Capgrasův syndrom je vzácná psychická porucha, při níž je člověk přesvědčen, že někdo z jeho blízkých byl nahrazen dvojníkem nebo cizí osobou, která pouze vypadá stejně. Nejčastěji se toto přesvědčení týká partnera, rodičů nebo dětí. Přestože nemocný svého blízkého vizuálně poznává, chybí mu pocit známé emoční blízkosti – a mozek si tento rozpor vysvětluje mylným závěrem: „To není on.“
Tento syndrom patří mezi tzv. bludné poruchy identifikace. Může se objevit u Schizofrenie, demence, po úrazech hlavy, neurologických onemocněních nebo při těžkých psychózách. Odborníci se domnívají, že souvisí s narušením spojení mezi centry pro rozpoznávání tváře a oblastmi mozku, které zajišťují emoční odezvu. Člověk tedy tvář pozná, ale „necítí“, že patří známé osobě.
Pro okolí může být Capgrasův syndrom velmi znepokojivý. Nemocný bývá nedůvěřivý, úzkostný, někdy i agresivní, protože má pocit, že je klamán nebo ohrožen. Často nechápe, proč mu nikdo nevěří. Je důležité si uvědomit, že nejde o lež ani rozmar, ale o skutečně prožívanou poruchu vnímání reality.
Léčba závisí na příčině. Využívá se psychiatrická péče, psychoterapie a často i antipsychotická medikace. Klíčová je také trpělivost rodiny, klidná komunikace a snaha nemocného nekonfrontovat tvrdým přesvědčováním. Capgrasův syndrom ukazuje, jak křehká může být hranice mezi tím, co vidíme, a tím, čemu věříme.