Ne každé psychické potíže zaměstnance vznikají mimo práci. Někdy je jejich zdrojem samotný způsob, jakým je firma vedena.
Dlouhodobý tlak, nereálné požadavky, neustálá kontrola, ponižování, nejistota, chaos v rozhodování nebo strach z chyby mohou postupně vytvářet prostředí, ve kterém člověk přestává pracovat v klidu a začíná pouze přežívat. Mezi psychosociální rizika patří podle Mezinárodní organizace práce například nadměrná pracovní zátěž, nízká míra kontroly, špatné vedení, konflikty, šikana nebo nejistota zaměstnání.
Problém často nezačíná nemocí. Začíná nenápadně. Člověk se bojí říct svůj názor. Přestává chodit za nadřízeným s problémy. Večer kontroluje e-maily, ráno se mu nechce do práce a postupně ztrácí energii i motivaci.
Ještě horší je, když vedení tyto signály interpretuje jako slabost, neloajalitu nebo nedostatečný výkon. Tím se tlak pouze zesiluje.
Zdravé vedení neznamená měkké vedení. Znamená jasná očekávání, odpovědnost, respekt, předvídatelnost a možnost otevřeně upozornit na problém. WHO doporučuje mimo jiné měnit samotné pracovní podmínky a prostředí, nikoli pouze učit zaměstnance, jak lépe zvládat stres.
Firma může člověka přetížit. Ale může také vytvořit prostředí, ve kterém může dlouhodobě fungovat, růst a pracovat bez strachu.
Psychické zdraví zaměstnanců není osobní problém zaměstnance. Je také odrazem toho, jak firma pracuje s lidmi.
