Poruchy identity a narušené prožívání reality patří mezi psychické obtíže, které mohou výrazně zasahovat do života člověka. Nejde pouze o „zmatenost“ nebo změny nálad. Člověk může mít pocit, že neví, kdo vlastně je, ztrácí kontakt se svými emocemi, okolím nebo dokonce s realitou samotnou.
Porucha identity se často projevuje nestabilním vnímáním sebe sama. Člověk může měnit názory, hodnoty, vztahy nebo životní cíle. Někdy má pocit vnitřní prázdnoty, neví, kam patří, nebo se cítí „odpojený“ od vlastního já. Tyto obtíže bývají časté například u hraniční poruchy osobnosti, po traumatech nebo při dlouhodobém psychickém stresu.
Narušené prožívání reality může mít různé podoby. Někteří lidé zažívají derealizaci – svět kolem nich působí vzdáleně, cize nebo jako ve snu. Jiní trpí depersonalizací, kdy mají pocit, že sami nejsou skuteční nebo pozorují svůj život „zvenčí“. Tyto stavy mohou být velmi děsivé, přesto člověk často ví, že jeho prožívání není běžné.
Příčin bývá více. Významnou roli hraje trauma z dětství, nedostatek bezpečí, chronický stres, úzkosti, deprese nebo některé psychiatrické poruchy. Mozek se někdy snaží chránit psychiku tím, že „odpojí“ emoce či realitu, což však dlouhodobě přináší další utrpení.
Důležité je vědět, že tyto potíže nejsou známkou slabosti. Psychoterapie, bezpečné vztahy a odborná pomoc mohou člověku postupně pomoci znovu najít stabilitu, pocit vlastní identity i pevnější kontakt s realitou.