Klára se cítila jako na houpačce – jeden moment byla nadšená, druhý zoufalá a prázdná. Vztahy jí přinášely radost i bolest; každý konflikt vyvolával pocit opuštění a vnitřní chaos.
Často se obviňovala a zároveň očekávala, že ostatní ji zachrání. Terapie ji ukázala, že emoce jsou součástí života a není špatné je cítit. Naučila se rozeznávat impulzivní reakce a postupně hledat rovnováhu, učit se stabilní sebeúctě a bezpečné vazbě, aniž by čekala, že někdo jiný vše vyřeší za ni.