Každý z nás leckdy něco zapomene, jdeme do místnosti a neumíme si vzpomenout, pro co jsme tam vlastně šli, nevíme, kam jsme položili klíče od auta, neumíme si vybavit všechna jména spolužáků ze základní školy apod. Jev je to zcela normální, paměť je každodenně namáhána a někdy si prostě chce ulevit, tak vynechá. Zejména ve stáří. Ovšem umíte si představit, že najednou zapomenete jména svých dětí a vnoučat? Že půjdete do obchodu a nebudete umět najít cestu domů? Že ztratíte schopnost se o sebe postarat, umýt se, obléct se, protože si jednoduše nevzpomenete, jak se to dělá? Tento strašák mnoha lidí má své jméno – Alzheimer.
Tato forma demence je pojmenována po lékaři německého původu A. Alzheimerovi. Ten se zabýval výzkumem neurodegenerativních změn mozku a zjistil, že u některých osob starších 65 let (zejména žen) dochází ke ztrátě a poškození nervových buněk. V minulosti byla Alzheimerova choroba spíše vzácným jevem, dnes se však dožíváme v průměru vyššího věku než kdysi, proto se stává tato forma demence stále více rozšířenou. Stres a jiné rizikové faktory moderní doby pravděpodobnost vzniku onemocnění Alzheimerem jen zvyšují. I přestože medicínské poznatky jsou nyní na jiné úrovni než v dobách minulých, je okolo Alzheimera mnoho nezodpovězených otázek, nejsou známy přesné příčiny a bohužel dosud nebyl nalezen lék.
🟣 Jak Alzheimer vzniká a jak se projevuje?
Proč někdo trpí Alzheimerem a jiný ne, nedokážeme nijak logicky vysvětlit. Někteří odborníci se přiklánějí k názoru, že onemocnění je podmíněno genetickými faktory, zejména vrozenými mutacemi určitých genů. Další prosazují názor, že je rozvoj a průběh nemoci ovlivněn různými okolnostmi, např. virová onemocnění, poruchy imunity, operace mozku aj. Bylo taktéž vysledováno, že je větší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby u těch, kteří opakovaně trpí vážnými úrazy hlavy. Vše dává smysl, ovšem ani jeden názor není stoprocentně prokazatelný.
Přestože nedokážeme Alzheimera vyléčit, lze jeho následky alespoň oddálit. Aby to bylo možné, musí být však včas diagnostikován. To se ovšem jednodušeji řekne, než plní. Jelikož Alzheimer útočí na lidi ve vysokém věku, málokdy si postižený uvědomí, že jím trpí. A pak už bývá na léčbu mnohdy pozdě. Je proto důležité nepřehlížet první varovné signály a raději jít tisíckrát k lékaři zbytečně. Když budou vaše problémy s pamětí pouze důsledkem stáří, je to jen dobře a vy budete vědět, že jste nic nepodcenili. Pokud se však potvrdí diagnóza Alzheimera, budete moci včas reagovat, připravit se na nejhorší stádium a co nejvíce jej oddálit.
Abychom vám lépe přiblížili, jakých signálů si všímat, respektive jak se Alzheimerova choroba projevuje, vyjdeme ze obecného rozdělení této demence do tří stádií. Protože Alzheimer není jen poruchou, která postihuje paměť, ale odrazí se (fatálně) na schopnosti člověka obstát v běžném životě.
🟣 1. Rané stádium
- potíže s dorozumíváním
- zapomínání, přemisťování věcí
- nedůvěřivost
- přehnaná vztahovačnost
- dezorientace v místě a čase
- bezradnost
- deprese, úzkosti
- ztráta zájmu
🟣 2. Střední stádium
- zmatenost
- halucinace
- podezřívavost
- poruchy chování
- neschopnost vykonávat běžné úkony (vaření, nakupování, oblékání, hygiena)
- problémy s komunikací
- bloudění
- poruchy chování se prohlubují, ztráta soudnosti
🟣 3. Pozdní stádium
- nerozpoznávání příbuzných ani těch nejbližších
- nesouvislá řeč
- poruchy příjmu potravy
- ztráta pochopení s okolním děním, velká zmatenost
- poruchy chůze, vylučování
- ztráta soběstačnosti, upoutání na invalidní vozík/lůžko
V poslední fázi Alzheimera se pacient již neobejde bez pomoci druhých. Toto období není náročné jen pro nemocného, ale zejména pro jeho blízké, protože se změní celá osobnost postiženého. Nedokáže rozpoznat ani nejbližší rodinu, v důsledku bezradnosti se stává agresivním apod. Alzheimerova choroba má vcelku rychlý spád, i v tom nejlepším možném případě končí zhruba do deseti let od počátku nemoci smrtí pacienta.
🟣 Jak se určuje diagnóza a jak probíhá léčba?
V první řadě hraje důležitou roli včasná návštěva lékaře. Ten vás s největší pravděpodobností odešle na speciální a cílené vyšetření k neurologovi či psychiatrovi. Nejprve se vyloučí jiná možná onemocnění, a pokud je diagnóza Alzheimera potvrzena, určuje se míra a stádium demence. Na základě výsledků se pak přistupuje k návrhu léčby. V prvním stádiu je možno předepsat léky na zlepšení paměti, spánku, antidepresiva aj. Lékaři taktéž doporučují provádět různá cvičení, u kterých je namáhána paměť apod.
Často se lidé s Alzheimerem straní okolí, nechtějí podstupovat léčbu, zatěžovat své blízké, jednoduše chtějí dožít v klidu za dveřmi svého bytu. Tento přístup však není adekvátní situaci. Je totiž potřeba si uvědomit, že lidé s Alzheimerovou demencí se postupně stanou pro své okolí nebezpečnými nehledě na to, že je ohroženo zejména jejich vlastní fyzické zdraví. Pečovat o blízkého s touto diagnózou je opravdu velmi náročné, málokdo v této životní zkoušce dokáže obstát a rozhodně není od věci, vyhledat odbornou pomoc, případně svěřit pacienta do zkušených rukou pečovatele ve specializovaných sanatoriích apod.
Psychologická podpora hraje v průběhu nemoci výraznou roli, a to nejen pro člověka s Alzheimerem, ale také pro jeho blízké. Nestyďte se tedy požádat o pomoc, psycholog vám nejlépe pomůže zpracovat celou situaci a připravit se na nejhorší.
Autorem článku jsou psychologové webu :
