Duševní zdraví 🍀

  Ve Zlínském kraji fungují tři dětští psychiatři a na vyšetření se čeká minimálně půl roku. Mladých pacientů přitom přibývá. Pomoci by mohlo Centrum duševního zdraví pro děti s odborníky, kteří převezmou část případů a budou vyjíždět i do terénu. Otevře se v Otrokovicích za dva roky.

  Ještě včera leželi na pláži nebo chodili po horách a cítili se odpočatí. Dnes už ale sedí v kanceláři za počítačem naprosto bez energie nebo motivace cokoli dělat. Namísto objevování nových míst se totiž vrací rutina. Řada lidí si po dovolené prochází obdobím splínu, které je podle psychologů zcela normální. Jak ho prožívat co nejméně?

  Do čela Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v pondělí nastoupil psychiatr a profesor Jiří Horáček. Na postu předsedy tak vystřídal Petra Winklera. „V dějinách jsou období klidnější a složitější a my žijeme bezpochyby v tom složitějším. Národní ústav duševního zdraví by měl stát v první linii v ochraně společnosti před zhoršováním psychiky,“ říká Horáček v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu k horšícímu se psychickému zdraví mezi lidmi.

  Uznávaný dětský psycholog Radek Ptáček si vzal život přesně před rokem, paradoxně právě 1. září, kdy jdou děti do školy. V posledním rozhovoru pro magazín Lifee.cz vysvětloval, proč je tak důležité děti fyzicky netrestat za jejich nezdary, a naopak je pozitivně motivovat. Pojďte si dnes jeho slova připomenout.  

  Dvacet tisíc korun místo sedmi tisíc. Tolik by mohl v příští roce stát preventivní program Blázníš? No a!, který od roku 2005 pořádá v českých školách Fokus Praha. Ten stejně jako další neziskovky zaměřující se na duševní zdraví žáků českých škol přišel o financování ze strany ministerstva školství (MŠMT). Pokud se jim nepodaří najít nový zdroj financování, budou muset své preventivní programy zdražit nebo zrušit.

  Úzkostné stavy a deprese trápí čím dál víc lidí. Nezvládnu to, ztrapním se, všichni se mi vysmějí, nestojím za nic… To jsou myšlenky, které mohou psychiku postupně úplně ochromit, a vyřadit tak člověka z běžného života. Jak problémy včas poznat a co na ně skutečně zabírá?

  České děti trápí problémy s duševním zdravím. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví z roku 2023 vykazovalo až 40 procent deváťáků střední až těžké deprese a 30 procent trpí úzkostmi.

  V psychiatrické léčebně Zdeněk Bašný prožil velkou část svého života: byl dítětem primáře, ošetřovatelem, lékařem i ředitelem. Podle jeho slov se v každé širší rodině najde někdo s duševní poruchou: „Často se o tom ale mlčí nebo se stav člověka nazývá jinak.“

  Psychedelika, tedy látky, jež mění stav vědomí, jsou nadějí v léčbě pacientů s depresemi či úzkostnými poruchami a pomáhají také umírajícím. Od 1. ledna bude nově možné léčit i psilocybinem, látkou obsaženou v houbách lysohlávkách. „Psychedelika jsou nezastupitelná, protože ukazují, že obraz světa je částečně produktem našeho organismu,“ říká profesor Jiří Horáček. „Bojím se, že tyto látky popularizujeme a stanou se mnohem rozšířenější, než jsou,“ oponuje profesor Jan Vevera.

  Dneska to bude o úzkosti, o tom zlém prevítovi, který člověka dokáže úplně pohltit. Je těžké si ji připustit, je těžké se z ní vymanit, ale jakmile si ji uvědomíte, tak s ní můžete pracovat a díky podpoře okolí a léčbě mít hezký život.

  Po pěti letech armáda ukončila provoz vojenské telefonní linky psychologické pomoci. Podle mluvčí Agentury vojenského zdravotnictví Lady Ferkálové se na ni v posledních měsících obracely jen nízké jednotky lidí. Blízké vojáků nebo veterány ale nikdo o zrušení krizové linky neinformoval. Změny kritizuje bývalá šéfka vojenských psychologů Helena Sováková, která na ně upozornila na sociálních sítích.

  Onkologická diagnóza dnes již neznamená automaticky rozsudek smrti. Nádorová onemocnění jsou ale extrémně náročná na psychiku, která je pro úspěšnou léčbu naprosto zásadní. Jedna z odpovědí se může skrývat v lysohlávkách.

  Duševní pohoda dospívajících a dětí se zhoršuje, podle Národního ústavu duševního zdraví stále častěji trpí úzkostmi či depresemi. Jenže současně s tím stát škrtl část podpory organizacím, které dětem tyto problémy pomáhají zvládat. „Včasná prevence pomůže dětem do budoucna. Je to důležité i proto, aby se dál nepřehlcoval už tak zahlcený systém pomoci dětem, které mají duševní obtíže,“ zdůrazňuje Marie Hájek Salomonová z organizace Nevypusť duši.

  Klecany (u Prahy) - Nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiří Horáček chce zaměřit výzkum na skutečně aktuální problémy. Zmínil například zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u nichž přibývají diagnózy jako sebepoškozování či hraniční porucha osobnosti. Zásadní je podle něj primární prevence vzniku psychických obtíží či posílení role spánkové medicíny. Zaměřit se chce i na zjednodušení procesů, aby se zaměstnanci mohli více věnovat výzkumu, a ne administrativě. Mezi jeho prvními kroky bude finanční a personální audit a audit všech projektů včetně těch zaměřených na digitalizaci procesů, řekl ČTK Horáček, jenž se funkce ujme 1. září.

  Říká, že jsi nemocná. Že potřebuješ terapii. Že jsi labilní, hysterická, magor. Ale ve skutečnosti si tě jen podává, protože se bojí. Ne tebe , ale tvé síly, tvé autenticity, tvého odporu. Narcista nepřijme, že problém je v něm.

  Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ho jmenoval k 1. září na základě výběrového řízení. Ministerstvo vypsalo výběrové řízení na vizi budoucího rozvoje NÚDZ po apelu zaměstnanců nespokojených s působením dosavadního šéfa Petra Winklera. Ten v polovině července rezignoval, odejde ke konci srpna. Horáček stál proti němu i ve výběrovém řízení v roce 2021, kdy Winkler nahradil zakladatele ústavu Cyrila Höschla. (ČTK)

  Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech proběhl v pátek slavnostní křest knihy Listy Cyrila Höschla, která vyšla krátce po smrti jednoho z nejvýznamnějších českých psychiatrů a veřejných intelektuálů. Událost v KVIFF.TV Parku se stala nejen připomínkou brilantního glosátora a vědce, ale i tichou poctou muži, který po desetiletí s hlubokým nadhledem komentoval stav české společnosti i lidské duše.

  Dlouhodobé užívání antidepresiv je běžnou součástí léčby duševních poruch, ale otázka jejich vysazování zůstává jedním z nejspornějších témat současné psychiatrie. Na problematiku se nově podívala rozsáhlá studie, na kterou upozornil deník The New York Times. Výsledky zpochybňují dřívější alarmující závěry a ukazují, že většina příznaků po ukončení léčby není klinicky významná.

  Neustálý strach z vlastního selhání nebo z toho, že se stane něco špatného. Ale také těžké depresivní stavy. Takové psychické potíže trápí čím dál víc lidí a život můžou doslova paralyzovat. Co za nimi stojí a co na ně skutečně zabírá?

  Mezinárodní platforma pro duševní zdraví Clearly, která vznikla na Ukrajině a dnes patří mezi nejrychleji rostoucí hráče v oblasti online terapií, získala investici 15 milionů korun od fondu Purple Ventures na pokračování rozvoje unikátního AI modelu a expanzi na další trhy. Clearly, se sídlem v Delaware, získalo v tzv. seedovém kole od investorů dohromady téměř 30 milionů korun.

  Emočně nestabilní porucha osobnosti je v Česku stále obestřena stigmatem a nedostatkem dostupné odborné pomoci. Alena Holá, kognitivně behaviorální terapeutka a schematerapeutka, v podcastu Balanc hovoří o hluboké psychické bolesti, prázdnotě i možností, jak mohou lidé s touto diagnózou a jejich rodiny najít podporu a cestu k uzdravení.

  Strach z klimatické změny a jejího dopadu na budoucnost zažívá podle studií až 75 % mladých lidí. Klimatická úzkost přitom není prázdný pojem, ale reálný stav, který může ovlivnit duševní zdraví. Jak ji poznat u sebe i svých dětí a co s ní můžeme dělat?

  Pokud doběhne celý legislativní proces do konce, mohla by se v asistované psychoterapii začít brzy využívat nová léčba pacientů s těžkými depresemi, existenciální tísní, posttraumatickou stresovou poruchou apod. Jde o psychedelika. „Pokud bude pacient k léčbě indikován, dostane od psychiatra na terapii léčebný psilocibyn, který použije v místech k tomu určených a s lidmi k tomu vyškolenými,“ vysvětluje podnikatel a filantrop Václav Dejčmar.

  Dušnost, bušení srdce, třas. Tímea Ochabová si nejdřív myslela, že příčinou jejích zdravotních problémů je těhotenství. Nevěřila, že by za obtížemi mohl stát zhoršený duševní stav, dozvěděla se to až po letech. Její panické ataky navíc výrazně zhoršuje horké počasí. Jak je to možné? Jaký vliv mají vedra na lidskou psychiku a jak úzkosti rozpoznat? Nejen na to Ochabová odpovídá v rozhovoru, který vedla Iveeta Tancozská. Doplňujeme ho také krátkým rozhovorem s psycholožkou Hanou Ševčíkovou.

  Mladí lidé přicházejí do léčby závislostí často už s těžkými psychiatrickými diagnózami, říká vedoucí Terapeutické komunity Karlov pod organizací SANANIM Karel Chodil. Tématu se ve Sněmovně věnoval seminář ze série Prevence závislostí.