Karel pracoval v kanceláři, kde se od něj očekával vysoký výkon. Každý den si před odchodem z domova a po příchodu do práce myl ruce několikrát, déle než ostatní, a používal dezinfekci.
Věděl, že riziko infekce je malé, ale pocit „něco není v pořádku“ mu nedal pokoj. Každé mytí přinášelo úlevu, která byla jen dočasná. Po rozhovorech s terapeutem začal zapisovat situace, které spouštěly myšlenky a nutkání.
Pomalu se učil rozpoznat rozdíl mezi racionální hygienou a obsesi. Postupně dokázal snížit počet mytí a pocítil svobodu, která byla dlouho neznámá.