Cyklotymie je méně známá, ale klinicky významná porucha nálady, která patří do spektra bipolárních poruch. V mezinárodní klasifikaci nemocí je řazena mezi afektivní poruchy, blízko k diagnóze Bipolární porucha. Na rozdíl od plně rozvinuté bipolární poruchy však nedosahují výkyvy nálady takové intenzity, aby splňovaly kritéria těžké deprese či mánie.
Typickým znakem cyklotymie jsou dlouhodobé, chronické výkyvy mezi mírně zvýšenou náladou (hypomanií) a lehkými depresivními stavy. Člověk může být střídavě plný energie, nápadů a sebevědomí, aby se po čase propadl do únavy, pesimismu a podrážděnosti. Tyto změny však často působí „jen“ jako součást osobnosti, což ztěžuje včasné rozpoznání.
Podle diagnostických kritérií musí obtíže trvat alespoň dva roky (u dětí a dospívajících jeden rok). Mezi jednotlivými fázemi přitom nebývá delší období úplné stability. Právě chroničnost odlišuje cyklotymii od běžných výkyvů nálady.
Rizikem je možnost přechodu do plně rozvinuté bipolární poruchy. Včasná diagnostika a psychoterapie proto hrají zásadní roli. Léčba může zahrnovat stabilizátory nálady i psychoterapeutické přístupy zaměřené na regulaci emocí a životní rytmus.
Cyklotymie výrazně ovlivňuje pracovní výkon, vztahy i sebepojetí. Zároveň však lidé s touto poruchou často vykazují vysokou kreativitu a energii. Klíčem je naučit se pracovat s vlastními výkyvy, rozpoznat varovné signály a vytvořit stabilní denní režim.
Pochopení cyklotymie pomáhá destigmatizovat psychické potíže a připomíná, že i „mírnější“ formy poruch nálady si zaslouží odbornou pozornost.