Firemní kultura není jen soubor hodnot napsaných na webu společnosti. Je to způsob, jakým se ve firmě skutečně jedná s lidmi, jak se řeší chyby, jak vedení komunikuje a co se považuje za přijatelné chování.
Právě proto může mít kultura výrazný vliv na psychiku zaměstnanců. Prostředí založené na důvěře, respektu a předvídatelnosti může podporovat pocit bezpečí, motivaci i dlouhodobou spokojenost. Naopak prostředí plné strachu, ponižování, neustálé kontroly nebo vnitřní konkurence vytváří dlouhodobý psychický tlak. WHO mezi významná psychosociální rizika řadí mimo jiné nízkou podporu, špatné vztahy, šikanu, nejistotu zaměstnání, nízkou míru kontroly nad vlastní prací nebo nespravedlnost v organizaci.
Problematické je, že zaměstnanec si na nezdravé prostředí může postupně zvyknout. Začne považovat napětí za normální součást práce, přestane říkat svůj názor, hlídá každé slovo a energii místo práce věnuje tomu, aby neudělal chybu. Dlouhodobě to může vést k vyčerpání, úzkosti, ztrátě motivace nebo problémům ve vztazích.
Zdravá firemní kultura přitom neznamená absenci nároků. Znamená prostředí, ve kterém jsou vysoké nároky spojeny s respektem, férovostí, jasnými pravidly a možností otevřeně komunikovat.
Psychiku zaměstnanců proto neovlivňuje pouze množství práce. Významně ji ovlivňuje také způsob, jakým firma funguje. A právě kultura často rozhoduje o tom, zda člověk odchází z práce unavený, nebo psychicky vyčerpaný.
