Duševní zdraví 🍀

  Britský deník The Guardian přišel se studií, podle které více než polovina trendujících videí na TikToku zaměřených na duševní zdraví obsahuje dezinformace a pochybné rady. To by mohlo mít neblahé následky pro veřejnost, politici proto chtějí nové zákony.

  Ve studii zahrnující 268 novomanželských párů vědci zjistili znepokojivou skutečnost. Sliny přenášené jedním partnerem do úst toho druhého mohou způsobit propad psychického stavu.

  V loňském roce, na Světový den duševního zdraví 10. října, byla zahájena iniciativa „100 ročně“. Upozorňuje na to, že v Česku každý rok atestuje málo nových psychiatrů a klade si za cíl oslovit studenty medicíny, aby volbu psychiatrie coby budoucího povolání zvážili. Dokonce i mezi mediky je totiž rozšířena řada mýtů o tomto oboru. Za více než půlrok přitom iniciativa vzbudila mezi studenty medicíny značný zájem.

  Psychiatrická nemocnice v Kroměříži bude mít po dvou letech novou ředitelku. Stane se jí dosavadní náměstkyně pro léčebně preventivní péči a primářka pro léčbu závislostí Adéla Stoklasová, která do vedení přichází s jasnou vizí a důrazem na růst a modernizaci.

  Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila možnost využití látky psilocybin v rámci léčby duševních onemocnění psychiatrem. Tento krok otevírá nové možnosti terapie pro pacienty s těžkými depresemi, závislostmi, existenciální tísní u onkologických pacientů nebo pro pacienty s posttraumatickou stresovou poruchou. Dosud byl psilocybin používán výhradně v rámci klinických studií za účelem výzkumu. Podle nejnovějšího průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres by s dostupností psychedelik v léčbě, pokud by jí doporučil a podával lékař se souhlasem pacienta, souhlasilo 68 procent Čechů.

  Psychózy patří mezi vážné duševní potíže, při kterých člověk ztrácí kontakt s realitou. Může mít pocit, že ho někdo sleduje, slyšet hlasy, které ostatní neslyší, nebo být přesvědčený, že má výjimečné schopnosti. Psychózy se mohou objevit u různých onemocnění, jako jsou například schizofrenie, bipolární porucha nebo těžká deprese. Mohou být ale také důsledkem užívání drog nebo jiných zdravotních problémů.

  Polibek není jen výrazem náklonnosti – podle nové mezinárodní studie může být také nosičem psychických potíží.  V poslední době se dozvídáme překvapující podrobnosti o tom, jak společenstva bakterií, která žijí v našich tělech, mohou ovlivňovat naše fyzické i duševní zdraví. Týká se to i orálního mikrobiomu, tedy bakterií, které obývají ústní dutinu. Ukazuje se, že narušený orální mikrobiom může souviset s poruchami autistického spektra, demencí, Parkinsonovou chorobou, schizofrenií, případně úzkostí či depresí.

  Deprese a úzkostné poruchy představují významný globální zdravotní problém, který postihuje miliony lidí po celém světě. V současnosti je standardní léčba těchto stavů často založena na farmakoterapii, zejména antidepresivech, a psychoterapii. Nicméně, vědecká komunita se neustále snaží prozkoumávat doplňkové a alternativní přístupy, které by mohly zvýšit účinnost léčby nebo snížit její vedlejší účinky. V tomto kontextu se stále více pozornosti dostává hořčíku – esenciálnímu minerálu, který hraje klíčovou roli v mnoha fyziologických procesech, včetně funkce nervového systému.

  Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) významně zvýšily schopnost imunitních T-buněk bojovat proti rakovině a potlačily růst nádorů u řady typů rakoviny na myších i lidských modelech, zjistila studie vědců z University of California v Los Angeles. Jak uvádí hlavní autorka studie Lili Yang, tyto léky jsou již desítky let schváleny, takže jejich použití pro nový účel by mělo být podstatně snazší než vývoj nějaké nové terapie.

  Cílem podcastů Deníku je přinášet rozhovory se zajímavými lidmi. Dnešním hostem byl primář Psychiatrické nemocnice Písek Marian Koranda, se kterým jsme si povídali nejen o úzkostech.

  Před obrazy v galeriích se dostáváme do blahodárného přítomného okamžiku. Vnímání umění je opak sledování sociálních sítí. Můžeme recepcí uměleckých děl přeprogramovat naši mysl poznamenanou algoritmy sociálních sítí? Proč je repertoár možností, které jsme schopni myslet, omezený? Jak ho ovlivňuje defaultní nastavení našeho mozku? A proč psychedelika umožňují myslet nemyslitelné? Ptá se Karolína Koubová.

  Přibližně jednu třetinu populace trápí poruchy spánku. Nejde o občasné probdělé jedné noci, pozdní spaní, či příliš brzké vstávání. Pokud se vám to přihodí čas od času není to špatné. Problém nastane pokud u vás propuknou poruchy spánku.

  Přetrvávající smutek, ztráta energie, izolace... za těmito příznaky, někdy nenápadnými, se může skrývat deprese. Tato duševní porucha, která zdaleka není jen „propadem“, může postihnout kohokoli v jakémkoli věku.

  Bolest žaludku může mít mnoho příčin a jednou z nich jsou právě stres a nervy. I vám se stává, že před nějakou velkou zkouškou, cestování na dovolenou, přímluvou na oslavě či konferenci nebo stresujícím životním období máte stažen žaludek, bolest břicha, nedokážete nic sníst, je vám na zvracení či dokonce se přidruží i střevní problémy?

  Ačkoli se o období krátce po narození miminka hovoří jako o nejkrásnějším v životě žen, mnoho čerstvých maminek to tak rozhodně nevnímá. Pociťují smutek, úzkost, trpí podrážděností či prudkými změnami nálad. Své o tom ví i paní Kateřina, která se svěřila se svým příběhem Finančním a ekonomickým informacím (faei_cz).

  Co je to vlastně apatie? Určitě jste už toto slovo někde slyšeli. Jde o stav, který se dá popsat, má svou definici, ale skutečný význam tohoto slova se dá poznat, až když jsme něco takového opravdu pocítili. Bohužel v dnešní době stále více lidí přiznává, že dlouhodobě je nic nezajímá, nemají na nic chuť, neumí se pro nic nadchnout. Apatie může být součástí deprese nebo jiných psychických poruch, může být důsledkem dlouhodobé frustrace a stresu a může být přítomna i při mnohých fyzických onemocněních, v důsledku kterých člověk ztrácí sílu a zájem o okolní svět.

  Psychická porucha je stav vyznačující se narušením kognitivních funkcí či emocí, abnormálním chováním a problémem fungovat ve společnosti. Nejvíce rozšířené jsou deprese, úzkostné poruchy, bipolární porucha a schizofrenie. Zatímco některé poruchy vznikají v důsledku traumatu, jiné může vyvolat užívání omamných látek.

  Bulimie, anorexie, přejídání, … všechny tyto nemoci mají souhrnné pojmenování poruchy příjmu potravy. Nechutenství či záchvaty přejídání mají nejčastěji původ v psychice pacienta. Najdou se ale i případy, kdy je za tímto onemocněním např. problém se žaludkem, infekce či jiné onemocnění. Pokud tento problém odstraníme příjem potravy se znormalizuje. Pokud má anorexie původ v psychice jde o mentální anorexii – anorexie nervosa, která může vážně ohrozit zdraví pacienta až smrt.

  Psychedelika se vracejí do medicíny jako slibný nástroj léčby deprese, PTSD a úzkostí. Vědecké studie ukazují jejich účinnost v kombinaci s terapií. Jaká je aktuální situace v ČR a jaké otázky přináší tato psychedelická renesance?

  Bulimie nervosa je závažná a život ohrožující psychiatrická nemoc. Toto onemocnění se nejčastěji objevuje mezi mladou populací. Předpokládá se, že bulimie postihuje 1 až téměř 5% lidí na světě. Tento předpoklad se jen odhaduje, nakolik bulimie se stejně jako jiné poruchy příjmu potravy zatajují. Toto onemocnění častěji postihuje ženy než muže (v poměru 9: 1) Lidé, který tímto onemocněním trpí svůj zdravotní stav tají před rodinou i přáteli.

  Ženy mají o 20% častěji duševní poruchy, pokud se k tomu ovšem přičtou poruchy plynoucí z užívání návykových látek, misky vah mezi muži a ženami se vyrovnávají. Nerovnostmi v oblasti duševního zdraví se zabývá nová publikace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Understanding and addressing inequalities in mental health.

  Každý jeden člověk má z něčeho strach. Ať už je to věc, osoba, zvíře, místo nebo se bojí nějakého okamžiku (odchod ze zaměstnání, zkoušky, nějaké významné životní změny). Je to běžná součást života, přináší s sebou pozitiva i negativa. Pokud je však tento strach neadekvátní silný až iracionální, tak už je to patologický stav, který omezuje člověka v provádění běžných věcí. V takovém případě mluvíme o fobii, jedné ze skupin úzkostných poruch. Patologický, iracionální a nepřiměřený strach z létání se odborně nazývá aviofobie.

  Mladá generace, která začala dospívat během covidové pandemie, má potíže s duševním zdravím a hledáním životní pohody. Čtvrtina dospívajících českých studentů a hlavně studentek podle celoevropské školní studie ESPAD čelí depresím a úzkostem, přičemž velká část z nich je zahání pomocí antidepresiv a sedativ.

  Určitě se už každý z nás s tímto pojmem setkal, i když většiny z nás se to vysloveně nemusí týkat. Klaustrofobie je choroba, která se projevuje strachem z uzavřených nebo omezených prostorů. Mnoho problémů je v dnešní uspěchané době zapříčiněných psychickými poruchami. V případě klaustrofobie můžeme mluvit v podobném duchu.

  Jsou sebevědomí, okouzlující a často i krásní. A tím také nebezpeční. Studie ukazuje, že lidé s takzvanými temnými rysy osobnosti – narcismem, psychopatií a machiavelismem – vzbuzují větší důvěru než ostatní. Důvod? Jejich tváře.