David prožil v dětství traumatickou událost spojenou s výbuchy a hlasitými zvuky. I roky poté každé bouchání nebo prudký zvuk vyvolávaly prudký adrenalin, zrychlené dýchání a paniku.
Lidé kolem nechápali jeho reakce, a on se cítil osamělý a nepochopený. Postupně se naučil upozorňovat okolí a používat dechová cvičení. Také se vystavoval mírným zvukům postupně, krok za krokem. Pomalu zjišťoval, že svět není nebezpečný tak, jak si mozek stále připomíná.