Petr nastoupil do metra a srdce se mu rozbušilo. Byl v těsném prostoru a náhle se mu zdálo, že se dusí. Panická ataka – nepříjemná, děsivá, náhlá.
Přesto každý den cestoval do práce. Sám musel hledat techniky, jak se uklidnit: dýchání, myšlenky na bezpečí, vizualizace. Postupně se naučil přijmout, že ataka je stav, ne znak selhání. Panika se snížila a přestala ovládat jeho život.