Šikana nezanechává jen modřiny. Mnohem častěji po sobě zanechá neviditelné rány, které mohou člověka provázet celé roky. Trauma z šikany vzniká tehdy, když opakované ponižování, výsměch, vyloučení z kolektivu nebo fyzické násilí naruší pocit bezpečí a vlastní hodnoty.
Lidé, kteří si šikanou prošli, mohou i v dospělosti trpět úzkostmi, nízkým sebevědomím, depresemi nebo potížemi navazovat vztahy. Často jsou přehnaně citliví na kritiku, bojí se odmítnutí nebo mají pocit, že nejsou dost dobří. Mozek si totiž zapamatuje prostředí, ve kterém byl dlouhodobě ohrožen, a může reagovat zvýšenou ostražitostí i tehdy, když nebezpečí už dávno pominulo.
Trauma se nemusí projevit hned. Někdy se ozve až po letech v podobě panických atak, problémů v práci nebo ve vztazích. Mnozí lidé si přitom ani neuvědomují, že jejich současné obtíže souvisejí právě se šikanou z minulosti.
Dobrou zprávou je, že trauma lze léčit. Psychoterapie pomáhá postupně zpracovat bolestivé vzpomínky, obnovit pocit bezpečí a změnit negativní přesvědčení o sobě samém. Důležitou roli hraje také podpora blízkých, kteří dokážou naslouchat bez zlehčování.
Pokud jste šikanu zažili, pamatujte: to, co se stalo, nevypovídá o vaší hodnotě. Odpovědnost vždy nese ten, kdo ubližoval. Uzdravení je proces, který vyžaduje čas, ale je možné znovu získat důvěru v sebe i v ostatní a žít život, který nebude řídit minulost.