Lenka pracovala v sociálních službách a doma byla oporou pro rodinu. Neustále dávala a dávala, aniž by cítila, že dostává zpět.
Únava se hromadila, nálada klesala a tělo protestovalo bolestmi a nespavostí. Po konzultaci s terapeutem se učila říkat „ne“ a vymezovat si čas jen pro sebe. První týdny byly těžké – cítila vinu. Ale postupně si uvědomila, že péče o sebe je nezbytná, aby mohla být nápomocná ostatním.