Alice měla citlivý sluch a světlo, což jí komplikovalo každodenní pracovní prostředí. Každý ruch, hlasitý telefon nebo náhlý pohyb ji vyváděl z rovnováhy a zvyšoval stres.
Dlouho se snažila přizpůsobit, což vedlo k únavě a frustraci. Po diagnóze autistického spektra začala používat sluchátka, plánovat si pauzy a komunikovat své potřeby s kolegy. Život se jí stal snesitelnější a postupně získala pocit kontroly nad podněty, které dříve vyvolávaly chaos.