Impulzivita patří mezi nejčastější projevy hraniční poruchy osobnosti, kterou někteří lidé označují jako „rakovinu duše“. Člověk často jedná dříve, než si stihne uvědomit důsledky. Může impulzivně utrácet peníze, ukončovat vztahy, sáhnout po alkoholu, drogách nebo si ubližovat. Po odeznění silných emocí pak přichází lítost, stud a pocit selhání.
Dobrou zprávou je, že impulzivitu lze postupně zvládat. Prvním krokem je naučit se rozpoznat okamžik, kdy emoce začínají přebírat kontrolu. Čím dříve si člověk všimne rostoucího napětí, tím větší má šanci reagovat jinak než automaticky.
Pomoci může jednoduché pravidlo „STOP“. Zastavte se, několikrát se pomalu nadechněte a vydechněte, pojmenujte emoci, kterou právě prožíváte, a teprve poté se rozhodněte, co uděláte. Už několik minut odkladu často stačí k tomu, aby intenzita emocí alespoň částečně klesla.
Užitečné je také mít připravený krizový plán. Může obsahovat telefonní číslo na blízkého člověka, seznam činností, které odvádějí pozornost, nebo připomínku důvodů, proč si nechcete svým impulzivním jednáním ublížit. Mnoha lidem pomáhá i vedení deníku emocí, díky kterému postupně odhalí situace, které jejich impulzivitu nejčastěji spouštějí.
Velmi účinnou metodou je dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí zvládat silné emoce, zlepšovat vztahy a omezovat impulzivní reakce. Ve spojení s vhodnou psychoterapií a případně i medikací může významně zlepšit kvalitu života.
Impulzivita není známkou slabé vůle. Je příznakem onemocnění, se kterým lze pracovat. Každé rozhodnutí, kdy se člověk místo okamžité reakce na chvíli zastaví, je malým, ale důležitým krokem na cestě k větší psychické stabilitě.