Rozhodování je běžnou součástí života. Někdy ale přijde období, kdy i drobná rozhodnutí působí jako obrovská zátěž. Co si obléct, kam zavolat nebo jak odpovědět na zprávu může vyvolat napětí, pochybnosti a strach z chyby. Tento stav se označuje jako stres z rozhodování.
Mozek při každém rozhodnutí spotřebovává energii. Pokud jsme dlouhodobě ve stresu, nevyspalí nebo psychicky vyčerpaní, schopnost rozhodovat se klesá. Člověk začne všechno přehnaně analyzovat, vrací se k různým možnostem a hledá „dokonalé“ řešení, které ale často neexistuje.
Výsledkem bývá odkládání rozhodnutí, pocit bezmoci a narůstající úzkost. Čím déle rozhodnutí odkládáme, tím větší význam mu přisuzujeme. Vzniká začarovaný kruh, který zvyšuje psychické napětí.
Pomoci může pravidlo „dostatečně dobrého rozhodnutí“. Ne každá volba musí být perfektní. U méně důležitých věcí si dejte časový limit, například pět minut. U větších rozhodnutí si sepište výhody a nevýhody a poté si stanovte konkrétní termín, kdy se rozhodnete. Jakmile rozhodnutí uděláte, nevracejte se k neustálému přemýšlení, zda existovala lepší možnost.
Pokud stres z rozhodování přetrvává dlouhodobě, omezuje běžný život nebo je spojen s úzkostnými či depresivními obtížemi, je vhodné obrátit se na psychologa nebo psychiatra.
Rozhodování nikdy nebude zcela bez rizika. Přijetí nejistoty je však často tím nejlepším rozhodnutím, které pro své duševní zdraví můžete udělat.