Valproasid (kyselina valproová a její soli) patří mezi léky, které už desítky let hrají klíčovou roli v psychiatrii i neurologii. Nejčastěji se používá při léčbě epilepsie, bipolární poruchy a jako prevence manických epizod. Přestože nejde o „novinku“, jeho význam zůstává i dnes velmi silný.
Z hlediska účinku valproasid ovlivňuje hladiny neurotransmiterů v mozku, zejména GABA, která má tlumivý efekt na nervovou aktivitu. Díky tomu pomáhá stabilizovat přehnanou mozkovou aktivitu – ať už jde o epileptické záchvaty, nebo prudké výkyvy nálady. V psychiatrii je ceněn především pro schopnost tlumit manii, podrážděnost a impulzivitu.
Jednou z výhod valproasidu je jeho relativně rychlý nástup účinku, což je důležité zejména u akutních manických stavů. Na druhou stranu vyžaduje pečlivé sledování – zejména jaterních funkcí a hladiny léku v krvi. Mezi možné nežádoucí účinky patří únava, přibývání na váze, třes nebo zažívací obtíže, u žen je navíc nutná zvýšená opatrnost kvůli rizikům v těhotenství.
Valproasid není lék „pro každého“, ale u správně zvolených pacientů může výrazně zlepšit kvalitu života. Je příkladem toho, že i starší léky mají v moderní medicíně své pevné místo – pokud jsou používány promyšleně a s respektem k individuálním potřebám pacienta.