkrétní stresovou situací.
Porucha přizpůsobení se obvykle objeví během několika týdnů od stresující události. Pokud stresor odezní nebo se člověk postupně naučí novou situaci zvládat, potíže mohou během několika měsíců ustoupit. Pokud však přetrvávají nebo se zhoršují, mohou přejít například do úzkostné či depresivní poruchy.
Léčba se nejčastěji opírá o psychoterapii, která pomáhá člověku pochopit vlastní reakce na stres a hledat zdravější strategie zvládání. Velkou roli hraje také podpora rodiny, přátel a stabilní životní prostředí. V některých případech může lékař krátkodobě doporučit i medikaci.
Porucha přizpůsobení připomíná, že psychika potřebuje čas na adaptaci. I když jsou životní změny nevyhnutelné, včasná pomoc a otevřená komunikace mohou zabránit tomu, aby se přechodné potíže proměnily v dlouhodobý psychický problém.