Hraniční porucha osobnosti, kterou někteří lidé obrazně označují jako „rakovinu duše“, dokáže přinášet extrémní výkyvy emocí, impulzivní jednání i hluboký pocit prázdnoty. Jednou z metod, která může být součástí léčby, je mindfulness neboli všímavost. Nejde o zázračné řešení, ale o dovednost, kterou lze postupně trénovat.
Mindfulness učí člověka zaměřit pozornost na přítomný okamžik bez okamžitého hodnocení. U lidí s hraniční poruchou osobnosti to může znamenat schopnost všimnout si přicházejícího hněvu, strachu nebo smutku dříve, než emoce převezmou úplnou kontrolu. Díky tomu vzniká prostor rozhodnout se, jak zareagovat, místo impulzivního jednání.
Cvičení mohou být velmi jednoduchá. Zaměřit se na vlastní dech, vnímat zvuky kolem sebe, sledovat pocity v těle nebo několik minut vědomě pozorovat své myšlenky, aniž by se člověk snažil je potlačit. Pravidelným tréninkem se zvyšuje schopnost zvládat stres i emočně náročné situace.
Mindfulness je také jedním ze základních pilířů dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která patří mezi nejúčinnější psychoterapeutické přístupy pro léčbu hraniční poruchy osobnosti. Samotná všímavost však nenahrazuje odbornou péči. Nejlepších výsledků dosahuje ve spojení s psychoterapií, případně medikací a podporou blízkých.
Cesta ke stabilnějším emocím nebývá krátká. Každý okamžik, kdy se člověku podaří zastavit, nadechnout a uvědomit si přítomnost, ale může být malým krokem k většímu vnitřnímu klidu.