Reaktivní porucha vazby (Reactive Attachment Disorder – RAD) je závažná porucha, která vzniká v raném dětství v důsledku dlouhodobého zanedbávání, citové deprivace nebo nedostatečné péče ze strany pečujících osob. Dítě si kvůli těmto zkušenostem nedokáže vytvořit bezpečnou citovou vazbu k druhým lidem, což může ovlivnit jeho vývoj i budoucí vztahy.
Typickým projevem je omezená schopnost navazovat blízké vztahy, nízká důvěra k okolí a potíže s vyjadřováním emocí. Děti s reaktivní poruchou vazby často nepřicházejí za dospělými pro útěchu ani podporu ve chvílích stresu nebo strachu. Mohou působit odtažitě, uzavřeně a někdy také emocionálně chladně.
Příčinou bývá například pobyt v ústavní péči bez stabilní pečující osoby, opakované střídání opatrovníků, závažné zanedbávání nebo prostředí, ve kterém dítě nemělo možnost zažívat pocit bezpečí a přijetí. Mozek dítěte se v takových podmínkách učí, že dospělým nelze důvěřovat, a vytváří si obranné mechanismy, které komplikují navazování vztahů.
Bez odborné pomoci mohou potíže přetrvávat do dospívání i dospělosti. Mohou se objevit problémy s důvěrou, nízké sebevědomí, úzkosti, deprese nebo komplikace v partnerských vztazích.
Léčba je zaměřena především na vytvoření stabilního a bezpečného prostředí, ve kterém dítě může postupně získávat zkušenost s důvěrou a blízkostí. Důležitou roli hraje psychoterapie, podpora rodiny a trpělivý přístup pečujících osob.
Reaktivní porucha vazby není projevem „špatného chování“ dítěte. Jde o důsledek raných zkušeností, které narušily jeho schopnost vytvářet bezpečné citové vztahy. Včasná pomoc a citlivá péče však mohou výrazně podpořit uzdravení a zdravý emocionální vývoj dítěte.