Trichotillomania (trichotilománie) je psychická porucha patřící mezi tzv. poruchy kontroly impulzů. Projevuje se opakovaným nutkáním vytrhávat si vlastní vlasy nebo chlupy na těle. Nejčastěji jde o vlasy na hlavě, ale lidé si mohou vytrhávat také obočí, řasy nebo ochlupení na jiných částech těla. Porucha může vést k viditelným lysinám a výraznému psychickému stresu.
Typickým znakem je napětí nebo nepříjemný pocit před samotným vytržením vlasu a naopak krátkodobná úleva či uspokojení po něm. U některých lidí jde o vědomé chování, kdy si člověk uvědomuje, že vlasy vytrhává. U jiných se děje spíše automaticky – například při sledování televize, čtení nebo ve stresu.
Příčiny trichotilománie nejsou zcela jednoznačné. Odborníci předpokládají kombinaci biologických, psychologických a environmentálních faktorů. Významnou roli může hrát stres, úzkost, napětí nebo dlouhodobé psychické zatížení. Porucha se často objevuje v dospívání, ale může vzniknout i v dětství nebo v dospělosti.
Trichotilománie může mít výrazný dopad na sebevědomí a sociální život. Lidé se často snaží lysiny skrývat účesy, čepicemi nebo make-upem a mohou se vyhýbat společenským situacím. Pocit studu a nepochopení okolí pak může problém ještě prohlubovat.
Léčba obvykle kombinuje psychoterapii a někdy i farmakoterapii. Velmi účinná bývá zejména kognitivně-behaviorální terapie, která pomáhá rozpoznat spouštěče nutkání a naučit se nové strategie zvládání stresu. Důležitá je také podpora okolí a otevřená komunikace o problému.
Přestože se může zdát trichotilománie jako „zlozvyk“, ve skutečnosti jde o skutečnou psychickou poruchu, která si zaslouží odbornou pomoc a pochopení. Včasná léčba může výrazně zlepšit kvalitu života a pomoci lidem získat kontrolu nad svým chováním.