Konverzní porucha patří mezi psychické obtíže, které se navenek projevují fyzickými příznaky. Člověk může náhle ztratit hlas, cit v končetinách, schopnost chodit nebo zažívat třes, ochrnutí či záchvaty připomínající epilepsii. Lékařská vyšetření však často neodhalí žádnou neurologickou příčinu. To ale neznamená, že si člověk symptomy vymýšlí. Prožívá je skutečně a velmi intenzivně.
Psychologie vysvětluje konverzní poruchu jako stav, kdy se dlouhodobý stres, trauma nebo silné vnitřní konflikty „přeloží“ do tělesného projevu. Mozek tak nevědomě odvádí psychickou bolest do fyické roviny. Často se objevuje u lidí, kteří byli vedeni k potlačování emocí, vyrůstali v prostředí bez pocitu bezpečí nebo dlouhodobě fungují pod extrémním tlakem.
Typické je, že příznaky přicházejí po psychicky náročném období. Člověk například nezvládá konflikty, prožívá úzkost, vyčerpání nebo vnitřní napětí, které neumí vědomě zpracovat. Tělo pak začne reagovat způsobem, který působí jako neurologické onemocnění.
Konverzní porucha bývá okolím často nepochopena. Lidé slyší věty typu: „Máš to jen v hlavě.“ Jenže psychika a tělo nejsou oddělené světy. Nervový systém reaguje na emoce stejně reálně jako na fyzické ohrožení.
Léčba obvykle zahrnuje psychoterapii, práci se stresem a hledání hlubších psychických souvislostí. Důležitá je také validace prožívání člověka — tedy pochopení, že jeho obtíže jsou skutečné, i když jejich původ není vidět na rentgenu nebo magnetické rezonanci.
