Hraniční porucha osobnosti bývá někdy označována jako „rakovina duše“. Ne proto, že by byla nevyléčitelná, ale protože dokáže zasáhnout téměř všechny oblasti života. Emoce přicházejí ve vlnách, vztahy bývají bouřlivé a člověk často neví, kdo vlastně je. Přesto lze postupně získat větší stabilitu.
Prvním krokem je přijmout, že emoce nejsou nepřítel. U lidí s hraniční poruchou osobnosti bývají intenzivnější než u většiny populace. Cílem proto není emoce potlačit, ale naučit se je zvládat tak, aby neřídily každé rozhodnutí.
Velkou pomocí je pravidelný denní režim. Dostatek spánku, pravidelné jídlo, pohyb a omezení alkoholu či drog mohou výrazně snížit emoční výkyvy. Stejně důležité je naučit se rozpoznat situace, které spouštějí silné reakce, a hledat zdravější způsoby, jak na ně odpovědět.
Zásadní roli hraje psychoterapie. Zejména dialekticko-behaviorální terapie (DBT) učí dovednosti, jako je zvládání stresu, regulace emocí nebo budování zdravých vztahů. U některých lidí mohou být vhodným doplňkem také léky předepsané psychiatrem.
Stabilita nevzniká ze dne na den. Buduje se malými každodenními kroky. Každý zvládnutý konflikt, každá chvíle, kdy se člověk zastaví místo impulzivní reakce, je důkazem skutečného pokroku.
Hraniční porucha osobnosti nemusí určovat celý život. S odbornou pomocí, trpělivostí a pravidelným tréninkem lze vytvořit pevnější vnitřní oporu a žít spokojenější, vyrovnanější život.