Strach z odmítnutí patří mezi nejčastější obavy, které ovlivňují naše vztahy, práci i každodenní rozhodování. Může se projevovat nenápadně – bojíme se říct svůj názor, požádat o pomoc, oslovit někoho nového nebo si stanovit vlastní hranice. Ve skutečnosti se často nesnažíme získat přijetí, ale především se vyhnout bolesti z možného odmítnutí.
Kořeny tohoto strachu často sahají do dětství. Kritika, nedostatek podpory, šikana nebo opakované zkušenosti s odmítnutím mohou vytvořit přesvědčení, že nejsme dost dobří nebo že si lásku a uznání musíme zasloužit. V dospělosti pak bývá člověk přehnaně citlivý na názory druhých a vnímá i neutrální situace jako osobní odmítnutí.
Dlouhodobý strach z odmítnutí může vést k úzkosti, nízkému sebevědomí, perfekcionismu nebo k vyhýbání se novým příležitostem. Někteří lidé se snaží zavděčit všem kolem sebe, jiní si naopak udržují odstup, aby se vyhnuli případnému zranění.
Důležité je uvědomit si, že odmítnutí není důkazem naší hodnoty. Každý člověk má jiné potřeby, názory a očekávání. To, že nás někdo nepřijme, neznamená, že nejsme dostateční.
Cestou ke zmírnění tohoto strachu je budování zdravého sebevědomí, větší laskavost k sobě samému a postupné vystavování se situacím, kterých se obáváme. Přijetí skutečnosti, že odmítnutí je běžnou součástí života, nám může přinést větší svobodu, autenticitu a psychickou odolnost.