Tělesná dysmorfická porucha: když se vlastní vzhled stane zdrojem utrpení
Tělesná dysmorfická porucha (Body Dysmorphic Disorder, BDD) je psychická porucha, při níž je člověk nadměrně a často bolestivě zaujatý domnělými nebo drobnými nedostatky ve svém vzhledu. Tyto „vady“ jsou pro okolí obvykle neviditelné nebo zcela nevýznamné, pro postiženého však představují zásadní problém, který výrazně ovlivňuje jeho každodenní život.
Lidé s touto poruchou tráví mnoho času kontrolováním svého vzhledu v zrcadle, na fotografiích nebo naopak zrcadlům zcela vyhýbají. Často se snaží nedostatky maskovat make-upem, oblečením či různými kosmetickými zásahy. Někteří vyhledávají opakované plastické operace v naději, že se jejich pocit nespokojenosti změní – což se však obvykle nestává.
Tělesná dysmorfická porucha může vést k silné úzkosti, studu a sociální izolaci. Postižení se někdy vyhýbají společenským situacím, fotografování nebo veřejným místům. Porucha se často objevuje společně s dalšími psychickými obtížemi, například s Depresí nebo Obsedantně‑kompulzivní poruchou.
Příčiny nejsou zcela jasné, ale roli mohou hrát genetické faktory, nízké sebevědomí, trauma, šikana nebo tlak společnosti na ideální vzhled. V době sociálních sítí, kde jsou běžné upravené fotografie a filtry, může být tento tlak ještě silnější.
Dobrou zprávou je, že porucha je léčitelná. Nejčastěji se využívá psychoterapie, zejména Kognitivně‑behaviorální terapie, která pomáhá změnit zkreslené vnímání vlastního těla a naučit se zdravěji pracovat s negativními myšlenkami. V některých případech mohou pomoci také antidepresiva.
Tělesná dysmorfická porucha připomíná, jak silně může naše psychika ovlivnit to, jak vidíme sami sebe. Léčba proto není o změně vzhledu, ale především o změně způsobu, jakým člověk vnímá vlastní hodnotu.