Čekala jsem první dítě, s partnerem jsme si ho oba přáli, bylo plánované a moc jsme se těšili.
Nikdy předtím jsem neměla žádné duševní obtíže. To ale záhy změnila těhotenská deprese. Zmar. Totální. Žádná naděje, naprostá osamocenost. Vůbec jsem si nedokázala představit, že by někdy mohlo být zase líp! Cítila jsem se úplně odpojená od svých blízkých i od dítěte v břiše, na které jsem se předtím tak těšila.
