Hraniční porucha osobnosti (BPD) zásadně ovlivňuje způsob, jakým člověk vnímá sebe, druhé i realitu. Nejde jen o „silné emoce“, ale o hlubokou nestabilitu prožívání, která deformuje každodenní interpretaci situací. Označení „rakovina duše“ sice není odborné, ale vystihuje intenzitu vnitřního utrpení.
Typickým rysem je černobílé vidění světa. Lidé a situace jsou vnímány buď jako zcela dobré, nebo zcela špatné. Tento mechanismus vede k rychlým změnám vztahů i nálad. Drobný podnět může být interpretován jako odmítnutí, což spouští silnou úzkost, vztek nebo prázdnotu.
Dalším faktorem je narušený obraz sebe sama. Identita bývá nestabilní, což komplikuje rozhodování i dlouhodobé směřování. Člověk s BPD často hledá oporu v okolí, ale zároveň se bojí opuštění. Tento vnitřní konflikt se promítá do vztahů, které mohou být intenzivní, ale zároveň křehké.
Významnou roli hraje i zvýšená citlivost na emoce. Reakce jsou rychlé a intenzivní, zatímco schopnost regulace bývá oslabená. To ovlivňuje nejen chování, ale i interpretaci reality – svět se může jevit jako nepředvídatelný a ohrožující.
Přesto existuje cesta ke stabilizaci. Psychoterapie, zejména zaměřená na práci s emocemi a vztahy, pomáhá postupně měnit vzorce vnímání. Důležitá je také každodenní práce se sebou – uvědomění, zpomalení a hledání bezpečných kotvicích bodů.
👉 Pokud vás toto téma zasahuje, zkuste se zaměřit na vlastní způsoby vnímání emocí a reakcí – právě tam začíná změna.