Smíšená úzkostně-depresivní porucha patří mezi časté, ale často podceňované psychické obtíže. Jak název napovídá, kombinuje příznaky úzkosti i deprese, aniž by některá z těchto složek jasně převažovala. Člověk se tak může cítit dlouhodobě napjatý, vyčerpaný, bez radosti i bez energie – a přitom nemít „typický“ obraz ani jedné poruchy.
Typické jsou pocity vnitřního neklidu, obavy bez jasné příčiny, poruchy spánku, podrážděnost či potíže se soustředěním. Zároveň se objevuje smutek, ztráta zájmu o dříve příjemné aktivity, únava a nízké sebevědomí. Tato kombinace vede k výraznému poklesu kvality života – pracovní výkon klesá, vztahy trpí a člověk může mít pocit, že „nezvládá“ ani běžné situace.
Rizikovými faktory bývá dlouhodobý stres, pracovní přetížení, vztahové problémy či náročné životní změny. Významnou roli hraje i osobnostní nastavení a biologická zranitelnost. Na rozdíl od krátkodobé reakce na stres jde o stav, který trvá týdny až měsíce a bez odborné pomoci se často nelepší.
Léčba kombinuje psychoterapii a podle závažnosti i farmakoterapii. Velmi účinná je kognitivně-behaviorální terapie, která pomáhá pracovat s negativními myšlenkovými vzorci a postupně obnovovat aktivitu. Důležitá je také úprava životního stylu – pravidelný spánek, pohyb a omezení nadměrného stresu.
Smíšená úzkostně-depresivní porucha není slabost ani selhání. Je to léčitelné onemocnění, které si zaslouží stejnou pozornost jako jakýkoli jiný zdravotní problém. Včasné rozpoznání a odborná podpora výrazně zvyšují šanci na návrat k plnohodnotnému životu.