Život s úzkostí není jen obyčejný strach. Je to stav, kdy mozek neustále vyhledává nebezpečí, i když žádné skutečné nehrozí. Člověk může mít pocit, že se každou chvíli stane něco hrozného, přestože je objektivně v bezpečí.
Úzkost dokáže ovlivnit každou část života. Někdo se bojí chodit mezi lidi, jiný cestovat autobusem, nakupovat nebo být sám doma. Časté jsou také tělesné projevy – bušení srdce, tlak na hrudi, třes, pocení, motání hlavy nebo pocit, že se člověk každou chvíli udusí či omdlí. Tyto příznaky bývají velmi děsivé, přesto samy o sobě většinou nejsou životu nebezpečné.
Lidé, kteří úzkost nezažili, často nechápou, jak vyčerpávající může být. Každodenní činnosti, které jsou pro ostatní samozřejmostí, mohou stát obrovské množství psychické energie. Úzkost navíc často narušuje spánek, soustředění i vztahy s okolím.
Dobrou zprávou je, že úzkost je léčitelná. Pomoci může psychoterapie, správně nastavená medikace, pravidelný režim, dostatek pohybu i nácvik relaxačních technik. Důležité je také nebýt na své potíže sám a nebát se vyhledat odbornou pomoc.
Žít s úzkostí je náročné, ale neznamená to, že člověk nemůže znovu prožívat radost, klid a spokojený život. Léčba vyžaduje čas a trpělivost, ale mnoho lidí potvrzuje, že se jejich stav postupně výrazně zlepšil. Prvním krokem je uvěřit, že pomoc existuje – a dát si šanci ji přijmout.