Duševní zdraví 🍀

  V práci se mi hodně dařilo, takže jsme s Hankou rozhodně nežili od výplaty k výplatě, jako to bylo u nás doma, když jsem byl malý. Dětem jsem platil soukromé základní školy, stavěli jsme dům… Jenže pak Hance našli tu nemoc. Makal jsem za dva – abychom to finančně zvládli, utáhli splátky hypotéky, školy dětem. Do toho jsme si doma zvykli, že domácí práce dělám taky hlavně já, stejně tak se starám o děti a navíc jsem podpora pro Hanku. Jenže pak mi došly baterky.

  Děti a dospívající si stále častěji diagnostikují psychiatrické poruchy na základě sociálních sítí. Jen na TikToku mají videa s tématikou ADHD či autismu miliardy zhlédnutí. Podle nedávných studií je však více než polovina podobných videí zavádějící či přímo nepravdivá.

  Až 80 procent žen po porodu zažívá krátkodobý smutek, úzkosti či přecitlivělost, které obvykle odezní zhruba do dvou týdnů. Některé ale zažívají i deprese, u jedné až dvou rodiček z tisíce se objeví psychózy. Jejich typickým rysem je nespavost, uvedla v tiskové zprávě Tereza Wohlgemuthová z Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný. V Česku se loni narodilo asi 84.000 dětí, což je nejméně od vzniku Československa. Další pokles odborníci očekávají letos.

  Kolik toho může člověk v jednu chvíli ustát? A co když takovou tíhu hodíte na člověka s vážným duševním onemocněním? Jsou vzorce, které se občas vrací, zatemňují mysl a válcují racionalitu i po letech práce na sobě.

  Navštívila jsem několik českých škol a odhalila šokující realitu. Teenageři mluví otevřeně o své únavě, nudě a ztrátě smyslu života. Jeden chlapec s nalomeným hlasem přiznal, že každý den přemýšlí o sebevraždě. Někteří spolužáci se mu smáli, jiní souhlasně přikyvovali. Dívky zase poukazovaly na to, že nevědí, kdo jsou a kam se zařadit. Co vede děti k těmto pocitům nepohody? Proč je psychický stav dětí a mladých lidí o tolik horší než dřív? Existuje vůbec pocit štěstí? A co udělat pro posílení své psychické odolnosti, vysvětluje psychiatr a přednosta kliniky psychiatrie a lékařské psychologie na III. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a nově i ředitel Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček.

  Opakovaně jsem se setkala s názorem, že sebepoškozování je jen snaha na sebe upozornit. Takřka vždy to bylo řečeno s tak hořkou dávkou despektu, až mi bylo smutno.

  Troufám si hádat, že termín „úzkost“ už někdy slyšel každý. Co ale taková úzkost znamená, co obnáší, co může způsobit a jaký dopad má život toho, kdo se s ní potýká?

  Téměř všichni schizofrenici obracejí agresi proti sobě, ne proti okolí, říká primář psychiatrické nemocnice v Písku Marian Koranda. Dvojnásobný útěk pacienta z bohnické léčebny, který dříve vraždil a napadal lidi, vyvolal vlnu obav, ale podle Korandy jde o výjimku. V rozhovoru pro iDNES.cz vysvětluje, jak žijí lidé se schizofrenií, jak se léčí, a přibližuje, jaký režim panuje v ochranných léčbách.

  Psychické obtíže se týkají značné části české populace, přesto se o nich veřejně nemluví dostatečně. „Je důležité, abychom o psychických potížích mluvili otevřeně, bez studu a strachu z odsouzení. Jen tak můžeme odstranit tabu, které kolem duševních onemocnění stále přetrvává,“ připomíná zakladatelka neziskové organizace Loono MUDr. Kateřina Šédová. Ostych říct si o pomoc přitom často potíže ještě zhoršuje.

  Nebezpečný pacient, který několikrát utekl z psychiatrické nemocnice Bohnice opět utekl a skončil ve vazbě. Měla by mít léčebna zvýšený dohled nad tímto pacientem? Jakým způsobem se hodnotí, jestli je někdo nebezpečný pro své okolí? Může nemocnice odmítnout rozhodnutí soudu o léčbě pacienta? Na tyto a další otázky Barbory Večeřové odpovídal psychiatr a soudní znalec Ondřej Trojan.

  Osamělost je tichým nepřítelem, který plíživě ohrožuje psychické i fyzické zdraví. Nejzranitelnější skupinou jsou v tomto ohledu senioři, kterým často chybí sociální kontakt. Jak se na našem zdraví podepisuje dlouhodobá izolace a jak se jí bránit? Objevte strategie pro lepší život.

  „Svoboda je těžká, protože má vysoké nároky na naši mentální energii,“ říká psychiatr, psychoterapeut a nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Už v prvních minutách rozhovoru vysvětluje, že svoboda není jen absence zla, ale také aktivní volba dobra - a právě ta je dnes čím dál složitější. Dnešní doba je totiž podle něj poznamenaná krizí svobody i pravdy. „Žijeme v postfaktické době, pravda je úplně relativizovaná a ta relativizace pravdy se pochopitelně hodí politikům, manipulátorům a lidem, kteří mají zlovolné úmysly,“ varuje.

  V Radiměři na Svitavsku začalo fungovat nové pobytové terapeutické centrum pro dívky. Pomoct má těm, které trápí deprese, úzkosti nebo problémy ve škole a rodině. Jedná se o první zařízení tohoto typu v Pardubickém kraji a provozuje ho Středisko výchovné péče Svitavska ALFA. Dívky v centru stráví dva měsíce, chodí tam do školy, věnují se jim terapeuti a zároveň společně sportují nebo se starají o domácnost.

  Radioporadna o duševním zdraví a nemocech. Zatímco zlomená noha je vidět, vnitřní bolest zůstává často skrytá, přesto může být větší než bolest na první pohled zřejmá. A počet těch, kteří potřebují odbornou péči, podle dat Národního ústavu pro duševní zdraví stále přibývá. Jaké jsou tedy projevy nemocí, příčiny, léčba a prevence?

  Téměř polovina studentů prvních ročníků univerzit se někdy v životě potýkala se sebevr*ažednými myšlenkami. Ukázala to dosud největší mezinárodní studie svého druhu, která také identifikovala důležité rizikové faktory předpovídající sebevr*ažedné chování. Výsledky byly publikovány v srpnu 2025 v Psychiatry Research.

  Výzkumy ukazují, že pohyb při hudbě ve skupině s ostatními tanečníky snižuje příznaky deprese více než chůze, jóga či dokonce běžné léčebné postupy.

  Úzkosti, deprese, sebepoškozování, stres nebo dokonce sebevražedné sklony. Mnoho dětí se potýká s duševními potížemi různého charakteru i rozličné intenzity. Rodiče si proto často kladou otázku, kde hledat efektivní pomoc. Tedy, kdy s dítětem zajít k psychologovi a kdy k psychiatrovi. Podle odborníků je hlavní vyhledat jakoukoli pomoc včas. Tématu se věnuje další díl celoročního projektu Deníku Vizita.  

  Narcis sem, toxický vztah tam. Psychologické pojmy dnes zaznívají ze všech stran. Ale opravdu jsou všichni bývalí partneři manipulátoři?

  Od 1. ledna 2026 by se Česko mělo zařadit mezi nejprogresivnější země v oblasti léčby duševních onemocnění. Díky schválení novely trestního zákona bude při terapii vybraných diagnóz možné využívat psilocybin. O tom, co změna přinese v praxi, hovořil v podcastu Zdravotnického deníku Perspektivy zdraví psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiří Horáček.

  Více než polovina dětí v hlavním městě tráví na sociálních sítích a sledováním krátkých videí tolik času, že to u nich působí psychické problémy. Týká se to žáků a žákyň druhého stupně základních škol, především ale dívek. Vyplývá to z průzkumu mezi 10 tisíci dětmi v metropoli. Někteří, asi 13 procent, si dokonce z této kratochvíle vypěstovali závislost a nedaří se jim čas strávený na mobilu zkrátit.

  „Nejsem přece blázen, mě jen bolí záda!“ Tak ještě před dvaceti lety reagovali pacienti, když se u jejich nemocničního lůžka objevil klinický psycholog. Dnes už je to lepší. „Lidé si víc uvědomují propojení těla a mysli, mluví o svých emocích otevřeněji než kdy dřív. Přesto se často za bolestí těla skrývá bolest duše,“ říká neuropsycholožka Lenka Krámská.

  Specializované krizové centrum v pražské Hálkově ulici za rok existence pomohlo už 130 dětem. O tom, že jsou taková centra potřebná, svědčí i stále přibývající počty dětí, které akutní pomoc potřebují.

  Ibuprofen bývá běžnou součástí domácích lékárniček. Pomáhá při bolesti, zánětu i horečce. Ale to není všechno. Vědci zjistili, že ibuprofen umí zmírňovat příznaky deprese. Potvrdila to řada studií, zatím však není úplně jasné, jak tento mechanismus funguje.

  Lidé se závažnými duševními nemocemi přibírají víc a rychleji než zdravá populace. Přesto se jim dostává jen varování „zhubněte“. Konkrétní pomoc, jak váhu zvládnout, často chybí. Přitom s kily navíc roste i riziko cukrovky, infarktu či předčasného úmrtí.

  Mlčící dítě? Prý jen adaptace. Úzkost je normální. Psycholog nezasáhl, tak jsem to musela udělat já. Moje sedmiletá dcera přestala mluvit a systém jen pokrčil rameny. Za svůj křik se nestydím, jinak to prostě nešlo a nikdo by nám jinak nepomohl.