Tomáš měl vždy citlivý vnitřní svět – hlasité zvuky, světlo, nečekané změny ho vyváděly z rovnováhy. Ve škole i v práci se snažil přizpůsobit, ale často selhával v očích ostatních.
Po diagnostice autistického spektra získal vysvětlení, proč jeho vnímání je jiné. Naučil se komunikovat své potřeby a používat strategie pro zvládání podnětů – sluchátka, plánování času, pauzy. Život se mu stal snesitelnější a začal si vážit svých schopností a odlišnosti.