Petra byla perfekcionistka. Snažila se být vzornou matkou, skvělou zaměstnankyní a kamarádkou, která má vždy čas. Každý den plánovala, kontrolovala a přetěžovala se, aby nic nevynechala.
Po několika měsících se cítila vyčerpaná, bez motivace a radosti. Terapeut jí pomohl pochopit, že dokonalost neexistuje. Naučila se nastavovat realistické cíle a přijímat vlastní limity. První pocit úlevy přišel, když si dovolila říct: „Dnes udělám, co dokážu, a to stačí.“
