Disociativní fuga je vzácný psychický stav, při kterém člověk náhle opustí své běžné prostředí a může si dočasně nepamatovat důležité informace o své identitě, minulosti nebo osobním životě. Někdy dokonce začne vystupovat pod jiným jménem nebo si vytvoří novou identitu. Po odeznění stavu si často nepamatuje, co během fugy dělal.
Tento jev patří mezi disociativní poruchy, tedy stavy, při nichž dochází k narušení propojení mezi vědomím, pamětí, emocemi a identitou. Disociativní fuga bývá nejčastěji spojována s extrémním stresem, traumatem nebo psychickým přetížením. Může se objevit například po těžké ztrátě, násilí, dlouhodobém psychickém tlaku nebo jiné silně zatěžující události.
Během fugy člověk často působí relativně normálně. Dokáže cestovat, komunikovat nebo vykonávat běžné činnosti, přesto však může být zmatený ohledně vlastní identity. Okolí si proto nemusí ihned všimnout, že se děje něco vážného. Stav může trvat několik hodin, dní, ale výjimečně i déle.
Po návratu do běžného vědomí se objevuje zmatení, stud, úzkost nebo pocit odcizení. Někteří lidé mají mezery v paměti týkající se období fugy. Léčba se zaměřuje především na psychoterapii, stabilizaci psychiky a zpracování traumatu či stresu, který mohl stav vyvolat.
Disociativní fuga není „útěk před realitou“ v běžném slova smyslu. Jde o obranný mechanismus psychiky, která se snaží chránit člověka před nesnesitelným psychickým přetížením. Přestože může působit velmi neobvykle, jedná se o skutečný a odborně popsaný psychický stav vyžadující citlivý přístup a odbornou pomoc.