ARFID neboli vyhýbavá/restriktivní porucha příjmu potravy je méně známá, ale velmi závažná porucha, která se netýká touhy zhubnout ani nespokojenosti s vlastním tělem. Jde o stav, kdy člověk dlouhodobě odmítá určité potraviny, jí velmi omezené množství jídel nebo má z jídla intenzivní odpor, strach či nepříjemné smyslové vjemy.
Lidé s ARFID často vybírají jídlo podle barvy, konzistence, vůně nebo konkrétní struktury. Některým vadí měkké potraviny, jiní nesnesou smíchané chutě. U jiných se porucha rozvine po nepříjemném zážitku, například po dušení, zvracení nebo silné nevolnosti, a jídlo pak začnou podvědomě spojovat s ohrožením. Výsledkem je velmi omezený jídelníček, který může vést k podvýživě, úbytku váhy, nedostatku vitamínů i sociální izolaci.
ARFID se nejčastěji objevuje v dětství, ale může přetrvávat i v dospělosti. Okolí tuto poruchu často mylně považuje za „rozmazlenost“ nebo obyčejnou vybíravost, což postiženému situaci ještě ztěžuje. Ve skutečnosti jde o psychickou poruchu, která má silný dopad na každodenní fungování i vztah k vlastnímu tělu a bezpečí.
Léčba ARFID spočívá v kombinaci psychoterapie, nutriční podpory a postupného budování tolerance k novým potravinám. Důležitá je trpělivost, protože nejde o „nechuť jíst“, ale o hluboce zakořeněnou úzkost nebo smyslovou nepohodu. Čím dříve je problém rozpoznán, tím větší je šance na návrat ke zdravému a klidnému vztahu k jídlu.