Odpovědnost je běžnou součástí života. Přesto v některých lidech vyvolává silný strach. Ne proto, že by nechtěli něco zvládnout, ale protože se obávají následků vlastního rozhodnutí.
„Co když udělám chybu?“
„Co když zklamu ostatní?“
„Co když se rozhodnu špatně a už to nepůjde napravit?“
Právě podobné otázky mohou člověka postupně paralyzovat. Začne odkládat rozhodnutí, přenášet odpovědnost na druhé nebo se raději vyhýbat situacím, ve kterých by měl něco ovlivnit. Krátkodobě to přináší úlevu. Dlouhodobě však může růst nejistota a strach.
Strach z odpovědnosti často souvisí s přesvědčením, že chyba znamená selhání. Jenže rozhodování bez možnosti chyby neexistuje. Člověk nemůže mít jistotu, že každé jeho rozhodnutí bude správné. Může však pracovat s informacemi, zvažovat rizika a přijmout skutečnost, že některé výsledky jednoduše nelze předvídat.
Důležité je také rozlišovat mezi odpovědností a vinou. Být odpovědný znamená přijmout svůj podíl na rozhodnutí a jeho následcích. Neznamená to automaticky nést vinu za všechno, co se stane.
Pomoci může postupné vystavování se situacím, kterým se člověk kvůli strachu vyhýbá. Začít lze malými rozhodnutími a postupně si ověřovat, že nejistotu lze zvládnout.
Cílem není přestat se bát. Cílem je dokázat jednat i ve chvíli, kdy jistotu nemáme.
Pokud strach z odpovědnosti výrazně zasahuje do každodenního života, rozhodování nebo vztahů, může být užitečné probrat jeho příčiny s psychologem či psychoterapeutem.