Posttraumatická stresová porucha: Neviditelná rána duše

 

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je duševní onemocnění, které vzniká jako reakce na silně traumatizující událost. Mezi nejčastější spouštěče patří válečné zážitky, fyzické nebo sexuální násilí, dopravní nehody, přírodní katastrofy nebo závažné zdravotní stavy. PTSD nepostihuje pouze přímé oběti, ale i svědky těchto událostí.

Typickými příznaky PTSD jsou tzv. flashbacky – opakované, vtíravé vzpomínky na traumatickou událost, často doprovázené silnou úzkostí, tělesným neklidem a pocitem bezmoci. Člověk se může vyhýbat místům, lidem či situacím, které mu trauma připomínají. Dochází také k poruchám spánku, zvýšené podrážděnosti, ztrátě zájmu o běžné činnosti a celkovému odcizení okolí. Příznaky musí přetrvávat déle než měsíc a výrazně narušovat každodenní fungování, aby mohla být diagnóza stanovena.

PTSD se může rozvinout okamžitě po traumatické události, ale i s odstupem několika měsíců. Ne každý, kdo si projde traumatem, touto poruchou onemocní. Rizikovými faktory jsou předchozí psychické obtíže, nedostatek sociální opory a opakované vystavení stresu.

Léčba PTSD je možná a velmi důležitá. Nejčastěji se využívá psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která pomáhá zpracovat trauma a změnit nezdravé vzorce myšlení. V některých případech se podávají antidepresiva nebo anxiolytika. Velmi efektivní může být i EMDR terapie (desenzibilizace a přepracování pomocí očních pohybů), která napomáhá integraci traumatických vzpomínek.

Posttraumatická stresová porucha není známkou slabosti, ale přirozenou reakcí na extrémní situaci. Osvěta, podpora okolí a odborná pomoc jsou klíčové pro zotavení. S vhodnou terapií je možné vést opět plnohodnotný a stabilní život.